úterý 31. října 2017

Zářijová rekapitulace



Hezké dopoledne milí čtenáři.



Dnes přicházím (jak jinak než se zpožděním) se zářijovou rekapitulací. Už tu sice máme konec října, ale bohužel nějak tyto články nezvládám a tak je odkládám na poslední chvíli. Tak mrkněte, jak se mi vedlo v září s přírůstky a přečtenými knihami.



Přírůstky:


Nákupy:


Na velké planině - Johan Theorin
Sestra - Rosamund Lupton
Žena v kleci - Jussi Adler-Olsen
Marco - Jussi Adler-Olsen
Nesmírný - Jussi Adler-Olsen
Manželova žena - Jane Corry
Dokonalý cizinec - Renée Knight
Co jsi to za matku? - Paula Daly


Recenzní výtisky:


(M)Učednice - Ali Land
Láska podle Shakespeara 3 - Georgina Guthrie
Nebeská hostina - Donald Ray Pollock
Půlnoční vrah - Veronika Černucká
Vzestup raketových dívek - Nathalia Holt
Přes krvavé řeky - Karel Richter
Moje sestra žije na krbové římse - Annabel Pitcher
A Cup of Style: Motivační diář 2018


Výhra:


Pravidla péče o dřevěné podlahy - Will Wiles
Deníček moderního fotra - Dominik Landsman
Noční dravec - Adam Brookes


Výměna:


Farma - Tom Rob Smith
Pamatuji si vás všechny - Yrsa Sigurdardóttir
Mlhy Ölandu - Johan Theorin


Všechny přírůstky pohromadě :o)


V září se mi co se týče přečtených knih vedlo lépe nežli v srpnu - přečetla jsem celkem 9 knih, z toho 6 recenzních výtisků, 2 knihy z veřejné knihovny a pouze jednu z knihovny vlastní.


Přečtené knihy:


Švábi│Jo Nesbo

Musím říct, že Švábi mě nezklamali. Sice jsem se trochu bála thajského prostředí, přece jenom severské detektivky by se měly odehrávat na severu. Vyšetřování v Bangkocku mě bavilo, Harry Hole sršil vtipem a ač je to známý alkoholik, v tomto díle po celou dobu vyšetřování v Thajsku abstinoval. Případ byl pěkně zamotaný, ale Harry jej začal pomalu rozmotávat a na povrch vyplulo hodně zajímavých tajemství nejen z života mrtvého norského velvyslance. Nechyběly akční a nervydrásající scény, kdy šlo Harrymu o kejhák a samozřejmě nechyběly ani pořádné zvraty. Pachatele se mi odhalit nepodařilo, i když jisté podezření jsem měla. Jelikož nejsem namlsaná novějšími díly, z knihy jsem nadšená a přečetla jsem ji jedním dechem. Harry Hole je sympaťák, kterého si oblíbí nejeden čtenář, a to i přes jeho zálibu v alkoholu. 100 %


Maminčin mazánek│Sarah Flint

Knihu přečetla ve velmi krátkém čase. Za dva dny jsem ji měla přelouskanou, což o něčem svědčí. Autorce skutečně nemohu upřít její čtivý styl, který vás vtáhne a nepustí. Kapitoly jsou krátké a psány jsou z vícero pohledů. Na jedné straně stojí Charlie a celý policejní vyšetřovací tým, na straně druhé pachatel, který je až neuvěřitelně zvrácený. Jako detektivka s prvky thrilleru mi přišla tato kniha tuctová a nalajnovaná jak podle šablony. Autorka bohužel nepřišla s ničím novým, ve své kategorii je kniha pouhým průměrem a nebýt skvěle vykresleného a dostatečně zvráceného pachatele, brzy by tato kniha zapadla a neštěkl by po ní ani pes. Korunu tomu nasadil závěr a odhalení pachatele, které mě vůbec nepřekvapilo. Tito pachatelé už mě opravdu unavují, resp. autoři, kteří, jako by neuměli přijít s něčím novým, originálním, netuctovým, což je velká škoda. 75 %

recenze zde


Za zavřenými dveřmi│B. A. Paris

Tuto knihu jsem si přečetla díky Monče alias Mermaidce ze Mermaidina čtecího koutku. Knihu šíleně chválila a já nemohla jinak, než si ji také ihned přečíst. Na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, je tato kniha prakticky dokonalá. Má vše, co má správný psychothriller mít. Knize nechybí napětí, charakterově zajímavé (zvrácené) postavy, které se vyvíjí a dokonce ani překvapivý konec, který určitě čekat nebudete. Jedná se o umně napsanou knihu, při jejímž čtení se vám často bude tajit dech a která, pokud jste fanoušky psychothrillerů, by neměla chybět ve vaší knihovničce. Vřele doporučuji. 100 %

recenze zde


(M)Učednice│Ali Land

Skvělý psychothriller, dostatečně zvrácený na jednu stranu, ale ohromující na stranu druhou. Autorka píše velmi čtivě, Milly a její příběh vás doslova přikovají do křesla a knihu nepustíte z ruky do té doby, než ji budete mít celou přečtenou. Po přečtení poslední stránky budete zírat s otevřenou pusou dokořán a vstřebávat poslední slova. I přesto, že kniha je mnohdy předvídatelná právě těsně před odkrytím karet, užijete si ji a budete doufat, že vše je jen fikce a že autorka nečerpala ze skutečných událostí. (M)Učenice je totiž skutečně odstrašující příběh, na který jen tak nezapomenete a vryje se vám hluboko do kůže. 100 %

recenze zde


Se záští│Eileen Cook

Se záští je nadprůměrný psychothriller se skvěle vystavěnými postavami, parádní i když ne originální zápletkou a zajímavým vyústěním. Autorka nám dokonale předvedla, čeho všeho jsou schopni novináři, ale i obyčejní lidé, kteří mohou zničit na základě mylných domněnek a lživých informací život jedné mladé dívky. Ale je tato dívka opravdu nevinná, když si na nic nevzpomíná? Jak má poznat, komu věřit a komu ne, když začíná pochybovat i sama o sobě? Eileen Cook mě dokonale zmanipulovala a já jí uvěřila prakticky všechno. Skvělé. 95 %

recenze zde


Možná jednou│Colleen Hoover

Úžasně silná kniha plná krásných myšlenek a nádherných hudebních textů. Jelikož se jedná o romantickou knihu, je každému čtenáři hned na začátku jasné, kterým směrem se kniha bude ubírat a k jakému spěje konci. Hrdinové tady budou muset překonat hned několik překážek a cesta přes ně nebude vůbec jednoduchá. Kladně hodnotím střídání vypravěčů, čímž nám kniha ukazuje zápletku z více rozměrů. Sydney byla holka od rány (a to doslova), i když na můj vkus i dost ubrečená a celkově se v knize prolijí potoky slz. Mě tedy neukápla ani jedna, ač situace k tomu kolikrát směřovaly. Čím to bylo, netuším :-) Na druhou stranu jsem si v knize užila i dost srandy a bavily mě vtípky, které si spolubydlící na sebe vymýšleli. Knize dávám plný počet hvězdiček a doporučuji všem romantickým duším. 90 %


