úterý 16. července 2019

RECENZE: Katarze | Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad: Hana Sichingerová
originální název: Aflausn (2016)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 400
anotace


Moje zhodnocení:


O první oběti se všichni včetně policie dozví přes Snapchat. Videozáznam s vyděšenou obětí, která prosí o odpuštění, není první a ani ten nejhorší. Další videa na sebe nenechají dlouho čekat. Když se konečně najde její tělo, leží vedle něj papír s číslem 2. Kdo je první oběť a kde tedy je?
Detektiv Huldar se připojí k vyšetřování a požádá o pomoc psycholožku Frejyu, která si vezme na starost výpovědi kamarádů zavražděné dospívající dívky. Brzy se ukáže, že zavražděná dívka nebyla takový andílek, za jakého ho považovali dospělí.
Jenže pak zmizí další teenager a přes Snapchat se objeví další nahrávky. Vrah tedy ještě neskončil a policie ho musí dopadnout dříve, než opět udeří. Ale kdo může nenávidět teenagery tak, že by je ze světa sprovodil tak krutým způsobem? K nalezení pravdy nebude jednoduchá cesta.

✽ 

Nakladatelství Grada pod značkou Metafora vydalo dlouho očekávané pokračování s dvojicí Freyjou a Huldarem s názvem Katarze oblíbené autorky detektivek Yrsy Sigurðardóttir. Předchozí díly nesou název DNA (recenze zde) a Černá díra (recenze zde). Jak dopadlo mé další setkání s islandskou královnou detektivek?

Už potřetí se setkáváme s oblíbenou dvojicí Freyjou a Huldarem, kterou spojí dohromady práce na nejnovějším případu. V kině po zavírací době napadne neznámý útočník brutálním způsobem dospívající Stellu, která má toho večera v kině službu. Na mobil natočí její prosbu za odpuštění a tu rozešle všem jejím kamarádům na Snapchatu. Poté ji polomrtvou odtáhne neznámo kam. Když policie Stellu konečně najde, není jí už pomoci. Rozbíhá se pátrání, které se zaměří právě na Stelliny spolužáky, z nichž se většina k její osobě nevyjádří zrovna lichotivě. Motiv se zdá být velice brzy jasný, ale policie jej zpočátku nebere vůbec v úvahu. Freyja se však zaměří na možný motiv šikany, zatímco policii zaměstná papír s číslem 2, který nalezla u první oběti. Byla Stella již druhou obětí? A kde je tedy oběť číslo 1?


Autorka tentokrát vsadila na aktuální téma šikany, která vlivem vzniku sociálních sítí nabrala zcela jiný směr. Kyberšikana je v dnešní době oblíbeným prostředkem, jak zničit prostřednictvím sociálních sítí jeho uživatele, a to záměrně a velmi agresivním způsobem. Obětí se může stát kdokoliv, kdo jen trochu vybočuje a nepodaří se mu v krátké době zapadnout do kolektivu. O jednom případu šikany, který se stal před mnoha lety, kdy ještě neexistovaly sociální sítě, a jejích následcích, se dočtete v dopisech vyznačených kurzívou, na které narazíte mezi klasickými kapitolami týkajícími se vyšetřování. 

Autorce se opět povedlo vytvořit mrazivou atmosféru, kterou umocnilo islandské mrazivé počasí, jež v příběhu panovalo. Její zápletky jsou vždy promyšlené do každičkého detailu a natolik věrohodné a reálné, až vám kolikrát spadne brada úžasem. Popisy vražd teenagerů jsou velmi brutální a servírovány čtenářům bez jakýchkoliv příkras. Konečné rozuzlení bylo překvapivé a vedlo k jedinému možnému závěru. Pomsta je totiž nejsilnější motivace.

Kniha je napínavá od první do poslední stránky a nenechá vás ani na okamžik vydechnout. Vaše teorie o pachateli se budou neustále rozvíjet a měnit a vy budete chtít zjistit, kdo za těmi odpornými zločiny stojí. Gradace napětí je opět zvládnuta na výbornou a promyšlenost zločinů vám vytře zrak.

