RECENZE: Anděl smrti | Richard Sklář

autor: Richard Sklář
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2015
počet stran: 400
anotace

Moje zhodnocení:

Opět se setkáváme s hlavní hrdinkou Robertou, přezdívanou Bo, která žije v Ostravě a pracuje zde jako realitní makléřka. Bo se po patnáctidenní dovolené na zotavenou vydává do Radvanic za prvním klientem, architektem Mojmírem Zastrčilíkem, který chce prodat svůj rozlehlý dům se zahradou. Tento podnikatel po roce 1989 pracoval ve Fondu národního majetku a jako městský investor zneužil své postavení k nezákonnému obohacení. V případu figuroval i europoslanec Bedřich Cihlář a bývalý státní úředník Antonín Střílka. Tyto tři zkorumpované muže zavraždí krutým způsobem mstitel, který vzal takto spravedlnost do svých rukou. Bo se svým společníkem Říďou se sériovému vrahovi připletou pod nohy a začnou pátrat na vlastní pěst. Opět mohou použít své zkušenosti z tajných misí v zahraničí, kde působili jako příslušníci elitní jednotky.

✽

Kniha Anděl smrti volně navazuje na Vilu na Sadové. Obě knihy napsal ostravský autor Richard Sklář, ale teprve Anděl smrti byl vydán u nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis.

Richard Sklář se narodil 9.7.1968 v Bohumíně, dětství prožil v Orlové. Je absolventem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Působí jako spisovatel na volné noze. Jeho tvorba vychází z podrobné znalosti města Ostravy a jejího bezprostředního okolí. V Ostravě žije již přes dvacet let a za tu dobu poznal spoustu zajímavých lidí a partyzánských stezek, což se následně odráží v jeho literární tvorbě. Díky svým kontaktům a zkušenostem zná i zapadlá a zapomenutá zákoutí Ostravy a využívá je ve svých příbězích. 

I v této knize se opět setkáváme s hlavní hrdinkou Robertou, přáteli přezdívanou jednoduše Bo, která pracuje jako realitní makléřka. S jejím společníkem, zvaným Říďa, je pojí dlouholeté přátelství a zároveň stejná minulost, kdy oba pracovali pro ministerstvo vnitra jako příslušníci elitní jednotky. Tentokrát však  mají co do činění se sériovým vrahem, který je samozvaným mstitelem a vzal spravedlnost do svých rukou. Bo s Říďou se právě k jedné takové vraždě připletou a Bo se stane hlavní podezřelou.  Oba tak budou muset použít své bohaté zkušenosti z tajných misí a vypátrat sériového vraha dřív, než udeří znovu.

Pokud jste (stejně jako já) již četli předchozí autorovu knihu Vila na Sadové (minirecenzi si můžete přečíst zde), nepřekvapí vás autorův rozvláčný styl, který mě upřímně moc nesedl. Opět se setkáváme s detailními popisy jídla, pití, hygieny a ostatních běžných denních úkonů, které jsou zpočátku sympatické a působí lidštěji, ale časem vás začnou unavovat. Kniha je objemná nejen počtem stran, ale i svou velikostí a myslím, že by příběhu jen prospělo jej mírně seškrtat. 

Popis ostravských reálií jsem si užívala, neboť jsem rozená Ostravačka a většinu míst a ulic, kde se děj odehrává, znám. Je vidět, že autor tato místa moc dobře zná a popisy jsou autentické. Zároveň se mu povedlo vyzdvihnout ostravskou povahu, nejen co se týče slovníku a ostravských výrazů, ale i ostravského humoru. Obě ústřední postavy se skvěle doplňují a přiznám se, že jsem se při jejich slovních "přestřelkách" náramně bavila.

Děj je dostatečně napínavý už od prvních stránek, ale nebýt podrobných popisů, měl by větší grády. Navíc se zde setkáte s dost drastickými a krvavými scénami, které by pro některého čtenáře mohly být až příliš. Osobně mám dost načteno a považuji se za otrlou, ale některé scény nedělaly dobře ani mně. 

Pokud bych měla srovnat Vilu na Sadové a Anděla smrti, Vila na Sadové mi přišla o něco atraktivnější díky dějové lince odehrávající se v protektorátní Ostravě. Bohužel popisy u obou knih byly doslova ubíjející, na čtení jsem se tolik netěšila, jak jsem normálně zvyklá a dost mě to po pravdě mrzelo, protože jsem si byla jistá, že děj odehrávající se v Ostravě, si musím rozhodně užít. 

Závěr byl sice mírně překombinovaný, ale nic, co by se nedalo skousnout. Přesto jsem ráda, že už mám knihu za sebou. 

Knihu doporučím těm čtenářům, kterým nevadí podrobné popisy běžných denních a dá se říct jakýchkoliv úkonů, neštítí se krve a drastičtějších scén a chtějí poznat pravou ostravskou náturu. 

