středa 26. září 2018

RECENZE: Není úniku | Taylor Adams

autor: Taylor Adams
překlad: Irena Steinerová
originální název: No Exit
nakladatelství: Knižní klub
rok vydání: 2018
počet stran: 272
anotace


Moje zhodnocení:


Darby Thorneová studuje druhý ročník na Coloradské univerzitě v Boulderu a není nic, co by ji přimělo vydat se na vánoční prázdniny domů do Utahu. Osud však rozhodne jinak. Darby se dozvídá, že její matka trpí rakovinou slinivky a čeká ji operace. Den před Štědrým dnem je nucena nasednout do svého stařičkého auta a vydat se na dlouhou cestu. Sněhová bouře a problémy se stěračem Darby donutí zastavit na nedalekém odpočívadle. Bez signálu a odříznutá od světa je nucena strávit noc se čtyřmi neznámými lidmi uprostřed ničeho. Není totiž žádná možnost se odtud dříve dostat. Když se pokouší najít signál kousek od parkoviště, při cestě zpět objeví v jednom ze zaparkovaných vozů malou holčičku. Darby netuší, kdo z jejích neznámých společníků je únosce...


Není úniku je čerstvou novinkou, kterou vydal Knižní klub a napsal ji americký autor Taylor Adams. Tento thriller, který vyniká poutavou obálkou a lákavou anotací nesměl v žádném případě chybět v mé knihovně. V týž den, kdy jsem si jej vyzvedla, jsem se plná očekávání pustila do čtení. Níže v recenzi se dozvíte, jak jsem byla s knihou spokojená.

Taylor Adams, autor knihy, má na svém kontě již tři romány: No Exit (Není úniku), Our Last Night a Eye-shot. Fascinuje jej vyprávění napínavých příběhů, a to ve všech možných podobách - až už se jedná o knihy, film, televizi nebo videohry. Začal psát hned, co se naučil držet pero. Autor vyrůstal v malém městečku Woodinville, které leží u Seattlu ve Washingtonu. Jeho zálibu v napětí ovlivnil život ve stínu jedné z nejnebezpečnějších sopek Mount Rainier. V současné době pracuje v televizní a digitální reklamě. Žije v Seattlu s přítelkyní Jaclyn, jejich čivavou, kočkou a krajtou královskou. 

Hlavní hrdinkou příběhu je vysokoškolská studentka Darby, která cestuje za svou nemocnou matkou. V průsmyku Backbone ji zastihne sněhová bouře, která ji dovede na nedaleké, od světa odříznuté odpočívadlo. Při hledání signálu objeví v zaparkované dodávce malou holčičku, která má přes ústa přelepenou pásku a je zavřená v psí kleci. Je vyděšená, ale rozhodnutá té malé holčičce pomoct. Nemá žádný plán, ale jistá si je jednou věcí - jeden ze čtyř lidí uvězněných na odpočívadle holčičku unesl. Darby Thorneová se nikdy nepovažovala za hrdinku, nemá ráda, když je středem pozornosti a ještě nedávno trpěla úzkostmi. Nyní může jen ona pomoci malé holčičce v nesnázích. V okolí není signál a Darby není schopna zavolat pomoc odjinud. Je soumrak a ona musí vydržet do rána, do doby, než přijede sněžný pluh a odhrne jim cestu, protože odtamtud není úniku...




Tento thriller si vás získá hned několika aspekty. Nejprve vás zaujme jednoduchou, ale o to poutavější obálkou, na níž je vyobrazena zasněžená krajina s autem a stopami krve. A tato obálka přesně vystihuje i příběh, který se skrývá uvnitř knihy. Uprostřed sněhové vánice se na odpočívadle sejde pět neznámých lidí, za maskou některého z nich se skrývá psychopat a únosce. Příběh se odehrává na omezeném místě s daným počtem osob, což samo o sobě je velkým lákadlem.

Uprostřed ničeho na jednom odpočívadle sněhovou vánicí odříznutém od světa se odehrává nervydrásající příběh plný napětí, akce a překvapivých zvratů, který vás vtáhne a jen tak nepustí. Na necelých tři sta stranách dokázal autor rozehrát dokonalou hru na kočku a myš, jejíž vítěz není na první pohled vůbec jistý. Nenarazíte zde na žádná hluchá místa, na každé stránce se pořád něco děje a vy si ani na okamžik nevydechnete. Kapitoly jsou rozdělené na časové úseky a celý příběh se v podstatě odehrává po jednu noc. Navíc autor vytvořil "úžasně" zvráceného a nelítostného psychopata, s nímž byste se za žádných okolností nechtěli potkat.

Postavy autor propracoval dobře vzhledem k počtu stran, na kterých se příběh odehrává. Žádná postava zde není do počtu a každá má za sebou určitou minulost, která ji formovala a z nějakého důvodu zavedla na toto místo. Jako formu vyprávění zvolil autor er formu, což byl dle mého názoru dobrý tah. Od hlavní hrdinky si tak udržujete určitý odstup a zároveň vám autor umožní nahlédnout na děj i z opačné strany, tedy očima únosce.

Občasná předvídatelnost některých situací a konání postav nic nemění na celkové kvalitě a propracování příběhu. Kniha si po celou dobu drží své tempo, které zvolní až v samém závěru knihy. Gradace příběhu je fenomenální a samotný závěr knihy je i přes jistou předvídatelnost plný zvratů a nečekaných situací. Při mnohých scénách budete tajit dech a nervozitou si okoušete všechny nehty.

Závěrem bych ráda uvedla, že se jedná o neobyčejný příběh odehrávající se ve velmi krátkém časovém období, při kterém se všem zúčastněným několikrát obrátí život naruby a udá se plno šokujících zvratů, a to vše na pozadí právě probíhající sněhové vánice a mrazivé zimě, která vám zaleze až do morku kostí.