Tuto knihu, ale také celou sérii doporučuji fanouškům krimi a detektivek, které si zde přijdou na své. Pokud vám nevadí surové zločiny a jejich popis, nezahálejte a pořiďte si Katarzi do své knihovny. Výhodou této série je, že se dá číst i samostatně bez znalosti předchozích dílů. Přesto doporučuji přečíst sérii od prvního dílu, protože vám budou jasnější vztahy mezi hlavními a vedlejšími postavami. A navíc je tato série jednoduše dokonalá.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Zlatě Biedermannové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 17. června 2018

RECENZE: Černá díra | Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad: Ondřej Duha
originální název: Sogið
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2018
počet stran: 352
anotace


Moje zhodnocení:


Dvanáct let po vraždě mladé dívky se v Reykjavíku na jedné základní škole otevírá časová kapsle s poselstvím pro budoucí generace. V pouzdře se nacházejí deset let staré dopisy, v nichž školáci popisují, jak si představují Island v roce 2016. Ředitele školy znepokojí jeden nepodepsaný dopis, který prorokuje, že budou zavražděni ti lidé, jejichž iniciály jsou zaneseny v dopise. Porovnáním rukopisu se brzy přijde na to, který žák dopis psal...
Krátce po objevení časové kapsle jsou u jednoho domu v jezírku objeveny lidské ruce, které někdo oběti uřezal za živa. Nikdo se však nepohřešuje a ani nikdo neslyšel zvěsti, že by někomu chyběly ruce. Brzy začnou umírat za velmi krutých okolností lidé a policie dospěje k závěru, že dopis z časové kapsle nesmí brát na lehkou váhu.
Případu se ujímá kriminalista Hulder, který byl po předchozím zpackaném případu sesazen z pozice šéfa a upadl na policejním oddělení v nemilost. V troskách je i jeho vztah s psycholožkou Freyjou, kterou přizve k případu, aby se pokusil jejich vztah zachránit. Nic však na první pohled není takové, jaké se zdá a je těžké rozluštit, kdo je vlastně vrah a kdo oběť.


Oblíbená islandská krimi autorka Yrsa Sigurðardóttir přichází s druhým dílem třídílné série Freyja & Huldar, jejíž první díl DNA (recenze zde) uchvátil mnoho čtenářů. Já jsem nebyla výjimkou a nyní po dočtení Černé díry mohu prozradit, že tato kniha překonala na plné čáře už tak skvělý první díl, jakým DNA bezesporu byla. Je to vůbec možné? Ano, u Yrsy Sigurðardóttir je totiž možné vše...





Upozornění: Níže mohou být zodpovězeny otázky z předchozího dílu!

I v tomto díle se opět setkáváme s kriminalistou Huldarem, který byl po předchozím nevydařeném případě, jemuž velel, odklizen do zadní kanceláře, kde jsou mu přidělovány podřadné úkoly. Jeho kolegové na něj pohlížejí skrz prsty a považují ho za odepsaného. Psycholožka Freyja sice stále pracuje v Dětském domě, ale nyní jen jako řadová psycholožka, neboť její nadřízení se shodli na tom, že Freyja poté, co zastřelila člověka, byť v sebeobraně, není vhodná osoba na pozici ředitelky Dětského domu. Ani jeden z nich však na svou práci nezanevřel a Huldarovi a Freyje opět nezbude, než spojit síly k odhalení pachatele nelítostných vražd, ale i smutného pozadí případu. Navíc si někdo nepřeje, aby pravda vyšla najevo.




Autorka prostě umí. Už prolog, který je mimochodem brilantně napsaný, vás vtáhne a navodí tajuplnou atmosféru mrazivého Islandu, kde se v jednom zanedbaném domě ukrývá zlo. Jakou roli v tom má holčička, s níž se ve škole nikdo nekamarádí, chybí jí dva prsty a podle mého názoru i nahání strach? Tragédie, která se stane v jednom omšelém domě se špinavými okny, bude čtenáři velice záhy vysvětlena. Jakou souvislost však může mít s dopisem objeveným v časové kapsli, v němž jsou uvedeny iniciály lidí, kteří mají letos umřít? A existuje vůbec nějaká souvislost?

