pondělí 2. prosince 2019

RECENZE: Kanibal z Nine Elms | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Nine Elms (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 464
anotace


Moje zhodnocení:


Před patnácti lety přežila Kate Marshallová útok vraha nazývaného jako Kanibal z Nine Elms. Poté Kate u policie skončila a začala se věnovat přednáškám o sériových vrazích na vysoké škole. Když se objeví tělo mladé ženy, jejíž způsob smrti až nápadně připomíná modus operandi Kanibala z Nine Elms, který je však zavřený v nejpřísnější věznici, patolog Alex kontaktuje Kate za účelem konzultace. Mezitím se Kate ozvou rodiče Malcolm a Sheila Murrayovi, kteří již 20 let pohřešují svou dceru Caitlyn, kdy mají podezření, že jejím vrahem by mohl být Kanibal z Nine Elms. Kate se spolu s asistentem z vysoké školy Tristanem pouští do soukromého pátrání po pohřešované dívce. Zároveň však je nutné dopadnout napodobitele Kanibala z Nine Elms, který si říká Fanoušek…


Na novou sérii a především na hlavní hrdinku Kate Marshallovou od oblíbeného autora Roberta Bryndzy, který je znám svou sérií s Erikou Fosterovou, jsem se nesmírně těšila. Jak moje velké očekávání nakonec dopadlo a jak se mi kniha Kanibal z Nine Elms líbila, se dočtete v recenzi níže.


Každý čtenář, který má přečtenou sérii s Erikou Fosterovou a oblíbil si ji, musel být napjatý, jakými vlastnostmi a charakterem obdařil novou hrdinku Kate Marshallovou. Nikdo se asi neubrání malému srovnání těchto postav, ale podle mého názoru je to jako srovnávat vodu a oheň. Autor stvořil zcela odlišnou hrdinku, nekomplikovanou, nekonfliktní, přesto houževnatou a věřící ve spravedlnost. Možná vás překvapí, že Kate je abstinující alkoholička, ale vzhledem k její minulosti, kdy přežila útok Kanibala z Nine Elms, se není čemu divit. Má svoji patronku, blízkou kamarádku, která jí pomohla dostat se z nejhoršího. Nyní žije poklidným životem a přednáší na vysoké škole, ale pouze do doby, než se objeví tělo mladé ženy, která byla zavražděna totožným způsobem, jímž zabíjel své oběti Kanibal z Nine Elms. Je nepopiratelné, že se jedná o napodobitele, jehož smyslem práce je dokončit dílo Kanibala z Nine Elms. Podaří se Kate Marshallové uniknout vrahovi i tentokrát?

Autorovi se povedlo napsat jeden z nejlepších úvodů v tomto žánru s natolik překvapivým zvratem, který ve vás bude po jeho přečtení ještě dlouho rezonovat. Dobře rozehraný začátek je uměním, kterým nedisponují ani zdaleka všichni autoři. Po dramatickém úvodu začíná příběh plynout v poklidnějším tempu a soustředí se především na pátrání po pohřešované dívce, jehož režie se ujala Kate Marshallová spolu s asistentem Tristanem tvořící soukromou vyšetřující dvojici. V druhé polovině příběhu se už bohužel tolika překvapivých zvratů čtenáři nedočkají, spíše naopak. Děj je často předvídatelný a konec spěje k poněkud očekávanému konci. 

Musím podotknout, že Kate a Tristan spolu ve dvojici fungují velmi dobře, skvěle se doplňují, a i když by Kate mohla být Tristanovou matkou, což zazní i z úst několika svědků figurujících v případu pohřešované Caitlyn, nic to nemění na tom, že jejich společné pátrání je systematické, přičemž spolu tvoří sympatickou dvojici, kterou si oblíbí mnoho čtenářů. Funguje mezi nimi správná chemie, která povede k nejednomu vtipnému momentu.


Nejvíce se mi líbila dějová linka věnující se odloženému případu, tedy pátrání po pohřešované dívce a pevně doufám, že další díly série budou napsané v podobném duchu. Shromažďování důkazů, výslechy svědků, odkrývání minulosti – přesně tohle mě na detektivkách nejvíce baví. Akční či krvavé scény dominující spíše thrillerům se v této knize objevují také a podle mého názoru jsou zde perfektně namíchané. Slabší povahy bych ráda upozornila, že některé scény jsou dost brutální, a i když jich není mnoho, stojí opravdu za to.

Tato série má opravdu dobře našlápnuto, a i přesto, že se kniha Kanibal z Nine Elms do mého pomyslného žebříčku TOP detektivka/thriller nezapíše, s nadšením budu očekávat další díly s Kate Marshallovou.

