úterý 31. července 2018

Dej mi své jméno | André Aciman

autor: André Aciman
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Call Me be Your Name
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 248
anotace


"Dej mi své jméno a já ti dám to moje."

Moje zhodnocení:


Sedmnáctiletý Elio se zamiluje do o pár let staršího Olivera, studenta, kterého pozval Eliův otec, aby strávil prázdniny v jejich vile na italské Riviéře. Dospívající Elio zažije nečekané vzplanutí, které je tak silné, že si ho zpočátku ani nepřipouští. Elio se stane Oliverem doslova posedlý a trápí ho Oliverova lhostejnost. Ani jeden z nich si nechtějí připustit, že cítí něco k tomu druhému. Nakonec jejich láska trvá sice krátce, ale za to intenzivně a poznamená je na celý život.


Knihu Dej mi své jméno napsal André Aciman již v roce 2007, ale českého překladu se kniha dočkala až letos. V roce 2017 byla kniha zfilmována a snímek získal několik cen včetně Oscara. 

André Aciman je americký autor egyptského původu. Narodil se a vyrůstal v Alexandrii. Autor má po svých rodičích italské a turecké kořeny, v rodině se hovořilo hned několika jazyky. Jeho rodina kvůli židovskému původu nezískala egyptské občanství a v roce 1965 musela Egypt opustit. V Římě získali italské občanství, ale v roce 1968 se přestěhovali do New Yorku. Aciman v USA vystudoval anglický jazyk a literaturu. Už v roce 1994 vydal svoji první knihu, biografii Out of Egypt, za kterou obdržel cenu Whiting Award. Prozatím největší uznání mu ovšem vynesl román Dej mi své jméno, za který získal cenu Lambda Literary Award v kategorii Gay Fiction.




Dej mi své jméno je romantický příběh odehrávající se v 80. letech na italské Riviéře, kam Eliův otec každoročně pozve jednoho studenta z ciziny, aby zde strávil prázdniny. Toho léta přijede o sedm let starší Oliver, do něhož se Elio zamiluje. Elio teprve dospívá a byť má zkušenosti i s dívkami, nečeká, že se tak hluboce zamiluje právě do Olivera. Eliova láska se brzy stává spíše posedlostí a fyzická přitažlivost je tak silná, že Elio skoro blázní. Postupně mezi nimi vzniká přátelství, které přeroste v hlubší cit. 

Vypravěčem knihy je právě Elio, dospívající kluk, který miluje hudbu, hraje na klavír a jeho oblíbenou činností je přepis slavných hudebních děl. Kniha se z velké části skládá z Eliových vnitřních monologů, u kterých kolikrát není jasné, zda jsou skutečné či se jedná pouze o Eliovy představy. Oliverovi je dvacet čtyři, studuje a zároveň pracuje na své knize. Oliver je mnohem zkušenější a působí mnohem dospěleji, než Elio, jehož láska k Oliverovi se stane brzy posedlostí. V knize vystupují i další postavy, ale spíše jen okrajově.

Tento LGBT román vypráví o hlubokém přátelství mezi dospívajícím chlapcem a mužem, které postupně přeroste v lásku. Ani jeden zpočátku netuší, jestli ten druhý cítí totéž a tak předstírají lhostejnost. Elio se tím užírá, neví, jak si u Olivera stojí a nemá odvahu mu přiznat své city. Oba jsou dost nesmělí a já jsem byla v první polovině celkem napnutá, kdy u nich dojde k fyzickému sblížení. Děj totiž plyne velmi velmi zlehka, až můžete nabýt dojmu, že se spíše vleče. Způsobují to právě dlouhé monology hlavního hrdiny.




Příběh je rozdělen na čtyři části, dělení na klasické kapitoly v knize nenajdete. Tohle mi na knize trochu vadilo, protože jsem měla často pocit, že odcházím od rozečtené pasáže - ne vždy jsem měla tolik času, abych přečetla celou jednu část. První polovina se občas táhla, druhou polovinu jsem naopak přečetla jedním dechem. Upřímně - vůbec jsem nečekala, že mě zrovna tato kniha tolik zasáhne. LGBT literaturu vůbec nevyhledávám, tato byla teprve mou druhou čtenářskou zkušeností. 

Sexuální scény jsou naturalistické a některé doslova obscénní. Tam řadím například scénu s broskví (kdo četl, jistě ví). Při takových scénách mě vždycky napadá, kde asi autor čerpal zkušenosti, jestli jsou jeho vlastní či jde o pouhé výplody fantazie. 

Celkově však knihu hodnotím kladně. Bylo to zase něco jiného, než na co jsem zvyklá a dá se říct, že jsem tu lásku prožila s nimi. Příběh je plný emocí a mnohým z vás zlomí srdce.

Knihu doporučuji všem romantickým duším a fanouškům LGBT literatury. Dej mi své jméno je ideálním čtením na dovolenou. 


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo pod edicí #BOOKLAB. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.


Continue Reading...

neděle 29. července 2018

Červnová rekapitulace



Hezký večer milí čtenáři.

Červen je již minulostí, ale já si ho připomenu v podobě rekapitulace, kterou každý měsíc vydávám. Jak jsem si vedla v tomto měsíci, co se týče přírůstků a přečtených knih? Přírůstků bylo opravdu hodně, ale mohla za to jediná věc. Měla jsem narozeniny. Navíc se mi sešlo opravdu hodně recenzních výtisků, hlavně z Cosmopolisu a Slovartu.


