středa 25. března 2020

RECENZE: Mamince se budeš líbit | Jaroslav Konvička

autor: Jaroslav Konvička
nakladatelství: MaHa
rok vydání: 2020
počet stran: 152
anotace


Moje zhodnocení:


Když mi autor Jaroslav Konvička nabídl svou novou knihu Mamince se budeš líbit k recenzi, po přečtení anotace jsem dlouho neváhala a jeho nabídku přijala. Jak dopadlo mé hodnocení?

Alenka je učitelka na základní škole, což jí na sebevědomí moc nepřidává. Večery tráví nad knihami se sklenkou červeného vína a čeká na svého prince na bílém koni. V lásce má totiž smůlu, což jí dává vyžrat nejen její maminka, ale i sestra Věra. Alenka nechce zůstat na ocet, ale kde najít muže vhodného pro život? Jednoho dne, když se vrací domů s nakoupenými vánočními dárky pro rodinu, pozná tajemného Kristiána, který je rozený gentleman. Alence plní každé, i nevyslovené přání a Alenka má pocit, že konečně našla toho pravého. Čím se však Kristián živí? A co vlastně skrývá?


Nejprve mě překvapila velikost knížky a fakt, že se jedná o novelu. Kniha malého formátu o 150 stranách slibovala ukrácení chvíle jednoho odpoledne. Přiznám se, že jsem ke knížce tohoto žánru, tedy novele pro ženy, přistupovala s nedůvěrou. Nejednou mě kniha českého autora zklamala a já se trochu bála, že i teď mě potká něco podobného. Jsem ráda, že tomu tak nebylo!

Do knížky jsem se záhy po jejím doručení pustila a po dočtení jsem neměla slov, avšak v tom nejlepším slova smyslu. Tato novela mě totiž velice příjemně překvapila.

Na začátku této knihy můžete nabýt dojmu, že se jedná o jednoduché romantické čtení s prvky komedie určené ženám, tedy čtení ve stylu Deník Bridget Jonesové. O této postavě se zmiňuje i hlavní hrdinka a setkání s tajemným Kristiánem tomu i odpovídá. Jak však ve čtení postupujete, zjišťujete, že příběh v sobě ukrývá i nějaký ten prvek napětí, protože toužíte odhalit pravdu o Kristiánovi. Věřte, že všechny vaše teorie budou mylné, a že jich během čtení budete mít. V průběhu čtení si můžete klást rovněž otázku, proč se Alenka nazývá právě Alenkou a ne Alenou. Konec a celkové rozuzlení příběhu vás jistojistě překvapí. V závěru jsem na příběh koukala jinýma očima a dokonce se donutila k menšímu zamyšlení. Zaujalo mě, že některé otázky zůstaly nezodpovězené a zároveň odpovědi na ně si každý čtenář mohl vyložit po svém.


Příběh se mi líbil i po jazykové a stylistické stránce. Bylo vidět, že autor je vypsaný a nejedná se o žádnou prvotinu, která by měla ještě ležet tzv. v šuplíku. Autora chválím a myslím, že si ani jeho další knihy nenechám uniknout. Až mě trochu mrzí, že jsem odmítla i druhou autorovu knihu Kdysi dávno v budoucnu, která nyní vyšla v novém kabátku. 

Nečekala jsem, že mě tahle malá nenápadná knížka tolik zaujme a příjemně překvapí. Pokud tedy toužíte po zajímavém příběhu, který zpočátku může působit prvoplánově až tuctově, čímž se nenechte mýlit, rozhodně po této knize sáhněte. Vřele doporučuji.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Jaroslavu Konvičkovi. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde
Continue Reading...

čtvrtek 25. července 2019

RECENZE: Pekárna v Brooklynu | Julie Caplin

autor: Julie Caplin
překlad: Karolina Medková
originální název: The Little Brooklyn Bakery (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Sophie má milujícího přítele Jamese a očekává, že ji brzy požádá o ruku. Z toho důvodu odmítne nabídku na půlroční stáž do New Yorku, kde by mohla nabrat zkušenosti jako novinářka v jednom časopise. Nakonec vše dopadne jinak a Sophie do New Yorku odletí. Nebere to však jako životní příležitost, ale spíše útěk. Vrhne se naplno do práce a nemyslí na nic jiného. Ani na lásku.
Ubytuje se nad maličkou pekárnou, kterou vlastní sympatická Bella, jež peče ty nejúžasnější dorty na světě. Skamarádí se a Sophie začne Belle s pečením sladkostí a svatebních dortů vypomáhat. Bella má bratrance Todda, který je šarmantní, obletovaný a neodolatelný, ale odmítá jakýkoliv vážný vztah. Ten naštěstí nehledá ani Sophie, takže jejich přátelství zdánlivě nestojí nic v cestě...


Pekárna v Brooklynu je druhým dílem ze série Romantické útěky autorky Julie Caplin, jež si své čtenářky získala Kavárnou v Kodani (mou recenzi si můžete přečíst zde), kterou vydává nakladatelství Cosmopolis.

Hlavní hrdinkou je Sophie, žijící bezstarostným životem novinářky v Londýně, která poté, co se dozví, že její milovaný přítel James je ženatý a má dítě, odjíždí na půlroční stáž do New Yorku bez jediného rozloučení. Po příletu se brzy seznámí se svou bytnou Bellou, která vlastní v Brooklynu pekárnu a peče skvělé sladkosti a svatební dorty. Padnou si do noty a brzy se spřátelí. Poznává i Bellina bratrance Todda, vyhlášeného sukničkáře, který je ženami doslova obletován. Je však dobrým společníkem a průvodcem po městě, o čemž se zakrátko přesvědčí i Sophie. Vzájemná přitažlivost na sebe nenechá dlouho čekat, ale běda, aby se Sophie do Todda zamilovala.


Autorka opustila Evropu a tentokrát svůj příběh plný romantiky a dortíků zasadila do srdce New Yorku, do Brooklynu. Očima postav se podíváte do jednoho z nejlidnatějších míst na světě a objevíte krásy a kulturu místních lidí. Tyhle popisy se mi na celé knize líbily asi nejvíc. Najednou jsem měla pocit, že jsem se ocitla na stejném místě jako Sophie a nevěřícně koukala kolem sebe. Návštěvy restaurací a ochutnávání jídel jsem si užila do posledního drobečku a zároveň jsem cítila sladkou vůní dortíků. Upozorňuji vás, že tato kniha je opravdu hodně hodně sladká. A to nejen jídlem.

Kdyby autorka nezmínila, že se postava Sophie objevila v Kavárně v Kodani, vůbec by mi to nedošlo. Rozestup od přečtení Kavárny v Kodani už je přece jenom trochu větší a nevzpomněla bych si na všechny detaily. Utkvělo mi však v hlavě hygge, které v této knize bohužel nenajdete. Výhodou této série je však to, že knihy na sebe přímo nenavazují a můžete je číst samostatně, aniž by vám chyběly důležité detaily z předchozího dílu.


Kdybych měla srovnat obě knihy, tak Pekárna v Brooklynu byla o něco více předvídatelnější. Navíc zde nevystupuje tolik postav a nějak mi zde chybělo poselství z Kavárny v Kodani, které knihu pozvedlo a byla více než jen pouhým románem pro ženy. Přesto se Pekárna v Brooklynu už od prvních stránek četla velmi lehce, stránky ubíhaly rychlostí blesku a najednou jste se ocitli na konci. Kniha je romantickou oddechovkou pro ženy a přesně toto i dostanete. Nic víc od knihy nečekejte. Já doufala v trochu jiný konec, který mi k celkovému konceptu a typu postavy Todda nějak nesedl. Za něj bohužel srážím navíc jednu hvězdičku v konečném hodnocení.

Pekárna v Brooklynu je určena všem romantickým duším, které by se rády vydaly na cestu za velkou louži a objevily zákoutí a místa, která nejsou tolik typická pro New York. Přesto vás autorka neochudí ani o známá místa a navštívíte nejen Manhattan, ale i Central Park.

Nakonec musím vyzdvihnout úžasnou obálku, která koresponduje nejen s typem příběhu a místem, kde se odehrává, ale úžasně doplňuje už tak skvělou předchozí obálku Kavárny v Kodani.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také Pekárnu v Brooklynu můžete koupit.
Continue Reading...

