neděle 16. července 2017

RECENZE: Zkrotit vlka | Benjamin Black

autor: Benjamin Black
překlad: Jana Jašová
originální název: Prague nights
nakladatelství: Moba (Moravská bastei)
rok vydání: 2017
počet stran: 288



Anotace:


Během kruté zimy roku 1599 přijíždí do Prahy mladý učenec Christian Stern, aby zkusil své štěstí na dvoře výstředního císaře Rudolfa II. Hned první noc v opilosti zabloudí do Zlaté uličky a narazí tam na tělo mladé ženy. Přepychové šaty zavražděné svědčí o jejím urozeném původu, stejně jako zlatý medailon na proříznutém hrdle… Christian se rázem ocitá ve spleti intrik nelítostných, po moci bažících dvořanů. A nebezpečné smyčky se kolem něj utahují ještě pevněji od chvíle, kdy samotný císař Rudolf II. usoudí, že tenhle doktor filozofie je tvorem u dvora téměř nevídaným: je mužem, jemuž se dá důvěřovat. Pověří ho proto úkolem najít vraha zabité dívky – císařovy milenky Magdalény. Christian však při svém pátrání narazí na spiknutí s cílem otřást samotným trůnem a záhy se v labyrintu pražských uliček i dvorských pletich stává lovcem i kořistí.


Moje zhodnocení:


Autorem tohoto historického románu, jehož děj se odehrává v Čechách, není nikdo jiný než Benjamin Black, držitel Man Bookerovy ceny. Jméno Benjamin Black je pseudonymem, pod kterým se skrývá John Banville, jenž většinu svého života strávil v Dublinu, kde od roku 1989 působí v redakci listu The Irish Times. Zkrotit vlka (v originále Prague nights) je autorovou novinkou, kterou letos vydalo nakladatelství MOBA.

Prostřednictvím této knihy mi bylo umožněno druhé setkání s tímto autorem. První knihou byl Svatý příkaz, který mě upřímně moc nenadchnul, přesto jsem se rozhodla dát autorovi ještě druhou šanci. Zda byla promarněna nebo ne, se dočtete níže.

Román se odehrává v rozmezí dvou měsíců na přelomu roku 1599 a 1600 v Praze. Christian Stern, mladý učenec a přírodní filozof, přijíždí z Řezna do Prahy na královský dvůr, kterému panuje Rudolf II. Habsburský. Ještě téhož večera vypije alkoholu víc než je zdrávo a omylem zabloudí do Zlaté uličky, kde objeví tělo mladé ženy s prořízlým hrdlem. Krásné šaty a zlatý medailon svědčí o ženině urozeném původu. Nález těla Christianem silně otřese, zároveň jej však uvede do spleti intrik nelítostných a po moci bažících dvořanů. Nepomůže mu, ba naopak celou situaci zhorší, důvěra, kterou mu vloží sám císař Rudolf II. a pověří ho úkolem najít vraha zabité dívky. Ukáže se totiž, že mrtvá byla císařovou milenkou a v jejím lůně rostl nový život...




Na tuto historickou detektivku odehrávající se v českém prostředí (konkrétně v Praze, ale děj zavede hlavního hrdinu i do Mostu) jsem se velmi těšila, ale má očekávání naplněna bohužel nebyla. Seznámení s hlavním hrdinou, královským dvorem a dvořany bylo těžkopádné a trvalo mi hodnou chvíli než jsem se do knihy začetla a přestala vnímat okolní svět. Styl psaní autora je bohužel dosti nepoutavý až téměř nezáživný. Líbilo se mi však vykreslení dobové atmosféry, celého královského dvoru i s dvořany a tehdejšími zvyklostmi. Hlavní postava Christiana Sterna, jejíž vyprávění probíhalo v první osobě, mi nebyla moc sympatická, a to hlavně z toho důvodu, že ač do něj sám císař Rudolf II. vložil svou důvěru k vypátrání vraha jeho milenky, věnoval se spíše sexuálním hrátkám s ženami než samotnému vyšetřování. Nečekejte zde tedy klasické detektivní pátrání, které se vyznačuje především postupným odhalováním stop a výslechy svědků, ale spíše pomalé rozplétání klubka lží a intrik. Je sice pravda, že Christianovi byly házeny klacky pod nohy a bylo proti němu intrikováno, v samotném závěru však ani neztotožnil pachatele, ale celé pozadí případu a konkrétní osoba vraha mu byla prozrazena někým jiným. Takže vlastně jedinou rolí hlavního hrdiny bylo vyprávět nám příběh, který zažil při jedné návštěvě Prahy na přelomu roku 1599 a 1600. Je to opravdu škoda, protože jsem očekávala klasickou detektivku s historickým pozadím, kterou tato kniha bohužel není.

Nechci však v žádném případě tuto knihu zatracovat. Zcela jistě se bude líbit fanouškům Benjamina Blacka a obdivovatelům tehdejší doby odehrávající se převážně v Praze. V závěrečném doslovu nám autor objasňuje, že se jedná o historickou fikci, přesto některé postavy vystupující v románu byly skutečné a skutečně tehdy na královském dvoře žily.




Na závěr musím pochválit úchvatnou obálku, která byla prvotním impulsem k tomu, že jsem si moc přála vystavit si tuto knihu v knihovně. Jak můžete vidět, je na ní vyobrazen Karlův most s pohledem na tehdejší okolní budovy, které jsou zahaleny pod rouškou tmy. Kniha se totiž v originále jmenuje Prague nights (Pražské noci) a obálka tento název hezky vystihuje. Kdo nebo co však donutilo změnit původní název na nynější Zkrotit vlka je mi záhadou. 