Pokud vás lákají příběhy odehrávající se na uzavřeném prostoru s omezeným počtem osob, z nichž většina něco skrývá a jeden z nich je obávaný psychopat, který se ničeho nelekne a jde si pevně za svým, pak je kniha Není úniku pro vás tou správnou volbou. Před čtením se obrňte pevnými nervy a  připravte si něco na zahřátí.


✰✰✰✰✰


Četli jste tuto knihu nebo se teprve chystáte?
Líbila se vám?
Budu se těšit na vaše komentáře.
Continue Reading...

neděle 23. září 2018

RECENZE: Papíroví duchové | Julia Heaberlin

autor: Julia Heaberlin
překlad: Bohuslava Nováková
originální název: Paper Ghosts
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Carl Louis Feldman byl kdysi uznávaným fotografem, poté byl však obviněn z vraždy mladé ženy, ale nakonec byl zproštěn viny. Nyní ve stáří, kdy na něj dolehla demence, obývá pečovatelský dům. Jednoho dne ho navštíví jeho dcera, aby ho vzala na výlet. Carl netuší, že žena se za jeho dceru pouze vydává, přesto se k výletu nechá přesvědčit. Bezejmenná dívka si o Carlovi myslí, že je sériový vrah a ví, kde je pohřbena její sestra Rachel, která ve svých devatenácti letech zmizela a už se nikdy neobjevila. Jejím cílem je zjistit, zda si Carl vraždy pamatuje, a pokud ano, chce, aby se k nim doznal. Je Carl vinen nebo se jedná o nevinného člověka, jak ho uznala porota? Tak či ona, mladá žena podstupuje obrovské riziko, když se s potenciálním sériovým vrahem toulá texaskou divočinou bez možnosti dovolat se jakékoliv pomoci.


Papíroví duchové jsou druhým počinem autorky Julie Heaberlin, který vydalo nakladatelství Omega. Prvotina s názvem Černooké Zuzany měla u čtenářů velký úspěch. Já takové nadšení se čtenáři bohužel nesdílela, měla jsem ke knize pár výhrad, které si můžete přečíst zde. Jestli Papíroví duchové předčili Černooké Zuzany, se dozvíte níže v recenzi.

Vypravěčkou příběhu je mladá žena, jejíž pravé jméno neznáme, ale pro nás není až tak důležité. Důležité je, že měla starší sestru Rachel, která před dvanácti lety zmizela neznámo kam. Jednoho rána se vypravila hlídat děti sousedů, ale nikdy na místo nedorazila. Tato skutečnost celou rodinu silně poznamenala, ale nejvíc právě hlavní hrdinku, která nikdy po své zmizelé sestře nepřestala pátrat. Začala bojovat se svými strachy a zapřísáhla se, že zjistí, co se tehdy Rachel stalo. Později, v domě, ve kterém bydlela, objevila na půdě tajemnou fotografii dvou malých holčiček, která ji dovedla k jejímu autorovi - Carlu Louisovi Feldmanovi, možnému sériovému vrahovi, který byl kdysi obviněn z vraždy mladé ženy, byť byl nakonec viny zproštěn. Hlavní hrdinka pojala podezření, že právě on může mít se zmizením Rachel něco společného, takže ho přemluvila k jistému výletu, který by mohl pomoci Carlovi rozpomenout se či se k vraždám dokonce doznat. Cestování s potenciálním sériovým vrahem, navíc texaskými pustinami, kde není možné dovolat se jakékoliv pomoci, skýtá mnohá nebezpečí. Hnána pomstou však nemá jinou možnost a s pistolí v kapse se rozhodne čelit svému dalšímu strachu. Je na řadě právě ona?




Zpočátku chaotické vyprávění vzápětí dostane jasnější obrysy a pohltí vás tak, že nebudete moci přestat číst. Já jsem to aspoň takto vnímala. Jakmile se Carl s tajemnou dívkou, která se vydává za jeho dceru, ocitne ve vozidle, bude se vám kniha jen těžko odkládat. Nejen, že čtenář neví, co čekat, ale ani obě postavy, netuší, co očekávat od druhého. Očima mladé ženy sledujeme cestu za červenými tečkami na mapě Texasu, kterými nazvala možné oběti, jež má nejspíš Carl na svědomí. Návštěva těchto míst má Carlovi pomoct vzpomenout si, jestli opravdu mladé dívky zabil a co s nimi udělal. 

Myslím, že autorce se podařilo navodit tajemnou až skoro strašidelnou atmosféru, která prostupuje celým příběhem. Kdo jsou holčičky na fotografii, na které v knize několikrát narazíme? Jak je jejich fotografie do celého příběhu zapletena? Vidí Carl opravdu duchy nebo si je vymýšlí? Přiznám se, že já se u knihy nebála, ale dokázala navodit příjemně mrazivou atmosféru, která se mi na knize líbila asi nejvíc. Hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla, ale vzhledem k tomu, co měla za sebou, jsem ji celkem chápala. Její "příprava" na Carla mi přišla občas přitažená za vlasy, ve skutečnosti si to neumím dost dobře představit, ale v Americe je nejspíš možné cokoliv. 

Jednu hvězdičku musím srazit za konec, který byl na můj vkus dost uspěchaný a po předchozím ději tak nějak nesourodý. Překvapivý byl, ale že by mi vyrazil dech, tak to vůbec. Přesto knihu hodnotím velmi kladně, protože autorce se povedl napsat napínavý příběh s mnoha zvraty, který vyniká svou atmosférou. Při čtení jsem dostala chuť místa v knize navštívit a prohlédnout si je na vlastní oči. Po přečtení autorčina poděkování, kde uvádí některé věci na pravou míru, jsem si ihned některé události dychtivě vyhledávala na internetu. 

