sobota 30. listopadu 2019

RECENZE: Žena v modrém plášti | Deon Meyer

autor: Deon Meyer
překlad: Silvie Mitlenerová
originální název: De vrouw in de blauwe mantel (2017)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 152
anotace


Moje zhodnocení:


Benny Griessel se chystá požádat svou přítelkyni Alex Bernardovou o ruku, ale to znamená, že bude muset sehnat prstýnek, na který si bude muset půjčit v místní bance. Mezitím jej však zavolají k případu mrtvé ženy, jejíž nahé tělo vymáchané v bělidle vrah vystavil na zdi u silnice nad Kapským městem, aby ho všichni viděli. Vyšetřovatelé brzy zjistí, že se jednalo o ženu, specialistku na holandské malíře, pocházející z Londýna, která zde přijela pátrat po jednom ztraceném obraze.


Když se mi naskytla příležitost zrecenzovat útlou knížku Žena v modrém plášti od autora Deona Meyera, neváhala jsem a těšila se na první setkání s tímto autorem. 


Zpočátku jsem netušila, zda byl můj výběr šťastný, přece jenom rozečítat sérii, která už má nějaký ten díl za sebou, není dle mého úplně nejšťastnější, ale riskla jsem to. Zda jsem udělala dobře, si můžete přečíst v recenzi níže.

Nejprve musím říct, že mě překvapil počet stran. Když jsem zjistila, že se jedná o jakýsi „mezidíl“ série označený jako 5,5 díl série s Bennym Griesselem, má zvědavost zesílila. Dá se na pouhých 150 stranách rozehrát kvalitní příběh s promyšlenou zápletkou? K mému překvapení se autor s tímto vypořádal skvěle.

Zajímavostí je především to, že se děj odehrává v Jižní Africe, konkrétně v Kapském městě, které je díky svým přírodním scenériím označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa, jež se rovněž stalo oblíbeným turistickým cílem. Popisy míst a atmosféra vás přenese na druhou stranu zeměkoule a budete si užívat čtení s pořádnou dávkou exotiky. Vedle všech těch amerických a anglických detektivek se jedná o svěží vítr mezi žánry. 


Příběhu dominují především bravurně napsané postavy a perfektně zvládnuté dialogy, díky nimž děj rychle odsýpá. V tak útlé knížce nenajdete žádná hluchá místa a její jedinou chybou je to, že je příliš krátká. Autor píše velmi čtivým stylem, díky kterému budete neradi nechávat knihu nedočtenou. Po dočtení budete chtít rozhodně víc a pouhých 150 stran vám nebude stačit. Milovníkům této série pomohla Žena v modrém plášti zkrátit čekání na další díl s oblíbeným detektivem Bennym Griesselem, na který snad čtenáři nebudou dlouho čekat. 

Tuto krátkou, ale výbornou knihu by si neměli nechat ujít žádní fanoušci Deona Meyera. Věřím, že zaujme i čtenáře neznalé této série a po přečtení Ženy v modrém plášti budete chtít rozhodně víc.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 24. listopadu 2019

RECENZE: Lustr pro papeže | Jan Tománek

autor: Jan Tománek
nakladatelství: XYZ
rok vydání: 2019
počet stran: 184
anotace


Moje zhodnocení:


Syrová výpověď šestnáctiletého trampa, který se s dvěma přáteli chystal na výšlap a provinil se jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Kvůli tomu si prošel peklem různých věznic, aby se ocitl v nejhorším normalizačním lágru té doby. 


Když mě autor knihy Jan Tománek oslovil s nabídkou přečíst si jeho nový román Lustr pro papeže, neodmítla jsem. Zaujal mě nejen název, ale i rozsah knížky, která, ač čítá téměř 190 stran, je překvapivě menšího formátu.

Hlavním hrdinou a vypravěčem v první osobě je mladý šestnáctiletý tramp Bohumil "Míla" Pavlovský, kterému kamarádi neřeknou jinak než Chlup. Spolu se dvěma kamarády Vojtou a Jindrou se rozhodnou vyrazit na výšlap do hor. Cestou vlakem se seznámí s mladou průvodčí Jitkou, která je pozve do místní hospody. Alkohol teče proudem, zpívají se anglické písničky, a když cestou z hospody zaláskovaný Míla v podroušeném stavu vykřikuje proamerická hesla, netuší, že mu otočí život o 360 stupňů.


Následuje syrové vyprávění Míly, který je po nečekaném zatčení nejprve vyslechnut a obviněn na místní policejní stanici, poté přesunut do vazby pro mladistvé v Borech a následně do nápravného zařízení pro mladistvé do Libkovic, odkud se pokusí o útěk, čímž si vyslouží zpřísnění trestu a odvedení do Vykmanova, kde přijíždí jako čerstvě osmnáctiletý. Ve vykmanovském pekle plném neustálé buzerace, ponižování a těžké práce vydrží dlouhých sedm let. Nakonec je přemístěn do Minkovic (v této kapitole konečně čtenář zjistí, proč se kniha jmenuje Lustr pro papeže), nejhoršího lágru té doby, jehož existence byla v roce 1990 ihned ututlána, ve kterém trpí další dva roky, až je konečně po dlouhých deseti letech v roce 1980 propuštěn na svobodu. 

