RECENZE: Jeden z nás | Shari Lapena

       autor: Shari Lapena

       překlad: Naďa Špetláková

       originální název: Someone We Know (2019)

       nakladatelství: Kalibr

       edice: Edice světový bestseller

       rok vydání: 2020

       počet stran: 280

       anotace

Moje zhodnocení:

Jednoznačně nejlepší autorčina kniha! Manželé odvedle byli podle mého průměrní, Někdo cizí v domě podprůměrní (po téhle knize jsem si říkala, že už od autorky nic číst nechci), ale pak napsala Nevítaného hosta, jehož děj byl přirovnáván ke knihám Agathy Christie, a nemohla jsem si ho nechat ujít. Dobře jsem udělala! No a tahle kniha byla bonbonek. Opravdu skvělá a ještě předčila i Nevítaného hosta!

S tolika tajemstvími a lžemi jsem v knize už dlouho nesetkala. Připravte se na napínavý thriller odehrávající se v uzavřené sousedské komunitě na jednom newyorském předměstí, kde si každý vidí do talíře a o druhém něco ví. Sám však taky toho spoustu tají. 

Vody sousedství rozvíří nejprve anonymní dopisy, v nichž se matka omlouvá za svého syna, který se vloupal do některých z domů. Záhy je nalezena ubitá žena ze sousedství, z jejíž vraždy je podezřelý číslo jedna manžel oběti. Brzy však na povrch začnou vyplouvat tajemství a nikdo si nemůže být nikým jistý.

Na necelých tři sta stranách rozehrála autorka svým osobitým stylem příběh složený ze střípků osudů obyčejných lidí žijících v sousedství. Největší prostor dostává Olivia, matka teenagera Raleigha, který jí v poslední době dělá velké starosti. Svědomí a snaha udělat za každou cenu správnou věc vyvolá u sousedů spíše nedůvěru a ostražitost.

Postav se v knize vystřídá celkem hodně, a to včetně vyšetřující detektivní dvojice. Nemusíte se však bát, že byste měli problém s orientací, autorčin stručný styl psaní vám to vůbec nedovolí, protože opět knize vévodí její jednoduché a úderné věty, které příběh celkově vyzdvihnou a podtrhnou. 

Jeden z nás je čtivý příběh plný napětí, který si po celou dobu dokáže udržet vaši pozornost. Tip na vraha budete měnit snad s každou kapitolou a s každou přibývající stránkou. Tempo knihy je opravdu vražedné a nenechá vás ani na okamžik vydechnout, a to až do strhujícího finále, které vám vyrazí dech. 

✰✰✰✰✰

Jak to máte vy s knihami od Shari Lapeny?

Která se vám zatím nejvíc líbila?

Continue Reading...

RECENZE: V temnu | Lina Bengtsdotter

autor: Lina Bengtsdotter
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Francesca (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace

Moje zhodnocení:

Jelikož mě švédská autorka Lina Bengtsdotter přesvědčila už svojí prvotinou Na okraji (recenze zde), neváhala jsem a pustila se do dalšího pokračování s vyšetřovatelkou Charlie Lagerovou s názvem V temnu.

Už v minulém díle měli čtenáři možnost sledovat Charliino dětství a vyrůstání vedle problémové matky Betty. Tehdy ji totiž případ zavedl do rodného městečka, jehož obyvatelé se z něj nemohou vymanit a jejich osudy jsou vesměs tragické. Po přečtení jednoho novinového článku se Charlie dozví, že kdysi v jejím rodném městečku zmizela šestnáctiletá dívka Francesca, která neměla moc pěknou pověst. Kvůli úmrtí nejlepšího kamaráda se pokusila o sebevraždu, trpěla depresemi a byla prostě jiná. Charlie její zmizení nenechá spát a rozhodne se, že se spolu s kamarádem novinářem Johanem pokusí její záhadné zmizení vyšetřit. Současně odkryje i části minulosti své a svojí matky.

Autorka se opět vrátila do Gullspångu, městečka, v němž má kořeny Charlie Lagerová, hlavní hrdinka tohoto příběhu. Ale ani tentokrát není sama. Čtenář sleduje děj střídavě i očima Francescy, dívky, která záhadně zmizela před víc jak 25 lety, a mapuje její poslední měsíce života. Dívka se narodila do prominentní a bohaté rodiny, ale nikdy do ní úplně nezapadla. Její excesy ji zavedly zpět do rodinného sídla, kam se po zotavení z demonstrativního pokusu o sebevraždu vrátila s rodiči, kteří mají dohlédnout na její plné uzdravení. Francesca se však upne k alkoholu poté, co je přesvědčena, že její nejlepší kamarád Paul byl zavražděn. Nikdo jí to nechce věřit. Co nakonec vede k jejímu zmizení? A kam vlastně zmizela?

Autorka umí skvěle pracovat s postavami. Vykreslení ať už Charlie Lagerové či Francescy bylo téměř bezchybné a obě tyto postavy mě bavilo sledovat od samého počátku až do konce tohoto příběhu. Zvláštními vsuvkami byly kapitoly nazvané "Mezery v čase", v nichž Francesca s Paulem filozofují a přemýšlejí nejen nad smyslem života. Rovněž atmosféra městečka i jeho obyvatel byla napsaná skvěle. Nejen Charlie, ale snad i každý místní obyvatel má nějakým způsobem pošramocenou minulost. Opět se čtenář dozvídá drobné střípky z Charliina dětství a odhaluje kus její minulosti. Charliina matka Betty znovu zamíchá kartami a na povrch začnou vyplouvat další šokující odhalení. Souvisí snad se zmizelou Francescou?

Jedinou výtku mám k začátku, který byl dle mého názoru pomalejší, a než se konečně začalo dít něco pořádného, uběhlo celkem dost stránek. Přesto mě příběh opět chytl a já si jej užila plnými doušky. Až do úplného konce budete tápat, jak to s Francescou vlastně dopadlo, i když jisté indicie vám mohly napovědět. Závěr vás však překvapí, protože nakonec bylo vše úplně jinak. Přesto v souvislosti s uklidňujícím koníčkem Francescy, který prováděla na zahradě, mě trklo, jaký osud ji nejspíš potkal. 

I když je příběh spíše detektivním románem, nic mu to neubralo na čtivosti, napětí a zvratech, kterých si v něm užijete docela dost. Konec byl třešničkou na dortu, i když jsem se upřímně těšila na epilog z pohledu Francescy, který mi v knize chyběl.

Celkově však knihu musím hodnotit jako nadprůměrnou, protože autorka už ve své prvotině ukázala, že psát umí. V temnu doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají promyšlené příběhy a vyhýbají se litrům prolité krve a zbytečnému násilí, ale přesto jim nevadí jistá melancholie, která příběh obestírá.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu V temnu, pokud vás zaujala, můžete koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Smrtící útes | Gregg Dunnett

autor: Gregg Dunnett
překlad: Jakub Kapras
originální název: The Things You Find in Rockpools (2018)
nakladatelství: Katto
rok vydání: 2020
počet stran: 408
anotace

Moje zhodnocení:

Když se mi dostala do ruky novinka nakladatelství Katto Smrtící útes, kterou napsal britský autor Gregg Dunnett, netušila jsem, že mě tato kniha pohltí tak, jak už se mi dlouho u jiného thrilleru nestalo.