Přírůstky:


Nákupy:


Oběť bez tváře - Stefan Ahnhem
Hořící stromy - Kristina Ohlsson
Ďáblův spár - Lara Dearman
Krvavý leden - Alan Parks
Genesis - Karin Slaughter
Spirála - Kodži Suzuki
Záhada na zámku Styles - Agatha Christie
Vražda na golfovém hřišti - Agatha Christie
Ztracené děti - Linda Castillo



Recenzní výtisky:


Chlapec, který přežil pochod smrti - Pavel Taussig
Tajemství skotské krve - Jan Hrdina
Stíny pod zálivem - Lucy Clarke
Anděl smrti - Richard Sklář
Morgenland - Richard Sklář
Vlaštovka, kočka, růže, smrt - Håkan Nesser
Dej mi své jméno - André Aciman
Kamenný dům - A. K. Benedict
Horké mléko - Deborah Levy
Cigaretky na dva tahy - Dominik Dán
Normálně jiní - Tammy Robinson


Narozeninové dárky:


Otevřený hrob - Angela Marsons
Pokrevní pouta - Angela Marsons
Už mě vidíš? - S. J. Bolton
Poslední paní Parrishová - Liv Constantine
Hon na mrtvého - Tim Weaver
Manželka mezi námi - Greer Hendricks, Sarah Pekkanen
Balíček - Sebastian Fitzek
Chlapec s kamínky - Sophie Loubiere
Dítě ohně - S. K. Tremayne


Červnové přírůstky - na obrázku chybí dvě knihy, které jsem poslala dál.




V červnu stejně jako v květnu jsem přečetla celkem 9 knih, takže jsem nadmíru spokojená. Jaké knihy jsem přečetla a zda se mi líbily, se dočtete níže.


Přečtené knihy:



Jutta│Vladimír Černil ✰✰✰✰

Příběh je zasazen do období holokaustu, odehrává se v delším časovém rozpětí od listopadu 1942 až po přelom dubna a května roku 1945, kdy se válka pomalu chýlila ke konci. Čtenář sleduje Zdeňkův, posléze i Juttin boj o holý život, kdy kolikrát měli opravdu namále a jejich životy mohly náhle skončit. Příběh ukazuje nejen hrůzy tehdejší doby, ale naopak i krásné chvíle, kterým se uměli poddávat. Autor příběh sepsal velice čtivě, už od prvních stránek jsem se ponořila do vyprávění Zdeňka a s netrpělivostí očekávala, kdy a za jakých okolností se setká s Juttou. Nejedná se o žádné oddechové čtení i přesto, že jsem knihu přečetla za celkem krátkou dobu.

recenze zde


Paní půlnoci│Cassandra Clare ✰✰✰✰

V této knize se Autorce povedl vytvořit dokonalý fantasy svět, který je provázaný s naším skutečným světem a kde musí být dodržována jistá pravidla a zákony. V knize vystupuje velké množství postav, z nichž si mnohé oblíbíte. Příběh je vyprávěn er-formou a zaměřuje se především na hlavní ženskou hrdinku Emmu Carstairsovou, jejímž cílem je najít vrahy svých rodičů a pomstít je. Další důležitou postavou je její parabátai Julián Blackthorn, jehož pojí s Emmou zvláštní pouto. Začátek mi přišel dost kostrbatý a komplikovaný, neboť autorčiny knihy jsem nikdy nečetla a neměla jsem s ní žádnou zkušenost. Zahrnula mě velkým množstvím informací, které se mi podařilo zpracovat až někde na sté stránce. Poté jsem se začetla a nic mou četbu nerušilo. Konec byl otevřený a zároveň nalákal na Pána stínů, tedy pokračování této série.

recenze zde


Dokonalé stopy│Helen Fields ✰✰✰✰

Dokonalé stopy jsou prvním dílem nové série s dvojicí vyšetřovatelů v hlavní roli - Lucem Callanachem a Avou Turnerovou. Jedná se o nadprůměrné čtení, které zaujme především ty čtenáře, jimž nevadí nahlédnout do mysli šíleného psychopata při plánování a provádění jeho odporných činů, neděsí je potoky krve a brutální scény s mnohdy detailními popisy, a prahnou po napětí a překvapivých momentech. Dokonalé stopy jsou slibně rozjetou sérií, která sice není dokonalá, ale můžeme jen doufat, že s dalším dílem bude lepší a lepší.

recenze zde


Černá díra│Yrsa Sigurðardóttir ✰✰✰✰✰

Skvělá kniha, která vás už od prvních stránek vtáhne a nepustí do poslední stránky. DNA byla skvělá, ale že ji Černá díra na plné čáře předčí? Stalo se. Autorka to se čtenáři umí. Atmosféra mrazivého Islandu je skvěle vykreslená už od prologu, který byl až strach nahánějící. Téma bylo smutné, nejhorší pro mě bylo pomyšlení na to, že se to děje pořád. Závěr byl excelentní a epilog? Po jeho přečtení se mi až zastavil dech. Brilantní kniha! Oblíbila jsem si i ústřední dvojici Huldara a Freyju a jsem moc zvědavá, co přinese závěrečný díl.

recenze zde


Na odvrácené straně│Anthony O´Neill ✰✰✰✰✰

Z této knihy jsem nadšená! Postava androida je bezkonkurenční a ty hlášky, které nám servíroval, byly vtipné a já se jich nemohla nabažit. Damien Zackon coby poručík nováček je sympaťák, kterého si hned oblíbíte. Život na odvrácené straně Měsíce se autorovi povedl dobře popsat, občasné technologické popisy mohou sice nudit, ale pro děj jsou důležité. Určitě se jimi nenechte odradit. Fanouškům sci-fi rozhodně doporučuji!

recenze zde


Palác lží│Erin Watt ✰✰✰✰

Jedná se o celkem důstojné ukončení série o Elle a Reedovi (další díly se zaměří na Reedova bratra Eastona). První díl však překonán nebyl, ale zase mě to díky detektivní zápletce bavilo více než Prokletý princ. I když bylo předem celkem jasné, jak se zápletka vyvrbí a jaký bude konec, ničemu to nevadilo, protože se opět jednalo o čtivou a návykovou záležitost, kterou jsem zhltla během dvou dnů. Na pokračování s Eastonem jsem vcelku zvědavá, něco bylo nakousnuto už v tomto díle a myslím, že hodně čtenářek je natěšených. Easton a ostatní jsou sympatičtí, snadno si je jako postavy oblíbíte a budete hltat jejich lásky a trápení a různé bolístky jedním dechem.



