RECENZE: A na nebi čekají hvězdy | Lori Nelson Spielman

autor: Lori Nelson Spielman
překlad: Michaela Klevisová
originální název: Quote Me (2016)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 320
anotace

Moje zhodnocení:

Úspěšná realitní makléřka Erika přijde při vlakovém neštěstí o svou dospívající dceru Kristen. Smutek ji zcela ochromí, ale trápí se také výčitkami - toho dne dala přednost práci. Annie, Eričina druhá dcera, má svoje vlastní výčitky. Neměla nechat Krissie ten den odjet. Matku s dcerou tato tragická událost odcizí - obě trpí pocitem viny, kterou nejsou schopné unést. Přesto se však objeví malá jiskra naděje. Co když došlo při identifikaci k záměně a Kristen je stále naživu? Její nezvyklé chování v den, kdy zemřela, i tajemné vzkazy, které Erika začne dostávat, tomu nasvědčují. Propast mezi matkou a dcerou se rozšiřuje. Erika vyráží pátrat na ostrov Mackinac, kde sama vyrostla, kdežto Annie odjíždí do Paříže, protože věří, že Krissie se skrývá právě tam. Dokáže Eriku a Annie Kristenina smrt sblížit?

✽

Nakladatelství Cosmopolis vydalo román oblíbené autorky pro ženy Lori Nelson Spielman A na nebi čekají hvězdy, který mě z jakéhosi důvodu zaujal, ač literaturu podobného ražení vyhledávám minimálně. Co na něj po jeho přečtení říkám, si můžete přečíst níže v recenzi.

Příběh začíná jako rodinná idylka zobrazující matku s jejími dvěma dospívajícími dcerami. Tedy zdánlivá idylka. Obě dcery Kristen a Annie mají namířeno po prázdninách zpět na kolej a Erika, jejich matka, je má odvézt. Erika však dá přednost práci a poprosí Annie, ať na Kristen dohlédne. Nakonec Kristen odjíždí vlakem sama, ale do svého cíle nikdy nedorazí. Vlakový spoj, v němž má Kristen sedět, se stane terčem teroristického útoku a zahyne při něm mnoho lidí. V ten moment se začne odvíjet příběh dvou žen - matky a dcery - který se ponese na vlně nevyřčených slov, jež zapříčiní jejich odcizení a cesta k odpuštění bude po Eriku i Annie velmi trnitá.

Kristen i Annie vlastní od dětství každá svůj zápisník, v němž mají zapsány citáty, které se pojí k určitým milníkům jejich dětství a dospívání a pomáhají jim nalézt ten správný životní směr. Jsou to moudra prověřená nejen časem, ale také zkušenostmi žen předchozích generací - tedy jejich matky, ale i babičky a prababičky. Citáty vás budou provázet celým příběhem, jemuž dodají tu správnou hloubku a váhu.

"Moudrý cestovatel nejdřív zhodnotí svoji poslední cestu, a teprve pak si naplánuje novou."

Nepleť si to, co je důležité, s tím, na čem záleží."

Občas se v životě musíš pevně držet, ale mnohem častěji se potřebuješ odpoutat." 

Autorka napsala velmi milý, laskavý a dojemný příběh, který vás provede cestou k uzdravení duše. Erika si nese šrámy z minulosti, které ovlivňují i její dosavadní život, jen si to nechce připustit. Annie se upíná k nalezení své sestry, o které je přesvědčena, že žije, ale z jakéhosi důvodu se jim nemůže ozvat. Obě ženy čeká cesta sebepoznání, ale také odpuštění a smíření, a to nejen druhé, ale především sama sobě. Autorka na obou charakterech hlavních hrdinek velmi zapracovala, čtenář může sledovat jejich vývoj a změnu, která je sice pozvolná, ale patrná a vede k uvědomění toho, na čem opravdu záleží. 

Když píšu řádky uvedené výše, mám pocit, že jsem přečetla motivační literaturu, ale nenechte se mýlit. Autorka do svého příběhu zakomponovala velké množství mouder, s nimiž se velmi snadno ztotožníte a objevíte v nich kus sama sebe. Samotné citáty jsou do děje včleněny nenásilně a dodávají vyřčeným slovům tu správnou intenzitu.