Snaž se nedýchat│Holly Seddon

Autorce se povedlo z velice jednoduché zápletky vytvořit díky skvělému zpracování a vhodnému střídání vypravěčů výborný psychothriller, který vám nedovolí knihu ani na okamžik odložit a vy budete další stránku otáčet se zatajeným dechem. Pokud přidáte správnou dávku napětí, zajímavé postavy, složité životní příběhy a touhu po spravedlnosti, dokonalá kniha je na světě. Jednotlivé kapitoly vám servírují informace jen v tom množství, které je zrovna pro danou situaci potřeba a vy spolu s Alex dáváte dohromady střípek informace ke střípku, až vytvoří jednoduchý celek. To se v podstatě děje po celou dobu a vy tak máte pocit, že jste přímo veprostřed dění. Autorka občas sklouzne jen tak mimochodem do minulosti, která sice pro další vývoj případu není podstatná, ale vy tak máte dojem, že vám jsou postavy v knize o něco blíž. Tato kniha vás doslova pohltí a nepustí. 100 %

recenze zde


Půlnoční vrah│Veronika Černucká

V knize vystupuje velmi mnoho postav, které jsou mezi sebou ještě vzájemně příbuzensky provázány, a tak se v nich můžete ze začátku ztrácet. Kolikrát jsem do druhého dne, kdy jsem se opět dostala ke knížce, zapomněla kdo je kdo a ke komu patří a mnohdy musela listovat zpět. Než jsem se konečně začetla a pochopila všechny vztahy, byla jsem už daleko za polovinou. Druhá polovina knihy, kdy už jsem měla ve všech vztazích konečně jasno a neztrácela se v nich, mě bavila mnohem více a přečetla jsem ji prakticky jedním dechem. Mrtvých a podezřelých přibývá a já byla napnutá k prasknutí, kdo je nakonec onen Půlnoční vrah a jaký měl ke všem těm ohavným činům motiv. Měla jsem pár tipů, ale neuhodla ani jeden. Pokud máte rádi české detektivky odehrávající se v domácím prostředí a s obyvateli, kteří by jako z oka vypadli vašim sousedům, je tato kniha jistě správnou volbou. 85 %

recenze zde


Nebeská hostina│Donald Ray Pollock

Tato kniha je bezesporu nejoriginálnějším dílem, jaké jsem kdy měla možnost přečíst. Nemohu však dát plný počet hodnocení, a to hlavně z důvodu velkého množství postav. Knize by též prospělo zredukování počtu stran, kniha by tím získala na svižnosti a udržela by si po celou dobu stejné tempo. Netroufám si tvrdit, zda se kniha bude líbit širšímu čtenářskému publiku, neboť děj je tak odlišný od ostatních thrillerů, které se momentálně objevují na pultech knihkupectví, že ji ani nedovedu připodobnit k jiné. Z knihy čiší originalita každým coulem, nenajdete dvě podobné postavy, každá je svým způsobem výjimečná, přesto se v knize najde spousta postav zvrácených. Pokud vám nevadí drsnější příběhy, které však překypují originalitou, neměla by tato kniha uniknout vaší pozornosti. 88 %

recenze zde


Září ve zkratce:


Počet přečtených knih: 9
Počet přečtených stran: 2 618
Překvapení měsíce: (M)Učednice
Zklamání měsíce: Maminčin mazánek
Nejčtenější žánr: thriller
Nejčtenější nakladatelství: Omega



Jak si vedlo září u vás?

Continue Reading...

neděle 29. října 2017

Trhlina│Jozef Karika

autor: Jozef Karika
překlad: Jiří Popiolek
originální název: Trhlina
nakladatelství: Argo
rok vydání: 2017
počet stran: 336
oficiální anotace 


Moje zhodnocení:


Po vydání knihy Strach se autorovi ozval člověk, který mu vyprávěl opravdu hrůzostrašný příběh. Jozef Karika jeho příběh nejen zaznamenal, ale mnohá tvrzení i ověřil a doplnil o vlastní zjištění. Tato kniha rozmotává jeden z nejděsivějších případů, který je zároveň i tragický a velice tajemný. Pokud jste ještě neslyšeli o největší záhadě Slovenska, kdy v pohoří Tríbeč mizí lidé, přečtěte si tuto knihu a udělejte si o všem vlastní obrázek. Legenda, záměrná mystifikace nebo děsivá skutečnost?

"Je to jako dvanáctková soustava, ve které se dvanáct píše jako deset."

Trhlinu jsem zaznamenala až s Velkým knižním čtvrtkem, který byl plánován na 19.10.2017. Již dříve však čtenáři měli možnost se s knihou blíže seznámit prostřednictvím ukázky, která byla volně dostupná. Od autora jsem dosud ještě žádnou knihu nečetla, ale slyšela jsem, že píše mysteriózní příběhy, jejichž čtení považuji na nadcházející období dušiček jako dělané. Nesmírně mě zaujalo právě úvodní slovo autora, kde vysvětluje, jakým způsobem kniha vznikla. Nemohla jsem se dočkat dne "D" a jakmile kniha vyšla, objednala jsem si ji. Knihy, které jsem měla v tu dobu rozečtené, jsem nechala ležet a pustila se do Trhliny.




Kniha není rozdělena na žádné kapitoly, člení se pouze na tři série nahrávek, které vznikly v roce 2015 a jimiž si autor zaznamenal výpověď Igora, tedy právě člověka, který se autorovi s tímto příběhem ozval.

Na začátku všeho byl obyčejný zchátralý dům určený k demolici, na které pracoval právě Igor. I přesto, že měl vystudovanou vysokou školu, kvůli nedostatku pracovních příležitostí přijal na mezidobí právě tuto práci. Při demolování jedné z místností objevil velký a na první pohled nedobytný trezor, který ho přitahoval jako magnet. Představoval si, že v něm najde nějaké cennosti, kterými by mohl obdarovat svou přítelkyni nebo je zpeněžit. Postupem času zjistil, že budova kdysi sloužila jako ústav pro duševně choré, který pravděpodobně fungoval do třicátých let minulého století. Náhodou či snad shodou okolností našel Igor svazek klíčů a určitě vás nepřekvapí, že právě jeden klíč pasoval do zámku trezoru. To, co v trezoru Igor našel, rozpoutalo celý sled tragických událostí a nic už nebylo jako dřív.