60 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství MOBA. Knihu si můžete koupit přímo zde.
Continue Reading...

pátek 25. listopadu 2016

RECENZE: Svatý příkaz | Benjamin Black


autor: Benjamin Black
překlad: Alexandr Neuman
originální název: Holy Orders
série: Quirke (6.)
nakladatelství: MOBA (Moravská Bastei)
rok vydání: 2016
počet stran: 264




Román držitele prestižní Man Booker Prize a ceny Franze Kafky.





Anotace:



Nejnovější Quirkův případ se otvírá v Dublinu v okamžiku, kdy noviny jsou cenzurovány, společenské konvence jsou přísně definovány a děsivé zločiny tutlány. Proč? V padesátých letech 20. století v Irsku katolická církev ovládala a řídila životy téměř všech obyvatel. Když je ale zavražděn Jimmy Minor, blízký přítel Quirkovy dcery Phoebe, Quirke odmítá nadále hrát podle pravidel církve. Společně s inspektorem Hackettem, svým příležitostným kolegou a starým přítelem, rozplétá, kam až církev a její stoupenci budou schopni zajít, aby chránili své vlastní zájmy.


Vlastní názor:



Svatý příkaz je šestý detektivní román irského spisovatele Johna Banvilla píšícího pod pseudonymem Benjamin Black a pátý, který vydalo nakladatelství MOBA. Předcházely mu romány Kdo je bez viny (vydalo BB art), Anatomie strachu, Elegie za April, Temná pavučina a Odplata. Všechny příběhy se odehrávají v Dublinu v období 50. let 20. století a vystupují v nich stejné postavy - detektiv inspektor Hackett, patolog Quirke a jeho dcera Phoebe.





Děj toho detektivního románu začíná objevem nahého a potlučeného těla, které vyplavila řeka. Obětí je mladý muž, kterého po ohledání odvezou na patologii k doktoru Quirkemu. Ten v něm i přes jeho zřízený obličej poznává Jimmyho Minora, kriminálního reportéra zaměstnaného u deníku Clarion a zároveň blízkého přítele jeho dcery Phoebe. Rozbíhá se pátrání, které inspektora Hacketta a Quirka zavede nejen k rodině oběti, ale i k jeho zaměstnavateli. Poté je u Jimmyho Minora nalezen dopis, z něhož se zjišťuje, že měl zájem hovořit s otcem Honanem, na kterého byla v minulosti podána stížnost za zneužívání. Ta byla nakonec odložena. Quirke je s ohledem na svou minulost pověřen inspektorem Hackettem promluvit si s otcem Dangerfieldem. Stopa jej nakonec zavede mezi tinkery... Mezitím se Quirkeho dcera Phoebe seznamuje se Sally, dvojčetem Jimmyho, jež přijela až z Londýna. Od ní se dozvídá podrobnosti o Jimmyho životě, o jejich vztahu, ale také o tom, že Jimmy byl na stopě velkému odhalení... 





Knihy na sebe sice přímo nenavazují a dají se číst samostatně, přesto jsem nepochopila Quirkův citový odstup a jeho složité rodinné vztahy, které byly vysvětleny jen okrajově, kdy jsme se dozvěděli, že neměl jednoduché dětství, byl vychováván jako sirotek v církevní instituci a navíc byl zneužívaný. Vztah s jeho přítelkyní Isabel také není nijak idylický, neboť se dříve pokusila kvůli němu spáchat sebevraždu. Přesto se jedná o pouhé střípky a nemůžeme si tak udělat celkový obraz o postavě Quirka, která mi přišla dost složitá. S jeho dcerou to rovněž nebylo jednoduché, k jejich vztahu se totiž přiznal teprve nedávno a Phoebe ho celý život považovala za svého strýce. Pochopit všechny souvislosti je tak téměř nemožné, a proto bych doporučila číst tuto sérii od prvního dílu. To se samozřejmě netýká čtenářů, kteří mají předešlé díly již přečtené.



  

Co se týče samotného děje, ten má jeden zásadní nedostatek, a to ten, že postrádá jakékoliv napětí nebo alespoň pokus o něj. Také celková atmosféra mohla být vykreslena tíživěji. Anotace totiž slibuje těžké období odehrávající se v Irsku v padesátých letech 20. století, kdy katolická církev ovládala a řídila životy téměř všech obyvatel, noviny byly cenzurovány a děsivé zločiny tutlány, ale já jsem to v průběhu čtení v knize nezaznamenala. U knihy jsem se bohužel většinu času nudila, což mě opravdu mrzelo. Jelikož autor získal mnohá prestižní literární ocenění, měla jsem asi až moc velká očekávání, která nebyla naplněna. A to byla zřejmě ta chyba. Anebo mi kniha jen prostě nesedla. Tím ale nechci od jejího čtení nikoho odrazovat. Závěr celou knihu trochu pozvedává, přesto pachatele není složité odhalit. Pravdou však je, že okolnosti samotné vraždy mě překvapily. Nicméně věřím, že Svatý příkaz si své fanoušky najde. Čtenářům, kteří si tuto sérii oblíbili, by neměl další díl uniknout. 

Na závěr nesmím opomenout na autorovu poznámku, která mě potěšila, neboť objasňuje tinkery, o nichž jsem slyšela poprvé.

Tuto oddechovou detektivku z irského prostředí bych doporučila nenáročným čtenářům na dlouhé zimní večery.


65 %




Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete zakoupit zde.



Continue Reading...