středa 4. září 2019

RECENZE: Na podpatcích | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Na podpätkoch (2011)
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2019
počet stran: 280
anotace


Moje zhodnocení:


Richard Krauz se svojí mordpartou řeší případ vraždy bývalého policisty, který při rvačce na místní diskotéce schytal kulku do hlavy. I přesto, že bylo kolem mnoho svědků, všichni se rozutekli a nikdo nic neviděl ani neslyšel. Otevírá se jim složitý případ, který zdá se, nemá řešení...
Naproti tomu sledujeme atraktivní Kristýnu Jánskou, která se z chudé vesnické holky vypracovala na úspěšnou ředitelku gymnázia. Její osobní život je však spíše peklem, za zavřenými dveřmi schytává rány od svého "milujícího" manžela. Po letech se setká se svou spolužačkou Zorkou Kowalskou, která je dnes úspěšnou návrhářkou a šéfkou módního časopisu, a doufá, že jí pomůže ze svízelné rodinné situace.


Nakladatelství Slovart vydalo v českém překladu čtrnáctý díl oblíbené série Naše Mesto s Richardem Krauzem v hlavní roli Na podpatcích. Autorem oblíbené série je bývalý kriminalista píšící pod pseudonymem Dominik Dán, který své bohatě nabyté zkušenosti převedl na papír a stal se mezi slovenskými i českými čtenáři fenoménem.

Čtenář tentokrát sleduje dvě zcela odlišné dějové linky. V té první sledujeme úspěšnou ředitelku gymnázia Kristýnu Jánskou, která si doma prochází peklem zvaným domácí násilí. Po letech se setká s bývalou spolužačkou Zorkou Kowalskou, která je nyní úspěšnou návrhářkou a šéfkou módního časopisu. Slovo dalo slovo a z žen se rázem stanou nejlepší přítelkyně, které nad sklenkou vína probírají své strasti a Kristýna doufá, že jí Zorka pomůže vyřešit letitý problém.


V druhé dějové lince sledujeme dva bratry, z nichž Peťa je prostšího ducha a výtržnosti v podobě ohrožování hostů v restauraci nožem či obtěžování žen, které denodenně provádí, žehlí jeho bratr Paľo, jenž nad ním drží ochrannou ruku. Majitelům restaurací již dochází trpělivost a snaží se najít řešení a otravného a hloupého Peti se zbavit. Když se pak v jedné restauraci strhne divoká bitva, na jejímž konci zůstane bývalý policista s prostřelenou lebkou mrtvý, svědci incidentu žádní a nenajde se pistole, vyšetřováním je pověřen Richard Krauz se svou mordpartou. Je jím hned jasné, že nepůjde o jednoduché vyšetřování.

Aby toho nebylo málo, v okrajové dějové lince se seznámíme s kriminalistkou Petrou, která se chce k nelibosti kolegů vdávat, ale zmítají jí pocity nejistoty.

První dějová linka se rozbíhá velmi pozvolna, čtenář má možnost nahlédnout do života úspěšné ředitelky i její někdejší spolužačky a než se situace vyhrotí, uběhne dost času. Naopak druhá dějová linka je akční už od prvních stránek a udržuje čtenářovu pozornost od počátku. 

Chvíli mi trvalo, než jsem se do obou dějových linek začetla a než jsem takříkajíc pochopila, která bije. Autor tentokrát skáče z minulosti do přítomnosti a zpět, přičemž některé scény připomíná i dvakrát, což jsem ocenila, neboť mi spousta menších detailů v paměti neutkvěla. Příběh začíná vyděračským dopisem, ale cesta k němu, respektive události, které mu předcházely, se čtenář dozvídá teprve na následujících stranách.

Jak už jsme u autora zvyklí, dějové linky ukončí vždy v tom nejnapínavějším momentě, kdy ji utne a přeskočí na druhou. Celý příběh tím dostává větší dynamičnost a nedovolí čtenáři polevit v pozornosti.


Přesto se tentokrát musím přiznat, že mě první třetina tolik nebavila, až jsem si pohrávala s myšlenkou, že knihu odložím a vrátím se k ní později. Po přečtení komentářů na knižních databázích, které lákaly na zajímavé a překvapivé zvraty, jsem se rozhodla ve čtení nepolevit. Udělala jsem dobře. Když jsem se však zamyslela na tím, proč mě tentokrát autor zpočátku neuhranul, zjistila jsem, že mi tam chyběl Richard Krauz a jeho mordparta. Zpočátku je sledujeme jen okrajově, ale jakmile došlo k vraždě bývalého policisty a Richard s partou nastoupili v plné polní, nepustila jsem knihu z ruky a přečetla ji na jeden zátah. 

