RECENZE: Pššt | Mel Sherratt

autor: Mel Sherratt
překlad: Ingeborg Fialová
originální název: Hush Hush (2018)
nakladatelství: Katto
rok vydání: 2019
počet stran: 340
anotace

Moje zhodnocení:

Grace Allendalová se po třiadvaceti letech vrací do rodného města Stoke-on-Trent, na které nemá dobré vzpomínky, a to jako nová posila policejního sboru. Spolu s matkou tehdy utekly před násilnickým otcem, aby začaly lepší život. Její otec, který před rokem zemřel, tehdy vedl dvojí život a měl další tři děti, které dosud žijí ve Stoke-on-Trentu, jehož prakticky ovládají. 

Rodina Steelova je v městečku nechvalně proslulá mafiánskými praktikami a ovládá celé místní podsvětí. Grace se od ní distancuje. Nemá ráda bezpráví, a proto se dala k policii. Zde získala místo hlavní vyšetřovatelky v případu brutálního úmrtí právě jednoho z členů spadajícího pod praktiky rodiny Steelovy. Grace se tak spolu s kolegy ujímá komplikovaného případu, který pro Grace nebude vůbec jednoduchý. Setkání s nevlastními sourozenci proběhne podle jejího očekávání a od té doby se bude muset mít na pozoru. Vrah se bohužel nespokojí jen s jednou obětí a mrtvých začne přibývat. Grace začnou chodit balíčky obsahující osobní věci z minulosti, které jí připomenou hrůzy, jež jako dítě musela prožívat. Nejen, že se bude muset potýkat s bolestnou minulostí, která na ni zaútočí s plnou silou, ale zároveň se najdou lidé, kteří se ji budou chtít zbavit a budou jí házet klacky pod nohy.

✽

Nakladatelství Katto, s nímž jsem nedávno uzavřela spolupráci, mi nabídlo novinku se zajímavým názvem Pššt britské autorky bestsellerů Mel Sherratt. Neodmítla jsem a do knihy se s velkým očekáváním pustila, neboť ji vychvaluje i oblíbený autor detektivek Robert Brynzda. Jak jsem byla s knihou spokojená, se dozvíte v recenzi níže.

Seznamujeme se se sympatickou vyšetřovatelkou Grace Allendalovou, která má za sebou ošklivé dětství. Její otec byl krutý násilník a tyran, který psychicky i fyzicky týral nejen ji, ale i její matku. Naštěstí spolu s matkou, když už se to nedalo dál snášet, utekly a z Grace vyrostla mladá a vyrovnaná žena, která se dala k policii. Do rodného městečka přijíždí po víc jak dvaceti letech a ihned se ujímá případu, okolo něhož se budou motat i její nevlastní sourozenci.

Autorka se snažila zaujmout nekomplikovanou hlavní hrdinkou, která má sice za sebou určitá traumata, ale nijak zvlášť ji v dospělém životě neovlivnila. Neholduje tedy alkoholu, drogám ani jiným neřestem, chce jen spravedlnost pro oběti zločinu. Se svými nevlastními sourozenci se po tolika letech setkává poprvé a snaží si od nich držet dostatečný odstup. Nevlastní sourozenci však ovládají místní podsvětí a tak se Grace v rámci svého vyšetřování kontaktu s nimi bohužel nevyhne. Její nevlastní sourozenci cítí, že Grace budou moci využít ve svůj vlastní prospěch. Každý má s ní své určité záměry. 

Zápletka je věrohodná, autorka se vyvarovala zbytečné omáčce okolo, takže celý děj ubíhá svižně a neobsahuje žádná hluchá místa. Místy se mi nicméně zdál děj příliš plochý, celkové pátrání Grace a jejího týmu bylo jako by zrychlené a klouzalo po povrchu, ale na druhou stranu se čtenář nemusel zaobírat podrobným vyšetřovacím postupům, chyběla např. pitva obětí apod. 

Postavy a jejich osobní vztahy byly vykresleny pěkně, hlavní hrdinka vcelku rychle navázala vztahy mezi svými kolegy, ať už šlo o sympatie či antipatie. Upevňování kolegiálních vztahů bude jistě důležité pro další díly. Moc mi nesedl Gracein nadřízený, o kterém jsme se toho moc nedozvěděli a který občas konal proti logickému úsudku. V některých věcech jsem se tak s ním neztotožnila.

