pátek 29. května 2020

RECENZE: Víš, kdo se dívá? | Catherine Ryan Howard





autor: Catherine Ryan Howard
překlad: Petr Kotouš
originální název: Rewind (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 360
anotace








Moje zhodnocení:


Po přečtení anotace knihy Víš, kdo se dívá? irské autorky Catherine Ryan Howard jsem očekávala vcelku zajímavý a originální námět. Jak nakonec mé hodnocení dopadlo?


Hned první kapitola čtenáře navnadí - sleduje v ní totiž brutální vraždu ženy, přičemž celou scénu završí rozbití kamery. Obraz se vypne. Poté se video přetáčí zpět. Objevuje se Natalie, která z Dublinu přijíždí do Shanamore, aby zde objevila manželovo tajemství. Když se video posune kousek dopředu, čtenář pozoruje Audrey, reportérku zařazenou do "podřadné" redakce zábavy, která dostane od šéfa nový úkol, který ji může vynést na výslunní "opravdového" zpravodajství. Před týdnem totiž zmizela Natalie O´Connorová, hvězda Instagramu, jejíž manžel oznámil její zmizení až nyní, což je samo o sobě dost podezřelé. Audrey cítí, že tohle je její šance.

Autorka rozehrává hněd několik dějových linek probíhajících v různých časových úsecích podobně, jako bychom sledovali video. PŘEHRÁT, PAUZA, STOP - tak jsou v knize označovány kapitoly. Zpočátku vám může dělat problém zorientovat se v časových úsecích, ale i postavách, jelikož těch v knize rovněž není málo. Sledujeme majitele chat Andrewa, instagramerku Natalii, reportérku Audrey, příslušníka policie Seaniho, majitelku hotelu Jennifer a další. 


Na knihu jsem se hodně těšila, protože anotace slibovala originální námět a zajímavě seskládaný příběh. Začátek vás jistě navnadí, může sice působit trochu zdlouhavějším dojmem, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, zápletku je potřeba správně rozehrát. Asi do poloviny vás bude příběh udržovat v mírném napětí, neustále budete čekat na jakýkoliv zvrat, zajímavou scénu, větší napětí, ale bohužel ničeho takového se nedočkáte. Navíc je pravděpodobné, že stejně jako já odhalíte podstatu zápletky. Nebylo ani příliš složité na to přijít.

Konec jedno malé překvapení skrýval, což považuji za plus, ale nedokázal zachránit celou knihu.  Příběhu chyběla šťáva, pořádná dávka napětí i gradace k závěru knihy. Epilog, shrnující celý děj, byl podle mého názoru úplně zbytečný, protože se v něm nic nového nedozvíte. 

Příběh měl zajímavou myšlenku i nápad na zpracování, ale nakonec se obojí minulo účinkem. Jako oddechový thriller pro začátečníky - proč ne. Ostřílené čtenáře bude bohužel nudit.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Martině Havlové z nakladatelství Grada, kde si také knihu Víš, kdo se dívá?, pokud vás zaujala, můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 9. května 2020

RECENZE: Mrtvé město | Camilla Sten


autor:
Camilla Sten
překlad: Adriana Kubrychtová
originální název: Staden (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2020
počet stran: 416
anotace


Moje zhodnocení:


Mrtvé město Camilly Sten mě zaujalo už při vydání. Po příbězích, ve kterých hraje hlavní roli záhada, doslova prahnu. Nemohla jsem si tedy nechat uniknout ani tuto novinku od nakladatelství Metafora, která mi byla zaslána k recenzi.

Hlavní vypravěčkou je Alice, producentka, která si brzy uskuteční svůj sen. Chystá se natočit dokumentární film o Silvertjärnu, městečku ve Švédsku, v němž v padesátých letech zmizelo beze stopy téměř 900 jeho obyvatel. Alici tahle záhada vždycky fascinovala, nejspíš i proto, že v městečku vyrostla její babička, která zde ztratila všechny příbuzné. Nyní se Alice vydává do městečka se skupinou přátel, aby zjistili a zaznamenali, co se tehdy stalo. Když přijedou, zjišťují, že nejsou v Silvertjärnu tak docela sami...

Příběh začíná mrazivým prologem odehrávajícím se na konci 50. let, kdy dva policisté přijíždějí k ohlášené události ve městečku Silvertjärn. Nejen, že nepotkají jediného jeho obyvatele, ale na náměstí objeví něco strašného. Poté se ozve pláč dítěte. 

Autorce se podařilo již od prvních stránek navodit tu správnou atmosféru, která k těmto typům příběhů nevyhnutelně patří. Nepříjemné mrazení v zádech, napjaté očekávání, co přinesou další stránky a k tomu i scény, které vás mají vyděsit. 

Mrtvé město není jen názvem knihy, ale především projektu, který má producentku Alici uvést do světa dokumentaristiky a filmu. Jen s malým rozpočtem se snaží o nemožné. Přesto je odhodlaná jít si za svým snem, a to takříkajíc přes mrtvoly. V partě se nachází Alicina kamarádka Tone, která něco skrývá, spolužačka ze studií Emmy, s níž má Alice nevyřízené účty, kamarád a sponzor Max a Emmyin přítel Robert. Na prozkoumání městečka a natáčení mají pouhých šest dní. Zdá se to jako krátká doba, ale odehraje se v ní neskutečně mnoho událostí a zvratů.


Autorka si skvěle pohrála s charaktery postav. I přesto, že děj vypráví Alice, budete s napětím sledovat, co s postavami udělá město duchů, jakým Silvertjärn beze sporu je. Městečko zamrzlo v padesátých letech, lidé své domovy opustili ve spěchu, mnohdy s hrnkem uvařené kávy na stole či při rozdělané práci. Jako by se zde zastavil čas. Už ten pocit, že nevíte, co se zde odehrálo, že všichni najednou zmizeli, nahání husí kůži. Se stejnými pocity se vyrovnávají i postavy, do jejichž mysli se vkrádají obavy, zda jsou v městečku skutečně sami. Budou je provázet stíny ve tmě, smích na videu, hlasy ve vysílačce a ještě mnohem víc. Nakonec zmizí jeden člen party.

Celou dobu jsem přemýšlela, co za zmizením obyvatel vězí. Když jsem se však dozvěděla, že konec je postaven na reálném základě a rozuzlení je logické, tím více můj mozek vyvíjel další a další teorie. A přesně tím reálným základem, na němž je vybudován závěr, si mě autorka získala. Navíc děj provází dopisy z minulosti adresované Alicině babičce či pohledy do minulosti. Zlehka, ale za to nevyhnutelně do sebe různé střípky s blížícím se koncem pomalu zapadají a vy odkrýváte jedno velké tajemství, které stálo za zmizením téměř 900 obyvatel jednoho malého, do té doby nevýznamného, městečka, které kdysi prosperovalo důlní činností.

Pokud máte chuť na vynikající thriller, kterému nechybí hororová atmosféra a pořádná dávka napětí, zaměřte se na Mrtvé město, u něhož vám zaručuji, že jej přečtete jedním dechem.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Martině Havlové z nakladatelství Grada, kde si také knihu Mrtvé město, pokud vás zaujala, můžete koupit.
Continue Reading...

