středa 3. října 2018

RECENZE: Jsem zpět | Brenda Novak

autor: Brenda Novak
překlad: Markéta Polochová
originální název: Hello Again
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 408
anotace


Moje zhodnocení:


Evelyn Talbotová, která byla před mnoha lety unesena a mučena jejím tehdejším přítelem Jasperem Moorem a jako zázrakem jeho řádění přežila, pokračuje ve svém výzkumu  v Hanover House - první věznici a léčebně pro duševně choré vězně s psychopatickými sklony. Jasper Moore tehdy před jednadvaceti lety beze stopy zmizel, ale Evelyn ho stále cítí a tuší, že čeká jen na vhodný okamžik, aby dokonal dílo, které tehdy započal. Výzkum, na kterém pracuje, má právě pomoci Jaspera vypátrat a konečně předat spravedlnosti.


Jsem zpět je název novinky nakladatelství Omega a zároveň druhým pokračováním s psycholožkou Evelyn Talbotovou v hlavní roli. Loni vyšel první díl Nejhorší noční můra, na něhož jsem psala recenzi, kterou si můžete přečíst zde

Sérii napsala americká spisovatelka Brenda Novak, která se zaměřuje na historické romance a detektivky pro ženy. Napsala více než 50 knih a prodala přes 4 miliony výtisků. Pravidelně se umisťuje na žebříčcích bestsellerů a její romány získaly mnohá ocenění. 

Psycholožka Evelyn Talbotová se díky svému výzkumu přestěhovala na mrazivou Aljašku, kde se jí podařilo vybudovat věznici pro ty nejhorší psychopaty. Místní obyvatelé tuto skutečnost nesli nelibě, ale nakonec vzali Evelyn i s Hanover House na milost. Hilltop je malé odlehlé městečko vzdálené hodinu cesty od Anchorage, největšího a nelidnatějšího města Aljašky, takže není divu, že se jeho obyvatelům nelíbí možnost, že by například některý z psychopatů utekl a škody, které by případně napáchal. Evelyn žije s místním policistou Benjaminem Murphym přezdívaným Amarok, který jí pomohl vyléčit nejen zlomenou duši, ale i tělo. Velice intenzivně pracuje na dopadení Jaspera, aby už oba mohli najít vytoužený klid. Toho času se Evelyn věnuje novému pacientovi zvanému Stvořitel zombie, který měl údajně provádět svým obětem čelní lobotomii a poté je zavraždit. Nakonec za skandálního odhalení je zjištěno, že některé důkazy byly Stvořiteli zombie podstrčeny a zdá se, že bude propuštěn na svobodu. Je opravdu tak nevinný, jak neustále tvrdí?




Celkový autorčin nápad postavit fiktivní věznici na tak odlehlém místě považuji za skvělý. Aljaška je nehostinné místo s dlouze trvající zimou, častými sněhovými bouřemi a všudypřítomnými závějemi. Už jen tato představa vyvolá ve čtenáři tísnivou atmosféru a lehké mrazení v zádech, která se nevtíravě line po celou dobu příběhu. Já osobně detektivky či thrillery zasazené do zimního období přímo miluji a vyhledávám je. Atmosféra uvnitř věznice velice nápadně připomíná scény z filmu Mlčení jehňátek a rozhovory Evelyn Talbotové s pacientem Lymanem Bishopem zvaným Svořitelem zombie zase rozhovory mezi Clarice Starlingovou a Hannibalem Lecterem ve věznici. 

Jak už bylo výše zmíněno, autorka píše převážně detektivky určené pro ženy, a tato není výjimkou. Hlavní hrdinkou je žena, která se potýká s traumatem z minulosti a jako jediná přežila řádění psychopata Jaspera Moora, který byl zároveň jejím přítelem. Tento fakt přiměl Evelyn studovat psychologii a psychopatologii, protože tehdy, i přes vykazování určitých znaků typického psychopatického chování, nepoznala, co byl její přítel zač. Oproti prvnímu dílu jsem z Evelyn cítila, že se posunula o krok blíže vidině normálního života, našla si přítele a s ním překonala dlouhotrvající sexuální frustraci. Bohužel pocity méněcennosti si nese stále sebou a je znát, že se s nimi jen tak lehce nevyrovná.

I když objektivně považuji knihu za velmi zdařilou, mé subjektivní dojmy se s tím neztotožňují. Po dočtení knihy jsem měla podobně vlažné pocity jako u prvního dílu. Chvíle napětí a hltání děje se vším všudy střídaly chvíle nudy a šedi. Kniha postrádala jakousi jiskru, kterou bych u podobných příběhů očekávala. Konec se autorce povedl i přesto, že jej nechala opět otevřený. Myslím si však, že naláká spoustu čtenářů, kteří budou nutně chtít vědět, jak se děj vyvine dál. Věřím ale i tomu, že některé čtenáře konec odradí, protože mohou mít pocit, že je autorka o něco připravila či ochudila.

Pokud vás baví thrillery, ve kterých se zkoumá mysl psychopatů, máte rádi Mlčení jehňátek v knižní či filmové podobě, nebojíte se nehostinné Aljašky a navíc jste žena, je tato kniha tou správnou volbou.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha Jsem zpět zaujala, zakoupit si ji můžete zde.
Continue Reading...

pátek 3. listopadu 2017

RECENZE: Nejhorší noční můra | Brenda Novak

autor: Brenda Novak
překlad: Tereza Dobrovodská
originální název: Her Darkest Nightmare
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 384
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Nejhorší noční můra je název nové série autorky bestsellerů Brendy Novak s uznávanou psychiatričkou Evelyn Talbot v hlavní roli. 

