překlad: Petra Diestlerová
originální název: Looking Glas (2018)
nakladatelství: Kalibr
edice: Edice světový bestseller
rok vydání: 2019
počet stran: 296
anotace
Moje zhodnocení:
Theo Cray se po předchozím případu nemůže vrátit ke svému univerzitnímu výzkumu, a proto zkouší novou oblast výzkumu, která je pro něj natolik zajímavá, že jí věnuje veškerý svůj čas. Čas mu zabírají také rodiče a příbuzní, kteří někoho pohřešují a žádají Thea o pomoc. Nicméně všem pomoct nemůže. Přesto ho nějakým způsobem zasáhne zmizení malého chlapce v nechvalně proslulé čtvrti Los Angeles, jehož otec požádá Thea o pomoc. Když se Theo dozví o městské legendě Hračkáře, který láká malé děti do svého hračkářství, z něhož se už nevrátí, a dokonce se setká s člověkem, jenž z jeho spárů utekl, pouští se do nebezpečného pátrání, při němž musí odsunout vědu a vydat se do světa, ve kterém mají sny a noční můry stejnou váhu jako skutečnost.
✽
Po autorově Šelmě (recenze k nahlédnutí zde), která přinesla na pole thrilleru něco nového a neokoukaného, jsem s chutí sáhla po Hračkáři, tedy druhém pokračování se sympatickým a taky trochu šíleným vědcem Theo Crayem, jehož postava si získala srdce mnoha čtenářů. Šelmou autor nahodil laťku dost vysoko, podařilo se mu ji Hračkářem vyrovnat či dokonce překonat? Můj názor se dozvíte níže v recenzi.
Nejprve bych chtěla pochválit obálku, která se opět velmi vydařila a spolu se Šelmou se bude krásně vyjímat ve vaší knihovně.
Předem bych chtěla upozornit, že autor v Hračkáři vyzradil celý děj z Šelmy včetně rozuzlení, takže pokud jste Šelmu ještě nečetli, doporučuji začít od ní. Pokud však nelpíte na čtení série od prvního dílu a začnete Hračkářem, nemusíte mít obavy, že byste nepochopili všechny souvislosti.
Znovu se setkáváme s trochu podivínským (pro někoho až šíleným) vědcem Theo Crayem, který i tentokrát využije svých specifických vědeckých metod pro objasnění zločinu, který se ukáže jako jeden z mnoha. Theo se pustí do pátrání po pohřešovaném chlapci, který zmizel v nechvalně proslulé chudinské čtvrti v Los Angeles. Chlapec se pohřešuje dlouhých 9 let a všechny stopy tak již dávno vychladly. Theo se nemá čeho chytit, ale pouze do té doby, kdy v místní škole objeví dětské kresby, na nichž je vyobrazen Hračkář - temná městská legenda, která podle pověsti unáší malé děti do svého hračkářství, z něhož se už nikdy nevrátí. Jelikož Theo nemá jiná vodítka, upíná se právě na tyto dětské kresby, a poté i na výpověď chlapce, který kdysi z Hračkářových spárů unikl. Rozbíhá se pátrání i přes nesouhlas místní policie a brzy se ukáže, že v případu je zapleteno mnohem víc lidí.
Oproti Šelmě má Hračkář pomalejší začátek, který se však vyplatí přelouskat, neboť poté děj nabere velmi rychlé tempo, které si ponese až do samého závěru. O napětí a zvraty není nouze. Tentokrát autor zkombinoval vědecké metody a jejich postupy s mystikou, rituály a věštěním, jež se budou velmi nenásilně prolínat, ač se mohou na první pohled vylučovat. S Theem se také zaměříme na vývoj forenzní techniky a zkoumání struktury DNA, které pochopí i laici, byť ne každého můžou tyto vědecké pasáže zaujmout. Já si v nich doslova libovala a hltala každé slovo. Opět jsem se dozvěděla zajímavé poznatky, anebo si některé pouze připomněla. Třešničkou na dortu jsou zmínky o různých sériových vrazích, jejichž chování a zvyklosti srovnává Theo s Hračkářem.
Krátké kapitoly dodávají knize na údernosti a vy máte potřebu číst dál a dál. Zápletka Hračkáře má oproti Šelmě blíže k reálnosti, i když příběh je zcela smyšlený. Závěr mě překvapil svým náhlým koncem, který jsem v tu chvíli vůbec nečekala, ale chválím autora, že se vyvaroval superhrdinským akčním scén z předchozího dílu, kvůli němuž jsem také snížila své hodnocení. Přesto ani závěr v Hračkáři není nejšťastnější. Nejen, že po dočtení máte více otázek, na které nedostanete odpověď, ale nedozvíte se nic o samotném vrahovi - jeho motiv i pohnutky vám zůstanou skryté.