úterý 5. května 2020

RECENZE: Komu hlava sejde | Jari Järvelä

autor: Jari Järvelä
překlad: Vladimír Piskoř
originální název: Se ken tulee viimeiseksi (2017)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 264
anotace


Moje zhodnocení:


V poslední době jsem přečetla pár knih s podobným tématem - tedy různou hrou o přežití, takže jsem se s chutí pustila i do Komu hlava sejde, knihy, kterou napsal finský autor Jari Järvelä. 

Pět mužů a pět žen - deset lúzrů, kteří mají za třináct dní zvládnout nejtěžší evropský trek GR 20. Náročné fyzické, ale i psychické podmínky zvládnou jen ti nejlepší - z lúzrů se stávají bojovníci. Brzy však začnou jeden po druhém za podivných okolností umírat. Ostatním dojde, že čím méně lidé dojde do cíle, tím větší pro ně připadne výhra. Brzy se uskuteční jejich boj o holý život.


Na začátku knihy vás autor krátce seznámí s trekem, jeho účelem a účastníky. Bohužel však jen povrchně, ale s další a další stránkou se o tom kterém účastníkovi dozvíte nějaký ten střípek z jeho osobního života a co jej vlastně přivedlo přihlásit se k této soutěži. Přiznám se, že mi chyběla větší propracovanost charakterů postav, protože jakmile jeden z nich přišel o život, bylo mi to bohužel jedno. Až ke konci, kdy jsem si na některé postavy zvykla a trochu se s nimi sžila, jsem jejich umírání nesla hůře. 

Zpočátku nevíte, kdo postavy zabíjí - důvod si však velmi brzy uvědomíte nejen vy, ale i účastníci treku. Každý podezřívá každého a rovněž ani vy nevíte, který z nich vraždí. Čím více se blížíte konci, tím více si uvědomujete houstnoucí atmosféru a napětí, které by se dalo krájet. Pak najednou střih - autor vás na trek vezme od začátku znovu a dozvíte se všechny podrobnosti, které vám nedaly spát. Přiznám se, že tato kapitola byla pro mě docela šokující, protože jsem nečekala až takový zvrat, který mnou celkem otřásl. Když se autor v poslední kapitole vrátil k utnutému ději, užívala jsem si poslední stránky a napětím pomalu nedýchala.


Popis korsické přírody mě zaujal a některé detaily jsem si dohledávala i na internetu. Autor do příběhu vměstnal i pár zajímavostí o tomto krásném ostrově.

Kdybych měla knihu shrnout, tak autor napsal krátký příběh, ve kterém se s ničím nepáral. Postavám to nejspíš uškodilo, ale na druhou stranu jste se s nimi vrhli hned do akce a nezaháleli. Nejedná se o dokonalý příběh, ale svůj účel splnil a já si jej užila až do poslední strany. Na konci jsem knihu nedokázala odložit. 

Pokud tedy hledáte napínavý příběh, ve kterém není nouze o mrtvoly, napětí, akci a zvraty, baví vás tzv. hry o život a nepotřebujete zbytečnou omáčku okolo, poohlédněte se po thrilleru Komu hlava sejde, který si vaši pozornost jistě zaslouží. Velkým plusem je i obálka, která se dle mého názoru velmi povedla.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Komu hlava sejde, pokud vás zaujala, můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 18. dubna 2020

RECENZE: V temnu | Lina Bengtsdotter

autor: Lina Bengtsdotter
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Francesca (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Jelikož mě švédská autorka Lina Bengtsdotter přesvědčila už svojí prvotinou Na okraji (recenze zde), neváhala jsem a pustila se do dalšího pokračování s vyšetřovatelkou Charlie Lagerovou s názvem V temnu.

Už v minulém díle měli čtenáři možnost sledovat Charliino dětství a vyrůstání vedle problémové matky Betty. Tehdy ji totiž případ zavedl do rodného městečka, jehož obyvatelé se z něj nemohou vymanit a jejich osudy jsou vesměs tragické. Po přečtení jednoho novinového článku se Charlie dozví, že kdysi v jejím rodném městečku zmizela šestnáctiletá dívka Francesca, která neměla moc pěknou pověst. Kvůli úmrtí nejlepšího kamaráda se pokusila o sebevraždu, trpěla depresemi a byla prostě jiná. Charlie její zmizení nenechá spát a rozhodne se, že se spolu s kamarádem novinářem Johanem pokusí její záhadné zmizení vyšetřit. Současně odkryje i části minulosti své a svojí matky.


Autorka se opět vrátila do Gullspångu, městečka, v němž má kořeny Charlie Lagerová, hlavní hrdinka tohoto příběhu. Ale ani tentokrát není sama. Čtenář sleduje děj střídavě i očima Francescy, dívky, která záhadně zmizela před víc jak 25 lety, a mapuje její poslední měsíce života. Dívka se narodila do prominentní a bohaté rodiny, ale nikdy do ní úplně nezapadla. Její excesy ji zavedly zpět do rodinného sídla, kam se po zotavení z demonstrativního pokusu o sebevraždu vrátila s rodiči, kteří mají dohlédnout na její plné uzdravení. Francesca se však upne k alkoholu poté, co je přesvědčena, že její nejlepší kamarád Paul byl zavražděn. Nikdo jí to nechce věřit. Co nakonec vede k jejímu zmizení? A kam vlastně zmizela?

Autorka umí skvěle pracovat s postavami. Vykreslení ať už Charlie Lagerové či Francescy bylo téměř bezchybné a obě tyto postavy mě bavilo sledovat od samého počátku až do konce tohoto příběhu. Zvláštními vsuvkami byly kapitoly nazvané "Mezery v čase", v nichž Francesca s Paulem filozofují a přemýšlejí nejen nad smyslem života. Rovněž atmosféra městečka i jeho obyvatel byla napsaná skvěle. Nejen Charlie, ale snad i každý místní obyvatel má nějakým způsobem pošramocenou minulost. Opět se čtenář dozvídá drobné střípky z Charliina dětství a odhaluje kus její minulosti. Charliina matka Betty znovu zamíchá kartami a na povrch začnou vyplouvat další šokující odhalení. Souvisí snad se zmizelou Francescou?


Jedinou výtku mám k začátku, který byl dle mého názoru pomalejší, a než se konečně začalo dít něco pořádného, uběhlo celkem dost stránek. Přesto mě příběh opět chytl a já si jej užila plnými doušky. Až do úplného konce budete tápat, jak to s Francescou vlastně dopadlo, i když jisté indicie vám mohly napovědět. Závěr vás však překvapí, protože nakonec bylo vše úplně jinak. Přesto v souvislosti s uklidňujícím koníčkem Francescy, který prováděla na zahradě, mě trklo, jaký osud ji nejspíš potkal. 

I když je příběh spíše detektivním románem, nic mu to neubralo na čtivosti, napětí a zvratech, kterých si v něm užijete docela dost. Konec byl třešničkou na dortu, i když jsem se upřímně těšila na epilog z pohledu Francescy, který mi v knize chyběl.

