RECENZE: Jízda | Guy Adams

autor: Guy Adams
námět: Patrick Ness
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Class: Joyride
nakladatelství: Slovart
edice: Booklab
rok vydání: 2017
počet stran: 288
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Mladí lidé ze Střední školy Coal Hill se chovají divně. Poppy v plné rychlosti narazí autem do sázkové kanceláře. Je na místě mrtvá. Max podpálí celý dům i s jeho rodinou. Bratr i rodiče uhoří. Amar chce skočit ze střechy školy, ač dříve byl veselý kluk. Co se to se všemi děje? Proč někteří mladí lidé umírají? Ram se jednoho dne probudí v cizím těle a pokud nepřijde na to proč, může být dalším na řadě.

✽

Tak tato kniha byla pro mě jednou velkou neznámou. Jízda je totiž první knihou z volně navazující série inspirované seriálem Class ze světa kultovní ságy Doctor Who. A to byl nejspíš kámen úrazu. Nikdy jsem seriál Doctor Who či Class nesledovala a vůbec jej neznám, maximálně z doslechu. Trochu jsem se tedy obávala, abych si knihu vůbec užila, ale nakonec jsem to riskla, aniž bych tyto seriály shlédla.

Zpočátku jsem byla mírně dezorientovaná, netušila jsem nic o postavách ani o ději. Rovnou jsem byla vržena do akce a rozkoukávala se s každou další přečtenou stránkou. 

Tento zběsilý román Jízda má něco málo přes dvě stě stran a můžu říct, že se čte úplně sám. Jsem toho důkazem, neboť i bez předchozích znalostí seriálu jsem měla knížku přečtenou za pouhý jeden den. Akce střídala akci, já se nestihla ani vzpamatovat a už se zase chystala další akce. Některé scény jsou však jen pro otrlé čtenáře, a že jich je. Přiznám se, že jsem tolik brutality vůbec nečekala i nejspíš proto, že je kniha určena mladším čtenářům. Zadní strana dokonce uvádí doporučený věk 12+.

S každou kapitolou se postupně seznamujeme s postavami tohoto zvláštního a dynamického příběhu. Na začátku se příběh zmiňuje o jindy tiché dívkce Poppy, která zčista jasna nejspíš zešílela, protože jinak by s ukradeným autem nenarazila v plné rychlosti do sázkové kanceláře a na místě nebyla mrtvá. První kapitola čtenáře rozhodně zaujme. Poppy není jediná, jež provede opravdu divnou a zvrácenou věc. Max, dříve hodný kluk, jednoho dne vyvraždí celou svou rodinu. V klidu si před domem otevře plechovku se sušenkami a pozoruje, jak jeho dům polykají plameny i s rodiči a mladším bratrem. Veselého a bezstarostného Amara objeví na střeše školní budovy s plánem skočit dolů. Navíc tvrdí, že se jmenuje Viola. Co se to proboha živého se všemi děje?

Parta mladých středoškoláků v čele s učitelkou fyziky se spojí a snaží se společnými silami přijít na to, co se děje. Ale to až tehdy, co zmizí jejich spolužák Ram. Ten se toho dne probudí v těle cizího člověka a netuší, co se stalo. Hlavními postavami tohoto románu jsou Quillová, Charlie, Matteusz, April, Tanya, Ram. O každém z nich se něco málo dozvídáme v podstatě za chodu a určitě vás některá fakta překvapí stejně jako mě. Škoda, že jsem si nemohla ke každé postavě přiřadit určitou tvář. Chápu, že pravidelní diváci seriálu tyto postavy znají a tak se autor nezaobíral jejich detailnějšími popisy, ale přesto mi to dost chybělo. Vzadu na knize je celá parta vyfocená, z kontextu jsem si přiřadila ženské postavy, ale mužské ani omylem. Tehdy jsem opravdu pocítila velkou nevýhodu toho, že nemám zhlédnutý jediný díl.

Celý děj je složen z různých částí příběhů a pospojován dohromady. Současnost střídá minulost a čtenář mnohdy až zpětně pochopí některé souvislosti a situace. Tento styl vypravování se mi líbil, často se s ním totiž nesetkávám a přišel mi i celkem originální. 

Jelikož kniha spadá do žánru young adult, je psaná přesně takovým stylem, který je mladším čtenářům bližší a určitě jim více sedne nežli mně. Oceňuji však napínavé scény, které mě ke knize doslova přikovaly a rovněž i zajímavý závěr. Bála jsem se, že konec bude otevřený, neboť se chystají další díly, ale to se naštěstí nestalo. Příběh jako takový je zakončen a jsem zvědavá, co studenti Coal Hill v čele s učitelkou fyziky budou řešit v dalším díle. 

Knihu doporučuji především skalním fanouškům seriálu Class a Doctor Who, kteří Jízdu ocení mnohem víc než ti, již tyto seriály vůbec neznají.  

75 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo pod značkou #BOOKLAB. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Mazací tramvaj | Magda Stachula

autor: Magda Stachula
překlad: Michael Alexa
originální název: Idealna
nakladatelství: CPress
rok vydání: 2017
počet stran: 288
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Anita trpí několika fobiemi a téměř nevychází z domova. Bydlí v Krakově, ale z nitra svého bytu sleduje lidi na celém světě přes webové kamery. Její posedlostí je sledování neznámého muže kamerou umístěnou na mazací tramvaji v Praze. Muži říká Zo a ví o něm téměř vše - od týdenního harmonogramu po zvyky a přátele. Sledování je jejím únikem před realitou a umožňuje jí zapomenout na krachující manželství i na dítě, po němž marně touží už několik let. 

Den neúnavně střídá druhý do doby, než objeví ve skříni šaty, které si nikdy nekoupila - nesnáší totiž květované vzory. Později objeví v kabelce rudou rtěnku, co není její. Pak přijde drsný šok...Je tu někdo, kdo o ní ví úplně všechno a pomalu realizuje svůj plán.

✽

Psychothrillery jsem si v poslední době hodně oblíbila a snažím se číst především ty, které mě zaujmou, pak se však neubráním srovnání s jinými. Jak už jsem se dříve zmiňovala, u téhle knihy mě na první pohled upoutal název a poté hned obálka. Přiznám se, že mě lákala i polská autorka, přece jenom Polsko je naším sousedem a vždy si ráda v tomto žánru přečtu něco od nás středoevropanů. Takže jsem moc dlouho neváhala a při první příležitosti si o knihu požádala Ježíška. Samotné čtení jsem pak dlouho neodkládala.

Děj je vyprávěn z pohledu čtyř vypravěčů - Anity, Adama, Marty a Erika. Anita a Adam jsou manželé, kterým se pomalu ale jistě rozpadá jejich vztah. Vzájemná láska se jim vytratila po letech marného snažení o dítě a v současnosti se jejich sexuální život striktně řídí podle Anitina ovulačního kalendáře. Anita každý měsíc propadá větší a větší depresi z vlastního selhání, neboť se jí stále nedaří otěhotnět. Kdysi však taková nebyla. Byla to usměvavá žena, která měla radost ze života. Teď se však mračí na celý svět. Kvůli fóbiím pracuje z domova a ven vychází jen na prohlídky do gynekologické ordinace. Aby unikla svému trápení, denně sleduje lidi na webových kamerách po celém světě. Oblíbila si však jednoho muže v Praze, kterého vídá pomocí kamery umístěné v mazací tramvaji. 

Adam pracuje v prosperující firmě. Z Anity je otrávený a každé ráno vychází o dvě hodiny dřív do práce, jen aby nemusel trávit čas s ní. I přes stereotyp a všechny problémy stále doufá, že se jejich manželství dá ještě zachránit, ale to nezáleží bohužel jen na něm. Časem si však najde milenku, která mu poskytuje každodenní únik před manželským stereotypem a hádkami.  