Hrob kolibříka│Jennifer Skutelsky ✰✰✰✰

Pokud máte pocit, že dnešní thrillery jsou si všechny podobné a myslíte si, že vás už nic nedokáže překvapit, zkuste Hrob kolibříka, ve kterém se dokonale snoubí magický realismus s detektivní zápletkou. Děj se odehrává kdesi v Latinské Americe, v zemi, kterou ovlivnila diktatura tak moc, že ani nastupující demokracie nic nezmůže. V knize nechybí magické motivy, zaryté a dlouholeté tradice, u kterých vám bude rozum stát, kde vzduch je tak řídký, že způsobuje halucinace. Nechte se unášet na vlnách úžasných popisů tamní fauny a flóry a dechberoucích přírodních scenérií.

recenze zde


Tajemství skotské krve│Jan Hrdina ✰✰✰✰

Slušný a lehce nadprůměrný historický román s detektivní zápletkou, který se odehrává ve viktoriánském Skotsku na hradě Kilcarron, jenž je opředen tajemnem a děsivým prokletím. Je vidět, že autor se v problematice vyzná, příběh tím působí uvěřitelně. Bohužel detektivní práce je brzy upozaděna, což mě zklamalo, neboť se kniha prezentuje jako detektivka. Milovníci Skotska si však přijdou na své.

recenze zde


Chlapec, který přežil pochod smrti│Pavel Taussig ✰✰✰✰

Autorův životopis jsem měla přečtený na jeden zátah. Opravdu silné a mrazivé čtení, které vás k sobě připoutá a nepustí. Člověk dodnes kroutí hlavou nad hrůznými činy, které byly páchány (nejen) na Židech, přičemž o život přišly milióny nevinných mužů, žen i dětí, a to z velké části právě v koncentračních táborech. Chlapec, který přežil pochod smrti je útlá knížečka menšího formátu, ale o to většího obsahu. Myslím si, že je jedině správně, že se tyto knihy vydávají, protože na hrůzy, které se děly, bychom neměli zapomínat, ale zároveň je třeba se z nich poučit, aby se už nikdy v životě neopakovaly.

recenze zde




Červen ve zkratce:


Počet přečtených knih: 9
Počet přečtených stran: 3 040
Překvapení měsíce: Na odvrácené straně
Zklamání měsíce: ---
Nejčtenější žánr: thriller/válečné
Nejčtenější nakladatelství: Grada



Jak jste si vedli v červnu vy?

Continue Reading...

neděle 22. července 2018

Knižní přírůstky (15)



Hezké odpoledne milí čtenáři.

Je to až s podivem, ale tento měsíc jsem vám ještě ani jednou nepředstavila nové přírůstky. Ne že bych si žádné nepořídila, ale ze začátku měsíce jich nebylo tolik, abych vůbec psala nějaký článek. Navíc mě přepadla jakási lenost a nechtělo se mi vůbec sedat k noťasu. Každou volnou chvilku jsem si raději otevřela knihu a nechala se unášet mezi svět zločinců a jejich obětí. Hm, to teď vyznělo asi trochu divně 😂. Jdeme se raději mrknout na nejnovější knihy v mé knihovně.

Nedávno jsem četla a recenzovala Stopy v krvi od Stevea Robinsona, ale už tak nějak předtím jsem tušila, že se mi tahle série bude líbit. Doma mám i druhý díl Hluboký hrob, takže když se naskytla opravdu skvělá levná koupě nejnovějšího dílu Ztracená vládkyně, neváhala jsem. Chybí mi už jen třetí díl Poslední anglická královna, jejíž koupě se nyní také uskutečňuje.




Další knihou z druhé ruky je Nocte od Courtney Cole. Pokukuji po ní celkem dlouho, myslím, že by to měla být moje krevní skupina ze sekce YA. Uvidíme. Jsem strašně zvědavá na ten šokující konec, který každý avizuje.




Pak mi dorazil jeden recenzní výtisk z nakladatelství MOBA, o který jsem si v konkurzu napsala a získala jej. Jedná se o novinku Františka Niedla s názvem Inspektor Prevít. Bude to mé první setkání s autorem, tak jsem zvědavá.




Ďatlovův průsmyk aneb záhada devíti od Anny Aleksandrovny Matvějevové je posledním opožděným narozeninovým dárkem od sestry, která žije v Brně a vidíme se cca jednou měsíčně. Přála jsem si zrovna tuto knihu, protože mě zajímá, co se tehdy stalo s Ďatlovovou výpravou. Na knížku bohužel nejsou moc pozitivní reakce, ale chci se přesvědčit sama, zda stojí za přečtení.




No a nakonec tu mám opět tři bazárkové knihy. První z nich je Pětidomí od českého autora Tomáše Přibyla, na kterou jsem četla jen pochvalné reakce, takže od ní hodně očekávám. Nějak se mi ty novinky od českých autorů doma kupí a stále je nečtu. Uvažuji, že si na podzim vyhlásím osobní čtecí výzvu a celý jeden měsíc budu číst jen české autory.




Bretaňské poměry od autora píšícího pod pseudonymem Jean-Luc Bannalec jsou prvním dílem série s komisařem Dupinem. Tuto sérii mám v hledáčku už delší dobu, ale až teď se mi poštěstilo sehnat levně první díl. Vraždy odehrávající se v tak malebném prostředí, budou určitě vítaným zpestřením v mém čtecím "repertoáru".




A zatím posledním nejnovějším přírůstkem je Sněhulák od Joa Nesbøho, z kterého mám ohromnou radost. Už jen sehnat Spasitele a mohu pokračovat se čtením série s Harry Holem.