Na dětské vypravěče mám asi štěstí. Už druhá kniha v krátké době, která mě zaujala neotřelým a originálním vyprávěním. Smrtící útes je jednou z nich. Příběh vypráví jedenáctiletý Billy, který žije na ostrově Lornea se svým tátou, kdysi nadějným surfařem. Billyho však moře neláká - aspoň ne tak, jak by si přál jeho táta. Billy se chce stát mořským biologem a věnuje se velmi zvláštnímu koníčku - po celém ostrově má rozpracované různé vědecké experimenty, z nichž nejaktuálnějším je sledování migrace krabů poustevníků. Zajímá se také o zmizení Olivie Curranové, která se pohřešuje již tři měsíce a jejíž tělo nebylo dosud nalezeno. Billy se chopí vyšetřování, protože má pocit, že policie nic nedělá, a zaměří se na místního podivína. Když na scénu vstoupí dva detektivové Westová a Rogers, příběh nabere na obrátkách...

Wow! Do rukou se mi dostal skvost mezi thrillery. A čím že je tato kniha tak výjimečná? Především výborným vypravěčem, jímž je právě jedenáctiletý Billy, sympatický klučina, který má zvláštní zálibu v různých vědeckých experimentech. Nemusíte se však obávat dětinského vypravování - Billy je výjimečný chlapec a podle toho se i vyjadřuje. Když se ujme vyšetřování na vlastní pěst, stále bude pouhým dítětem a úměrně ke svému věku použije i vyšetřovací metody a postupy. 

Autor napsal zajímavý, neotřelý a hlavně napínavý thriller, který vás zaujme už od prvních stránek. A to doslova. Hlavně z toho začátku jsem byla celkem paf, než mi celá situace dala smysl. A Billyho jsem si oblíbila, protože vědu také miluji a děsně jsem mu fandila. Bála jsem se, že jakmile do děje vstoupili detektivové, že mé nadšení opadne, ale nestalo se tak. Autor tyto dějové linky rozlišil formou vyprávění, takže se vůbec neztratíte i přesto, že nejsou mimo to kapitoly jinak rozlišené.

S hlavním hrdinou si budete připadat, jako kdybyste se na ostrově ocitli s ním. Rozbouřené moře a jeho vlny budete mít na dosah. Autor tyto popisy zvládl bravurně a surfování zažijete doslova na vlastní kůži. Zajímavostí je, že ostrov Lornea je fiktivní a vznikl čistě pro autorovy potřeby umístit děj do správných míst. Na začátku si můžete prohlédnout i orientační mapku ostrova, jejíž popis jsem minimálně jednou potřebovala k orientaci.

Tempo knihy je strhující, zvraty překvapivé a nečekané a celkově se jedná o knihu pro thrillerové fajnšmekry. Autor umí za každé situace navodit tu správnou atmosféru nepostrádající napětí, které je pro tento druh žánru přímo žádoucí. Nechybí ani tolik potřebná gradace děje, která má ke konci vražedné tempo. Tento nervydrásající příběh vám ještě dlouho zůstane v hlavě.

Věřím, že si knihu užijete stejně jako já a na konci se vám bude s hlavním hrdinou těžko loučit. Doufám, že se dočkáme dalších autorových knih v českém překladu. 

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Stanislavě Holomkové z nakladatelství Katto. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Smrt jako umění | Laurence Anholt

autor: Laurence Anholt
překlad: Lubomír Veselý
originální název: Art of Death (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 320
anotace

Moje zhodnocení:

Na knihu Smrt jako umění britského autora Laurence Anholta jsem četla několik pozitivních recenzí a spojení policistky a mystika jakožto vyšetřovací dvojice mě lákalo k přečtení. Jak mé hodnocení nakonec dopadlo, si můžete přečíst v recenzi níže.

Slavná umělecká performerka Kristal Havfruenová je na své vernisáži nalezena v nádrži plné formaldehydu mrtvá. Její manžel se ještě pokusí o její záchranu. Rozbije sklo a pokusí se dát manželce dýchání z úst do úst. Kvůli formaldehydu však skončí Kristalin manžel v nemocnici. Policie začne pátrat v úzkém rodinném kruhu. Kdo mohl chtít kontroverzní umělkyni zabít?

Na první pohled komplikovaného případu se ujme Shanti Joyceová. Po rozvodu a předchozím zpackaném případu byla nedávno převelena z Londýna do Yeovilu. Bojí se však dalšího neúspěchu a tak požádá o pomoc Vincenta Caina zvaného Veggie, který působí dost podivínsky. Cain je však znám svou dokonalou intuicí, a proto spojí síly s pragmatickou Shanti. Podaří se jim dopadnout vraha?

Ještě jsem nečetla detektivku, ve které by hrálo hlavní roli umění. Byla jsem na ni proto velmi zvědavá a na čtení se těšila. Vykreslení na první pohled zajímavě působící dvojice, na níž je perfektně vyobrazeno, že protilady se přitahují, se podle mého názoru autorovi příliš nepovedlo. Autor se snažil napsat charakterově zcela odlišné postavy, které se při práci budou doplňovat - na jedné straně nohama na zemi stojící žena, na straně druhé budhista a mystik, který rád filozofuje. Podle mého názoru toto spojení příliš nefungovalo a působilo strojeně a vykonstruovaně. Postavy jsem si nedokázala zhmotnit, a tak zůstaly pouze na papíře. Hlavní ženskou postavu jsem si neoblíbila a nesympatizovala s ní. Cain byl na tom o dost lépe, ale i tak měl své mouchy. Hlavní postavy mi tak vůbec nesedly.

Děj se točí okolo umění a policejní dvojice pátrá pouze v uzavřeném rodinném kruhu. Takové detektivky mám ráda. Zde bohužel nefungovalo nic tak, jak bych očekávala. Čekalo na mě jen nudné a rutinní vyšetřování opepřené barvitou minulostí mrtvé Kristal a její rodiny. "Chlapec jménem Art" byl vcelku originální, stejně tak díla, která Kristal po celou svou kariéru umělkyně vytvořila. Tyhle nápady se mi líbily a autora chválím.

Bohužel v knize chyběl jakýkoliv náznak napětí či motivace k dalšímu čtení. Podle mého názoru se jedná jen o průměrnou detektivu, na kterou si za pár dní už ani nevzpomenu. Škoda, přitom našlápnuto měla dobře.

Přesto bych nerada knihu zatracovala. Pokud vás láká nezvyklé spojení detektivní dvojice, máte rádi umění a nevadí vám spíše poklidnější detektivní vyšetřování prosté akčních scén, mohla by vás kniha Smrt jako umění zaujmout.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Mrazivá krutost | Caz Frear

autor: Caz Frear
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Stone Cold Heart (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2020
počet stran: 432
anotace

Moje zhodnocení:

Když mi byla nabídnuta Mrazivá krutost od Caz Frear, tedy pokračování Malých sladkých lží (receze zde) s Cat Kinsellovou v hlavní roli, chvíli jsem váhala. Přece jenom první díl měl nějaké drobné mouchy a úplně stoprocentně mě nepřesvědčil. Nakonec zvítězila zvědavost. A udělala jsem dobře!