Zvraty v obou, respektive ve třech dějových linkách jsou neočekávané a nejspíš mnohé čtenáře už ani nepřekvapí, neboť autor je jimi pověstný. Opět se mi líbil pohled na tamní policejní práci a jak probíhala spolupráce s podsvětím. Autor píše uvěřitelně a dala bych ruku do ohně za to, že se některé scény mohly odehrát i ve skutečnosti.

Nechybí ani pověstné vtipné dialogy, které jsem si opět užívala a bavila se nad nimi. 

Tentokrát sice nehodnotím plným počtem, ale to nic nemění na tom, že se jedná o další kvalitní příběh z pera Dominika Dána, který by jeho fanouškům neměl v žádném případě uniknout.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 31. března 2019

RECENZE: Dopis ze záhrobí | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: List zo záhrobia (2018)
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2018
počet stran: 320
anotace


Moje zhodnocení:


Pro Československo nastává nové období - socialistický systém se hroutí a přichází demokracie, která s sebou nese klady i zápory. Dotkne se nejen obyčejných lidí, ale i policistů, kteří po rozpuštění Veřejné bezpečnosti neví, jestli u policejního sboru zůstanou či nikoliv. Dopadne na novou změnu režimu i zkušený kriminalista a komunista Eduard Burger? Společně se svými kolegy Krauzem a Hanzelem dostane příležitost ukázat společnosti svou potřebnost, neboť nově zvolený prezident krátce po svržení režimu zbrkle koná a vyhlašuje totální amnestii. Na svobodu se dostanou různí devianti a vrahové a policejní oddělení z Našeho Města bude mít plné ruce práce. 


Nakladatelství Slovart vydalo v českém překladu ke konci roku další knihu Dominika Dána s názvem Dopis ze záhrobí.

Dominik Dán je pseudonym autora nejúspěšnějších slovenských detektivních románů. Autor si svou identitu pečlivě střeží a zná ji jen jeho nejbližší rodina, vydavatel či kolegové. Dánův styl je dost specifický, nezaměnitelný, každá kniha je psána z jiného úhlu pohledu a případy se odehrávají v různých časových obdobích, tím jsou právě jeho knihy tolik oblíbené u čtenářů.

Děj začíná dopisem, pod nímž je podepsán Gregor, který píše manželce pár novinek, ale zároveň ji žádá, aby u nich doma na týden, než bude Gregor také propuštěn, ubytovala jeho kamaráda z vězení Dušana, s nímž má Gregor velké podnikatelské plány. Osud tomu však chce jinak a na scénu přichází trojice zkušených kriminalistů - Burger, Krauz a Hanzel. Dostanou na starost vyšetřit a dopadnout dvojnásobného brutálního vraha a zároveň před nadřízenými ukázat jejich potřebnost a výkonnost.


Autor si tentokrát pro svůj příběh vybral dobu krátce po pádu komunismu, tedy rok 1990, kdy byl do funkce prezidenta zvolen Václav Havel, jehož prvním krokem bylo udělení amnestie, kterou byly prominuty tresty uložené za komunistického režimu. Bohužel s jeho neuváženým krokem bylo na svobodu propuštěno mnoho vrahů a deviantů, z nichž se většina vrátila k páchání trestné činnosti, vraždy nevyjímaje. Autor se nepouští do žádných diskuzí ohledně prezidentovy amnestie, nestaví se na žádnou stranu, jen předestírá tehdejší dobu tak, jak se skutečně stala i s jejími dopady vlivem okolností.

I tentokrát se autor drží svého zajetého systému, který skvěle funguje, a opět nasazuje laťku hodně vysoko. Líbily se mi zajímavě podané časové roviny, v nichž může čtenář sledovat stejnou situaci z více úhlů pohledů. Vtipně podané a vystavěné dialogy jsou třešničkou na dortu a právě ony dialogy jsou autorovou předností. Zápletku na nich vystavěnou já osobně preferuji před dlouhými popisy. I těch se v příběhu ale dočkáme. Autor vykreslil tehdejší dobu opět na výbornou. Pokud máte od autora již více načteno, závěr pro vás překvapením nebude, neboť leccos odhalíte spolu s vyšetřujícími kriminalisty.

