Po krátké době mám pro vás opět článek se třemi minirecenzemi na knihy, které jsem nedávno přečetla, a sice Co když zemřu, než se probudím od Emily Koch, Muž bez psa od Håkana Nessera a do třetice Krvavé svatební šaty, které napsal Pierre Lemaitre. Doufám, že vám mé recenze menšího formátu třeba pomohou s výběrem knihy.
Co když zemřu, než se probudím | Emily Koch
Všichni jsou přesvědčeni, že Alex je v kómatu, z něhož se už pravděpodobně nikdy neprobere. Zatímco jeho rodina diskutuje o možnosti odpojení Alexe od přístrojů, samotný Alex může jen naslouchat. Bea, Alexova přítelkyně, se nemůže se situací smířit a probíhá u ní vnitřní boj, jak se s touto možností vyrovnat. Alex začne mít brzy podezření, že nehoda, která ho upoutala na lůžko, nebyla pouhou nehodou, ale že mu někdo usiloval o život. A ten někdo je stále na svobodě. Alex pátrá ve své minulosti a snaží se najít vodítka, která by ho dovedla k pachateli. Zároveň se snaží přijít na to, jak ochránit svou rodinu.
Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:
Tato kniha mě zaujala hned, jak vyšla. Kdysi jsem četla knihu s podobným tématem od Joy Fielding Ještě mě nezabíjej, která se mi hodně líbila. Očekávala jsem něco v podobném duchu.
Stručné zhodnocení:
Předně bych chtěla uvést, že v tomto se případě nejedná o thriller. Prvky thrilleru se v knize objeví, ale jen okrajově, stejně tak jako pátrání po možném pachateli. Příběh vypráví Alex, který je po domnělé nehodě upoután na lůžko - nemůže se hýbat, ani mluvit, ale přesto slyší, co se kolem něj děje. Na den, kdy se stala nehoda, si nevzpomíná, ale snaží se pohledy do minulosti dopátrat pravdy. Děj se rozvíjí velice pozvolna, než Alex vůbec pochopí, že nehoda nebyla žádnou nehodou, uběhne hodně stránek. Autorka má můj obdiv za to, že se rozhodla vytvořit příběh vystavěný pouze na myšlenkových pochodech člověka v kómatu. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, se kniha v tomto ohledu velmi povedla. Bohužel tempo příběhu je pomalejší, jedná se spíše o psychologické drama s detektivní zápletkou, ale kvůli tomu, že čtenář očekává thriller a s ním spojené napětí, může být v závěru zklamaný. Závěrečná třetina se věnuje právě zmíněné detektivní zápletce a dokonce se čtenář dočká i nějakého toho napětí. V tomto ohledu se však nejedná o nic světoborného - vodítka čtenář nemá žádná a vše se dozví z úst samotného pachatele. SPOILER (po označení myší): Samotný konec mě celkem naštval, čekala jsem happyend, ale k němu nedošlo. Závěr mě šokoval, stále jsem doufala, že se Alex probere. Po dočtení jsem měla celkem špatný pocit a sedla na mě depka. Kniha za přečtení rozhodně stojí a na debut se jedná o povedené dílo. Jen jsem měla bohužel jiná očekávání.
✰✰✰
Muž bez psa | Håkan Nesser
Příběh začíná podrobnými popisy vztahů rodiny Hermanssonovy, která se v předvánoční čas sejde z důvodu dvojí oslavy narozenin – nejstarší dcera Ebba slaví čtyřicítku a její otec Karl-Erik šedesát pět let. K rodičům Karlu-Erikovi a Rosemarie přijíždí syn Robert, jehož nechvalně proslavilo účinkování v reality show „Zajatci z ostrova Koh Fuk“, dále dcera Ebba s manželem Leifem a dětmi Henrikem a Kristofferem, a konečně dcera Kristina s manželem Jakobem a batoletem Kelvinem. První noc záhadně zmizí Robert, jemuž se zpočátku nikdo ani nediví, druhou noc však zmizí i devatenáctiletý Henrik, nadějný student práv. Jaká je pravděpodobnost, že zmizí hned dva členové rodiny a jejich zmizení nebude spolu souviset? Přesně tuhle otázku si položí Gunnar Barbarotti, policejní komisař s italskými kořeny, který dostane tento záludný případ na starosti.
Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:
Knížku jsem si koupila ve slevách, a jelikož mě autor zaujal už dřívější knihou Vlaštovka, kočka, růže, smrt, neváhala jsem a knihu si koupila. Nyní jsem usoudila, že přišel vhodný čas na její přečtení.