Knihu jsem přečetla v rekordním čase, věřím, že se dá zvládnout na jeden zátah, protože kapitoly jsou krátké a nutí stále otáčet stránky, dokud se neocitnete až na úplném konci. Závěrečná třetina se autorce velmi vydařila.

I když autorka nenapsala nic převratného, co by na poli detektivky snad ještě nebylo, přesto se jí povedl napsat příběh, který měl hlavu i patu, nechybělo mu napětí, které ke konci nabíralo ohromné tempo, a s rozuzlením, které možná nebudete vůbec čekat. Já byla na konci rozhodně překvapená. Doporučuji.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Stanislavě Holomkové z nakladatelství Katto. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Modrá smrt | Dylan H. Jones

autor: Dylan H. Jones
překlad: Ingeborg Fialová
originální název: Anglesey Blue (2017)
nakladatelství: Katto
rok vydání: 2019
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

Po dlouhých dvaceti letech se na rodný ostrov vrací detektiv Tudor Manx, který jej opustil poté, co záhadně zmizela jeho sestra Miriam. Její případ se nepodařilo nikdy vyřešit. Zmizení Miriam a Manxův tehdejší náhlý odjezd značně pošramotil jeho vztah s matkou a sestrou, s nimiž se odcizil.

Detektiv Manx se těší na poklidný život, který však skončí v okamžiku, kdy je na ostrově Anglesey v severním Walesu objeveno na přídi rybářské lodi tělo, které nese znaky ukřižování. Místní komunitu tato událost velmi znepokojí a Manxův šéf žádá urychlené vyřešení případu. Sám Manx je přesvědčen, že za vraždou stojí bezcitný vrah a že objevení dalších mrtvých těl je jen otázkou času…

✽

Krátce před koncem roku jsem uzavřela novou spolupráci s nakladatelskou značkou Katto, která spadá pod nakladatelství Computer Media s. r. o. Značka Katto přináší do České republiky kvalitní překladové detektivky a psychothrillery, z čehož vyplývá, že se zaměřuje především na napínavé čtení (více si můžete přečíst zde).

V rámci spolupráce jsem si vybrala dvě knihy. Na první z nich – Modrou smrt, kterou napsal velšský autor Dylan H. Jones, vám nyní přináším recenzi.

Nová série přichází s novým sympatickým detektivem Tudorem Manxem, který se - ovlivněn okolnostmi z minulosti - obrnil cynismem a vtipnými průpovídkami, které budou čtenáře bavit po celou knihu. Postavu detektiva Tudora Manxe ztvárnil autor velmi dobře, oplývá důležitými vlastnostmi, které u dobrého detektiva nesmějí chybět – houževnatost, snaha dopátrat se pravdy, i přesto, že některá rozhodnutí, která učiní, nemusí být v závěru vždy ta správná. Ochrana rodiny se ukáže být důležitým faktorem i navzdory tomu, že kontakty se vlivem odjezdu z ostrova na dlouhých dvacet let zpřetrhaly. Vidina obnovení těchto vztahů je na první pohled téměř nulová, ale věřím, že časem si Tudor Manx ke svým nejbližším cestu najde. 

Případ, který se snaží hlavní hrdina vyřešit a který začne brutální vraždou člověka nalezeného ukřižovaného na přídi lodi, se ukáže být podivně zamotaným, motiv činu však nebude těžké odhalit. Čtenář si celkem brzy odvodí název knihy, který sice neodpovídá originálu, ale jeho smysl zůstane zachován. Nechci zde zbytečně moc prozrazovat, ale přiznám se, že mě zpočátku směr případu, kterým se uchyloval, mírně zklamal.

Čtenáře zaujme fakt, že se celý příběh odehrává na malém ostrově, který obývá uzavřená komunita, jež působí tísnivým dojmem. Autor skvěle zpracoval atmosféru ostrova a dovolil čtenáři nahlédnout pod pokličku života místních lidí, přičemž vcelku znamenitě vykreslil povahu, která je pro tento národ typická. Čtenáři neunikne sarkasmus, který často vede ke vtipným momentům a dialogům, jež často odlehčí už tak dost napjatou situaci. 

Zápletka byla vystavěna výborně, případ je parádně zamotaný, nechybí ani gradace příběhu, dostatek akčních scén, ale především velká porce napětí. Pachatele není snadné odhalit a i přesto, že závěrečnému rozuzlení chyběl moment překvapení, nic to neubralo na kvalitě a propracovanosti příběhu.