Autorce se opět podařilo vytvořit dokonalý a zároveň velmi spletitý příběh, jehož kořeny sahají až do hluboké a trýznivé minulosti, která se dotkla nevinných obětí, přičemž sled následujících událostí dal do pohybu tragédii, jež ovlivnila velký počet lidí přesahující generace. Při čtení této knihy vám bude hodně úzko, když si představíte, že to, co je v knize popisováno, se děje kdekoliv na světě. Autorka vybrala nelehké téma, ale povedlo se jí vymyslet skvělou zápletku, kterou budete velice pomalu rozplétat a mnohdy vám zůstane rozum stát. Konečné rozuzlení vás překvapí, ale závěrečný epilog vám dozajista vyrazí dech! Působivě, mistrně sepsaný příběh, který nenechá žádného čtenáře chladným a v hlavě vám zůstane ještě dlouho po přečtení. Jsem zvědavá, co přinese třetí díl, když tento na plné čáře předčil už tak skvělý první díl.




Pokud se vám líbila kniha DNA, Černá díra vás doslova nadchne. Za to ručím! Knihu doporučuji čtenářům, kteří si oblíbili skvěle propracované kriminální příběhy se zajímavou zápletkou a nechybí jim pořádná dávka otrlosti, neboť některé scény se nebudou číst lehce a mohou s vámi zamávat.


✰✰✰✰✰ 


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji paní Heleně Herynkové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde
Continue Reading...

pondělí 20. listopadu 2017

RECENZE: DNA | Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad z angličtiny: Milan Lžička
originální název: DNA
nakladatelství: Metafora
rok vydání: 2017
počet stran: 408
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Ve vlastním domě je velice trýznivým způsobem zavražděna mladá žena. Jediným svědkem je její sedmiletá dcerka Margréte. Dívenky se ujme psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům, jejímž úkolem je vyslechnout ji a zjistit, co si z oné noci pamatuje. O pár dnů později je nalezena další žena, která byla taktéž brutálně zavražděna a na první pohled je jasné, že ji má na svědomí tentýž pachatel. Policista Huldar, který je pověřen vyšetřováním, je donucen pracovat bok po boku s Freyjou, s níž se před pár dny seznámil v jednom baru, načež se s ní vyspal vydávaje se za tesaře z venkova. Jejich práci to sice komplikuje, ale musí spojit své síly a dopadnou vraha stůj co stůj. Ve stejné době jistý radioamatér zachytává podivné vzkazy, které ho s oběma vraždami spojují a hnán vlastní zvědavostí se pouští do vyšetřování na vlastní pěst.


Yrsa Sigurðardóttir je nejlépe prodávanou a celosvětově uznávanou islandskou autorkou detektivních příběhů. A právem. Původně vystudovaná stavební inženýrka začala ve svém volném čase psát příběhy pro děti. V roce 2005 však debutovala detektivkou Poslední rituál, první z řady šesti případů s právničkou Tórou. Vydala i další samostatné thrillery, které byly přeloženy do více než 30 jazyků a za něž získala mnohá ocenění. Jedním z nich je duchařský thriller Pamatuji si vás všechny, který byl v roce 2015 přeložen do češtiny pod záštitou nakladatelství Metafora, které ostatně vydává všechny autorčiny tituly. Kriminální thriller DNA je prvním dílem z plánované trilogie. Brzy se můžete těšit i na další díly série s názvem Černá díra a Katarze, které jsou naplánovány na příští rok.




Na knihu DNA jsem se moc těšila, od autorky jsem zatím četla pouze Pamatuji si vás všechny, i přesto, že mám doma pár dílů s právničkou Tórou. Na autorku jsem slyšela jen samé chvály, což ostatně mohu potvrdit, protože kniha Pamatuji si vás všechny mě dostala. A po dočtení knihy DNA můžu říct, že i tato je velmi povedeným krimi thrillerem, který by neměl uniknout vaší pozornosti.

Nejprve musím pochválit velice povedenou obálku, která pro mne byla jakýmsi magnetem, protože jsem nevěděla, co si pod stříbrnou páskou potřísněnou krví úplně představit. Souvisí s celým příběhem? No aby ne! Teď si představím jen zvuk, jak ji někdo odmotává a postaví se mi chlupy na těle. A navíc ten název! DNA je zkratka deoxyribonukleové kyseliny, nositelky genetické informace, která naznačuje, že v knize půjde o jisté pokrevní pouto? Pro mě byla tedy lákadlem jak obálka, tak i název knihy.