Stručné zhodnocení:
Autor je skvělý vypravěč, ve výsledku mi ani nevadilo, že začátek byl na mě trochu delší a zabýval se detailními popisy rodinných vztahů a vazeb jedné obyčejné švédské rodiny, jež byly pro následující směr příběhu důležité. Seznamujeme se s rodinou, jejíž členové skrývají jedno menší či větší tajemství, z nichž některá se odhalí až na samém konci. Musím pochválit autora, že stvořil policistu, který není nijak zatížen démony z minulosti, jedná se o obyčejného chlapíka a otce zároveň, jenž uzavřel vtipnou dohodu s Bohem, která pobaví snad každého čtenáře. Vytknout autorovi musím jen jednu věc – často odhalí pravdu čtenáři dříve, než se o ní dozvědí postavy v příběhu. Já osobně ráda odhaluji zároveň s postavami, příběh pak působí tajemněji a já si užívám překvapivá odhalení. Na závěr bych ještě ráda vyzdvihla překlad, který je znamenitý a i díky němu jsem si četbu maximálně užila. Přesto knihu vřele doporučuji, zejména však těm čtenářům, kteří mají rádi ne příliš krvavé detektivní romány sice s jednoduchou zápletkou, ale za to skvěle zpracovanou.
✰✰✰✰
Krvavé svatební šaty | Pierre Lemaitre
Hlavní hrdinku Sophii trápí výpadky paměti. Je roztržitá, stále unavená a třese se. Děsí ji události, na něž si nemůže vzpomenout, ale zároveň ji děsí vlastní minulost, kterou nemůže vymazat z hlavy. Když jednoho dne objeví chlapce, kterého měla jako chůva na starosti, brutálně zavražděného, utíká, protože její vysvětlení pod tíhou důkazů nemůže za žádnou cenu obstát. Plánuje nový život s mužem, kterého potká na seznamce. Brzy se ukáže, že není jediná, která skrývá nějaké tajemství.
Proč tato kniha a okolnosti jejího přečtení:
Knížku jsem blíže zaznamenala až na knižních účtech na Instagramu a zaujala mě nejen podle obálky, ale i podle názvu. Když jsem vyhrála možnost vybrat si e-knihu na Palmknihách, dlouho jsem se nerozmýšlela.
Stručné zhodnocení:
Kniha je rozdělena na tři části, z nichž první je bezkonkurenčně nejlepší. Autor napsal drsný, nervydrásající příběh, ve kterém hraje hlavní roli šílenost. Co se přihodilo Sophii, že se z ní stala taková troska, jejíž cesta je neustále dlážděná umírajícími lidmi? První část autor napsal opravdu brilantně. Byla jsem doslova šokována, jakým směrem se kniha ubírala, a když Sophie objevila mrtvého chlapce, obávala jsem se, že nebudu schopna číst dál. Naštěstí jsem vytrvala. Druhá část knihy odhalila velký kus pravdy a příběh tak ztratil na tajemnosti, což byla škoda. Třetí část směřovala k očekávanému konci, ale to nic neměnilo na tom, že autor napsal skvělý a drsný thriller o psychickém i fyzickém zneužívání a pomstě. Plný počet hodnocení si však kniha dle mého nezasloužila, neboť, jak jsem výše uvedla, příběh po skončení první části ztratil atmosféru, v níž se odráželo šílenství, které bylo patrné z každého řádku. Nepomohla tomu ani zbytečně zdlouhavá druhá část. Do třetice musím vytknout některé scény, které byly dle mého přitažené za vlasy a působily na mě dosti nevěrohodně. I přes drobné výtky se jedná o můj osobní objev roku a rozhodně se poohlédnu po dalších autorových knihách. Doporučuji milovníkům psychothrillerů, kteří se nebojí drsnějších scén.
✰✰✰✰
První kniha podle anotace zní velmi zajímavě. Bohužel tvá reakce na ni mě moc nepřesvědčila, a tak jsem si přečetla schovanou část. Dobrá, tuhle číst nebudu. Spíše se podívám po té Fielding. Håkan Nesser mě hodně zajímá a možná se po něm konečně podívám. A poslední knihou jsi mě hodně navnadila. Píšu si ji na seznam :)
OdpovědětVymazatFielding to napsala asi o něco líp, ale možná mám zkreslený názor díky tomu, že jsem ji četla mnohem dřív a tohle mi přišlo jako vykrádačka. Ještě je na tohle téma Občas lžu, což vydalo nakladatelství Domino, takže to asi ještě prubnu :D
VymazatHakan je super, mě se líbí. A poslední je dobré psycho, doporučuji :D
Ani jednu z knih neznám a asi to nebude přímo žánr pro mě. :)
OdpovědětVymazatTaky si myslím, ale i tak děkuji za reakci :-)
VymazatTak tenokrát mě ani jedna z knih neoslovola.
OdpovědětVymazatTřeba příště.
Chápu :-) a doufám! :D
Vymazat