Knihu doporučuji fanouškům Dominika Dána, které potěší svým standardním stylem, jakým děj skládá, rovněž také sledováním několika časových linií, z nichž se většina v závěru protne a dokonale do sebe zapadne. Možná vás autor ničím novým nepřekvapí, ale pokud vám sedl předchozími knihami, čtení si opět velmi užijete. Dopis ze záhrobí zároveň doporučím i čtenářům autorem nepolíbeným, neboť je zde velká pravděpodobnost, že si Dominika Dána oblíbíte stejně jako já.


✰✰✰✰✰ 


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

sobota 11. srpna 2018

RECENZE: Cigaretka na dva tahy | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Cigaretka na dva ťahy
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2018
počet stran: 304
anotace 


Moje zhodnocení:


Oddělení vražd v Našem Městě nemělo delší dobu tak zvaně do čeho píchnout. Měsíc se flákali, až si na tu kancelářskou židli zvykli. Když jim na stole přistane nový případ, nejsou z toho nadšení, ale co se dá dělat. Práce nepočká. Na jaře roku 1995 je nahlášen pohřešovaný řidič dodávky pracující pro jednu tabákovou firmu, který měl mít u sebe velký obnos peněz. Brzy je nalezena ohořelá dodávka i s mrtvým řidičem. Aby toho nebylo málo, tak Krauz spolu s Chosém dostanou na starost případ zabaveného heroinu, který někdo ukradl přímo z policejní akademie. Stopy je zavedou až na nejvyšší místa a jak je známo, s těmito lidmi si není radno zahrávat...


Cigaretka na dva tahy je již 25. knihou ze série Naše Město a zároveň nejnovější knihou Dominika Dána, která byla přeložena do češtiny. Opět se setkáváme s oblíbenými postavami v čele s Alexanderem Mayorem, který šéfuje oddělení vražd působícím v Našem Městě, a vyšetřovateli Richardem Krauzem, jeho parťákem Chosém, Burgerem, Váňou, Hanzelem, Canisem a dalšími.




Dominik Dán je pseudonym autora nejúspěšnějších slovenských detektivních románů. Autor si svou identitu pečlivě střeží a zná ji jen jeho nejbližší rodina, vydavatel či kolegové. Dánův styl je dost specifický, nezaměnitelný, každá kniha je psána z jiného úhlu pohledu a případy se odehrávají v různých časových obdobích, tím jsou právě jeho knihy tolik oblíbené u čtenářů.

Děj nejnovějšího románu se začíná odehrávat na jaře roku 1995, přesně rok od vraždy Tibora Hakla, jedné z klíčových postav podsvětí. Richardu Krauzovi opět pomohly kontakty s podsvětím, na jeho kamarády z dětství je totiž spolehnutí. Mrtvola naštěstí nebyla objevena, tudíž se ani oficiálně nevyšetřovalo. Když oddělení vražd dostane za úkol vyšetřit případ pohřešovaného řidiče i s dodávkou, netuší, kam je až jejich pátrání zavede. Záhy je nalezena dodávka i s řidičem, který byl zastřelen a upálen. Vypadá to na jasný motiv, řidič měl totiž u sebe dva miliony korun v hotovosti, které v dodávce nalezeny nebyly. Nic však nebude takové, jaké se na první pohled zdá. Krauz s Chosém jsou navíc z případu odvoláni a mají jiný přísně tajný úkol. Někdo ukradl přímo z policejní akademie 40 kg čistého heroinu, jenž byl nedávno zabaven i s kamionem v protidrogové akci. Heroin se objevil v ulicích a začíná zabíjet...

Autor opět nezklamal a nasadil laťku velmi vysoko. Přiznám se, že jsem se těšila na setkání se starými známými postavami s jejich typickým humorem. Scéna s mouchou, kterou máme možnost přečíst ihned zkraje románu, to jen dokazuje. Éra mobilních telefonů začíná, což slibuje hned další komické scénky. Pobavilo mě Krauzovo odmítání mobilního telefonu a jeho argumenty, že jej nikdy nebude potřebovat, protože přece není nic jednoduššího, než si zajít do telefonní budky. Kdyby tušil, jak se plete.




V knize se prolíná hned několik dějových linií, z nichž některé ustoupí do pozadí, aby se nám na konci připomněly ve velkém finále, které je opravdu překvapivé. Začátek může působit trochu nemastně neslaně, ale kdo zná autora, ví, že je to jen předehra. Zápletka je skvěle promyšlená, vystavěná na dialozích, což já osobně preferuji.