Pokud vás lákají příběhy s ženskou hlavní hrdinkou, která prahne po pomstě a touží nalézt svou zmizelou sestru, líbí se vám jízda v autě napříč městy, zkoumání tajemných fotografií a tajuplných míst, jsou Papíroví duchové tou správnou četbou pro vás.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha zaujala, více se o ní dozvíte zde a zakoupit si ji můžete přímo zde.


Continue Reading...

úterý 18. září 2018

MINIRECENZE: Andílek | Konkláve | Vila na Sadové

Hezké odpoledne milí čtenáři.

Dnes jsem si pro vás připravila minirecenze na tři knihy. První z nich se jmenuje Andílek, který napsala Mary Kubica, byl mou první zkušeností s autorkou a určitě ne poslední. Stejně tak, co se týče Roberta Harrise a jeho Konkláve, které čtenářům ukázalo, jak taková volba papeže vlastně probíhá zevnitř, očima jednoho kardinála. Od autora si chci již delší dobu přečíst Otčinu, která mě láká tématem alternativní historie, aneb co by se stalo, kdyby tehdy druhou světovou válku vyhrál Adolf Hitler. Poslední knihou, kterou jsem pro vás zrecenzovala v kratším formátu, je Vila na Sadové Richarda Skláře, jejíž příběh, ať už ten ze současnosti či z minulosti, se odehrává v Ostravě, ve městě, které je mému srdci blízké. 



Andílek | Mary Kubica


Stručná anotace:
Heidi měla vždy dobré srdce. Pracuje v neziskové organizaci, kde se stará o uprchlíky, kterým pomáhá zařadit se do normálního života. Jednoho deštivého dne si všimne mladé dívky s miminkem v náručí. Dívka žije na ulici a Heidi jí je nesmírně líto. Myslí na ni dnem i nocí. Heidin manžel Chris měl pro manželčinu touhu pomáhat lidem vždy pochopení, ale když se jednoho dne objeví Heidi s dívkou a miminkem ve dveřích, nemůže tomu uvěřit nejen on, v šoku je i jejich dvanáctiletá dcera Zoe. V malém bytě se jich místo tří teď tlačí pět a Chris i Zoe dávají důrazně najevo svůj nesouhlas se vzniklou situací. Nedůvěřivá Willow je ráda, že má střechu nad hlavou a je o ni i její miminko postaráno. Jaké tajemství skrývá mladá matka? A nezašla Heidi v péči o cizinku nebezpečně daleko?

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Psychothrillery od Mary Kubicy chci zkusit už delší dobu. Proč nezačít třeba Andílkem, kterého jsem si vypůjčila z knihovny a suším ho doma už víc jak dva měsíce...

Stručné zhodnocení:
Příběh je předkládán čtenáři ze tří pohledů - z pohledu Heidi, Chrise a Willow, přičemž se střídají i různá časová období. Začátek vám může připadat rozvláčnější, ale jelikož se jedná o psychothriller, dá se to tolerovat. Osud Willow mě zajímal a byla jsem zvědavá, jak vůbec dojde k tomu, že ji Heidi nabídne přístřeší a přivede k sobě do rodiny. Kniha ukazuje, jak málo stačí k tomu, aby se váš život otočil o 360 stupňů a zničil všechny vaše plány a ideály. Každý si nese nějaké tajemství, které pomalu vyplouvá na povrch. Kniha je doslova nabitá emocemi a já jsem v určitých pasážích měla co dělat, abych zadržela slzy. Někdy stačí málo k tomu, aby rány, které jsou již dávno zahojené, se opět otevřely a zasáhly vás plnou silou. Mezi šílenstvím a normálností existuje tenká hranice, když máte na dosah něco, co jste neměla už nikdy mít. V určitých situacích jsem chápala obě strany, respektive, že jsem se dokázala vcítit do toho, co asi zrovna prožívaly. Konec byl velmi překvapivý a podle mě si kniha rozhodně zaslouží vaši pozornost.

✰✰✰✰✰



Konkláve | Robert Harris


Stručná anotace:
Papež je mrtvý. Za zavřenými dveřmi v Sixtinské kapli se ihned roztáčí kola katolické mašinérie. Sto osmnáct kardinálů z celého světa zasedne, aby zvolili nového papeže, nejmocnějšího duchovního vůdce planety. Bůh jim má být nápomocen, aby zvolili toho pravého. Každý má však nějaká svá tajemství či hřích, které nedokážou déle skrývat. I když jsou kardinálové oslavováni jako muži ctností, všichni mají své rivaly a někteří se neváhají intrikovat.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Kniha mě lákala delší dobu a když jsem ji náhodou objevila v novinkách v knihovně, odnesla jsem si ji domů.

Stručné zhodnocení:
U této knihy jsem předpokládala a zároveň se i těšila, že se dozvím, jak probíhá konkláve uvnitř, očima samotných kardinálů, čehož se mi také dostalo. Jedná se o čtivý příběh od první stránky, i když jsem se zpočátku bála, jestli budu všemu rozumět. Děj je vyprávěn z pohledu Jacopa Lomeliho, kardinála-biskupa a zároveň děkana kolegia kardinálů, který neustále bojuje s vnitřními rozpory, jenž byly velmi dobře popsány. Ve jeho 75 letech jej trápí jakási duchovní nespavost, která mu brání ve splynutí s Duchem svatým, modlitby mu činí problém a Bůh mu neodpovídá. Papež zemřel a je třeba zvolit nového duchovního vůdce a Lomeli vezme tento úkol velmi vážně a je rozhodnutý, že učiní všechny potřebné kroky, aby konkláve proběhlo podle daných pravidel. Bohužel většina kardinálů vidí v ostatních kardinálech své rivaly a nebojí se intrik, aby dosáhli svého.
Zápletka je velmi povedená, s překvapivou pointou a velmi nečekaným závěrem, u něhož mi spadla brada. Knihu budete jen velmi těžko odkládat a napětím si okoušete všechny nehty.
Jedná se o mé první setkání s autorem a po přečtení této knihy obdivuji jeho píli, neboť musel načerpat velmi mnoho informací (o čemž se i v poděkování zmiňuje), aby mohl čtenářům popsat zákulisí konkláve uvěřitelným, ale zároveň decentním způsobem. Jsem ráda, že jsem měla možnost si přečíst tuto knihu a určitě se poohlédnu i po dalších autorových knihách.