Marta je pomstou posedlá žena, která pro to, aby dosáhla svého cíle, udělá prakticky cokoliv. Naopak Erik je obyčejný malíř věnující se svým zakázkám, přesto i on bude mít v příběhu svou důležitou roli. Jak se příběhy těchto čtyř lidí propojí, se dozvíte po přečtení této knihy.

Na úvod musím říct, že mě Mazací tramvaj velmi mile překvapila. Měla jsem velká očekávání, neboť kniha slibuje, že půjde o "psychothriller, který nedokážete odložit, dokud ho nepřečtete". S tím mohu jen souhlasit, a to i přes rozvláčnější začátek, kdy máte pocit, že pouze sledujete životy dvou mladých lidí, kteří jsou frustrovaní z nenaplnění manželského svazku. To se však brzy změní.

Charaktery hlavních hrdinů jsou vykresleny velmi dobře. Čtenář má totiž možnost nahlédnout do myšlenkových pochodů ženy, která se marně snaží o dítě. Život se jí smrsknul na plánování ovulace, a konání pohlavního styku z povinnosti v plodné dny, aby po provedení těhotenského testu s opětovným negativním výsledkem propadla do hlubší a hlubší frustrace. Měsíc za měsícem. Už dva roky. Určitě vás nepřekvapí, že i mužský protějšek se musí s touto situací nějakým způsobem vyrovnávat, a to si myslím, že autorka zachytila velice věrně. Jako čtenář jsem se kolikrát bavila nad diametrálně rozdílným myšlením ženy a muže, které je v této knize vyvedeno až k dokonalosti.

Ze začátku nejspíš budete přemýšlet, co vlastně spojuje ony čtyři hlavní postavy a i když motivy pomsty vám autorka odhalí již v polovině, nic to nemění na tom, že budete s napětím obracet další a další stránky s touhou se dozvědět, jak vše nakonec dopadne. Myslím, že budete stejně překvapeni jako já.

Nehodnotím plným počtem pouze z toho důvodu, že příběh měl občas pomalejší tempo, než jaké bych si představovala. Výhodou jsou však krátké kapitoly, které vám tento pocit spíše zmírní. I tak jsem měla ze začátku pocit, že se děj moc nehýbe a stojí na místě.

Na závěr chci jen podotknout, že i přesto, že pro mě ještě nedávno byla Magda Stachula zcela neznámou autorkou, troufám si říct, že se jí povedl napsat skvělý, ale hlavně originální psychothriller a mě nezbývá než tajně doufat v to, že budou do češtiny přeloženy i další její knihy. Ze zvědavosti jsem mrkla na goodreads.com, kde jsem zjistila, že loni vyšla autorce v pořadí druhá kniha s názvem Trzecia. Anotace vypadá opět lákavě.

Mazací tramvaj doporučuji nejen milovníkům psychothrillerů, ale i příležitostným čtenářům tohoto žánru. Kniha vás určitě příjemně překvapí a vaši pozornost si rozhodně zaslouží. Jen je škoda, že Mazací tramvaji nebyla věnována větší reklamní kampaň, aby se dostala k více čtenářům. 

88 %

Čtete rádi psychothrilery? Jaký vás v poslední době zasáhl?

Continue Reading...

RECENZE: Zimní lidé | Jennifer McMahon

autor: Jennifer McMahon
překlad: Vladimíra Fonfárová
originální název: The Winter People
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 328
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Městečko West Hall ve Vermontu bylo odjakživa opředeno tajemstvími a prastarými legendami. Vše umocnila záhadná smrt Sáry Harrison Sheyové, která byla v roce 1908 nalezena brutálně zavražděná krátce po tragické smrti její malé dcerky. 

V současnosti bydlí na tomtéž statku devatenáctiletá Ruthie se svou matkou Alicí a mladší sestrou Fawn. Jednoho dne Ruthie zjistí, že matka zmizela a při pátrání po stopách, kam mohla matka zmizet, najde v matčině ložnici starý deník Sáry Harrison Sheyové. Ruthie je tak chtě nechtě vtažena do prastarého tajemství, jehož kořeny sahají daleko do minulosti.

✽

Kniha Zimní lidé čekala na přečtení delší dobu, ale mezitím jsem četla samé pochvalné recenze a komentáře a o to víc se na ni těšila. Nakonec jsem velmi ráda, že jsem dostala možnost si ji přečíst a recenzovat právě pro nakladatelství Omega, kterému tímto děkuji.

Jennifer McMahon je v České republice zatím celkem neznámá autorka, která však ve své domovině  vydala již několik děl s většími či menšími úspěchy. Pevně doufám, že se s jejími dalšími knihami brzy seznámíme i u nás, protože Zimní lidé jsou velmi kvalitním počinem ve svém žánru.

Předně musím podotknout, že z knížky jsem měla ze začátku celkem obavy. Ne, že by mě anotace nelákala, naopak, spíše jsem měla strach z duchařiny. Nevím proč, ale poslední dobou se u takových knížek celkem bojím a tak jsem si její čtení vynahradila jen přes den. Proto jsem ji četla celkem dlouho. Ale stálo to za to.

Zpočátku jsem trochu bojovala se zorientováním se v postavách, čase a místě, což trvalo naštěstí jen pár stránek. Poté mě příběh vtáhl a opravdu těžko se mi kniha zavírala.

Příběh se dělí na dvě části - minulost a současnost, přičemž každá část má své dva vypravěče. V minulosti je vypravěčkou Sára Harrison Sheová, jejíž zápisky o více než sto let později způsobí velké pozdvižení. Je rok 1908 a Sára prožívá obyčejný život manželky a matky, dokud se nestane velká tragédie. Její dcera Gertie se jednoho dne ztratí a následující den je její tělo nalezeno na dně hluboké studny. Sára se se smrtí své malé dcerky nemůže smířit a rozhodne se ji povolat mocnými silami zpět mezi živé. Druhým vypravěčem je Sářin manžel Martin, který má v příběhu také svou roli.

V současnosti se seznamujeme s devatenáctiletou dívkou Ruthie, která se jedné noci vrátí až dlouho po večerce s obavami, že jí matka Alice vyhubuje. To se však přes dívčino překvapení nestane. Ráno spolu se svou mladší sestřičkou Fawn zjišťuje, že jejich matka v noci zmizela neznámo kam. Při pátrání naleznou Sářin deník a s ním začnou pomalu objevovat staré tajemství, které nemělo nikdy vyplout na povrch. Druhým vypravěčem současné doby je Katherine, která zdánlivě nemá s příběhem nic společného, ale to se má brzy změnit. Její manžel Gary měl nedávno ošklivou autonehodu, při které byl na místě mrtvý. Co je však zarážející, je fakt, že těsně před autonehodou měl schůzku ve West Hall ve Vermontu, kde neměl co dělat. Katherine totiž tvrdil, že jede fotit svatbu do jiného města. Proč Gary své manželce lhal? Co za tím stálo? Katherine se odstěhuje do West Hall, aby zde odhalila šokující pravdu.

I když se zpočátku může zdát, že lidské osudy z minulosti, ale i ty současné nemůžou mít nic společného, postupem se začne odkrývat pravda, která měla být navždy utajena. Sára je totiž pouhých pár týdnů po tragické smrti své dcerky nalezena brutálně zavražděná. Mezi místními se proslýchá, že její duch se prochází městečkem a místní z obavy, aby jim nic neudělala, jí nechávají přede dveřmi dárky. Co se tehdy doopravdy stalo a jak to souvisí se současností? To se dozvíte po přečtení této knihy. Nerada bych totiž prozradila víc, než by bylo vhodné.