Cigaretka na dva tahy je velmi čtivé dílko, které si užijí nejen fanoušci Dominika Dána, ale myslím si, že osloví i ostatní milovníky detektivek, kteří s autorem ještě nemají žádné zkušenosti.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Klimešové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.


Continue Reading...

pátek 9. února 2018

RECENZE: Kořeny zla | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Korene zla
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2017
počet stran: 304
oficiální anotace 


Moje zhodnocení:


Oddělení vražd má za sebou úspěšně vyřešenou vraždu na druhém břehu a doufá v poklidné dny. Ten však trvá jen krátce, neboť záhy dochází k podivné vraždě prodavačky sexshopu, která byla zastřelena z bezprostřední blízkosti, ale kasa zůstala nedotčená. Pátrání se rozbíhá různými směry, oddělení vražd totiž pracuje hned s několika vyšetřovacími verzemi. Podezření padá na majitele sexshopu, ale i na otce zavražděné, který pracuje rovněž u policie a jak se brzy ukáže, s brigádou své dcery nesouhlasil. Další stopa vede k příteli zavražděné, ale nikdo neví, kdo to vlastně je. Každý vyslýchaný něco skrývá a případ se stává zamotanější.
Současně pokračují mocenské boje v podsvětí, a to i přesto, že dohody byly úspěšně uzavřeny. Zranění Viktora Prajse se ukazuje jako mnohem vážnější, než se původně předpokládalo, a pokud nebude včas dopraven do nemocnice, hrozí, že zemře. Tibor Hakl se uklidil z města, ale zdá se, že ne natrvalo. Boss ztrácí kontrolu nad svými lidmi a Krauz zjišťuje, že se neštítí vydírat obyčejné lidi. Pokud se ukáže, že máte cenný majetek či peníze, nalepí se na vás jeho lidi s cílem obrat vás o poslední halíř. Celé oddělení vražd mobilizuje své síly a pouští se do boje s podsvětím, které se v devadesátých letech neštítilo ničeho, nebylo jim cizí vydírání, násilí, dokonce ani vraždy. 


Kořeny zla opět volně navazují na předchozí autorovu knihu s názvem Smrt na druhém břehu, jak je také patrné z anotace. Opět se setkáváme s oblíbenými postavami v čele s Alexanderem Mayorem, který šéfuje oddělení vražd působícím v Našem Městě, a vyšetřovateli Richardem Krauzem, jeho parťákem Chosém, Burgerem, Váňou, Hanzelem, Canisem, ale i nováčkem Dušanem Bartošem.




Dominik Dán je pseudonym autora nejúspěšnějších slovenských detektivních románů. Autor si svou identitu pečlivě střeží a zná ji jen jeho nejbližší rodina, vydavatel či kolegové. Dánův styl je dost specifický, nezaměnitelný, každá kniha je psána z jiného úhlu pohledu a případy se odehrávají v různých časových obdobích, tím jsou právě jeho knihy tolik oblíbené u čtenářů.

Kořeny zla se odehrávají v roce 1994, tedy v době, kdy vše má pod palcem místní mafie, která z podsvětí ovládá Naše Město. Nevyhnou se jí movití podnikatelé Korcovi, kteří začínají podnikat v oboru gastronomie, ale ani obyčejní lidé, kteří náhle zbohatli. Hned v první kapitole se seznamujeme s Ernestem Šipošem, spoluobčanem tmavé pleti, který si s manželkou nenechává ujít každotýdenní losování sportky, tedy loterie státem řízené, legální, a co je důležité, i nezdaněné. Už dlouho sní o tom, co by s případnou výhrou udělali, a když opravdu vyhrají, nemohou tomu uvěřit. Autor skvěle vykreslil, jak vysoká výhra může zkomplikovat život a prakticky rozvrátit manželství. Lehce nabyté milióny totiž neuniknou ani místní mafii.

Nikdy mě nepřestane fascinovat, co se tady (Československo) po revoluci začalo dít. Bezmála všichni se ihned vrhali do podnikání, chtěli co nejrychleji zbohatnout, ale to se jim málokdy vyplatilo. Movití podnikatelé se stávali často cílem mafie, ta se neštítila únosů ani vražd s jediným cílem - získat peníze. Nebylo výjimkou, že i samotní bossi podsvětí se stávali terčem nájemných vrahů a skončili s kulkou v těle. Dominik Dán si jako pozadí svých příběhů vybral právě toto období a tím se podle mého názoru stal u čtenářů tolik oblíbeným.