✰✰✰✰


Vila na Sadové | Richard Sklář


Stručná anotace:
Rok 1941
Johann Proske, postarší úředník na pozici tajemníka starosty Moravské Ostravy, začíná v pohodlí luxusní vily na Sadové ulici psát svůj deník. Na první pohled ustrašený byrokrat však hraje dvojí hru. Původního majitele vily, celou jeho rodinu i sbírku cenných uměleckých předmětů ukrývá.
Rok 2013
Realitní agentka Roberta, přezdívaná Bo, je životem protřelá padesátnice, které nechybí vtip, inteligence a skvělý úsudek. Se svým bývalým manželem vlastní úspěšnou firmu, jejich společná minulost však sahá mnohem dál. Před dvaceti lety totiž pracovali jako elitní agenti Ministerstva vnitra.
Jejich společnost prodává vilu na Sadové, o kterou se začne zajímat tajemný kupec. Při pátrání po jeho identitě odhalí podezřele mnoho indicií souvisejících s jejich minulostí. Někdo krutý a chladnokrevný se rozhodl najít je a pomstít se.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Jelikož je děj zasazen do Ostravy, kde jsem vyrostla a žiji, už dlouho mě lákalo přečíst si tento příběh.

Stručné zhodnocení:
V knize se prolínají dva příběhy - minulý a současný. Minulý se odehrává v protektorátní Ostravě, v době, kdy Reinhard Heydrich nastupuje do úřadu zastupujícího říšského protektora. Na první pohled ušlápnutý úředník Johann Proske, který svědomitě plní své povinnosti, ukrývá doma židovskou rodinu i s jejich cennou uměleckou sbírkou. Tato dějová linka mě velmi zajímala a četla jsem ji jedním dechem. Dozvěděla jsem se spoustu pro mě nových informací o tehdejší době, kdy již dva roky zuřila druhá světová válka. S deníkem Johanna Proskeho jsem prožila tři válečné roky, od roku 1941 do roku 1943.
Bohužel současná dějová linka, ač zprvu působila velmi lákavě, neboť vás ihned vtáhne prohlídkou oné tajemné vily na Sadové, která je stěžejní pro tento příběh, se později doslova rozplizla do nudného a velmi vleklého příběhu. Po slibném začátku se děj začal velmi táhnout, neposouval se vpřed a zřejmě i z toho důvodu jsem pak měla menší čtecí krizi, kdy se mi nechtělo pokračovat ve čtení. Hlavní hrdinka je celkem drsná žena, která se ničeho a nikoho nebojí, díky níž není nouze o dostatek akčních a krvavých scén. Za velké plus považuji samozřejmě místo, kde se příběh odehrává, neboť Ostrava je mým rodným městem a ulice, na kterých se děj odehrává, mi jsou velmi dobře známé. Tamní ostravská atmosféra i s všudypřítomným smogem a humorem mi byla velmi blízká, a to byl nejspíš i důvod, proč jsem u knihy vytrvala až do konce. Závěr byl překvapivý, ale cesta k němu velmi velmi zdlouhavá. Škoda. Asi jsem čekala něco trochu jiného.

✰✰✰
Continue Reading...

sobota 15. září 2018

RECENZE: Je tohle láska? | Holly Bourne

autor: Holly Bourne
překlad: Romana Bičíková
originální název: How hard can love be?
nakladatelství: Slovart
značka: BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 456
anotace


Moje zhodnocení:


Evie, Amber a Lottie jsou nejlepší kamarádky, které spojuje nejen silné přátelství, ale hlavně feministický klub, který společně založily. Předchozí díl Už jsem normální?!? vyprávěl o Evie, tento příběh se zaměřil na Amber. 
Amber žije v Anglii, ale tohle léto vyráží do Ameriky za svou matkou, kterou už dva roky neviděla. Ambeřina matka nebyla nikdy ukázkový rodič, ale poté, co se odstěhovala do Ameriky, prý prodělala celkovou změnu osobnosti. Amber je plná nadějí, ale i zklamání, neboť matce nikdy neodpustila, že jí ze dne na den opustila. Těší se, že se shledají, sblíží a společné léto jejich vztah změní. Bohužel ne vše půjde podle plánu. Amber má přes léto vypomáhat na dětském táboře, kde se seznámí s Kylem, klukem, Králem plesu, po němý touží všechny dívky. Opravdu by mohl mít o Amber zájem? Evie a Lottie si to myslí. A pokud ano, je tohle láska?


Je tohle láska? je druhým dílem z třídílné série Být holka je dřina, kterou napsala autorka knih pro děti a mládež Holly Bourne. Předchozí díl Už jsem normální?!? jsem četla a recenzovala na začátku roku a recenzi na něj si můžete přečíst zde.




Amber je sedmnáctiletá dívka, jejímiž nejlepšími přítelkyněmi jsou Evie a Lottie. Žije v Anglii se svým otcem, macechou a nevlastním bratrem Craigem, kterého z duše nenávidí. Tohle léto se však má po dvou letech setkat se svou matkou, která se odstěhovala do Ameriky a Amber jí a otčímovi bude vypomáhat s dětským táborem. Amber se těší, že celé léto stráví se svou matkou, že se sblíží a jejich vztah se urovná. Nic ale nepůjde podle plánu. Amber se cítí odstrčená, svého otčíma nemusí a cítí se sama. Naštěstí potká Kylea, typického amerického kluka, sportovce a krále plesu. Je možné, aby měl oči jen pro Amber? Ale proč ji matka před ním varuje? 