Ač se na první pohled může zdát, že příběh má s duchařinou pramálo společného, opak je pravdou. Autorce se povedl sepsat spletitý příběh opředený tajemstvím, který vás nenechá chladným a po jejímž přečtení už navždy budete mít respekt z velkých skříní. Často vás bude mrazit v zádech a možná i polévat studený pot ze strachu, komu patří oči, které se dívají ze tmy. Škrábání na dveře bude signalizovat především to, že je blízko někdo, kdo v tomto světě už nemá co dělat.

Autorka sepsala originální a nápaditý příběh, který je napínavý od začátku až do konce. V knize nenajdete žádná hluchá místa a nebudete se ani na okamžik nudit. Čím více jsem se blížila ke konci, tím více jsem se obávala toho, že příběh už brzy skončí. Rozuzlení bylo celkem překvapivé, i když nějaké náznaky tam byly, já si střípky však dohromady nespojila. Samotný závěr byl povedený, i když mně osobně tato část z knihy přišla jako nejslabší. Marně přemýšlím, čím by to mohlo být, nejspíš jsem čekala více zlověstnější závěr, který se bohužel nedostavil. Přesto považuji toto autorčino dílo za téměř dokonalé, nebýt závěru. Ráda však přimhouřím oko a dám knížce stoprocentní hodnocení, protože si ho zaslouží.

Pokud se rádi bojíte, chcete cítit mrazení v zádech a duchařské příběhy přímo milujete, nenechte si tuto knihu ujít. Jste-li naopak příliš velcí strašpytlové, Zimním lidem se obloukem vyhněte.

100 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha zaujala, více se o ní dozvíte zde a zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Vina | Věra Kadlecová

autor: Věra Kadlecová
nakladatelství: Klika
rok vydání: 2016
počet stran: 244
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Když Beata dopíše knihu, na nic nečeká a ihned pošle rukopis jednomu nakladateli. Navíc chce dodržet slib, který dala Evě, jenž je pro ni posvátný, protože se s Evou hodně sblížila. Bohužel nad Beatiným dílem visí černý mrak - Eva totiž ještě před vydáním spáchala sebevraždu. Beata však chce vydat knihu stůj co stůj, protože Evin odkaz musí žít dál. Nepočítala však s tím, že se Ester, Evina dcera, tvrdě postaví proti vydání knihy. Nepřeje si totiž, aby se cokoliv z jejího života dostalo na veřejnost. Jen při tom pomyšlení Ester svírá strach, bojí se, že se nadobro znemožní před svým bratrem Arnoštem a kamarádkou Lucií. Navíc trpí hysterickou nenávistí nejen k matce, kterou dodnes viní ze všeho příkoří, kterého se jí dostalo, ale i k Beatě, již nepřímo vyzve k boji, přičemž se nepříčí vytasit s jakoukoliv zbraní.  

✽

Psychologický román Vina je volně navazujícím pokračováním Panenky, kterou jsem nedávno přečetla a recenzovala (více zde). Oba romány mi poslala samotná autorka na základě předchozí nabídky a já ještě jednou moc děkuji za skvělou příležitost, kterou mi tím dala.

Stejně jako v Panence, i zde vystupuje novinářka Beata, která však ve Vině dostává mnohem větší prostor a kniha je z velké části pouze o ní. Když Beata zjistí, že nemůže splnit Evě slib a vydat knihu,  na které společně pracovaly, pokusí se si naklonit Evina syna Arnošta, který se po letech pobytu v zahraničí vrátil domů, na svou stranu a vytáhne triumf, který by ji měl pomoct ukázat Arnoštovi Ester v pravém světle.

Větší prostor v tomto románu dostává rovněž Evina dcera Ester, prostřednictvím které nám autorka umožní nahlédnout hlouběji do jejího nitra. Čtenář má možnost pochopit, co stojí za Esteřinou hlubokou nenávistí k vlastní matce, jejíž semínko bylo zaseto již v raném dětství. Ester se bohužel nikdy nevyrovnala s tím, že neměla matčinu plnou pozornost, po které tolik toužila. V dospělosti se z ní stala labilní osoba plná komplexů, kterou často rozlítí k nepříčetnosti i jen pouhá zmínka o matce.

Kniha je velmi čtivá hned od první stránky. Jakmile jsem si k ní sedla, těžko se mi dávala z ruky, protože jsem potřebovala nutně vědět, jak bude příběh pokračovat. Podaří se Beatě nakonec vydat svůj rukopis a dostát Evinému slibu? Tato otázka se mi neustále honila hlavou. Na čtenáře čeká hodně překvapivých zvratů, a to i přesto, že některé situace se zdály být předvídatelné.

Beatin příběh je vyprávěn v ich-formě, naopak ten Esteřin v er-formě, který je navíc vyveden kurzívou, v němž se často střídá minulost s přítomností. Čtenáři proto může chvíli trvat, než se zorientuje a text od sebe odliší. Jakmile si čtenář toto osvojí, příběh začne hezky plynout bez rušivých elementů.

Zajímavým zpestřením pro mě byly kapitoly o zprvu tajemném muži, který se poté představil jako Oliver Frčka, jehož si můžete pamatovat z Panenky. Na tyto kapitoly jsem se vždy těšila a ač se může zdát, že jeho vyprávění je samostatným příběhem, na konci se s některou postav propojí a dojde k zajímavému rozuzlení.

Konec vygradoval přesně tak, jak to mám v knihách ráda. Esteřin konec byl sice smutný, ale myslím, si že celý její příběh k tomuto závěru bohužel spěl. I přes Esteřinu nesympatičnost, jednoduchost a občas hloupoučkou naivitu jsem doufala, že si ze všeho špatného, co se jí stalo, něco vezme k srdci, ale bohužel se tak nestalo. Co se týče Beaty, ta rovněž potřebovala, aby jí někdo otevřel oči, protože to občas se svou knihou přeháněla a přehlížela potřeby druhých.

Jedinou výtku bych měla k obecné češtině, kterou autorka hojně využívala. Miluji český jazyk a tohle (pro mě) komolení spisovného jazyka mi nejde vůbec přes ústa, natož přes oči. Dost jsem s tím po celou četbu bojovala.

Stejně jako Panenka, tak i Vina v sobě nesou silný příběh o životních přešlapech, které mnohdy již nejdou napravit, přesto je vždy určitá šance na změnu, ať už ve vlastním nitru či chováním k druhým. Opět před paní autorkou smekám, protože se jí povedl napsat úžasný psychologický román, který se mi zaryl hluboko do kůže. I když si většina čtenářů oblíbila spíše Panenku, mě se líbila více právě Vina, jejíž obsah a forma mi byly bližší.

I když se Vina prezentuje jako volné pokračování Panenky, doporučuji si přečíst napřed Panenku a až poté sáhnout po Vině. Oba příběhy jsou mezi sebou dost propojeny a i když se autorka snaží z předchozí knihy vše objasnit, plně si je vychutnáte v pořadí, jak vyšly.

Vinu vřele doporučuji, neboť se jedná o výborně zpracovaný psychologický román, který vás emočně vyždímá, a to doslova. I přesto, že je výhradně psána pro ženy, užije si ji i širší okruh čtenářů.