Jak jistě uhodnete, to, co Igor v trezoru našel, jistým způsobem souviselo s mizením lidí na slovenském pohoří Tríbeč. Přiznám se, že o této záhadě jsem dosud neslyšela a ani jsem neznala žádné jiné podrobnosti či okolnosti tamních mizení. Knížka proto byla pro mne jakýmsi magnetem, který mě lákal stejně tak, jak Igora lákal tajemný a na první pohled nedostupný trezor. 

Věděla jsem, že se u knížky budu hodně bát, ale při přečtení pár komentářů, že kniha je natolik děsivá, že se báli jít i v noci na záchod, jsem zbledla a zařekla se, že Trhlinu budu číst jen přes den. Proto mi její čtení trvalo déle, nežli bych si přála. 

Je vidět, že autor má s tímto žánrem zkušenosti a ví přesně, jak čtenáře vyděsit. Často jsem při čtení tajila dech a doslova slyšela tlukot vlastního srdce. Nikdy jsem takové pocity u čtení knihy nezažila, a to ani u knihy Pamatuji si vás všechny od Yrsy Sigurdardóttir, která byla pro mě dosud ta nejděsivější, u níž jsem se bála nejvíc. Poslouchala jsem různé zvuky v bytě, měla dojem, že slyším kroky, ač jsem byla doma sama a podobně. Musím říct, že je hodně pravdy na tom, že se nejvíc bojíme něčeho neznámého, nevyřčeného, přesně toho, co si sami vsugerujeme. Strach dokáže člověka opravdu hodně ovlivnit a tato kniha svůj účel splnila dokonale. Tleskám.

"Nohy se mi bořily do šustícího listí, měl jsem pocit, že se každým krokem propadávám hloub. Dokonce mě napadlo, jestli zem pod listím není z gumy nebo z nějaké husté, tekuté nechutné směsi. Přesně takový jsem měl pocit - zpočátku mi listí sahalo jenom po kotníky, později po lýtka, kolena, dvakrát jsem se probořil ještě hlouběji a noha mi v hnijící, zapáchající vrstvě lesních zbytků zmizela až po stehno."

Nechci více prozrazovat, ať je na každém čtenáři, jak se ke knize postaví a hlavně jaký si udělá po přečtení názor, protože vám mohu zaručit, že jich po dočtení knihy budete mít víc než dost. Už i autor v anotaci zmiňuje, že nacházení odpovědí nechává zcela na čtenáři. Na konci se autor od celého příběhu distancuje, předkládá jej tak, jak mu byl vylíčen a sám neví, zda se může jednat o smyšlenku či skutečnost.




Igorovo vyprávění je velice přesvědčivé, jak sám autor několikrát zmiňuje, je vidět, že prožitá traumatizující událost v něm zanechala nějaké stopy, přesto by se některá fakta dala zpochybnit. Jistě mohla to být náhoda, přesto věřím, že si Igor celé vyprávění z prstu nevycucal. 

Pokud jste jako já ještě od Jozefa Kariky žádnou knihu nečetli, doporučuji právě Trhlinu, která se nedávno objevila i na českých pultech knihkupectví. Čeká vás příběh plný tajemství, děsivých skutečností, odhalování pravdy a nejedné tragédie. Trhlina je mysteriózní thriller s prvky hororu, který vás bude strašit i ve snech.


100 %
Continue Reading...

sobota 28. října 2017

Knižní přírůstky (29)



Hezký pozdní večer milí čtenáři.



Po delší době vám chci představit opět pár novinek, které mi přibyly do knihovny. Poštěstilo se mi vyhrát ve dvou soutěžích, přišly nějaké recenzní výtisky a samozřejmě nechybí ani poslední nákup tohoto měsíce.


Spálenou oblohu od Gilly Macmillan jsem vám původně měla představit už v minulých přírůstcích, ale na knížku jsem čekala celých deset dnů a už se smiřovala s tím, že to bude můj první nepodařený nákup z bazaru na Databázi knih. Po jedné urgenci se mi paní prodávající dušovala, že knížku už poslala a že kdyby byl nějaký problém mám se ozvat. Nakonec jsem se dočkala.




Šeptající dívka je druhou knihou finského autora Marka Hautaly, který napsal Bábu Motyku. Chmurný podzim je jak dělaný na čtení hororů.




Dalším autorem, který píše mysteriózní thrillery a horory je Jozef Karika. Nedávno na Velký knižní čtvrtek vyšla Trhlina přeložená do češtiny, kterou už mám přečtenou a tak očekávejte brzy recenzi. Shodou okolností jsem sehnala i jeho předchozí knihu Strach, kterou mám v plánu si přečíst v listopadu.




Opět se mi sešly nějaké recenzní výtisky. Dvě knížky mi poskytly Megaknihy.cz - Ta přede mnou (J. P. Delaney) a OpRAWme (Stanislav Skřička). Druhou zmíněnou mi nabídli sami a já ji přijala s tím, že se aspoň konečně něco dozvím o RAW stravě. Třetí knížku mám od nakladatelství Jota a je jí Žena v Orient Expresu od Lindsay Jane Ashford, která má úžasnou obálku a je inspirována životem Agathy Christie.






No a nakonec jsem opět vyhrávala v soutěžích. Pravý leopardí kožich od Hany Kolaříkové se mi povedlo vyhrát na FB stránkách Vltavy.cz a Sníh, oheň, vinu a smrt od Gerharda Jägera na FB stránkách české spisovatelky detektivek Veroniky Černucké. Obě knížky vydalo nakladatelství Host a já očekávám skvělou četbu.




To je pro dnešek vše a i když máme díky změně času hodinku k dobru, já jsem unavená a jdu spát.
Pokud vás některé knihy zaujaly a již jste je četli, určitě mi dejte vědět do komentářů. Budu se těšit.



Continue Reading...

pátek 27. října 2017

RECENZE: Moje sestra žije na krbové římse | Annabel Pitcher

autor: Annabel Pitcher
překlad: Lucie Horáková
originální název: My Sister Lives on the Mantelpiece
nakladatelství: Slovart
edice: Booklab
rok vydání: 2017
počet stran: 200
oficiální anotace


Brečeli byste kvůli někomu, koho si nepamatujete?

Moje zhodnocení:


Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je desetiletý kluk James, jehož dětství poznamenala rodinná tragédie. Před pěti lety jeho sestru Rose zabil výbuch bomby, který měli na svědomí teroristé. Jeho starší sestra Jasmine tak najednou zůstala sama - bez svého dvojčete Rose, s níž měla velmi blízký vztah, a proto její ztrátu nesla velmi těžce. Tato tragédie otřásla celou rodinou, mámu a tátu naprosto zdrtila a bohužel po čase i rozdělila. Máma si našla někoho jiného a zůstala v Londýně, táta se s Jamesem, Jas a kocourem Rogerem sebral a odstěhoval na vesnici. James se tak najednou ocitl bez mámy na neznámém místě, v domě společně s tátou alkoholikem a sestrou, která se chová divně, navíc v nové škole bez kamarádů...