✰✰✰  

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si Anděla smrti můžete přímo koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Hádanka jménem Oliver | Liz Nugent

autor: Liz Nugent
překlad: Vladimíra Fonfárová
originální název: Unravelling Oliver
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 304
anotace

Moje zhodnocení:

Oliver Ryan představuje úspěšného muže, který žije na předměstí se svou manželkou Alicí, která ilustruje dětské knihy, za což získala několik cen, ale jen do doby, než Oliver jednoho večera napadne Alici, jež následkem útoku upadne do kómatu. Nikdo jeho brutálnímu výpadu vůči manželce nemůže uvěřit. Alice byla svému muži vždy plně oddána a okolí jim jejich vztah závidělo. Oliver má dost co vysvětlovat...Jen on však ví, co vše musel udělat, aby získal svůj vysněný život a majetek. Postupně odhaluje svou minulost, která i jeho samotného šokuje.

✽

Hádanka jménem Oliver je sice debutem irské autorky Liz Nugent, čeští čtenáři se však s její tvorbou mohli seznámit již dříve, neboť nakladatelství Omega začátkem roku vydalo autorčinu v pořadí druhou knihu V úkrytu, kterou jsem četla a recenzi na ni si můžete přečíst zde.

Liz Nugent se narodila v Dublinu, kde bydlí dodnes a kde se také odehrávají její romány. Hádanka jménem Oliver, která je předmětem této recenze, se v době svého vydání dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku.

Po nadšených ohlasech, které jsem před samotným přečtením knihy zaznamenala, jsem měla celkem vysoká očekávání. Myslím, že i díky tomu jsem po dočtení pocítila lehké zklamání. Více se dočtete níže.

Hlavním hrdinou, jak už název vypovídá, je Oliver Ryan, muž, jehož nějakým způsobem ovlivnila a formovala minulost, která z něj udělala muže, jakým je dnes. Příběh začíná v současnosti, zrovna chvíli po té, co Oliver surovým způsobem napadl svou manželku Alici, tichou a nenápadnou myšku, která byla manželovi plně oddána. Co vyvolalo tak brutální útok? Tuto otázku si položí každý čtenář a přesně o jejím zodpovězení je celý příběh, v němž se pátrá po příčině napadení Alice, jež je ukryta hluboko v minulosti.

Kniha je psána hned z několika pohledů, včetně Olivera. Postavy a jejich vyprávění se nepravidelně střídají a po malých kouscích čtenář zjišťuje, co stálo za Oliverovým výpadem. Taktéž on sám velmi zvolna odhaluje svou vlastní minulost, která ho nakonec velmi šokuje. Čtenář má však v některých okamžicích jasno mnohem dříve, než samotná postava Olivera.

Autorka velice dobře z psychologického hlediska propracovala postavy a jejich charaktery. O její schopnosti jsem se přesvědčila už v knize V úkrytu, která na tom byla velmi podobně. Zvrácené charaktery jsou autorčinou doménou. Příčiny však hledejme již v dětství. Autorka velmi dobře ukázala, že osobnost se formuje již v raném věku, působí na ni více faktorů, které spolu úzce souvisejí. Oliverův čin, který je nyní propírán a po jehož příčině se pátrá, není však jediným hrůzným činem, jenž provedl. Čtenář se snaží s pomocí vyprávění vedlejších postav přijít na to, kdo Oliver vlastně je. Zrůda či oběť?

Přiznám se, že já jsem se bohužel při čtení většinu času nudila. Chápu, že v knize jde v prvé řadě o psychologický rozbor, který se nejspíš nemohl jinak podat, neboť by kniha ztratila svůj smysl, ale když si vzpomenu na skvělý psychologický thriller V úkrytu, nemůžu se ubránit jistému srovnání. Knihou Hádanka jménem Oliver autorka debutovala, takže je v podstatě velmi pozitivní, že se ve své tvorbě zlepšuje, a to je jedině dobře. Na knize jde bohužel vidět, že se jedná právě o prvotinu, neboť s její druhou knihou V úkrytu se tato nedá vůbec srovnávat. Celkové vyprávění bylo takové mdlé, šedé, nezajímavé a velmi pomalu se rozplétaly nitky minulosti, které s brutálním činem v současnosti souvisely.

Líbilo se mi, jak autorka vylíčila předsudky panující v Irsku před pár desítkami let. Irsko bylo v té době hodně konzervativní a právě i tehdejší doba hodně ovlivnila, jakým směrem se  ubíraly rozhodné skutečnosti. Nebylo to tedy jen o člověku samotném či jeho minulosti, ale nezvratitelný sled událostí ovlivnil také čas, jakož i místo.

V knize nečekejte žádné výrazné zvraty, ale spíše poklidnější vyprávění, které někdy bývá o to děsivější. Já osobně však od knihy čekala více, po dočtení jsem cítila jakési zklamání, které by možná nenastalo, kdybych knihy četla chronologicky, jak je autorka napsala.