Na první pohled se může zdát, že tento román je plný smutku, ale není tomu tak. Naopak. Je plný života a radosti z něj. Tu však musí naše hlavní hrdinky teprve objevit. Začátek byl sice prosycen tragédií a smutkem, ale někdy se bohužel špatné věci dějí bez jakéhokoli důvodu. Tentokrát však ztráta bližního dokázala více stmelit rodinu a dopomohla nalézt postavám nový životní směr a naplnění dávných snů a tužeb.

Celá kniha se čte moc hezky, stránky vám ubíhají pod rukama a vy chcete vědět víc. Spousta slov vás dojme a donutí vytáhnout kapesník a osušit si slzy. A přesto vám ze rtů ani na okamžik nezmizí úsměv.

Knihu doporučuji výhradně ženám, které si chtějí přečíst příběh, jenž se vám zaryje hluboko do srdce a na něž budete ještě několik dní po přečtení myslet. 

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si také knihu A na nebi čekají hvězdy můžete koupit.

Continue Reading...

MINIRECENZE: Pláč | Přiveď mě zpátky | Mrchožrout

Hezké odpoledne milí čtenáři.

Dnes jsem si pro vás připravila minirecenze na tři knihy, které jsem přečetla v květnu. Jedná se o Pláč Helen FitzGerald z nakladatelství Kniha Zlín, Přiveď mě zpátky autorky B. A. Paris z nakladatelství Motto a do třetice o Mrchožrouta, kterého napsal Jack Heath a vydalo jej nakladatelství Kalibr.

Pláč | Helen FitzGerald

Stručná anotace:

Joanna a Alistar cestují se svým devítitýdenním synem Noahem do Austrálie. Alistar se potřebuje dostavit k tamnímu soudu, aby usiloval o opatrovnictví své čtrnáctileté dcery Chloe, která žije u matky. Alistar si je výhrou u soudu téměř jistý, protože jeho bývalá žena má problémy s alkoholem. Let do Austrálie je dlouhý, malý Noah si jej neužívá, je podrážený a neustále pláče. Joanna si s ním neví rady a brzy se ocitne na pokraji nervového zhroucení. A palubnímu personálu a některým cestujícím začíná docházet trpělivost. Když konečně přistanou na letišti, vyrazí autem za Noahovou babičku, aby jí poprvé ukázali vnoučka. Australská mise se však nečekaně znovu komplikuje a čtenář se stává svědkem nejen policejního pátrání po zmizelém novorozenci a mediální hysterie, kterou případ vyvolá, ale také proměny vztahu obou rodičů.

Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:

Tuhle knížku jsem měla na seznamu k přečtení již delší dobu a když se naskytla příležitost k přečtení, chopila jsem se ji.

Stručné zhodnocení:

Nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Tento psychothriller je toho důkazem. Nenechte se mýlit anotací, když se vám totiž bude zdát, že anotace prozrazuje příliš, v samotném příběhu se dočkáte nejednoho překvapení. Autorka vytvořila nesourodou dvojici, která jako by neměla příliš společného, až na malého Noaha, který bude tvrdou zkouškou jejich vztahu. Po zmizení dítěte se rozjíždí nejen policejní pátrání s veškerými dostupnými prostředky, ale také kolotoč obviňování, citových výlevů, hysterie a beznaděje. Noční můra každého rodiče se vám zhmotní před očima a přiznám se, že mi ve mnoha situacích, které autorka nastínila, nebylo vůbec dobře. Pomalé odhalování charakterů hlavních hrdinů spěje k téměř očekávanému konci, který vás připraví o veškeré naděje. Úplný závěr však zavání béčkovostí a nebýt jeho, autorka napsala dokonalý příběh. Já i s ním jej však hodnotím víc než pozitivně.

✰✰✰✰✰

Přiveď mě zpátky | B. A. Paris

Stručná anotace:

Mladý zamilovaný pár se vydá na dovolenou do Francie, kterou si užívá pouze do dne, kdy jedné noci zastaví na benzinové pumpě, aby si Finn odskočil. Když se však vrátí k autu, Layla je pryč. Od té doby uběhlo již 12 let a Layla se nikdy nenašla. Co se tehdy tu noc doopravdy stalo? O mnoho let později se Finn zasnoubí s Laylinou sestrou Ellen. Jenže najednou volá policie, že někdo Laylu spatřil. V tu chvíli se také začnou objevovat tajemné věci z její minulosti, zprávy a různá varování. Opravdu je Layla naživu nebo se za ní někdo vydává? Kolik toho neznámý skutečně ví a co doopravdy chce?

Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:

Autorka B. A. Paris si mě získala předchozími dvěma knihami, a sice knihou Za zavřenými dveřmi (recenze zde), která se stala bestsellerem a její další knihou V pasti lží (recenze zde), která sklidila stejný úspěch. Když nakladatelství Motto oznámilo, že vydá třetí autorčinu knihu s názvem Přiveď mě zpátky, nemohla jsem si ji nechat ujít. Jak se mi líbila a zda předčila autorčiny předchozí počiny, se dozvíte níže.

Stručné zhodnocení:

První stránky na mě nepůsobily nijak originálně. Pocit, že jsem něco takového už někde někdy četla, byl víc než hmatatelný. Přiznám se, že jsem zprvu měla myšlenky na to, že ji odložím a vrátím se k ní třeba později, ale jelikož jsem tuto knihu četla společně s Mončou z Mermaidina čtecího koutku, nevzdala jsem se. Autorka se opět pustila do psychologie vztahu mezi mužem a ženou, respektive ženami, a tajemství, která v 99 % případů bývají pro tyto vztahy zhoubou. A ani zde tomu není jinak. Bohužel v tomto případě podala autorka příběh velmi zdlouhavě, dá se říct až nudně, kdy se situace opakují pořád dokola. Symbolem příběhu, pokud bych to tak nazvala, jsou matrjošky, kolem nichž se točí veškerý děj. Přiznám se, že jsem nepochopila, proč zrovna ony, nějak mi k příběhu místně ani povahou neseděly, ale to je maličkost, která neměla na mé hodnocení zásadní vliv. Tuto autorčinu knihu považuji za její nejslabší, a to nejen zdlouhavou první polovinou, ale také předvídatelností, o které jsem se přesvědčila i na konci knihy. Mám načteno hodně psychothrillerů a často odhadnu (není to samozřejmě pravidlem, jsem ráda, když mě autor/ka dokáže překvapit), jak autor v tomto případě přemýšlí a podle jaké šablony píše. Tentokrát mě konec vůbec nepřekvapil, ale pro mnoho čtenářů překvapením bude. Na konci mnou převládal spíše pocit zklamání, ale přesto si další autorčiny knihy ráda přečtu.

✰✰✰

Mrchožrout | Jack Heath

Stručná anotace:

Timothy Blake pracuje jako konzultant u FBI, jehož předností je řešení různých hádanek, které se snaží rozlousknout. Není však jen obyčejným konzultantem, skrývá totiž temné a zvrácené tajemství, které si střeží jako oko v hlavě. Za vyřešení případu požaduje zvláštní odměnu, která ukojí jeho nenasytný hlad. Když se jednoho dne cestou do školy ztratí čtrnáctiletý chlapec, policie nemá žádná vodítka, kromě žádosti o výkupné, kterou dostala chlapcova zoufalá matka. Tentokrát je únosce natolik prohnaný, že se Blake zdá být proti němu krátký. Společně se zvláštní agentkou Reese Thistleovou, kterou by si měl raději držet od těla, se pustí do řešení tohoto obzvlášť zapeklitého případu.

Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:

Když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Kalibr vydalo Mrchožrouta, tedy knihu na míru ušitou fanouškům seriálu Dexter a Hannibal Lecter, jež oba naprosto zbožňuji, neváhala jsem ani vteřinu a pustila se do něj. Zda kniha splnila má očekávání, se dozvíte níže.

Stručné zhodnocení:

Neotřelý a originální hlavní hrdina je tahákem celého příběhu, který originalitou až tak neoplývá, ale zde toto spojení skvěle funguje. S odkazem na výše zmíněné seriály čtenáři velmi rychle dojde, jaké tajemství hlavní hrdina skrývá. Autor postupně odhaluje Timothyho minulost, která z něj udělala to, čím je dnes. Kniha rozhodně není určena slabým povahám, ale spíše fajnšmekrům, kteří si libují v nechutnostech, jež jsou často odlehčeny černočerným humorem. V knize se tak najdou i situace, kterým se upřímně zasmějete. Dalším zajímavým prvkem jsou hádanky, které uvozují každou kapitolu, a po jejichž vyřešení dostanete odpověď na otázku skrývající se v té které kapitole. Co se týče zápletky, ta se vydařila, děj vás neustále udržuje v napětí a konec vás určitě překvapí. Doporučuji.