Autorka napsala dojemný a citlivý příběh, v němž se snaží mladá dívka urovnat vztah s matkou, která ji před dvěma lety opustila. Amber zpočátku působí jako rozmazlený fracek, který se snaží vynutit si pozornost matky za každou cenu, čímž mi dost lezla na nervy. Postupně jsem se do ní vctítila a začala ji chápat. Myslím, že se autorce podařilo opět velice dobře vykreslit charakter postavy -  náctileté dívky s problémy, s nimiž se  musí potýkat. Amber touží po lásce, a to především po té mateřské. Jelikož má pocit, že se jí nedostává, utápí slzy v alkoholu. Naštěstí má kolem sebe spoustu přátel, kteří ji nenechají ve štychu a pomůžou jí i za cenu, že se sami dostanou do vážných problémů. 

Na autorce se mi líbí, že umí skvěle skloubit vážné téma (i v tomto díle se řeší psychická nemoc) s neobyčejným příběhem jedné středoškolačky, která netouží po ničem jiném než po lásce. Příběh je sice určen pro mládež, ale je napsán originálně a nic zde nepůsobí jako klišé. Přesto se mi předchozí díl Už jsem normální?!? líbil o něco více, protože byl protkán humorem a vtipnými situacemi. V tomto díle moc prostoru pro humor nebylo, což na druhou stranu chápu, ale zpočátku jsem měla jiná očekávání. První polovina mi tak přišla o něco slabší, druhá naopak mě vtáhla a nepustila až do poslední stránky.




Co se týče postav, nejvýraznější z nich je Amber, která rychleji mluví než myslí a díky tomu také zažívá spoustu problémů, kterým by se jinak vyhnula. Autorka dala prostor i jejím kamarádkám z Anglie - Evie a Lottie, s nimiž Amber komunikuje přes skype a e-mail, přičemž nezapomínají ani na svůj feministický klub, jehož jsou členkami. Každá postava je jiná, má svůj osobitý charakter i vystupování, ale nejvíce jsem si oblíbila Whinnie, jejímž životním symbolem a filozofií je Medvídek Pú. Hlavní chlapecká postava Kyle mě zpočátku moc nezaujala, ale pak mě ohromila svými skutky. 

Závěrem chci uvést, že se jedná o velmi čtivý příběh pro mládež, který má nejen duši, ale i správnou atmosféru, se kterou jste se mohli setkat už v předchozím díle. Cením si originality, které se příběhu dostalo, jakož i nepředvídatelného závěru, s nímž se běžně u tohoto žánru nesetkáte.

Pokud tedy hledáte neokoukanou a originální romantiku pro mládež, zaměřte se na sérii Být holka je dřina. Pokud jste ještě nečetli předchozí díl Už jsem normální?!?, doporučuji začít tímto.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit přímo zde.
Continue Reading...

sobota 8. září 2018

RECENZE: V dobrém i zlém | Michelle Sacks

autor: Michelle Sacks
překlad: Milan Lžička
originální název: You were made for this
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 296
anotace


Moje zhodnocení:


Manželé Merry a Sam se za vidinou lepšího života odstěhují z Ameriky do Švédska, do domku, který leží daleko od civilizace. Bezmezně milující manželka, oddaný manžel a opečovávané dítě. Řekli byste dokonalá rodina. Občas nedokáží uvěřit, jaké mají štěstí a že konečně mohou začít žít svůj dokonalý život na venkově. Jednoho dne přijede na návštěvu Merryina kamarádka Frank, která do místní rodinné idyly zlehka zapadne. Malého Conora si zamiluje a sblíží se se Samem. Frank a Merry se znají od dětství, a proto Frank velmi brzy odhalí faleš a zradu, která se schovává za touto pohádkovou rodinou. Jen Frank ví, co se tady skutečně odehrává. Kdo je vlastně manipulátor a kdo oběť?


V dobrém i zlém je název nejnovějšího psychothrilleru, který vydalo nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis.

Autorka knihy Michelle Sacks se narodila v Jižní Africe, kde také vystudovala literaturu a filmovou vědu na Univerzitě v Kapském městě. Dvakrát byla v užší nominaci na South African PEN Literary Award a v roce 2014 byla nominována na cenu Commonwealth Short Story Prize. Debutovou sbírku povídek Stone Baby vydala v roce 2017 v nakladatelství Northwestern University Press. Její první román V dobrém i zlém (You were made for this) vyšel v létě 2018 v nakladatelství Little, Brown. V současné době žije ve Švýcarsku.




Sam Hurley působí jako dokonalý manžel. Zařídil, aby se jeho rodina dostala na lepší místo, splynula s přírodou a žila dokonalým poklidným životem. Sam dříve pracoval jako docent antropologie na Kolumbijské univerzitě, ale snového zaměstnání se vzdal, aby zajistil rodině pohodlnější život. Ve Švédsku se nyní snaží prorazit v dokumentárním filmu a zdá se, že mu vše vychází. Jeho manželka Merry se na plný úvazek stará o jejich syna Conora a o celou domácnost. Každý den se z jejich kuchyně line vůně uvařených dobrot a snaží se, aby bylo vše dokonalé. Přesně tak, jak má být. Jednoho dne přijede na návštěvu Merryina kamarádka z dětství Frank, která tu dokonalost musí vidět na vlastní oči. Do rodiny brzy zapadne a sblíží se nejen s Conorem, ale i se Samem. Ve vzduchu je však cítit cosi shnilého a Frank se tou dokonalostí omámit nenechá. Merry moc dobře zná a brzy také odhalí faleš, lži a přetvářku. 