90 %

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji samotné autorce Věře Kadlecové. Pokud vás kniha zaujala, koupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Tesla - Génius, který zkrotil elektřinu | David J. Kent

autor: David J. Kent
překlad: Radomír Beneš
originální název: Tesla: The Wizard of Electricity
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2017
počet stran: 248
oficiální anotace 

Moje zhodnocení:

Tato populárně-naučná publikace předkládá známá i méně známá fakta o Nikolu Teslovi, významném srbském fyzikovi a vynálezci, který vynalezl mimo jiné asynchronní motor nebo přišel na způsob dálkového přenosu elektrické energie. Spisovatel David J. Kent v této knize odhaluje a přibližuje čtenářům tohoto významného fyzika, jeho život, dramatické události i tajemství, která jej obestírala. I přes mnohé fantastické vynálezy upadl téměř v zapomnění a jeho úspěchy sklidili jiní. Tesla se své slávy nakonec dočkal, i když dlouho po své smrti. Kniha přináší zajímavé a mnohdy téměř neznámé fotografie, které vám přiblíží nejen život Nikoly Tesly, ale hlavně jeho vědeckou činnost.

✽ 

Tesla - Génius, který zkrotil elektřinu je na první pohled úchvatná kniha, po prolistování plná krásných ilustrací a fotografií, dobových listin a dokumentů, plánků a nákresů, vše vyvedené (včetně textu) na křídovém papíře, která informacím uvnitř obsaženým dodává jistý punc výjimečnosti. 

David J. Kent se zaměřuje na popularizaci vědy způsobem, jakému široká veřejnost dobře rozumí. Autor má za sebou 30 let vědeckého výzkumu, poradenství a psaní. Doposud uvedl více než 100 prezentací na vědeckých setkáních různé úrovně a učil v krátkých kurzech s celou řadou vědeckých témat. Mezi jeho psaná díla patří množství článků v recenzovaných vědeckých časopisech, technických zpravodajích a publikacích obecného zájmu. Mimo publikace o Nikolu Teslovi napsal například životopis o Abrahamovi Lincolnovi, jehož už léta obdivuje.

Kniha se dělí na 9 kapitol, přičemž každá má svůj název, který vystihuje období a milníky Teslova života. Na začátku nechybí krátká předmluva, v závěru knihy najdete seznam použité literatury, chronologický přehled nebo třeba poznámky či závěrečné poděkování. 

Kniha, ač je svým provedením trochu těžší, co se týče váhy, se čte velice lehce, a to nejen díky velkému množství fotografií, které jsou mnohdy přes celou dvojstranu, ale i povedeným grafickým zpracováním. Samotný text je psán čtivým stylem, dozvídáme se mnoho informací z Teslova dětství, dospívání, ale hlavně z období, kdy plodil jeden vynález za druhým. Původně se jeho život měl ubírat jiným směrem, neboť otec byl pravoslavný kněz, ale jelikož jeho starší bratr Dan, na kterého jakožto prvorozeného syna byla upřena největší pozornost a rozvíjení talentu, předčasně zemřel, na dráhu kněze se měl vydat Nikola. Osud tomu chtěl však jinak a nakonec po prodělání těžké nemoci, ze které se záhadně vyléčil, když mu otec svolil studovat elektroinženýrství, se jal studovat do Štýrského Hradce a konečně se začal naplno věnovat tomu, o čem snil.

Nebudu zde sáhodlouze popisovat všechny jeho vynálezy, neboť jich bylo mnoho a většinu si nechal poté i patentovat. Mezi nejznámější patří ucelený systém střídavého proudu tvořený dynamy, transformátory a motory, který představuje základ současné elektrické rozvodné sítě, dále pak asynchronní indukční motor, Teslův transformátor, bezdrátová telegrafie (rádio), bezlopatková turbína a další. 

Autor se však dle mého názoru nevěnuje jeho vynálezům až tak důkladně. Velký důraz dává na takzvanou "válku proudů", což "je označení pro obchodní konflikt a technologický spor, v němž šlo o to, zda se standardem pro distribuci elektrické energie stane proud stejnosměrný či střídavý" (zdroj), kterou několik let vedl se svým "sokem" Thomasem A. Edisonem, který zastával principy stejnosměrného proudu, přičemž Tesla vyzdvihoval proud střídavý. Zde se autor několikrát opakoval i v kapitolách, které byly zaměřené na jinou část Teslova života, což mě občas nudilo a četba se mi protivila.

Přesto první polovinu knihy považuji za velmi zdařilou, věnující se životu tohoto významného vědce, i jeho objevům a vynálezům. Autor krátce přibližuje i ostatní významné fyziky pracující na poli elektroinženýrství, jako např. Thomase Alvu Edisona, Guglielma Marconiho či Alberta Einsteina. Druhou polovinu však považuji za slabší, neboť se zde autor nevyvaroval senzacechtivosti a předkládá různé konspirační teorie s bulvárními názvy: "Tesla zavražděný nacisty", "Rozhovory s mimozemšťany" a podobně. Zpočátku dojmem působící kvalitní publikace získává spíše nálepku lacinosti a tím se může zařadit mezi populárně-naučné časopisy, jakých jsou na našem trhu mraky.

I přes pár drobných výtek jsem byla s touto knihou spokojená a dozvěděla se mnoho zajímavých a pro mě dosud neznámých informací o životě tohoto velikána, který se dočkal ocenění až dlouho po své smrti.

Závěrem doporučuji všem čtenářům, kteří se chtějí dozvědět nové informace či oprášit své staré vědomosti, zajímá je fyzika či přírodní vědy, jakož i životopisy slavných osobností. 

85 %

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Lucii Horské a nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala, koupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Krvavé právo | Phillip Margolin

autor: Phillip Margolin
překlad: Anna Gibson
originální název: Violent Crimes
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2017
počet stran: 288
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Právnička Amanda Jaffeová přebírá případ Toma Beattyho, bývalého vojáka, který je obviněn z napadení člověka. Soudce žalobu vcelku rychle smete ze stolu a Tom je zbaven obvinění. Záhy je však v jeho ložnici nalezena mrtvá kolegyně Christine Larsonová, ale Tom se dušuje, že s její smrtí nemá nic společného. Christine byla podřízená bohatého a úspěšného advokáta Dalea Mastersona, zástupce ropných a uhelných společností, a on i firma se tím dostávají pod drobnohled. Na první pohled jasný případ se brzy zamotá, když je Masterson ve svém sídle ubit k smrti a svědek vidí z místa činu utíkat jeho syna. Brandon se brzy k činu dozná, smrt otce byla pomsta za všechny jeho kontroverzní klienty, kteří ničí životní prostředí i životy obyčejných lidí. Amanda Jaffeová má Brandona obhajovat, ale případ se začíná komplikovat a dost důkazů ukazuje v jeho nevinu. Proč tedy bere Brandon na sebe roli mučedníka, pokud je nevinný, a kdo tedy Mastersona zavraždil?

✽

Krvavé právo je pátým případem právničky Amandy Jaffeové, která se tentokrát pouští do těžkého případu, na jehož konci může být obviněný odsouzen trestem nejvyšším - smrtí. Pro mě však byla tato kniha první zkušeností, a to jak s hlavní hrdinkou Amandou Jaffeovou, tak i se samotným autorem Phillipem Margolinem. Při bližším pátrání jsem se o autorovi dozvěděla, že vystudoval práva a dlouhá léta pracoval jako advokát. Je autorem devatenácti knih, z nichž si většina zasloužila ocenění New York Times Bestseller, ve kterých vychází ze svých zkušeností, jež získal během obhajob hrdelních zločinů.