Celkově však knihu musím hodnotit jako nadprůměrnou, protože autorka už ve své prvotině ukázala, že psát umí. V temnu doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají promyšlené příběhy a vyhýbají se litrům prolité krve a zbytečnému násilí, ale přesto jim nevadí jistá melancholie, která příběh obestírá.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu V temnu, pokud vás zaujala, můžete koupit.
Continue Reading...

pátek 10. dubna 2020

RECENZE: Všechno je lež | Michelle Sacks

autor: Michelle Sacks
překlad: Milan Lžička
originální název: All the Lost Things (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 264
anotace


Moje zhodnocení:


Autorka Michelle Sacks mě zaujala už její předchozí knihou V dobrém i zlém (recenze zde), takže jsem si nemohla nechat ujít ani její novinku s názvem Všechno je lež.

Hlavní vypravěčkou, která dělá knihu v mnohém výjimečnou, je sedmiletá dívenka Dolly, která vyrazila s tátou, jenž často pracuje mimo domov a s nímž se proto moc nevídá, na výlet za dobrodružstvím. S Dolly cestuje i její dvojče - plastová kobylka Clemesta, v níž našla svou imaginární kamarádku. Dolly se spolu s Clemestou, kouzelnou koňskou královnou, která mluví, ale slyšet ji může jen Dolly, těší na nové zážitky, kterých je zpočátku velmi mnoho. Cesta se však zdá být den ode dne delší a táta zamlklejší a smutnější...


Zpočátku jsem se trochu obávala příběhu viděného očima sedmileté dívky, ale musím uznat, že mé obavy byly liché a já se velice snadno a rychle ponořila do příběhu, který se od ostatních v mnohém odlišuje. Co knihu dělá originální a zvláštní, je právě hlavní vypravěčka, která svůj příběh vypráví skze rozhovory se svou imaginární přítelkyní Clemestou, která je v jejích očích výjimečná a po celou cestu Dolly dobře radí. Ta se však radami Clemesty příliš neřídí a chce si užít táty, protože je pro ni vzácný. Postupem času čtenář odhaluje, že nic není takové, jaké se na první pohled zdá, ale především, že všechno je lež.

I když můžete velmi brzy tušit, jakým směrem se příběh bude odehrávat (já nic netušila a o to více jsem byla na konci překvapená), zjistíte, že nic není černobílé, a to ani Dollyin táta, který působí už od prvních stránek nedůvěryhodně. Nečekejte však růžový konec, kterým příběh může celou dobu zavánět. Pokud jste četli již autorčinu prvotinu, tak musíte tušit, že si pro vás připraví nejedno překvapení na závěr. 


Někdo může namítat, že tempo příběhu je příliš pomalé a v podstatě se celou cestu nic převratného neděje. Zdání však klame, neboť tím si autorka připravuje půdu pro emocemi nabitý konec, který vás vyždímá až do poslední kapky. Na závěr se strhne lavina a jedno oko nezůstane suché. Děj je plný dialogů, které vás udrží v pozoru, takže vám stránky budou ubíhat pod rukama. Jakmile knihu otevřete, už ji nebudete chtít dát z ruky a budete zvědaví, jak vše dopadne.

Po dlouhé době jsem se setkala s originálním pojetím příběhu v daném žánru a jsem nadšená. Chtěla bych však zdůraznit, že kniha a samotný příběh, jakož i jeho vypravěč, nesedne každému čtenáři. Je však výbornou sondou do duše malého nevinného dítěte, které se snaží vyrovnat s konflikty rodičů, jenž pošramotí každou dětskou mysl. Vytěsnit špatné vzpomínky se zdá být nejlepším řešením, ale i chytrá kobylka Clemesta ví, že ne vždy to, co považujeme na první pohled za správné, správné i ve skutečnosti je.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Všechno je lež, pokud vás zaujala, můžete koupit.
Continue Reading...

pátek 20. března 2020

RECENZE: Mrazivá krutost | Caz Frear

autor: Caz Frear
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Stone Cold Heart (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 432
anotace


Moje zhodnocení:


Když mi byla nabídnuta Mrazivá krutost od Caz Frear, tedy pokračování Malých sladkých lží (receze zde) s Cat Kinsellovou v hlavní roli, chvíli jsem váhala. Přece jenom první díl měl nějaké drobné mouchy a úplně stoprocentně mě nepřesvědčil. Nakonec zvítězila zvědavost. A udělala jsem dobře!

Cat Kinsellovou navštíví Joseph Madden, který chce poradit, jak se má bránit proti manželce, jež proti němu chystá nějakou odplatu. Cat to považuje za pouhé manželské neshody a odkáže jej na místní policejní oddělení. Když se s Josephem setká příště, je obviněn z vraždy, ale jeho manželka mrtvá není. Je Joseph Madden oběť nebo vrah? Všechny stopy svědčí proti němu. Cat má však tušení, že se za vraždou mladé Naomi skrývá mnohem víc, než se na první pohled může zdát.


Přiznám se, že mě děj zpočátku příliš nezaujal. Pamatuji si, že totéž se mi stalo i u Malých sladkých lží, kde jsem se nějak nemohla ztotožnit s hlavní hrdinkou a jejími myšlenkami. Obávala jsem se, že mě s Mrazivou krutostí čeká něco obdobného. Ještě na 150. stránce jsem uvažovala, že knihu odložím a vrátím se k ní později. Nakonec mě nakopla kamarádka a já se do příběhu zakousla a poté jsem ho přečetla skoro jedním dechem.

Ač tedy začátek nemusí příliš zaujmout (vyjma setkání Cat s Josephem Maddenem), rozhodně doporučuji četbu nevzdat, protože vám autorka ukáže, jak pracovat s postavami a jejich psychologií, protože to tentokrát zvládla znamenitě. 

Autorka napsala čtivou, propracovanou klasickou detektivku bez zbytečného násilí, která vás donutí zamyslet se, kdo mohl spáchat tak krutý a nelítostný čin. Myslím, že konec a celkové rozuzlení vám vezme dech a budete zírat s pusou dokořán. V průběhu čtení budete měnit své teorie a tipy na vraha, aby vás v závěru autorka překvapila konečným vyústěním, v němž do sebe vše zapadne.


I když jsem si stále nějak nenašla cestu k hlavní hrdince a zatím se nenachází v žebříčku mých top vyšetřovatelů, věřím, že s dalším dílem, pokud bude stejně kvalitní jako tento, tuto skutečnost vůbec nevylučuji. 

Pokud hledáte kvalitní a promyšlenou detektivku bez zbytečné krve a akčních scén, rozhodně se zaměřte na Mrazivou krutost, která vás dostane nejen svou propracovaností, ale především skvěle vylíčenými charaktery a psychologií postav.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Mrazivá krutost můžete koupit.
Continue Reading...

čtvrtek 19. března 2020

RECENZE: Noční návštěva | Carol Goodman

autor: Carol Goodman
překlad: Jana Kordíková
originální název: The Night Visitors (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 248
anotace


Moje zhodnocení:


Nejprve mě Noční návštěva americké autorky Clary Goodman zaujala svou zasněženou obálkou, poté i anotací, která se zmiňovala o prvcích duchařiny. Dlouho jsem se nerozmýšlela a do Noční návštěvy se pustila. Knihu jsem četla rovněž v rámci společného čtení s kamarádkou.