To je pro dnešek z nových přírůstků vše. 
Prozradím, že jsem si objednala u Knižního klubu pár knih z výprodeje, takže tento měsíc určitě s přírůstky nekončím.
Continue Reading...

sobota 21. července 2018

Vlaštovka, kočka, růže, smrt | Håkan Nesser

autor: Håkan Nesser
překlad: Helena Matochová
originální název: Svalan, katten, rosen, döden
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2018
počet stran: 440
anotace


Moje zhodnocení:


Bývalý komisař Van Veeteren dal přednost poklidnému stáří a po letech, která strávil u policie, se rozhodl, že si otevře antikvariát a bude se věnovat už jenom knihám. Člověk míní, osud mění a tak se stane, že Van Veeteren je opět povolán, aby pomohl dopadnout škrtiče, jehož oběti spojuje jedno vodítko, kterým jsou knihy. Náhoda? Možná... Van Veeteren tuší, že tentokrát bude mít čest s nezvyklým vrahem, kterého bude těžké dopadnout...


Vlaštovka, kočka, růže, smrt je již devátým případem inspektora Van Veeterena a policistů z fiktivního městečka Maardamu. Tato série získala již mnohá ocenění a těší se u čtenářů velké oblibě. 

Tuto úspěšnou sérii napsal Håkan Nesser, švédský autor píšící nezaměnitelnou severskou krimi prózu. Po univerzitním studiu s orientací především na skandinávské jazyky, angličtinu, literaturu, historii a filozofii pracoval dlouho jako učitel. Prózu publikuje od roku 1988, přičemž jeho detektivní příběhy získaly třikrát cenu za nejlepší švédskou detektivku a byly vydány ve více než 25 zemích. Léta prožil v Londýně a New Yorku, ale momentálně žije se svou ženou a dětmi střídavě ve Stockholmu a Gotlandu a je úspěšným spisovatelem na volné noze.





Tato kniha byla mým prvním setkáním jak s autorem, tak i s postavou Van Veeterena a celou sérií. Jelikož se jedná již o 9. díl série, trochu jsem se bála nastoupit do rozjetého vlaku, neboť dávám přednost čtení sérií od prvního dílu. Autora si však mnozí chválili, a proto jsem se rozhodla trochu zariskovat, když se mi naskytla možnost přečíst si zrovna tento díl. Nakonec se mi risk vyplatil.

Jelikož jsem nic netušila ani o postavách ani o místě, kde se děj odehrává, zpočátku jsem byla malinko zmatená. Děj jsem si dle indicií zasadila do Nizozemí, i když mne trochu mátlo, že autorem je Švéd. Až po přečtení jsem se dozvěděla, že autor děj zasadil do fiktivního města Maardamu, což leccos vysvětlilo. Počáteční obavy však rychle vzaly za své a já se do příběhu velmi rychle ponořila.

Autor ve svém vyprávění rozvíjí charaktery více postav včetně vraha, jejich životy vám popíše vcelku detailně, a proto se dá jeho styl psaní popsat jako rozvláčnější. Pokud tedy dáváte přednost přímočarosti a nevyžíváte se v drobných detailech, raději sáhněte po jiném autorovi. I přes autorův rozvláčný styl vyprávění se jedná o velmi čtivé dílo, které vás vtáhne, ani nebudete vědět jak. Příběh vcelku rychle plyne, nechybí napětí ani nečekané zvraty. V tom mě autor velmi mile překvapil. I když si kolikrát budete jistí, kterým směrem se příběh rozvine, autor vás celkem často svými drobnými zvraty vyvede z míry.




Vlaštovka, kočka, růže, smrt se nese v poklidném duchu, autor se drží zavedených pravidel, jež jsou typická pro detektivní příběhy, nečekejte tedy žádnou akční jízdu, spíše poklidnou plavbu na moři s menšími či většími vlnami. 

Vůbec jsem nečekala, že mě zrovna tento autor a jeho příběh pohltí takovým způsobem, že nebudu vnímat své okolí a na každé otevření knihy se budu těšit. Myslím, že se poohlédnu i po předchozích Veeterenových případech i přesto, že mi tento díl prozradil některá fakta z předchozích dílů.

Knihu doporučuji jednak fanouškům Håkana Nessera a jednak čtenářům, kteří by si prostě jen rádi přečetli dobrou detektivku. Znát předchozí souvislosti není nutné, ale přesto bych doporučila se poohlédnout po prvních dílech a postupně se pak dočíst až k tomuto devátému. 


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA, kde si také knihu Vlaštovka, kočka, růže, smrt můžete koupit, a to jak v klasické, tak i v elektronické podobě. 



Continue Reading...

pátek 20. července 2018

Moje nová knihovna (1)



Hezký pozdní večer milí čtenáři.

Konečně jsem se dostala k sepsání článku o své nové knihovně, kterou pro mě (na moje přání) zhotovil manžel. 

Za dobu, co provozuji blog se mi totiž nakupilo velké množství knížek a jedna malá knihovna v ložnici už takové množství nemohla pojmout. Knihy jsem měla už ve dvou řadách a místo nebylo. Začala jsem si je skládat na komodu v obýváku a díky tomu přišel nápad nechat si udělat police až do stropu. Manžel souhlasil a slíbil, že se toho ujme. 

Nejprve jsme si to trochu naplánovali a poměřili a vyrazili do Hornbachu nechat si nařezat desky v požadované míře a počtu. K tomu jsme nakoupili hromadu konzolí, šroubků a hmoždinek. 

Začínala jsem být hodně natěšená, ale musela jsem počkat až bude mít manžel více času. Jednoho dne se do toho pustil a za týden bylo hotovo. Vrtání do panelu bylo celkem nepříjemné, a to nejen pro nás, ale nejspíš i pro sousedy, děr bylo totiž dost, ale jinak to nešlo. Když bylo to nejhorší za námi, začala jsem si v duchu plánovat, jak si knihy poskládám. Už delší dobu jsem je měla seřazené podle nakladatelství a rozhodla jsem se to tak nechat. Pak nadešel den D a já si knihy vyskládala a pak se už jen kochala.

