RECENZE: Najdi mě | André Aciman

autor: André Aciman
překlad: Sylva Ficová
originální název: Find me (2019)
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2020
počet stran: 192
anotace

Moje zhodnocení:

Po úžasném románu Dej mi své jméno, který jsem již dříve četla a recenzi na něj si můžete přečíst zde, napsal autor pokračování s názvem Najdi mě, díky kterému znovu ožívají oblíbené postavy z předchozího románu, tedy Eliův otec Samuel, Oliver a samotný Elio. Jak jejich příběhy pokračovaly?

Nakladatelství Slovart pod značkou #BOOKLAB vydalo již podruhé úspěšný román Dej mi své jméno, který se dočkal neméně úspěšného zfilmování, spolu s jeho pokračováním Najdi mě, a to v podobném provedení a především v pevné vazbě, kterou mám osobně raději. Z obou obálek navíc dýchá léto a prázdniny.

Eliův otec Samuel cestuje z Florencie do Říma, kam jede navštívit svého syna, nadaného koncertního klavíristu. Plány mu však zkříží krásná mladá dívka, s níž se dá ve vlaku do řeči a která nakonec ovlivní celý jeho život. Elio se odstěhuje do Paříže, kde potká tajemného staršího muže a rovněž on naváže milostný vztah. Oliver, ženatý vysokoškolský profesor žijící v Nové Anglii, začne uvažovat o návratu do Evropy.

Už tak útlá kniha se skládá ze tří kratších příběhů popisujících osudy čtenářům známých postav z předchozího románu. Zajímavé je, že na sebe časově vůbec nenavazují, autor skokově popisuje období v rozmezí dvaceti let. Ústředním dějem jsou však vztahy mezi hrdiny a jejich intimní zpovědi. Opět se jedná o román zařazený do žánru LGBT vyjma prvního příběhu o Samuelovi.

Kniha je plná rozhovorů mezi postavami, jejich niternými zpověďmi, napsaná v poetickém duchu. Hrdinové řeší lásku a její smysl, touhu po životě a odkrývají přelomové životní okamžiky, které je poznamenaly, ale zároveň mají snahu jít v životě dál. 

Čtenář se opět setkává s originálním stylem psaní, který je autorovi vlastní. V knize tak najdete spoustu zajímavých myšlenek vedoucích k hlubšímu zamyšlení.

Na některé čtenáře může kniha působit útržkovitě, neboť se nejedná o jeden celistvý příběh po vzoru románu Dej mi své jméno, ale tentokrát se skládá ze tří milostných příběhů, které se na konci protnou...anebo k tomu již nedojde?

Čtenář se může těšit na konečné uzavření příběhu Elia a Olivera, které bylo v podstatě nutností. Jejich cesty, dříve rozdělené, se opět setkají a oni zjistí, že plamen v jejich srdci stále doutnal, a když se konečně opět setkali, velmi rychle došlo k jeho vzplanutí. 

Pokud jste četli Dej mi své jméno, které vás uhranulo, nenechte si ujít ani jeho volné pokračování, jež podle mého názoru za přečtení rozhodně stojí.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit ji můžete přímo zde.

Continue Reading...

RECENZE: Dej mi své jméno | André Aciman

autor: André Aciman
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Call Me be Your Name
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 248
anotace

"Dej mi své jméno a já ti dám to moje."

Moje zhodnocení:

Sedmnáctiletý Elio se zamiluje do o pár let staršího Olivera, studenta, kterého pozval Eliův otec, aby strávil prázdniny v jejich vile na italské Riviéře. Dospívající Elio zažije nečekané vzplanutí, které je tak silné, že si ho zpočátku ani nepřipouští. Elio se stane Oliverem doslova posedlý a trápí ho Oliverova lhostejnost. Ani jeden z nich si nechtějí připustit, že cítí něco k tomu druhému. Nakonec jejich láska trvá sice krátce, ale za to intenzivně a poznamená je na celý život.

✽

Knihu Dej mi své jméno napsal André Aciman již v roce 2007, ale českého překladu se kniha dočkala až letos. V roce 2017 byla kniha zfilmována a snímek získal několik cen včetně Oscara. 