Cat Kinsellovou navštíví Joseph Madden, který chce poradit, jak se má bránit proti manželce, jež proti němu chystá nějakou odplatu. Cat to považuje za pouhé manželské neshody a odkáže jej na místní policejní oddělení. Když se s Josephem setká příště, je obviněn z vraždy, ale jeho manželka mrtvá není. Je Joseph Madden oběť nebo vrah? Všechny stopy svědčí proti němu. Cat má však tušení, že se za vraždou mladé Naomi skrývá mnohem víc, než se na první pohled může zdát.

Přiznám se, že mě děj zpočátku příliš nezaujal. Pamatuji si, že totéž se mi stalo i u Malých sladkých lží, kde jsem se nějak nemohla ztotožnit s hlavní hrdinkou a jejími myšlenkami. Obávala jsem se, že mě s Mrazivou krutostí čeká něco obdobného. Ještě na 150. stránce jsem uvažovala, že knihu odložím a vrátím se k ní později. Nakonec mě nakopla kamarádka a já se do příběhu zakousla a poté jsem ho přečetla skoro jedním dechem.

Ač tedy začátek nemusí příliš zaujmout (vyjma setkání Cat s Josephem Maddenem), rozhodně doporučuji četbu nevzdat, protože vám autorka ukáže, jak pracovat s postavami a jejich psychologií, protože to tentokrát zvládla znamenitě. 

Autorka napsala čtivou, propracovanou klasickou detektivku bez zbytečného násilí, která vás donutí zamyslet se, kdo mohl spáchat tak krutý a nelítostný čin. Myslím, že konec a celkové rozuzlení vám vezme dech a budete zírat s pusou dokořán. V průběhu čtení budete měnit své teorie a tipy na vraha, aby vás v závěru autorka překvapila konečným vyústěním, v němž do sebe vše zapadne.

I když jsem si stále nějak nenašla cestu k hlavní hrdince a zatím se nenachází v žebříčku mých top vyšetřovatelů, věřím, že s dalším dílem, pokud bude stejně kvalitní jako tento, tuto skutečnost vůbec nevylučuji. 

Pokud hledáte kvalitní a promyšlenou detektivku bez zbytečné krve a akčních scén, rozhodně se zaměřte na Mrazivou krutost, která vás dostane nejen svou propracovaností, ale především skvěle vylíčenými charaktery a psychologií postav.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Mrazivá krutost můžete koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Pššt | Mel Sherratt

autor: Mel Sherratt
překlad: Ingeborg Fialová
originální název: Hush Hush (2018)
nakladatelství: Katto
rok vydání: 2019
počet stran: 340
anotace

Moje zhodnocení:

Grace Allendalová se po třiadvaceti letech vrací do rodného města Stoke-on-Trent, na které nemá dobré vzpomínky, a to jako nová posila policejního sboru. Spolu s matkou tehdy utekly před násilnickým otcem, aby začaly lepší život. Její otec, který před rokem zemřel, tehdy vedl dvojí život a měl další tři děti, které dosud žijí ve Stoke-on-Trentu, jehož prakticky ovládají. 

Rodina Steelova je v městečku nechvalně proslulá mafiánskými praktikami a ovládá celé místní podsvětí. Grace se od ní distancuje. Nemá ráda bezpráví, a proto se dala k policii. Zde získala místo hlavní vyšetřovatelky v případu brutálního úmrtí právě jednoho z členů spadajícího pod praktiky rodiny Steelovy. Grace se tak spolu s kolegy ujímá komplikovaného případu, který pro Grace nebude vůbec jednoduchý. Setkání s nevlastními sourozenci proběhne podle jejího očekávání a od té doby se bude muset mít na pozoru. Vrah se bohužel nespokojí jen s jednou obětí a mrtvých začne přibývat. Grace začnou chodit balíčky obsahující osobní věci z minulosti, které jí připomenou hrůzy, jež jako dítě musela prožívat. Nejen, že se bude muset potýkat s bolestnou minulostí, která na ni zaútočí s plnou silou, ale zároveň se najdou lidé, kteří se ji budou chtít zbavit a budou jí házet klacky pod nohy.

✽

Nakladatelství Katto, s nímž jsem nedávno uzavřela spolupráci, mi nabídlo novinku se zajímavým názvem Pššt britské autorky bestsellerů Mel Sherratt. Neodmítla jsem a do knihy se s velkým očekáváním pustila, neboť ji vychvaluje i oblíbený autor detektivek Robert Brynzda. Jak jsem byla s knihou spokojená, se dozvíte v recenzi níže.

Seznamujeme se se sympatickou vyšetřovatelkou Grace Allendalovou, která má za sebou ošklivé dětství. Její otec byl krutý násilník a tyran, který psychicky i fyzicky týral nejen ji, ale i její matku. Naštěstí spolu s matkou, když už se to nedalo dál snášet, utekly a z Grace vyrostla mladá a vyrovnaná žena, která se dala k policii. Do rodného městečka přijíždí po víc jak dvaceti letech a ihned se ujímá případu, okolo něhož se budou motat i její nevlastní sourozenci.

Autorka se snažila zaujmout nekomplikovanou hlavní hrdinkou, která má sice za sebou určitá traumata, ale nijak zvlášť ji v dospělém životě neovlivnila. Neholduje tedy alkoholu, drogám ani jiným neřestem, chce jen spravedlnost pro oběti zločinu. Se svými nevlastními sourozenci se po tolika letech setkává poprvé a snaží si od nich držet dostatečný odstup. Nevlastní sourozenci však ovládají místní podsvětí a tak se Grace v rámci svého vyšetřování kontaktu s nimi bohužel nevyhne. Její nevlastní sourozenci cítí, že Grace budou moci využít ve svůj vlastní prospěch. Každý má s ní své určité záměry. 

Zápletka je věrohodná, autorka se vyvarovala zbytečné omáčce okolo, takže celý děj ubíhá svižně a neobsahuje žádná hluchá místa. Místy se mi nicméně zdál děj příliš plochý, celkové pátrání Grace a jejího týmu bylo jako by zrychlené a klouzalo po povrchu, ale na druhou stranu se čtenář nemusel zaobírat podrobným vyšetřovacím postupům, chyběla např. pitva obětí apod. 

Postavy a jejich osobní vztahy byly vykresleny pěkně, hlavní hrdinka vcelku rychle navázala vztahy mezi svými kolegy, ať už šlo o sympatie či antipatie. Upevňování kolegiálních vztahů bude jistě důležité pro další díly. Moc mi nesedl Gracein nadřízený, o kterém jsme se toho moc nedozvěděli a který občas konal proti logickému úsudku. V některých věcech jsem se tak s ním neztotožnila.

Knihu jsem přečetla v rekordním čase, věřím, že se dá zvládnout na jeden zátah, protože kapitoly jsou krátké a nutí stále otáčet stránky, dokud se neocitnete až na úplném konci. Závěrečná třetina se autorce velmi vydařila.

