středa 15. ledna 2020

RECENZE: Jáma | C. J. Tudor

autor: C. J. Tudor
překlad: Milena Pellarová
originální název: The Hiding Place (2019)
nakladatelství: Kalibr
edice: Edice světový bestseller
rok vydání: 2019
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Joe se vrací do rodného Arnhillu, neboť se zde uchází o místo učitele na zdejší škole. Na Arnhill však nemá nejlepší vzpomínky. V dětství zde zažil šikanu, zradu i sebevraždu, navíc zmizela jeho mladší sestra Annie. Krátce poté přišel i o rodiče. Minulost se však vrátila, protože to, co se stalo Annie, se děje znovu. 


Po skvělém Kříďákovi (recenze zde), prvotině autorky C. J. Tudor, jsem si nemohla nechat ujít ani Jámu, která opět slibovala temný příběh, v němž se hlavní hrdina potýká s děsivou minulostí, která po čase vyplouvá na povrch. Jámu jsem našla pod stromečkem, takže mi nic nebránilo se do ní ihned pustit. Jak se mi kniha líbila a zda se vyrovnala Kříďákovi, se dozvíte v recenzi níže.


Autorka opět vsadila na podobný scénář jako v Kříďákovi - nejen, že se střídá minulost se současností, ale rovněž se i zde seznámíte s partou dětí, s tím, jak vzniklo jejich přátelství, ale také s něčím, co jejich partu nadobro rozpustilo. 

Příběh vypráví Joe, který se po letech vrací do rodného města, kam ho přivedlo nejen nové místo učitele na zdejší škole, ale i tajemný vzkaz, který ho informuje, že zlo, jež ve městečku kdysi řádilo, se nyní vrátilo a ta hrůza, na kterou se Joe snaží celý život zapomenout, znovu ožívá. Tahounem příběhu bývá vždy hlavní postava, která celý příběh vypráví a autorce se postava Joea povedla znamenitě. Joeovo vyprávění jsem hltala od prvních stránek, bavily mě jeho sarkastické průpovídky, také mě bavilo sledovat, jak si v mnohém protiřečí. Jeho ve vší vážnosti pronesená slova mě kolikrát naopak rozesmála. Když vás baví hlavní postava, máte téměř vyhráno.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že by se v první části toho příliš nedělo, jak někteří tvrdí. Joe svá tajemství a bolestnou minulost odkrýval postupně, zpočátku vůbec nevíte, co se stalo jeho mladší sestřičce a za jakých okolností zmizela. Často se mi tajil dech, autorka umí skvěle vykreslit tajemnou, skoro až hororovou atmosféru. Dobrým příkladem je ztvárnění panenky jménem Abbyočka, která tuto atmosféru dokonale vykresluje. Už jen samotný popis domu, do něhož se Joe po letech nastěhuje, působil hrůzostrašně. Kromě krví prolitého prologu, který je napsán bravurně a způsobí vám nejednu noční můru, se autorka podobným scénám vyhnula, vsadila spíše na pouhé náznaky a čtenářovu představivost, s níž umí skvěle pracovat. Scény v dole jsou perfektně napsané, často mi běhal mráz po zádech a bála se, co dalšího se dozvím. Rozuzlení zápletky se vydařilo, a i když možná nezodpovědělo všechny otázky, tak v tomhle případě to nebylo vůbec na škodu a ráda autorce tento menší nedostatek odpustím. Vzápětí vám totiž pocuchá nervy samotným koncem, při jehož čtení se vám postaví všechny chlupy na těle.


Ostatní čtenáři autorku často srovnávají se Stephenem Kingem, což já osobně nemohu posoudit, neboť jsem od něj četla jen pár knih, v nichž podobnost s Jámou nespatřuji. Pochybuji však, že by si autorka dovolila nějaké dílo opsat; pokud jí posloužilo jako inspirace, jedná se jistě o poctu Kingovi. Navíc King je známý svými obsáhlými díly, ne každému čtenáři vyhovuje jejich rozsah, C. J. Tudor má tak prostor přiblížit se svou tvorbou širšímu okruhu čtenářů. Možná i proto je tolik oblíbená. Mě rozhodně zaujala a s velkým očekáváním budu vyhlížet další její knihu.

I když Jáma vykazuje hodně podobných znaků s Kříďákem, přesto se mi zdála trochu odlišná, sklouzávala více k hororu, neboť v ní rozhodně najdete více horových prvků. Těžko říct, která kniha je lepší, obě jsem hodnotila velmi vysoko, přesto si troufám tvrdit, že Jáma je o něco vyšperkovanější a věřím, že další autorčiny knihy budou ještě lepší.

Na závěr bych Jámu doporučila všem čtenářům, kteří ocení dobře napsané postavy, mají rádi prolínání minulosti se současností, vyhledávají tajemné příběhy a mysteriózno a nebojí se odhalit dávno pohřbená tajemství.