André Aciman je americký autor egyptského původu. Narodil se a vyrůstal v Alexandrii. Autor má po svých rodičích italské a turecké kořeny, v rodině se hovořilo hned několika jazyky. Jeho rodina kvůli židovskému původu nezískala egyptské občanství a v roce 1965 musela Egypt opustit. V Římě získali italské občanství, ale v roce 1968 se přestěhovali do New Yorku. Aciman v USA vystudoval anglický jazyk a literaturu. Už v roce 1994 vydal svoji první knihu, biografii Out of Egypt, za kterou obdržel cenu Whiting Award. Prozatím největší uznání mu ovšem vynesl román Dej mi své jméno, za který získal cenu Lambda Literary Award v kategorii Gay Fiction.

Dej mi své jméno je romantický příběh odehrávající se v 80. letech na italské Riviéře, kam Eliův otec každoročně pozve jednoho studenta z ciziny, aby zde strávil prázdniny. Toho léta přijede o sedm let starší Oliver, do něhož se Elio zamiluje. Elio teprve dospívá a byť má zkušenosti i s dívkami, nečeká, že se tak hluboce zamiluje právě do Olivera. Eliova láska se brzy stává spíše posedlostí a fyzická přitažlivost je tak silná, že Elio skoro blázní. Postupně mezi nimi vzniká přátelství, které přeroste v hlubší cit. 

Vypravěčem knihy je právě Elio, dospívající kluk, který miluje hudbu, hraje na klavír a jeho oblíbenou činností je přepis slavných hudebních děl. Kniha se z velké části skládá z Eliových vnitřních monologů, u kterých kolikrát není jasné, zda jsou skutečné či se jedná pouze o Eliovy představy. Oliverovi je dvacet čtyři, studuje a zároveň pracuje na své knize. Oliver je mnohem zkušenější a působí mnohem dospěleji, než Elio, jehož láska k Oliverovi se stane brzy posedlostí. V knize vystupují i další postavy, ale spíše jen okrajově.

Tento LGBT román vypráví o hlubokém přátelství mezi dospívajícím chlapcem a mužem, které postupně přeroste v lásku. Ani jeden zpočátku netuší, jestli ten druhý cítí totéž a tak předstírají lhostejnost. Elio se tím užírá, neví, jak si u Olivera stojí a nemá odvahu mu přiznat své city. Oba jsou dost nesmělí a já jsem byla v první polovině celkem napnutá, kdy u nich dojde k fyzickému sblížení. Děj totiž plyne velmi velmi zlehka, až můžete nabýt dojmu, že se spíše vleče. Způsobují to právě dlouhé monology hlavního hrdiny.

Příběh je rozdělen na čtyři části, dělení na klasické kapitoly v knize nenajdete. Tohle mi na knize trochu vadilo, protože jsem měla často pocit, že odcházím od rozečtené pasáže - ne vždy jsem měla tolik času, abych přečetla celou jednu část. První polovina se občas táhla, druhou polovinu jsem naopak přečetla jedním dechem. Upřímně - vůbec jsem nečekala, že mě zrovna tato kniha tolik zasáhne. LGBT literaturu vůbec nevyhledávám, tato byla teprve mou druhou čtenářskou zkušeností. 

Sexuální scény jsou naturalistické a některé doslova obscénní. Tam řadím například scénu s broskví (kdo četl, jistě ví). Při takových scénách mě vždycky napadá, kde asi autor čerpal zkušenosti, jestli jsou jeho vlastní či jde o pouhé výplody fantazie. 

Celkově však knihu hodnotím kladně. Bylo to zase něco jiného, než na co jsem zvyklá a dá se říct, že jsem tu lásku prožila s nimi. Příběh je plný emocí a mnohým z vás zlomí srdce.

Knihu doporučuji všem romantickým duším a fanouškům LGBT literatury. Dej mi své jméno je ideálním čtením na dovolenou. 

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo pod edicí #BOOKLAB. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

Continue Reading...