Za zmínku stojí i nádherná obálka, která hravě strčí do kapsy všechny obálky ze série s Erikou Fosterovou. Pokud jste zaznamenali slovenskou obálku, která je na můj vkus příliš jednoduchá a obyčejná, jsem velmi ráda, že se nakladatelství Cosmopolis přiklonilo k této verzi.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Kanibal z Nine Elms můžete koupit.
Continue Reading...

neděle 14. dubna 2019

RECENZE: Smrtící tajnosti | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Deadly Secrets (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Krátce po vyřešení složitého a zároveň i velmi bolestného případu se Erika Fosterová pouští opět do práce. Jednoho mrazivého rána objeví matka před domem svou dceru v kaluži krve. Kdo mohl spáchat tak hrůzný zločin a ještě k tomu na Štědrý den? Brzy se objeví zprávy o podobných útocích ve stejné a dosud poklidné čtvrti Londýna. Všechny oběti vypovídají stejně - napadla je černě oblečená postava s nasazenou plynovou maskou...


Smrtící tajnosti jsou již šestým dílem série s oblíbenou vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou, která si získala sympatie čtenářů po celém světě. Knihu napsal Robert Bryndza a vydalo ji nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis.

Je ráno, Boží hod, a Erika se připravuje na cestu ke komandérovi Paulu Marshovi, který ji pozval na slavností oběd. Cestou kolem vlakového nádraží provoz zhoustne a Erika v dálce uvidí modré záblesky policejních světel. Po zjištění, že na předzahrádce jednoho domu byla objevena mrtvá žena v kaluži krve, kterou objevila její matka, se rozhodne dát přednost práci a oběd odložit. Mrtvá žena, dvaadvacetiletá Marissa Lewisová, pracovala jako burleskní tanečnice a v okolí svého bydliště nebyla moc oblíbená. Kroužilo kolem ní mnoho obdivovatelů a měla dokonce i poměr s ženatými muži. Pátrání brzy nabere jednoznačný směr, který bohužel skončí katastrofou. Motivů k vraždě se nabízí více, což rozšiřuje okruh podezřelých. Brzy vyjde najevo, že v této klidné čtvrti Londýna již došlo k několika podobným útokům, při nichž byly oběti napadeny útočníkem v černém oblečení s nasazenou plynovou maskou.


Čtenář se již po šesté setkává se svými oblíbenými postavami v čele s Erikou Fosterovou, detektivem šéfinspektorem, která má po své pravici detektiva inspektora Kate Mossovou a detektiva inspektora Jamese Petersona, který se k týmu vrací po utrpěném zranění, jež si vyžádalo dlouhodobou léčbu. V tomto díle dostane větší prostor právě Kate Mossová, neboť Erika Fosterová je nucena řešit osobní záležitosti a na delší dobu odjet. Z Kate Mossové se stane zastupující šéfinspektor a složitý případ padá na její bedra. Jak si s ním poradí?

I v tomto případu autor stvořil originálního pachatele a zároveň tolik odlišného od předchozích. Celý koncept knihy je zase trochu jiný než předchozí knihy. Sice i zde dává autor určitý prostor zvrácenému útočníkovi, čtenář se dozvídá něco málo o jeho pohnutkách, ale přesto si celý příběh zachovává jistou tajuplnost. Čtenář spolu s vyšetřovateli pomalu odkrývá střípky o mrtvé ženě a jejím životě, ale také o práci burlesky, která v České republice není tolik známá.

Detektivní práci a vyšetřování je dán velký prostor, což se mi velmi zamlouvalo, neboť přesně to na detektivkách miluji. Hledání a odkrývání stop, výslechy svědků, pátrání po motivu a možných pachatelích, to vše má kvalitní detektivka obsahovat. Autor se rovněž věnuje i osobnímu životu Eriky Fosterové, která je tentokrát nucena řešit problémy s tchánem, který žije na severu Anglie. V detektivní i osobní rovině není na první pohled nic jednoznačné, čtenář nemá tentokrát nic naservírované na stříbrném podnose a musí zapojit i své vlastní mozkové buňky.


Příběh se čte velmi rychle, odsýpá i díky krátkým kapitolám, jejichž rozsah je mnohdy jen na dvě strany. Otáčíte stránku za stránkou a nevyhnutelně se blížíte ke konci, který bude pro mnohé velmi překvapivý. I když si myslíte, že víte, závěr vás dokonale vyvede z omylu.