I přesto řadím tuto knihu k nadprůměrným thrillerům, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Po Šelmě má i Hračkář pár malých much, které jsem však schopna odpustit a těšit se, s jakým nápadem přijde autor příště.
Pokud se vám líbila Šelma, rozhodně si nenechte ujít ani její pokračování, jehož předností je právě hlavní postava Theo Craye, která se i tentokrát dostane do křížku s policií, ale především si vaši pozornost získá zajímavými vědeckými metodami, s nimiž vás dokonale obeznámí a vysvětlí, na jakém principu fungují. Rychlé tempo, zvraty a notná dávka napětí je samozřejmostí.
Nejprve bych chtěla pochválit obálku, která se opět velmi vydařila a spolu se Šelmou se bude krásně vyjímat ve vaší knihovně.
Předem bych chtěla upozornit, že autor v Hračkáři vyzradil celý děj z Šelmy včetně rozuzlení, takže pokud jste Šelmu ještě nečetli, doporučuji začít od ní. Pokud však nelpíte na čtení série od prvního dílu a začnete Hračkářem, nemusíte mít obavy, že byste nepochopili všechny souvislosti.
Znovu se setkáváme s trochu podivínským (pro někoho až šíleným) vědcem Theo Crayem, který i tentokrát využije svých specifických vědeckých metod pro objasnění zločinu, který se ukáže jako jeden z mnoha. Theo se pustí do pátrání po pohřešovaném chlapci, který zmizel v nechvalně proslulé chudinské čtvrti v Los Angeles. Chlapec se pohřešuje dlouhých 9 let a všechny stopy tak již dávno vychladly. Theo se nemá čeho chytit, ale pouze do té doby, kdy v místní škole objeví dětské kresby, na nichž je vyobrazen Hračkář - temná městská legenda, která podle pověsti unáší malé děti do svého hračkářství, z něhož se už nikdy nevrátí. Jelikož Theo nemá jiná vodítka, upíná se právě na tyto dětské kresby, a poté i na výpověď chlapce, který kdysi z Hračkářových spárů unikl. Rozbíhá se pátrání i přes nesouhlas místní policie a brzy se ukáže, že v případu je zapleteno mnohem víc lidí.
Oproti Šelmě má Hračkář pomalejší začátek, který se však vyplatí přelouskat, neboť poté děj nabere velmi rychlé tempo, které si ponese až do samého závěru. O napětí a zvraty není nouze. Tentokrát autor zkombinoval vědecké metody a jejich postupy s mystikou, rituály a věštěním, jež se budou velmi nenásilně prolínat, ač se mohou na první pohled vylučovat. S Theem se také zaměříme na vývoj forenzní techniky a zkoumání struktury DNA, které pochopí i laici, byť ne každého můžou tyto vědecké pasáže zaujmout. Já si v nich doslova libovala a hltala každé slovo. Opět jsem se dozvěděla zajímavé poznatky, anebo si některé pouze připomněla. Třešničkou na dortu jsou zmínky o různých sériových vrazích, jejichž chování a zvyklosti srovnává Theo s Hračkářem.
Krátké kapitoly dodávají knize na údernosti a vy máte potřebu číst dál a dál. Zápletka Hračkáře má oproti Šelmě blíže k reálnosti, i když příběh je zcela smyšlený. Závěr mě překvapil svým náhlým koncem, který jsem v tu chvíli vůbec nečekala, ale chválím autora, že se vyvaroval superhrdinským akčním scén z předchozího dílu, kvůli němuž jsem také snížila své hodnocení. Přesto ani závěr v Hračkáři není nejšťastnější. Nejen, že po dočtení máte více otázek, na které nedostanete odpověď, ale nedozvíte se nic o samotném vrahovi - jeho motiv i pohnutky vám zůstanou skryté.
I přesto řadím tuto knihu k nadprůměrným thrillerům, které si rozhodně zaslouží vaši pozornost. Po Šelmě má i Hračkář pár malých much, které jsem však schopna odpustit a těšit se, s jakým nápadem přijde autor příště.
Pokud se vám líbila Šelma, rozhodně si nenechte ujít ani její pokračování, jehož předností je právě hlavní postava Theo Craye, která se i tentokrát dostane do křížku s policií, ale především si vaši pozornost získá zajímavými vědeckými metodami, s nimiž vás dokonale obeznámí a vysvětlí, na jakém principu fungují. Rychlé tempo, zvraty a notná dávka napětí je samozřejmostí.
✰✰✰✰
Taky jste propadli Theu Crayovi a oblíbili si jeho vědecké metody?
Budu se těšit na vaše komentáře.
Skvělá recenze! Teď lituji, že jsem si Hračkáře nekoupila taky. Zní opravdu lákavě a nejraději bych se do něj zakousla :D
OdpovědětVymazatDěkuji :-) Možná jsi udělala chybu, ale tak dokoupit se dá vždycky :D
Vymazat