✰✰✰✰✰


Čestli jste některou z knih od autorky? 
Která se vám více líbila a proč? 
Máte rádi mysteriózní příběhy?
Continue Reading...

středa 10. dubna 2019

RECENZE: Kříďák | C. J. Tudor

autor: C. J. Tudor
překlad: Jana Kunová
originální název: The Chalk Man (2018)
nakladatelství: Kalibr
rok vydání: 2018
počet stran: 319
anotace


Moje zhodnocení:


Jednoho letního dne roku 1986 se dvanáctiletý Eddie připlete do nehody na lunaparku, která mu změní život. Tehdy se poprvé za dost děsivých okolností setká s panem Halloranem, učitelem, kterého všichni pro jeho vzhled nazývají pan Křída. Ten Eddiemu a jeho dětské partě také vnukne nápad - začnou si zanechávat vzkazy pomocí křídových kreseb. Jednalo se o skvělou zábavu, ale jen do doby, než je křídoví panáčci dovedli k mrtvému tělu rozřezanému na kousky. Tahle událost je nesmazatelně ovlivnila a promítla se jim do jejich nočních můr. O třicet let později najdou ve svých schránkách záhadnou obálku, která obsahuje panáčka a kus křídy. Minulost se vrací a strašáci z dětských let mohou zabíjet i dnes. 


Kříďák, debut roku 2018, neunikl snad žádnému čtenáři. Kniha označovaná jako bestseller mnohé odradila, ale v podstatě zaznamenala velký čtenářský úspěch. Já se jí dlouze vyhýbala, ale jelikož jsou mysteriózní thrillery mým šálkem kávy, byla jsem ráda, že jsem se do ní nakonec pustila.

Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. Minulost nás zavádí do roku 1986, tedy do doby, kdy jedna nešťastná událost rozpoutala sled dalších neodvratitelných událostí. V malém městečku Andenbury má snad každý svá tajemství. Pocit, že vás někdo neustále sleduje, se vystupňuje od té děsivé nehody na pouti, které byl dvanáctiletý Eddie svědkem. Od toho dne se jeho život změnil, poznamenal ho, stejně tak i ostatní obyvatele v městečku. Jedna děsivá událost střídá další až dojde k té nejděsivější. Malí, křídou nakreslení panáčci dovedou partu dětí k hrůznému nálezu, který se následně promítne do jejich dalšího života. O třicet let později, v roce 2016, dostává Eddie záhadný dopis s ještě záhadnějším obsahem. Ten mu však připomene jeho minulost. Navíc se mu ozve dávný kamarád z dětství, s nímž přerušil styky, který mu řekne, že ví, kdo tehdy zabil ono děvče rozřezané na kousky. Kolotoč událostí nabírá jistý směr a dávná tajemství pomalu vyplouvají na povrch.

Styl, jakým autorka vystavěla tento příběh, hodnotím jako velmi vhodně zvolený. Čtenáři totiž zpočátku odhalí velmi málo. Nejedná se tak o klasické vyšetřování vraždy, jaké známe z detektivních příběhů, v nichž se nejprve odehraje vražda a teprve poté probíhá pátrání. Tento tah autorky, jakož i střídání časových rovin, které zvolila, považuji za skvělý, neboť ve čtenáři vzbuzuje mnohem větší zvědavost a touhu přijít všem věcem na kloub, i když čtenář ještě vůbec netuší, co se vlastně odehrálo. Drobné střípky se sice odkrývají pozvolně, ale o to více vás příběh k sobě pomalu připoutává.


Hlavní postavou a zároveň vypravěčem je Eddie, který vše vypráví ze svého pohledu - z pohledu dítěte a o 30 let později i z pohledu dospělého. Autorka se dokázala velmi dobře vcítit do duše malého dvanáctiletého kluka a velmi věrně popisuje pocity a prožitky, které s ním cloumají. V příběhu se promítnou i chlapcovy noční můry, které jsou popsané velmi realisticky a dokážou otřást s vaším vnímáním reality. Pomalu se dozvídáte o jeho malých tajemstvích, ale také o tajemstvích ostatních obyvatel. Největší vliv má na Eddieho pan Křída, učitel s pochybnou pověstí, s nímž se malý Eddie skamarádí, ale i Eddie sám svými neuváženými rozhodnutími ovlivní některé události, které jeho přičiněním dospějí do tragického konce. Některým by se dalo lehce zabránit, ale Eddie se rozhodne mlčet. Některá tajemství by totiž měla zůstat navždy pohřbená.

Události z minulosti, před kterými nelze utéct, Eddieho nakonec dostihnou a on se jim bude muset postavit čelem. Závěrečné rozuzlení, ač se zprvu jevilo velmi jasně, bylo překvapivé a na konci se dočkáte odpovědí na některé otázky. Přesto zůstaly některé nezodpovězené. A závěrečná pointa? Wow! Velmi morbidní a nečekaná! Předchozí střípky vás k ní sice mohly dovést, ale já jsem netušila nic až do samého konce. Skvělé!

Kříďák mě velmi a nad veškerá očekávání pohltil, převrátil můj život naruby, protože nešlo přestat číst, překvapil, nadchl, a na to, že se jedná o debut, musím autorce vyseknout poklonu. Její další knihu si rozhodně ujít nenechám a už teď se na ni třesu.

Knihu doporučuji milovníkům napětí, mysteriózna a dávných tajemství, kterým nevadí jejich pomalé odkrývání a zároveň by chtěli objevit něco, co nebylo nikdo nalezeno.


✰✰✰✰✰


Jak jste na tom vy s bestsellery? Čtete je rádi nebo se jim naopak vyhýbáte?
Kříďáka jste obešli obloukem nebo přečetli hned po vydání?
Řadíte se k odpůrcům či nadšencům?
Budu se těšit na vaše komentáře.
Continue Reading...