středa 28. listopadu 2018

RECENZE: Strážce nádrže | Zdeněk Svěrák

autor: Zdeněk Svěrák
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 96
anotace


Moje zhodnocení:


Humorná novela psaná formou dopisů, které Jiří Smrček, strážce nádrže, adresuje generálnímu řediteli povodí. V dopisech se zmiňuje nejen o stavu přehrady, ale také o stavu jeho duše a prozrazuje na sebe i věci, které jen tak někomu nesvěříme. Jeho úkolem je najít mezi obyvateli obce Horní Znělá svého nástupce. Zdá se, že žádný kandidát není dostatečně vhodný.


Nakladatelství Grada nedávno vydalo krátkou novelu Strážce nádrže, kterou napsal Zdeněk Svěrák, jehož není třeba českým čtenářům představovat. Ač velmi dobře znám jeho filmovou a divadelní tvorbu, s tou spisovatelskou se setkávám poprvé.

Vypravěčem příběhu je Jiří Smrček, sedmdesátiletý bývalý venkovský učitel, který je pověřen důležitým úkolem - má najít místo sebe nového strážce nádrže. Kniha je psaná formou dopisů, které Jiří Smrček adresuje generálnímu řediteli povodí a vůbec mu nevadí, že ani na jeden z jeho 23 dopisů ředitel neodpoví. Často se ve svých dopisech zmiňuje o stavu přehrady, ale kolikrát na sebe prozradí detaily (nejen) ze svého osobního života, které by obyčejný člověk jen tak někomu nesvěřil.


Zpočátku jsem nevěřila, že by mě novela o bezmála sto stranách mohla zaujmout či snad překvapit. S autorem jsem neměla žádné zkušenosti a po pravdě nevěděla, co přesně očekávat. Nakonec jsem byla nadšená. Zdeněk Svěrák je totiž skvělým vypravěčem, který dokázal na malém prostoru vytvořit laskavý, milý a úsměvný příběh s kapkou hořkosti, jenž ve mně vyvolal spoustu emocí. 

Vyprávění v sobě ukrývá několik vtipných scén, u nichž jsem se smála nahlas. Popisy kolonoskopie, scény s hlučným výtahem či obsluhu nahoře bez jen tak ze své paměti nevymažu. Autor si dokonce udělal legraci i sám ze sebe, a to s grácií sobě vlastní. S lechtivými scénami si poradil obstojně a kniha nepůsobí vůbec lacině. Závěr byl docela smutný s hořkou pachutí, ale naštěstí nedopadl způsobem, kterého jsem se nejvíc obávala. 

Pokud máte chuť na odpočinkovou jednohubku plnou laskavého humoru a krásné a bohaté češtiny, poohlédněte se po Strážci nádrže, který ve vás zaručeně vyvolá úsměv na tváři. 


✰✰✰✰ 


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové a nakladatelství Grada, kde si také Strážce nádrže můžete zakoupit.
Continue Reading...

pondělí 6. února 2017

RECENZE: Deník fejsbukové matky pokračuje | Lucie Nachtigallová


autorka: Lucie Nachtigallová
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 208






Anotace:



Specifický smysl pro humor, sebeironie a další stovky vtipných příběhů mámy od tří dětí, kterou jste mohli poznat už v prvním díle Deníku fejsbukové matky, tlačí na naši bránici snad s ještě větší silou než předtím.
Peripetie, které rodiče, dvojčata Viki a Fandu, jejich malou sestru Bětku a domácí zvěřinec denně potkávají, tentokráte zahrnují statusy z let 2012 – 2014. Jak to dopadne, když se přetížená matka rozhodne ještě kromě plození, rození, kojení a výchovy dětí podnikat? Věřte, že se budete smát od první do poslední stránky.

Stejně jako u prvního dílu i zde platí, že knihu můžete začít číst zepředu, zezadu, nebo třeba i odprostřed, a přesto vám nic neuteče. Všude se chytnete a všude se poznáte. V tomto vydání navíc najdete originální bonusový materiál. 



Vlastní názor:



Tato kniha, jak už název vypovídá, je pokračováním úspěšného prvního dílu Deník fejsbukové matky, která vyšla v minulém roce. Kniha je originální a zajímavá hlavně tím, že je celá sestavená pouze z facebookových statusů. Setkala se s pozitivními ohlasy a tak nic nebránilo tomu vydat pokračování. 

A o čem autorka píše, že je to tak zábavné? Hlavně o různých peripetiích, které potkaly její rodinu. Nejvíce se zasmějete u vtipných historek, které autorka zažila s dětmi. V záplavě vtipných a sebeironických komentářů se objeví i statusy odkazující na události té doby, např. zmiňuje kauzu methylalkoholu. Člověk si tak i připomene, co se v letech 2012-2014 událo.

Kniha je moc hezky zpracovaná, předsádka je vytvořena z malůvek autorčiných dětí, stránky uvnitř knihy jsou z křídového papíru. Nechybí ani všitá záložka, kterou možná ani nepoužijete. Kniha se totiž čte velmi rychle a prakticky sama. Jak uvádí i anotace, knihu můžete číst zepředu, zezadu nebo začít uprostřed. Statusy jsou však seřazeny podle data a některé na sebe navazují. Navíc jsou některé doplněny fotografiemi





Kniha rovněž láká na originální bonusový materiál. Ten sestává z vysvětlení pravidel hry, jejíž název zní "Krvavé koleno", která, ač se podle názvu nezdá, se hraje s dětmi a možná zaujme i vás. Dále vám autorka odhalí recept na "nejlepší vanilkové rohlíčky na světě", který se v rodině předává z generace na generaci a "Fandovu rybí polévku", což je zase tajný manželův recept, který autorce prozradil pod menším nátlakem. A abych všechno neprozradila, tak o dalším bonusovém materiálu se dočtete v knize. 😊





Pokud jste fanoušky Lucie Nachtigallové a líbil se vám první díl, neotálejte s koupí druhého dílu. Budete se smát od začátku až do konce. Pokud vám ale Facebook nic neříká nebo na něj máte dokonce alergii, kniha pro nás určená není.

90 %



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Více o knize se dozvíte zde a zakoupit ji můžete zde.

Continue Reading...