Autor napsal skvělý spletitý příběh o jedné téměř dokonalé vraždě, na jehož konci do sebe jednotlivé dílky perfektně zapadnou. Co se týče celkového pozadí motivu a jeho okolností, toto téma mě v dnešních detektivkách už moc nenadchne. Mám pak totiž pocit, že když autor neví, jakou zápletku vytvořit, použije právě onu. Blíže se o tom bohužel nemohu rozepsat, protože nechci zbytečně nic prozrazovat, ale kdo již četl, určitě ví, co mám na mysli. Přesto se jedná o jeden z těch povedenějších autorových detektivek a já si její čtení velmi vychutnala.

Pokud jste fanoušky Roberta Bryndzy, jeho nová kniha Smrtící tajnosti by vám neměla v žádném případě uniknout. Knihu doporučím milovníkům detektivek a pokud s autorem teprve začínáte, doporučuji začíst číst případy s Erikou Fosterovou od prvního dílu, tedy od Dívky v ledu. Věřím, že si autora zamilujete stejně jako já i tisíce čtenářů po celém světě

Moje recenze na předchozí díly si můžete přečíst kliknutím na příslušný název knihy: Dívka v leduNoční lovTemné hlubinyDo posledního dechu, Chladnokrevně.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si také knihu Smrtící tajnosti můžete koupit.
Continue Reading...

úterý 18. prosince 2018

RECENZE: Chladnokrevně | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Cool Blood
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 416
anotace


Moje zhodnocení:


Když Temže vyplaví velký zrezivělý kufr, detektiv šéfinspektor Erika Fosterová a její kolegyně Mossová tuší, že uvnitř kufru neobjeví nic pěkného. Obě se s podobným nálezem nesetkávají poprvé, ale nenadejde den, kdy by se na takový pohled mohl člověk připravit. Uvnitř zrezivělého kufru objeví rozřezanou mrtvolu mladého muže, která je již v pokročilém stádiu rozkladu. Tým Eriky Fosterové se brzy dozví, že o dva týdny dříve bylo v kufru nalezeno tělo mladé ženy. Co obě oběti spojuje? Zdá se, že Erika bude opět na stopě sériovému vrahovi. Podaří se jí ho včas zastavit?


Chladnokrevně je již pátým dílem série s oblíbenou vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou, která si získala sympatie čtenářů po celém světě. Knihu napsal Robert Bryndza a vydalo ji nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis.

Autor nenechá čtenáře dlouho čekat a hned zkraje příběhu začíná detektiv šéfinspektor Erika Fosterová řešit další případ. Tentokrát vyplaví řeka Temže na břeh zrezivělý kufr, v němž Erika se svou kolegyní Kate Mossovou objeví tělo mladého muže, které má od trupu oddělené končetiny a hlavu. Navíc se nejedná o první takový nález. Má Erika a její tým co do činění se sériovým vrahem? Další pátrání je zavede mezi drogové dealery a zdá se, že za vraždami mladých lidí je mnohem víc, než se na první pohled zdá.

Erice Fosterové není tentokrát dán prostor, na jaký je čtenář zvyklý. Co se však opakuje, je její neochota se komukoliv podřizovat. V prvních dílech mohl nabýt čtenář dojmu, že Erika nemůže vystát v nadřízené funkci pouze muže, ale teď, když je její nadřízenou žena, čtenář pochopí, že Erika se nerada podřizuje komukoliv. Nudná práce v kanceláři však není nic pro Eriku, nejspíš i proto odmítla povýšení, které ji nabídli. Nejraději pracuje přímo v terénu a ne se v kanceláři zasypávat nudným papírováním. Ráda se spoléhá na své kolegy, ale tentokrát se mezi jeho řadami ukrývá zrádce, který jí podrazí nohy a Eričina cesta nabere zcela jiný směr.

Autor sepsal mnohovrstevnatý příběh, v němž poukazuje na různé společenské problémy a také na to, kam až vás mohou tyto problémy dostat. Co dělá člověka člověkem? Proč jsou některé lidské duše tak zvrácené a temné? Mají to v sobě již od narození nebo jde o souhru více okolností? Čtenář má tentokrát možnost nahlédnout do duše psychopata, o jehož osudu bylo rozhodnuto mnohem dříve, než se narodil. Matka ho odložila a on vyrůstal v dětském domově, který pro něj nebyla žádná procházka růžovým sadem. Má však tento člověk právo na to, aby ničil i jiné životy? Je láska opravdu natolik slepá, abychom učinili tolik životních chyb?


Autorovi se opět povedlo vykreslit natolik uvěřitelného psychopata, že si k němu ihned vytvoříte negativní vztah. Tentokrát totiž autor ponechal větší prostor právě záporné postavě, což mi osobně vůbec nevadilo. Ba naopak. Líbí se mi, že autor pokaždé ve své knize vytvoří zcela odlišnou zápornou postavu i její pohnutky, které ji donutí konat hrůzné činy. V tomto případě zde zcela sedí pořekadlo, že s jídlem roste chuť.