Finální podoba vypadá zatím takto. Samozřejmě později knihy přibudou, mezery se zaplní, plánuji si pořídit nějaké ozdoby a blbůstky. V tom ještě nejsem úplně rozhodnutá, jak to pojmu, ale myslím, že se to časem vytříbí.

Na fotce je vidět, jak neumím fotit :D Aneb když knihovna vypadá, že plave :D

Z nadpisu článku jsme si jistě všimli jedničky v závorce. Rozhodla jsem se totiž, že představení své knihovny pojmu trochu jako seriál a vždy po nějaké době vám odhalím blíže další knihy, které se v ní ukrývají.

Dnes se podíváme na knihy ze spodní řady. Tam jsem si vyskládala všechny vysoké knihy, které jsem doma našla, aby byly hezky pohromadě. 




Z nakladatelství Tatran mám akorát Hostitele, kterého jsem teda ještě nečetla. Pak tři kousky z nakladatelství Leda - V mlze, Žena z kajuty č. 10 (přečteno) a Všude kolem černý les (nepřečteno).




V nakladatelství Ikar mám většinou knihy, které jsem ještě nečetla, až na pár výjimek - Čas odejít a Dívka ve vlaku mám přečteno, zbytek na své přečtení stále ještě čeká. 




Pokračování z předchozího obrázku. Přečteno mám akorát Manželovo tajemství, které se mi líbilo natolik, že jsem se rozhodla pořídit si další dvě knihy od Liane Moriarty. Časem bych chtěla všechny.




Nejvíc knih mám rozhodně z Knižního klubu. Hranice věčnosti jsem si koupila před dvěma lety, když jsem z blogem teprve začínala. Od autora mám přečtenou knihu Pád titánů, což je první díl z trilogie Století. Ten jsem měla kdysi půjčeny od kolegyně z práce a líbil se mi natolik, že jsem si pak pořídila třetí díl s tím, že Zimu světa si pořídím dodatečně. No a dodnes ji nemám 😀. Zmizelou od Gillian Flynn nemusím myslím ani představovat. Viděla jsem nejdříve film, pak si pořídila i knihu, kterou jsem opět ještě nečetla. To však nemohu říct o Skočném přílivu a Třetím hlasu. Prvně zmiňovaná kniha byla skvělá, druhá už mě tolik nenadchla a nejspíš ani proto jsem ještě nečetla Černý úsvit. Nedávno jsem však zjistila, že autorské dvojici vyjde koncem srpna čtvrtý díl s názvem Stále vládne mráz. Další dvě knihy mám také nepřečtené - Madam X jsem si koupila před časem v Levných knihách a Farmu z bazaru.




Následuje série s Kim Stoneovou, kterou napsala Angela Marsons, z níž mám přečtený zatím jen Němý křik a Ďábelské hry. Tichou modlitbu mám v plánech na léto a pak bych ráda pokračovala Otevřeným hrobem a Pokrevními pouty. Nepřečtenou mám bohužel i Oběť bez tváře, ale brzy to budu muset napravit, protože autorovi koncem srpna vychází druhý díl s názvem Devátý hrob, jak jsem nedávno zjistila na stránkách Knižního klubu.




Z poslední části mám přečtené pouze čtyři knihy - Manželé odvedle, Nefilim, Temnou hmotu a Marťana. Nejdéle na přečtení čekají Skleněná těla a Před pádem. Druhá zmiňovaná se objevila před časem ve výprodeji, což potěší, když jsem ji na loňské vánoce kupovala v plné ceně. Ale co už. S tím se občas musí počítat. Nedávno jsem ve výprodeji KK objevila i Spálenou oblohu a Poslední. Svědek se také prodává za pár kaček. K němu bych si ráda pořídila celou sérii, jedná se totiž o třetí díl. A já jsem hnidopich a čtu ráda série hezky popořádku. I když občas udělám výjimku, o čemž se brzy dozvíte z jedné recenze, kterou chystám.

Nakonec bych vám ráda ukázala celou knihovnu i s komodou, ať máte celkovou představu. Původně jsem chtěla přidávat i fotky, jak šel s instalací knihovny čas, ale rozhodla jsem se ukázat až konečný výsledek.

To je pro dnešek vše. Příště se můžete těšit na knihy z nakladatelství Motto, Mystery Press a Kniha Zlín. Vpravo mám pak vyhrazeno místo pro recenzní výtisky. Ale o tom až příště.

Snad se vám článek líbil 😊. Já osobně mám články o knihovnách hodně ráda. Ráda se kochám nad hezkými knihovnami, sleduji, jaké kdo má knížky a vkus. Určitě to každý znáte.



Děkuji za pozornost.

Continue Reading...

sobota 14. července 2018

Stopy v krvi | Steve Robinson

autor: Steve Robinson
překlad: Kateřina Niklová
originální název: In the Blood
nakladatelství: Mystery Press
rok vydání: 2016
počet stran: 320
anotace


Moje zhodnocení:


V roce 1783 po skončení americké války se rodina Fairbornových rozhodne vrátit zpět do Anglie. Po přistání lodě Betsy Ross však celá rodina beze stopy zmizí.
V současnosti je Jefferson Tayte, genealog, pověřen, aby zjistil, co se s Fairbornovými před dvěma sty lety stalo. Tayte nemá policejní odznak ani licenci soukromého detektivka, je však špičkový genealog, který se zarputilostí sobě vlastní pátrá po rodových liniích. Jeho pátrání jej zavede do Anglie, kde bude kráčet po půdě nasáklé krví a nebude tušit, že případ, kterého se ujal, může být jeho poslední...


Stopy v krvi jsou prvním dílem ze série o Jeffersonu Tayteovi, kterou vydává nakladatelství Mystery Press a zároveň je to moje první setkání jak s autorem, tak i s nakladatelstvím.