Knihu doporučím čtenářům, kteří si libují v psychologických rozborech a zvrácených myslích, působivé atmosféře soudobého i minulého Irska a nevadí jim pomalejší tempo vyprávění bez výrazných zvratů.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji eshopu Knihy Dobrovský, kde si také můžete knihu rovnou koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Vítr ve dveřích | Madeleine L'Engle

autor: Madeleine L'Engle
překlad: Barbara Hajná
originální název: A Wind in the Door
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 240
anotace

Moje zhodnocení:

Po roce se opět setkáváme s našimi dobře známými hrdiny. Meg Murryová se jednoho dne vrátí ze školy a její bratr Charles Walace jí začne vyprávět, že se u nich v zeleninové zahrádce setkal s draky. Meg zároveň trápí podivná choroba, která sužuje jejího mladšího bratra. Následující noci se Meg, Charles Wallace a jejich kamarád Calvin vydají zahradu prozkoumat, setkají se zde s tajemným Učitelem. Ten jim vysvětlí, že domnělí draci jsou ve skutečnosti cherubíni, kteří přišli na pomoc vážně nemocnému Charlesovi a zároveň celému vesmíru. Meg, Charlese a Calvina čeká opět dobrodružná výprava a bitva proti zlým silám.

✽

Vítr ve dveřích je druhým pokračováním série Struny času, kterou napsala již zesnulá Madeleine L'Engle, autorka, jež je jednou ze zakladatelek tohoto žánru. První díl se nazývá V pasti času a recenzi na něj si můžete připomenout zde.

Od minulého vesmírného dobrodružství uplynul již rok a čtenář se opět setkává s oblíbenými hrdiny - Meg Murryovou, Charlesem Wallacem a jejich kamarádem Calvinem, který jim při dobrodružných výpravách pomáhá. Tentokrát se příběh ubere trochu jiným směrem, neboť Charles se setká v zahradě jejich domu s draky, kteří však nejsou obyčejnými draky, ale cherubíny a přišli na pomoc Charlesovi, neboť jej sužuje podivná choroba.

Malý Charles Wallace, který je oproti svým vrstevníkům mnohem chytřejší, se kvůli svým vynikajícím schopnostem stává často terčem šikany. Šikana je ve školách běžná a autorka ji ukázala trochu v jiném světle.

I když se jedná o pokračování, není třeba s nutností sahat po předchozím díle, neboť každý z nich se dá číst samostatně, což považuji za výhodu. Tato pohádka pro děti, jíž s určitostí je, v sobě nese mnohem víc, než by se na první pohled zdálo. Autorka poukazuje na různé společenské a rodinné problémy, které jsou i dnes aktuální.

Postavy jsou nejen velmi sympatické a budete jim fandit, ale autorka je pro vás zhmotnila a působí živě. Navíc se vyvíjí a oproti prvnímu dílu poznáte drobné změny, které jsou dle mého názoru k lepšímu. Některé situace jsou předvídatelné, ale to není u pohádek nic neobvyklého, takže by tato skutečnost neměla žádného čtenáře překvapit. Konec se opět nese v podobném duchu jako v prvním díle.

Autorce se opět podařil napsat velmi čtivý a zároveň nadčasový příběh, který, i když je primárně určen pro mladší čtenáře, zaujme i čtenáře starší. Kombinace fantasy a sci-fi prvků okořeněná vědeckými principy působí originálně a nevšedně. Přesně tohle se mi na autorce líbí.

Jak už jsem výše několikrát zmínila, příběh si užijí výhradně mladší čtenáři, kteří milují různá vesmírná dobrodružství, jež jsou daleko za hranicemi našeho chápání.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Naposledy se ohlédni | Janelle Brown

autor: Janelle Brown
překlad: Lucie Menclíková
originální název: Watch Me Dissapear
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2018
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

Jednoho rána se Billie Flanaganová vydá sama na horskou túru a už se nevrátí. Její tělo se nenajde, v horách po ní zůstane jen rozbitý telefon a pohorka zapadlá v blátě. Manžel a dcera se s tragédií vyrovnávají každý po svém. Jonathan se uchýlí k alkoholu a ze smutku se snaží vypsat ve vzpomínkách na ztracenou lásku, Olive se změní v uzavřenou samotářku.

Když od tragické ztráty uplyne skoro rok a blíží se první výročí smrti, mihne se Olive máma před očima. Byla to jen halucinace? Co když Billie smrt jenom předstírala? Postupně se otec s dcerou dozvídají o událostech z Biliiny minulosti a začínají pochybovat, že svou manželku a matku doopravdy znali. S kým celé roky žili? Kdo byla Billie Flanaganová doopravdy?

✽

Naposledy se ohlédni je název nejnovějšího thrilleru, který nedávno vydalo nakladatelství Leda a napsala jej americká autorka Janelle Brown.

Janelle Brown se narodila v San Franciscu a po studiích přesídlila do Los Angeles, kde žije s manželem Gregem, dvěma dětmi a labradorem jménem Guster. 