I když autorka nenapsala nic převratného, co by na poli detektivky snad ještě nebylo, přesto se jí povedl napsat příběh, který měl hlavu i patu, nechybělo mu napětí, které ke konci nabíralo ohromné tempo, a s rozuzlením, které možná nebudete vůbec čekat. Já byla na konci rozhodně překvapená. Doporučuji.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Stanislavě Holomkové z nakladatelství Katto. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Úplně jiný příběh | Håkan Nesser

autor: Håkan Nesser
překlad: Jaroslav Bojanovský
originální název: En helt annan historia (2017)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 592
anotace

Moje zhodnocení:

Inspektor Gunnar Barbarotti má strávit pár dnů se svou láskou Marianne a velmi se na nadcházející dovolenou těší. K jeho smůle si však těsně před odjezdem přečte dopis, ve kterém ho pachatel upozorňuje na vraždu, která se má teprve stát. Tento dopis rozladí jeho dovolenkový pobyt, ale co naplat, vrahové si dovolenou nevybírají. Podaří se policejnímu týmu zabránit pachatelovi v jeho činu? Inspektor Barbarotti brzy obdrží další dopis. Je mu záhadou, proč jej pachatel odesílá právě jemu. Případ se začíná komplikovat a následuje série brutálních vražd, při kterých je vrah vždy o krok napřed. Povede se ho vypátrat?

✽

Autora Håkana Nessera, píšícího severské detektivky, jsem si dost oblíbila a po jeho knize Muž bez psa, prostřednictvím níž jsem se poprvé setkala s inspektorem Gunnarem Barbarottim, kterého jsem si jeho neustálým vyjednáváním s Bohem oblíbila, tudíž nemohla nechat ujít ani pokračování s názvem Úplně jiný příběh, které mi poskytlo nakladatelství MOBA k recenzi. Jak druhý díl v mých očích dopadl, si můžete přečíst v recenzi níže.

Čtenář se prostřednictvím „Zápisků z Mousterlinu“ postupně seznamuje s partou Švédů (dva manželské páry a dva muži), kteří se náhodně setkali a tráví dovolenou ve Francii na pobřeží. Vypravěč popisuje jejich pobyt a zážitky v první osobě, takže jeho totožnost zůstává čtenáři skryta. Brzy však čtenář pochopí, že se jedná o psychicky narušeného člověka, který se v myšlenkách netají, že všechny členy skupiny nenávidí a nejraději by je viděl mrtvé.

Autor tak velice promyšleně prokládá současné vyšetřování s těmito deníkovými zápisky a udržuje si čtenářovu pozornost. Jedná se totiž o klasickou severskou detektivku, která se sice vyznačuje pomalejším začátkem, ale vynahradí vám to čtivým příběhem s vtipnými průpovídkami hlavního hrdiny, skvěle napsanými postavami a promyšlenou zápletkou, jejíž konečné rozuzlení vás překvapí.

Jedinou výtku mám k občasným dialogům, kdy inspektor Barbarotti neustále na jakoukoliv otázku udiveně odpovídal toutéž otázkou.
Např.:
„Na co se mám podívat?“
„Na fotku“
„Na fotku?“
V prvním díle mi Barbarotti připadal svým vystupováním a vyšetřováním o něco bystřejší, v tomto díle se neustále jen něčemu divil (neustálá „Cože?“ a „Co?“ a nakonec se v případu ani příliš neangažoval. Tentokrát stál v popředí jeho osobní život před tím profesním. Trochu mě tedy vývoj postavy inspektora Barbarottiho zklamal.

Obsahově se tedy zdá tato detektivka náročná, co do počtu stran, ale první dojem klame. Stránky vám budou utíkat pod rukama, neboť příběh je napsán s lehkostí a natolik poutavě, že jej jen těžko budete dávat z ruky. Až tedy na jednu drobnou výtku se jedná o kvalitně napsaný příběh s propracovanou zápletkou, jehož konec bude úplně jiný, jak napovídá již samotný název knihy.

Sérii doporučuji začít číst od prvního dílu, neboť osobní životy hlavní postavy a těch vedlejších se vyvíjejí a byla by škoda přijít o některé detaily. Pokud tedy máte rádi poklidnější severské detektivky, tato bude tou správnou volbou.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to i v elektronické podobě.

Continue Reading...

RECENZE: Náledí | Carin Gerhardsen

autor: Carin Gerhardsen
překlad: Helena Matocha
originální název: Det som göms i snö (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 376
anotace

Moje zhodnocení:

Auto je pro Jeanette a jejího milence jedinou možností, jak se tajně scházet. Tentokrát se vydají kolem strže na opuštěnou lesní cestu. Místem projíždí také Sandra, kterou sveze náhodný řidič. Kvůli náledí dojde k neštěstí, které vede ke smrti jedné z osob. Co je však skutečnou příčinou úmrtí? Byla tato smrt nutná nebo se jí dalo předejít? Pomsta bývá vždy velmi silným motivem a někteří si dokáží jít tvrdě za svým.

✽

Knihu Náledí vydalo nakladatelství Metafora a napsala ji švédská autorka Carin Gerhardsen, která milovníkům severských detektivek není neznámá. Jak na mě tato detektivka s psychologickými prvky zapůsobila, se dozvíte v recenzi níže.

Autonehoda. Od té jediné se odvíjí celý příběh, v němž budou vládnout lži, pochybnosti, výčitky svědomí, ale i pomsta. Autonehodu a její následky či případné stopy zakryje sníh a teprve po oblevě vyjdou na světlo hrůzné skutečnosti. Někdo o nehodě však ví více, než by se na první pohled zdálo.

Děj je vyprávěn ve dvou časových rovinách, tedy v období před autonehodou a po ní. Střídají se také vypravěči, kterých není mnoho. Zpočátku se střídá ve vyprávění Jeanette se Sandrou, poté se přidá i Kerstin a Jan. Kdo je však kdo? Autorka si se čtenáři bude už od prvních stránek pohrávat. Nic nebude takové, jaké by se na první pohled zdálo. A to nejen co se týče příběhu samotného, ale také jeho postav. Zpočátku se v nich čtenář může ztrácet, nejsou jednoznačné, mají za úkol mást a postupně vyplouvají na povrch drobné střípky, díky kterým si čtenář pomalu skládá celý obrázek, a to opět nejen o postavách, ale o celém ději. 

Začátek vás ihned vtáhne, pomohou tomu i krátké úderné kapitoly, které vám nedovolí knihu vůbec odložit. Já jsem se jen v domnění, že knihu na chvíli otevřu a přečtu pár stránek, za velmi krátkou dobu ocitla již na sté stránce a nehodlala jsem se čtením přestat. Laťka je tedy nastavena velmi vysoko, ale čím více se čtenář blíží k závěru, tím tempo příběhu spíše zpomaluje. Naštěstí se tedy nezastaví úplně, ale jako by poslední třetina zvolna ztrácela dech. Myšlenky hrdinů byly občas zdlouhavé a možná zbytečně zbržďovaly celý děj. 