Začátek příběhu nás seznamuje se dvěma naprosto odlišnými ženami. Tou první je Alice, která v noci uprostřed sněhové bouře spolu se svým desetiletým synem Orenem utíká od násilnického manžela. U autobusu je vyzvedne padesátiletá sociální pracovnice Mattie, která bydlí uprostřed lesa v polorozpadlém domě. Nechá je u sebe jednu noc, ale z jedné noci se jich nakonec stane víc. Obě ženy skrývají nejedno tajemství.


V celém příběhu se tak střídají pouze dvě vypravěčky, a to Alice a Mattie. Čtenář tak postupně střádá střípek po střípku, aby si utvořil celkový obrázek o obou ženách. Obě mají za sebou nepěknou minulost, každá jiným způsobem, a snaží se chránit před okolím. U Orena se navíc objeví schopnosti, které mohou u čtenáře vyvolat menší mrazení v zádech.

Kniha byla velmi čtivá, a to již od prvních stránek. Nečekala jsem, že se do knihy tak hluboko ponořím a bude se mi jen těžko odkládat. Zpočátku jsem se tedy divila, proč má kniha tak nízké hodnocení na knižních databázích. Nečetla jsem si však komentáře, abych si svůj úsudek udělala sama bez ovlivnění okolí či snad nechtěného přečtení spoileru.

Celková atmosféra, která mě provázela po celou dobu čtení, nebyla vůbec špatně vykreslená. Možná bych se více zaměřila na popisy okolí, protože zuřící sněhovou bouři jsem nijak zvlášť na sobě nepocítila. Přitom starý rozpadlý dům uprostřed lesa je ideální kulisa pro vytváření tajemné a tíživé atmosféry. Prvky duchařiny se do příběhu hodily a nijak mě nerušily, ale že by ve mně vyvolávaly strach či mrazení, ta to bohužel ne. V jednu chvíli mi některá scéna silně připomněla film Šestý smysl a cítila jsem tak trochu vykrádání onoho filmu. Navíc musím podotknout, že jedna konečná scéna s těmito prvky byla už dost přehnaná a nejspíš zasadila poslední hřebíček do pomyslné rakve nízkého hodnocení.


Autorka do příběhu zakomponovala Star Wars, respektive oblibu u desetiletého Orena ve filmech a postavách. Filmy jsem nikdy neviděla, navíc mě vůbec nelákají, takže toto šlo zcela mimo mě a ke konci mě jen zmínky o nich dost otravovaly. 

Kniha mě velmi bavila až do poslední závěrečné třetiny, která podle mého názoru celý příběh totálně zkazila. Autorka kombinovala, kombinovala, až to celé překombinovala a příběh tak ztrácel na uvěřitelnosti. A pokud příběh není pro čtenáře uvěřitelný, musí se odrazit i v konečném hodnocení. Bohužel jsem měla ten dojem, že autorka konec vymýšlela za pochodu, a když ji něco zajímavého (rozuměj zvrat) napadlo, ihned to do děje zakomponovala. Opravdu mi bylo líto tak pokaženého konce, přitom celý příběh měl podle mého názoru velký potenciál.

Noční návštěvu bych ráda doporučila čtenářům, kteří se nebojí špatných konců a na tom zlém vždy najdou něco pozitivního. 


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Noční návštěva můžete koupit.
Continue Reading...

pondělí 2. prosince 2019

RECENZE: Kanibal z Nine Elms | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Nine Elms (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 464
anotace


Moje zhodnocení:


Před patnácti lety přežila Kate Marshallová útok vraha nazývaného jako Kanibal z Nine Elms. Poté Kate u policie skončila a začala se věnovat přednáškám o sériových vrazích na vysoké škole. Když se objeví tělo mladé ženy, jejíž způsob smrti až nápadně připomíná modus operandi Kanibala z Nine Elms, který je však zavřený v nejpřísnější věznici, patolog Alex kontaktuje Kate za účelem konzultace. Mezitím se Kate ozvou rodiče Malcolm a Sheila Murrayovi, kteří již 20 let pohřešují svou dceru Caitlyn, kdy mají podezření, že jejím vrahem by mohl být Kanibal z Nine Elms. Kate se spolu s asistentem z vysoké školy Tristanem pouští do soukromého pátrání po pohřešované dívce. Zároveň však je nutné dopadnout napodobitele Kanibala z Nine Elms, který si říká Fanoušek…


Na novou sérii a především na hlavní hrdinku Kate Marshallovou od oblíbeného autora Roberta Bryndzy, který je znám svou sérií s Erikou Fosterovou, jsem se nesmírně těšila. Jak moje velké očekávání nakonec dopadlo a jak se mi kniha Kanibal z Nine Elms líbila, se dočtete v recenzi níže.


Každý čtenář, který má přečtenou sérii s Erikou Fosterovou a oblíbil si ji, musel být napjatý, jakými vlastnostmi a charakterem obdařil novou hrdinku Kate Marshallovou. Nikdo se asi neubrání malému srovnání těchto postav, ale podle mého názoru je to jako srovnávat vodu a oheň. Autor stvořil zcela odlišnou hrdinku, nekomplikovanou, nekonfliktní, přesto houževnatou a věřící ve spravedlnost. Možná vás překvapí, že Kate je abstinující alkoholička, ale vzhledem k její minulosti, kdy přežila útok Kanibala z Nine Elms, se není čemu divit. Má svoji patronku, blízkou kamarádku, která jí pomohla dostat se z nejhoršího. Nyní žije poklidným životem a přednáší na vysoké škole, ale pouze do doby, než se objeví tělo mladé ženy, která byla zavražděna totožným způsobem, jímž zabíjel své oběti Kanibal z Nine Elms. Je nepopiratelné, že se jedná o napodobitele, jehož smyslem práce je dokončit dílo Kanibala z Nine Elms. Podaří se Kate Marshallové uniknout vrahovi i tentokrát?

Autorovi se povedlo napsat jeden z nejlepších úvodů v tomto žánru s natolik překvapivým zvratem, který ve vás bude po jeho přečtení ještě dlouho rezonovat. Dobře rozehraný začátek je uměním, kterým nedisponují ani zdaleka všichni autoři. Po dramatickém úvodu začíná příběh plynout v poklidnějším tempu a soustředí se především na pátrání po pohřešované dívce, jehož režie se ujala Kate Marshallová spolu s asistentem Tristanem tvořící soukromou vyšetřující dvojici. V druhé polovině příběhu se už bohužel tolika překvapivých zvratů čtenáři nedočkají, spíše naopak. Děj je často předvídatelný a konec spěje k poněkud očekávanému konci. 

Musím podotknout, že Kate a Tristan spolu ve dvojici fungují velmi dobře, skvěle se doplňují, a i když by Kate mohla být Tristanovou matkou, což zazní i z úst několika svědků figurujících v případu pohřešované Caitlyn, nic to nemění na tom, že jejich společné pátrání je systematické, přičemž spolu tvoří sympatickou dvojici, kterou si oblíbí mnoho čtenářů. Funguje mezi nimi správná chemie, která povede k nejednomu vtipnému momentu.