Příběh začíná prologem, který se ukáže jako posledně společně strávený čas s Billie, která záhy na to zmizí v horách a nevrátí se. Od bolestné vzpomínky uplyne skoro rok, ale Olive ani Jonathan nejsou s odchodem Billie smířeni. Jonathan utápí svůj smutek ve whiskey a zároveň se snaží vypsat ze vzpomínek na svou jedinou a velkou lásku, za to šestnáctiletá Olive se uzavře do sebe. Ani po roce nejsou všechny rány zahojeny a přispívá tomu možná i fakt, že stále nebyl vystaven Billin úmrtní list, který by celou tragickou událost pomyslně uzavřel. Jonathan s Olive pomalu živoří, Jonathan nemá peníze na to, aby Olive zaplatil školné a finanční rezerva pomalu dochází. Jednoho dne zažije Olive něco nečekaného. Zničehonic se jí před očima zjeví Billie a rozpoutá tím následující události, které už nepůjdou vzít zpět. Olive si je najednou jistá, že její matka žije a snaží se o tom přesvědčit i otce, který jí zpočátku nevěří, ale při vyklízení Biliiných věcí najde něco, čím bude muset dát Olive za pravdu. Pomalu se jim bude odkrývat Biliina minulost a nebude to nic pěkného. Najednou pro ně bude cizí osobou, kterou ve skutečnosti vůbec neznali.

Obálka knihy je dost nenápadná a přiznám se, že bych ji v knihkupectví lehce přehlédla. To by však byla obrovská chyba! Jsem moc ráda, že jsem měla možnost si díky nakladatelství Leda knihu přečíst a zjistit, zda příběh uvnitř stojí za to.

Celý děj se točí okolo pátrání po Billie, ale hlavně po důkazu, že žije, což však v obou hlavních hrdinech vyvolává spoustu otázek. Proč utekla? Unesl ji někdo? Utekla s milencem? Olive věří, že se muselo stát něco velmi vážného, když ji milující matka opustila. Olive s Billie měli senzační vztah, který byl spíše kamarádský. Jonathan svou manželku velmi miloval, toleroval jí mnoho chyb a snažil se ji ochraňovat přesně tak, jak má muž ochraňovat ženu. O své lásce se vypisuje ve vzpomínkách, ale když se dozví, že ho manželka podvedla, zhroutí se mu svět. Pokud by však utekla s milencem, proč opustila i svou dceru? 

Nejen hlavní hrdinové, ale i čtenář sám má mnoho otázek, na které postupně nachází odpovědi. Autorce se povedl sepsat napínavý příběh, který vás vtáhne už od začátku a nepustí vás, dokud jej nedočtete do konce. Za dobrý tah považuji střídání vypravěčů, takže můžete sledovat pátrání po Biliině minulosti jak z pohledu šestnáctileté Olive, tak i z pohledu Jonathana. Oba často vzpomínají na Billie a na společné zážitky, v nichž se snaží najít aspoň náznak toho, kde by mohla být nebo co by ji vedlo k tomu, aby je oba opustila. Ať už si budete o Billie a jejím zmizení myslet cokoliv, samotný konec vás zcela jistě ohromí stejně jako mě. Zírala jsem s otevřenou pusou dokořán a nemohla tomu uvěřit. Přesto závěr působil velmi věrohodně. 

Tento psychologický román, který je sice označován jako thriller, ale dle mého názoru v něm moc thrillerových prvků nenajdete, vás donutí zamyslet se nad vlastním životem a jeho hodnotami, ale také vás přivede k jednomu zjištění, a sice, že i když s člověkem žijete x let, nikdy ho nemusíte doopravdy poznat. Každý člověk má svá větší či menší tajemství a někdy se rozhodne, že si je jednoduše nechá pro sebe. A důvod k tomu může být jakýkoliv. Třeba se bojí, stydí nebo to nepovažuje za důležité. 

Jednotlivé kapitoly jsou sice delší, ale vůbec se toho nemusíte bát. Příběh vás tak strhne, že si jejich délku ani neuvědomíte a už budete na konci a bude vám líto, že už ho máte za sebou. Autorku si rozhodně zařazuji mezi oblíbené spisovatele a budu netrpělivě vyhlížet její další počin, kterého se doufám brzy dočkáme. 

Kniha se rozhodně bude líbit těm čtenářům, kteří preferují spíše psychologické thrillery a libují si v pátrání po tajemstvích a nevadí jim pomalé odkrývání pravdy.

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, koupit si ji můžete přímo zde.

Trailer ke knize:

Continue Reading...

RECENZE: A Cup of Style: Motivační diář 2019 | Lucie a Nicole Ehrenbergerovy

autor: Lucie a Nicole Ehrenbergerovy
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

Po roce jsme se opět dočkali nového Motivačního diáře pro rok 2019, který pro nás vymyslely sestry Lucie a Nicole Ehrenbergerovy, známé české blogerky z blogu A Cup of Style!

Mnozí z vás si ještě víc jak dva měsíce budou zapisovat poznámky a různé dílčí či životní úspěchy do letošního motivačního diáře, ale je třeba myslet dopředu a už si pomalu začít shánět diář na rok 2019. 