Čtenář už po páté dostane příběh, který nevybočuje z autorova standardu, neboť autorův styl psaní je nezaměnitelný. Od nalezení mrtvoly, přes průběh vyšetřování až po vrahovo dopadení - to vše autor vykresluje velice realisticky a čtenář mu vše věří. Stejně uvěřitelně vykresluje i byrokracii, která vyšetřování ztěžuje a zbytečně prodlužuje. Ve všech čtyřech autorových knihách spojení těchto složek funguje přesně tak, jak má, přesto mám tentokrát pocit, že tomu něco chybí. Začátek mě ihned vtáhl, ale jakmile byl vrah čtenáři odtajněn, jako by pro mě příběh ztratil na atraktivnosti a jakési motivaci pokračovat ve čtení. Byla jsem teprve v polovině a neuměla si představit, jak příběh bude nadále pokračovat a kterým směrem se ubere. Nakonec jsem byla překvapená a autor si mě opět získal a já hltala stránku za stránkou. Konec mi přišel trochu přitažený za vlasy, protože si myslím, že člověk po tolika střelných zraněních ztratí vědomí vlivem vykrvácení dříve, než je vůbec schopen něco konat, natož myslet. Ale třeba se pletu.

Tentokrát se u mě žádný "wow efekt" nekonal a stále si první příčku drží Temné hlubiny. Další díly však budu s netrpělivostí očekávat a těšit se, co si pro nás autor připraví příště.

Pokud jste fanoušky Roberta Bryndzy, jeho nová kniha Chladnokrevně by vám neměla v žádném případě uniknout. Knihu doporučím milovníkům detektivek a rozhodně neuděláte chybu, když sáhnete nejdříve po této knize. Určitě si autora zamilujete stejně jako tisíce čtenářů po celém světě a ještě si moc rádi seženete předchozí díly.

Moje recenze na předchozí díly si můžete přečíst kliknutím na příslušný název knihy: Dívka v ledu, Noční lov, Temné hlubiny, Do posledního dechu.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si také knihu Chladnokrevně můžete koupit.

Continue Reading...

pondělí 23. dubna 2018

RECENZE: Do posledního dechu | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Last Breath
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 412
anotace


Moje zhodnocení:


Erika Fosterová řeší čtvrtý velký případ. Než se na něm bude podílet oficiálně, trochu to potrvá. U mrtvé dívky nalezené v kontejneru je sice jako první, ale případ nespadá do její kompetence. Jak však známe Eriku, tento fakt ji nedokáže zastavit. Než si vydobude místo ve vyšetřovacím týmu, vrhá se Erika rovnou do práce. Záhy odhalí souvislost s jinou, čtyři měsíce nevyřešenou vraždu. Opět se jedná o dívku, která byla nalezena v kontejneru a zemřela podobným způsobem. Navíc si obě domluvily schůzku po internetu. Když za podobných okolností zmizí další dívka, musí Erika se svým týmem jednat co nejrychleji. Dokáže včas najít a zachránit dívku, která má předem vyměřený čas? Jak lze odhalit vraha, jenž se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé dívky na schůzku? 


Už po čtvrté se setkáváme s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou, kterou si oblíbili nejen čeští a slovenští čtenáři, a to z důvodu, že Erika pochází ze Slovenska a kdysi přijela do Velké Británie jako au-pair, kde se postupně vypracovala až na detektiva šéfinspektora. Po tragické události, při které před pár lety zemřel při zásahové policejní akci její manžel a čtyři jeho kolegové, soustředila své síly pouze na práci. Touha po rychlém kariérním postupu a následná pýcha ji zavedly na policejní oddělení ve čtvrti Bromley, kde se věnuje především administrativě. Zde zjistí, že by se ráda vrátila zpět ke vraždám, ale opět to nebude mít jednoduché.




Robert Brynzda se tentokrát ve své čtvrté knize s Erikou Fosterovou zaměřil na sociální sítě a ukazuje, že se dají snadno zneužít v podstatě kýmkoliv. V dnešní době, kdy je internet doslova zaplaven různými sociálními sítěmi, ať už se jedná o Facebook, Twitter, Instagram apod., by se měl jeho uživatel zamyslet nad tím, jaké střípky ze svého života se rozhodne sdílet s ostatními uživateli. Jak je známo, na internetu se pod rouškou anonymity ukrývají různá individua, která mohou vaše informace jakkoli zneužít. Autor se rozhodl svým novým příběhem na toto poukázat a mnohé tím i varovat.