Steve Robinson, autor knihy, se narodil v Kentu a nyní žije nedaleko Londýna. Již v mládí podlehl vášní pro genealogii a psaní, kdy se vydal po stopách dědečka z matčiny strany, o němž nic netušil. Zjistil, že to byl Američan, který sloužil během 2. světové války v Anglii, kde zanechal svou rodinu, s níž už se nikdy nekontaktoval, neboť se po válce vrátil zpět do USA. Autor ho vysledoval do Los Angeles, kde odhalil, že se jeho dědeček narodil v Arkansasu, a postupně odkryl historii doposud neznámé větve vlastní rodiny. Tyto skutečnosti ho inspirovaly k sepsání thrilleru Stopy v krvi, které jsou zároveň prvním svazkem série o genealogovi Jeffersonu Tayteovi.




Příběh začíná v dávné minulosti, konkrétně v Anglii roku 1803, kdy čtenář sleduje vraždu Mawgana Hendryho, člověka, jehož jméno vám zpočátku vůbec nic neřekne. Po prologu se seznámíte s hlavní postavou celé série, obtloustlým genealogem Jeffersonem Taytem, jenž má slabost pro sladké. Jeho práci, která je zároveň i jeho koníčkem, mu velmi ztěžuje strach z létání, neboť cestování autem po rozlehlé Americe je dosti únavné. Klientem je poslán do Anglie, aby vypátral rodinu Fairbornových, která po přistání lodě v roce 1783 zmizela. Tayte je tak nucen překonat svůj panický strach a nasednout do letadla. Záhy se v Anglii rozjíždí velice spletité pátrání, které jej několikrát ohrozí na životě, protože někdo si nepřeje, aby Tayte odhalil tajemnou minulost.

Děj se střídavě odehrává v minulosti na přelomu 18. a 19. století, kdy se dozvídáme různé, pro posunutí děje však důležité, střípky o rodině Fairbornových, a v současnosti, kdy po zmizení některých členů rodiny Fairbornových pátrá genealog Jefferson Tayte. Minulost vám zpočátku může přijít dost zmatená a můžete se v ní hůře orientovat, neboť autor chrlí záplavu nicneříkajících jmen, která se vám akorát pletou. Pro nastínění zápletky je to však důležité a postupně vám neznámá jména dají určitou představu o jejich nositelích. V ději odehrávajícím se v současnosti nebudete mít sebemenší problém v orientaci.




Autor píše čtivě i přesto, že se jedná o jeho prvotinu, což je občas velmi znát. Hlavně v první polovině knihy, kdy je znát autorova nevypsanost. Druhá polovina je dle mého názoru mnohem povedenější, i když ani tehdy se autor nevyhnul občasným dějovým klišé. A to může být kamenem úrazu pro některé čtenáře, kteří právě z tohoto důvodu autora předčasně odepíšou a nevrátí se k jeho dalším knihám. Hlavní postava je, bohužel, jediná z velkého množství postav, jež má jakousi bližší charakteristiku, není zcela plochá, což se o ostatních postavách říct nedá. Žádná vám blíže nepřiroste k srdci a nemáte šanci si žádnou více oblíbit. Dále bych autorovi doporučila vyvarovat se vytvářením situací, při nichž hlavní hrdina působí jako superman, neboť v krátkém časovém období hravě přežije i několik útoků na jeho osobu.

Námět považuji za povedený, nechybí napětí ani dějové zvraty. Konec je celkem překvapivý, i přesto, že jsou některá odhalení trochu předvídatelná. Vůbec mi to však nevadilo a knihu jsem si užila. Hodnotím lehce nad průměrem a už teď se těším na pokračování, které nese název Hluboký hrob.

Pokud jste milovníci tajemných záhad, jejichž kořeny sahají až do dávné minulosti, vyhledáváte napětí a genealogie je vaším koníčkem, tak je tato kniha pro vás jako stvořená.


✰✰✰✰


Četli jste Stopy v krvi? 
Nebo se na knihu teprve chystáte? 
Či vám tento žánr vůbec nic neříká?
Continue Reading...

pátek 13. července 2018

Stíny nad zálivem | Lucy Clarke

autor: Lucy Clarke
překlad: Alena Peisertová
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Již sedm let uplynulo od tragické události, která poznamenala celou komunitu žijící na poloostrově Sandbank. Tehdy byli silným proudem uneseni dva desetiletí chlapci daleko od břehu, avšak na pevninu se vrátil jen jeden z nich...
Jacob, Sářin syn, sice nešťastnou událost před sedmi lety přežil, ale na jeho narozeniny, v den smutného výročí, zmizí beze stopy. Celou místní komunitu včetně Sáry začínají trápit nezodpovězené otázky a postupně se vynořují nová i stará tajemství. Sára se uzavírá do sebe a přestává důvěřovat všem, které zná a kterým věřila.
Co se vlastně před sedmi lety událo? Jak to, že tehdy nikdo nic neviděl? Kdo má důvod tajit, co se ve skutečnosti stalo? A proč?


Stíny nad zálivem jsou třetí u nás vydanou autorčinou knihou a zároveň třetím románem, který vydalo nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis. Měla jsem to štěstí, že jsem četla obě předchozí autorčiny knihy a s potěšením vám mohu oznámit, že autorka je ve své nejlepší formě!

Lucy Clarke, autorka knihy, vystudovala anglickou literaturu, pracovala jako moderátorka společenských akcí a vyučovala tvůrčí psaní. Nyní se věnuje psaní na plný úvazek. Její debut The Sea Sisters se objevil v prestižním výběru Book Club Choise 2013 a byl přeložen do deseti jazyků. Do češtiny byly přeloženy autorčiny romány Poslední nádech (recenzi najdete zde) a Modrá.




Kniha je složena z vyprávění dvou žen, přičemž odlišnost tkví v tom, že Sára, jejíž sedmnáctiletý syn zmizel beze stopy, vypráví svůj příběh v přítomném čase, zatímco Isla, matka chlapce, jehož si před sedmi lety vzal oceán, se vrací do minulosti, neboť její příběh započal před víc jak dvaceti lety. Na konci se protnou nejen obě dějové linie, ale osobně se střetnou i obě hlavní hrdinky.