Velkým problémem pro mě byly asi postavy, k žádné z nich jsem si totiž nevytvořila bližší vztah. Ani jedna z nich mi nebyla sympatická, a to nejen jejími činy, ale i jejím chováním. Každá se sice snažila své problémy vyřešit po svém, ale ne vždy je vzala za správný konec. Některé scény a dialogy mi nepřišly příliš uvěřitelné, zejména ty, odehrávající se mezi vyloučenou společností. Na to, jak je autorka popisovala, jsem jim to skrze rozhovory vůbec nevěřila. Vyjadřovací schopnosti byly až moc srozumitelné a celistvé. Takhle se lidské trosky neprojevují.

Závěr pro mě bohužel žádným překvapením nebyl, protože čím víc dostával příběh jasnější obrysy, tím jsem na něj snažila pohlížet v širším měřítku a napadlo mě, kdo by za vším mohl stát. Ale nemohu autorce upřít fakt, že si příběh promyslela do nejmenšího puntíku, aby v závěru do sebe vše krásně zapadlo. 

I přes pár výtek řadím tuto knihu mezi nadprůměrné a věřím, že zaujme širší spektrum čtenářů, a to především originálně vystavěným příběhem, se kterým se až tak často nesetkáte. Není v ní nouze o napětí, které má ke konci tendenci gradovat a nechybí ani scény, u kterých budete místy tajit dech. 

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Šárce Šilhartové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Mrtví promlouvají | Linda Castillo

autor: Linda Castillo
překlad: Lenka Faltejsková
originální název: The Dead Will Tell (2014)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2018
počet stran: 312
anotace

Moje zhodnocení:

Šestý případ s Kate Burkholderovou v hlavní roli.

Policejní náčelnici Kate Burkholderovou povolají k případu mrtvého muže, po jehož prvotním ohledání ukazuje vše na sebevraždu. Brzy je zjištěno, že se jednalo o brutální vraždu. Když zemře žena, která vlastnila galerii, Kate začíná mít pocit, že případy souvisejí se starým případem z roku 1979, kdy byla zavražděna téměř celá amišská rodina. Žene pachatele touha po pomstě? 

✽

Když vyšel nový díl s Kate Burholderovou v hlavní roli V troskách tornáda, zjistila jsem, že jsem ještě nečetla předchozí šestý díl Mrtví promlouvají. Knihu jsem dostala loni, respektive předloni k Vánocům a konečně nadešel čas se do ní pustit.

Autorka začíná skvělým a zároveň mrazivým prologem, kdy se jedna plánovaná loupež zvrhne v smrt otce a čtyř dětí a v následné zmizení matky. Případ nebyl za celých 35 let vyřešen, ale stále se nad opuštěnou farmou Hochstetlerovy rodiny vznáší černý mrak a místo působí dost ponuře. Aby taky ne, když se tam stal takový děsivý zločin.

Jednoho dne objeví Belinda Harringtonová otcovu mrtvolu viset na trámu a zalarmuje policii. Na místo dorazí místní policejní náčelnice Kate Burkholderová se svým týmem a krátkým ohledáním zjistí, že muž zemřel násilnou smrtí. V ústech objeví amišský kolíček, který Kate dovede právě ke starému a nevyřešenému případu rodiny Hochstetlerovy. 

Do toho řeší Tomasetti osobní záležitosti, kdy vlivem pochybení došlo k propuštění jistého člověka, který se podílel na vraždě jeho ženy a dětí. Opět se tak mezi vztah Kate a Johna staví Johnova minulost, kterou se rozhodne vyřešit po svém. 

V tomto díle autorka nechá čtenáře nahlédnout do příběhu i očima vedlejších postav, které skrývají strašlivé tajemství z dob zavraždění rodiny Hochstetlerovy. I když čtenář vcelku brzy přijde na to, co se za činem skrývá a kdo je za něj odpovědný, autorka neodkryje všechny karty a na závěr si opět pro čtenáře nechá pár překvapivých zvratů.

Autorku jsem si oblíbila už s jejími předchozími knihami s Kate Burkholderovou, policejní náčelnicí z Paint Milleru, která se narodila jako amiška, ale po dovršení rozhodného věku církev opustila. To, že je bývalá amiška, jí značně pomáhá při vyšetřování, výhodou je jí také znalost pensylvánské němčiny, tedy jazyka, jakým amišové hovoří. 

Plusem knihy jsou jednoznačně sympatické postavy, včetně těch okrajových (členů Kateina týmu), zajímavé prostředí a neméně zajímavá kultura amišů, kterou dokáže autorka čtenáři skvěle přiblížit. Jedná se opět o velice výborné čtení, navíc se mi zdá, že se autorka každou další napsanou knihou zlepšuje a její příběhy jsou vyšperkovanější. Kniha si od první stránky drží skvělé tempo, děj nemá žádná hluchá místa a je vidět, že se dá napsat dobrá detektivka i na standardní počet stran. V dnešní době je trendem psát detektivky a thrillery od čtyř set stran výše a ne každému čtenáři takto vysoký počet stran vyhovuje.

I přesto, že se jedná o sérii, lze číst jednotlivé knihy i samostatně, přesto doporučuji začít od prvního dílu, protože hlavní postavy se určitým způsobem vyvíjejí a posouvají ve svém životě. 

I tento případ hodnotím velmi vysoko, tato série mě ještě neomrzela a vždy s velkým nadšením rozečítám nový díl. V této sérii si přijdou na své hlavně milovníci detektivních případů, promyšlených zápletek a napětí, které ke konci graduje. Třešničkou na dortu jsou překvapivé závěry, i když zkušený čtenář může v zápletkách autorky najít jakýsi vzorec, který se většinou opakuje a někdy tak není těžké odhalit pachatele. V tomto případě jsem byla velmi blízko, ale i tak mě autorka překvapila. Doporučuji.

✰✰✰✰✰

Taky jste si oblíbili tuto amiškou série s Kate Burkholderovou v hlavní roli?

Continue Reading...

RECENZE: Modrá smrt | Dylan H. Jones

autor: Dylan H. Jones
překlad: Ingeborg Fialová
originální název: Anglesey Blue (2017)
nakladatelství: Katto
rok vydání: 2019
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

Po dlouhých dvaceti letech se na rodný ostrov vrací detektiv Tudor Manx, který jej opustil poté, co záhadně zmizela jeho sestra Miriam. Její případ se nepodařilo nikdy vyřešit. Zmizení Miriam a Manxův tehdejší náhlý odjezd značně pošramotil jeho vztah s matkou a sestrou, s nimiž se odcizil.

Detektiv Manx se těší na poklidný život, který však skončí v okamžiku, kdy je na ostrově Anglesey v severním Walesu objeveno na přídi rybářské lodi tělo, které nese znaky ukřižování. Místní komunitu tato událost velmi znepokojí a Manxův šéf žádá urychlené vyřešení případu. Sám Manx je přesvědčen, že za vraždou stojí bezcitný vrah a že objevení dalších mrtvých těl je jen otázkou času…

✽

Krátce před koncem roku jsem uzavřela novou spolupráci s nakladatelskou značkou Katto, která spadá pod nakladatelství Computer Media s. r. o. Značka Katto přináší do České republiky kvalitní překladové detektivky a psychothrillery, z čehož vyplývá, že se zaměřuje především na napínavé čtení (více si můžete přečíst zde).

V rámci spolupráce jsem si vybrala dvě knihy. Na první z nich – Modrou smrt, kterou napsal velšský autor Dylan H. Jones, vám nyní přináším recenzi.