Pokud jste se ještě letos nerozhodli, jaký diář si na rok 2019 vyberete, možná vám pomůžu se rozhodnout právě pro tento.

Začnu úžasnou obálkou, která je oproti loňskému diáři opravdu vyvedená! Na dotek je sametově hebká a moc se mi líbí pastelové barvy, které na ni byly použity. Opět nechybí praktická gumička, díky níž se vám diář nebude otevírat, kdybyste v něm náhodou měli zapsáno něco, co by mělo zůstat jiným očím skryté. Uvnitř diáře se skrývá všitá záložka, díky které už nebudete muset v diáři  listovat a hledat správné datum.

Diáře, které sestry navrhly, si jsou všechny uvnitř hodně podobné, neboť jak už o sestrách víme, milují plánování.

Začátek diáře je zasvěcen ročnímu plánování, a to jak klasicky ve čtvercových škatulkách pro daný měsíc, tak i ve sloupcích. Každý měsíc začíná úvodním slovem či tématem pro daný měsíc, v lednu vám navíc sestry mimo jiné popřejí krásný nový rok 2019. Následuje měsíční plánovač a poté samozřejmě klasický denní diář, který je navíc po stranách opatřen buď poznámkami nebo "to do" listem. Na konci měsíce nesmí chybět zhodnocení za uplynulý měsíc, co vám udělalo největší radost nebo co se vám naopak nepodařilo. Následuje dvojstrana určená pro poznámky, kde si můžete zapsat nejrůznější postřehy. Každý začátek měsíce se vás bude snažit namotivovat k různým aktivitám a činnostem, ať už venku či jen k odpočinku. Prosinec je vhodný k tomu, abychom zhodnotili celý uplynulý rok, co se vám v roce 2019 povedlo a vaše nejlepší zážitky. Na konci diáře dostanete velký prostor k vlastním poznámkám, můžete si zde zapisovat klasicky na řádky či jen tak kreslit na prázdný list. Sestry myslely opravdu na všechno.

Jak jsem zjistila, jedná se už o třetí diář, který sestry spolu vymyslely a vydalo je nakladatelství Slovart pod edicí #BOOKLAB. I tento se velmi povedl a nese se v duchu předchozích, takže vás nic nezaskočí či nemile nepřekvapí. Spíše naopak. Holky jsou velmi kreativní a pořád vymýšlejí nové a nové výzvy, které vás dovedou k lepšímu sebevědomí, ale zároveň vám jejich praktičnost dokáže lépe zorganizovat čas.

Tento motivační diář vás uchvátí na první i druhý pohled a pokud máte již zkušenosti s předchozími motivačními diáři, tento vás nezklame. Pokud však stále ještě váháte, který diář si na rok 2019 pořídit, já se přimlouvám za tento. Je nádherně zpracovaný a vaše dny s ním budou rozhodně hezčí a plánování snadnější.

✰✰✰✰✰

Za krásný motivační diář na rok 2019 děkuji nakladatelství Slovart. Pokud vás zaujal, více se o něm dozvíte zde, kde si ho můžete rovnou i koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Číhání | Eric Rickstad

autor: Eric Rickstad
překlad: Vratislav Kadlec
originální název: Lie in Wait
nakladatelství: Host
rok vydání: 2017
počet stran: 440
anotace

Moje zhodnocení:

Dříve poklidné městečko Canaan ve Vermontu nyní narušuje spor o legalizaci homosexuálních sňatků a mezi lidmi to vře. V lidech se probouzí předsudky a staří přátelé si nemohou přijít na jméno. Násilí a výtržnictví je takřka na denním pořádku.

Když je jednoho dne přímo v domě u advokáta zastupujícího místní pár gayů nalezena brutálně zavražděná dívka, Sonja Testová nabude podezření, že smrt mladé dívky nějak souvisí právě s touto kauzou. Sonja Testová velmi pomalu odhaluje spletité nitky jednoho děsivého činu, který má své kořeny hluboko v minulosti. Podaří se jí zastavit pachatele dřív, než jeho konání odnesou další nevinní lidé?

✽

Číhání od Erica Rickstada je druhým dílem Vermontského cyklu, ale zároveň prvním případem Sonji Testové, s níž jsme se mohli seznámit v prvním díle nazvaném Tiché dívky (mou recenzi si můžete přečíst zde). Číhání Tichým dívkám předchází a příběh se odehrává asi rok předtím. 

Číhání napsal Eric Rickstad, americký autor, který žije se svou rodinou ve Vermontu. Jeho prvotina Reap (Sklizeň, 2000) byla zařazena do výběru New York Times Noteworthy Novel. Kniha Tiché dívky (2015) se dostala mezi bestsellery New York Times a USA Today. V roce 2015 vyšla autorovi další kniha s názvem Lie in Wait (Číhání, 2017) a ještě letošního roku se čeští čtenáři dočkají pokračování s názvem Jména mrtvých dívek (The Names of Dead Girls, 2017).