Tento psychothriller ve vás vyvolá spoustu emocí, většinou však těch negativních. Zpočátku příjemná rodinná idylka, která vám bude po chvíli lézt na nervy svou dokonalostí, šťastnými tvářemi, úsměvy, pozitivním pohledem na život a žije na tom nejdokonalejším místě na světě - na švédském venkově uprostřed lesů, kde si pěstují biopotraviny a snaží se přiblížit přírodě, na vás po chvíli vrhne opravdové světlo a po pár stranách vám přivodí doslova šok. 

Vypravěči jsou tři - Merry, Sam a Frank - a různě se střídají, jak si to zrovna situace žádá. Ich forma byla dobře zvolená, jinou si ani v tomto žánru nedokážu představit. Na knize je zajímavé to, že v příběhu absentují uvozené přímé řeči. Zpočátku mě to trochu zarazilo, ale stačily dvě kapitoly a zvykla jsem si. Podle mého názoru absence uvozovek u přímé řeči umocnila syrovost příběhu a s nimi by ten dojem zmizel.




Přiznám se, že už dlouho jsem nebyla z knihy tak znechucená. Všechny postavy jsou zvrácené, skrz na skrz zkažené, prolezlé lží a přetvářkou, až vám z toho bude špatně. Po prvním malém náznaku, co tato "dokonalá" rodina skrývá, jsem měla chuť knihu zavřít a už se k ní nevracet. Tušila jsem, že na povrch vypluje mnohem více špíny, bála se toho nejhoršího, ale autorka mě tím příběhem tak pohltila, že jsem nemohla přestat číst. Když se vaše nejhorší možné představy zhmotní, nevěřícně zíráte s pusou otevřenou dokořán a nemůžete popadnout dech. Slzy se mi zoufalstvím draly do očí a já si přála, aby alespoň jedna postava v příběhu byla dobrá a vše se obrátilo k lepšímu.

Už podle obálky, na níž je vyobrazena žena s částečně skrytým obličejem, která působí vyčerpaně, jsem tušila, že tento psychothriller bude síla a nemýlila jsem se. Nemohu hodnotit jinak, než plným počtem, a jsem ráda, že jsem knihu dočetla až do konce. Že jsem ji zbaběle neodhodila a předčasně nezavřela, i když k tomu mnohdy chybělo velmi málo. 

Pokud se chystáte na tuto knihu, obrňte se, zatněte zuby, protože nic zkaženějšího jste v tomto žánru ještě nečetli. Knihu rozhodně nedoporučuji slabším povahám, těhotným ženám ani matkám malých dětí, se kterými cloumají hormony. Ty by se měly knize obloukem vyhnout. Pokud přesto neodoláte, činíte tak jen na vlastní nebezpečí. A komu knihu doporučit? Rozhodně fanouškům psychothrillerů, ti si přijdou na své.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si můžete také knihu V dobrém i zlém koupit.

Continue Reading...

čtvrtek 6. září 2018

RECENZE: Neplakej | Mary Kubica

autor: Mary Kubica
překlad: Blanka Hromková
originální název: Don’t You Cry
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 320
anotace




Moje zhodnocení:


Quinn se jednoho rána probouzí a po chvíli zjišťuje, že zmizela její spolubydlící Ester Vaughnová. Zprvu si z toho nedělá těžkou hlavu, ale postupem času ji přepadne divný pocit a když prohledá Esteřin pokoj, najde tajemný dopis nadepsaný "Miláčku", který vše obrátí vzhůru nohama. Kdo je vlastně Ester? Znala Quinn svou spolubydlící dobře nebo se v ní mýlila?
Ve stejnou dobu u jezera Michigan pracuje v poklidné kavárně Alex Gallo, osmnáctiletý mladík, který se rozhodl po střední škole pracovat a postarat se o svého věčně opilého otce. Jednoho dne se v kavárně objeví tajemná dívka, která ho okouzlí a Alex se do ní zamiluje. Láska však brzy přeroste v něco mnohem zlověstnějšího...


Kniha Neplakej, kterou letos vydalo nakladatelství Omega, je mou druhou zkušeností za velmi krátkou dobu s americkou autorkou Mary Kubica. 

Mary Kubica je autorkou světových bestselerů Hodná holka a Andílek. Studovala na Miami University v Oxfordu ve státě Ohio, kde získala magisterský titul v oboru dějiny a americká literatura. Žije nedaleko Chicaga s manželem a dvěma dětmi. Nakladatelství Omega vydalo koncem srpna další její knihu s názvem Lži, dokud můžeš.




Vypravěči příběhu jsou dva - Quinn, dvaadvacetiletá absolventka podprůměrné univerzity, kterou byla nucena studovat pro poruchy učení, jimiž trpí, jež nyní pracuje jako projektová asistenta v jedné právnické firmě. Sama sebe považuje za černou ovci rodiny a není divu, že se hned po škole od rodičů a sestry odstěhuje. Najde si levný podnájem v Chicagu, o který se dělí se svou spolubydlící Ester do doby, než její spolubydlící zmizí. Druhým vypravěčem je osmnáctiletý Alex, který pracuje v jedné poklidné kavárně jako umývač nádobí. Měl možnost studovat na univerzitě se stipendiem, ale studií se vzdal kvůli otci, který je těžký alkoholik. 

Autorka vás zpočátku seznamuje s hlavními vypravěči, s jejich osobním a rodinným životem, který nebyl a zřejmě ani nebude nijak růžový. Každý se potýká s jinými problémy, ale ty jsou brzy odsunuty do pozadí. Quinn řeší zmizení spolubydlící Ester, zatímco Alexe zaujme nová a tajemná dívka, která se zničehonic objeví v kavárně, kde pracuje. Brzy je jasné, že obě dívky nejsou těmi, kterými se zdají být. Co je však spojuje?