✰✰✰✰✰

Četli jste některou z nich? Co na ni říkáte?

Budu ráda za všechny vaše komentáře :-)

Continue Reading...

RECENZE: Krvavé prachy - Osedžské masové vraždy a zrod FBI | David Grann

autor: David Grann
překlad: Miroslav Kaftan
originální název: Killers of the Flower Moon: The Osage Murders and the Birth of the FBI (2018)
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2019
počet stran: 256
anotace

Moje zhodnocení:

Před sto lety patřili indiáni z kmene Osedžů k nejbohatším lidem na světě. Žili totiž na půdě, která měla velké zásoby ropy, a proto začali výhod, které jim bohatství přinášelo, náležitě využívat. Postavili si nové domy, nakoupili luxusní automobily, pořídili si bílé služebnictvo a posílali své děti na nejprestižnější univerzity v zemi. Bohužel jejich bohatství přilákalo velké množství lidí nejrůznějších sociálních vrstev, kteří se snažili si jejich bohatství přivlastnit. Nezdráhali se snížit k nejhorším zločinům.

Když začali Osedžové umírat za podezřelých okolností a najatým vyšetřovatelům se nedařilo zločiny vyřešit a taktéž začali podezřele umírat, byla přivolána nedávno založená FBI s legendárním J. Edgarem Hooverem v čele. Jednalo se o jejich první tak rozsáhlý případ, při němž každý další krok vedl k novému zlověstnému tajemství a zločinnému spolčení.

✽

Když mi nakladatelství Leda nabídlo k recenzi knihu Krvavé prachy, jejímž autorem je David Grann, a která se věnuje osedžským masovým vraždám a zrodu FBI, moc dlouho jsem neváhala a s radostí nabídku přijala. O osedžských masových vraždách jsem slyšela poprvé a rovněž mě lákalo nahlédnout do historie proslulé FBI.

Tato kniha nabízí pohled do historie amerických dějin, která se odehrála před sto lety. Indiánský kmen Osedžů byl ke konci 19. století vyhnán pod tlakem Američanů do nehostinné a kamenité Oklahomy. Nehostinná půda však skrývala poklad. Brzy byla objevena velká naleziště ropy a Osedžové na pronájmu a každém barelu ropy vydělali milióny dolarů. Z Osedžů se rázem stal nejbohatší národ na světě. Američané však s nimi zacházeli jako s malými dětmi. Každý Osedž měl svého opatrovníka, který jim vydával jejich vlastní peníze a Osedž si bez jeho svolení nesměl koupit vůbec nic. A tak se na Osedžích začalo vydělávat. Američanům totiž jejich náhlé velké bohatství začalo ležet v žaludku a dokonce i vláda se jim snažila jejich příjmy co nejvíc omezit. Běloši však chtěli vytřískat ze jmění Osedžů víc a víc a brzy se uchýlili k nejhorším možným zločinům - neštítili se podvodů, násilí a dokonce ani vraždy.

Autor nás pomalu seznamuje a zasvěcuje do nejotřesnější americké historie, která neměla v té době obdoby. Čtenáři předkládá fakta, kterými mapuje dějiny Osedžů před zbohatnutím i po něm, a přibližuje, jaké následky mělo pro jejich kmen zbohatnutí, které jim mělo přinést blahobyt, ale nakonec přineslo smrt. Autor tomuto tématu věnoval velké úsilí a všechna fakta, která získal, se snažil vměstnat do pouhých 250 stran textu, což bylo nejspíše kamenem úrazu. Text je totiž velmi jednotvárný, ne příliš poutavý, obsahující mnoho jmen a rodinných vazeb, která jsem nebyla s to pochopit, natož vstřebat. Zpočátku jsem si tedy musela na autorův styl psaní zvykat, ale později mi čtení textu nedělalo příliš velký problém. Jen každému sednout nemusí a nejspíš ani nesedne.

Přitom příběh jako takový, navíc sepsaný dle skutečných událostí, byl zajímavý, a často mě mrazilo, čeho je člověk kvůli penězům schopný. Často mnou případy popisované v této knize hluboce otřásly, stejně tak lhostejnost úřadů, které vše zametaly pod koberec a nikdo vraždy skutečně nevyšetřoval. Každý kryl každého a z Osedžů si Američané udělali byznys. Pokud se objevil nějaký svědek, který by mohl mluvit, či vyšetřovatel, který zavětřil horkou stopu, byli nadobro odstraněni. Kolem Osedžů se stahovala mračna a později byste nenašli rodinu, která o někoho nepřišla. Toto masové vraždění si nakonec vyžádalo přes 600 obětí. 