Děj se odehrává na velmi atraktivním místě, neboť autorka zvolila pro svůj příběh kulisy anglického pobřeží. Místo nazvala Longstone Sandbank, přičemž se inspirovala svým dětstvím, kdy celá rodina trávila léto v plážových chatkách na pobřeží Anglie. Kdo by nechtěl trávit celé léto u moře, s rodinou, přáteli, jen tak bez starostí? Po matčině smrti se Isla rozhodne zanechat svého starého života a začít žít nový právě v jedné z chatek na pláži. Brzy se seznámí s Nickem, jehož rodiče vlastní sousední chatku. Islu brzy následuje i její nejlepší kamarádka Sára, která se nastěhuje právě do oné sousední chatky. Tehdy ani jedna z nich nemohla tušit, že jim tak atraktivní místo pro život, jakým Sandbank bezesporu je, převrátí život naruby.

Stíny nad zálivem jsou emočně velmi silnou knihou, protože pro matku není nic horšího, než přijít o vlastní dítě. V knize prožívají tuto ztrátu hned dvě hlavní hrdinky, obě stejně, přesto každá jinak. Sára se vyrovnává s možnou ztrátou v současnosti, pátrá po synovi vlastními silami, obchází kamarády, známé a dává si všechny střípky do souvislosti a snaží se zodpovědět na otázku, proč její syn zmizel zrovna na neslavné výročí Marleyho utonutí. Může to být náhoda? Zazímco s Islou prožíváme její mládí, radostné okamžiky, narození syna Marleyho, dětství obou chlapců, až do dne tragické události, která navždy změnila nejen Islu, ale i celou komunitu žijící na poloostrově.

Čtenář již od počátku tuší, že nic není tak, jak na první pohled vypadá. Náznaky vycházející z úst Sáry, ale i Isly napovídají, že si každý obyvatel komunity uchovává tajemství, které nikdy nesmí vyplout na povrch. Proč nyní zmizel Jacob? Co se stalo tehdy před sedmi lety? Jak to, že tehdy nikdo nic neviděl? Autorce se povedl napsat skvěle propracovaný příběh s velmi dobře vykreslenými charaktery hlavních hrdinek, které vypráví svůj příběh v první osobě, jež čtenáři mnohem více přiblíží jejich niterné pocity. Postavy nejsou černobílé, nedá se přímo označit viník. Zpočátku to tak může působit, ale závěr vám ukáže, že jste se mýlili.




Autorka napsala velmi čtivé a napínavé psychologické drama, které budete jen těžko odkládat. Už dlouho jsem nečetla takhle dokonale promyšlený příběh, kdy po celou dobu vyplouvají na povrch různé střípky, menší či větší lži a tajnosti. Závěr je velkolepý a když už si budete myslet, že všechno víte a vše vám dá smysl, autorka přijde s dalším šokujícím odhalením. Závěrečný epilog vám vyrazí dech. Nakonec si z knihy odnesete jedno poselství - mateřská láska je nejsilnějším poutem na světě a a kvůli ní pro své dítě uděláte COKOLIV.

Na závěr bych ráda podotkla, že autorka je nyní ve své nejlepší formě, jak už jsem se výše zmínila, a já se už teď nemohu dočkat, co dalšího si na své čtenáře přichystá.

Knihu rozhodně doporučuji fanouškům Lucy Clarke, protože knihou Stíny nad zálivem autorka předčila obě své předchozí u nás vydané knihy dohromady. Pokud dáváte přednost žánrům jako jsou psychologický thriller či psychologický román, touto knihou nemůžete udělat chybu. Už teď vím, že se jedná o jednu z nejlepších knih letošního roku v rámci žánru.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si můžete také knihu Stíny nad zálivem koupit.

Continue Reading...

středa 11. července 2018

Ilustrované dějiny moderní Evropy | Hsi-Huey Liang

autor: Hsi-Huey Liang
překlad: Vojtěch Pacner, Pavel Paleček
originální název: The Tertulia History of Modern Europe
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2018
vydání: druhé
počet stran: 272
anotace


Moje zhodnocení:


Kniha se věnuje málo atraktivnímu období dějin, konkrétně dějinám Evropy v období 19. a 20. století. Jelikož toto období v dějinách lidstva není pro čtenáře tolik zajímavým, přesto se autor, vážený profesor, jehož střední Evropa odjakživa fascinovala, neboť jeho otec Lone Liang byl čínským diplomatem sloužícím jak v Berlíně, tak i v Praze, rozhodl vydat na tento pomyslný tenký led a zaujmout čtenáře všech věkových kategorií zrovna tímto výsekem v dějinách Evropy. Celý text bohatě doplňují poutavé ilustrace a nápaditá grafická podoba textu.


Ilustrované dějiny moderní Evropy jsou určené pro čtenáře všech věkových kategorií (doporučený věk na obálce knihy je uveden ve věkovém rozmezí 12-99 let), ať už jste dějepis ve škole milovali či byli jeho zatvrzelými odpůrci. Já se přiznám, že mi dějepis nevadil, kdysi jsem se dokonce rozhodla podat si přihlášku na historii, a to opakovaně, ale bohužel mi tento osud nebyl dopřán. Po letech, kdy jsem se konečně takříkajíc "našla", jsem se vydala přírodovědným směrem, který byl vždy mému srdci bližší, jen jsem to tehdy po maturitě ještě netušila. Ale to jsem teď trochu odbočila.