čtvrtek 27. června 2019

RECENZE: A na nebi čekají hvězdy | Lori Nelson Spielman

autor: Lori Nelson Spielman
překlad: Michaela Klevisová
originální název: Quote Me (2016)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 320
anotace


Moje zhodnocení:


Úspěšná realitní makléřka Erika přijde při vlakovém neštěstí o svou dospívající dceru Kristen. Smutek ji zcela ochromí, ale trápí se také výčitkami - toho dne dala přednost práci. Annie, Eričina druhá dcera, má svoje vlastní výčitky. Neměla nechat Krissie ten den odjet. Matku s dcerou tato tragická událost odcizí - obě trpí pocitem viny, kterou nejsou schopné unést. Přesto se však objeví malá jiskra naděje. Co když došlo při identifikaci k záměně a Kristen je stále naživu? Její nezvyklé chování v den, kdy zemřela, i tajemné vzkazy, které Erika začne dostávat, tomu nasvědčují. Propast mezi matkou a dcerou se rozšiřuje. Erika vyráží pátrat na ostrov Mackinac, kde sama vyrostla, kdežto Annie odjíždí do Paříže, protože věří, že Krissie se skrývá právě tam. Dokáže Eriku a Annie Kristenina smrt sblížit?


Nakladatelství Cosmopolis vydalo román oblíbené autorky pro ženy Lori Nelson Spielman A na nebi čekají hvězdy, který mě z jakéhosi důvodu zaujal, ač literaturu podobného ražení vyhledávám minimálně. Co na něj po jeho přečtení říkám, si můžete přečíst níže v recenzi.

Příběh začíná jako rodinná idylka zobrazující matku s jejími dvěma dospívajícími dcerami. Tedy zdánlivá idylka. Obě dcery Kristen a Annie mají namířeno po prázdninách zpět na kolej a Erika, jejich matka, je má odvézt. Erika však dá přednost práci a poprosí Annie, ať na Kristen dohlédne. Nakonec Kristen odjíždí vlakem sama, ale do svého cíle nikdy nedorazí. Vlakový spoj, v němž má Kristen sedět, se stane terčem teroristického útoku a zahyne při něm mnoho lidí. V ten moment se začne odvíjet příběh dvou žen - matky a dcery - který se ponese na vlně nevyřčených slov, jež zapříčiní jejich odcizení a cesta k odpuštění bude po Eriku i Annie velmi trnitá.

Kristen i Annie vlastní od dětství každá svůj zápisník, v němž mají zapsány citáty, které se pojí k určitým milníkům jejich dětství a dospívání a pomáhají jim nalézt ten správný životní směr. Jsou to moudra prověřená nejen časem, ale také zkušenostmi žen předchozích generací - tedy jejich matky, ale i babičky a prababičky. Citáty vás budou provázet celým příběhem, jemuž dodají tu správnou hloubku a váhu.


"Moudrý cestovatel nejdřív zhodnotí svoji poslední cestu, a teprve pak si naplánuje novou."

Nepleť si to, co je důležité, s tím, na čem záleží."

Občas se v životě musíš pevně držet, ale mnohem častěji se potřebuješ odpoutat." 


Autorka napsala velmi milý, laskavý a dojemný příběh, který vás provede cestou k uzdravení duše. Erika si nese šrámy z minulosti, které ovlivňují i její dosavadní život, jen si to nechce připustit. Annie se upíná k nalezení své sestry, o které je přesvědčena, že žije, ale z jakéhosi důvodu se jim nemůže ozvat. Obě ženy čeká cesta sebepoznání, ale také odpuštění a smíření, a to nejen druhé, ale především sama sobě. Autorka na obou charakterech hlavních hrdinek velmi zapracovala, čtenář může sledovat jejich vývoj a změnu, která je sice pozvolná, ale patrná a vede k uvědomění toho, na čem opravdu záleží. 

Když píšu řádky uvedené výše, mám pocit, že jsem přečetla motivační literaturu, ale nenechte se mýlit. Autorka do svého příběhu zakomponovala velké množství mouder, s nimiž se velmi snadno ztotožníte a objevíte v nich kus sama sebe. Samotné citáty jsou do děje včleněny nenásilně a dodávají vyřčeným slovům tu správnou intenzitu.


Na první pohled se může zdát, že tento román je plný smutku, ale není tomu tak. Naopak. Je plný života a radosti z něj. Tu však musí naše hlavní hrdinky teprve objevit. Začátek byl sice prosycen tragédií a smutkem, ale někdy se bohužel špatné věci dějí bez jakéhokoli důvodu. Tentokrát však ztráta bližního dokázala více stmelit rodinu a dopomohla nalézt postavám nový životní směr a naplnění dávných snů a tužeb.

Celá kniha se čte moc hezky, stránky vám ubíhají pod rukama a vy chcete vědět víc. Spousta slov vás dojme a donutí vytáhnout kapesník a osušit si slzy. A přesto vám ze rtů ani na okamžik nezmizí úsměv.

Knihu doporučuji výhradně ženám, které si chtějí přečíst příběh, jenž se vám zaryje hluboko do srdce a na něž budete ještě několik dní po přečtení myslet. 


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si také knihu A na nebi čekají hvězdy můžete koupit.
Continue Reading...

pátek 23. února 2018

RECENZE: Nebezpečná laskavost | Darcey Bell

autor: Darcey Bell
překlad: Vlasta Hesounová, Alžběta Slavíková Hesounová
originální název: A Simple Favor
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2018
počet stran: 352
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Stephanie žije sama se svým pětiletým synem od doby, kdy její manžel spolu s jejím bratrem tragicky zahynul při autonehodě. Její největší zálibou je psaní blogu, který je určen pro komunitu matek s malými dětmi, jehož prostřednictvím ventiluje své úzkostné pocity. 
Emily je úspěšná mladá žena, která s manželem Seanem žije v harmonickém manželství spolu s jejich malým synkem, který je zároveň nejlepším kamarádem syna Stephanie. Emily jednoho dne požádá Stephanie o malou laskavost, aby vyzvedla jejího syna ze školy, že si ho jako obvykle večer vyzvedne. Emily se však neukáže, navíc nezvedá mobil a neodpovídá na zprávy. Emily působila vždy jako vzorná matka a toto jí není vůbec podobné. Stephanie nabírá podezření, že se Emily muselo něco stát a využije svůj blog k nalezení kamarádky. Bohužel Emily je později nalezena v jezeře utonulá a případ je brzy uzavřen jako sebevražda. Stephanie začne mít brzy jisté pochybnosti a nejistota ji svírá čím dál naléhavěji. Jak dobře znala svoji nejlepší kamarádku? Co ví o jejím dřívějším životě? Co když se za kamarádstvím skrývá něco mnohem ďábelštějšího?


Nakladatelství Leda vydalo další podmanivý psychothriller tentokráte o dvou kamarádkách, které si svěřily všechna svoje tajemství...až na jedno. Příběh je protkaný lží, a ne jedinou. Ta totiž v tomto příběhu hraje hlavní roli. Kdo lže a kdo pouze skrývá tajemství? Nebo obě dvě věci spolu úzce souvisí? Co když si nemůžete být jistí ani sami sebou?




Darcey Bell, autorka Nebezpečné laskavosti, se narodila a vyrostla na zemědělské farmě v západní Iowě a v současné době pracuje jako učitelka v mateřské školce v Chicagu. Tento román je její prvotina. A teď můžu i potvrdit, že velmi vydařená.

Nebezpečnou laskavost jsem na můj vkus četla trochu déle, ale jen do doby, než jsem překlenula nezáživný a mírně zdlouhavý začátek, do kterého bylo obtížné se začíst. Pro celkový příběh je však důležitý a tak mi nezbylo, než se jím prokousat. Netrvalo to však dlouho, a ta správná "psycho" jízda se brzy rozjela naplno.