Hlavní hrdinkou, i když ne jedinou, neboť autor dal prostor i detektivovi z konkurenčních policejních složek či obyčejným místním lidem a tak má čtenář možnost nahlédnout na děj z více úhlů, je Sonja Testová, která má možnost vyřešit svůj první velký případ. Jako matka dvou malých dětí se cítí rozpolceně a trpí výčitkami svědomí, že svou rodinu často zanedbává a dává přednost práci. Přesto nebo právě proto Sonjina paličatost a dobrá intuice jí napomáhají vést případ tím správným směrem. Případem je pověřen Richard North, detektiv ze státní vermontské policie, který má dostatek zkušeností, zato Sonja Testová z místní policie mu má jen zdatně sekundovat. Ti dva si zpočátku vůbec nesednou, ale ohavný zločin je nakonec spojí a donutí ke vzájemné spolupráci.

Jelikož se všichni obyvatelé mezi sebou znají a s malým zapadlým městečkem ležícím uprostřed lesů nedaleko hranic s Kanadou jsou spjatí, těžce nesou, že by jeden z nich mohl být vrahem. Náladu místních jitří spor o legalizaci homosexuálních sňatků, který obyvatele rozdělil na dva tábory. S jedním odpůrcem těchto sňatků se seznámí i čtenář. Je jím Jed King, starý surovec, s nímž se do křížku dostane i Sonja Testová. 

Autor stejně jako v předchozí knize i zde použil dosti ožehavé téma, které je mezi lidmi dost propíráno a ti často trpí předsudky, které mohou vést i k různým druhům násilí. Autor nám velmi svérázným způsobem umožnil nahlédnout do života obyčejných lidí žijících na venkově, kde si každý vidí do talíře a o tom druhém ví, dá se říct, vše. Do tohoto prostředí chytře umístil originální zápletku, která působí věrohodně.

Oblíbila jsem si autorův styl psaní, který je dostatečně originální, ale hlavně přímočarý bez zbytečných kudrlinek. Autor si nebere žádné servítky a čtenáři předkládá syrový příběh s dostatečnou věrohodností bez zbytečných pochybností. I zde se čtenář setká s četnými vulgarismy, které příběh sice nijak nenarušují, ale přesto by mohly některého čtenáře odradit. Přiznám se, že v tomto díle mi to nevadilo tolik, jako v předchozím. Už jsem s tím tak nějak počítala dopředu a nezaskočilo mě to.

Děj vás pohltí už od první kapitoly, ale nečekejte žádný akční a napětím prošpikovaný thriller, ale spíše poklidnou detektivku, která se zaměřuje na poctivou detektivní práci, přesto je zcela bez hluchých míst. Jak už jsem výše uvedla, zápletka je dostatečně věrohodná, stejně tak i vrahův motiv, který, jak se na konci ukáže, vedl ke zbytečné smrti nevinné dívky. Čtenář netuší vůbec nic až do samého závěru, jenž je velmi překvapivý a nečekaný. Za velké plus považuji i neokoukané prostředí, které díky tomu, že se děj odehrává v chladném a ponurém listopadu, vyniká tou správnou atmosférou.

Na závěr bych Číhání (a celou sérii) doporučila především milovníkům detektivních románů, jenž vyžadují originální námět, který je zpracován natolik věrohodně, že budete chtít zjistit, zda opravdu takové místo existuje.

✰✰✰✰✰ 

Četli jste Tiché dívky nebo Číhání? 
Taky už se nemůžete dočkat, až vyjdou Jména mrtvých dívek?
Nebo naopak vám tato série nic neříká?
Budu se těšit na všechny vaše komentáře.

Continue Reading...

RECENZE: Hra na lháře | Ruth Ware

autor: Ruth Ware
překlad: Věra Klásková
originální název: The Lying Game
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2018
počet stran: 408
anotace

Moje zhodnocení:

Jednoho červnového rána vyhrabe pes cosi, co zpočátku připomíná obyčejnou ztrouchnivělou větev. Po bližším prozkoumání se zjistí, že se jedná o lidskou kost...

Isa, Thea, Fatima a Kate - čtyři nerozlučné kamarádky, které se kdysi na střední škole bavily tím, že hrály takzvanou hru na lháře: spolužačkám i učitelkám vykládaly smyšlené historky. Jejich hra se však neobešla bez následků, nakonec všechny čtyři škola vyloučila.

Nyní, po sedmnácti letech, svolá Kate všechny kamarádky k sobě do mlýna, ale nepůjde o sentimentální setkání. Roky lhaní si vyžádaly svou daň a je třeba věci uvést na pravou míru.

✽

Hra na lháře je název třetí knihy britské autorky Ruth Ware, kterou u nás vydalo nakladatelství Leda. Na tuto knihu jsem se moc těšila, protože předchozí autorčina kniha Žena z kajuty č. 10 (2017) se mi hodně líbila a recenzi na ni si můžete připomenout zde. První u nás vydanou knihou byla kniha s názvem Všude kolem černý les (2016), kterou doma sice mám, ale stále ještě nepřečtenou. Myslím, že je o důvod víc se jí co nejdříve podívat na zoubek.