Je to již dvacet let, co se Evelyn stala obětí psychopata Jaspera, spolužáka, se kterým chodila a považovala jej za svého přítele. Ten se jí odměnil tak, že nejen, že jí zavraždil nejlepší kamarádky, ale poté ji i věznil a mučil. Nakonec Evelyn podřízl, ale ta jako zázrakem přežila. Od té doby už nic nebylo jako dřív. Začala se soustředit na studium, aby jej absolvovala na výbornou a stala se uznávanou psychiatričkou specializující se na psychopatii. Momentálně žije v malém městečku na Aljašce a šéfuje Hanover House, léčebnému zařízení s maximální ostrahou, které drží pod zámkem ty nejnebezpečnější psychopaty. Evelyn se snaží dostat vězněným psychopatům do mysli a poodhalit, co způsobuje jejich poruchu.

Doposud poklidné žití naruší nález zohavené hlavy s vydloubnutým okem. Seržant Amarok se ujme vyšetřování, ale jako příčinu všeho zla označí právě Hanover House, neboť byl vždy proti otevření tohoto ústavu. Evelyn má za to, že se opět vrátila její nejhorší noční můra, z níž není úniku...




Nakladatelství Omega přichází s další elektrizující sérii odehrávající se tentokrát na nehostinné Aljašce, kde jsou kvůli sněhovým bouřím velmi časté výpadky telefonního spojení, a to je prostředí jako dělané pro skvělé budování atmosféry. Kam jinam totiž odložit ty nejnebezpečnější psychopaty, než co nejdál od civilizace? 

Námět této knihy nepřichází s ničím novým - děj odehrávající se v psychiatrické léčebně tu byl již několikrát (např. Mráz od B. Miniera, který mi tuto knihu hodně připomínal, protože se také odehrává na odlehlém, mrazem pokrytém místě s psychiatrickou léčebnou v jeho středu). Musím říct, že autorka vsadila na jistotu, protože nehostinná místa lákají čtenáře svou atraktivitou, navíc, když se zde nachází psychiatrická léčebna pro ty nejhorší zločince. Tímto autorka u mne zabodovala, protože tamní atmosféra je vylíčena opravdu autenticky. Často tak máte pocit, že se ocitáte přímo uprostřed dění a spolu s Evelyn cítíte, jak znovu ožívá vaše nejhorší noční můra. Vše podtrhují citáty slavných psychopatů, které uvozují každou kapitolu a u nichž mi mnohdy běhal mráz po zádech, zvláště při čtení knihy v pozdních nočních hodinách.




Autorčin styl je velmi čtivý, kniha vás vtáhne do děje až zapomenete na dění okolo. Mimo napínavého pátrání po vrahovi, který má na Evelyn očividně spadeno, se v knize odehrává romantická epizoda mezi Evelyn a seržantem Amarokem, který je popsán jako velmi přitažlivý muž zvyklý na život v divočině. Jejich vztah je kvůli temné minulosti Evelyn komplikovaný, protože se ještě stále plně nevyrovnala s prožitým traumatem. Zde mnohé čtenáře (včetně mě) nejspíš zarazí jedna věc, a sice to, že je celkem nepochopitelné, že hlavní hrdinka začne po otřesném zážitku zrovna studovat psychopatii, protože logičtější by bylo, kdyby se čemukoliv, co by jí připomínalo minulost, spíše vyhýbala. Na druhou stranu obdivuji její odvahu postavit se strachu čelem, protože já bych ji v sobě nikdy nenašla. Bohužel je vidět, že Evelyn stále svírá strach, neboť má pocit, že Jasper si ji znovu našel, aby své dílo dokonal, což vede k zastřenému myšlení a mnohdy nelogickým krokům.




I přes mrazivou atmosféru, napětí a velkou čtivost nemohu dát knize plný počet, a to z toho důvodu, že mě trochu zklamal překombinovaný závěr. Závěrečná scéna odehrávající se u Fitzpatricka mi přišla groteskní a nevěděla jsem, zda se tomu smát nebo spíše brečet. Viděla jsem jen shluk komických postav, které konají bez rozmyslu a zdravého rozumu. Totéž hlavní hrdinka, která i přesto, že se střemhlav vrhne do nebezpečné situace, má nakonec více štěstí než rozumu. Rovněž mi vadil jeden opakující se nešvar, který jsem v již párkrát v předešlých knihách zaznamenala - hlavní hrdina je vystudovaný psychiatr/psycholog, zkoumá psychopaty, ale nepozná, že s jedním z nich přichází do styku např. v práci/mimo práci apod. Když toto chování Evelyn studuje, navíc je léta uznávaná psychiatrička, pak nechápu, jak jí to mohlo uniknout. Možná jde o druh tzv. "pracovní slepoty".

I přes výše uvedené výtky se jedná o výborné čtení, plné napínavých scén, zajímavostí z oboru psychopatie, takže pokud knize odpustíte pár dokola omílaných klišé, mohla by se vám Nejhorší noční můra hodně líbit. Velkým plusem je prostředí, v němž se děj odehrává a pokud vás "přitahují" zvrácené mysli vrahů, pak by neměla tato kniha ujít vaší pozornosti.


Podobné knihy:


Pro větší pochopení myslí psychopatů doporučuji knihu Psychologie sériových vrahů od Andreje Drbohlava, kterou jsem měla možnost si přečíst, takže pokud vás toto téma blíže zajímá, určitě se po této publikaci poohlédněte.


85 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. O knize se více dozvíte zde a zakoupit ji můžete přímo zde.
Continue Reading...