Závěrem chci uvést, že se jedná o knihu, která by v žádném případě neměla uniknout skalním fanouškům kriminálních thrillerů, přičemž si knihu užijí i milovníci detektivních příběhů.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Stanislavě Holomkové z nakladatelství Katto. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Žena v modrém plášti | Deon Meyer

autor: Deon Meyer
překlad: Silvie Mitlenerová
originální název: De vrouw in de blauwe mantel (2017)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 152
anotace

Moje zhodnocení:

Benny Griessel se chystá požádat svou přítelkyni Alex Bernardovou o ruku, ale to znamená, že bude muset sehnat prstýnek, na který si bude muset půjčit v místní bance. Mezitím jej však zavolají k případu mrtvé ženy, jejíž nahé tělo vymáchané v bělidle vrah vystavil na zdi u silnice nad Kapským městem, aby ho všichni viděli. Vyšetřovatelé brzy zjistí, že se jednalo o ženu, specialistku na holandské malíře, pocházející z Londýna, která zde přijela pátrat po jednom ztraceném obraze.

✽

Když se mi naskytla příležitost zrecenzovat útlou knížku Žena v modrém plášti od autora Deona Meyera, neváhala jsem a těšila se na první setkání s tímto autorem. 

Zpočátku jsem netušila, zda byl můj výběr šťastný, přece jenom rozečítat sérii, která už má nějaký ten díl za sebou, není dle mého úplně nejšťastnější, ale riskla jsem to. Zda jsem udělala dobře, si můžete přečíst v recenzi níže.

Nejprve musím říct, že mě překvapil počet stran. Když jsem zjistila, že se jedná o jakýsi „mezidíl“ série označený jako 5,5 díl série s Bennym Griesselem, má zvědavost zesílila. Dá se na pouhých 150 stranách rozehrát kvalitní příběh s promyšlenou zápletkou? K mému překvapení se autor s tímto vypořádal skvěle.

Zajímavostí je především to, že se děj odehrává v Jižní Africe, konkrétně v Kapském městě, které je díky svým přírodním scenériím označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa, jež se rovněž stalo oblíbeným turistickým cílem. Popisy míst a atmosféra vás přenese na druhou stranu zeměkoule a budete si užívat čtení s pořádnou dávkou exotiky. Vedle všech těch amerických a anglických detektivek se jedná o svěží vítr mezi žánry. 

Příběhu dominují především bravurně napsané postavy a perfektně zvládnuté dialogy, díky nimž děj rychle odsýpá. V tak útlé knížce nenajdete žádná hluchá místa a její jedinou chybou je to, že je příliš krátká. Autor píše velmi čtivým stylem, díky kterému budete neradi nechávat knihu nedočtenou. Po dočtení budete chtít rozhodně víc a pouhých 150 stran vám nebude stačit. Milovníkům této série pomohla Žena v modrém plášti zkrátit čekání na další díl s oblíbeným detektivem Bennym Griesselem, na který snad čtenáři nebudou dlouho čekat. 

Tuto krátkou, ale výbornou knihu by si neměli nechat ujít žádní fanoušci Deona Meyera. Věřím, že zaujme i čtenáře neznalé této série a po přečtení Ženy v modrém plášti budete chtít rozhodně víc.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: DNA | Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad z angličtiny: Milan Lžička
originální název: DNA
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2017
počet stran: 408
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Ve vlastním domě je velice trýznivým způsobem zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka Margréte. Dívenky se ujme psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům, jejímž úkolem je vyslechnout ji a zjistit, co si z oné noci pamatuje. O pár dnů později je nalezena další žena, která byla taktéž brutálně zavražděna a na první pohled je jasné, že ji má na svědomí tentýž pachatel. Policista Huldar, který je pověřen vyšetřováním, je donucen pracovat bok po boku s Freyjou, s níž se před pár dny seznámil v jednom baru, načež se s ní vyspal vydávaje se za tesaře z venkova. Jejich práci to sice komplikuje, ale musí spojit své síly a dopadnou vraha stůj co stůj. Ve stejné době jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma vraždami spojují a hnán vlastní zvědavostí se pouští do vyšetřování na vlastní pěst.