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování manchesterské univerzity žila načas v Paříži a později se vrátila do Británie. Pracovala na více pozicích. Momentálně žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně. Její debut Všude kolem černý les se stal bestsellerem Sunday Times a New York Times.

- - - -

Hra na lháře má 5 pravidel:

1. Vyslov lež!

2. Na svém výmyslu trvej!

3. Nenech se načapat!

4. Nikdy si nelžeme navzájem!

5. Poznej, kdy s lhaním přestat!

- - - -

Hlavní hrdinkou a vypravěčkou je Isa, dvaatřicetiletá právnička, toho času na mateřské. Se svým partnerem Owenem se stará o půlroční dcerku Freyu. Z jejího poklidného a zdánlivě ničím nerušeného života ji vytrhne esemeska od Kate, kamarádky, kterou už spoustu let neviděla, s jedinou větou "Potřebuji tě!". Tato věta znamená jediné, neodkladně přijet. Ještě toho dne se Isa sbalí i se svou dcerkou a vypraví se do Saltenu, do městečka, které před sedmnácti lety opouštěla s hanbou. Esemesku od Kate dostanou i její dvě kamarádky - Thea a Fatima. Ještě toho večera se setkají u Kate na mlýně. Všechny si myslely, že to, co kdysi provedly, je již zapomenuto, ale jedna nalezená lidská kost jim připomene, co tehdy provedly. Zdá se, že lhaní si vybralo svou daň...

Autorka už od začátku rozehraje se čtenáři dokonalou hru na lháře. I když má tato hra zdánlivě jednoduchá pravidla, stačí porušení jediného z nich a celá složitě budovaná lež se může rozpadnout jako domeček z karet. Kdo lže a kdo mluví pravdu? Autorka mlží už od prvních stran, čtenář si není ničím jistý a důležité informace se dozvídá až v nejzazším momentě. Tímto se autorce podařilo vybudovat tísnivou, tajemnou a mnohdy až strašidelnou atmosféru, které přispívá i místo, kde se velká část příběhu odehrává. Tím místem jsou blata v Saltenu, kde na hlubokých tůních stojí mlýn, na něhož bohužel destruktivně působí střídání přílivu a odlivu. Právě v tomto mlýně, kde Kate dodnes bydlí, se kdysi odehrála spousta důležitých událostí, které jakýmsi způsobem ovlivnily budoucí život všech čtyř kamarádek. Po příjezdu se nejen Ise, ale i ostatním oživí vzpomínky na minulost, neboť mlýn jim byl kdysi druhým domovem.

Hlavní hrdinka - Isa - je přesně tím typem hrdinek, které čtenáři nemusí. Chválím autorku, že se tentokrát vyvarovala velkému požívání alkoholu či léků a hlavní hrdinka tak působí opravdověji. Postavu matky malého nemluvněte zvládla na jedničku, takže určitě nesouhlasím s názorem na jednom knižním portále, že se jedná jen o jakýsi "deník hloupé matky". I já si ještě živě pamatuji všechny iracionální myšlenkové pochody, k nimž mě přiměly hormony související s mateřstvím. Samozřejmě ne všechny kroky, které Isa učinila, jsem schvalovala, párkrát jsem si řekla, "Iso ne, tohle nedělej!", ale jinak jsem byla s hlavní hrdinkou vcelku ztotožněná.

Po celou dobu čtení budete plní očekávání, co přinese další stránka. Tím, že autorka karty odkrývá postupně, buduje napětí, které nabývá na intenzitě. Nic není takové, jaké se zpočátku zdá, příběh je plný zvratů a momentů překvapení. I když se některé následující situace daly předvídat, nepokazilo mi to dojem a čtení jsem si maximálně užila až do poslední stránky. Autorku si buď oblíbíte anebo neoblíbíte. Já patřím k té první skupině, protože autorka mě i touto knihou přesvědčila, že psát umí a Hra na lháře dle mého názoru předčila dokonce i Ženu z kajuty č. 10. 

Obálka je dle mého názoru velmi povedená. Zobrazuje přesně tu činnost, která je v městečku, kde se hlavní děj soustřeďuje, hlavní obživou mnoha lidí. Obálka může mít samozřejmě dvojí význam. Lež má krátké nohy a lhář se častokrát zamotá do svých vlastních lží. Oka sítě na obálce jsou navíc vystouplá a působí opravdovým dojmem. 

I když knihu považuji za velmi zdařilou, určitě nesedne každému čtenáři. Jak jsem výše zmínila, hlavní hrdinka může působit nesympatickým dojmem s přemírou mateřství, které v ní třímá. Pokud vás však autorka předchozími dvěma knihami přesvědčila, ani tato vás nezklame. Za sebe mohu rozhodně doporučit.

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Trailer ke knize:

Continue Reading...