Hlavní hrdinka Amanda Jaffeová je sympatická žena, která vede celkem obyčejný život s trestním zástupcem Mikem Greenem, s nímž chodí už necelý rok. Dalšími postavami jsou Kate Rossová, vyšetřovatelka pracující v Amandině firmě, která kdysi pracovala pro portlandskou policii, její kamarádka Billie Brewsterová, policistka, která pracuje po boku Alana Hotchkisse, taktéž policisty, který má na starosti násilné trestné činy a oba vyšetřují Christininu vraždu. V knize vystupuje i Amandin otec Frank, který svojí dceři vždy poskytne cenné rady a oporu.

Postavy jsou vykresleny velmi dobře, nejsou ploché a i když jasně rozeznáte kladné postavy od těch záporných, nic to nemění na tom, že jejich charakterové rysy jsou jasně rozeznatelné. Postavy nejsou černobílé, a to se mi líbilo. 

Kniha Krvavé právo je skvěle promyšlená, ale čtivá detektivka z právnického prostředí, která vás napětím vtáhne a pustí až na poslední straně. Pár shodných rysů jsem našla v seriálu Perry Mason, který je taktéž z právnického prostředí, takže pokud jej znáte a líbil se vám, jistojistě vás zaujme i tato kniha. Ač Krvavé právo není žádný cvalík a má pouhých 288 stran, překvapí vás hned několika zvraty, z nichž ten nejzásadnější čeká až v samotném závěru knihy. Nenajdete zde žádná hluchá místa, každá stránka má svůj smysl. Jelikož je autor vystudovaný právník, podává právní problematiku v knize řešenou logicky, jasně a srozumitelně i pro laiky. Vše dává smysl a činí tak tuto knihu uvěřitelnou.

I když se jedná o pátý díl ze série, kniha se dá číst i samostatně, vše podstatné je vysvětleno, navíc autor zabrousí i do minulosti a poodhalí některé skutečnosti jak o Amandě, tak rovněž o postavách vedlejších. Přesto, když budu mít možnost, se po předešlých dílech poohlédnu a pokud vyjdou i díly následující, tak ty si ujít rozhodně nenechám.

Knihu rozhodně doporučuji, a to především těm čtenářům, kteří si chtějí oddechnout od klasické detektivky a zkusit třeba i něco jiného, přesto originálního a napínavého.

95 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, kde si Krvavé právo můžete přímo koupit. 

Continue Reading...

Knižní výzva 2018

Hezký večer milí čtenáři.

Letos poprvé jsem se rozhodla zúčastnit Knižní výzvy 2018, kterou každoročně pořádá Ells z blogu Svět nadpřirozena. Až do dnešního dne jsem odolávala, ale řekla jsem si, že když už plním výzvu na Goodreads.com, můžu to hezky spojit i s touto výzvou. Navíc se mi líbí, jak je tato výzvy vymyšlená a ty obrázky jsou prostě úžasné.

K tomu, abych se zúčastnila, mě nakonec ponoukl článek od Ivetky z Údolí rozmanitosti. Nevím, jak to dělá, ale minule mě zatáhla do Podzimního TAGu. Výzvy se účastní mimo dalších blogerů i Monča z Mermaidina čtecího koutku nebo třeba Pinky v Knihách či TheMelorry ze Srdce Knih, tak snad se mezi sebou budeme hezky podporovat a výzvy dle svých vytyčených cílů splníme. Tak směle do toho!

Letos jsem se rozhodla stanovit si cíl 70 knih, tak jsem zvědavá, zda se mi to podaří. Ale budu stát při zemi, čtení je pro mě v prvé řadě zábava.

Edit. 70. kniha přečtena již 16.9.2018. Knižní výzva navýšena na 90 knih!
Edit. č. 2 90 kniha přečtena 2.12.2018. Navyšuji si knižní výzvu na 100 knih!

1. Krvavé právo - Phillip Margolin

2. Tesla - Génius, který zkrotil elektřinu - David J. Kent

3. Vina - Věra Kadlecová

4. Zimní lidé - Jennifer McMahon

5. Mazací tramvaj - Magda Stachula

6. Jízda - Guy Adams

7. Nemesis - Jo Nesbø

8. Copatá máma - Barbora Bečvářová

9. Kořeny zla - Dominik Dán

10. Konec léta - Anders de la Motte

11. Už jsem normální?!? - Holly Bourne

12. Nebezpečná laskavost - Darcey Bell

13. Volání anděla - Guillaume Musso

14. Žena v okně - A. J. Finn

15. Kamenná opice - Jeffery Deaver

16. Dítě Stasi - David Young

17. Zkurvenej příběh - Bernard Minier

18. Měla jsi vůbec někdy rodinu? - Bill Clegg

19. Případ Amelia - Kimberly McCreight

20. Oni nevědí, co činí - Jussi Valtonen

21. Skrytá píseň - Valentina Nazarova

22. Nejdelší den Adama T. - Patrick Ness

23. Panny a netvor - Roman Cílek

24. Křik - Nicolas Beuglet

25. Umírající detektiv - Leif G.W. Persson

26. V pasti času - Madeleine L´Engle

27. Do posledního dechu - Robert Bryndza

28. V pasti lží - B. A. Paris

29. Neuvěříte, co se stalo potom - James Goss

30. Černooké Zuzany - Julia Heaberlin

31. Papírová princezna - Erin Watt

32. Prokletý princ - Erin Watt

33. V úkrytu - Liz Nugent

34. Někdo cizí v domě - Shari Lapena

35. Kreativní zápisník - René Nekuda

36. Pentagram - Jo Nesbø

37. Smrt všem prasatům - Tony Parsons

38. Slib mlčení - Linda Castillo

39. Ledové sestry - S. K. Tremayne

40. Jutta - Vladimír Černil

41. Paní půlnoci - Cassandra Clare

42. Dokonalé stopy - Helen Fields

43. Černá díra - Yrsa Sigurðardóttir

44. Na odvrácené straně - Anthony O´Neill

45. Palác lží - Erin Watt

46. Hrob kolibříka - Jennifer Skutelsky

47. Tajemství skotské krve - Jan Hrdina

48. Chlapec, který přežil pochod smrti - Pavel Taussig

49. Říjnový seznam - Jeffery Deaver

50. Pán stínů - Cassandra Clare

51. Stíny nad zálivem - Lucy Clarke

52. Ilustrované dějiny moderní Evropy - Hsi-Huey Liang

53. Stopy v krvi - Steve Robinson

54. Vlaštovka, kočka, růže, smrt - Håkan Nesser

55. Modlitba za mlčení - Linda Castillo

56. Dej mi své jméno - André Aciman

57. Mizející rok - Kate Moretti

58. Cigaretka na dva tahy - Dominik Dán

59. Kamenný dům - A. K. Benedict

60. Andílek - Mary Kubica

61. Normálně jiní - Tammy Robinson

62. Došel nám čas - Barbora Walterová Benešová

63. Konkláve - Robert Harris

64. Horké mléko - Deborah Levy

65. Inspektor Prevít - František Niedl

66. Ví o tobě - Sarah Pinborough

67. Neplakej - Mary Kubica

68. V dobrém i zlém - Michelle Sacks

69. Je tohle láska? - Holly Bourne

70. Vila na Sadové - Richard Sklář

71. Papíroví duchové - Julia Heaberlin

72. Není úniku - Taylor Adams

73. Jsem zpět - Brenda Novak

74. Hra na lháře - Ruth Ware
75. Číhání - Eric Rickstad
76. Naposledy se ohlédni - Janelle Brown
77. A Cup of Style: Motivační diář 2019 - L. a N. Ehrenbergerovy
78. Vítr ve dveřích - Madeleine L'Engle
79. Hádanka jménem Oliver - Liz Nugent
80. Anděl smrti - Richard Sklář

81. Střípky ticha - Linda Castillo
82. Advokátova dcera - Anthony Franze
83. Na okraji - Lina Bengtsdotter
84. Zničím tě a vezmu si co je mé - Jane Lythell
85. Kodex lovce stínů - Cassandra Clare, Joshua Lewis
86. Chlapec v parku - A. J. Grayson
87. Strach - Jozef Karika
88. Strážce nádrže - Zdeněk Svěrák
89. Jana Eyrová - Charlotte Brontë
90. Stálo to za to - Miroslava Varáčková

91. Ráj mrtvých dětí - Roxann Hill
92. Bez kůže - Mads Peder Nordbo
93. Chladnokrevně - Robert Bryndza
94. Morgenland - Richard Sklář
95. Vražda v Orient-expresu - Agatha Christie
96. Tichá modlitba - Angela Marsons
97. Vánoce Hercula Poirota - Agatha Christie
98.
99.
100.