Autorem této nádherné publikace je profesor Hsi-Huey Liang, který víc jak čtyřicet let přednášel na předních amerických univerzitách moderní evropskou historii, zejména dějiny střední Evropy. Narodil se v Německu a s rodiči, kteří pocházeli z province Kuang-tung, prožil dětství v meziválečném Berlíně, Praze a Bukurešti, kde jeho otec působil jako diplomat. Rodina se během druhé světové války vrátila do Číny, kde autor navštěvoval střední školu. Po válce se vrátil do Evropy, kde dokončil ve Švýcarsku a v Anglii středoškolské vzdělání a poté absolvoval univerzitu v Cambridge. V roce 1951 odjel do Spojených států, studia na Yaleově univerzitě završil doktorátem a pak nastoupil dráhu vysokoškolského pedagoga a historika.




Pokud se vám tato krásná, populárně naučná publikace dostala do rukou, jistě vás hned na začátku překvapí předmluva určená přímo pro české čtenáře, v níž autor představuje průvodce, kteří vás budou celou knihou provázet - Číňan Hamptifong, který je vlastně takový učitel dějepisu a dle mého zde představuje právě autora, dále v knize vystupuje Hamptifongův oponent profesor Unfug, který rád skáče Hamptifongovi do řeči a uvádí nepravosti na pravou míru, dále paní Mampsová, učitelka, která zvýší hlas pokaždé, když Hamptifong i profesor Unfug zapomenou, že se mají snažit dělat svět lepší a v neposlední řadě kluk z Tertulie, jenž zastupuje všechny děti z česko-americké skupinky a bude se ptát pokaždé, kdykoliv se Hamptifong nebo Unfug zapletou do příliš učeného sporu.




Kniha je rozdělen na dvě části, resp. na 19. století (od roku 1815 do roku 1914) a 20. století (od roku 1914 do roku 1989). Než se autor vrhne na samotné dějiny, seznámí vás s tím, jak pracují historici a co ke své práci potřebují. Samozřejmostí jsou knihy, psací stroj či počítač, ale taky notná dávka trpělivosti. A nyní k dějinám. Nebudu zde vypisovat každou historickou událost, na kterou v knize narazíte (to si musíte přečíst sami), ale jen letem světem poukáži na francouzskou revoluci, Prusko-francouzskou válku či předválečné časy. V druhém díle se autor věnuje především třem velkým významným historickým událostem - první světové válce, druhé světové válce a studené válce.




Jednotlivé kapitoly jsou barevně odlišeny, přičemž pro snadné vyhledávání či nalistování konkrétního data, jsou na kraji každého listu uvedeny štítky s barevným odlišením a také datovým označením. Díky tomu se v knize budete snadno orientovat a jen tak se neztratíte.

Autor se vymezenému období věnuje opravdu důkladně, historické události jsou psány velmi čtivě a poutavě a celou knihu přečtete doslova jedním dechem. Nevěříte, že je to u takové publikace možné? Přesvědčte se sami! Opravdu nemám nic, co bych knize vytkla. Autorovi věřím, neboť se jedná o významného a předního odborníka ve svém oboru a nic, co zde napsal, nezpochybňuji. Co se týče ilustrací, ty jsou velice povedené a velice věrně zachycují dané momenty a vyjadřují přesně to, co by jiný autor mohl sdělit čtenářům jen s pomocí slov.




Pokud se chcete něco nového naučit či se jen něco dozvědět, a to zajímavou formou, kniha Ilustrované dějiny moderní Evropy je tou nejlepší volbou. Myslím, že mezi českými publikacemi nenajdete žádnou stejně tak kvalitní o dějinách moderní Evropy jako tuto.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Lucii Horské z nakladatelství Jota, kde si také knihu Ilustrované dějiny moderní Evropy můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 7. července 2018

Knižní přírůstky (14)



Hezké odpoledne milí čtenáři.

Ještě vám dlužím pár přírůstků za měsíc červen, mezi nimiž jsou mimo jiné i recenzní výtisky z nakladatelství Slovart. Na jaké recenze se tedy můžete těšit?

Nejprve edice BOOKLAB. Z té mi přišly dvě knihy. První z nich je závěrečná trilogie inspirována seriálem Class ze světa Doctora Who s názvem Kamenný dům. Celkem jsem zvědavá, jak se autorce A.K. Benedict povedlo sérii zakončit. Druhá kniha se jmenuje Dej mi své jméno a napsal ji André Aciman. Nejedná se o žádnou novinku, kniha byla vydána v originále již v roce 2007. Minulý rok byl natočen stejnojmenný film, který získal několik ocenění, včetně Oscara za nejlepší adaptovaný scénář.




Dále mě z nakladatelství Slovart zaujala kniha Horké mléko, kterou napsala Deborah Levy, od níž jsem však ještě nic nečetla. Knížka je celkem útlá, takže si myslím, že půjde o časově méně náročnější čtení.




No a samozřejmě v mé knihovně nesměla chybět nejnovější kniha Dominika Dána Cigaretka na dva tahy. Na tu se těším opravdu hodně.




Pak tu mám pár kousků z bazárků, kde jsem zase nemohla odolat. Asi bych se měla už jít léčit. Nejprve jsem dostala chuť dát si něco od Agathy Christie. Líbí se mi nové kabátky, které vydává Knižní klub a hned jsem si koupila úplně první dva případy s Herculem Poirotem - Záhada na zámku Styles a Vražda na golfovém hřišti.




Poslední bazárkovou knihou měsíce června se stala kniha Lindy Castillo Ztracené děti. Na konci července bude vycházet pátý díl, takže jsem ráda, že už mám doma všechny předchozí. Akorát přečtený mám zatím jen první.




A úplně poslední knihou měsíce června je recenzní výtisk z nakladatelství Grada Normálně jiní od autorky Tammy Robinson, který máte už mnozí z vás přečtený. Kniha je srovnávána s knihami Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály. Než jsem tě poznala jsem četla před časem a moc se mi líbila, Hvězdy nám nepřály jsem viděla jen zfilmované a knihu číst neplánuji. Ale určitou představu o Normálně jiní mám. Tak uvidíme, jaká nakonec bude.




Konečně mohu uzavřít červnové přírůstky a těšit se, jaké knížky mi přinese červenec :-)

Continue Reading...