Nikdy by mě nenapadlo, že budu ve svém věku číst příběh, který vypráví desetiletý chlapec milující své spidermanovské tričko, v němž má pocit, že může čelit celému světu. A to byl nejspíš tak trochu kámen úrazu.




Moje sestra žije na krbové římse je prvotinou Annabel Pitcher, spisovatelky píšící výhradně jen pro dětské čtenáře. Už dříve jsem zaznamenala její první u nás vydanou knihu s názvem Kečupová mračna (Slovart, 2015), která mě zaujala nepřehlédnutelnou obálkou, ale také zajímavým názvem. Kniha Moje sestra žije na krbové římse to nemá jinak. Zajímavě zpracovaná obálka s neméně zajímavým názvem.

Faktem, že se jedná spíše o dětskou literaturu, nežli young adult, mluví mj. to, že celá knížka je i "dětsky" zpracovaná. Tím mám na mysli hlavně kocouří ťapky, jimiž je poseta nejen obálka knihy, ale i vnější hrana stránek. Bohužel i celý příběh je napsán spíše v dětském duchu a aby ne, když jej vypráví desetiletý klučina. Proto mi tak trochu vadí zařazení do YA literatury, která je určena primárně náctiletým čtenářům a u této knihy mám dojem, že by je nemusela v tomto ohledu až tak úplně uspokojit. Přitom autorka do knihy vhodně zařadila témata, jimiž jsou například xenofobie, šikana ve škole nebo úmrtí v rodině, což považuji za velké plus.




Jamieho otec je zapřísáhlý xenofob, aby taky ne, když jeho dceru zabili muslimové. Shodou náhod nebo možná ironií osudu posadí učitelka ve škole Jamieho do lavice k jediné muslimce. Jamie si od spolužačky ze začátku drží odstup, ale postupem času vzniká přátelství navzdory předsudkům a ukazuje se, že by se neměli všichni lidé házet do jednoho pytle.

Tato knížečka je velice útlounká a přečtenou ji budete mít za pár hodin. Styl psaní mi spíše připomínal deníčkové záznamy, protože přímá řeč nebyla klasicky uvozena a zarovnána do nového odstavce, ale jen zvýrazněna kurzívou.

Knížku bych doporučila spíše mladším čtenářům, které osloví více, protože si nemyslím, že by nijak zvlášť výrazně zaujala dospělé čtenáře. Kniha sice řeší aktuální společenské otázky, ale pohlíží na ně dětskýma očima.


75 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo pod edicí Booklab. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit přímo zde.
Continue Reading...

pondělí 23. října 2017

Žena z kajuty č. 10│Ruth Ware

autor: Ruth Ware
překlad: Věra Klásková
originální název: The Woman in Cabin 10
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2017
počet stran: 368
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Lo Blacklocková pracuje jako novinářka pro cestovatelský časopis Velocity už deset let a stále čeká na povýšení. Když její šéfka onemocní, naskytne se jí jedinečná příležitost, jak dokázat, co v ní je. Spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti se zúčastní luxusní okružní plavby na soukromé jachtě po norských fjordech, která má příznačný název Polární záře, aby o tom napsala článek. Vše vypadá jako pohádka - noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace... Pro Lo tato pohádka však skončí, když v polotmě zahlédne, jak někdo srazí z paluby do moře nějakou ženu. Lo je jediná, kdo incident viděl, nikdo jí však nevěří - nejen, že nikdo z hostů nechybí, navíc ten večer vypila Lo víc alkoholu než je zdrávo, načež její historku někteří zpochybní...

Vydání této knihy jsem vyhlížela s velkou nedočkavostí a pomalu nemohla dospat dne, kdy se mi dostane do rukou a já ji otevřu. Teď po jejím dočtení mám pocit prázdnoty, přesto bych knize vytkla pár drobností, které se dozvíte níže.




Ruth Ware je anglická spisovatelka momentálně žijící v Londýně s manželem a malými dětmi. Vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie a po vystudování manchesterské univerzity odjela  načas do Paříže, aby se zase vrátila zpět do Británie. Vystřídala mnoho zaměstnání než se uchýlila ke spisovatelské činnosti. Její prvotina In a Dark, Dark Wood (Všude kolem černý les, Leda 2016) se stala bestsellerem Sunday Times a New York Times. Jelikož jsem její prvotinu nečetla, což se ale chystám brzy napravit, nemohu porovnat, která z těchto dvou knih je lepší. Světově úspěšnější se však stala Žena z kajuty č. 10.

Tentokrát jako první zhodnotím obálku, která je naprosto dokonalá! Moc se mi totiž líbí efekt tekoucích kapek, které jsou patrné nejen na pohled, ale i na pohmat. Vše umocňuje částečně rozpitý název knihy a rozbouřené moře, které vidíme skrz kulaté okýnko, a máme pocit, že na lodi plujeme také.




Co se týče příběhu, musím zmínit jistou podobnost s knihou, kterou zná téměř každý čtenář, a sice s Dívkou ve vlaku. Podobné znaky tkví v tom, že i zde je hlavní hrdinka tak trochu závislá na alkoholu, kterého si dopřává často a ve velkém množství, a to i přesto, že by vlastně alkohol pít neměla, jelikož bere dlouhodobě antidepresiva, jež mohou mít v kombinaci s alkoholem nežádoucí účinky. Spolu s Lo na jachtě pluje i její expřítel Ben, který si tyto informace nenechá pro sebe. Z toho důvodu Lo nikdo nevěří. Navíc vše podtrhuje fakt, že na jachtě žádný z hostů nechybí. Je možné, že si ten incident Lo vybájila? Sama Lo si začne klást otázky, zda opravdu není paranoidní, ale i přesto začne na vlastní pěst pátrat, co to vlastně pod rouškou tmy ze své verandy viděla.

Žena z kajuty č. 10 je i přes svůj zdlouhavý začátek psána lehkým stylem, do kterého se snadno ponoříte, protože se čte prakticky úplně sama. Vše je tajemné a mlhavé a vy se spolu s Lo ocitáte na palubě lodi a doslova cítíte, jak se Polární záře houpe pod vašima nohama. Při autorčině popisu podpalubí si představujete malé, ač útulné kajuty, úzké chodbičky vedoucí až pod úroveň hladiny moře, které ještě více umocňují pocit stísněnosti. Do toho si představte, že se mezi vámi nachází vrah, před kterým není úniku, neboť jste na širém moři a přístav je v nedohlednu. Pátrali byste po tom, co se stalo nebo byste vzpomínku potlačili? Navíc, když se začnou dít další podivné věci? Jak si vysvětlíte zjištění, že kajuta č. 10, v níž se měl onen incident odehrát, je od začátku plavby neobsazená, přesto si Lo minulý večer od ženy, která byla ubytována právě v kajutě č. 10, půjčila řasenku?