Nejvíce se mi líbila dějová linka věnující se odloženému případu, tedy pátrání po pohřešované dívce a pevně doufám, že další díly série budou napsané v podobném duchu. Shromažďování důkazů, výslechy svědků, odkrývání minulosti – přesně tohle mě na detektivkách nejvíce baví. Akční či krvavé scény dominující spíše thrillerům se v této knize objevují také a podle mého názoru jsou zde perfektně namíchané. Slabší povahy bych ráda upozornila, že některé scény jsou dost brutální, a i když jich není mnoho, stojí opravdu za to.

Tato série má opravdu dobře našlápnuto, a i přesto, že se kniha Kanibal z Nine Elms do mého pomyslného žebříčku TOP detektivka/thriller nezapíše, s nadšením budu očekávat další díly s Kate Marshallovou.

Za zmínku stojí i nádherná obálka, která hravě strčí do kapsy všechny obálky ze série s Erikou Fosterovou. Pokud jste zaznamenali slovenskou obálku, která je na můj vkus příliš jednoduchá a obyčejná, jsem velmi ráda, že se nakladatelství Cosmopolis přiklonilo k této verzi.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Kanibal z Nine Elms můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 16. listopadu 2019

RECENZE: Nepamatuji si své jméno | J. S. Monroe

autor: J. S. Monroe
překlad: Jitka Jiterská
originální název: Forget My Name (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Jak byste se zachovali, kdyby se jednoho dne u vašich dveří objevila žena, která by tvrdila, že si nepamatuje nic ze svého předchozího života včetně jména, ale dokonale by popsala dispozice vašeho domu? Když se výše popsané stane manželské dvojici Tonymu a Lauře, nejspíš z toho nevěstí nic dobrého. Přesto neznámou ženu u sebe ubytují v pokoji pro hosty. Laura má z neznámé ženy, které Tony začne říkat Jemma, divný pocit. Její obavy potvrdí i psycholožka Susie Pattersonová, když Lauru před neznámou ženou varuje. Kdo je ona neznámá žena a proč se objevila zrovna u jejich dveří? 


Když mi byla nabídnuta nová spolupráce s nakladatelstvím Metafora, neodmítla jsem a hned si vybrala knihu Nepamatuji si své jméno od britského autora Jona Stocka píšícího pod pseudonymem J. S. Monroe. Tuto knihu jsem navíc četla v rámci společného čtení s Mončou z Mermaidina čtecího koutku, které děkuji za skvělé konspirace. Zda jsem tedy měla šťastnou ruku ve výběru, se dozvíte v recenzi níže.


Zpočátku jsem se hůře orientovala v postavách, respektive v jejich vyprávění, neboť hlavní hrdinka, neznámá mladá a krásná žena, které brzy budou říkat Jemma, vypráví svůj příběh prostřednictvím první osoby, kdežto ostatní postavy skrze čtenáře promlouvají ve třetí osobě. Před žádnou kapitolou není označeno, která postava zrovna vypráví, což samozřejmě vyplyne z kontextu, ale přesto může některým čtenářům toto zpočátku činit problém. 

Po podivném setkání Jemmy s Laurou a Tonym začnete velmi brzy tušit, že někdo z trojice zaručeně lže. Ale kdo a proč? Každý něco skrývá a chce něčeho dosáhnout. Čtenář velmi pomalu odkrývá motivy postav, v první polovině bude však jen tápat. Autor si totiž nachystal mnoho zvratů, které vámi otřesou a od základů změní (dokonce několikrát) váš pohled na věc. 

Postav je však v knize mnohem víc – mimo neznámé ženy, která neví, kdo je, Laury, milovnice jógy a Tonyho, který sbírá obrazy mořských koníčků, zde vystupuje i Lauřina doktorka a přítelkyně Susie Pattersonová, která upozorní na možnost spojení neznámé ženy s dávno hledanou vražedkyní, dále Luke, bývalý novinář, který se po nečekaném zjištění, že má nemanželskou dceru, pouští do jejího usilovného hledání, policejní dvojice Silas a Stroverová, kteří se snaží rozklíčovat tento podivný případ a nalézt pravdu. Tyto zdánlivě nesouvisející postavy a jejich příběhy se v závěru propojí a vytvoří řetězec událostí vedoucí k nevyhnutelnému konci a pro mnohé k překvapivému odhalení.

Zajímavým aspektem se mi jevil námět s mořskými koníčky spojený se ztrátou pamětí, který mě velmi zaujal. Jedná se bohužel o jeden z mála aspektů, který knihu učinil zajímavější. Autor čtenáře postupně seznamuje s touto problematikou, kterou si podle mého velmi dobře nastudoval, já sama jsem si některé informace dohledávala a ověřovala na internetu a nestačila jsem žasnout. Na konci, když pochopíte souvislost s mořským koníčkem, který je rovněž vyobrazen na obálce knihy, a pamětí, budete šokováni zálibou, jíž se věnovala jedna z postav. Odteď se budu na mořské koníčky dívat už úplně jinak.


Autorovi musím i přes výše uvedené vytknout celkové zpracování námětu, které mě bohužel příliš nezaujalo ani neoslovilo. Problém spatřuji ve velkém množství postav, z nichž ani jedna nepůsobila sympaticky a nejspíš si k nim nevytvoříte ani žádný citový vztah. Tento fakt však nemusí být nutně přičítán k tíži autora, neboť čtenář počítá v tomto žánru i s postavami, jež nevystupují vždy pozitivně. Přesto se obávám, že kvůli tomu působil děj příliš roztříštěně a jaksi neuceleně. Rovněž chování postav v mnoha situacích nevyznívá realisticky a často vám zůstane nad některými situacemi rozum stát. Ani policejní vyšetřování vás nenaladí na tu správnou "thrillerovou" notu, neboť bylo celkově nemastné a neslané, i když na druhou stranu považuji tuto vyšetřující dvojici nejsympatičtějšími postavami z celé knihy.

Ve druhé polovině knihy se tolik překvapivých zvratů již nedočkáme, neboť čtenář si je schopen mnohé indicie odvodit a vyvodit z nich správný závěr. Konec tak může už trochu nudit a zdát se zdlouhavějším. Přesto si nemyslím, že by kniha Nepamatuji si své jméno byla špatná, jen bych ji spíše doporučila méně ostříleným čtenářům v tomto žánru, kteří nemají ještě tolik "načteno". Náročnější čtenáře by totiž mohla zklamat.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Šárce Šilhartové z nakladatelství Metafora, kde si můžete také knihu Nepamatuji si své jméno přímo koupit.
Continue Reading...

středa 23. října 2019

RECENZE: V mysli vraha | Mike Omer

autor: Mike Omer
překlad: Milan Lžička
originální název: A Killer's Mind (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 344
anotace


Moje zhodnocení:


V Chicagu řádí vrah, jenž zabíjí ženy, které poté nabalzamuje a vystaví v pozicích, jako kdyby byly živé. Ne nadarmo se mu začne přezdívat Škrtící funebrák. K případu je přizvána forenzní psycholožka Zoe Bentleyová, která se snaží pochopit vrahovu motivaci a zabránit tak dalšímu vraždění. Pomáhá jí Tatum Gray, agent FBI, s nímž si zpočátku moc nesedne. Přesto jsou nuceni spolupracovat a vraha  včas vypátrat. Zoe během vyšetřování dostává anonymní zásilky s podezřelým obsahem, který jí připomene minulost, jež, zdá se, nespí...


