autor: Annabel Pitcherpřeklad: Lucie Horáková
originální název: My Sister Lives on the Mantelpiece
nakladatelství: Slovart
edice: Booklab
rok vydání: 2017
počet stran: 200
oficiální anotace
Brečeli byste kvůli někomu, koho si nepamatujete?
Moje zhodnocení:
Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je desetiletý kluk James, jehož dětství poznamenala rodinná tragédie. Před pěti lety jeho sestru Rose zabil výbuch bomby, který měli na svědomí teroristé. Jeho starší sestra Jasmine tak najednou zůstala sama - bez svého dvojčete Rose, s níž měla velmi blízký vztah, a proto její ztrátu nesla velmi těžce. Tato tragédie otřásla celou rodinou, mámu a tátu naprosto zdrtila a bohužel po čase i rozdělila. Máma si našla někoho jiného a zůstala v Londýně, táta se s Jamesem, Jas a kocourem Rogerem sebral a odstěhoval na vesnici. James se tak najednou ocitl bez mámy na neznámém místě, v domě společně s tátou alkoholikem a sestrou, která se chová divně, navíc v nové škole bez kamarádů...
Nikdy by mě nenapadlo, že budu ve svém věku číst příběh, který vypráví desetiletý chlapec milující své spidermanovské tričko, v němž má pocit, že může čelit celému světu. A to byl nejspíš tak trochu kámen úrazu.
Moje sestra žije na krbové římse je prvotinou Annabel Pitcher, spisovatelky píšící výhradně jen pro dětské čtenáře. Už dříve jsem zaznamenala její první u nás vydanou knihu s názvem Kečupová mračna (Slovart, 2015), která mě zaujala nepřehlédnutelnou obálkou, ale také zajímavým názvem. Kniha Moje sestra žije na krbové římse to nemá jinak. Zajímavě zpracovaná obálka s neméně zajímavým názvem.
Faktem, že se jedná spíše o dětskou literaturu, nežli young adult, mluví mj. to, že celá knížka je i "dětsky" zpracovaná. Tím mám na mysli hlavně kocouří ťapky, jimiž je poseta nejen obálka knihy, ale i vnější hrana stránek. Bohužel i celý příběh je napsán spíše v dětském duchu a aby ne, když jej vypráví desetiletý klučina. Proto mi tak trochu vadí zařazení do YA literatury, která je určena primárně náctiletým čtenářům a u této knihy mám dojem, že by je nemusela v tomto ohledu až tak úplně uspokojit. Přitom autorka do knihy vhodně zařadila témata, jimiž jsou například xenofobie, šikana ve škole nebo úmrtí v rodině, což považuji za velké plus.
Jamieho otec je zapřísáhlý xenofob, aby taky ne, když jeho dceru zabili muslimové. Shodou náhod nebo možná ironií osudu posadí učitelka ve škole Jamieho do lavice k jediné muslimce. Jamie si od spolužačky ze začátku drží odstup, ale postupem času vzniká přátelství navzdory předsudkům a ukazuje se, že by se neměli všichni lidé házet do jednoho pytle.
Tato knížečka je velice útlounká a přečtenou ji budete mít za pár hodin. Styl psaní mi spíše připomínal deníčkové záznamy, protože přímá řeč nebyla klasicky uvozena a zarovnána do nového odstavce, ale jen zvýrazněna kurzívou.
Knížku bych doporučila spíše mladším čtenářům, které osloví více, protože si nemyslím, že by nijak zvlášť výrazně zaujala dospělé čtenáře. Kniha sice řeší aktuální společenské otázky, ale pohlíží na ně dětskýma očima.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu ve svém věku číst příběh, který vypráví desetiletý chlapec milující své spidermanovské tričko, v němž má pocit, že může čelit celému světu. A to byl nejspíš tak trochu kámen úrazu.
Moje sestra žije na krbové římse je prvotinou Annabel Pitcher, spisovatelky píšící výhradně jen pro dětské čtenáře. Už dříve jsem zaznamenala její první u nás vydanou knihu s názvem Kečupová mračna (Slovart, 2015), která mě zaujala nepřehlédnutelnou obálkou, ale také zajímavým názvem. Kniha Moje sestra žije na krbové římse to nemá jinak. Zajímavě zpracovaná obálka s neméně zajímavým názvem.
Faktem, že se jedná spíše o dětskou literaturu, nežli young adult, mluví mj. to, že celá knížka je i "dětsky" zpracovaná. Tím mám na mysli hlavně kocouří ťapky, jimiž je poseta nejen obálka knihy, ale i vnější hrana stránek. Bohužel i celý příběh je napsán spíše v dětském duchu a aby ne, když jej vypráví desetiletý klučina. Proto mi tak trochu vadí zařazení do YA literatury, která je určena primárně náctiletým čtenářům a u této knihy mám dojem, že by je nemusela v tomto ohledu až tak úplně uspokojit. Přitom autorka do knihy vhodně zařadila témata, jimiž jsou například xenofobie, šikana ve škole nebo úmrtí v rodině, což považuji za velké plus.
Jamieho otec je zapřísáhlý xenofob, aby taky ne, když jeho dceru zabili muslimové. Shodou náhod nebo možná ironií osudu posadí učitelka ve škole Jamieho do lavice k jediné muslimce. Jamie si od spolužačky ze začátku drží odstup, ale postupem času vzniká přátelství navzdory předsudkům a ukazuje se, že by se neměli všichni lidé házet do jednoho pytle.
Tato knížečka je velice útlounká a přečtenou ji budete mít za pár hodin. Styl psaní mi spíše připomínal deníčkové záznamy, protože přímá řeč nebyla klasicky uvozena a zarovnána do nového odstavce, ale jen zvýrazněna kurzívou.
Knížku bych doporučila spíše mladším čtenářům, které osloví více, protože si nemyslím, že by nijak zvlášť výrazně zaujala dospělé čtenáře. Kniha sice řeší aktuální společenské otázky, ale pohlíží na ně dětskýma očima.
75 %
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart, které tuto knihu vydalo pod edicí Booklab. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit přímo zde.
Moc pěkná recenze :) o knize je teď slyšet ze všech stran, ale musím přiznat, že mě nějak nezaujala....
OdpovědětVymazatDěkuji :-) Ano, taky teď knížku všude vídám...ale je to opravdu spíše čtení pro děti, takže chápu tvůj postoj :-)
VymazatTahle.knížka mě strašně zaujala právě grafickým zpracováním. Přemýšlím, že i když je pro mladší, že ji vyzkouším. Super recenze, dost mě na ní nalakala. :-)
OdpovědětVymazatPokud máš ráda tento typ literatury, tak tě může zaujmout :-) A zkusit se má vše :-)
VymazatMoc děkuji :-)