Autor tento thriller rozdělil do tří částí - první z nich se věnuje konkrétní rodině Osedžů, ale rovněž mapuje celkovou historii tohoto kmene, druhá část vás seznámí s vznikem Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), jeho účelem, ale také s ředitelem J. Edgarem Hooverem, který se v jeho čele ocitl velmi mlád, jakož i s řadovými zaměstnanci, kteří dostali na starost vyšetřování vražd Osedžů. Ne vždy byly jejich praktiky čisté, ale nakonec se jim podařilo pachatele vypátrat. Třetí část se zaměřuje na současnost, v níž se autor setkává s potomky Osedžů, kteří tehdejší vraždění přežili, a zároveň se snaží spojit některé střípky, jenž kdysi nevyřešila ani FBI.

Krvavé prachy nejsou thrillerem v pravém slova smyslu, dokonce ani detektivkou, v níž se detektiv snaží vyřešit případ. Tehdejší vyšetřování bylo velmi složité a podílelo se na něm mnoho vyšetřovatelů, z nichž část vyšetřování pouze předstírala. Kniha je kombinací thrilleru a populárně naučné literatury, protože se zde nedá hovořit ani o literatuře faktu. Ale o non-fikci se autor ani nesnažil. Šlo mu především o to, přiblížit čtenáři kousek americké historie, o které se nikde nedočtete. Já osobně přečtení této knihy nelituji a určitě ji doporučím dalším čtenářům, které by tato problematika zajímala. Co mi však v knize chybělo, byly fotografie, které by laikům zhmotnily postavy skutečných Osedžů, s nimiž nás autor tak důvěrně seznamuje. Pokud vás tedy zajímají další informace včetně fotografií, najdete je například zde. Autorem článku je David Grann, autor knihy Krvavé prachy. 

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Dagmar Červenkové z nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Jsem holka. Co s tím? | Holly Bourne

autor: Holly Bourne
překlad: Romana Bičíková
originální název: What's a Girl Gotta Do? (2016)
nakladatelství: Slovart
značka: #BOOKLAB
rok vydání: 2019
počet stran: 432
anotace

Moje zhodnocení:

Když jednoho dne na cestě do školy začnou středoškolačku Lottie obtěžovat dva dělníci z dodávky, uvědomí si, že je potřeba začít jednat a snažit se změnit svět. Přijde se skvělým plánem - založí si vlog, pomocí něhož začne bojovat se všudypřítomným sexismem. Pomáhají jí nejlepší kamarádky Amber a Evie, jejichž příběhy vyprávějí první dva díly série, ale také nadějný filmař Will. Will a Lottie se zpočátku nemůžou vůbec vystát, ale brzy se ukáže, že protiklady se přitahují. Je však možné snahu změnit svět skloubit s učením a přípravou na pohovor na Cambridge?

✽

Jsem holka. Co s tím? britské autorky Holly Bourne je závěrečný třetí díl úspěšné série Být holka je dřina, kterou vydalo nakladatelství Slovart pod značkou #BOOKLAB. Tomuto dílu předchází kniha Už jsem normální?!?, která vypráví příběh Evie (recenze zde) a Je tohle láska?, která se zaměřila na Amber (recenze zde).

V posledním díle se čtenář seznámí s poslední dívkou z nerozlučné trojice, a to s Lottie. V předchozích dílech na nás může působit jako "holka do větru", ale nakonec se ukáže, že vše je jinak. Její výřečnost vezme za své, když cestou do školy narazí na chlapy z dodávky, kteří ji začnou slovně obtěžovat. Situace ji tak zaskočí, že nedokáže reagovat a doslova uteče. Celý den nad tím hloubá, co udělala špatně, jestli snad na sebe přitáhla pozornost, ale když vše vyloučí, zjistí, že hlavním důvodem byl fakt, že je holka. Lottie odmala sní o tom, že vystuduje Cambridge a stane se předsedkyní vlády a poté změní svět. Přípravy na pohovor na Cambridge jsou sice v plném proudu, ale Lottie se rozhodne jednat ihned a snažit se změnit svět. Celý měsíc bude upozorňovat na všechen sexismus, co uvidí. Nakonec se z nápadu stane školní projekt, do kterého se zapojí i její kamarádky. Snad zbude i čas na lásku.