Čtenáři vyvstává na mysl mnoho otázek, přičemž si představuje nejrůznější možné i nemožné scénáře, co se vlastně v noci stalo. I já jich měla hned několik, ale nakonec jsem byla vedle jak ta jedle. Asi sto stran před koncem se odhalí část pravdy, která mě upřímně zklamala. Rozpačitá jsem byla nejen ze samotného rozuzlení, ale i z toho, že ono rozuzlení přišlo tak brzy. Marně jsem přemýšlela, co se ještě na nadcházejících stranách bude dít a zda následující stránky předčí onen tajemný a mlhavý začátek. Nechci tvrdit, že samotné rozuzlení mě nepřekvapilo, ano, bylo překvapující a nečekané, ale já asi očekávala mnohem víc. Stále jsem však doufala, že mě autorka ještě překvapí, ale bohužel se tak nestalo. Samotný závěr byl nejen předvídatelný, ale na můj vkus i celkem rychlý a sentimentální.

I přesto, že je tu jistá podobnost s Dívkou ve vlaku, určitě se tím nenechte odradit. Rachel z Dívky ve vlaku byla mnohem větší troska, než naše Lo. Pokud bych však měla tyto dvě knihy srovnat, Dívka ve vlaku mě zasáhla mnohem více, a to z toho důvodu, že byla prvním thrillerem ve své kategorii a ovlivnila tak nejen budoucí čtenáře, ale i spisovatele.

Na závěr jedno varování: Pokud vás vytáčejí hlavní hrdinky, které se utápí v alkoholu a navíc trpíte klaustrofobií, tato kniha nebude pro vás tou správnou volbou, i když jistou šanci byste ji dát mohli. Knize totiž nechybí pořádná dávka napětí a jedna nevysvětlitelná záhada, které notně musíte přijít na kloub.


85 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit přímo zde.
Continue Reading...

čtvrtek 19. října 2017

MINIRECENZE: Švábi / Červenka / Možná jednou


Hezké odpoledne milí čtenáři.



Dnes vám chci po dlouhé době představit opět tři minirecenze, které si tu schovávám už delší dobu. Konečně jsem se však dostala k úpravám, které tento článek nutně potřeboval a mohu jej tak pustit do světa.
Opět jsem však zapomněla jednu knížku vyfotit, a sice Možná jednou. Hledala jsem, hledala, ale fotku knížky z knihovny nějak nenašla...



Švábi│Jo Nesbø


Stručný obsah:
V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen zavražděný norský velvyslanec. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní snímky. Jelikož se jedná o choulostivou situaci a je nutné zabránit politickému skandálu, k případu povolají Harryho Holea, který má sehrát roli užitečného idiota a ve vší tichosti pachatele dopadnout. S vyšetřováním mu pomáhá thajská kolegyně, s níž začne odkrývat nebezpečné pozadí celého případu.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Švábi jsou mou třetí přečtenou knihou od norského autora Jo Nesba. Před několika lety jsem četla Nemesis, kniha mě tehdy hodně nadchla, ale asi nebylo to správné období na pokračování v autorových dalších knihách. Asi minulý rok jsem se rozhodla, že si sérii s Harrym Holem přečtu hezky popořádku od prvního dílu a začala jsem tedy Netopýrem. Ten mě bohužel hodně zklamal, vyšetřování v Austrálii mě nijak nenadchlo, vadila mi spousta zbytečných řečí o australských kmenech a zvycích a kniha mě nudila. Takže než jsem se rozhodla pro další díl, uběhla pěkná řádka měsíců. Myslím, že impulsem pro čtení této série byl film Sněhulák, který brzy vstoupí do kin. Prý je to Nesbova nejlepší kniha, tak jsem opravdu zvědavá a autor se prý s další a další knihou zlepšuje.

Stručné zhodnocení:
Musím říct, že Švábi mě nezklamali. Sice jsem se trochu bála thajského prostředí, přece jenom severské detektivky by se měly odehrávat na severu. Vyšetřování v Bangkocku mě bavilo, Harry Hole sršil vtipem a ač je to známý alkoholik, v tomto díle po celou dobu vyšetřování v Thajsku abstinoval. Případ byl pěkně zamotaný, ale Harry jej začal pomalu rozmotávat a na povrch vyplulo hodně zajímavých tajemství nejen z života mrtvého norského velvyslance. Nechyběly akční a nervydrásající scény, kdy šlo Harrymu o kejhák a samozřejmě nechyběly ani pořádné zvraty. Pachatele se mi odhalit nepodařilo, i když jisté podezření jsem měla. Jelikož nejsem namlsaná novějšími díly, z knihy jsem nadšená a přečetla jsem ji jedním dechem. Harry Hole je sympaťák, kterého si oblíbí nejeden čtenář, a to i přes jeho zálibu v alkoholu. V knihovně jsem si hned zarezervovala následující díl Červenka, na který se už moc těším.

Anotace:

V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat. Harry se však do takové role vmanipulovat nenechá, a tak se hned po příletu do Bangkoku pouští spolu se svou thajskou kolegyní do vyšetřování. Brzy se ukazuje, že nejde jen o jednu náhodnou vraždu - za zdmi se cosi hemží a šramotí. Cosi, co nesnese denní světlo.

autor: Jo Nesbø
překlad: Kateřina Krištůfková
originální název: Kakerlakkene
nakladatelství: Kniha Zlín
rok vydání: 2013
počet stran: 394


100 %


✽ ✽ ✽ ✽ ✽


Červenka│Jo Nesbø

Stručný obsah:
V Norsku je na návštěvě prezident Spojených států amerických a Harrymu Holeovi se povede omylem postřelit agenta Secret Service. Aby se nehoda ututlala, je Harry povýšen a přeložen k tajné službě, která při mapování neonacistického prostředí narazí na informaci, že do Norska byla propašována puška Märklin. Harry se pouští do pátrání na vlastní pěst, protože je jasné, že tuto pušku chystá někdo použít. Pátrání jej zavede mezi norské válečné veterány, neboť počátky příběhu sahají až na sklonek druhé světové války. Mezitím potkává Harry svou životní lásku a zároveň řeší vraždu své kolegyně.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Tak tady je to celkem jednoduché. Jelikož jsem se pustila do přečtení celé série o Harrym Holeovi, po Švábech přišlo logicky na řadu další pokračování, tentokrát s názvem Červenka.