Continue Reading...

RECENZE: Krycí jméno E 219 | Terry Shaft

autor: Terry Shaft (p)
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2017
počet stran: 190
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Svět, jak ho známe, už neexistuje, neboť jej zasáhl uměle vytvořený vir, na který neexistuje lék a lidé jeden za druhým umírají. Vir napadá mozek obětí a transformuje jejich myšlení na úroveň prvoků. Jakmile se jednou nakazíte, už vám není pomoci.

Hlavní hrdinou je Erik Wilson, odsouzený vězeň, který má teď kvůli viru dovolené vycházky a zdá se, že mu nic nechybí. Brzy se však do věznic začnou stahovat poslední zdraví lidé a pro Erika v jeho cele už není místo. Jako kriminálník nemá nárok se skrývat a tak je propuštěn. Najednou se Erik ocitá mezi Nakaženými a tím začíná boj o holý život...

✽

Krycí jméno E 219 je postapokalyptický román z pera mladé české autorky Terezy Hřídelové, která vystupuje pod pseudonymem Terry Shaft a Krycí jméno E 219 je její první vydaná kniha.

Předně musím říct, že postapokalyptické romány či dystopie čtu jen velmi výjimečně. Tato kniha mě však zaujala hned na první pohled, a to nejen krásnou obálkou, na níž je vyobrazeno zničené město Los Angeles, ale také zvolenými barvami a lákavým nápisem "Stejně umřeš, tak co řešíš?". Po přečtení anotace bylo rozhodnuto, příběhy o zombících mě vždy bavily a myslím, že jsem na téma "nakažení" shlédla nespočet filmů. Hned se mi vybavil Brad Pitt a Světová válka Z a těšila jsem se, že si o něčem podobném přečtu i v této knize. Zda má očekávání byla splněna, se dočtete níže.

Kniha se dělí na dvě části a má celkem 20 kapitol. Vše začíná lákavým prologem, ve kterém se dozvídáme, že jistý japonský vědec vyvinul mutaci viru, jehož vzorek nazval X219, kterým se nakonec sám nakazil. 

20. listopadu večer
"ÁÁÁ! Můj poskok vypustil do světa vakcínu! A já se nakazil svým vlastním virem! Ta bolest je nesnesitelná! Už mi padají i vlasy a zuby! Okamžitě ho musím poslat na druhou polokouli pro lék."

V další kapitole se seznamujeme s hlavním hrdinou Erikem Wilsonem, který je bez pardonu propuštěn z přeplněné věznice, aby udělal místo jiným, dosud zdravým, ale hlavně netrestaným lidem. Erik Wilson je postava svérázná, arogantní, ale mně především nesympatická už od prvních stran. Celkovou představu o Erikovi si však čtenář udělá jen prostřednictvím jeho chování, protože o vzhledu či věku nepadne ani slovo, což považuji za velké mínus. Těžko se pak ztotožňuji s postavou, která vypadá všelijak a nijak. Nejvíce mi však vadil slovník hlavního hrdiny, neboť používal dost sprostých slov, která asi měla působit drsně, ale já vulgarity v knihách moc ráda nemám.

Co se týče vedlejších postav, těch bylo hned několik - Christina, Scott, Sunshine, Johnson, Vanessa a další. Myslím, že vedlejší postavy si oblíbíte mnohem více, než Erika. Přesto všechny tak nějak zvláštně příběhem propluli.

Za plus knihy považuji to, že snad na každé stránce probíhá nějaká akce, protože hlavním úkolem Erika je mezi Nakaženými přežít za každou cenu, takže často dělá doslova husarské kousky. 

Bohužel velkým problémem knihy je absence jakéhokoliv smysluplného děje. Čtenář bude většinu času zmatený a bude přemýšlet, co se vlastně děje a proč se to děje. Já jsem se kolikrát cítila jako Alenka v říši divů. Ale co mi v knize nejvíce chybělo, byly popisy místa, kde se děj odehrává a celkově popisy postav, jak už jsem se výše zmínila. Potenciál kniha rozhodně má, příběhu však chybí větší propracovanost, ale myslím si, že vzhledem k věku autorky to bylo dobré. Líbila se mi jazyková skladba vět, věty byly celkem košaté a na mladou dívku působivé.

I přes zmatenost děje, jsem knihu četla s velkým očekáváním a napětím, jak vše dopadne. Bohužel závěr vše dokonale pohřbil a zkazil mi zbývající požitek ze čtení. Závěrečné rozuzlení, jaké autorka zvolila, je už několik let v knižním světě pasé, a po pravdě jsem se již hodně dlouho s takovým klišé v závěru knihy nesetkala. Přesto si myslím si, že Terry Shaft jakožto začínající autorka není vůbec špatná, snad si vezme k srdci chyby, kterých se dopustila, a až se vypíše a vše dopiluje, může z ní být nadějná česká autorka. 

Kniha by se mohla líbit nenáročným čtenářům, který chtějí strávit jedno odpoledne u dystopické knižní jednohubky.

45 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, kde si Krycí jméno E 219 můžete přímo koupit.

Continue Reading...

MINIRECENZE: HEX | Jakubův cestovní deník | Vánoční koleda

Hezké odpoledne milí čtenáři.

Po delší době jsem si pro vás opět připravila menší dávku minirecenzí. Jedná se vesměs o knížky z knihovny, které bych vám v krátkosti ráda představila a případně vás na ně nalákala. A jaké knížky jsem přečetla tentokrát?

HEX│Thomas Olde Heuvelt

Stručný obsah:

Black Spring je zdánlivě malebné městečko sídlící v údolí řeky Hudson, nebýt jedné už více jak tři staletí trvající kletby, která postihne každého stávajícího i nového obyvatele. Městem obchází přízrak čarodějky od Černého kamene, ženy ze 17. století, které byly zašity oči i ústa. Bábinka, jak jí místní důvěrně říkají, se vám může usadit v domě, po ulicích se potuluje, jak je jí libo, ale běda, jestli zaslechnete její šepot. Ten je smrtící. Nedejbože, kdybyste jí odstranily stehy ze zašitých úst či očí, to by vás jistojistě stihla smrt. Obecní rada s využitím nejmodernějších sledovacích zařízení uvrhne městečko do karantény a snaží se předejít tomu, aby někdo porušil pravidla HEXu. Teenageři se však začnou proti pravidlům a nařízením bouřit, což spěje k nevyhnutelné zkáze Black Springu a jeho obyvatel...

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:

Myslím, že mě zaujala ihned po vydání. Prvním impulsem byla zajímavá obálka, ale hlavně název, pod kterým jsem si neuměla nic představit. Náhodou jsem ji pak objevila v novinkách v knihovně a hned putovala se mnou domů.