Autor opět napsal skvostnou a téměř dokonalou detektivku, která podle mého nadchne široký okruh čtenářů.




Čtenář se stejně jako v předchozích dílech může těšit na oblíbené postavy, jimž se autorovi podařilo vdechnout život, a to nejen na tu hlavní, ale i vedlejší, které si mnozí čtenáři taktéž oblíbili. Nemluvím o nikom jiném než o detektivu inspektorovi Kate Mossové, Jamesi Petersonovi a forenznímu patologovi Isaacu Strongovi.

Kniha Do posledního dechu je návyková a vysoce čtivá záležitost, kterou jen tak nepustíte z ruky. I když je tentokrát vrah podobně jako v Nočním lovu odhalen velice brzy, není čtenář ochuzen o napínavé a překvapivé momenty. Myslím, že v tomto konkrétním případě se jednalo o velice dobrý tah, protože určitě nejen mě zajímalo, jak vrah své oběti láká do pasti, jakým stylem je unáší a co s nimi provádí, než je zabije. Poslední jmenované je však čtenáři skryto. Mnohé si samozřejmě domyslí z prováděné pitvy a výčtu zranění, které oběť utrpěla, ale možná by čtenář pochopil lépe vrahovo jednání, neboť motiv zůstal neodhalen. Zpětně mě trochu mrzí, že jsem nedostala odpovědi na všechny otázky.

Vrahovu totožnost tedy známe a spolu s Erikou sledujeme, jakým směrem se pátrání ubírá. Čím více se smyčka kolem vrahova krku utahuje, tím více stoupá napětí a není nouze o nervydrásající scény. Dějová linka týkající se pachatele je totiž skvěle napsaná. Autor ukázal, že v tomto směru je mistr svého řemesla a vrahův profil si do detailu promyslel.




K dokonalosti této knihy chybí už jen maličkost, a sice, aby autor konečně nechal Eriku "na vraždách", protože už mě unavuje v skoro každém díle řešit Eriku, která chce pracovat na tom konkrétním případě, ale nemůže, protože nemá dostatek kompetencí a podobně. Čtvrtina knihy není prakticky o ničem jiném. Myslím si, že se čtenář stejně jako já těší nejvíce na odkrývání pozadí konkrétního případu a pátrání po vrahovi.

Závěrem chci uvést, že se jedná o skvěle napsanou detektivku s atmosférou zasněženého Londýna, jejíž plusem jsou skvěle vykreslené postavy a precizně vystavěné dialogy. 

Knihu Do posledního dechu doporučuji milovníkům moderních detektivních příběhů, kterým nechybí spád a dostatečná dávka napětí a nevadí jim poněkud drsnější scény.  


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Grada, kde si můžete také knihu Do posledního dechu koupit.
Continue Reading...

neděle 10. prosince 2017

RECENZE: Temné hlubiny | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Dark Water
nakladatelství: Grada
rok vydání: 2017
počet stran: 416
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová dostává tip na klíčový důkaz drogového dealera, který by se měl ukrývat na dně Hayeského lomu. Po důkladném prohledání vytipují potápěči několik míst, kde by se onen klíčový důkaz mohl skrývat, jenž nakonec úspěšně objevují. Na dně lomu se však skrývá i něco jiného, mnohem hrůznějšího. Kostra malého dítěte je velice brzy identifikována jako sedmiletá Jessica Collinsová, jejíž zmizení plnilo před šestadvaceti lety přední stránky novin. Rodinné vztahy Collinsových jsou touto událostí poznamenány a nebude lehké dát dohromady střípky z minulosti s těmi současnými. Erika se bude nořit stále hlouběji nejen do rodinných vztahů, ale také do života vyšetřovatelky Amandy Bakerové, která si nepřestala vyčítat, že zmizení malé dívenky nikdy nevyřešila. Případ bude pro Eriku složitější i z toho důvodu, že si někdo nepřeje, aby byl případ vyřešen a udělá pro to vše.


Erika Fosterová je zpět a v plné síle! Po Nočním lovu, který se mi zdál o něco slabší než Dívka v ledu, přichází Robert Bryndza s novým případem, jenž dle mého názoru předčil oba předchozí díly.