✽

Yrsa Sigurðardóttir je nejlépe prodávanou a celosvětově uznávanou islandskou autorkou detektivních příběhů. A právem. Původně vystudovaná stavební inženýrka začala ve svém volném čase psát příběhy pro děti. V roce 2005 však debutovala detektivkou Poslední rituál, první z řady šesti případů s právničkou Tórou. Vydala i další samostatné thrillery, které byly přeloženy do více než 30 jazyků a za něž získala mnohá ocenění. Jedním z nich je duchařský thriller Pamatuji si vás všechny, který byl v roce 2015 přeložen do češtiny pod záštitou nakladatelství Metafora, které ostatně vydává všechny autorčiny tituly. Kriminální thriller DNA je prvním dílem z plánované trilogie. Brzy se můžete těšit i na další díly série s názvem Černá díra a Katarze, které jsou naplánovány na příští rok.

Na knihu DNA jsem se moc těšila, od autorky jsem zatím četla pouze Pamatuji si vás všechny, i přesto, že mám doma pár dílů s právničkou Tórou. Na autorku jsem slyšela jen samé chvály, což ostatně mohu potvrdit, protože kniha Pamatuji si vás všechny mě dostala. A po dočtení knihy DNA můžu říct, že i tato je velmi povedeným krimi thrillerem, který by neměl uniknout vaší pozornosti.

Nejprve musím pochválit velice povedenou obálku, která pro mne byla jakýmsi magnetem, protože jsem nevěděla, co si pod stříbrnou páskou potřísněnou krví úplně představit. Souvisí s celým příběhem? No aby ne! Teď si představím jen zvuk, jak ji někdo odmotává a postaví se mi chlupy na těle. A navíc ten název! DNA je zkratka deoxyribonukleové kyseliny, nositelky genetické informace, která naznačuje, že v knize půjde o jisté pokrevní pouto? Pro mě byla tedy lákadlem jak obálka, tak i název knihy.

Kniha začíná prologem, který je jakýmsi úvodem, jenž nám nastíní situaci, která bude nejspíš souviset s celým příběhem. Prolog byl skvělý a já se nemohla dočkat, až budu spolu s hlavními postavami rozplétat celý příběh.

Jak už název série (Freyja & Huldar) napovídá, hlavními postavami jsou psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům a na starosti má právě svědkyni prvního zločinu, kterou je sedmiletá dívenka Margrét, dcera oběti. Freyja je obyčejná svobodná žena, která bydlí v bratrově domě a stará se mu o psa, s nímž moc nevychází. Tedy s tím psem. Její bratr skončil ve vězení a jí nezbývá nic jiného, než se mu o jeho psa postarat. Druhou hlavní postavou je policista Huldar, který vede vyšetřování. Přiznám se, že Huldar, který neustále žvýkal nikotinovou žvýkačku, mi byl více sympatický, nejspíš pro jeho nesmělost v přítomnosti žen a občasnou zmatenost ve svém počínání. Freyja a Huldar se poznali krátce před vyšetřováním a skončili spolu v posteli. Huldar nejen, že Freyje lhal, že je tesař bydlící ve vesnici, ale ještě před rozedněním zmizel jako pára nad hrncem. Takže si dokážete představit jejich setkání při vyšetřování vražd. Huldar se za to, co provedl stydí a Freyja ho nemůže ani cítit. O komplikace při vyšetřování nebude nouze. Jsem velmi zvědavá, jak se jejich vztah bude nadále vyvíjet v dalších dvou pokračováních.

Důležitou vedlejší postavou je i Karl, radioamatér, který jednoho dne zcela náhodně vyslechne podivné vysílání, kterému zprvu nebude rozumět. Podle jeho rodného čísla, které mu stanice sdělí, se dovtípí, že zašifrovaná zpráva je určená pro něj a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Jaké bude jeho překvapení, když zjistí, že další rodné číslo, které vyslechl, patří zavražděné matce tří dětí? Celou dobu jsem přemýšlela, jakou úlohu má vlastně jeho postava, pořád mi to nedávalo smysl, nakonec vás však jeho role dost překvapí. Jeho dějovou linku jsem doslova hltala, i když počáteční popis amatérského radiovysílání, k čemu slouží a na jakém principu funguje, mě moc nebavilo. Ale chápu, že se autorka snažila čtenáře do tohoto zajímavého koníčku zasvětit a trochu mu jej přiblížit.