Kořeny zla jsou klasickým detektivním románem ze slovenského prostředí, který je však výjimečný především tím, že jej napsal jeden z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších současných slovenských autorů. Dominik Dán je znám svým nezaměnitelným stylem, humorem a skvěle vystavěnými dialogy, u kterých jsem se opět upřímně bavila a neskutečně si je užívala. Autor píše velmi čtivě, v příběhu nejsou žádná hluchá místa a stránky vám tak ubíhají pod rukama. U této knihy se nebudete ani na malý okamžik nudit, protože dějová linka je dostatečně atraktivní, příběh má spád a samozřejmě nechybí ani skvěle vykreslené postavy. Líbilo se mi i celé rozuzlení případu s několika nečekanými zvraty. Dokonalé jako vždy.

Pokud bych však měla srovnat Kořeny zla s autorovou předchozí knihou Smrt na druhém břehu, druhá jmenovaná mě bavila o něco víc, ale to však nemění nic na tom, že Kořeny zla jsou stejně kvalitním dílem.




Knihu doporučuji především fanouškům Dominika Dána, které autorův další počin jistě nezklame. Pokud jste však milovníci detektivek, jejichž zápletka je vystavěna především na dialozích, a s Dominikem Dánem jste ještě neměli tu čest, urychleně to napravte. Zaručuji vám, že si ho oblíbíte stejně rychle jako já a už vám žádná tuzemská detektivka nebude dost dobrá.


95 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, koupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

čtvrtek 29. června 2017

RECENZE: Smrt na druhém břehu | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Smrť na druhom brehu
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2017
počet stran: 312



Anotace:


Začátek devadesátých let byl hektickým obdobím nejen na oddělení vražd, ale v celé společnosti. Ze zelenáče Richarda Krauze je samostatně pracující detektiv a s parťákem Jozefem Fischerem zvaným Chosé řeší jeden případ za druhým. Tenhle se stal na jaře 1994: Na břehu řeky Moravy našli dva výrostci polozahrabanou rozkládající se mrtvolu muže. Na tom by nebylo nic zvláštního, klidně mohla skončit v krematoriu a mohli jí na státní útraty zatopit. To by ale nesměla mít v zátylku pravidelný kulatý otvor s průměrem 9 mm. Stačil jeden pohled, a dvojici detektivů bylo hned jasné, že ho nezpůsobil vrták, ale olovo odlité do tvaru kulky. Ovšem z jaké pistole byla vystřelena a čí ruka ji v ten moment držela, to se dozví až po dlouhém vyšetřování. Chlapci z mordparty se řádně zapotí, protože nevědí nic ani o vrahovi, ani o oběti. Mrtvý chlap nikomu nechybí. Nevědí ani to, že kulatý otvor v lebce se zanedlouho stane symbolem vyřizování účtů v podsvětí, které se právě začíná formovat.


Moje zhodnocení:


Richard Krauz s parťákem Jozefem Fischerem, kterému nikdo neřekne jinak než Chosé, pracují na novém případě. Na břehu řeky Moravy je nalezena polozahrabaná mrtvola ve značném stádiu rozkladu. Při zběžném ohledávání mrtvoly (nebo spíše toho, co z ní zbylo) objeví patolog vzadu na lebce díru o průměru 9 mm. Na první pohled je jasné, že tady šlo o popravu. Totožnost mrtvého je pro všechny záhadou. Nikomu nechybí a v registru pohřešovaných osob se nikdo jeho věku či barvě vlasů ani nepřibližuje. Navíc mrtvý u sebe neměl žádné doklady ani jiné osobní věci. Pak jednoho z policistů napadne, že by mohlo jít o cizince, Rakušana, neboť řeka tvoří přírodní hranici mezi Slovenskem a Rakouskem, takže by teoreticky mohl být zavražděn v tam a na druhý břeh ho mohli pachatelé jen odklidit. Slovenští policisté proto požádají o součinnost rakouskou policii, která by jim pomohla taktně se zbavit jednoho případu. Ti jim nijak nepomohou a Richardovi nezbude, než se spojit s podsvětím...

