RECENZE: Páté evangelium | Ian Caldwell

Share it Please

autor: Ian Caldwell
překlad: Linda Kaprová
originální název: The Fifth Gospel
nakladatelství: Portál
rok vydání: 2016
počet stran: 496

Na tuto knihu jsem se velmi těšila i přesto, že jsem nevěděla, co od ní očekávat. Anotace zněla velmi slibně, ale na druhou stranu jsem se obávala, že kniha bude plná náboženského textu a nezaujme mě. Autor byl pro mě rovněž neznámý. Jeho první román Pravidlo čtyř, který byl vydán v roce 2005, jsem nečetla. Jak si Páté evangelium nakonec u mě vedlo?

Anotace:

Děj se odehrává v roce 2004 na sklonku pontifikátu Jana Pavla II. V té době se ve Vatikánu chystá mimořádná výstava, která má osvětlit původ a pravost Turínského plátna. Krátce před zahájením výstavy záhadně umírá její autor, Ugo Nogara. Bratři Andreouovi jsou vtaženi do pátrání po příčinách jeho smrti, neboť s ním na jeho výstavě úzce spolupracovali. Ugo Nogara učinil velkolepý objev, který nás zavede do podzemí vatikánské knihovny nejstarších kodexů, kde je uchováván i tajemný rukopis Diatessaronu, tzv. Pátého evangelia, jenž obsahuje klíčové informace týkající se Turínského plátna. Příběh však nabere nečekaný obrat a ukáže se, že Ugo Nogara učinil objev takové hodnoty, který nikdy neměl spatřit světlo světa.

Vlastní názor:

Před dvěma tisíci lety se ze Svaté země vydali dva bratři šířit křesťanství. Svatý Petr zamířil do Říma a stal se zakladatelem západního křesťanství, jeho bratr Ondřej doputoval do Řecka a je považován za zakladatele křesťanství východního. Celá staletí zůstala církev jednotnou institucí, ale před tisíci lety se Západ a Východ rozdělily. Posledním přáním papeže Jana Pavla II. bylo sjednotit katolicismus a pravoslaví. Kniha Páté evangelium je příběhem dvou bratrů, katolických kněží, z nichž jeden je příslušníkem západní církve a druhý východní...

Hlavními hrdiny jsou Alexander Andreou, kněz řeckokatolické církve, jehož prostřednictvím je děj vyprávěn a jeho bratr Simon Andreou, kněz církve římskokatolické. Otec Alex žije se svým pětiletým synem Petrem ve Vatikánu. Matka malého Petra a zároveň Alexova manželka Mona je opustila, když bylo Petrovi jedenáct měsíců. Otec Simon je schopným diplomatem Svatého stolce, ale žije sám, neboť mu jeho náboženství nedovoluje se oženit a mít děti. Jeho hlavním posláním je znovusjednocení dvou největších církví na světě. Pokračuje tak ve šlépějích svého otce, který se toho bohužel nedožil.

Jednou ve večerních hodinách zavolá Alexovi bratr Simon s naléhavou prosbou, nechť pro něj okamžitě přijede do zahrad Castel Gandolfu. Alex neváhá a okamžitě vyráží za bratrem, kterého najde zcela apatického se známky šoku u mrtvého těla, jenž patří jeho příteli Ugolinu Nogarovi. Ten je zavražděn pouhý týden před otevřením výstavy, která měla odhalit něco velkého a šokujícího. Do výstavy byla zasvěcena jen hrstka lidí, takže začnou vyplouvat na povrch různá obvinění a vyvstávat nečekané otázky.

Otec Alex se začne obávat nejen o své bezpečí, ale hlavně o bezpečí svého syna, neboť to byl on, kdo pomáhal Ugovi s výkladem evangelií. Ugo totiž ve vatikánské knihovně objevil starý biblický rukopis - páté evangelium, též nazývaný jako Diatessaron, na jehož základě by mohl potvrdit pravost Turínského plátna. O pravou relikvii by totiž měly zájem obě církve - řeckokatolická i římskokatolická, což by celou situaci značně zkomplikovalo. Nedlouhou poté padne obvinění, které Alexem otřese. Do případu se vloží kanonický soud, který má svá zvláštní pravidla a jehož nejvyšším trestem je exkomunikace. Začíná tak boj s časem.

Začátek knihy je rozvláčný, pár desítek stran mi trvalo, než jsem se začetla. Odložit knihu by však byla velká škoda. Jakmile totiž přijde řeč na Turínské plátno, konečně začne mít kniha nějaký spád. Následující kapitoly jsou velmi napínavé, čtivé, obracíte stránku za stránkou neuvěřitelnou rychlostí. Námět je velmi originální, autor píše o Turínském plátně a Evangeliích velmi atraktivně, předně pro ty, kteří o něm dosud neslyšeli. Přiznám se, že já jsem dosud o existenci Turínského plátna neměla ponětí a ještě před samotným přečtením knihy jsem si o něm hledala informace. Téma křesťanství a evangelií autor vysvětluje opravdu podrobně, ale přesto srozumitelně, takže i laik vše pochopí. Rovněž se dozvíme něco zajímavého z historie křesťanství, též o kanonickém soudu, jenž se řídí kanonickým právem a kodexem. Neméně zajímavé je celkové vylíčení života ve Vatikánu.