Nová série přichází s novým sympatickým detektivem Tudorem Manxem, který se - ovlivněn okolnostmi z minulosti - obrnil cynismem a vtipnými průpovídkami, které budou čtenáře bavit po celou knihu. Postavu detektiva Tudora Manxe ztvárnil autor velmi dobře, oplývá důležitými vlastnostmi, které u dobrého detektiva nesmějí chybět – houževnatost, snaha dopátrat se pravdy, i přesto, že některá rozhodnutí, která učiní, nemusí být v závěru vždy ta správná. Ochrana rodiny se ukáže být důležitým faktorem i navzdory tomu, že kontakty se vlivem odjezdu z ostrova na dlouhých dvacet let zpřetrhaly. Vidina obnovení těchto vztahů je na první pohled téměř nulová, ale věřím, že časem si Tudor Manx ke svým nejbližším cestu najde. 

Případ, který se snaží hlavní hrdina vyřešit a který začne brutální vraždou člověka nalezeného ukřižovaného na přídi lodi, se ukáže být podivně zamotaným, motiv činu však nebude těžké odhalit. Čtenář si celkem brzy odvodí název knihy, který sice neodpovídá originálu, ale jeho smysl zůstane zachován. Nechci zde zbytečně moc prozrazovat, ale přiznám se, že mě zpočátku směr případu, kterým se uchyloval, mírně zklamal.

Čtenáře zaujme fakt, že se celý příběh odehrává na malém ostrově, který obývá uzavřená komunita, jež působí tísnivým dojmem. Autor skvěle zpracoval atmosféru ostrova a dovolil čtenáři nahlédnout pod pokličku života místních lidí, přičemž vcelku znamenitě vykreslil povahu, která je pro tento národ typická. Čtenáři neunikne sarkasmus, který často vede ke vtipným momentům a dialogům, jež často odlehčí už tak dost napjatou situaci. 

Zápletka byla vystavěna výborně, případ je parádně zamotaný, nechybí ani gradace příběhu, dostatek akčních scén, ale především velká porce napětí. Pachatele není snadné odhalit a i přesto, že závěrečnému rozuzlení chyběl moment překvapení, nic to neubralo na kvalitě a propracovanosti příběhu.

Závěrem chci uvést, že se jedná o knihu, která by v žádném případě neměla uniknout skalním fanouškům kriminálních thrillerů, přičemž si knihu užijí i milovníci detektivních příběhů.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Stanislavě Holomkové z nakladatelství Katto. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové | Stuart Turton

autor: Stuart Turton
překlad: Martina Šímová
originální název: The Seven Deaths of Evelyn Hardcastle (2018)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Vendeta
rok vydání: 2019
počet stran: 472
anotace

Moje zhodnocení:

Muž nepamatující si své jméno se probudí s jedinou myšlenkou - na ženu jménem Anna. V lese byl svědkem vraždy a obává se o ženin život. Vrací se do rozpadlého sídla Blackheath a potkává tajemného morového doktora se zobákovitou maskou, který mu vysvětlí, že jediným způsobem, jak uniknout ze stále se opakujícího jediného dne, je ten, že musí vyřešit důmyslnou vraždu Evelyn Hardcastlové. Má to však jeden háček - každý den se probudí v těle jiného hostitele. Bohužel není jediný, kdo se zajímá o vyřešení vraždy...

✽

Už si ani přesně nevybavuji, proč jsem si vybrala zrovna knihu Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové od Stuarta Turtona k recenzi od Knihy Dobrovský, ale něčím mě přitahovala. Ještě že jsem dala na svůj instinkt, protože jinak bych přišla o můj osobní objev roku!

Jak už to tak u mě bývá, těsně před samotným čtením jsem si nečetla anotaci, takže jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Prvních sto stran jsem tedy tápala spolu s hlavní postavou – Danielem, který se probudil uprostřed lesů s jedinou vzpomínkou – na ženu jménem Anna. Navíc si byl jistý, že v lese se stala vražda a že o ní musí někoho urychleně zpravit, ale především najít Annu. Když se vrátí do ponurého a tajemného sídla Blackheath, nikdo z jeho obyvatel o Anně nikdy neslyšel. Daniel neví, kdo je, nic si nepamatuje a když potká morového doktora, který jen svým vzezřením budí hrůzu, a řekne mu, že jediná cesta ven vede přes vyřešení vraždy Evelyn Hardcastlové. Když se hlavní postava další ráno probudí v těle jiného člověka, čtení nabere úplně jiný rozměr.

Čtenář se dozvídá, že je svědkem setkání hostů ukončeného maškarním bálem, v jehož závěru je zavražděna Evelyn Hardcastlová, dcera majitelů sídla. Ač se jedná o velice spletitý a zamotaný příběh čítající přes 400 stran menšího písma, u kterého musíte navíc často přemýšlet, rozhodně stojí za pozornost. Na své si přijdou především fanoušci Agathy Christie, neboť autor napsal promyšlený detektivní příběh odehrávající se v jeden jediný den, viděn osmi různými pohledy. 

Hlavní hrdina musí vyřešit vraždu Evelyn Hardcastlové, aby byl osvobozen z dokola se opakujícího jednoho jediného dne. Pokud neoznačí vraha a nepředloží pádné důkazy, tento kolotoč se bude odehrávat znovu a znovu. Je možné za osm dní odhalit pachatele? Hlavní hrdina potřebuje nejen důvtip, ale také pomoc ostatních jeho budoucích já. Ne ovšem každé jeho já je mu ochotno pomoci. O vypátrání vraha však usilují i další osoby, které hlavnímu hrdinovi konkurují a jeho pátrání mu komplikují. Kdo vypátrá vraha jako první?

Čtenář je zahrnut mnoha informacemi, které musí stále zpracovávat, aby mu dal celkový příběh smysl. Je třeba si všímat detailů, drobných náznaků, na druhou stranu se každý nový den dozvídá osobní informace o tom kterém hostiteli, ve kterém se hlavní hrdina zrovna probudí. Jedná se tedy o trochu náročnější čtení, ale já jsem si ho osobně velmi užívala. Po dlouhé době se mi stalo, že jsem si přála, aby kniha ještě neskončila.

Tento vícevrstevný příběh autor zasadil do první třetiny 20. století, přičemž atmosféra, která často působí tajemně, mnohdy až strašidelně, dokonale souzní s tímto příběhem. Autor má můj obdiv za originalitu a neotřelost, ale především za to, že se jedná o jeho prvotinu! Neskutečné. Věřím, že mu kniha dala velmi zabrat a já se klaním tomu, že napsal příběh, který má hlavu i patu a nemá téměř hluchá místa, ač čtenář může mít pocit, že se některé situace opakují několikrát (stejné situace jsou však viděny vždy z pohledu jiné osoby).

Mnoho situací vás překvapí, ohromí, nadchne, ale i šokuje a vyděsí. Knize nechybí vtip, napětí, akce, ale především skvělé rozuzlení, které nebudete ani v nejmenším čekat.

Z pohledu mě samotné se jedná o bezkonkurenčně nejlepší a neoriginálnější knihu, kterou jsem v roce 2019 četla. Doufám, že se od autora dočkáme dalších podobných příběhů.