Líbilo se mi celkové podání příběhu, které autorka zvolila, ale také styl, jakým ho čtenářům podala. Nic totiž není takové, jaké se od začátku zdá a i když vám v hlavě vyvstanou různé teorie, co je oním hlavním tajemstvím, nepovede se vám pravdu zcela odhalit. Ze začátku můžete mít pocit, že jste již něco podobného četli, autorka vás však překvapí šokujícími detaily a zajímavými zvraty, které povedou k rozuzlení celé zápletky. Během čtení vás budou napadat různé otázky, kterých se nezbavíte až do samého konce. Ty jsou totiž hlavním pohonem při čtení této knihy. I když ne jediným.

Velmi mě zaujaly postavy a jejich charakteristika. Žádná není černobílá, natož dokonalá, a často také chybují.  Dá se s určitostí říct, která z nich je oběť? V této knize si nebudete moci být jistí ničím. Odhalit, která z nich lže nebo mluví pravdu, bude velmi obtížné. Znáte dobře vaši nejbližší kamarádku, které naprosto důvěřujete a svěřujete ji svá nejtajnější tajemství? Možná byste si ji měli proklepnout, co vy na to?




Bohužel jako matce mi bylo líto dětských postav a rozhodně bych se dlouho zamýšlela nad tím, zda by mi osobní důvody byly přednější než křehká dětská duše, která by špatná rozhodnutí dospělých odnesla nejvíc. Tímto mi příběh přišel neuvěřitelný a malinko přitažený za vlasy.

Konec byl celkem překvapivý, možná bych v závěru ještě více přitvrdila. Přesto jsem velmi spokojená a jsem moc ráda, že mi kniha byla nabídnuta k recenzi a já jsem tak dostala možnost si příběh vychutnat plnými doušky.

Pokud máte rádi příběhy, ve kterých není nic jisté, navíc podané originální formou, neváhejte a na knihu se zaměřte. Kniha je ve svém žánru výjimečným počinem, který by vám neměl uniknout.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.


Trailer ke knize:

Continue Reading...

úterý 20. února 2018

MINIRECENZE: Nemesis | Copatá máma | Volání anděla

Hezké odpoledne milí čtenáři.



Po delší době vás opět vítám u nepravidelného článku, ve kterém zhodnotím ve formě minirecenzí tři knížky vypůjčené z knihovny. Doufám, že se budou líbit a třeba vás přimějí si některou z nich přečíst. Zároveň se budu těšit na zpětnou vazbu v podobě komentářů :-)


Nemesis│Jo Nesbø


Stručný obsah
Čtvrtá kniha s Harry Holem v hlavní roli.
Harry Hole tentokrát řeší dva případy současně. Nejprve v jedné bankovní pobočce v centru Osla zastřelí bankovní lupič bankovní úřednici poté, co vedoucí nestihne v časovém limitu naházet peníze do připravené kabely. Harry se ujímá případu a dostává novou posilu Beátu Lønnovou, která mu zdatně sekunduje. Beáta zaujme místo po zastřelené Harryho kolegyni Ellen Gjeltenové, jejíž případ nebyl dosud vyřešen. Krátce po zahájení vyšetřování bankovní loupeže je v bytě nalezena Anna Bethsenová, dávná Harryho láska, která měla spáchat sebevraždu právě tu noc, kdy jí byl navštívit Harry Hole, který si však z onoho večera nic nepamatuje. Harry je s oba případy v koncích, a proto se rozhodne požádat o pomoc Raskola, rumunského Roma a zároveň příbuzného Anny, s nímž uzavře dohodu: Raskol mu pomůže najít bankovního lupiče a Harry oplátkou za to odhalí Annina vraha. Kolotoč událostí se rozbíhá.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Jak už jsem několikrát zmiňovala, rozhodla jsem se číst sérii s Harrym Holem popořadě a toto je má čtvrtá kniha s tímto svérázným vyšetřovatelem. Nemesis je můj první re-reading po dlouhé době. Knihu jsem četla před pár lety, v době, kdy u nás vyšla. Už tehdy se mi hodně líbila.

Stručné zhodnocení:
Po Července, která mě trochu zklamala, nastavila Nemesis zase vysokou laťku. Tuto knihu stejně jako Švábi hodnotím plným počtem, neboť jsem si čtení doslova užívala. I když tentokrát Harry vyšetřuje dva případy současně, což se může zdát některým čtenářům příliš komplikované, protože oba případy komplikované jsou, tak mně to vůbec nevadilo. Autorův styl je stejný jako jsme na něj zvyklí už z předchozích knih a z tohoto hlediska se pro čtenáře nic nemění. Harry se do jednoho případu zamotá více, než by chtěl a pátrá po vrahovi jeho dávné lásky na vlastní pěst. Líbila se mi nová postava Beáty, která Harrymu zdárně sekunduje, jen doufám, že vydrží ještě pár dílů, protože kolem Harryho umírá až podezřele moc žen. V tomto díle jsem doufala, že vrah Harryho kolegyně Ellen, který je čtenářovi znám již z předchozího dílu, bude tentokrát dopaden, nakonec její vrah zase uniká. Harry mu je však již na stopě, objevil se totiž nový svědek, který ho může identifikovat. Obě zápletky jsou povedené, možná maličko překombinované, ale nedělalo mi problém se v obou orientovat. Konec byl překvapivý, hlavně co se týče Anny a její smrti. Autor opět dokázal, že je mistr svého oboru a já se budu těšit na další díl. 

✩✩✩✩✩


Copatá máma│Barbora Bečvářová


Stručný obsah
Devatenáctiletá Lucie má pár měsíců před maturitou a spoustu plánů do budoucna, když v tom neplánovaně otěhotní. Po počáteční nejistotě se rozhodne, že si dítě nechá, ale se svou budoucí roli mámy se bude dlouho vyrovnávat. Nejistotu bude střídat strach, zda péči o miminko zvládne, ale oporou jí bude její do nedávna platonická láska Tomáš, s nímž dítě čeká. Dokáže jejich čerstvé zamilování zvládnout takovou zkoušku? K tomu se přidává komplikovaný vztah s otcem a spousta starostí o budoucnost.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Knížku jsem zaznamenala během doby, kdy se o ní zmiňovala Monča alias Mermaidka z Mermaidina čtecího koutku. Zaujalo mě téma těhotenství a nastávajícího rodičovství v souvislosti s mladou studentkou, která má krátce před maturitou a taky to, že se jedná o příběh inspirovaný skutečnou událostí.

Stručné zhodnocení:
Prvně musím říct, že jsem o knížce měla úplně odlišné představy. Myslela jsem si, že příběh bude zcela vycházet z autorčina života a že bude humorně podaná. To, že se jedná jen o částečnou inspiraci, mě celkem zklamalo. Když nad tím příběhem zpětně přemýšlím, myslím, že si ani čtyři hvězdičky, které jsem jí udělila, nezaslouží, protože jsem vůbec nedostala to, co jsem si přála. Celkový příběh je značně oddechový, nekomplikovaný a bez zásadních zvratů. Plyne přesně tak, jak jej čtenář očekává, za to svižně, bez zbytečných popisů či kudrlinek. Knihu jsem měla přečtenou celkem rychle, ale obávám se, že stejně rychle na ni i zapomenu. Ráda jsem si však spolu s Lucií zavzpomínala na své těhotenství a všechny neduhy, které k němu patří, ale naopak i krásné chvíle spojené s mateřstvím. Pokud tedy toužíte po oddechové literatuře a žádném velkém přemýšlení, určitě po této knize sáhněte. Naopak pokud vám vadí předvídatelnost a až přílišná pohádkovost, knize se raději vyhněte.

✩✩✩✩


Volání anděla│Guillaume Musso


Stručný obsah:
V New Yorku na Kennedyho letišti do sebe vrazí muž a žena. Při této nepříjemné srážce si oba nevědomky vymění své mobilní telefony a odletí každý jiným směrem. Když přijdou na svůj omyl, dělí je od sebe deset tisíc kilometrů - Jonathan je v San Franciscu, Madeline v Paříži. Oba jsou na sebe naštvaní, ale zároveň je pohání zvědavost dozvědět se o tom druhém něco víc. Netuší, že je spojuje staré tajemství, které by mělo být raději navždy pohřbeno.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Na tuto knihu jsem byla velmi zvědavá. G. Musso je uznávaný francouzský autor, jehož knihy byly přeloženy do více než 36 jazyků a mnoho jich bylo i zfilmováno. Na autora jsem slyšela jen samou chválu, ale zaznamenala jsem jej teprve s knihou Noc v Central Parku, která nedávno vyšla. 