Autorka si umí pohrát s charaktery postav tak, aby na vás působily realisticky a jejich problémy přijmete za své. Nejsou černobílé, mají kladné i záporné vlastnosti a vy si je dokážete před očima zhmotnit. 

Kapitoly jsou krátké, vypravěči se pravidelně střídají a máte tak pocit, že kniha rychle odsýpá. Brzy ale nabudete dojmu, že děj stojí na místě a nic podstatného se až do poloviny knihy neděje. Bohužel se nejedná jen o pocit, ale o holý fakt. Vyprávění obou hlavních aktérů je velmi rozvláčné, spíše popisné s minimem přímých řečí. Zvraty jsou minimální, děj se zdá být fádní, celé je to nemastné a neslané. Já jsem i přesto byla velmi zvědavá, jak vše nakonec dopadne a jsem ráda, že jsem knihu neodložila. Za polovinou děj nabírá na obrátkách, napětí stoupá a v jeden moment, kdy se odhaluje pravda, mi běhal mráz po zádech. Autorka své čtenáře opravdu umí překvapit. I když si myslíte, že víte, tak ve skutečnosti nevíte vůbec nic. Pokud tedy vydržíte rozvláčnější tempo příběhu, dočkáte se nečekaného konce, na jehož rozuzlení budete hledět s pusou otevřenou dokořán.




Samotný závěr mi pak přišel trochu přitažený za vlasy, nechala bych ho tak, jak se jevil původně. Myslím, že konec s tragičtějším vyústěním by působil mnohem autentičtěji, než pro jaký se autorka rozhodla.

I přes pár nedostatků a drobných výtek jsem si knihu užila a jejího přečtení nelituji. Pokud ji však srovnám s knihou Andílek, kterou jsem přečetla jako první, Neplakej se jí bohužel vůbec nevyrovná. Rozhodně jsem zvědavá na Hodnou holku, kterou jsem si nedávno koupila a nejnovější knihu Lži, dokud můžeš.

Pokud máte rádi psychothrillery nebo jste fanoušky této autorky, neměla by vám kniha tato kniha uniknout.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha Neplakej zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde

Continue Reading...

úterý 4. září 2018

RECENZE: Ví o tobě | Sarah Pinborough

autor: Sarah Pinborough
překlad: Hana Sichingerová
originální název: Behind Her Eyes
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2017
počet stran: 304
anotace


Moje zhodnocení:


Louise opustil manžel a od té doby se stará sama o svého malého syna. Pracuje na zkrácený úvazek a na chlapy má smůlu. Jednoho večera se seznámí s Davidem, velmi přitažlivým mužem, který Louise okouzlí na první pohled. Má to však jeden háček. David je ženatý. Jeho manželka Adele je úplný opak Louise - je štíhlá, krásná a bohatá. Louise se s Adele brzy seznámí a postupně mezi nimi vznikne přátelství. Louise je oběma okouzlena, tento manželský trojúhelník však nemůže dobře dopadnout. David s Adele skrývají temné tajemství, které si pečlivě střeží. Trhliny, které Louise spatří, když oba více pozná, jí nedají spát a najednou neví, zda věřit Davidovi nebo Adele. Bude vůbec možné z této situace vyváznout se zdravou kůží?


Kniha Ví o tobě vyšla minulý rok pod záštitou nakladatelství Metafora. Kniha mě tehdy zaujala pozitivními recenzemi a na jejich popud jsem si ji pořídila. Letos jsem po ní sáhla symbolicky 31. srpna, neboť toho dne se konal Den nepřečtených knih. 

Sarah Pinborough je uznávaná britská autorka a úspěšná scénáristka, která se narodila roku 1972. Napsala více než 20 románů pro děti a mládež. Kniha Ví o tobě je jejím prvním thrillerem pro dospělé čtenáře. Za své kratší texty obdržela několik cen či byla na ně nominována. Jako scénáristka spolupracuje s BBC a zároveň se podílí na několika dalších projektech jiných televizních stanic. Je svobodná a žije v Londýně.




Hlavní postavy, okolo kterých se točí celý příběh, jsou tři - Louise, Adele a David, avšak jen dvě z nich jsou vypravěčkami - Louise a Adele. Tyto kapitoly, které se pravidelně střídají a které jsou vyprávěny v ich formě, jsou prokládány kapitolami z minulosti Adele, pro něž zvolila autorka er formu. Pokaždé jsem však měla problém se z ich formy do er formy správně naladit a er forma mi tak činila nemalé potíže.

Autorka velmi pomalu odkrývá různé střípky a malé zápletky, které čtenáře nutí číst dál. Zpočátku se zdá vše idylické, ale postupem času vyplouvají na povrch dávná menší či větší tajemství, která autorka dávkuje přiměřeně. Čtenáře tím drží v napětí, kniha se brzy stává prakticky neodložitelnou. Postavy jsou plastické, živé a charakterově velmi odlišné. Louise opustil manžel a tak jí nezbývá, než se o svého šestiletého syna Adama starat sama. Pracuje na zkrácený úvazek v jednom léčebném zařízení jako recepční, ale brzy zažije menší šok. Noc předtím se seznámí s mladým a přitažlivým Davidem, který ji okouzlí, ale včas vycouvá. Druhý den se ukáže jako Louisiin nový šéf. Zpočátku vám příběh může připadat jako romantická komedie, ale brzy zjistíte, že pozadí příběhu je velmi temné. Louise se velmi brzy seznámí s Adele, manželkou Davida, která je nejen krásná a štíhlá, ale také bohatá. Působí ustrašeně a Louise nějakým způsobem okouzlí. Čtenář velmi brzy pochopí, že tento manželský trojúhelník nemůže v žádném případě dobře skončit. 