Musím pochválit autorku za velice originální metody vraždění, kterými vrah usmrcuje své oběti. Naskakovala mi u nich husí kůže a od teď se budu na vysavač i jiné elektrospotřebiče dívat s mnohem větším respektem. Pokud vám tedy popisy brutálních vražd nedělají dobře, radši se této knize vyhněte. Já jsem si však čtení užívala, i když u popisů pitvy první z obětí mi opravdu dobře nebylo. Často jsem si představovala, co musela oběť prožívat a tohle bych opravdu nepřála nikomu.

I přesto, že tempo vypravování je spíše pomalejší, neboť autorka často odbíhá do minulosti postav, aby jejich motivy jednání a chování co nejvíce čtenáři přiblížila, vůbec ničemu to nevadilo a já si děj maximálně užívala. Zápletka je velmi promyšlená a i když jsem kolikrát přemýšlela, jak s vrahovým motivem souvisí prolog, vydedukovala jsem si jeden tip na vraha, ale nemohla jsem se více mýlit. Bravo. Při konečném rozplétání jsem zírala s otevřenou pusou, protože toto jsem opravdu nečekala za nic na světě. Upřímně mi z toho ani nebylo moc dobře.

Knihu jsem přečetla jedním dechem i přes vyšší počet stran a velmi si ji užila. Už se nemůžu dočkat dalších dvou pokračování!

DNA je doslova povinností pro čtenáře, kteří tuto autorku doslova milují a i když se tentokrát v knize neobjeví žádní duchové, díky originální zápletce a zajímavým postavám si knihu i přesto užijete. Vřele doporučuji.

95 %

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora. Pokud vás knížka zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Vír | Frode Granhus

autor: Frode Granhus
překlad: Eva Dohnálková
originální název: Malstrommen
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2014
počet stran: 320

Anotace:

Na ostrově Landegode v severním Norsku je slyšet děsivý křik, který přiláká pozornost dvou chlapců hrajících si na pobřeží. Na skalisku nad vodní hladinou naleznou muže s rukama pevně připoutanýma ke skále pod ledovou vodou. O několik dnů později najdou dva tesaři ve sklepě opuštěného přístaviště muže přivázaného ke kamnům. Jen tak tak se ho podaří zachránit... Policejní inspektor Rino Carlson má pocit, že se tyhle dvě události až nápadně podobají dávnému případu, který se mu nepodařilo vyřešit, a rozhodne se, že tentokrát pachatele vypátrá stůj co stůj. Do toho ale musí řešit ještě starosti s dospívajícím synem a nepřekonatelnou chuť na sladké...

Ve stejnou dobu o 90 kilometrů dál najdou staří manželé při procházce po pláži porcelánovou panenku připoutanou k lýkovému voru. Tuší, že jde o varování, ale policie je nebere vážně. Policista Niklas Hultin, který se právě přistěhoval z hlavního města, je zvyklý na jiné případy a nalezená panna a vykradené garáže mu připadají úsměvné. Když je však o několik dnů později na kraji pláže objevena žena v bezvědomí, navíc v šatech, které připomínají šaty vyplavené panenky, je nucen připustit, že i poklidné vesnice mají svá tajemství. Niklas Hultin musí navíc kromě podivných vražd řešit i problémy doma a zdá se, že jeho práce začíná až podivně zasahovat do jeho soukromého života. Napětí vzrůstá, případy se splétají a rozplétají...

Drama zasazené do monumentální severonorské krajiny vás vtáhne do děje a nepustí až do poslední stránky.

Moje zhodnocení:

Dva muži. Dvě místa. Dva na první pohled nesouvisející zločiny.

Ostrov Landegode. Bodø

První muž je nalezen se spoutanýma rukama v ledové vodě, druhý ve sklepě s rukama připevněnýma na rozžhavená kamna. Náhoda? Těžko. Může jít o mstu? U obou mužů se našel tajemný obrázek, který jako by kreslilo dítě. Co vyobrazuje? Pověřen k prošetření obou případů je policista Rino Carlsen, rozvedený otec dvanáctiletého Joakima, kterého má ve střídavé péči. Rino se snaží najít spojitost mezi oběma muži. Kam Rina stopy zavedou? A kdo za oběma zločiny může stát?