Stručné zhodnocení:
Určitě nejsem sama, kdo má mnohdy velká očekávání a nakonec je spíše zklamán. Tohle sice není zrovna tak úplně můj případ, ale přesto jsem čekala mnohem větší pecku, než které se mi dostalo. Přesto knihu hodnotím nadprůměrně a další autorovy knihy si určitě nenechám ujít. A teď konkrétně k věci. Autor umí se čtenářem perfektně rozehrát hru, nadhodí mu různé návnady, falešné stopy, a čtenář je pak překvapen, že je vše nakonec jinak. Tohle se mi líbilo. Ze začátku nevinná záměna dvou mobilních telefonů odhalí tajemství dvou lidí, kteří by se jinak v běžném životě nejspíš nepotkali. Náhoda? Proč ne. Bohužel v knize je těch náhod až podezřele moc a příběh působí příliš roztříštěně a překombinovaně. Knize však nechybí napětí, překvapivé scény a zvraty, které vás budou popohánět v dalším čtení. To jsou nejspíš důvody, že jsem téměř čtyř set stránkovou knihu měla přečtenou za dva dny. Konec byl sice malinko předvídatelný a na mě moc "americký", ale i přesto jsem si knihu náramně užila.  

✩✩✩✩
Continue Reading...

sobota 30. prosince 2017

RECENZE: Panenka | Věra Kadlecová

autor: Věra Kadlecová
nakladatelství: Klika
rok vydání: 2016
počet stran: 284
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Hlavní hrdinkou příběhu je Eva, která vypráví Beatě svůj životní příběh, jenž ji dovedl až na drogové dno. Proč Eva skončila v sanatoriu zbavená svéprávnosti? Jak se vlastně z talentovaného děvčete, jehož životní dráhou mělo být krasobruslení, pro které doslova žilo, postupně stane živoucí troska? Semínko nezdaru bylo zaseto již v dětství, rodiče ji nikdy v jejích snech nepodporovali, navíc jí cestu zkřížili pokaždé nesprávní lidé, které ji na to pomyslné dno pomohli. Jak se Beata popasuje s příběhem, ale hlavně se ženou, která trpí toxickou psychózou a halucinacemi? Povede se Beatě sepsat Evin příběh včas?


Knihu Panenka (i její volné pokračování Vina, které se teprve chystám číst) mi nabídla sama paní autorka Věra Kadlecová po náhodném přečtení jedné mé recenze. Knihy jsem měla v povědomí už z dřívější doby, protože jsem je vídala u jiných recenzentů, takže po krátkém rozmýšlení jsem nabídku přijala. I když psychologické romány pro ženy primárně nevyhledávám, ráda jsem udělala výjimku a teď po přečtení Panenky mohu říct, že to bylo dobré rozhodnutí.




Na začátku můžete nabýt mylného dojmu, že hlavní hrdinkou je Beata, rozvedená novinářka, která pracuje na volné noze a věnuje se převážně překladatelské činnosti. Mezitím však spřádá plán, který v hlavě nosí už několik let. Chce napsat knihu o Evě Herclové, ženě, z níž se stala narkomanka závislá na kokainu. Její životní příběh ji zaujme, a proto se rozhodne navštívit Evu v sanatoriu, která už několik let zde žije v ústraní. Nejprve má ze setkání obavy, pracovnicí sanatoria je poučena o tom, že Evu už několik let trápí toxická psychóza, kterou ji způsobily drogy. Svět okolo vnímá jen někdy, navíc trpí bludy a halucinacemi. I přes počáteční neúspěšné setkání se v Evě cosi hne a požádá Beatu, aby ji co nejdříve navštívila. Tehdy začne vyprávět svůj příběh, jehož počátky spadají do raného dětství, které trávila s milovanou babičkou, jež pomohla Evě rozvíjet talent v krasobruslení. Po smrti babičky tomu chtěl osud jinak a po ošklivé autonehodě se mohla se svým snem rozloučit. Život jí rozdal nesprávné karty, s nimiž neměla moc šancí na výhru.




Musím podotknout, že kniha je psána velice čtivě a i když se jedná o autorčinu prvotinu, není to z příběhu vůbec znát. Autorce se povedlo velmi dobře vylíčit především z psychologické roviny Evin charakter, ale především její měnící se osobnost vlivem nepřejících rodičů, životních kotrmelců a samozřejmě i kokainu. Co se musí stát, aby matka opustila manžela a dvě malé děti a začala šňupat koks? Byla to vždy její volba nebo se nechala obklopit a ovlivnit nesprávnými lidmi? Zaručuji vám, že Evy vám bude upřímně líto, její životní peripetie budete prožívat naplno s ní a mnohdy se přistihnete při tom, že jí fandíte. Konec je hodně emotivní a troufám si říct, že s leckterým čtenářem zamává. 

Je škoda, že tato kniha není více v povědomí čtenářů či v popředí knihkupců. Doporučuji výhradně ženám, pro něž je tato kniha určena, ale samozřejmě bych nebránila ani čtenářům opačného pohlaví a ráda jim tuto knihu doporučila. Přesto si myslím, že se bude líbit více ženám, hlavně těm, které vyhledávají psychologické romány s hrdinkami, které čelí svým rozhodnutím, která jsou leckdy špatná, bolestným vzpomínkám, ale i naději, jež by neměla být nikdy opomíjena. 


85 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji samotné autorce Věře Kadlecové. Pokud vás kniha zaujala, koupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pondělí 27. listopadu 2017

RECENZE: Žena v Orient Expresu | Lindsay Jane Ashford

autor: Lindsay Jane Ashford
překlad: Naďa Funioková
originální název: The Woman on the Orient Express
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2017
počet stran: 320
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Inspirováno životem Agathy Christie.
Agatha Christie pod falešným jménem nastupuje do Orient Expresu, aby zapomněla na nevydařené manželství, které po mužově nevěře skončilo rozvodem. Potkává se zde s dalšími dvěma ženami, které mají také svá tajemství a důvody, proč odjet daleko na východ. Katharině skončilo manželství po půl roce velmi tragicky a i když se jedná o velmi přitažlivou ženu, za níž se otáčejí všichni muži, své ženství si naplno vychutnat nemůže. Trojlístek doplňuje čerstvě provdaná Nancy, která však pod srdcem nosí dítě jiného muže a doufá, že se s ním brzy shledá. Osud si s těmito ženami nepěkně pohrál, každá má tajemnou minulost, ale okolnosti je dávají všechny dohromady, jejich životní příběhy se protnou a nečekaně rozvinou. Po malých krůčcích začnou sdílet svou bolest a utvářet přátelství s puncem sdíleného tajemství.


Prvně musím říct, že mě zaujal především název. Hned jsem si jej spojila s Vraždou v Orient Expresu, sympatickým belgickým detektivem Herculem Poirotem a Agathou Christie. Vše hezky doplňuje nádherná obálka, která na vás dýchá atmosférou dvacátých let minulého století.

Knížka je psána z pohledu tří žen, z nichž si každá nese své břímě z minulosti a cestou na Blízký východ se mu snaží uniknout. Pomalu s nimi rozplétáme jejich menší či větší tajemství, které odhalují a dávkují čtenáři postupně.

Začátek byl pro mne trochu obtížný na začtení se, ale ne tím, že by se kniha špatně četla nebo autorčiným stylem psaní, spíše tím, že jsem Orient Expres měla výhradně spojený s Herculem Poirotem a stále čekala, že se stane jakási vražda a hned na to se Poirot objeví a pustí se do svého typického vyšetřování. Tohle v knize opravdu nehledejte, ač se o něm postava Agathy Christie častokrát zmíní. Když jsem si konečně přiznala fakt, že se jedná o "pouhý" román pro ženy, hned se mi příběh snáze četl a dokonce jsem si jej užila na maximum.