RECENZE: Jsem zpět | Brenda Novak

autor: Brenda Novak
překlad: Markéta Polochová
originální název: Hello Again
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 408
anotace

Moje zhodnocení:

Evelyn Talbotová, která byla před mnoha lety unesena a mučena jejím tehdejším přítelem Jasperem Moorem a jako zázrakem jeho řádění přežila, pokračuje ve svém výzkumu  v Hanover House - první věznici a léčebně pro duševně choré vězně s psychopatickými sklony. Jasper Moore tehdy před jednadvaceti lety beze stopy zmizel, ale Evelyn ho stále cítí a tuší, že čeká jen na vhodný okamžik, aby dokonal dílo, které tehdy započal. Výzkum, na kterém pracuje, má právě pomoci Jaspera vypátrat a konečně předat spravedlnosti.

✽

Jsem zpět je název novinky nakladatelství Omega a zároveň druhým pokračováním s psycholožkou Evelyn Talbotovou v hlavní roli. Loni vyšel první díl Nejhorší noční můra, na něhož jsem psala recenzi, kterou si můžete přečíst zde. 

Sérii napsala americká spisovatelka Brenda Novak, která se zaměřuje na historické romance a detektivky pro ženy. Napsala více než 50 knih a prodala přes 4 miliony výtisků. Pravidelně se umisťuje na žebříčcích bestsellerů a její romány získaly mnohá ocenění. 

Psycholožka Evelyn Talbotová se díky svému výzkumu přestěhovala na mrazivou Aljašku, kde se jí podařilo vybudovat věznici pro ty nejhorší psychopaty. Místní obyvatelé tuto skutečnost nesli nelibě, ale nakonec vzali Evelyn i s Hanover House na milost. Hilltop je malé odlehlé městečko vzdálené hodinu cesty od Anchorage, největšího a nelidnatějšího města Aljašky, takže není divu, že se jeho obyvatelům nelíbí možnost, že by například některý z psychopatů utekl a škody, které by případně napáchal. Evelyn žije s místním policistou Benjaminem Murphym přezdívaným Amarok, který jí pomohl vyléčit nejen zlomenou duši, ale i tělo. Velice intenzivně pracuje na dopadení Jaspera, aby už oba mohli najít vytoužený klid. Toho času se Evelyn věnuje novému pacientovi zvanému Stvořitel zombie, který měl údajně provádět svým obětem čelní lobotomii a poté je zavraždit. Nakonec za skandálního odhalení je zjištěno, že některé důkazy byly Stvořiteli zombie podstrčeny a zdá se, že bude propuštěn na svobodu. Je opravdu tak nevinný, jak neustále tvrdí?

Celkový autorčin nápad postavit fiktivní věznici na tak odlehlém místě považuji za skvělý. Aljaška je nehostinné místo s dlouze trvající zimou, častými sněhovými bouřemi a všudypřítomnými závějemi. Už jen tato představa vyvolá ve čtenáři tísnivou atmosféru a lehké mrazení v zádech, která se nevtíravě line po celou dobu příběhu. Já osobně detektivky či thrillery zasazené do zimního období přímo miluji a vyhledávám je. Atmosféra uvnitř věznice velice nápadně připomíná scény z filmu Mlčení jehňátek a rozhovory Evelyn Talbotové s pacientem Lymanem Bishopem zvaným Svořitelem zombie zase rozhovory mezi Clarice Starlingovou a Hannibalem Lecterem ve věznici. 

Jak už bylo výše zmíněno, autorka píše převážně detektivky určené pro ženy, a tato není výjimkou. Hlavní hrdinkou je žena, která se potýká s traumatem z minulosti a jako jediná přežila řádění psychopata Jaspera Moora, který byl zároveň jejím přítelem. Tento fakt přiměl Evelyn studovat psychologii a psychopatologii, protože tehdy, i přes vykazování určitých znaků typického psychopatického chování, nepoznala, co byl její přítel zač. Oproti prvnímu dílu jsem z Evelyn cítila, že se posunula o krok blíže vidině normálního života, našla si přítele a s ním překonala dlouhotrvající sexuální frustraci. Bohužel pocity méněcennosti si nese stále sebou a je znát, že se s nimi jen tak lehce nevyrovná.

I když objektivně považuji knihu za velmi zdařilou, mé subjektivní dojmy se s tím neztotožňují. Po dočtení knihy jsem měla podobně vlažné pocity jako u prvního dílu. Chvíle napětí a hltání děje se vším všudy střídaly chvíle nudy a šedi. Kniha postrádala jakousi jiskru, kterou bych u podobných příběhů očekávala. Konec se autorce povedl i přesto, že jej nechala opět otevřený. Myslím si však, že naláká spoustu čtenářů, kteří budou nutně chtít vědět, jak se děj vyvine dál. Věřím ale i tomu, že některé čtenáře konec odradí, protože mohou mít pocit, že je autorka o něco připravila či ochudila.

Pokud vás baví thrillery, ve kterých se zkoumá mysl psychopatů, máte rádi Mlčení jehňátek v knižní či filmové podobě, nebojíte se nehostinné Aljašky a navíc jste žena, je tato kniha tou správnou volbou.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha Jsem zpět zaujala, zakoupit si ji můžete zde.

Continue Reading...