Bergland. 90 km severně od Bodø

Niklas Hultin se se svou ženou Karianne přestěhoval do Berglandu z hlavního města. Tam byl zvyklý na jiné případy, než obyčejné vykrádání garáží či vyplavení panenek na lýkových vorech. Když je však nalezena žena v bezvědomí, oblečená stejně jako jedna z panenek, začne tento případ brát víc než vážně. Zřejmě i Bergland má svá tajemství, která by neměla vyplout na povrch. Navíc se zde motá podivný Tulák, který každý den od rána do noci ryje v zemi, aby našel svou ztracenou sestru Lineu. Může to spolu nějak souviset?

Bodø a Bergland zdánlivě nic nespojuje. Brzy se však oba případy propojí a nebude snadné je rozplést.

Evil walks behind you

Evil sleeps beside you

Evil talks arouse you

Evil walks behind you

Frode Granhus byl pro mě dosud neznámým autorem. Vír není jeho prvotina, ale zatím jediná kniha, která byla u nás vydána. Doufám, že se dočkáme i dalšího dílu, který se jmenuje Bouře a na zadní straně Víru je malá upoutávka se slovy, že se kniha připravuje. Vír byl ovšem vydán již v roce 2014 a Bouře stále nikde. Těžko říct, kde to vázne.

Co říci úvodem. Tato krimi ze severního Norska mě moc mile překvapila. Knize nechybí zajímaví hrdinové - policisté - v Bodø vyšetřuje Rino Carlsen, otec dvanáctiletého syna Joakima, se kterým mlátí puberta a Rino se mu snaží přiblížit jak nejvíc to jen jde. Není to však jednoduché. V Berglandu vyšetřuje neméně sympatický Niklas Hultin, který má těžce nemocnou manželku, jíž může zachránit jedině tak, že jí daruje svou ledvinu. Z toho má však panický strach.

Případ v Bodø bude celkem rychle vyřešen. Zde mě tedy zarazilo, že Rino nechá pachatele na svobodě a odjede si v těch svých dřevácích dále pátrat do Berglandu. Niklas zde pomalu skládá celý příběh střípek po střípku, jenž má kořeny v hluboké minulosti. Celou knihu ozvláštňuje příběh Andrey a Edmunda, který je velmi zajímavý, ale smutný. S blížícím se koncem stoupá napětí a obracíte stránku za stránkou až k finálnímu rozuzlení, které je nečekané a přímo se dotkne jednoho z hlavních hrdinů.

Líbilo se mi paralelní vyprávění obou dějových linií, i když jsem byla zpočátku dost zmatená. Nikdy si totiž před samotným čtením knihy nečtu anotaci, abych si sama sobě dopředu nic neprozradila, a tak mi trvalo delší dobu, než jsem pochopila, že jsou dvě různá místa a dva různí policisté. Přitom kapitoly jsou jasně nadepsané. Ale to se jedná jen o mou nepozornost.

Plný počet hodnocení dát ovšem nemohu, protože v polovině knihy jsem měla pocit, že děj stagnuje. Případ v Bodø se zdál být vyřešen a já nabyla dojmu, že mě jako čtenáře už nic nového nečeká. Samozřejmě tomu tak nebylo, ale přesto jsem se párkrát přistihla, že jsem myšlenkami jinde.

Negativně hodnotím i obálku, která je s prominutím příšerná a při čtení jsem ji musela důkladně schovat, aby mi nekazila požitek ze čtení. Rčení, že šaty dělají člověka, klidně vztáhnu i na tuto knihu.

Tato nenápadná knížka, prostá mediálního humbuku, si určitě zaslouží vaší pozornost. Pokud máte rádi severskou krimi, s touto knihou určitě nešlápnete vedle. Opravdu vřele doporučuji.

Knihu můžete zakoupit za akční cenu 68 Kč přímo na stránkách nakladatelství Jota.

80 %

Continue Reading...