Nakladatelství Cosmopolis vydalo první díl slibně znějící série se Zoe Bentleyovou, forenzní psycholožkou, v hlavní roli s názvem V mysli vraha britského autora Mikea Omera. Jak tento thriller hodnotím, se dočtete v recenzi níže.


Tento temný thriller se zvráceným pachatelem, jenž své oběti balzamuje a aranžuje do všedních póz, si vás podmaní od prvních stránek. Příběh sledujeme z pohledu hned několika osob včetně pachatele a jeho myšlenkových pochodů. Hlavní hrdinkou je horlivá a temperamentní forenzní psycholožka Zoe Bentleyová, která může na čtenáře zpočátku působit zvláštně, hlavně co se týče jejích rituálů ohledně jídla. Když se však na ni zaměříme z profesionálního hlediska, je uznávanou psycholožkou, která se snaží včas odhalit motivy pachatele, a to s pomocí jejich profilace. V případu jí pomáhá agent FBI Tatum Grey, který byl na tuto pozici po nepovedeném případu „odklizen“, a i když si zpočátku se Zoe Bentleyovou nesedne, po postupném zvykání v závěru vytvoří skvěle se doplňující dvojici, která pachatele odhalí těsně před dalším hrůzným činem, který se chystal spáchat. 

Hlavní postavy jsou skvěle napsané, ať už se jedná o jejich charakteristiku, která byla propracována lehce nad průměrem (i když podle mého skrývá ještě nějaké rezervy, které si autor nechá snad do dalších dílů) či co se týče popisných vlastností. Za zmínku stojí rozhodně i vedlejší postavy, konkrétně Tatumův dědeček Marvin, jehož postava se vymyká zaběhnutým standardům, které si pod pojmem „dědeček“ vybavíte. Předností jsou vtipné dialogy, kterým se upřímně zasmějete a nad nimiž se výtečně pobavíte. 

Minulost Zoe Bentleyové je zahalena rouškou tajemna. Čtenářům je zpočátku naznačena událost, která ji dříve ovlivnila a určila směr profese, na jejíž cestu se vydala. Kapitoly ze současnosti jsou prokládány minulostí, jejíž ústřední postavou je opět Zoe, tehdy však čtrnáctiletá, která se snažila vypátrat Maynardského vraha, jenž řádil v jejím rodném městečku a děsil tehdejší místní obyvatele a nebyl nikdy odsouzen. Přiznám se, že v jednu chvíli mě příběh vyprávěný v minulosti zajímal mnohem víc, než ten současný, čtrnáctiletá Zoe mi byla jaksi bližší a obdivovala jsem její urputnost a odvahu a snahu pátrání na vlastní pěst nevzdat. Škoda, že jej autor nepropracoval podrobněji a nešel více do hloubky, s chutí bych jej přečetla!


Současný případ dá zabrat nejen oběma hlavním hrdinům, ale i čtenáři, neboť vodítka k odhalení pachatele jsou zpočátku minimální. První polovina je tak spíše seznamovací, nejen s postavami, ale i se samotným příběhem, druhá pak přináší více akce, zvratů a odhalení. Konec byl na můj vkus možná příliš rychlý, očekávala bych podrobnější rozepsání, klidně o víc jak dvacet stran.

V mysli vraha nejspíš titul thriller roku nezíská, ale přesto si příběh získal mé sympatie, a to nejen pro jeho originalitu, co se týče zvrácenosti pachatele, ale zároveň mě nadchly obě hlavní postavy, s nimiž se moc ráda setkám i v dalším pokračování. 

Pokud vám tedy nevadí pachatelé se zvrácenými choutkami, brutální vraždy a scény, sáhněte po této knize, která vás dostane výhradně svou čtivostí a propracovaným dějem. 


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu V mysli vraha můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 12. října 2019

RECENZE: Matčina hra | Sandie Jones

autor: Sandie Jones
překlad: Michaela Martinová
originální název: The Other Woman (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 352
anotace


Moje zhodnocení:

Když Emily potká Adama, myslí si, že potkala muže svých snů. Oba se velmi milují a zdá se, že jejich vztahu nic nebrání. Emilino setkání s budoucí tchyní Pammie ji však vyvrátí z omylu. Pammie je tvrdá soupeřka a svého milovaného syna jen tak někomu nedá. Kam až je schopná zajít, aby svého syna ochránila? 


Když jsem poprvé spatřila obálku knihy Matčina hra anglické autorky Sandie Jones, řekla jsem si, že tuhle knihu musím prostě mít. Díky skvělému nakladatelství Cosmopolis a především Báře se mi přání splnilo a nyní vám na ni mohu sdělit svůj názor. 

Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou celého příběhu je Emily, která se na jedné firemní akci seznámí s pohledným Adamem. I když Emily po předchozí špatné zkušenosti nehledá vážný vztah, oba si velmi rychle padnou do noty a zdá se, že jejich lásce nic nebrání. To však ještě netuší, kdo se postaví mezi ně. První setkání s Pammie, Adamovou matkou a Emilyinou budoucí potenciální tchyní, je trochu rozpačité a i když si Emily všimne prvních podivných náznaků v jejím chování, nebere to vůbec v potaz. Brzy však zjistí, že Pammie se svého milovaného syna jen tak nevzdá. Nenápadné intriky přejdou v otevřenou válku a když Emily zjistí, že Adamova bývalá přítelkyně zemřela za podivných okolností, začne spřádat plán, jak se Pammie definitivně zbavit. Nebude to však vůbec jednoduché, protože Pammie je velice silným soupeřem.


Námět této knihy není nijak zvlášť originální, boje mezi tchyní a snachou se objevily v nejednom knižním či filmovém zpracování (ihned se mi vybaví například film Příšerná tchyně), přesto se autorce povedlo napsat působivý psychothriller s postupně budovanou mrazivou atmosférou, která nabere nečekaný směr a závěr vám doslova vyrazí dech!

Zpočátku jsem se obávala, zda je Emily schopna, jakožto jediná vypravěčka celého příběhu, utáhnout veškerý děj jen na svých bedrech a předčasně tak jednotvárným vyprávěním neunudit čtenáře. Autorce se povedlo nemožné a díky tomu má můj obdiv. Hned od prvních stránek příběh šlape přesně tak, jak má. Vztah Emily a Adama sledujeme od prvního setkání, přes jejich rychlé a vzájemné okouzlení, do doby, než se Emily seznámí s Adamovou matkou. Děj samozřejmě pokračuje i nadále.

Postava Emily nijak nepřekvapí - v jednu chvíli jí budete fandit a hned vzápětí ji budete toužit pořádně proplesknout, aby se vzpamatovala. Občas jsem nechápala, proč se komplikovaného vztahu raději nevzdala, ušetřila by si spoustu problémů, na druhou stranu lze pochopit, že nechtěla nechat Pammie vyhrát a dopřát jí tak pocit vítězství. Pammie, jakožto záporná postava, je vykreslena velmi dobře, takovou tchyni by si nepřál nikdo, navíc, když Emily zjistí, že Adamova bývalá přítelkyně zemřela za podezřelých okolností. Adam mi nijak moc sympatický nebyl, chlap, kterého zaslepuje láska k matce a vždy dá přednost jí před vlastní přítelkyní, mi nikdy neimponoval. V knize vystupují ještě další postavy - Pippa, nejlepší kamarádka Emily, která stojí na její straně a ráda poradí, gay Seb, kamarád, který je Emily oporou, a nesmím opomenout ani na Jamese, Adamova bratra, který bude mít v knize také svou neméně důležitou roli a pořádně zamíchá kartami.