Při čtení této knihy na vás dýchne atmosféra dvacátých let minulého století, živě si představíte Orient Expres a nejednou se zamyslíte nad tím, jaké by to bylo v něm cestovat. Více jak polovina knihy se odehrává "na cestě", ale nemusíte se bát, že byste se začali nudit. Vlak totiž zastavuje v historicky zajímavých městech, prohlédnete si tak očima hrdinek Benátky, Istanbul, a poté s nimi přestoupíte na Taurus Expres do Damašku a odtud se vydáte autokarem do cílové stanice - Bagdádu. Místy tak kniha působí spíše jako cestopis, který se vám snaží ukázat turisticky atraktivní místa a přiblížit vám životy v něm. Zajímavý byl i popis samotného Blízkého východu, kdy vám autorka přiblížila místní zvyky, a to především z doby, kdy ještě nebyl zničen válkou, jak je tomu dnes. Spolu s hlavními hrdinkami se dostanete i na vykopávky v Mezopotámii, kde Katharine pracuje, a zjistíte, že práce na vykopávkách nebyla nic snadného.

Příběh je opravdu hodně zamotaný a propletený, ale rozplétání bylo velmi nenásilné, zprostředkované samotnou Agathou, která si na pomoc přizvala své malé šedé buňky. V knize nechybí ani milostné vzplanutí mezi mladším mužem a starší ženou, šokující odhalení a dokonce ani smrt. Příběh je plný emocí a nenechá žádného čtenáře chladným. Konec byl místy napínavý, ale především hodně emotivní, kdy mi ukápla nejedna slza. Knížku jsem však zavřela s hezkým pocitem, že vše dopadlo přesně tak, jak mělo.




Těšila jsem se na samotný doslov, ve kterém jsem předpokládala, že bude odhaleno, nakolik se jedná o skutečnost či pouhou fikci. Agathin život mne natolik zaujal, že si plánuju v nejbližší době přečíst její skutečný životopis, ze kterého autorka získala spoustu informací. Autorka čerpala však i ze samotných detektivních románů Agathy Christie - Vražda v Mezopotámii, Sešli se v Bagdádu, Záhada Modrého vlaku a pochopitelně i Vražda v Orient Expresu posloužily jako vynikající zdroje při tvorbě postav a prostředí. Rovněž jí posloužily knihy, které Agatha Christie sepsala pod pseudonymem Mary Westmacottová, neboť jí pomohly intimně nahlédnout do jejího soukromého života, protože je začala psát po rozchodu s manželem a autorčin příběh se odehrává právě v této době.

Pokud máte rádi Agathu Christie a její detektivní romány, tato kniha vám může přiblížit pouze část jejího života. Přesto na vás dýchne atmosféra oné doby a budete mít pocit, že jste se ocitli na cestě spolu s Agathou, Katharine i Nancy. Nejedno odhalení vás přiměje se na něm více zamyslet, některé vás pouze jen dojme či rozesmutní. Ale takový je bohužel život.

Fakt, že se jedná částečně o fikci a v knize též vystupují i fiktivní postavy, může některého čtenáře odradit. Pokud očekáváte román s detektivní zápletkou, tato kniha nebude pro vás správnou volbou. V tom případě sáhněte po detektivních románech, které napsala samotná Agatha Christie.


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji Lucii Horské a nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

čtvrtek 5. října 2017

RECENZE: Láska podle Shakespeara 3 | Georgina Guthrie

autor: Georgina Guthrie
překlad: Kristýna Vítková
originální název: The Truest of Word
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2017
počet stran: 485
oficiální anotace



Moje zhodnocení:


S autorkou Georginou Guthrie jsem se poprvé setkala u prvního dílu Láska podle Shakespeara s podtitulem Daniel & Aubrey. Mé druhé setkání se odehrálo před pár měsíci s dílem druhým, jehož podtitul se nazývá Marná touhy snaha (recenze zde a zde). A konečně jsem měla možnost si přečíst i díl závěrečný Sen noci univerzitní, o němž si recenzi můžete přečíst níže.




Než se však dostaneme k samotné recenzi, shrňme si nejprve události z předchozích dílů.

Aubrey Priceová je studentkou torontské univerzity a vše naznačuje tomu, že svůj závěrečný semestr bakalářského studia v poklidu dokončí. To by se ale nesměl na katedře objevit nový asistent Daniel, do něhož se Aubrey na první pohled zamiluje. Ani jemu není tato chytrá a vtipná studentka lhostejná. Vztah mezi studentkou a učitelem je však na univerzitě tabu. Není to však jediná překážka. Daniel  je synem děkana Granta, u něhož si Aubrey přivydělává na svá studia a navíc je tu jedno temné tajemství z minulosti, které by mohlo stát nejen Danielovu pověst, ale byl by to i konec s jeho dosavadní kariérou. Milencům nezbývá než čekat, až Aubrey oficiálně dokončí studium na Torontské univerzitě, pak v jejich lásce už nebudou bránit žádné překážky. Cesta to však jednoduchá nebude. Do konce semestru zbývá celých 46 dní, Aubrey s Danielem si poctivě škrtají dny v kalendáři a čekání se zdá být nekonečné.


"Čas příští lásce málo přeje,
kdo raduje se, hned se směje..."
(VEČER TŘÍKRÁLOVÝ, JEDNÁNÍ DRUHÉ, SCÉNA TŘETÍ)


Konečně se dostáváme k třetímu a tedy i závěrečnému dílu. Co naše oblíbené hrdiny čeká tentokrát? Aubrey má po závěrečných zkouškách, které úspěšně absolvovala a zamilované dvojici nebrání nic v tom, aby se naplno oddali své vášnivé lásce, kterou museli držet na uzdě a navíc v absolutní tajnosti. Ještě jsou tu však poslední tři týdny do Aubreyiných promocí, které musejí společně zvládnout, než budou moct odtajnit svůj vztah před širokou veřejností.

Na první pohled se může zdát, že se třetí díl ponese v podobném duchu jako druhý, ale opak je pravdou. Erotické scény budou o něco peprnější a bude jich o mnoho více, také se dočkáme jakési zápletky, bez níž by kniha byla jen nudnou romantikou. Jak si jistě pamatujete z předchozího dílu,  který opět plynule navazuje na další, David Grant se ucházel o místo rektora, který nyní získal. Na jeho místo nastoupí nová děkanka Elaine Armstrongová, která nemá úplně nejlepší pověst. S Aubrey si samozřejmě nesednou, navíc se pro Aubrey po pracovní stránce změní dost věcí. To nejhorší na Aubrey však ještě čeká. Nová děkanka totiž nabude dojmu, že má Aubrey s bývalým děkanem milostný románek...Bohužel nebudou chybět ani překážky v podobě opětovných stínů z Danielovy minulosti...




Opět se však setkáme i s našimi vedlejšími hrdiny, kteří nesmí chybět ani v závěrečném díle. Penny a Brad se pilně připravují na svůj velký den, kdy si konečně řeknou ano, navíc se autorka zaměří i na Danielova bratra Jeremyho, kterému se ozve žena, jež zapříčinila smrtelnou nehodu jeho rodičů.

Co se týče velikosti knihy, i poslední díl je pěkný tlouštík, který má bez mála 500 stran, ale díky širšímu řádkování vám to ani nepřijde a kniha se čte hezky plynule a vcelku i rychle. Sto stran přečtete jako nic a najednou se už pomalu chýlíte ke konci. Obálka je opět moc hezky povedená, na omak příjemná s mírně vystouplým písmem a samozřejmě opět s vyobrazením kampusu, tentokrát zahaleným pod rouškou tmy. Z obálky na vás dýchne příjemná atmosféra až dostanete chuť začít studovat anglickou literaturu se zaměřením na Shakespeara. Opět je totiž kniha protkaná úryvky ze Shakespearových děl a sonetů, které dodávají knize onen pomyslný punc a tu správnou jiskru.


"Nepřítomnosti, zlou bys mukou byla, 
tvé samotě by nezbyla ta těcha,
myšlének lásky sladkých tíseň milá..."
(SONET 39)


Moc se mi líbil, stejně jako v předchozích dílech, autorčin styl, který je milý a vtipný a chytí vás za srdce. Oba naši hlavní hrdinové jsou sympatičtí lidé, s nimiž byste s radostí zašli na kávu, protože máte pocit, jako byste je znali celý život. Opět však mám výtku k jejich slovníku, který je opět plný vulgarismů, jenž se podle mého názoru do této romantické knihy absolutně nehodí. Přišlo mi, že do úst hrdinům jsou tyto vulgarismy až moc násilně vloženy a občas jsem se zamyslela, co tím autorka vlastně chtěla říct. Bez toho by se jednalo téměř o dokonalou knihu.