Ve stejnou dobu Burger a Hanzel pracující na témže oddělení vražd řeší trochu jiný případ. Burgera vyhledá jeho sousedka s tím, že má strach o svou dceru Aničku, která z ničeho nic přestala chodit do tiskárny a našla si novou práci krupiérky v jednom nočním klubu. Potud by to bylo celkem v pořádku, Anička je dospělá a má právo na svůj život. To by jí ale její matka nesměla najít v kabelce revolver osmatřicítku Smith&Wesson a ruličku bankovek k tomu. Je to znepokojující o to víc, že Anička nevlastní zbrojní průkaz...

Kniha Smrt na druhém břehu je již třiadvacátým dílem série s názvem Naše Město s Richardem Krauzem v hlavní roli, kterou napsal pod pseudonymem píšící slovenský autor Dominik Dán, jenž je v současnosti nejprodávanějším slovenským autorem a každá jeho kniha se stala bestsellerem. Spolupracoval na scénáři úspěšného televizního seriálu Kriminálka Staré Město a v roce 2016 vstoupila do kin zfilmovaná podoba knihy Rudý kapitán.

Z knihy Smrt na druhém břehu jsem upřímně nadšená. Konečně kniha z našich končin (Slováky stále beru jako naše bratry, ač to může působit jako klišé), která se mi opravdu dostala pod kůži. Musím podotknout, že je to má druhá kniha od tohoto autora; asi před rokem jsem četla Popel všechny zarovná, která ve srovnání s touto byla o malinko horší. Dánův styl psaní mi neskutečně sedl, navíc je vidět, že autor tomu, o čem píše, opravdu rozumí, má spoustu zkušeností a nebojí se je použít. Na začátku knihy se setkáme s obligátní formulkou o tom, že jakkoli nám mohou být postavy či děj povědomé, jedná se o pouhou náhodu, která se skutečnými událostmi nemá nic společného. Přesto vám toho povědomého může být celkem dost. Co se týče podsvětí a různých praktik, z toho mi běhal doslova mráz po zádech a věřím tomu, že přesně takhle se to dělo, ne-li děje dodnes.

Dalším plusem je, že děj se neodehrává v současnosti, ale v devadesátých letech, těsně po revoluci, kdy pád železné opony otevřel mnoho možností, každý chtěl podnikat a hned vydělávat miliony. Já v té době prožívala léta školou povinná a o dění okolo jsem se nijak zvlášť nezajímala, maximálně jen tak okrajově. Dnes mě jako první s touto dobou spojené napadne kmotr Mrázek, který se v mysli vynoří většině občanů.

Dominik Dán mě natolik uchvátil, že jsem si ještě toho dne po dočtení objednala na knižním bazaru díl s názvem Uzel, který je sice v pořadí šestnáctou knihou autora, ale chronologicky se řadí na první místo. Richard Krauz nastupuje na oddělení vražd jako detektiv, přičemž tam v té době ještě nepracuje Chosé ani Kuky. Už teď mám takový pocit, že knihám Dominika Dána zcela propadnu a budu chtít mít doma další a další díly. Už teď se toho nemohu dočkat :-)

Autor píše velmi čtivě, hází jednu vtipnou hlášku za druhou, jímž jsem se smála nahlas a od srdce. Moc ráda bych zde nějakou ocitovala, ale vytržená z kontextu by nikomu vtipná nepřišla. Nechybí ani napětí, které se ke konci dalo již krájet a já pomalu ani nedýchala, když se stal Krauz podezřelým z vynášení informací. Kniha mě doslova přikovala k židli a nechtěla pustit až do samého konce. Nakonec se oba případy pěkně promíchaly a já jako čtenář jsem se nestačila divit, jak to autor dokonale promyslel. Nemohu jinak, než dát knize plný počet a těšit se na další počin Dominika Dána.

Zmínit se musím rovněž o povedené obálce s výrazným žlutým pruhem, která se nedá přehlédnout a u níž je na první pohled jasné, s kým máte tu čest.

Smrt na druhém břehu je určena pro všechny, kteří by se chtěli dozvědět více o chodu oddělení vražd v devadesátých letech a jak do případů zasahovalo podsvětí, které má neskutečně dlouhé prsty. Výjimkami nejsou ani zrádci v řadách policie a konkrétně v této knize nechybí ani domácí násilí. Autor se s ničím nepáře, nic si nepřibarvuje a naopak vás nechce ničeho ušetřit. Servíruje vám to přesně tak, jak to bylo a nebojí se s tím jít až na dřeň. 


100 %


Za poskytnutí recenzního výtisku a úžasnému čtenářskému zážitku děkuji nakladatelství Slovart. Knihu si můžete zakoupit přímo zde.
Continue Reading...