Stručné zhodnocení:

Po přečtení první kapitoly jsem si musela přečíst anotaci, protože jsem absolutně netušila, o co jde. Začátek mě trochu nudil, ale byla potřeba trochu nastínit děj, situaci v městečku a samozřejmě představit i hlavní hrdiny. Námět čarodějnice ze 17. století, která je spoutaná řetězy, má zašitá ústa i oči a je cítit bahnem, hnilobou a smrtí, jež takto umlčena se podle libosti prochází ulicemi i vaším domem, mi přišel originální. Říkala jsem si, že autor vše dokonale vymyslel, mělo to hlavu i patu, ač děj zaváněl nadpřirozenem. První polovina je protkaná černým humorem a po první třetině mě kniha konečně chytla. Druhá polovina je dost drsná, autor se s hlavními hrdiny nepáře, neušetří skoro nikoho. Obyvatelé jsou hnáni primitivními pudy, propadají panice a sníží se ke zvěrstvem a chování patřícím do sedmnáctého století. O trestu rozhoduje lidový soud a místní se staví do pozice inkvizitorů. Poslední část byla dost napínavá, styl autora mi připomněl v některých situacích Kinga (hlavně co se týče Griseldy). Samotný závěr mě bohužel zklamal, očekávala jsem, že příběh bude zakončen jinak. Přesto jsem ve výsledku spokojená. V autorově poděkování jsem se dozvěděla, že tento námět není původní, autor jej převzal a "předělal" pro americké čtenářské publikum. Také se přiznal, že původní závěr byl jiný a bohužel si pohrávám s myšlenkou, že byl i lepší. Budu muset po holandské verzi blíže zapátrat.

Anotace:

Každý, kdo se zde narodí, je odsouzen setrvat zde až do smrti. Každý, kdo se zde usadí, se odsud už nikdy nedostane. Vítejte v Black Spring, zdánlivě malebném městečku v údolí řeky Hudson, městečku, jímž obchází přízrak čarodějky od Černého kamene, ženy ze sedmnáctého století, který byly zašity oči a ústa. Takto umlčena se prochází po ulicích a podle libosti k vám vstupuje do domu. Dlouhé noci vám bez ustání stojí vedle postele. Všichni vědí, že oči už nesmí nikdy otevřít. Obecní rada s využitím těch nejmodernějších sledovacích zařízení městečko prakticky uvrhne do karantény, aby se kletba, jež na něm spočívá, nemohla dále šířit. Ale místní mládež, takovou izolací už notně otrávená, dojde k rozhodnutí, že přísná omezení poruší a o přízračnou kletbu se virálně podělí, čímž však městečko odsoudí k pozvolnému pádu do osidel temných, středověkých praktik.

autor: Thomas Olde Heuvelt

nakladatelství: Argo

rok vydání: 2017

počet stran: 338

80 %

✽ ✽ ✽ ✽ ✽

Jakubův cestovní deník│Jakub Čech

Stručný obsah:

Jakub byl do svých čtyřiceti let gaučový povaleč, poté znovuobjevil svou lásku k chození a o dva roky později, v dubnu 2016, se postavil na hranice Mexika a USA a s nevelkým batohem na zádech vyrazil na sever. Šel pouští, vystoupal do hor Sierry Nevady, brodil se sněhem a všudypřítomnou vodou. Někdy šel sám, jindy s těmi, kteří chtěli jako on zmizet z každodenního kolotoče do míst civilizací téměř nedotčených. Po 121 dnech a 4 448 kilometrech dorazil na hranice s Kanadou a jeho život už nikdy nebude jako dřív.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:

Tyhle typy knih mě prostě baví. Když jsem ji zahlédla v knihovně jako horkou novinku, lačně jsem po ní skočila.

Stručné zhodnocení:

Skvělá kniha. Přečteno za dva dny a nemít jiné povinnosti, přečtu ji na jeden zátah. 

Na začátku knihy nás Jakub seznamuje s Pacific Crest Trail (PCT) (Národní pacifická hřebenovka), což je dálkový trek pro pěší či jezdce na koních táhnoucí se od Mexika do Kanady po západním pobřeží Spojených států amerických měřící 4279 km. PCT prochází přes 25 národních lesů a sedm národních parků. Překonává převýšení 128 km, vyhýbá se městům a pro potřebné zásoby je nutné sejít z cesty do nejbližší civilizace, do některých míst je nutné si zásoby předem zaslat poštou. 

Dále se od Jakuba dozvídáme, kdy se začal věnovat chození a že například jeho první výšlap v roce 2014 dopadl tragicky. Poté začal číst hodně knížek zabývajících se chozením (nejen) po horách až objevil fenomén ultra light backpackingu (tj. chození nalehko, s minimální a lehkou výstrojí) a začal se tomuto koníčku věnovat systematičtěji. Brzy byly vidět pozitivní výsledky a jeho život začal být radostnější. Poté absolvoval Svatojakubskou cestu (tzv. Camino, 1 012 km) a přechod Korsiky. V té době už věděl o PCT, začal o něm snít a na jaře roku 2015 se rozhodl sen uskutečnit.

Na dalších stránkách shrnuje své vybavení a popisuje přípravy na cestu, jakož i samotný trek, načež se dostáváme ke kapitole Deník, ve které popisuje každý jednotlivý den se svými zážitky a s konečným shrnutím našlapaných kilometrů. 

Přiznám se, že jsem o Jakubovi a celém PCT slyšela poprvé a možná i proto to byl pro mě úžasný a předem nepoznaný zážitek. S Jakubem prožijete neuvěřitelné zážitky, od bránění jídla před svišti a mývaly, koupání v oregonských jezerech, ale například i setkání s medvědem. V poušti bude bojovat s nedostatkem vody, naopak v horách se sněhem, ledem a měnícím se počasí. Každý den je popsán stručně, ale výstižně. Celou dobu máte pocit, že PCT absolvujete spolu s ním a čím více se blížíte konci, tím vám stoupá adrenalin v těle. Text je proložen i fotografiemi, u kterých jsem se usmívala jak měsíček na hnoji a připomínala si tím Jakubovy zkušenosti. Fotografie jsou úžasné a tamní příroda a krajina dechberoucí. Musí to být skvělý zážitek a obdivuji všechny, kteří něco podobného zažili a dokázali. Nikdo nikam nespěchá, každý si jde svým tempem, protože nejde o závod, ale o úplně něco jiného. 

Vřele doporučuji nejen pro fandy dálkových treků, ale i milovníkům přírody a nevšedních zážitků.

Anotace:

Do svých čtyřiceti let byl Jakub gaučový povaleč. O dva roky později, v dubnu 2016, se postavil na hranice Mexika a USA a se šest a půl kilovým batohem na zádech vyrazil na sever. Šel pouští, kličkoval mezi chřestýši a jedovatými keři, vystoupal do hor Sierry Nevady, brodil se sněhem a všudypřítomnou vodou, bránil jídlo před svišti a mývaly, koupal se v oregonských jezerech, ve washingtonských lesích zpíval medvědům husitský chorál a všem ostatním hrál po večerech na ukulele. Někdy šel sám, jindy s těmi, kteří chtěli stejně jako on zmizet z každodenního kolotoče do míst civilizací téměř nedotčených. Po 121 dnech dorazil na hranice s Kanadou a jeho život už asi nikdy nebude stejný jako před tím.

autor: Jakub Čech

nakladatelství: XYZ

rok vydání: 2017

počet stran: 296

100 %

✽ ✽ ✽ ✽ ✽

Vánoční koleda│Charles Dickens

Stručný obsah:

Obchodník Ebenezer Skruž je lakotný mrzout, který miluje jediné - peníze! Hromadí je a škudlí, kde se dá. Nedokáže být laskavý a štědrý ani o Vánocích, svátcích klidu a míru. Brzy se všechno změní...

