neděle 3. března 2019

RECENZE: Hotýlek | Alena Mornštajnová (AUDIOKNIHA)

autor: Alena Mornštajnová
interpret: Jaromír Dulava
vydavatel: OneHotBook
rok vydání: 2018
délka: 9:55 h
anotace


Moje zhodnocení:


Leopold Mánes založil v dobách první republiky Hotýlek, v němž nabízel párům potěšení i rozkoš. Fungoval za protektorátu, i poté, co ho znárodnili komunisté. V 60. letech se majitelem stává vnuk Leopolda Mánese, Václav, který obratně proplouvá komunistickým režimem a stále drží rodinný podnik pohromadě. Bohužel jsou tím zničeny vztahy v rodině i životy lidí, kteří se ocitnou v jeho blízkosti. 


Před Vánocemi se mi podařilo na Instagramu vyhrát audioknihu Hotýlek od Aleny Mornštajnové. Byla jsem nadšená, protože jsem audioknihu chtěla zkusit již delší dobu a tohle byla báječná příležitost. 

S Hotýlkem a Alenou Mornštajnovou jsem trávila celý leden. Poslouchala jsem jen před spaním, když jsem nemohla usnout. Na tyhle večerní chvilky jsem se začala postupně velmi těšit. Zprvu jsem si však zvykala na styl "čtení", které vlastně nebylo čtením, ale posloucháním. Chtělo to mnohem větší soustředění než u klasické knihy. 

Jednalo se o mou první zkušenost s touto spisovatelkou, která si získala čtenářská srdce Hanou, románem, jenž u čtenářské populace vyvolal naprostý boom. Právě ten boom byl důvodem, proč jsem ještě Hanu nečetla, ač na ní mám spadeno od počátku. Jsem ráda, že jsem se s autorkou mohla setkat prostřednictvím Hotýlku.

Kniha vypráví spletitý příběh rodiny Mánesovy, ale děj se výhradně točí okolo Václava Mánese, jehož příchod na svět nebyl zrovna šťastný. Jeho otec, Václav Mánes starší, zemřel ještě téhož dne, kdy se malý Vašík narodil. Maminka Štěpánka vychovávala Vašíka sama za finanční podpory dědy Leopolda a babičky Majky, kteří vlastnili Hotýlek za městem, jenž sloužil jako rekreační středisko pod zástěrkou diskrétního hodinového hotelu. Plány dědečka Leopolda byly jasné. Jeho Hotýlek jednou převezme a zdědí Václav Mánes. Po změně režimu sice nebyl Leopold vlastníkem, nýbrž pouhým správcem, přesto doufal, že se jednoho dne opět stane hrdým majitelem a Václav jeho nástupcem.


Kdy k tomu dojde a zda vůbec, to se dozvíte právě v této knize. A ještě mnohem více. Václavovy životní peripetie budou opravdu bohaté, plné zvratů, jakož i ostatních postav, které se v ději buď jen mihnou či nás budou provázet po celou dobu. Posluchač prožije s postavami spoustu tragických osudů, nešťastných náhod či životních kotrmelců. Ústřední postavou je však Václav Mánes, jehož sebestředné chování a neochota se podřídit blízkým, kteří se mu budou za každou cenu snažit život ulehčit, dospěje mnohdy na scestí, odkud nebude návratu. On sám však rád proplouvá životem bez nějakého vybočování, hezky v poklidu, nenápadně.

První výhradu mám k velkému množství postav a k jejich propleteným příbuzenským vztahům, které jsem si nebyla schopna zapamatovat. Snažila jsem se na to od počátku soustředit, ale nedařilo se mi. Kdybych knihu četla a neposlouchala v audiopodobě, listovala bych zpět a zjišťovala, kdo ke komu patří. Audioverzi jsem však nechala plynout a snažila se příbuzenské vztahy pochopit z dalšího kontextu a děje, což se pokaždé nevydařilo.

Autorka moc hezky vykreslila historické okolnosti té doby, ve které se děj zrovna odehrával, a to bez příkras a bez přehnané negace. Snažila se posluchači přiblížit naši historii a poukázat i na některá méně známá historická fakta.

Po jazykové a formální stránce nemám co vytknout. Kniha se poslouchala nádherně, krásná čeština lahodila mému sluchu, a to především zásluhou interpreta Jaromíra Dulavy. Zpočátku jsem si na jeho hlas musela zvyknout, byl pro mě neznámý a celkově poslouchání knihy pro mě bylo zcela něco nového. Jednu věc však vytknout musím. Interpret často polykal poslední slova ve větě, a to tím stylem, že mu nešlo vůbec rozumět. Co se týče předělů mezi kapitolami, ty byly příjemné, ale často zbytečně dlouhé.

Děj plyne velmi poklidně, bez častého výskytu přímé řeči, což byl pro mě nejspíš kámen úrazu. Zpočátku mě příběh zaujal a bavil, v jedné chvíli dokonce i vyděsil, neboť výjev Vašíkova snu, v němž hrál hlavní roli mrtvý otčím, byl až hororový. Audioknihu jsem poslouchala vždy v noci, těsně před spaním, takže v tu chvíli jsem byla úplně malinkatá. Poté mě však styl vyprávění spíše uspával. Zvraty sice v knize byly a nebylo jich málo, ale asi jsem očekávala dynamičtější vyprávění. Konec s lehkou detektivní linkou děj pozvedl a dá se říct i zachránil. Kniha si trochu napětí podle mě zasloužila.

První setkání s Alenou Mornštajnovou tedy nedopadlo úplně nejlépe, ale neházím flintu do žita a ráda se poohlédnu po Slepé mapě i Haně, ale již raději v klasické knižní podobě. Je totiž pravděpodobné, že kdybych Hotýlek klasicky četla, získal by nakonec lepší hodnocení.

Na závěr bych Hotýlek ráda doporučila milovníkům rodinných ság, které sahají do nedaleké historie naší země, na jejíž převratné události bychom neměli zapomínat, a kteří rovněž ocení krásu českého jazyka.


✰✰✰


Co říkáte na knihy Aleny Mornštajnové? A konkrétně na Hotýlek či obecně na audioknihy?
Budu se těšit na vaše komentáře.
Continue Reading...