Kniha začíná prologem, který je jakýmsi úvodem, jenž nám nastíní situaci, která bude nejspíš souviset s celým příběhem. Prolog byl skvělý a já se nemohla dočkat, až budu spolu s hlavními postavami rozplétat celý příběh.




Jak už název série (Freyja & Huldar) napovídá, hlavními postavami jsou psycholožka Freyja, která pracuje pro Dětský dům a na starosti má právě svědkyni prvního zločinu, kterou je sedmiletá dívenka Margrét, dcera oběti. Freyja je obyčejná svobodná žena, která bydlí v bratrově domě a stará se mu o psa, s nímž moc nevychází. Tedy s tím psem. Její bratr skončil ve vězení a jí nezbývá nic jiného, než se mu o jeho psa postarat. Druhou hlavní postavou je policista Huldar, který vede vyšetřování. Přiznám se, že Huldar, který neustále žvýkal nikotinovou žvýkačku, mi byl více sympatický, nejspíš pro jeho nesmělost v přítomnosti žen a občasnou zmatenost ve svém počínání. Freyja a Huldar se poznali krátce před vyšetřováním a skončili spolu v posteli. Huldar nejen, že Freyje lhal, že je tesař bydlící ve vesnici, ale ještě před rozedněním zmizel jako pára nad hrncem. Takže si dokážete představit jejich setkání při vyšetřování vražd. Huldar se za to, co provedl stydí a Freyja ho nemůže ani cítit. O komplikace při vyšetřování nebude nouze. Jsem velmi zvědavá, jak se jejich vztah bude nadále vyvíjet v dalších dvou pokračováních.

Důležitou vedlejší postavou je i Karl, radioamatér, který jednoho dne zcela náhodně vyslechne podivné vysílání, kterému zprvu nebude rozumět. Podle jeho rodného čísla, které mu stanice sdělí, se dovtípí, že zašifrovaná zpráva je určená pro něj a pustí se do pátrání na vlastní pěst. Jaké bude jeho překvapení, když zjistí, že další rodné číslo, které vyslechl, patří zavražděné matce tří dětí? Celou dobu jsem přemýšlela, jakou úlohu má vlastně jeho postava, pořád mi to nedávalo smysl, nakonec vás však jeho role dost překvapí. Jeho dějovou linku jsem doslova hltala, i když počáteční popis amatérského radiovysílání, k čemu slouží a na jakém principu funguje, mě moc nebavilo. Ale chápu, že se autorka snažila čtenáře do tohoto zajímavého koníčku zasvětit a trochu mu jej přiblížit.




Musím pochválit autorku za velice originální metody vraždění, kterými vrah usmrcuje své oběti. Naskakovala mi u nich husí kůže a od teď se budu na vysavač i jiné elektrospotřebiče dívat s mnohem větším respektem. Pokud vám tedy popisy brutálních vražd nedělají dobře, radši se této knize vyhněte. Já jsem si však čtení užívala, i když u popisů pitvy první z obětí mi opravdu dobře nebylo. Často jsem si představovala, co musela oběť prožívat a tohle bych opravdu nepřála nikomu.

I přesto, že tempo vypravování je spíše pomalejší, neboť autorka často odbíhá do minulosti postav, aby jejich motivy jednání a chování co nejvíce čtenáři přiblížila, vůbec ničemu to nevadilo a já si děj maximálně užívala. Zápletka je velmi promyšlená a i když jsem kolikrát přemýšlela, jak s vrahovým motivem souvisí prolog, vydedukovala jsem si jeden tip na vraha, ale nemohla jsem se více mýlit. Bravo. Při konečném rozplétání jsem zírala s otevřenou pusou, protože toto jsem opravdu nečekala za nic na světě. Upřímně mi z toho ani nebylo moc dobře.

Knihu jsem přečetla jedním dechem i přes vyšší počet stran a velmi si ji užila. Už se nemůžu dočkat dalších dvou pokračování!

DNA je doslova povinností pro čtenáře, kteří tuto autorku doslova milují a i když se tentokrát v knize neobjeví žádní duchové, díky originální zápletce a zajímavým postavám si knihu i přesto užijete. Vřele doporučuji.


95 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora. Pokud vás knížka zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...