Celá tato série je zaměřená na feminismus, ale v posledním díle se do tohoto tématu autorka pořádně obula. Slova jako feminismus a sexismus jsou zde propírána velmi důkladně, a to ze všech stran i úhlů. Lottie je rozhodnuta změnit svět za každou cenu, snaží se otevřít oči všem, a i když na to půjde dost výstředním způsobem a spousta lidí ji nepochopí a naopak jí začnou házet klacky pod nohy, nevzdává se až do úplného závěru.

Chování Lottie mnohdy hraničilo až s extrémismem, viděla jen svoji pravdu a naprosto odmítala odlišný postoj. Nechápala, proč věc tak očividnou někteří nevidí nebo vidět nechtějí. V tomto jsem se s ní nedokázala shodnout, ale přisuzovala jsem to jejímu mládí a naivitě, kterou v tomhle věku mohu snadno odpustit. Její spolužáci, školní sbor a hlavně rodiče však tak tolerantní často nebyli a i když se její projekt snažili někteří sabotovat, Lottie se nevzdala. Na druhou stranu obdivuji její odvahu, neboť snaha upozornit na sexismus za každou cenu ji mnohdy stálo nejedno ošklivé ponížení.

Ač se může zdát, že kniha řeší jen vážná témata, není to tak docela pravda. S Lottie čtenář zažije i spoustu vtipných situací, které touhu změnit svět odlehčí tím správným způsobem. A jelikož se jedná o yound adult literaturu, najde se zde i místo a čas pro lásku, která je sice tentokrát prvoplánová, ale jelikož autorka proti sobě postavila zarytou feministku a sebestředného šovinistu, nebyla nouze o zajímavé dialogy, jenž donutí nejednoho čtenáře k zamyšlení.

Celá série je bezpochyby skvělá a originální a já si ji doslova zamilovala. První díl Už jsem normální?!? byl bezkonkurenční, druhý Je tohle láska? mě malinko zklamal, ale jsem ráda, že s třetím dílem Jsem holka. Co s tím? se autorka vrátila ke kvalitám prvního dílu. V každém díle se najde prostor pro vtip, lásku, ale řeší se i vážnější témata a autorce se povedlo všechny tyto ingredience smíchat dokonale dohromady a vytvořit příběhy, které vás vezmou za srdce, ale také vedou k určitému ponaučení.

✰✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Klíč 17 | Marc Raabe

autor: Marc Raabe
překlad: Anna Marie Halasová
originální název: Schlüssel 17 (2018)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Vendeta
rok vydání: 2019
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

V kupoli berlínské katedrály je nalezena mrtvola prominentní kazatelky dr. Brigitte Rissové, kolem jejíhož krku visí klíč s vyraženým číslem sedmnáct. Tom Babylon z LKA chce případ získat za každou cenu. Před mnoha lety totiž zmizela jeho malá sestra, kterou naposled viděl právě s tímto klíčem kolem krku. Sám Tom se brzy stává kontroverzní osobou a jeho hlídáním je pověřena Sita Johannsová, která si brzy začne klást otázku, kdo toho více skrývá. Tom anebo tajemný vrah?

✽

Dobrovský s.r.o. vydal pod edicí Vendeta zajímavý thriller německého autora Marca Raabeho Klíč 17, který jsem pro vás přečetla a zrecenzovala. Jak se mi kniha líbila, se dozvíte na řádcích níže.

Hlavní postavou tohoto příběhu je Tom Babylon, třiatřicetiletý pracovník Zemského kriminálního úřadu, který si nese trauma z dětství. Před devatenácti lety zmizela jeho desetiletá sestra, kterou dodnes nepřestal hledat. Když se v kupoli berlínské katedrály najde rozdrásaná mrtvola s černými křídly, kolem jejíhož krku visí klíč s vyraženým číslem sedmnáct, Tom zpozorní a chce na případu dělat za každou cenu. Jeho desetiletá sestra totiž zmizela se stejným klíčem kolem krku.