Stručné zhodnocení:
Oproti předchozímu dílu, který mě hodně bavil, mě tento tak trochu zklamal. Příběh mi přišel zbytečně zdlouhavý a natahovaný, často se děj nikam neposouval, přesto jsem však ráda, že jsem vytrvala, protože závěrečné rozuzlení bylo parádní. Jen ta cesta k němu až tak parádní nebyla. Plusem knihy jsou části odehrávající se za druhé světové války, přímo uprostřed bojů v Leningradu. V té době vzkvétá láska u dvou mladých lidí a jak to tak bývá, okolnosti jejich lásce nebudou přát. Harry to má tentokrát těžké, protože musí proniknout až do hluboké minulosti, v níž byla zaseta semínka nenávisti, která vybublala na povrch až nyní. Opět se v knize řeší i osobní radosti a strasti hlavního hrdiny, který tentokrát potkává svou životní lásku Ráchel, ale na druhou stranu řeší i životní ztrátu v podobě kolegyně Ellen, která byla za podivných okolností zavražděna. Čtenáři jsou však okolnosti vraždy včetně vraha známy, Harry Hole na ně bude muset teprve přijít, v tomto díle to bohužel nestihne. A proto nebudu otálet a v knihovně si zarezervuji další díl, jehož název zní Nemesis.

Anotace:

Píše se rok 1944. V zákopech u Leningradu na východní frontě bojuje jednotka norských vojáků v německých uniformách za věc, v niž věří: za svobodné Norsko. Vojáci pocházejí ze všech společenských vrstev, nesdílejí politické názory ani důvody své účasti v bojích. Nejodvážnější z nich, Daniel Gudeson, je zastřelen a jeho tělo je uloženo do masového hrobu. Po jisté době se však v jednom vídeňském lazaretu objeví zraněný voják, který o sobě tvrdí, že je Daniel Gudeson... A máme tu rok 1999. Do ulic Osla se vydává stařec, kterému právě jeho lékař sdělil rozsudek smrti. Stařec přemýšlí o válce. Ví, že ho před smrtí čeká ještě jedna mise. Vzápětí je nalezen jeden bývalý norský voják z východní fronty s podříznutým hrdlem. V téže době Harry Hole omylem postřelí během návštěvy prezidenta Billa Clintonta v Norsku jednoho agenta americké tajné služby. Harry je ke svému údivu povýšen na vrchního komisaře a přeložen k norské tajné službě. Ukáže se však, že byl takto odklizen do kanceláře, kde na něj čekají naprosto nudné a bezvýznamné případy, například prošetření činnosti gangu provozujícího ilegální obchod se zbraněmi, jenž je navázán na neonacistické prostředí. Harrymu a jeho parťačce Ellen Gjeltenové se ovšem podaří zjistit, že stopy pašeráků zbraní vedou až do řad osloské policie. Bezvýznamný případ už není bezvýznamný a roztáčí se kolotoč událostí.

autor: Jo Nesbø
překlad: Kateřina Krištůfková
originální název: Rødstrupe
nakladatelství: Kniha Zlín
rok vydání: 2014
počet stran: 578


80 %


✽ ✽ ✽ ✽ ✽



Možná jednou│Colleen Hoover



Stručný obsah:
Na své dvaadvacáté narozeniny nachytá Sydney svého kluka se svojí nejlepší kamarádkou a svět se jí v tu ránu zhroutí. Pomocnou ruku ji nabídne Ridge, kluk od naproti, kterého často slýchává hrát na kytaru ze svého balkónu. Dočasně se k němu a jeho přátelům nastěhuje a oba se začnou podílet na vzniku písní - Ridge skládá hudbu a Sydney texty. Tráví spolu více a více času a vzniká mezi nimi láska.  Život však není jednoduchý a nepíše se tak snadno, jak se píší texty k hudbě...

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Od Colleen Hooverové jsem četla pouze Ztracenou naději a Bez naděje, kdy první zmíněná kniha se mi líbila o dost více, než její volné pokračování. Když vyšla tato novinka, kterou recenzenti nadšeně vychvalovali, dostala jsem chuť si ji hned přečíst. Měla jsem štěstí a brzy jsem na ni narazila v knihovně a odnesla si ji domů.

Stručné zhodnocení:
Krásná a silná kniha plná krásných myšlenek a nádherných hudebních textů. I když je tato kniha primárně určena pro mládež a můžeme ji tedy zařadit do kategorie YA, do níž už dávno nespadám, užila jsem si ji na maximum.
Zajímavé na knize je především to, že autorka spolupracovala s hudebníkem, který ke knize složil hudbu a vznikl tak velice povedený soundtrack. Jakmile si načtete QR kód, který je umístěn v knize, můžete si k samotnému čtení knihy pustit i hudbu, která krásně doplní atmosféru při čtení.
Jelikož se jedná o romantickou knihu, je každému čtenáři hned na začátku jasné, kterým směrem se kniha bude ubírat a k jakému spěje konci. Hrdinové tady budou muset překonat hned několik překážek a cesta přes ně nebude vůbec jednoduchá. Kladně hodnotím také střídání vypravěčů (Sydney, Ridge), čímž nám kniha ukazuje zápletku z více rozměrů.
Anotaci jsem si četla jen jednou hned jak kniha vyšla, takže mě překvapila i hluchota hlavního hrdiny. Líbilo se mi, že Ridge svou hluchotu bere jako samozřejmou věc a neutápí se v depresích. Zajímavé bylo dozvědět se, jak vlastně neslyšící člověk skládá hudbu, tedy vnímáním vibrací.
Sydney byla holka od rány (a to doslova), i když na můj vkus i dost ubrečená a celkově se v knize prolijí potoky slz. Mě tedy neukápla ani jedna, ač situace k tomu kolikrát směřovaly. Čím to bylo, netuším :-) Na druhou stranu jsem si v knize užila i dost srandy a bavily mě vtípky, které si spolubydlící na sebe vymýšleli.
Knize dávám plný počet hvězdiček a doporučuji všem romantickým duším.

Anotace:

Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…

autor: Colleen Hoover
překlad: Jana Jašová
originální název: Maybe Someday
nakladatelství: Euromedia
edice: Yoli
rok vydání: 2017
počet stran: 392


90 %


To je pro dnešek vše. Budu doufat, že jsem vás třeba některou minirecenzí inspirovala nebo naopak od přečtení knížky odradila, protože i to se může stát.
Vsadím se, že jsem jediná, která ještě nepřečetla všechny díly o Harym Holeovi...ale třeba se pletu.
Mějte se hezky a budu se těšit na vaše případné komentáře :-)


Continue Reading...

úterý 17. října 2017

Poslední dívka│Riley Sager

autor: Riley Sager
překlad: Jana Novotná
originální název: Final Girls
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 408
oficiální anotace


Členem tohoto klubu nechce být opravdu nikdo!