RECENZE: V pasti | Lilja Sigurdardóttir

autor: Lilja Sigurdardóttir

překlad: Lucie Korecká

originální název: Gildran

nakladatelství: Leda

rok vydání: 2016

počet stran: 312

Anotace:

Jednatřicetileté Sonje se rozpadlo manželství – po dramatickém rozvodu se ocitla prakticky bez prostředků… a bez syna. V islandské krizi je Sonja bez práce a síly jí docházejí. Její rozvodový advokát jí nabídne pracovní cestu do ciziny a Sonja si pozdě uvědomí nebezpečí…Banka, kde pracoval její bývalý manžel, zkrachovala a jeho vyšetřují kvůli účasti na rozsáhlých finančních machinacích. Sonja celou dobu nic netušila – co všechno ještě před ní skrýval? Domyslí si to, když jí syn náhodně ukáže jednu fotografii… Pod hrozbou, že jí gang unese syna, je schopna vymýšlet nové a nové způsoby, jak uniknout pozornosti celníků, nakonec ji ale jeden z nich zastaví. Znamená to pro Sonju definitivní konec, anebo naopak naději na únik z pasti?

Vlastní názor:

Sonja, hlavní hrdinka, je obyčejná žena, matka devítiletého Tomase, které se její vinou rozpadne manželství, přijde tak o veškeré prostředky a kvůli tomu i o syna, kterého dostane do péče otec a Sonja jej má jen jednou za 14 dní na víkend. Tomas ji má rád, odloučení nese velmi těžce a Sonja mu slíbí, že udělá cokoliv, aby byli zase spolu. Potřebuje však získat dostatek finančních prostředků. A v tu chvíli jí její rozvodový právník nabídne pracovní cestu do ciziny, při které si může vydělat dost peněz. Bohužel až pozdě Sonje dojde, že jde o pašování drog a tak se ocitá v pasti, ze které nemůže ven.

Celou knihou nás provází nejen Sonja, ze které se stává proti vlastní vůli pašeračka drog, ale také Agla, Sonjina přítelkyně a zároveň milenka, kterou vyšetřují kvůli rozsáhlým machinacím v bance, v níž pracoval i Sonjin bývalý manžel Adam. Zpestřením je vyprávění devítiletého Tomase, který vše, co se kolem něj děje, vnímá svýma dětskýma očima. 

Čtenář nepřijde ani o pohled z druhé strany. Celník Bragi, který je těsně před důchodem a stará se o těžce nemocnou manželku, má za úkol odhalit pašeráky drog. Sojna i přes veškerá opatření neuniká jeho pozornosti a ten začne sledovat její cesty, které se mu zdají podezřelé. Jednoho dne ji zastaví...


Kniha je rozdělena na tři části (období listopad-prosinec 2010, prosinec 2010-leden 2011, leden-únor 2011) a celý příběh se tak prakticky odehraje za tři měsíce.

Začneme knižní obálkou. V jednoduchosti je krása a myslím si, že obálka se povedla. Černobílá kombinace s růžovými nápisy vás na první pohled zaujme písmenem T, které tvoří žena, která s největší pravděpodobností zobrazuje hlavní hrdinku. Rovněž je vhodně zvolen font písma, který se příjemně čte. Výhodou knihy jsou velmi krátké kapitolky začínají prakticky vždy na nové stránce. Čtenář tak otáčí list za listem a najednou se ocitá v polovině knihy. 

Časté střídání postav dodává knize na dynamičnosti a tak nemá čtenář šanci se nudit. Zároveň jsou postavy velmi dobře vykresleny. Nakoukneme do jejich nitra, čtenář má šanci se s nimi ztotožnit a pochopit, proč jednají, tak jak jednají. Zoufalý člověk totiž dělá zoufalé činy.  

Přesto mě malinko zklamalo rozuzlení zápletky, které bylo bohužel jasné už v polovině knihy a tudíž mě na konci nečekalo žádné překvapení. I tak se jedná o velice kvalitní příběh, který stojí za přečtení.

Sonja je milující matka, která pro svého syna udělá cokoliv. Fandíte jí celou dobu. Propašovat pět kilo kokainu přes celnici není jen tak. Sonja to má ale zmáknuté a bylo zajímavé sledovat, jak se vlastně pašují drogy. Ke konci stoupá napětí a modlíte se, aby vše dobře dopadlo. Jelikož je kniha prvním dílem z plánované trilogie, máme se díky konci ještě na co těšit. První díl byl sice uzavřen, ale stále má čtenář spoustu otázek, na které potřebuje dostat odpovědi.

V pasti je oddechová napínavá četba určená pro velký okruh čtenářů. Tento krimithriller vás zaujme i díky nezvyklému stylu autorky, neotřelým příběhem a zajímavými postavami.

85 %

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Leda. Knihu si můžete koupit například zde.

Continue Reading...