Kniha je vyprávěna v přítomném čase hned z několika pohledů. Nejčastěji však sledujeme děj očima Toma Babylona, ale autor nevynechal ani vyprávění z pohledu Sity Johannsové, psycholožky, která má dohlížet na Toma či Jo Mortena, vrchního komisaře. Autor nás zavede také do minulosti, konkrétně roku 1998, tedy doby, která předcházela zmizení Tomovy malé sestry Violy, a zároveň se seznamujeme se samotným Tomem, ale hlavně s tím, jak ho zmizení sestry ovlivnilo v dalším životě. Podíváme se také do psychiatrické léčebny, kde se dějí podivné věci. Může se zdát, že autor rozehrál příliš mnoho dějových linek, ale nenechte se zmást. Na konci do sebe všechny dokonale zapadnou.

Autor se pokusil vylíčit tajuplnou až strach nahánějící atmosféru, kterou se mu bohužel nepodařilo udržet po celou dobu. Zpočátku vás kniha vtáhne, neboť vzhledem k rituální vraždě bývalé kazatelky Brigitte Rissové nabudete dojmu, že půjde o podobné či srovnatelné dílo s díly Dana Browna, ale to byste mohli být zklamaní. Nic podobného nečekejte. Autor napsal vlastní příběh, který se vymyká originálností, avšak dokonalý v žádném případě není. Jeho slabinou jsou hluchá místa, kterých je v ději hned několik. Napínavé nervy drásající pasáže, u kterých zapomínáte i dýchat, se střídají s nudou a šedí, které děj nikam neposouvají.

Ničemu nepomohla ani stále se opakující slova "OK", "Ó bože", která mě od čtení velmi rušila a zkazila celkový dojem z knihy. V poslední řadě bych ráda upozornila na chybu v anotaci - Sita se příjmením nejmenuje Johannová ale Johannsová. Nepůsobí to dobrým dojmem. 

Pochválit musím části odehrávající se v minulosti, které byly napsané přesně tak, jak si představuji. Zpočátku nevinné dětské dobrodružství se změní v boj o holý život, které vy jako čtenář prožíváte spolu s hrdiny tohoto příběhu. Škoda, že v podobném duchu nebyl napsán i zbytek knihy. Občas ději chyběla ta správná dramatičnost, která by nutila čtenáře pokračovat ve čtení. Možná i z toho důvodu jsem knihu četla déle, než je u mě zvykem. Nelákala mě k otevření, což se však změnilo v samém závěru knihy, kdy jsem ji prakticky nemohla odložit. Děj mě opět vtáhl a nepustil až do samotného rozuzlení, které bylo překvapivé a autor si ho velmi dobře promyslel. Některé otázky však zůstaly nezodpovězené, čímž si autor nechal prostor pro pokračování.

Autorův styl psaní, který mi občas přišel dost matoucí a chvíli mi trvalo, než jsem se správně zorientovala, mě bohužel neoslovil. Přesto bych tento detektivní thriller nezatracovala. Své čtenáře si jistě najde, ale já osobně jsem od slibného začátku čekala mnohem víc.

Knihu bych doporučila fanouškům detektivek a thrillerů, kterým vyhovuje vyvážené prolínání přítomnosti a minulosti a kteří chtějí přijít na kloub záhadnému klíči s vyraženým číslem sedmnáct, jenž zapříčinil smrt hned několika osob.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Klíč 17 vydal pod značkou Vendeta. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Hračkář | Andrew Mayne

autor: Andrew Mayne
překlad: Petra Diestlerová
originální název: Looking Glas (2018)
nakladatelství: Kalibr
edice: Edice světový bestseller
rok vydání: 2019
počet stran: 296
anotace

Moje zhodnocení:

Theo Cray se po předchozím případu nemůže vrátit ke svému univerzitnímu výzkumu, a proto zkouší novou oblast výzkumu, která je pro něj natolik zajímavá, že jí věnuje veškerý svůj čas. Čas mu zabírají také rodiče a příbuzní, kteří někoho pohřešují a žádají Thea o pomoc. Nicméně všem pomoct nemůže. Přesto ho nějakým způsobem zasáhne zmizení malého chlapce v nechvalně proslulé čtvrti Los Angeles, jehož otec požádá Thea o pomoc. Když se Theo dozví o městské legendě Hračkáře, který láká malé děti do svého hračkářství, z něhož se už nevrátí, a dokonce se setká s člověkem, jenž z jeho spárů utekl, pouští se do nebezpečného pátrání, při němž musí odsunout vědu a vydat se do světa, ve kterém mají sny a noční můry stejnou váhu jako skutečnost.