Indiciemi, kterými by vás autorka mohla navést na správné odhalení překvapivého konce, vůbec nešetřila, což mi došlo až v samotném závěru a se zpětným ohlédnutím. Drobné detaily vám nemusí sedět a můžete nad nimi trochu přemýšlet. Přesto mohou uniknout a určitě i uniknou nejednomu pozornému čtenáři.

Tuto knihu jsem přečetla za jeden jediný den, což o mnohém svědčí. Příběh je čtivý od prvních stránek až do těch posledních. Milovníci psychothrillerů si zde opravdu přijdou na své. Doporučuji!


✰✰✰✰✰ 


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Matčina hra můžete koupit.
Continue Reading...

pátek 30. srpna 2019

RECENZE: Beze svědků | Lisa Jewell

autor: Lisa Jewell
překlad: Milan Lžička
originální název: Then She Was Gone (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 288
anotace


Moje zhodnocení:


Již deset let uběhlo od zmizení patnáctileté Ellie, která byla všemi milovaná a obletovaná. Nyní byly však nalezeny její ostatky, které rodině definitivně vzaly veškerou naději, že ji ještě někdy spatří živou. Laurel, matka ztracené dívky, se s pohřbem konečně smiřuje s její smrtí. Seznámí se s Floydem, šarmantním padesátníkem, který žije se svou mladší dcerou Poppy. Ta velice nápadně připomíná Laurelinu dceru Ellie. S Poppy se Laurel otevírají staré rány a snaží se přijít na to, co se kdysi stalo její dceři. Opravdu utekla z domova?


Před časem vydalo nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis zajímavě znějící psychothriller Beze svědků známé britské autorky Lisy Jewell, která má na kontě již deset knih a nyní pracuje na další.


Hlavní protagonistkou je Laurel, matka zmizelé dcery Ellie, která má pocit, že v den, kdy její dcera zmizela, pro ni skončil veškerý život. Rodina se jí rozpadla - s manželem Paulem se rozvedla, s dcerou Hannou se odcizila a se synem Jakem se vídá jen sporadicky. Když jí jednoho dne zavolají na policejní stanici s tím, že byl učiněn nový objev v případu Ellie, obává se nejhoršího. Našly se ostatky, které potvrdily to, co už Laurel ve skrytu duše cítila. Po pohřbu může konečně uzavřít jednu kapitolu svého života a možná začít znovu. K tomu jí pomůže seznámení s Floydem, šarmantním padesátníkem, který žije se svou mladší dcerou Poppy. Když se Laurel poprvé seznámí s Poppy, vydechne úžasem. Poppy totiž až náramně připomíná její zesnulou dceru Ellie. Začíná nad Ellie a tím, co se jí stalo, znovu přemýšlet, čímž si otevře staré rány. Kdo je vůbec Floyd? A jak to, že Poppy vypadá jako by Ellie z oka vypadla?

Kniha je rozdělena na pět částí. Zpočátku se seznamujeme s Laurel a jejím traumatem souvisejícím se zmizením Ellie. Pohledy čtenáře se střídají a zároveň máme možnost sledovat Ellieny poslední kroky na svobodě v kapitolách nazvaných "Tehdy". Mezitím vyvstane spousta otázek. Co se stalo Ellie? Proč zmizela? 

V knize se střídají časové i dějové linky, z pohledu čtyř vypravěčů, z období před deseti lety a ze současnosti a zároveň se střídá er-forma s ich-formou. Nejspíš jste se teď trochu lekli. Je pravda, že takto shrnuté to může působit chaoticky. Na to, že kapitoly nejsou označené ani konkrétním vypravěčem či časovým údajem, nemusíte se bát, že byste byli ztracení či ztratili přehled ve vyprávění. Napomáhá tomu právě fakt, že kniha je rozdělena právě na pět částí.


Autorka napsala velmi povedený a čtivý příběh. Myslím si, že osud Ellie zasáhne každého čtenáře a nikomu nebude její osud lhostejný. Příběh má však jedno velké mínus, a tím je předvidatelnost. Zhruba v jedné třetině už budete znát jádro celé zápletky a přijdete tak o momenty překvapení či větší zvraty. Některé detaily točící se okolo hlavní zápletky vám však budou utajeny a dozvíte se je až v závěrečné části. 

Plusem knihy, jak jsem už výše uvedla, je v prvé řadě čtivost, která vás k příběhu připoutá. První třetina knihy se vám sice může zdát trochu rozvláčnější a žádných větších překvapujících událostí se nedočkáte, přesto si vás autorka jakýmsi podmanivým způsobem omotá kolem prstu a nedovolí vám knihu odložit. Dalším významným plusem jsou kratší kapitoly, které vás podvědomě nutí číst dál a obracet další a další stránky.

Nejedná se sice o žádný krvavý, nervydrásající thriller, ale za to si vychutnáte čtivý detektivní román určený spíše pro ženy, ve kterém nechybí emoce a přiměřená dávka napětí. 


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Beze svědků můžete koupit.
Continue Reading...

čtvrtek 25. července 2019

RECENZE: Pekárna v Brooklynu | Julie Caplin

autor: Julie Caplin
překlad: Karolina Medková
originální název: The Little Brooklyn Bakery (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Sophie má milujícího přítele Jamese a očekává, že ji brzy požádá o ruku. Z toho důvodu odmítne nabídku na půlroční stáž do New Yorku, kde by mohla nabrat zkušenosti jako novinářka v jednom časopise. Nakonec vše dopadne jinak a Sophie do New Yorku odletí. Nebere to však jako životní příležitost, ale spíše útěk. Vrhne se naplno do práce a nemyslí na nic jiného. Ani na lásku.
Ubytuje se nad maličkou pekárnou, kterou vlastní sympatická Bella, jež peče ty nejúžasnější dorty na světě. Skamarádí se a Sophie začne Belle s pečením sladkostí a svatebních dortů vypomáhat. Bella má bratrance Todda, který je šarmantní, obletovaný a neodolatelný, ale odmítá jakýkoliv vážný vztah. Ten naštěstí nehledá ani Sophie, takže jejich přátelství zdánlivě nestojí nic v cestě...


Pekárna v Brooklynu je druhým dílem ze série Romantické útěky autorky Julie Caplin, jež si své čtenářky získala Kavárnou v Kodani (mou recenzi si můžete přečíst zde), kterou vydává nakladatelství Cosmopolis.

Hlavní hrdinkou je Sophie, žijící bezstarostným životem novinářky v Londýně, která poté, co se dozví, že její milovaný přítel James je ženatý a má dítě, odjíždí na půlroční stáž do New Yorku bez jediného rozloučení. Po příletu se brzy seznámí se svou bytnou Bellou, která vlastní v Brooklynu pekárnu a peče skvělé sladkosti a svatební dorty. Padnou si do noty a brzy se spřátelí. Poznává i Bellina bratrance Todda, vyhlášeného sukničkáře, který je ženami doslova obletován. Je však dobrým společníkem a průvodcem po městě, o čemž se zakrátko přesvědčí i Sophie. Vzájemná přitažlivost na sebe nenechá dlouho čekat, ale běda, aby se Sophie do Todda zamilovala.