Moje zhodnocení:


Quincy Carpenterová se před deseti lety vydala s pěti přáteli na dovolenou do Pine Cottage a vrátila se sama. Jako jediná přežila hororový masakr. Stala se členkou klubu Final Girls, klubu, jehož název vymysleli novináři, a do takové skupiny nechce nikdo patřit. Jako Poslední dívka je označována i Lisa, která přišla o devět sester z vysokoškolského klubu po útoku teroristy nebo Sam, která přežila útok maskovaného muže během noční směny v Nightlight Inn. Média netouží po ničem jiném, než udělat rozhovor se všemi třemi dívkami najednou, jenž ony se snaží na prožité trauma zapomenout. V současné době je na tom Quincy díky xanaxu celkem dobře, stojí při ní její přítel Jeff, který pracuje jako veřejný obhájce, vlastní populární blog o pečení, krásný byt a mimo to všechno i policistu, který jí před léty zachránil život, když celá zakrvácená prchala lesem před násilníkem. Její mozek tragickou událost potlačil a minulost je pohřbena, ovšem jen do doby, kdy je Lisa nalezená mrtvá...

Nakladatelství Omega sice teprve vydání této thrillerové novinky připravuje (datum je stanoveno na 23.10.2017), ale já jsem dostala možnost seznámit se s touto knihou prostřednictvím recenzního výtisku již nyní. Jaký dojem na mne kniha udělala, se dozvíte v řádcích níže.

V této knize se opět setkáváme s podobným námětem, s nímž se poslední dobou roztrhl pytel, a sice s hrdinkou, která trpí ztrátou paměti, konkrétně v této knize hlavní hrdinka traumatizující vzpomínky sama potlačila, aby se s ošklivou minulostí lépe vypořádala. Poslední dobou mám na podobné knihy štěstí (nedávno třeba recenzovaná kniha Se záští) a zatím musím říct, že se mi tohle téma neokoukalo a hodně mě baví.




Tuto knihu bych sice za úplnou bombu, z níž bych si sedla na zadek, neoznačila, ale i tak se mi hodně líbila a rozhodně ji řadím mezi ty povedenější. Začátek byl trochu rozvláčnější, protože nás autorka nejprve musí seznámit s hlavní hrdinkou, s její minulostí i přítomností a kniha je víceméně popisná. Jelikož již samotná anotace toho prozradí více méně dost, máte delší dobu pocit, že se děj nikam neposouvá, protože chvíli trvá, než se přes ony "zvraty" uvedené v anotaci děj překlene. Stojí však za to vytrvat, neboť pak vás čeká neuvěřitelná jízda.

Musím pochválit autorku za to, jak skvěle dokáže manipulovat se čtenářem a vždy ho dostane přesně tam, kde ho chce mít. Drobné detaily vám často uniknou, protože se soustředíte jen na hlavní stopu. Asi v polovině jsem si myslela, že jsem vše odhalila a říkala si, že na mě autorka nemá. Dost jsem se spletla, protože konec, který vám přichystá, jen tak nečekáte. Závěr je opravdu překvapivý, i když trochu překombinovaný, celý příběh plyne totiž velice rozvláčně a konec je doslova nahuštěn mnoha zvraty, až jsem se zamýšlela nad možností pravdivosti celého příběhu, protože jsem měla pocit, že ne úplně vše zapadlo na své místo.




Kniha je vyprávěna prostřednictvím Quincy, přičemž kapitoly z jejího pohledu se střídají s kapitolami zasazenými o deset let dříve, přesně do onoho dne, kdy se tragická událost v Pine Cottage odehrála. Tyto kapitoly jsou psány v er formě, tedy pohledem třetí osoby a čtenář tak může nahlédnout do časových úseků předcházejících útoku šíleného vraha. Tyto kapitoly jsou skvělým pohonem, neboť obracíte stránku za stránkou a příběhem jste doslova pohlceni.

Co se týče postav, ty byly vykresleny velmi dobře, ale bohužel mi žádná nepřirostla k srdci. Hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla, její hlavní starostí byla denní dávka xanaxu a pokud se vyskytl sebemenší problém, hledala útěchu v něm. Rovněž mi vadilo její popírání skutečnosti, hrála si na strašnou hrdinku, jak se s minulostí vyrovnala, přitom bylo na první pohled jasné, že to tak úplně není pravda, což jí samozřejmě nezazlívám, jen to, že si to nechtěla přiznat, ani komukoliv jinému.

I když na podobné téma bylo napsáno již mnoho knih, tato svým zpracováním jistě nadchne nejednoho čtenáře. Autorce se totiž povedlo přijít s originální zápletkou, která je díky svému zajímavému zpracování dotažena téměř k dokonalosti. Bohužel téměř, protože některé čtenáře může odradit rozvláčný začátek nebo naopak překombinovaný konec.

Na závěr bych ještě ráda uvedla, že i přesto, že jsem měla k dispozici pouze brožovaný recenzní výtisk, chci pochválit obálku, která sice působí jednoduše, velmi se mi však líbí zvolený font písma a celkové barevné sladění obálky.

Poslední dívku bych doporučila především těm čtenářům, kteří nejsou až tak úplně zhýčkáni nejnovějšími bestsellery, protože i když je kniha opětovně přirovnávána ke Zmizelé, byť přímo Stephenem Kingem, nezaslouží si okamžité odsouzení, protože věřím, že tato často opakovaná formulka nejednoho čtenáře odradí. Autorka napsala originální příběh, který si své čtenáře jistě najde.


88 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Tato kniha vychází 23.10.2017 a pokud vás zaujala, blíže se o ní dozvíte zde a po jejím vydání ji můžete zakoupit zde.
Continue Reading...

pondělí 16. října 2017

Knižní přírůstky (28)



Hezké odpoledne milí čtenáři.


Po delší době vás opět vítám u přírůstkového článku, neboť, jak už to tak u mě bývá, sešly se mi nějaké recenzní výtisky a samozřejmě i nákupy z bazaru.

Jistě jste si všimli, že jsem si poslední dobou velmi oblíbila nakupování z různých knižních bazarů, ať už z bazárku na Facebooku či bazaru na Databázi knih. Musím se vám přiznat, že jsem tomu celkem podlehla. Najednou jsem zjistila, že můžu vlastnit za méně peněz mnohem více knih, než kdybych si kupovala úplně nové. Po pravdě netuším, proč jsem i dříve nekupovala na bazarech, asi jsem do tohoto stádia musela nějak dospět.

Už mi chybí jen více času, abych zvládala všechny ty krásné a lákavé knihy přečíst.

Tak a teď už se na to pojďme společně podívat.