O Štědrém dnu má Skruž zvláštní vidinu, ve které ho navštíví jeho mrtvý společník Jakub Marley, který mu temným hlasem prozradí, že se mu zjeví tři duchové. Pokud bude chtít, pomůžou se mu stát lepším člověkem. A skutečně. Postupně jej navštíví duch minulých Vánoc, duch letošních Vánoc a duch příštích Vánoc, kteří mu postupně připomenou jeho dětství, ukážou život v chudé rodině jeho písaře nebo jaké štěstí prožívá o svátcích jeho nemajetný synovec s dětmi. Poslední duch však Skružovi odhalí děsivou budoucnost...

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:

Lucka z Luciiny zašívárny zorganizovala na Facebooku společné čtení Vánoční koledy. Jelikož jsem knížku ještě nečetla, rozhodla jsem se si ji vypůjčit z knihovny a společného čtení se zúčastnit.

Stručné zhodnocení:

Tato vánoční povídka má jen něco málo přes sto stran, takže ji budete mít přečtenou za chvilku. Já jsem si k ní sedla den před Štědrým dnem a zvládla ji přečíst za hodinku. 

Vánoční koleda je dnes již klasická pohádka o lakomém obchodníkovi, který nakonec prozře a rozhodne se pro zásadní životní změnu. Jedná se o nadčasovou knížku, kterou si s chutí přečtete každoročně, ideálně však na Vánoce, protože vám navodí tu správnou vánoční atmosféru a předá jisté poselství, které je v příběhu ukryto. Na příští rok mám v plánu pořídit si vlastní vydání a udělat si z jejího čtení takovou vánoční tradici.

Anotace:

Obchodník Ebenezer Skruž je lakotný. Vlastně miluje jen jedno - peníze! Hromadí je a škudlí, kde se dá. Ani o Vánocích, svátcích klidu a míru, nedokáže být laskavý a štědrý. Brzy se ale má všechno změnit...
O Štědrém dnu má Skruž podivnou vidinu, ve které ho navštíví jeho zemřelý společník Jakub Marley. Tajemným hlasem mu prozradí, že se mu zjeví tři duchové, kteří starému skrblíkovi pomůžou stát se lepším člověkem, pokud on bude chtít. Ke Skružovi skutečně postupně přijdou záhadní návštěvníci - duch minulých Vánoc, duch letošních Vánoc a duch příštích Vánoc.
Připomenou mu jeho dětství, zavedou ho do chudé rodiny jeho písaře a ukážou mu, jaké štěstí prožívá o svátcích jeho nemajetný synovec se svými dětmi. Poslední duch odhalí obchodníkovi děsivou budoucnost...
Zlému lakomci spadnou klapky z očí a rozhodne se pro zásadní životní změnu...

autor: Charles Dickens

nakladatelství: XYZ

rok vydání: 2010

počet stran: 112

100 %

Continue Reading...

RECENZE: Grafitové děvče | Miroslava Varáčková

autor: Miroslava Varáčková
ilustrace: Ivana Jancíková
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Grafitové dievča
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2017
počet stran: 184
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Hlavní hrdinka tohoto částečně grafického románu Táňa je obyčejné sedmnáctileté děvče, které to však v životě nemá lehké. Její matka je alkoholička, která o Táňu nejeví prakticky žádný zájem, nestará se jí o jídlo, ani o ošacení a Táňa je nucena protloukat se životem jak se dá. Často musí krást, aby vůbec měla na jídlo. Její nejlepší kamarád zvaný Břitva, s nímž tvoří nerozlučný pár, je pravý opak. Pochází ze zazobané rodiny a často se cítí okolím nepochopený, proto mu drobné krádeže dopřávají vytouženého adrenalinu a svobody. Když Táňu jednoho dne osloví fotograf Ben, nabude pocit, že po letech trápení jí bude v životě něco dopřáno. Bohužel vztah, který je založen na falši a neupřímnosti, nemůže nikdy vydržet. Ještě předtím však dostane od života další ránu. Kolik je toho schopna vydržet dívka, se kterou si osud nepěkně pohrál?

✽

Letos se mi dostává do ruky už druhý román Miroslavy Varáčkové, slovenské spisovatelky, která se svými knihami sklízí nejeden úspěch. Prvním byl Hlavně to nikomu neříkej, který jsem před časem recenzovala a recenzi na něj si můžete přečíst zde. Kniha Grafitové děvče opět pracuje s tématem jistého sociálního vyloučení (v prvním případě se jednalo o šikanu, v tomto románu se autorka zaměřila na život s alkoholikem) hlavní hrdinky.

Sedmnáctiletá Táňa, studentka střední průmyslové školy, oboru geodézie, nikdy nepoznala rodičovskou lásku a péči. Její matka už hodně let bojuje s alkoholem, věčně je v limbu a navíc si domů vodí pánské návštěvy pochybného vzezření. Táňa žije ze dne na den, drobnými krádežemi si obstarává jídlo a kráčí vstříc neúspěšné budoucnosti, přesto doufá, že se jí podaří dostudovat, i kdyby jen s odřenýma ušima a poté si najde nějakou podřadnou práci. Vše se zlomí, když potká Bena, který ji zasvětí do fotomodelingu, ale i tajů lásky. Bohužel však dojde k odcizení mezi Táňou a jejím nejlepším kamarádem Břitvou, který cítí, že se mění a už to není jeho "grafitové děvče".

Grafitové děvče je podmanivým románem pro dívky, kterému na atraktivitě a čtivosti přidávají komiksové části, jež vhodně nahrazují určité zásadní situace, které zrovna hlavní hrdinka prožívá. Knížka je vcelku tenká, nemá ani dvě stě stran a díky komiksovým vsuvkám příběh plynule, ale rychle utíká. Přečteno máte za jedno odpoledne či večer.

Jak už jsem výše zmínila, autorka se zde opět věnuje vážným tématům, která si myslím, zpracovala velice dobře. Prostřednictvím hlavní hrdinky nám přibližuje život s alkoholikem a každodenní starost o přežití, ale také o to, aby sociální úřad na nic nepřišel. Táňa totiž ještě není plnoletá a tak by byla s určitostí umístěna do dětského domova. Na konci Táňu čekají zlomové okamžiky, přijde o veškerou naději mít jednou normální fungující rodinu, protože této myšlenky se nikdy nevzdávala, ať už její život byl jakýkoliv.

Myslím si, že knížka mě trošku minula. Jelikož už dávno nejsem ve věku náctileté dívky, bylo mi již z anotace zřejmé, jakým směrem se příběh bude odehrávat a i když jsem se ne vždy trefila, spoustu zvratů jsem odtušila. Grafitové děvče sice nenabízí nic nového ve svém žánru, to však nemění nic na tom, že se jedná o dobré čtení, které jsem si užila. Autorka píše dost stručně, což mi osobně vyhovuje, i když  některé scény si o větší rozvinutí celkem říkaly.

Ilustrace jsou povedené a komiksové části mi čtení zpříjemňovaly. Mimo krásné ilustrace musím pochválit i úžasnou obálku, která různým natáčením hází třpytivé odlesky. Sedí mi k tomu i růžová barva, kterou je vyveden text na přebalu a desky pod přebalem.

Knihu si užijí především náctileté čtenářky, které touží po zážitcích a dobrodružství, ale nekoukají na svět jen přes růžové brýle.

85 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo v edici #BOOKLAB. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...