Jak už jsem výše trochu nakousla, čtení vám ubíhá pod rukama a čím více se blížíte konci, tím větší  máte strach, že se s hrdiny setkáváte naposledy, což je bohužel pravda. Nic však nebrání tomu se ke knihám opět vracet a užívat si s hrdiny jejich zakázanou lásku, která musela překonat mnoho překážek.




Kniha je pro fanoušky předešlých dílů doslova nutností a i když dopředu tušíte, jak to celé s Danielem a Aubrey dopadne, nemění to vůbec nic na tom, že si čtení užijete stejně dobře, jako u předchozích dílů.


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, která tento titul vydala pod značkou Cosmopolis. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit přímo zde.



Continue Reading...

sobota 26. srpna 2017

RECENZE: Pomněnčino dítě | Amanda Prowse

autor: Amanda Prowse
překlad: Jana Šimonová
originální název: Clover´s Child
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 288



Anotace:


Když osmnáctiletá Dot, žijící v 60. Letech v Londýně, potká Sola, cítí, že je tu láska. Solomon Arbuthnott je člověk, který může přinést světlo a teplo do jejího fádního života – a co víc, Sol je mladý, pohledný voják s vynikajícími vyhlídkami. Někdo, o kom vždycky snila. Někdo, kdo jí může slíbit modré z nebe, smích, slunce. A na chvíli je život opravdu krásný. Držíce se za ruku procházejí Serpentine, tancují v zakouřených barech SOHO a začínají plánovat idylickou budoucnost, že spolu zestárnou na ostrově Svatá Lucie, Solově rodišti. Ale je rok 1961. Dívky z East Endu by neměly chodit s indickými chlapci, natož aby s nimi někam odjížděli. Svůj život mají od rodičů naplánovaný. I když to často znamená prožít život v osamění a bez lásky. I když to srdce rve na kusy...


Moje zhodnocení:


Dot, osmnáctiletá dívka žijící v Londýně, přestože pochází z chudých poměrů, na nic si nestěžuje. Má milující rodiče, mladší sestřičku Dee a hlavně svou kamarádku Barb, se kterou za jakéhokoliv počasí a v každou roční dobu navštěvují doky a pozorují velké lodě a sní o životě. Jednoho dne se Dot seznámí s pohledným mladíkem, který ji učaruje svým doprovodným projevem na klavír k písni Etty Jamesové, jež se line z gramofonu. Mladá dvojice se do sebe zamiluje a začnou si plánovat idylickou budoucnost na ostrově Svatá Lucie, Solově rodišti. Ale jsou 60. léta a dívky z East Endu by neměly chodit s černochy, natož aby s nimi někam odjížděly. Rodiče jim jejich životy naplánovali jinak, i když to často znamená prožít život v osamění a bez lásky, i když to rve srdce na kusy...




Pomněnčino dítě je prvním románem od autorky Amandy Prowse, který se mi dostal do rukou (a už ho z rukou nikdy nedám) a jsem za to moc ráda. Amanda Prowse žije s manželem Simeonem, majorem britské armády a dvěma syny ve West Country v Anglii. Svůj první román Poppy day (Omega, 2016) vydala vlastním nákladem v říjnu 2011 a kniha se hned zařadila na první místo v žebříčku eBooků. Její druhý román s názvem What Have I Done? (česky Z lásky k vám, Host, 2013) vydaný v roce 2013 získal nadšené ohlasy čtenářů a stal se bestsellerem. Dosud vydala zatím pět románů. Jejím cílem je psát takové příběhy, které lidem nedovolí zhasnout lampu u postele, a představit takové postavy, na které budete ještě dlouho po dočtení myslet. Myslím si, že u knihy Pomněnčino dítě se jí to dle mého názoru povedlo splnit do puntíku.

Krásný román o lásce, především však o té mateřské, o osamění, bolesti a ztrátách. O tom, že život většinou není takový, jaký si jej naplánujeme. Vztah bělošky a černocha je v té době tabu, věc společensky nepřijatelná, což si mladičká zaláskovaná Dot nepřipouští, ba dokonce nechápe a za tyto rasové předsudky se dokonce stydí. O jejich vztahu se brzy dozví Dotiny rodiče, kteří důrazně apelují na ukončení jejich vztahu. Při konfrontaci otce s dcerou jsem lapala po dechu, jaká rasová nenávist se v něm může skrývat. Zastání nenajde ani u matky, u níž jakožto u ženy čeká aspoň trochu pochopení. Nejedná se však jen o předsudky ze strany bělochů. Vztah s běloškou neakceptují ani Solovi rodiče, především matka. Arbuthnottovi jsou vlivní a bohatí lidé a jednoho dne dojde jeho matce trpělivost a postaví Sola před ultimátum. Tomu nezbude nic jiného než se bez rozloučení vrátit zpět na ostrov Svatá Lucie. Dot pomyšlení, že ji Sol opustil i přes sliby věčné lásky, zlomí srdce. Chvíli poté zjistí, že je těhotná...




Líbilo se mi, jak se postava Dot vyvíjela. Z mladičké naivní dívky plné života a snů se pomalu stává zlomená a opuštěná žena, která už nedoufá v lepší život. Autorce se povedlo postavu Dot vykreslit takovým způsobem, že vše budete prožívat spolu s ní. Její mladičkou lásku, štěstí a radost a na druhou stanu nepochopení, ponížení a totální zhroucení. U tohoto románu budete prolévat slzy a doufat ve šťastný konec i když brzy pochopíte, že nic takového není možné. Přesto je tu vždycky maličká naděje, pro níž stojí za to bojovat, i když vše nedopadne přesně podle plánů, které jste si předsevzali. Žít svůj vlastní sen se nepovede každému, ale nikdy byste se neměli vzdát, protože "bez snů a ideálů nelze být člověkem" (Ernst Fischer).

Autorce se povedlo dokonale a autenticky vylíčit atmosféru a poměry tehdejší doby, kdy světem vládly předsudky a "barevní" byli považováni za podřadnou rasu. Kniha ukazuje, jak lidé mohou být krutí a zlí, jak vás může zavrhnout i vlastní rodina. Pro mě nepochopitelné a nepředstavitelné. Nejhorší na tom je, že to vždy odnesou děti, bytosti, které za nic nemůžou.




I přes téma, které nám autorka ve své knize předestřela, píše velmi čtivě. Knihu budete jen těžko odkládat, protože potřeba dozvědět se, jak celý příběh Dot a Sola dopadne, bude silnější než cokoliv jiného. 

Pokud si chcete přečíst knihu o tom, jaký život opravdu je, že se s vámi mazlit nebude, ale vždy existuje jiskřička naděje, je Pomněnčino dítě dělané přímo pro vás. Nečekejte žádný sladký románek s happyendem, ale román o opravdovém životě, který, a není tomu tak dávno, by mohl prožít každý z nás.


100 %


Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku a výjimečného čtenářského zážitku. O knize se dozvíte více zde a zakoupit ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 2. července 2017

RECENZE: Láska podle Shakespeara 2 | Georgina Guthrie

autor: Georgina Guthrie
překlad: Kristýna Vítková
originální název: Better Deeds than Words
nakladatelství: Grada
rok vydání: 2016
počet stran: 480



Anotace:


Aubrey Priceová má před sebou posledních pár týdnů studia na Torontské univerzitě. To, co mělo být nejkrásnějším obdobím jejího života, se pro ni ale stává utrpením. Tajný vztah s Danielem Grantem, asistentem na katedře angličtiny, čelí mnoha překážkám. Jeho odhalení by obzvlášť Daniela stálo nejen pověst, ale i celou kariéru. Oba doslova odpočítávají minuty, než budou moci být konečně otevřeně spolu. Mezitím hledají útěchu v tajných vzkazech a tolik výmluvných slovech Shakespearových dramat a sonetů. Dokážou svou zakázanou lásku udržet v tajnosti?