Na Temné hlubiny jsem se velmi těšila, protože jsem si Eriku Fosterovou i celý její tým hodně oblíbila. Zpočátku jsem se musela trochu zorientovat, přece jenom od předchozího dílu uplynul nějaký čas, takže jsem vzpomínala, jak vlastně dopadl Noční lov. Erika byla rozčarována z toho, že ji nepovýšili, a proto se rozhodla začít spolupracovat s Projektovým týmem, který se zaměřuje na boj s organizovaným zločinem. Po šokujícím nálezu kostry malého dítěte se zamyslí nad vlastní minulostí a rozhodne se, že tento případ musí vyřešit právě ona. Požádá proto svého bývalého šéfa Paula Marshe, aby ji umožnil stát se hlavním vyšetřovatelem případu Jessiky Collinsové. To se jí povede i přesto, že novou zástupkyní komisaře Metropolitní policie je Camilla Braceová-Cosworthyová. Erika si do týmu si vybere své bývalé kolegy a zároveň přátele Mossovou a Petersona a ze vší vervou se pustí do vyšetřování, jehož vyřešení bude tvrdým oříškem. Rozplétání rodinných vztahů mrtvé dívenky bude zdlouhavé a náročné, navíc se někdo bude velmi snažit o to, aby tajemná minulost zůstala navždy skrytá hluboko pod povrchem.

Postavu Eriky Fosterové jsem si velmi oblíbila už v předchozích dílech především proto, že na mě působí sympaticky a vždy jsem obdivovala její houževnatost a touhu, která ji popohání v případech vpřed i přes její minulost, kdy tragicky při neúspěšném policejním zásahu přišla o manžela a další čtyři kolegy. V nejnovějším díle se dozvíme další střípky z její minulosti, které se pro ni staly hlavním impulsem k vyřešení případu sedmileté dívenky. Erika si zažila nepěkné věci a jsem moc ráda, že se z ní kvůli nim nestala zatrpklá ženská. Bohužel díra v srdci jen tak zacelit nejde, ale v tomto díle překoná jednu osobní překážku a ... víc nechci prozradit. Sama jsem totiž zvědavá, jaké bude mít tato aférka v dalších dílech pokračování, protože samotný konec o tom dost napoví. V tomto díle se seznámíme i s Eričinou sestrou Lenkou, která ji přijela do Londýna navštívit z rodného Slovenska i se třemi malými dětmi. Eričin jednopokojový byt však nápor dalších čtyř osob neunese a povede to k nejednomu konfliktu.




Celá kniha se čte prakticky skoro sama, a to nejen díky širšímu řádkování, ale především čtivému stylu autora. Děj je vystavěn na zajímavé zápletce a i přesto, že jsem od začátku měla tušení, kdo za tím stojí (i když jsem samozřejmě nevěděla další okolnosti), příběh jsem si náramně užila až do poslední stránky. Ke konci stoupá napětí a při samotném vylíčení okolností, které stály za tím, že malé děvčátko zemřelo, se mi zamlžily oči. Když jde o mrtvé děti, případy jsou vždy o to smutnější.

Jak v předchozích dílech, tak i zde se opět vyskytují v hojné míře homosexuální vztahy, které určitě nemají za cíl čtenáře pobouřit, ale spíše naznačit, že i tito lidé s odlišným sexuálním zaměření jsou mezi námi a normálně se v naší společnosti pohybují. Svůj díl na tom nese i fakt, že sám autor Robert Bryndza žije s mužem, nyní manželem Jánem na manželově rodném Slovensku, čímž jasně dává najevo svou orientaci. A tenhle přístup se mi líbí. Navíc je Robert Bryndza sympaťák už od pohledu, vřele a rád komunikuje s fanoušky, často zavítá na autogramiády a celkově je se svými čtenáři v kontaktu. Myslím si, že právě komunikace se čtenáři, blogery a fanoušky má především vliv na celkovou úspěšnost autora, která je takřka po celém světě. Fandím mu!




Temné hlubiny mě konečně a bez výhrad utvrdily v tom, že Robert Bryndza je skvělý spisovatel, který to se čtenáři prostě umí. Už teď budu s nadšením vyhlížet další díly, které, doufám, na sebe nenechají dlouho čekat. Na Goodreads.com jsem zjistila, že v zahraničí vyšla další dvě pokračování s názvem Last Breath a Cool Blood. Navíc, jak jsem nedávno v jednom článku avizovala, autor podepsal smlouvu na celkem sedm dílů s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou, takže budu pevně doufat, že všechny budou postupně přeloženy do češtiny, aby nebyl ani český čtenář ochuzen o tyto vynikající detektivky. 

Obálka je jako vždy úchvatná a i když nakladatelství Grada převzalo její podobu z originálu, nemění to nic na tom, že je pastvou pro čtenářovy oči. Všechny tři díly jsou doslova výstavní kusy. Nádhera.