Bábu Motyku se mi povedlo zakoupit na bazaru za úžasných 50 Kč, přitom stav knihy je bezvadný. Nedávno totiž autorovi Marko Hautalovi vyšla novinka s názvem Šeptající dívka, která má být hororem a jelikož se blíží Halloween, dostala jsem chuť na tento literární žánr.




Už dlouho si chci doplnit celou sérii o Cormoranu Strikeovi, protože doma v knihovně mám zatím jen Ve službách zla a když se naskytla levná  koupě Volání kukačky, neváhala jsem. Teď už jen sehnat Hedvábníka a těšit se na nové pokračování. Všechny tři knihy mám přečtené a pokud jste je ještě nečetli, vřele doporučuji. Ještě jsem zapomněla zmínit, že tuto sérii napsala J. K. Rowling pod pseudonymem Robert Galbraith.




Poté mi přišly krátce po sobě dva recenzní výtisky z nakladatelství Omega. První z nich je Nejhorší noční můra od Brendy Novak, kterou jsem už dlouho vyhlížela, takže když mi vyšel konkurz, jásala jsem. Dalším recenzním výtiskem je Poslední dívka, kterou mám už přečtenou a pomalu dokončuji recenzi. Už teď můžu však prozradit, že se mi knížka líbila.





Další knížky mám také z bazaru, ale hned ta první mi udělala obrovskou radost. Doktory od Ericha Segala si chci už přečíst strašně dlouho, sehnala jsem je za 30! Kč. Kniha slibuje pohled do medicínského prostředí USA, od piteven po vědecká pracoviště a já očekávám příběh ve stylu seriálu Pohotovost nebo Chirurgové.




Jelikož mám na seznamu přání k Vánocům Paříž - Katakomby od Jeremyho Batese, neodolala jsem a zakoupila si jeho prvotinu Aokigahara - Les sebevrahů. Knížka mi bohužel přišla s ťuklým růžkem, protože byla zabalena jen v obyčejném papíře bez bublinek a všichni víme, jak pošta s balíčky zachází. Tak to mě trošku zamrzelo :-( Zkusím to asi začernit fixem.




A jako poslední knížku, kterou jsem nakoupila z druhé ruky, mám Hausfrau od J. A. Essbaum, na níž jsem nedávno četla pochvalné komentáře a zaujalo mě, že písmo je v knize vytištěno v červené barvě, s čímž jsem se ještě nesetkala. Jen doufám, že to nebude působit rušivě.




No a v pátek mi přišly dva očekávané recenzní výtisky opět z nakladatelství Omega, a sice Strom lží od Frances Hardinge a Historie včel od Maji Lunde. Obě knihy mají úžasné obálky a já se na ně moc těším.





Co říkáte na mou další nálož knih? Četli jste některou? Budu se těšit na vaše komentáře.

Continue Reading...

čtvrtek 12. října 2017

Přes krvavé řeky│Karel Richter

autor: Karel Richter
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2017
počet stran: 374
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Podtitul knihy nazvaný Čs. východní odboj bez cenzury a legend hovoří za vše. Tato kniha přináší objevná a dosud neznámá fakta o počátcích formování československého východního odboje za druhé světové války tak, jak je ještě neznáte, neboť dříve byla často zkreslována komunistickou cenzurou a různými legendami. Autor tedy oprášil nejutajovanější archivní dokumenty a s větším časovým nadhledem se mu podařilo vrátit této kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Některé informace, s nimiž autor přichází, jsou čtenářům málo známé (dozvíte se např. o bližších okolnostech obvinění Ludvíka Svobody ze špionáže a jeho postavení před válečný soud anebo o snahách SSSR uzavřít mír s Německem).




Této knihy a jejího zpracování jsem se trošku bála, přece jenom mé čtenářské zaměření se ubírá trochu jiným směrem, ale když se naskytla možnost přečíst si tuto knihu, váhala jsem jen chvíli. Druhá světová válka byla pro celý svět krutou zkušeností a i když od jejího konce uplynulo víc jak 70 let, stále je nutno si ji připomínat a nesmíme zapomenout ani na všechny její oběti, ať už to byli vojáci nebo civilisté. Ještě dnes se můžeme setkat s těmi, kteří vinou druhé světové války přišli o své nejbližší. Pro mladou generaci je tato válka už jen vzdálenou minulostí, která však žije natrvalo v každém z nás, ať už si to uvědomujeme nebo ne.




Autor nám v úvodním slově sděluje, jaké důvody jej vedly k napsání této publikace a zároveň bere část viny o zatajování a zkreslování pravdy o východním odboji podle politických potřeb ÚV KSČ na sebe, neboť tehdy pracoval jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu a musel se tehdejším směrnicím podřizovat, byť nerad, neboť se samozřejmě bál podstoupit riziko existenční likvidace. Myslím si, že mu to čtenáři s klidným srdcem odpustí, neboť tehdejší doba bohužel nepřála tomu, aby byly veřejnosti sdělovány pravdivé informace.

Přes počáteční zorientování se vám naskytne velmi čtivá publikace, která je oprostěna od suchých faktů, přesto nabitá faktografickými informacemi, často doplněná přímými svědectvími účastníků bojů (od prostých vojáků přes velitele) oživená vyprávěními obyvatelů ukrajinských vesniček, která jsou mnohdy očitými svědectvími, která si v sobě ponesou do konce života. Jejich životy mnohdy visely na vlásku, ale tito obyvatelé ukrajinských vesniček často různě pomohli československým vojákům (od poskytnutí přístřeší či jen jídla, po poskytnutí úkrytu přímo ve svých obydlích před německými vojáky). Často vás nejrůznější příběhy prostých lidí dojmou, neboť i v těchto krušných časech, jakými bezesporu druhá světová válka byla, vzkvétala láska, ale i nenávist. Nechybí ani vzpomínky významným osobností, úryvky dopisů a tehdejšího tisku či projevy nejrůznějších politiků.




Jelikož se jedná o literaturu faktu, kterou navíc napsal erudovaný člověk, nemám pochyby o pravdivosti a autentičnosti této publikace. Informace v knize obsažené byly pro mě novinkou ve všech směrech, neboť jsem se o československý východní odboj nikdy blíže nezajímala, což dnes považuji za chybu. V závěru nesmí chybět část s černobílými fotografiemi, které dotváří celkový obraz knihy. Pro bližší představu kniha disponuje i schématy bojů u Sokolova, včetně cesty, postupu a přesunu 1. čs. samostatné brigády. Na úplném závěru najdete všechny prameny a literaturu, ze kterých autor čerpal.

Pokud se zajímáte o druhou světovou válku a zároveň byste se rádi dozvěděli víc o českých a slovenských dějinách, které napsal sám život, neváhejte a tuto publikaci si nenechte ujít. 


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...