Moje zhodnocení:


S autorkou Georginou Guthrie jsem se poprvé setkala u prvního dílu Láska podle Shakespeara s podtitulem Daniel & Aubrey. Kniha se mi moc líbila a recenzi na ni si můžete přečíst zde.

Druhý díl navazuje přesně tam, kde první díl skončil. Nejprve si tedy připomeňme události z prvního dílu.

Aubrey Priceová je studentkou torontské univerzity a vše naznačuje tomu, že svůj závěrečný semestr bakalářského studia v poklidu dokončí. To by se ale nesměl na katedře objevit nový asistent Daniel, do něhož se Aubrey na první pohled zamiluje. Ani jemu není tato chytrá a vtipná studentka lhostejná. Vztah mezi studentkou a učitelem je však na univerzitě tabu. Není to však jediná překážka. Daniel  je synem děkana Granta, u něhož si Aubrey přivydělává na svá studia a navíc je tu jedno temné tajemství z minulosti...

Samozřejmě tajemství z minulosti bylo již odhaleno, ale nechci zde spoilerovat čtenářům, kteří první díl ještě nečetli. Mohu prozradit pouze to, že se jedná o tajemství, které by mohlo stát nejen Danielovu pověst, ale byl by to i konec s jeho dosavadní kariérou.


"Toť pokušení nejnebezpečnější,
jež láskou k ctnosti k hříchu pobádá."
(VĚTA ZA VĚTU, JEDNÁNÍ DRUHÉ, SCÉNA DRUHÁ)


Milencům nezbývá než čekat, až Aubrey oficiálně dokončí studium na Torontské univerzitě, pak v jejich lásce už nebudou bránit žádné překážky. Cesta to však jednoduchá nebude. Do konce semestru zbývá celých 46 dní, Aubrey s Danielem si poctivě škrtají dny v kalendáři a čekání se zdá být nekonečné. A o tom je vlastně celý druhý díl. Některé překážky v jejich cestě se zdají být nepřekonatelné, ale milenci hledají útěchu v tajných vzkazech, e-mailech a tolik výmluvných slovech Shakespearových dramat a sonetů.


Někomu se může zdát kniha příliš tlustá, čítá 480 stran, a to může mnohé odradit, ale určitě vás překvapí, jak krásně a téměř sama se kniha čte, čemuž přispívá i širší řádkování. Když jsem se začetla, přestal pro mě doslova existovat okolní svět. Takovým stylem je kniha napsaná. Ponoříte se do děje, s hlavními hrdiny budete řešit nejednu překážku a fandit jim, aby vše překonali. Znovu zasáhne Danielova minulost a vyplavou na povrch důsledky tajemství, které bylo odhaleno v prvním díle. Navíc jejich vztah odhalí děkan Grant, Danielův otec, kterému velmi záleží na synově a své pověsti. Může i přesto jejich láska pokračovat? 


"Co den a hodinu mi zprávu dávej,
neb v jedné minutě jest mnoho dní."
(ROMEO A JULIE, JEDNÁNÍ TŘETÍ, SCÉNA PÁTÁ)


Rovněž zde, stejně tak jako v prvním díle, má hlavní roli i sám Shakespeare, samozřejmě jen prostřednictvím svých děl a sonetů. I v druhém díle je každá kapitola uvozena citací z Shakespearova díla či sonetu, která napovídá, jak se bude dále vztah mezi Danielem a Aubrey vyvíjet. Někdy vám citát nic neřekne, ale většinou napoví hodně.


Musím zmínit i krásnou obálku, která je oproti prvnímu dílu do oranžova a vyobrazuje zapadající slunce nad kampusem. Na omak je obálka krásně sametová a po přejetí nadpisu prsty cítíme vystouplá písmena.

Jediné, co se mi opět stejně jako v prvním díle nelíbilo, byly vulgarity, tentokrát z úst Daniela. V prvním díle to byla spíše Aubrey, která mluvila vulgárně, v druhém díle je to naopak. Nejsem žádný puritán, samotné mi to někdy ujede, ale k celému konceptu knihy a k Shakespearovi mi to prostě vůbec nesedělo a bilo to do očí. Jestli to měl být pokus o přisprostlou romantiku, v tom případě se to vůbec nepovedlo. 

Tato romantická kniha je určena především pro ženy, které nemají vysoké nároky, nevadí jim pár klišovitých scén, jež se ani této knize nevyhnuly, a které si chtějí dopřát oddechovou a nenáročnou literaturu.


95 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, která tento titul vydala pod značkou Cosmopolis. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit přímo zde.
Continue Reading...

sobota 13. května 2017

RECENZE: Láska podle Shakespeara | Georgina Guthrie

autor: Georgina Guthrie
překlad: Kristýna Vítková
originální název: The Weight of Words
nakladatelství: Grada
rok vydání: 2016
počet stran: 464



Anotace:


„Milovat, či nemilovat svou studentku, to je, oč tu běží...“
I v 21. století může na univerzitě vzkvétat zakázaná láska jako ze Shakespearova dramatu 
Aubrey Priceové začíná poslední semestr jejího bakalářského studia na torontské univerzitě. Zdá se, že už brzy v poklidu dokončí svá studia Shakespearových děl. Pak se ale na katedře objeví nový asistent Daniel a Aubrey se do něj zamiluje. Ani jemu není chytrá, vtipná a nezávislá dívka lhostejná. Ale je tu přísný zákaz vztahů mezi učitelem a studentkou na univerzitě, fakt, že je Daniel děkanovým synem, a také jeho temné tajemství z minulosti…


Moje zhodnocení:


Kniha mě lákala už delší dobu především krásnou obálkou a zajímavou anotací a samozřejmě také samotným názvem, protože ten sází na příběh ve stylu zakázané lásky. Nevím proč, ale v souvislosti s touto knihou, resp. jejím názvem, mě napadl romantický film Zamilovaný Shakespeare s Gwyneth Paltrow v hlavní roli. Má celkem vysoké hodnocení a už jsem ho dlouho neviděla. Ale to jsem teď trochu odbočila.

Aubrey Priceová je studentkou torontské univerzity a vše naznačuje tomu, že svůj závěrečný semestr bakalářského studia v poklidu dokončí. To by se ale nesměl na katedře objevit nový asistent Daniel, do něhož se Aubrey na první pohled zamiluje. Ani jemu není tato chytrá a vtipná studentka lhostejná. Vztah mezi studentkou a učitelem je však na univerzitě tabu. Není to však jediná překážka. Daniel  je synem děkana Granta, u něhož si Aubrey přivydělává na svá studia a navíc je tu jedno temné tajemství z minulosti...




Kniha mě moc mile překvapila. Je to snad první romantická kniha ze své kategorie, kde hlavní mužský hrdina není krasavec každým coulem. Dokonce mi přišlo vtipné, že Aubrey jej popisuje jako zanedbaného muže s mastnými, do očí padajícími vlasy, zároveň však i jako muže s těma nejkrásnějšíma modrýma očima na celém širém světě.


"Snažila jsem se na něj nezírat, ale nedokázala jsem od něj odtrhnout oči. Můj první dojem z dnešního rána byl zcela přesný. Na rozdíl od otce naprosto pohrdal svým zjevem. Půlku límečku od košile měl otočenou dovnitř a na koleni obrovskou díru."


Kniha je vypravována v ich formě a nikoho zřejmě nepřekvapí, že z pohledu hlavní hrdinky. Milým překvapením je i Danielův pohled, kterého se dočkáme ke konci knihy. Díky tomu nahlédneme nejen do jeho mysli, ale vžijeme se rovněž do jeho pocitů a uvidíme danou situaci jeho očima.

Na celém vztahu mezi Aubrey a Danielem se mi líbilo především jeho pomalé a postupné vyvíjení, a to přes počáteční jiskření, oťukávání až po tajné schůzky. Nevadilo mi ani to, že děj je často předvídatelný a také trochu nerealistický. S tímto typem literatury však musí čtenář tak trochu počítat. I přesto, že Láska podle Shakespeara má další dvě pokračování, příběh byl hezky ukončen. Přesto se vztah mezi Aubrey a Danielem má ještě kam posouvat a čtenář je tak nalákán na další díl s podtitulem Marná touhy snaha.