Kniha je napsána jednoduchým stylem, čte se velmi lehce, děj je plný napětí a očekávání, co přinesou další stránky. Líbilo se mi, že autor stále mlžil, často čtenáři odkryl nějaká fakta, která v závěru vůbec nic nového nepřinesla. Nejednou jsem při čtení měla jasno o motivu a přitom jsem byla vedle jak ta jedle. Posledních 100 stran přečtete jedním dechem. Dočkáme se překvapivého a nečekaného rozuzlení, které je ve své podstatě velmi jednoduché. Autor nás totiž celou knihu mistrně vodí za nos, aby nám na konci vyrazil dech.

Tato kniha svým tématem není určena pro každého čtenáře. Pokud však máte rádi romány spisovatele Dana Browna či Umberta Eca, k nimž je kniha přirovnávána, s jeho koupí neváhejte. Jistě se vám bude líbit a nezklame vás. Knihu doporučuji náročnějším čtenářům, kteří mají rádi originální příběhy plné napětí a konspiračních teorií s náboženskou tématikou. Kniha za přečtení opravdu stojí a zaručuji vám, že si ji maximálně užijete.

Srovnání s podobnými tituly

Nakladatelství Portál požádalo o srovnání podobných titulů, což mi přišlo velmi zajímavé. Ve vlastní knihovně jsem našla čtyři podobné tituly. Jsou to:

Jméno růže - Umberto Eco

Píše se rok 1327 a Evropou, poznamenanou vzpourami, bídou i kacířstvím, sužují sváry mezi císařem a Svatým stolcem. K jejich zmírnění má přispět setkání papežových teologů s bohoslovci bližšími císaři: v klidu horského kláštera na severu Itálie mají probrat otázku chudoby církve a jejího vztahu ke světské moci. Významným účastníkem rozpravy má být hrdina příběhu, vzdělaný františkán Vilém z Baskervillu. Hned po příjezdu však Viléma navštíví opat kláštera a požádá ho o pomoc: v klášteře, oáze klidu vzdálené světským záležitostem, za podivných okolností zemřel mladý mnich.

Šifra mistra Leonarda - Dan Brown

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál! Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto...

Hadí listiny - Jessica Cornwell

Barcelona, léto 2003. Tři ženy někdo rituálně zavraždil. Do kůže jim vyryl podivné symboly a z úst vyřízl jazyk. Inspektor Fabregat si láme hlavu nad iluminovanými dopisy, které mu kdosi zanechává. Je v nich ukryto vrahovo doznání, nebo jen stopy? A zatímco celá Barcelona křepčí ve víru oslav svátku Jana Křtitele, Natalia Hernandezová, herečka a miláček barcelonské veřejnosti, umírá na schodech katedrály. Město žádá spravedlivou odplatu, avšak Fabregat se marně honí za tajemnými symboly, které zdánlivě nevedou nikam.
Barcelona, zima 2014. Vědkyně a zlodějka knih Anna Vercová na Mallorce právě objevila prastaré dopisy. Díky nim Fabregat znovu otevře vyšetřování vraždy Natalie Hernandezové. Anna luští tyto šifry, a také každá barcelonská ulička ji vede dál a dál po stopách vraha. Anna je tak blíže nejen k jeho odhalení, ale i k objevu starověkého rukopisu napsaného jazykem čarodějů a alchymistů: k Hadím listinám.

Vykonavatel - Juan Gómez Jurado

Tomuto sériovému vrahovi není skutečně nic svaté. Nepřijeli do Vatikánu zemřít, ale zvolit nového papeže. Než se však konkláve stačí ujmout svého vznešeného úkolu, je jeden kardinál zavražděn. Pachateli zjevně nestačilo jen zabít, potřeboval svou oběť trápit a zohavit. Měl snad ten brutální čin symbolizovat mučednickou smrt? Dříve než se policejní inspektorka Paola Dicantiová stačí s případem pořádně seznámit, je nalezen další zmasakrovaný kardinál. Teď už je zřejmé, že pachatel plní předem stanovený záměr. Spatřuje v tom snad jeho zvrácená mysl jakési vyšší poslání? Vykonává ty brutální popravy z vlastní vůle, nebo na něčí příkaz? Paole přichází na pomoc Otec Anthony Fowler, americký kněz a bývalý agent FBI, který o hledaném vrahovi ví mnohem víc, než by si inspektorka dokázala představit. A když je důkazy dovedou až k nejmocnějším postavám v církevní hierarchii, začíná dvojice vyšetřovatelů tušit, že se brzy nejspíše stanou dalšími figurkami v něčí smrtící hře. Těmi, kteří mají být také obětováni…

Můj názor:

Jestli jste výše zmíněné knihy již četli, sami uznáte, že s knihou Páté evangelium se prostě nedají srovnávat. Každý příběh je originální a něčím odlišný, nejen autorovým stylem psaní. Ano, jistě mají i společné rysy, mohou si být podobné např. prostředím, v němž se odehrávají (Vatikán), hodně se též mluví o papeži. Jelikož se jedná o thrillery, samozřejmě v příběhu nechybí vraždy, ať už rituální či nikoliv, napětí a vše, čím se tento žánr vyznačuje. Dalším společným rysem je i historie, která se více či méně vyskytuje v každé z výše uvedených knih. Co však knihy hodně spojuje, jsou různé konspirační teorie a spiknutí všeho druhu.

Pojďme si to shrnout v bodech.

Podobnosti:

historický podtext

konspirační teorie

téma náboženství

Odlišnosti:

originalita
promyšlenost děje
autorův styl
počet vražd
modus operandi

Co říci závěrem? Nechť si každý čtenář utvoří svůj vlastní názor, jestli jde knihy podobného tématu srovnávat či nikoliv. Sto čtenářů, sto chutí a sto názorů. Takže klidně pište do komentářů, budu ráda za jakýkoliv názor.