Pokud ještě neznáte výborné detektivky Roberta Bryndzy, je na čase to změnit. V tom případě doporučuji začít od prvního dílu, který nese název Dívka v ledu (recenzi si můžete přečíst zde) a poté pokračovat  s Nočním lovem (recenze zde) a konečně i s Temnými hlubinami. Jelikož se blíží Vánoce, doporučuji tyto knihy i jako dárek pro milovníky detektivek, protože si troufám říct, že nikdo zklamaný nebude.


100 %


Za poskytnutí recenzního výtisku a skvělého čtenářského zážitku děkuji nakladatelství Grada, kde si knihu Temné hlubiny můžete přímo koupit.
Continue Reading...

pátek 10. března 2017

RECENZE: Noční lov | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: The Night Stalker
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2017
počet stran: 432





Druhý případ Eriky Fosterové





Anotace:


Jedné horké červnové noci je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přivolána k brutální vraždě. Oběť, vážený praktický lékař, je nalezen ve své posteli udušený. Zápěstí má svázaná a oči pod průhledným sáčkem upevněným těsně pod hlavou vypoulené.

O několik dní později umírá za podobných okolností další muž a Erika společně s kolegy Petersonem a Mossovou tuší, že čelí sériovému vrahovi. Ten své oběti sleduje a vyčkává na vhodný okamžik, kdy udeří.

Co mají oba mrtví společného? Existuje v jejich minulosti nějaké tajemství, které by je mohlo spojovat? A co je spojuje s vrahem?

Erika dělá vše pro to, aby Nočního lovce zastavila a dopadla, i když opět riskuje a dostává se do konfliktů s nadřízenými. A navíc možná vrah začíná sledovat i ji...


Moje zhodnocení:


Ještě nedávno o autorovi Robertu Bryndzovi málokdo slyšel, ač už měl na kontě několik knih, ale teprve s Dívkou v ledu se dostal do čtenářova povědomí. I mě si autor získal. Jak dopadl druhý díl s Erikou Fosterovou s názvem Noční lov?

V Londýně panují nesnesitelná vedra. Estelle přichází do bytu, aby nakrmila kočku. V tom nachází svého syna mrtvého. Nahý je pažemi přivázán k čelu postele a přes hlavu má přetažen plastový pytel. K případu je přivolána Erika Fosterová. Obětí je vážený praktický lékař, který byl mezi místními oblíbený. Na první pohled vypadá, že byl udušen. Může se jednat o sexuálně motivovaný zločin? Něco na tom však nesedí. Předběžná zpráva z pitvy ukazuje, že oběť byla zdrogovaná, ale samotná droga ji nezabila. O několik dní později umírá další muž a vše ukazuje na stejný modus operandi. Zdá se, že Erika čelí sériovému vrahovi. Stihne ho vypátrat dříve, než udeří znovu?


Na opětovné shledání s Erikou Fosterovou jsem se velmi těšila. S touto sympatickou vyšetřovatelkou jsme se seznámili v prvním díle, v němž jsme se také dozvěděli o její nelehké minulosti, kdy tragicky přišla o manžela. V Eričiných vzpomínkách se vrátíme do onoho dne a čtenář konečně zjistí, co této tragédii bezprostředně předcházelo. Zároveň se dozvídáme více o vedlejších postavách, neboť autor poodkryje Petersonovu minulost. Moc se mi však nelíbil způsob podání, který mi přišel nejen účelový, ale i hrající na čtenářovy city. Chování Petersona bylo afektivní a popravdě jsem mu to moc nevěřila. Ve mně toto odhalení nevyvolalo žádné emoce.

Erika je svéhlavá žena, která si jde v případu tvrdě za svým. Tím se však dostává opět do konfliktu s nadřízenými, takže ani v tomto díle nemá pátrání po vrahovi lehké. Může se však spolehnout na své kolegy Petersona a Mossovou, která je někdy až nemístně vtipná. Řídí se i svou intuicí a snaží se odhalit pravdu, která má hluboké kořeny v minulosti.

Noční lov považuji za velmi čtivou a napínavou knihu, která má spád. Spolu s krátkými kapitolami a širším řádkováním ji máte přečtenou za velmi krátkou dobu. Za pochvalu stojí i povedená obálka, jejíž matný vzhled v modrých barvách koresponduje s lesklým nápisem ve žluté barvě. Kombinace těchto barev vynikne v každé knihovně. 