Autorka opustila Evropu a tentokrát svůj příběh plný romantiky a dortíků zasadila do srdce New Yorku, do Brooklynu. Očima postav se podíváte do jednoho z nejlidnatějších míst na světě a objevíte krásy a kulturu místních lidí. Tyhle popisy se mi na celé knize líbily asi nejvíc. Najednou jsem měla pocit, že jsem se ocitla na stejném místě jako Sophie a nevěřícně koukala kolem sebe. Návštěvy restaurací a ochutnávání jídel jsem si užila do posledního drobečku a zároveň jsem cítila sladkou vůní dortíků. Upozorňuji vás, že tato kniha je opravdu hodně hodně sladká. A to nejen jídlem.

Kdyby autorka nezmínila, že se postava Sophie objevila v Kavárně v Kodani, vůbec by mi to nedošlo. Rozestup od přečtení Kavárny v Kodani už je přece jenom trochu větší a nevzpomněla bych si na všechny detaily. Utkvělo mi však v hlavě hygge, které v této knize bohužel nenajdete. Výhodou této série je však to, že knihy na sebe přímo nenavazují a můžete je číst samostatně, aniž by vám chyběly důležité detaily z předchozího dílu.


Kdybych měla srovnat obě knihy, tak Pekárna v Brooklynu byla o něco více předvídatelnější. Navíc zde nevystupuje tolik postav a nějak mi zde chybělo poselství z Kavárny v Kodani, které knihu pozvedlo a byla více než jen pouhým románem pro ženy. Přesto se Pekárna v Brooklynu už od prvních stránek četla velmi lehce, stránky ubíhaly rychlostí blesku a najednou jste se ocitli na konci. Kniha je romantickou oddechovkou pro ženy a přesně toto i dostanete. Nic víc od knihy nečekejte. Já doufala v trochu jiný konec, který mi k celkovému konceptu a typu postavy Todda nějak nesedl. Za něj bohužel srážím navíc jednu hvězdičku v konečném hodnocení.

Pekárna v Brooklynu je určena všem romantickým duším, které by se rády vydaly na cestu za velkou louži a objevily zákoutí a místa, která nejsou tolik typická pro New York. Přesto vás autorka neochudí ani o známá místa a navštívíte nejen Manhattan, ale i Central Park.

Nakonec musím vyzdvihnout úžasnou obálku, která koresponduje nejen s typem příběhu a místem, kde se odehrává, ale úžasně doplňuje už tak skvělou předchozí obálku Kavárny v Kodani.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také Pekárnu v Brooklynu můžete koupit.
Continue Reading...

úterý 23. července 2019

RECENZE: Zlatá klec | Camilla Läckberg

autor: Camilla Läckberg
překlad: Martin Severýn
originální název: En bur av guld (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 432
anotace


Moje zhodnocení:


Faye a Jack jsou dokonalý pár snů. Jsou obklopeni luxusem a bohatstvím. Společně vybudovali firmu, která jim otevřela dveře mezi stockholmskou smetánku. Narození dcery Julienne završilo jejich štěstí.
Jack začne trávit více času v práci a s Faye se vzdalují. Později Faye přistihne Jacka doma v posteli s jeho krásnou a mladší kolegyní. Poté, co ji Jack zradí a připraví o veškerý majetek, se Fayein život rozpadne na kusy. Najednou nemá nic. Nemá kde bydlet, nemá práci a ani peníze. Navíc se nemá kde postarat o svou dceru. Faye se však rozhodne postavit na vlastní nohy a přinutit Jacka, aby zaplatil za všechno její příkoří. Zosnuje pomstu...


Zlatá klec je novinkou úspěšné švédské autorky detektivek Camilly Läckberg, kterou letos vydalo nakladatelství Metafora. Psychothrillery miluji, takže jsem si nenechala ujít příležitost přečíst si tuto knihu. Jak se mi líbila a zda splnila má očekávání, se dozvíte v recenzi níže.

Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou ve třetí osobě je Faye, manželka Jacka Adelheima, úspěšného obchodníka a spolumajitele investiční společnosti Compare, která jim zajistila život v luxusu a bohatství. Faye se na budování firmy významně podílela, přesto se zcela poddala manželskému životu a svému muži. Snaží se mu splnit každé jeho přání, nadbíhá mu a tak nějak zapomněla, že kdysi také byla úspěšná a ambiciózní žena.


To, jak se Faye prezentuje, bylo prvním kamenem úrazu, díky němuž mi děj až tak úplně nesedl a nemohla jsem se v žádném případě s hlavní hrdinkou ztotožnit, a to ani v maličkostech. Ženy tohoto druhu nechápu a nikdy nepochopím. Faye se Jackovi ve všem podřizovala, což byla sice její póza, ale to ji neomlouvá. Za situace, kdy nachytá manžela doma v posteli s jinou ženou, přičemž se zároveň v tu chvíli dozví, že jejich manželství končí, si klekne a začne s prominutím žebrat o odpuštění?! Ona?! Pak provede ještě několik dalších ponižujících scén a když zjistí, že je jí to k ničemu, rozhodne se pro pomstu. A jako zázrakem se promění.

Tímto samozřejmě nezpochybňuji autorčin vypravěčský um, který má řemeslně zvládnutý do sebemenšího detailu. Navíc se chytře prolíná přítomnost s minulostí, přičemž párkrát dojde dokonce i na budoucnost. Zpočátku vás tedy kniha zaujme, budete chtít vědět, kterým směrem se kniha bude ubírat a jak dojde ke zvratu nebo řekněme spíše přeměně hlavní hrdinky. Co se týče pomsty, konec vám bude jasný téměř od začátku, ale spíše budete sledovat cestu, jak k němu autorka, respektive hlavní hrdinka dojde. 

Šedá, dá se říct až nudná obálka, přesně evokuje i příběh uvnitř. Nedozvíte se nic nového, nic převratného, jen budete sledovat pomstu jedné zhrzené ženy. I přesto, že se jedná o stokrát ohrané téma, tajně jsem doufala, že autorka přijde s něčím novým, s alespoň jedním originálním prvkem, ale bohužel se tak nestalo. Nebavilo mě ani téma točící se okolo ekonomie a burzy, které mi nikdy nebylo blízké.


Spojení dvou prvků, jakými jsou neoriginální zápletka a předvídatelný konec, u mě v tomto žánru nikdy neobstojí. Anotace hovoří o mnoha zápletkách, které vás zvednou ze židle, ale já jsem je neobjevila. Knihu jsem dočítala už jen ze setrvačnosti, abych si ověřila své domněnky, které se ukázaly být správné. 

Věřím však, že hodně čtenářek děj osloví, najdou si v něm to své a minimálně ohodnotí autorčinu zručnost při vyprávění a stavbě děje. Rovněž zaujme čtenářky (ano, kniha je výhradně určená pro ženské publikum), které nejsou psychthrillery tolik políbené a nemají v tomto žánru příliš načteno. V tom případě si myslím, že budou nadšené.


✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Zlatě Biedermannové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...