středa 15. ledna 2020

RECENZE: Jáma | C. J. Tudor

Share it Please
autor: C. J. Tudor
překlad: Milena Pellarová
originální název: The Hiding Place (2019)
nakladatelství: Kalibr
edice: Edice světový bestseller
rok vydání: 2019
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Joe se vrací do rodného Arnhillu, neboť se zde uchází o místo učitele na zdejší škole. Na Arnhill však nemá nejlepší vzpomínky. V dětství zde zažil šikanu, zradu i sebevraždu, navíc zmizela jeho mladší sestra Annie. Krátce poté přišel i o rodiče. Minulost se však vrátila, protože to, co se stalo Annie, se děje znovu. 


Po skvělém Kříďákovi (recenze zde), prvotině autorky C. J. Tudor, jsem si nemohla nechat ujít ani Jámu, která opět slibovala temný příběh, v němž se hlavní hrdina potýká s děsivou minulostí, která po čase vyplouvá na povrch. Jámu jsem našla pod stromečkem, takže mi nic nebránilo se do ní ihned pustit. Jak se mi kniha líbila a zda se vyrovnala Kříďákovi, se dozvíte v recenzi níže.


Autorka opět vsadila na podobný scénář jako v Kříďákovi - nejen, že se střídá minulost se současností, ale rovněž se i zde seznámíte s partou dětí, s tím, jak vzniklo jejich přátelství, ale také s něčím, co jejich partu nadobro rozpustilo. 

Příběh vypráví Joe, který se po letech vrací do rodného města, kam ho přivedlo nejen nové místo učitele na zdejší škole, ale i tajemný vzkaz, který ho informuje, že zlo, jež ve městečku kdysi řádilo, se nyní vrátilo a ta hrůza, na kterou se Joe snaží celý život zapomenout, znovu ožívá. Tahounem příběhu bývá vždy hlavní postava, která celý příběh vypráví a autorce se postava Joea povedla znamenitě. Joeovo vyprávění jsem hltala od prvních stránek, bavily mě jeho sarkastické průpovídky, také mě bavilo sledovat, jak si v mnohém protiřečí. Jeho ve vší vážnosti pronesená slova mě kolikrát naopak rozesmála. Když vás baví hlavní postava, máte téměř vyhráno.

Rozhodně nesouhlasím s tím, že by se v první části toho příliš nedělo, jak někteří tvrdí. Joe svá tajemství a bolestnou minulost odkrýval postupně, zpočátku vůbec nevíte, co se stalo jeho mladší sestřičce a za jakých okolností zmizela. Často se mi tajil dech, autorka umí skvěle vykreslit tajemnou, skoro až hororovou atmosféru. Dobrým příkladem je ztvárnění panenky jménem Abbyočka, která tuto atmosféru dokonale vykresluje. Už jen samotný popis domu, do něhož se Joe po letech nastěhuje, působil hrůzostrašně. Kromě krví prolitého prologu, který je napsán bravurně a způsobí vám nejednu noční můru, se autorka podobným scénám vyhnula, vsadila spíše na pouhé náznaky a čtenářovu představivost, s níž umí skvěle pracovat. Scény v dole jsou perfektně napsané, často mi běhal mráz po zádech a bála se, co dalšího se dozvím. Rozuzlení zápletky se vydařilo, a i když možná nezodpovědělo všechny otázky, tak v tomhle případě to nebylo vůbec na škodu a ráda autorce tento menší nedostatek odpustím. Vzápětí vám totiž pocuchá nervy samotným koncem, při jehož čtení se vám postaví všechny chlupy na těle.


Ostatní čtenáři autorku často srovnávají se Stephenem Kingem, což já osobně nemohu posoudit, neboť jsem od něj četla jen pár knih, v nichž podobnost s Jámou nespatřuji. Pochybuji však, že by si autorka dovolila nějaké dílo opsat; pokud jí posloužilo jako inspirace, jedná se jistě o poctu Kingovi. Navíc King je známý svými obsáhlými díly, ne každému čtenáři vyhovuje jejich rozsah, C. J. Tudor má tak prostor přiblížit se svou tvorbou širšímu okruhu čtenářů. Možná i proto je tolik oblíbená. Mě rozhodně zaujala a s velkým očekáváním budu vyhlížet další její knihu.

I když Jáma vykazuje hodně podobných znaků s Kříďákem, přesto se mi zdála trochu odlišná, sklouzávala více k hororu, neboť v ní rozhodně najdete více horových prvků. Těžko říct, která kniha je lepší, obě jsem hodnotila velmi vysoko, přesto si troufám tvrdit, že Jáma je o něco vyšperkovanější a věřím, že další autorčiny knihy budou ještě lepší.

Na závěr bych Jámu doporučila všem čtenářům, kteří ocení dobře napsané postavy, mají rádi prolínání minulosti se současností, vyhledávají tajemné příběhy a mysteriózno a nebojí se odhalit dávno pohřbená tajemství.


✰✰✰✰✰


Čestli jste některou z knih od autorky? 
Která se vám více líbila a proč? 
Máte rádi mysteriózní příběhy?

8 komentářů:

  1. Kniha mě zaujala. Jako student ped. fakulty mám ráda školní, když se příběh odehrává aspoň částečně ve školním prostředí. :)

    OdpovědětSmazat
  2. Sakra. Tak teď mě štve, že ji nemám doma a nečetla jsem ještě ani Kříďáka. Skvělá recenze :)

    OdpovědětSmazat
  3. Já zrovna patřím k těm, kteří Kinga milují a vidí tam opravdu velkou podobu, ale velmi nepovedenou. Knihy se mi nelíbily, tedy Kříďák ještě ušel, ale celou Jámu jsem protrpěla. Ale každý má jiný vkus a já rozhodně nikoho neodsuzuji za to, že se mu knihy líbily :))

    Jinak velmi povedená recenze :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě mrzí, že jsi u Jámy trpěla :-( asi tyhle knihy opravdu nejsou pro Kingovy fanoušky. Mně se ale líbila a stojím si za tím :D
      A moc děkuji :-)

      Smazat
  4. Kříďák se mi taky moc líbíl! Někdo psal, že mu to přišlo nudný, ale mně teda vůbec. Příběhy s dětma miluju, takže Jámu si nenechám ujít! Nevím čím to je, ale přátelství dětí mě prostě fascinuje. Takže moc díky za tip. Jdu si to hned sehnat.

    Verča ze Ztracena v Praze | CO ZROVNA ČTU? | KNIHY

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Mně se Kříďák taky hodně líbil, četla jsem ho ve čtečce, ale pak jsem si ho koupila spolu s Jámou, obě byly skvělé, Jáma možná o špetku více. Určitě si ji užiješ :-)

      Smazat

Děkuji moc za komentáře.