V knize se vyskytuje větší počet postav vedlejších, které mají v knize také své nezastupitelné místo. Nesmí chybět Aubreyina nejlepší kamarádka Julie, jíž se zpočátku nemůže svěřit k jejím citům k Danielovi a vznikajícímu vztahu. Důležitou postavou je i Matt, Aubreyin spolubydlící z koleje, jenž se vloží do role jejího ochránce a v závěru jedné z hlavních postav otevře oči. Poznáme i Danielovu blízkou rodinu, jeho bratry, to vše očima Aubrey.

Každá kapitola je uvozena citátem z Shakespearových děl a naznačuje, o čem bude daná kapitola pojednávat a zároveň napovídá, jak se bude dále vyvíjet vztah mezi Danielem a Aubrey.


"Tam často selže očekávání,
kde nejvíc slibuje; a nezklame, 
kde mizí naděje a zoufáme."
- KONEC VŠE NAPRAVÍ, JEDNÁNÍ DRUHÉ, SCÉNA PRVNÍ -


Možná vás zaskočí tloušťka knihy, která čítá 464 stran, což je na tento typ literatury poměrně dost, ale vůbec se toho nemusíte bát. Příběh je opravdu hodně čtivý, stránky vám budou ubíhat pod rukama a najednou se ocitnete na konci knihy. Rychlému čtení přispívá i širší řádkování. Nejen, že je kniha čtivá, je zároveň i vtipná a zasmějete se nejedné situaci. Trochu mi však vadil Aubreyin vulgární slovník, který se mi moc k tomuto příběhu a celkově k Shakespearově nádechu nehodil.




Pokud bych měla hodnotit obálku, ta je víc než povedená. Malou výtku však k ní mám. Jelikož se příběh mezi studentkou a učitelem odehrává v mrazivém počasí, které je v knize jednoznačně popsáno, z obálky to bohužel cítit nejde. Je to však jen drobnost, která nemá na příběh prakticky žádný vliv.


"Tu bude truchlit, jestli láska kdy
mu v srdce vstoupila, a přáti si,
by nebýval ji nikdy obvinil,
i kdyby vskutku byla zhřešila."
- MNOHO POVYKU PRO NIC, JEDNÁNÍ ČTVRTÉ, SCÉNA PRVNÍ -


Pokud máte chuť na klasickou romanťárnu opepřenou Shakespearovými citáty, je tato oddechová četba stvořená přímo pro vás. Já si ji užila maximálně až do poslední stránky. 



85 %



Moc děkuji nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit například zde.
Continue Reading...

pondělí 28. listopadu 2016

RECENZE: Knedlíček | Julie Murphy


autor: Julie Murphy
překlad: Blanka Hromková
originální název: Dumplin
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2016
počet stran: 312




"Končí škola, přichází léto, na obzoru se objevil nový kluk a moje nejlepší kamarádka mi svěřuje velké tajemství..."





Anotace:



Nový román Julie Murphyové, autorky Side Effects May Vary, osloví fanoušky Johna Greena nebo Rainbow Rowellové. Nebojácná dívka Willowdean Dickson - „Dumplin", hvězdné texaské noci, cukroví a písně Dolly Parton si získají vaše srdce.
"Dumplin" má nadváhu a nejbezpečněji se cítí doma, i když je přemlouvána svou matkou, bývalou královnou krásy, aby začala žít. Její myšlenky se ubírají jediným směrem, obléct si na sebe bikiny, tak jako její nejlepší kamarádka, krásná Ellen. Will začne pracoval v Harpy’s, místním fast foodu. Zde potká studenta Boa, bývalého skvělého atleta. Není žádným překvapením, že jí Bo přitahuje. Ale je velmi překvapena, když zjistí, že je to vzájemné.Ale namísto, aby si užívala vztahu s Boem, Will začne o sobě pochybovat. Podnikne nejděsivější věc, kterou si můžete představit: přihlásí se do soutěže Miss Blue Bonnet Pageant a spolu s několika podobnými dívkami touží dokázat světu, že i děvčata se silnější postavou mají právo být vidět, stejně jako každá hubená holka. Tím šokuje celé Clover City – a možná nejvíc sebe sama.


Vlastní názor:


Willowdean je obyčejná šestnáctiletá dívka, která je velkou fanynkou Dolly Partonové. Jedinou vadou na kráse se zdá být její nadváha. Boje s ní a diety však už dávno vzdala a s pár kily navíc se smířila...anebo ne? 


"Vím, že tlusté holky by měly být na bazény a tyhle věci alergické, já ale koupání miluju. Myslím tím, že nejsem pitomá. Vím, že lidi budou zírat, ale nemůžou mě obviňovat za to, že se chci ochladit. A proč by to vlastně mělo vadit? To jako když mám obří, o sebe pleskající stehna, znamená to, že se musím omlouvat?"

Její nejlepší kamarádka Ellen je její pravý opak - je krásná, štíhlá a navíc má kluka. Will také touží po lásce. Když se však o ní začne zajímat atraktivní kluk jménem Bo, s nímž pracuje v Harpy´s a kterému očividně její kila navíc nevadí, začíná o sobě pochybovat. Nebudou pro okolí jen terčem posměchu? 


"Nebudu ta zesměšňovaná. Nebudu polovičkou páru, na kterou každý zírá, a říká si, Jak ho ulovila?"

Děj se odehrává v Texasu ve městě Clover City, kde bydlí Will se svojí mámou, která jí neřekne jinak než Knedlíčku. Městečko není ničím významné, ale jednou ročně pořádá soutěž krásy Miss Teen Blue Bonnet Clover City, která má dlouholetou tradici. Její máma tuto soutěž každoročně organizuje a v roce 1977 ji dokonce i sama vyhrála, což považuje za svůj největší životní úspěch.





Williným velkým vzorem byla její teta Lucy, která bohužel před půl rokem zemřela v pouhých 36 letech na infarkt, který nejspíš způsobila její nadměrná obezita. Will objeví v Lucyině pokoji nikdy nepodanou přihlášku do místní soutěže krásy, kterou vezme jako výzvu a do soutěže se sama přihlásí ve snaze získat zpátky své sebevědomí.  


"Možná ale, že Lucy neměla být tvým kompasem věčně. Možná tady byla pro tebe dost dlouho na to, aby ses naučila, jak být svým vlastním kompasem a najít si svou cestu."



Děj je vyprávěn z pohledu Will v ich formě, což knize dodává na uvěřitelnosti a snáze se můžeme vžít do pocitů hlavní hrdinky. Prostřednictvím jejích myšlenek se ocitáme ve světě jedné obyčejné šestnáctileté dívky, která řeší trable s láskou, hádky s mámou a nejlepší kamarádkou, a to způsobem sobě vlastním. Když se rozhodne, že se přihlásí do soutěže krásy, která kromě podpisu jednoho z rodičů nemá žádná omezení, obdivujeme její odvahu a kuráž a nemůžeme jinak než ji fandit. Nosnou myšlenkou této knihy je to, že v životě není důležitý jen vzhled. Podstatné je, jaký je člověk uvnitř, i když to může znít jako stokrát omílané klišé, které v šestnácti letech nikdo vážně brát nemůže. Proč tedy neudělat ze svého nedostatku přednost?


"U plavek existuje něco, co vás přesvědčuje, že si musíte zasloužit je nosit. A to je špatně. Kritérium je ve skutečnosti jednoduché. Máš tělo? Obleč ho do plavek."

Na knížce vás zaujmou nejen hluboké a upřímné myšlenky, jichž je děj plný, ale také autorčin poutavý styl psaní, který vás usadí do křesla a nenechá vydechnout. Velkým plusem jsou krátké kapitolky a díky zajímavému a milému příběhu budete knížku jen těžko odkládat. 


"Někdy, když se zamyslíte nad tím, kým jste, pochopíte, že jste mozaikou zkušeností."



Knedlíček je sladký nejen svým růžovým obalem, ale i obsahem. Nezklame tak žádnou romantickou duši. Knížku mohu doporučit ženám a dívkám všech věkových kategorií, a to nejen jako vánoční dárek pod stromeček.


90 %



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Více se o knize dozvíte zde a zakoupit ji můžete zde



Continue Reading...