Závěrem chci uvést, že si myslím, že Noční lov Dívku v ledu nepřekonal, ač jsem četla hodně komentářů s opačným názorem. Oba dva díly mi přijdou stejně kvalitní. Rozdíl vidím pouze v tom, že v Nočním lovu je celkem brzy odhalen pachatel a pak už je jen postupně odkrýván pachatelům motiv, který jej k vraždám vedl. Za to v Dívce v ledu je pachatel skryt až do závěrečného fantastického odhalení. V Nočním lovu se na závěr žádný "wow efekt" nekoná, ale to neznamená, že je děj předvídatelný. Naopak. Překvapení a zvratů je v knize dost. Nic na tom však nemění to, že Noční lov je vynikající kniha psána trochu jiným způsobem oproti prvnímu dílu. Autor nás opět nechává nahlédnout do mysli vraha a čtenář má možnost spolu s ním sledovat, co jej k nočnímu lovu vede, jak si vybírá oběti a způsob jejich vraždění.

Pro čtenáře, které Dívka v ledu ohromila, je Noční lov přímo povinností. Knihu si vychutná každý milovník thrillerů i bez znalosti předchozího dílu. Skvělá zpráva je, že třetí díl s názvem Temné hlubiny má vyjít ještě letos.


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, kde si Noční lov můžete přímo koupit.
Continue Reading...

čtvrtek 22. prosince 2016

RECENZE: Dívka v ledu | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: The Girl in the Ice
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2016
počet stran: 448




Skvělý thriller s nečekanou zápletkou, který jen tak neodložíte...


Anotace:


Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život. 

Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně. 

Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala? 

Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti. 

Dopadne ho dříve, než udeří znovu?


Moje zhodnocení:


Hlavní postavou této knihy je detektiv šéfinspektor Erika Forsterová, jejíž poslední případ skončil smrtí pěti policistů včetně jejího manžela, také detektiva. Aby všemu unikla, odjíždí pracovat do Metropolitní policie Manchester. Nyní je však povolána zpět do Londýna a má vést vyšetřování vraždy mladé ženy, která byla nalezena pod vrstvou ledu. Zprvu se neví, o koho se jedná, ale záhy se zjišťuje, že obětí je Andrea Douglasová-Brownová, dívka z mocné a bohaté rodiny a dcera váženého aristokrata. Otec Andrey vyvíjí na policejní oddělení značný nátlak, aby byl urychleně nalezen Andrein vrah, a to za každou cenu. Erika se snaží zapomenout na své problémy a ponořuje se naplno do pátrání. Bohužel ze strany Andreina otce a nadřízených jsou jí házeny klacky pod nohy. Erika se však nevzdává i přesto, že kolegové dlouhou dobu nechtějí uvěřit, že existuje spojitost mezi Andreinou smrtí a vraždami tří prostitutek. Čím blíže se Erika blíží odhalení pravdy, tím více se pachatel přibližuje k Erice. Ten je velmi nebezpečný a Erika ho musí dopadnout dříve, než dojde k další vraždě... 

Dívka v ledu je právem označována jako světový bestseller, neboť se jí prodalo již přes milion výtisků a byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller. Pro mně se jedná už teď o překvapení roku 2016. Přesto o autorovi Robertu Bryndzovi slyším poprvé, byť má na kontě již několik románů. Tento britský autor zaujme nejen svým jménem, ale i tím, že žije se svým manželem na Slovensku, což se promítá i do děje. Erika Forsterová je původem Slovenka, taktéž matka oběti a rovněž i některé další postavy jsou slovanského původu. V knize je i zběžně zmíněna Praha. 

Kniha má tu moc, že vás udržuje v napětí po celou dobu až do poslední stránky. Má spád, podezřelí se střídají a čtenář je na konci opravdu překvapen pachatelovou totožností. Ač má kniha téměř 450 stran, čte se jedním dechem. Napomáhá tomu i širší řádkování, příjemný font písma a především krátké kapitoly. Zaručuji vám, že poslední stránky vás ke knize přikovají a knihu nebudete moci odložit. Děj je prakticky bez hluchých míst a nudných zdlouhavých popisů. Autor též mistrně vykreslil atmosféru mrazivého Londýna.

Charaktery postav jsou vykresleny bravurně, hlavně co se týče sympatické hlavní hrdinky Eriky Forsterové. Její kolegy Petersona a Mossovou si taktéž oblíbíte, a to nejen pro jejich lidskost. Záporné postavy jsou rovněž vykresleny velice přesvědčivě. 

Dívku v ledu doporučuji nejen věrným čtenářům detektivek, ale i nečtenářům, které kniha jistě také osloví. 

Pokud tedy toužíte po kvalitním thrilleru, je kniha určená právě pro vás. 



99 %



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, kde si Dívku v ledu můžete přímo koupit.


Četli jste již Dívku v ledu

A co na knihu říkáte?
Continue Reading...