✽

Po autorově Šelmě (recenze k nahlédnutí zde), která přinesla na pole thrilleru něco nového a neokoukaného, jsem s chutí sáhla po Hračkáři, tedy druhém pokračování se sympatickým a taky trochu šíleným vědcem Theo Crayem, jehož postava si získala srdce mnoha čtenářů. Šelmou autor nahodil laťku dost vysoko, podařilo se mu ji Hračkářem vyrovnat či dokonce překonat? Můj názor se dozvíte níže v recenzi.

Nejprve bych chtěla pochválit obálku, která se opět velmi vydařila a spolu se Šelmou se bude krásně vyjímat ve vaší knihovně.

Předem bych chtěla upozornit, že autor v Hračkáři vyzradil celý děj z Šelmy včetně rozuzlení, takže pokud jste Šelmu ještě nečetli, doporučuji začít od ní. Pokud však nelpíte na čtení série od prvního dílu a začnete Hračkářem, nemusíte mít obavy, že byste nepochopili všechny souvislosti.

Znovu se setkáváme s trochu podivínským (pro někoho až šíleným) vědcem Theo Crayem, který i tentokrát využije svých specifických vědeckých metod pro objasnění zločinu, který se ukáže jako jeden z mnoha. Theo se pustí do pátrání po pohřešovaném chlapci, který zmizel v nechvalně proslulé chudinské čtvrti v Los Angeles. Chlapec se pohřešuje dlouhých 9 let a všechny stopy tak již dávno vychladly. Theo se nemá čeho chytit, ale pouze do té doby, kdy v místní škole objeví dětské kresby, na nichž je vyobrazen Hračkář - temná městská legenda, která podle pověsti unáší malé děti do svého hračkářství, z něhož se už nikdy nevrátí. Jelikož Theo nemá jiná vodítka, upíná se právě na tyto dětské kresby, a poté i na výpověď chlapce, který kdysi z Hračkářových spárů unikl. Rozbíhá se pátrání i přes nesouhlas místní policie a brzy se ukáže, že v případu je zapleteno mnohem víc lidí.

Oproti Šelmě má Hračkář pomalejší začátek, který se však vyplatí přelouskat, neboť poté děj nabere velmi rychlé tempo, které si ponese až do samého závěru. O napětí a zvraty není nouze. Tentokrát autor zkombinoval vědecké metody a jejich postupy s mystikou, rituály a věštěním, jež se budou velmi nenásilně prolínat, ač se mohou na první pohled vylučovat. S Theem se také zaměříme na vývoj forenzní techniky a zkoumání struktury DNA, které pochopí i laici, byť ne každého můžou tyto vědecké pasáže zaujmout. Já si v nich doslova libovala a hltala každé slovo. Opět jsem se dozvěděla zajímavé poznatky, anebo si některé pouze připomněla. Třešničkou na dortu jsou zmínky o různých sériových vrazích, jejichž chování a zvyklosti srovnává Theo s Hračkářem.

Krátké kapitoly dodávají knize na údernosti a vy máte potřebu číst dál a dál. Zápletka Hračkáře má oproti Šelmě blíže k reálnosti, i když příběh je zcela smyšlený. Závěr mě překvapil svým náhlým koncem, který jsem v tu chvíli vůbec nečekala, ale chválím autora, že se vyvaroval superhrdinským akčním scén z předchozího dílu, kvůli němuž jsem také snížila své hodnocení. Přesto ani závěr v Hračkáři není nejšťastnější. Nejen, že po dočtení máte více otázek, na které nedostanete odpověď, ale nedozvíte se nic o samotném vrahovi - jeho motiv i pohnutky vám zůstanou skryté.

I přesto řadím tuto knihu k nadprůměrným thrillerům, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Po Šelmě má i Hračkář pár malých much, které jsem však schopna odpustit a těšit se, s jakým nápadem přijde autor příště.

Pokud se vám líbila Šelma, rozhodně si nenechte ujít ani její pokračování, jehož předností je právě hlavní postava Theo Craye, která se i tentokrát dostane do křížku s policií, ale především si vaši pozornost získá zajímavými vědeckými metodami, s nimiž vás dokonale obeznámí a vysvětlí, na jakém principu fungují. Rychlé tempo, zvraty a notná dávka napětí je samozřejmostí.

✰✰✰✰

Taky jste propadli Theu Crayovi a oblíbili si jeho vědecké metody?

Budu se těšit na vaše komentáře.

Continue Reading...