Kniha se mi velmi líbila, autorka mě svým vyprávěním doslova uhranula a přikovala ke stránkám. Napětím jsem si okousala všechny nehty a byla zvědavá na ten šokující konec, kterým byl příběh opředen. Bohužel k mé nelibosti se zpočátku velmi nadějný příběh stočil do jakési fantasmagorie, kterou jsem sice považovala jako zvláštní a zároveň originální pojetí příběhu, ale závěrečná pointa a velké odhalení mě sice šokovalo, ale zároveň velmi znechutilo. Nevěřila jsem vlastním očím, bohužel v negativním slova smyslu. Zpětně příběh dostal vážné logické trhliny, k nimž se nemohu vyjádřit, aniž bych spoilerovala. Za konec jsem byla nucena strhnout jednu hvězdičku z hodnocení. Druhou jsem strhla kvůli pár větám na poslední stránce, kdy jedna z postav polemizuje o případné nehodě dítěte. Znechuceně jsem knihu zavřela a musela to jít rozdýchat. Doslova.




Ví o tobě je brilantně sestavený psychothriller se zajímavými postavami a ještě zajímavějšími zápletkami. Tajemství hlavních postav je temné, šokující, ale o to autorce zjevně šlo. Vyvolat emoce se jí (u mě) podařilo a žánr psychothriller dostal svému jménu.

Knihu rozhodně doporučuji, ač mé hodnocení může působit opačným dojmem. Neberte jej vůbec vážně a zkuste si knihu přečíst sami a udělat si na závěrečné šokující odhalení svůj názor.  Originalita se autorce upřít nedá. Bohužel ve výsledku působí vše hodně neuvěřitelně, takže jestli jste realisté, kniha vás spíše zklame.


✰✰✰


Četli jste tento zajímavě pojatý psychothriller? Jak na vás zapůsobil závěr?


Continue Reading...

pondělí 3. září 2018

RECENZE: Inspektor Prevít | František Niedl

autor: František Niedl
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2018
počet stran: 256
anotace 


Moje zhodnocení:


Timothy Prévit pracuje jako detektiv u 17. newyorského policejního okrsku, ale v kolektivu není vůbec oblíbený. Jeho nadřízení by se ho rádi zbavili, ale to bohužel není možné, neboť Prévit má nejvyšší procento objasněných případů. Případy řeší svérázným způsobem, o to víc je v hledáčku médií, svých nadřízených i rodiny. Každý ho považuje za blba, a to nejbližší členové. Když se na scéně objeví tajemná Ellen Summersetová, netuší, že se mu život otočí o sto osmdesát stupňů...Dokáže si nakonec zachovat svou čest?


Inspektor Prevít je název nejnovější knihy oblíbeného českého spisovatele Františka Niedla, kterou vydalo nakladatelství MOBA a zároveň mou první zkušeností s tímto autorem. Jak se mi kniha líbila, se dočtete níže v recenzi.




František Niedl se narodil 7.4.1949 v Českých Budějovicích a vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Prošel profesemi elektromontér, obsluha vodní elektrárny, obsluha rozvodny, byl učitelem v autoškole a byl majitelem cestovní kanceláře. V současné době se věnuje budování jachetního klubu na Lipně a literární činnosti. Je ženatý a má dva syny. Po vydání prvního románu se autor odmlčel na třináct let. Po převratu dal totiž přednost prožívání dobrodružných událostí v reálném životě, před vymýšlením si jich v literatuře, a dal se na podnikání. Po deseti letech se pokorně vrací ke psaní a raději nechává týrat své fiktivní hrdiny. Kromě románů píše i povídky, které se objevují v přílohách deníků, nebo jsou vysílány v rozhlase a také vychází knižně. zdroj

Autor má bezesporu skvělý vypravěčský talent. V této knize se mu podařilo vytvořit zajímavou postavu, které se lepí smůla na paty, ale nějakým záhadným způsobem, i když svérázným, vyřeší všechny případy. V práci se mu za zády smějí, doma to nemá o mnoho lepší. Bydlí s manželkou, dvěma dětmi a tchýní, která si do něj ráda při každé příležitosti rýpne. Prévit je sexuálně frustrovaný, demotivovaný, a to hlavně kvůli manželčiným "středám", které ho psychicky vyčerpávají. To, že je vystudovaný psycholog, se potvrdí, až když je povolán k vyjednávání s mužem, který hrozí sebevraždou a jako rukojmí si vzal svoji ženu a dvě malé děti. 

V knize najdete plno vtipných scén, dialogů i slovních hříček - zejména se jménem hlavního hrdiny - Prévit vs. prevít. Prévit se totiž občas chová tak trochu jako prevít, ale ze všeho zázračně vybruslí. Příběh není postaven na jednom jediném detektivním případu, jak jsem si původně myslela, ale hlavní hrdina řeší více drobných případů, které postupně všechny vyřeší - ať už se jedná o bankovní přepadení, synův školní průšvih nebo zachraňování tonoucí ženy, která mu zadělá na mnoho dalších problémů. Dokonce se mu podaří vyřešit i jeden starý případ tzv. pomníček, který byl už pomalu odepsaný.




Začátek mi přišel trochu těžkopádný, než jsem si zvykla na autorův styl vyprávění, ale hned poté jsem se začetla a knihu si maximálně užila. Pozorní čtenáři odhalí pár případů ještě před Prévitem, což malinko kazí celkový dojem. Já osobně jsem si tím však potvrdila své maximální soustředění při čtení a vždycky jsem ráda, když si pachatele dobře tipnu.

Závěrem chci uvést, že se jedná o oddechovou literaturu vhodnou pro nenáročné čtenáře, kteří jistě nebudou zklamaní.

Pokud tedy hledáte neobyčejný, ale humorný krimi román, který se odehrává v New Yorku, nevadí vám přitroublá hlavní postava a více drobných detektivních případů, je tato kniha pro vás jako dělaná.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to i v elektronické podobě.
Continue Reading...