Knihu vřele doporučuji všem čtenářům, kteří by si rádi přečetli něco neuvěřitelného v tom nejlepším možném slova smyslu.  

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové vydal pod značkou Vendeta. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Kanibal z Nine Elms | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Nine Elms (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 464
anotace

Moje zhodnocení:

Před patnácti lety přežila Kate Marshallová útok vraha nazývaného jako Kanibal z Nine Elms. Poté Kate u policie skončila a začala se věnovat přednáškám o sériových vrazích na vysoké škole. Když se objeví tělo mladé ženy, jejíž způsob smrti až nápadně připomíná modus operandi Kanibala z Nine Elms, který je však zavřený v nejpřísnější věznici, patolog Alex kontaktuje Kate za účelem konzultace. Mezitím se Kate ozvou rodiče Malcolm a Sheila Murrayovi, kteří již 20 let pohřešují svou dceru Caitlyn, kdy mají podezření, že jejím vrahem by mohl být Kanibal z Nine Elms. Kate se spolu s asistentem z vysoké školy Tristanem pouští do soukromého pátrání po pohřešované dívce. Zároveň však je nutné dopadnout napodobitele Kanibala z Nine Elms, který si říká Fanoušek…

✽

Na novou sérii a především na hlavní hrdinku Kate Marshallovou od oblíbeného autora Roberta Bryndzy, který je znám svou sérií s Erikou Fosterovou, jsem se nesmírně těšila. Jak moje velké očekávání nakonec dopadlo a jak se mi kniha Kanibal z Nine Elms líbila, se dočtete v recenzi níže.

Každý čtenář, který má přečtenou sérii s Erikou Fosterovou a oblíbil si ji, musel být napjatý, jakými vlastnostmi a charakterem obdařil novou hrdinku Kate Marshallovou. Nikdo se asi neubrání malému srovnání těchto postav, ale podle mého názoru je to jako srovnávat vodu a oheň. Autor stvořil zcela odlišnou hrdinku, nekomplikovanou, nekonfliktní, přesto houževnatou a věřící ve spravedlnost. Možná vás překvapí, že Kate je abstinující alkoholička, ale vzhledem k její minulosti, kdy přežila útok Kanibala z Nine Elms, se není čemu divit. Má svoji patronku, blízkou kamarádku, která jí pomohla dostat se z nejhoršího. Nyní žije poklidným životem a přednáší na vysoké škole, ale pouze do doby, než se objeví tělo mladé ženy, která byla zavražděna totožným způsobem, jímž zabíjel své oběti Kanibal z Nine Elms. Je nepopiratelné, že se jedná o napodobitele, jehož smyslem práce je dokončit dílo Kanibala z Nine Elms. Podaří se Kate Marshallové uniknout vrahovi i tentokrát?

Autorovi se povedlo napsat jeden z nejlepších úvodů v tomto žánru s natolik překvapivým zvratem, který ve vás bude po jeho přečtení ještě dlouho rezonovat. Dobře rozehraný začátek je uměním, kterým nedisponují ani zdaleka všichni autoři. Po dramatickém úvodu začíná příběh plynout v poklidnějším tempu a soustředí se především na pátrání po pohřešované dívce, jehož režie se ujala Kate Marshallová spolu s asistentem Tristanem tvořící soukromou vyšetřující dvojici. V druhé polovině příběhu se už bohužel tolika překvapivých zvratů čtenáři nedočkají, spíše naopak. Děj je často předvídatelný a konec spěje k poněkud očekávanému konci. 

Musím podotknout, že Kate a Tristan spolu ve dvojici fungují velmi dobře, skvěle se doplňují, a i když by Kate mohla být Tristanovou matkou, což zazní i z úst několika svědků figurujících v případu pohřešované Caitlyn, nic to nemění na tom, že jejich společné pátrání je systematické, přičemž spolu tvoří sympatickou dvojici, kterou si oblíbí mnoho čtenářů. Funguje mezi nimi správná chemie, která povede k nejednomu vtipnému momentu.

Nejvíce se mi líbila dějová linka věnující se odloženému případu, tedy pátrání po pohřešované dívce a pevně doufám, že další díly série budou napsané v podobném duchu. Shromažďování důkazů, výslechy svědků, odkrývání minulosti – přesně tohle mě na detektivkách nejvíce baví. Akční či krvavé scény dominující spíše thrillerům se v této knize objevují také a podle mého názoru jsou zde perfektně namíchané. Slabší povahy bych ráda upozornila, že některé scény jsou dost brutální, a i když jich není mnoho, stojí opravdu za to.

Tato série má opravdu dobře našlápnuto, a i přesto, že se kniha Kanibal z Nine Elms do mého pomyslného žebříčku TOP detektivka/thriller nezapíše, s nadšením budu očekávat další díly s Kate Marshallovou.

Za zmínku stojí i nádherná obálka, která hravě strčí do kapsy všechny obálky ze série s Erikou Fosterovou. Pokud jste zaznamenali slovenskou obálku, která je na můj vkus příliš jednoduchá a obyčejná, jsem velmi ráda, že se nakladatelství Cosmopolis přiklonilo k této verzi.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Kanibal z Nine Elms můžete koupit.

Continue Reading...

RECENZE: Jsme poslední | Hanna Jameson

autor: Hanna Jameson
překlad: Michaela Legátová
originální název: The Last (2019)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Fobos
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace

Moje zhodnocení:

Zprávu o tom, že ve Washingtonu vybuchla atomová bomba, si Jon Keller přečte na telefonu u snídaně. Další výbuchy na různá hlavní města po celém světě na sebe nenechají dlouho čekat a ve švýcarském hotelu Sixtieme, kde je Jon kvůli konající konferenci ubytovaný, vypuká panika. Všichni hromadně odjíždějí, Jon spolu s dalšími v hotelu zůstává. Když je jasné, že svět ovládla jaderná válka, snaží se spolu s dalšími dvaceti hosty hotelu udržet zdání jakési civilizace. Shromažďují zásoby jídla, pitné vody, šetří si baterie v mobilech. Když v nádrži na vodu objeví tělo mrtvé holčičky, ujme se Jon vyšetřování její smrti, která se brzy ukáže jako úmyslná. Je vrah ukrytý mezi jedním z hostů? Pro Jona se stane vyšetřování posedlostí, která jej dožene až na hranici jeho možností. Jak daleko je pro pravdu ochoten zajít?

✽

Knihu Jsme poslední od britské autorky Hanny Jameson jsem měla vyhlédnutou už od jejího vydání. Zaujala mě anotací – na odlehlém hotelu obklopeného lesy se stane vražda a jeden z uzavřeného okruhu hostů je vrah, s tím, že se příběh odehrává na pozadí jaderné katastrofy. Jak u mě kniha nakonec obstála, si můžete přečíst v recenzi níže.

Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem v první osobě je Jon Keller, historik, který přijel do Švýcarska na pracovní konferenci. Mimořádné zprávy o jaderném útoku na Washington a poté další hlavní města jej zastihnou tisíce kilometrů od rodiny, od níž nemá žádné zprávy. Den za dnem tak žije v neutuchající nejistotě, zda jeho manželka s dcerami přežily nebo ne. I když mnoho lidí ubytovaných na hotelu hotel urychleně opustí, Jon zůstává a s ním i další dvě desítky lidí. Elektřina je nedostatkové zboží, mobily se pomalu vybíjejí a připojení k Wi-Fi není možné. Netuší, co se děje okolo nich, natož ve světě, ví jen, že některá hlavní města jsou zničena a okolí ohrožuje radioaktivita. Jejich šancí je shromáždit dostatečné množství zásob a snažit se žít nanejvýš civilizovaně. Svět, jak jej znali, skončil, a každý se s nastalou situací vypořádává po svém. Nejednou dojde i k vyhroceným situacím…

Vyprávění z pohledu jediné postavy může působit pro mnohé čtenáře monotónně, ale já jsem jej uvítala. Čtenář po malých krůčcích nahlíží nejen do Jonova života odehrávajícího se před katastrofou, ale i do jeho mysli a pocitů, a sleduje, jak se vyrovnává s nově vzniklou životní situací. Čtenář rovněž prostřednictvím Jona sleduje další postavy, které utvářejí děj a které zůstaly spolu s ním v hotelu. Po objevení mrtvé holčičky dochází k mnoha vyhroceným situacím, neboť Jon má pocit, že ne všichni sdílí jeho smysl pro spravedlnost a snahu dopadnou vraha i s vidinou toho, že jej poté nezatkne policie, protože není možnost se s okolním světem spojit. 

I když jsem si knihu původně vybrala kvůli zápletce ve stylu Agathy Christie s tím, že v okruhu určitého počtu osob se skrývá vrah, nakonec mi ani nevadilo, že detektivní linka byla spíše jen okrajová. Hlavním tématem, který knihu provází, je bezesporu téma jaderné katastrofy a její dopad na životní prostředí a společenost. Postavy mají ze začátku jen kusé zprávy o tom, co se děje v celém světě, jsou od něj prakticky odříznuti a netuší, zda náhodou nejsou poslední mezi přeživšími. Autorka toto téma pojala opět trochu odlišně, než je čtenář zvyklý, atmosféra je ponurá, ale co oceňuji, že zápletka vystavěla na možné reálné hrozbě. Poukazuje také na to, že dnešní člověk je závislý nejen na možnosti rychle si zjistit informace všeho druhu prostřednictvím internetového připojení, ale také na sociálních sítích, ať už se jedná o Facebook, Twitter aj.

Čtení mě neustále pohánělo vpřed, neboť jsem chtěla zjistit vraha malé holčičky, ale především to, v jakém stádiu katastrofy autorka příběh ukončí. Z obojího jsem byla spíše na rozpacích a pocítila zklamání. Ze závěru plyne, že anotace je tak trochu zavádějící a čtenář se může cítit malinko podveden. 

Pokud vás zajímají různé katastrofy světového měřítka, jejich dopad na okolní svět i lidi a jaké důsledky z toho mohou plynout, dejte šanci této knize, která vám přinese příběh zase malinko z jiného úhlu. 

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Jsme poslední vydal pod značkou Fobos. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Nora hledá vraha | Flynn Berry

autor: Flynn Berry
překlad: Dana Konvičková
originální název: Under the Harrow (2016)
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2019
počet stran: 286
anotace

Moje zhodnocení:

Nora přijíždí na venkov navštívit svou sestru Rachel s tím, že u ní stráví víkend. Nora čeká sestru na nádraží, ale ta se neukáže. Před Racheliným domem cítí, že je něco jinak. Uvnitř domu nejprve objeví mrtvého psa, který byl věrným hlídačem a hlavně ochráncem, chvíli poté i brutálně zavražděnou Rachel. Po příjezdu policie se rozjíždí vyšetřování, které směřuje k dávné minulosti Rachel, která byla ve svých sedmnácti letech fyzicky napadena mužem, jenž nebyl nikdy dopaden. Městečko, ve kterém Rachel bydlela, je ospalé a zdá se, že ani vyšetřování se nikam neposouvá. Nora se tedy pustí do vlastního vyšetřování, v němž se snaží vypátrat sestřina vraha vlastními prostředky a možnostmi. Vypadá to, že vrahem mohl být kdokoliv.

✽

Když nakladatelství Jota nabídlo knihu Nora hledá vraha americké autorky Flynn Berry k recenzi, zvědavost mi nedala a o recenzní výtisk jsem si napsala. Přiznám se, že obálka mě nijak nezaujala, ale anotace mě na přečtení nalákala. Trochu mě zaskočilo celkem nízké hodnocení na knižních databázích, ale rozhodla jsem se, že se jím nenechám ovlivnit a udělám si vlastní názor. Jak se mi kniha nakonec líbila a zda ji mohu doporučit, se dočtete v recenzi níže. 

Hlavní hrdinkou je, jak vypovídá i název knihy, Nora, sestra zavražděné Rachel, která svůj příběh vypráví čtenáři prostřednictvím první osoby. Její vyprávění je často proloženo úvahami a vzpomínkami na Rachel, které přichází z nenadání, což mi vždy způsobovalo menší dezorientování v příběhu. Tento styl vyprávění mi tedy vůbec nesedl a nezvykla jsem si na něj ani později. Prolínání přítomnosti a minulosti se totiž často překrývalo a autorka čtenáři nijak nepomohla, když mezi nimi souvisle přecházela. Nejednou jsem si uvědomila, že netuším, o čem vlastně čtu, neboť Nořiny myšlenky byly celkem nevyzpytatelné.

Nijak blíže mě neoslovila ani postava Nory hledající vraha své sestry. Její postupné přijímání sestřiny smrti a vyrovnávání se s ní bylo však napsáno věrohodně a celková psychologie její postavy byla propracovaná velmi dobře. 

Příběh to nebyl špatný, jen mě bohužel neoslovil styl psaní. Jak je v anotaci uvedeno, že děj se odehrává v ospalém městečku, přesně tak mi připadal podaný i celý příběh. Plynul na můj vkus a na to, že se mělo jednat o detektivku či thriller, příliš pomalu a poklidně bez větších příběhových zvratů. Vyšetřování bylo mdlé a policie se při vyšetřování Racheliny vraždy nijak nepřetrhla, což bylo nejspíš záměrem a mělo právě Noru postrčit k vlastnímu pátrání. Na něj šla tedy systematicky, vcelku i logicky, ale nakonec se sama ocitla v hledáčku policie. 

Druhou polovinu zvládla autorka podat lépe, konečně bylo z příběhu cítit nějaké napětí a touha poznat vraha Rachel. Přesto se v závěru žádné šokující odhalení nekonalo, odkrytí vraha postrádalo náznak jakýchkoliv emocí, které by prostoupily skrze čtenáře. Ve svém závěru bylo vrahovo odhalení nemastné a neslané a konec podivně useknutý. Na to, co všechno tomu předcházelo, bylo v závěru vše nějak podezřele rychle vyřešeno. 

Přesto v závěru knihu doporučím, a to zejména čtenářům, kterým nevadí poklidnější tempo vyprávění a libují si v důkladné psychologii postav.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Lucii Horské z nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...