Autor na začátku sděluje, že některé události jsou pouhou jeho fabulací, takže si čtenář může akorát domýšlet, co není skutečné (kromě místa, která jsou pozměněna, jak autor na začátku poznamenává). Každopádně chci vyjádřit myšlenku, která mě při čtení několikrát napadla, a sice že hlavní postava si z větší či menší části mohla za svůj osud sama. Aspoň tak to podle mého názoru z podaného příběhu vyplynulo. Míla byl vcelku rváč a provokatér, nic si nenechal líbit, což mu nevytýkám, ale například útěk z Libkovic byl podle mého úplně zbytečný. Samozřejmě netvrdím, že „držet hubu a krok“ je vždy tím správným řešením, což rozhodně není, jak ukazuje i samotný nástup Míly do Minkovic, kde mu sice plivnutí do dozorcova obličeje způsobí pořádnou nakládačku, ale na druhou stranu mu tato událost, o níž se brzy dozví celý lágr, pomůže dostat se mezi "Západočechy", vězně, kteří se navzájem chrání. Možná, že právě ono vyprovokované plivnutí pomohlo Mílovi přežít drsný život v minkovickém pekle, a to i za cenu podlomeného zdraví.


Popisy krutostí, které páchali dozorci na vězních, jsou velmi naturalistické, syrové a odstrašující. Některé události zakomponované do příběhu mi však přišly vykonstruované, aby čtenáře ještě více šokovaly. I přesto, že se to takto klidně mohlo doopravdy stát, na mě úsměvně působilo i klišé, kdy se mezi „zlými“ dozorci objevil vždy jeden „hodný“, který se snažil Mílovi (a ostatním) pomoct či jen ulehčit další nekonečný den plný utrpení. 

Nic to však nemění na tom, že hrůzy, které se za doby normalizace děly, jsou jasně prokázané, nevinní lidé trpěli a umírali a číst o tom není jednoduché. Je však správné si hrůznou minulost připomínat, abychom nezapomněli a do budoucna se i z těchto otřesných událostí poučili. 

Jak se z původního půlročního trestu stane odnětí deseti let života, o který vás tehdejší režim okradne? Pokud vás zajímá, jak jednoduché to je, přečtěte si tuto útlou, ale o to silnější knihu, která vám poodhalí kousek historie, o níž jste pravděpodobně do dnešní doby ještě neslyšeli.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janu Tománkovi. Bližší info o knize Lustr pro papeže zde.
Continue Reading...

čtvrtek 21. listopadu 2019

Říjnové PŘEČTENO



Hezký večer milí čtenáři.

Dnes bych vás ráda seznámila s knihami (a krátkými názory na ně), které jsem přečetla v říjnu.

Přečteno v říjnu:


Počet knih: 9
Celkový počet stran: 2 984
Překvapení měsíce: Dcery čarodějného vrchu
Zklamání měsíce: Ďáblovo dílo
Nejčtenější nakladatelství: Jota/Cosmopolis


Nora hledá vraha | Flynn Berry ✰✰✰


Příběh to nebyl špatný, jen mě bohužel neoslovil styl psaní. Jak je v anotaci uvedeno, že děj se odehrává v ospalém městečku, přesně tak mi připadal podaný i celý příběh. Plynul na můj vkus a na to, že se mělo jednat o detektivku či thriller, příliš pomalu a poklidně bez větších příběhových zvratů. Vyšetřování bylo mdlé a policie se při vyšetřování Racheliny vraždy nijak nepřetrhla, což bylo nejspíš záměrem a mělo právě Noru postrčit k vlastnímu pátrání. Na něj šla tedy systematicky, vcelku i logicky, ale nakonec se sama ocitla v hledáčku policie. Druhou polovinu zvládla autorka podat lépe, konečně bylo z příběhu cítit nějaké napětí a touha poznat vraha Rachel. Přesto se v závěru žádné šokující odhalení nekonalo, odkrytí vraha postrádalo náznak jakýchkoliv emocí, které by prostoupily skrze čtenáře. Ve svém závěru bylo vrahovo odhalení nemastné a neslané a konec podivně useknutý. Na to, co všechno tomu předcházelo, bylo v závěru vše nějak podezřele rychle vyřešeno.

recenze zde


Matčina hra | Sandie Jones ✰✰✰✰✰


Námět této knihy není nijak zvlášť originální, boje mezi tchyní a snachou se objevily v nejednom knižním či filmovém zpracování (ihned se mi vybaví například film Příšerná tchyně), přesto se autorce povedlo napsat působivý psychothriller s postupně budovanou mrazivou atmosférou, která nabere nečekaný směr a závěr vám doslova vyrazí dech! Zpočátku jsem se obávala, zda je Emily schopna, jakožto jediná vypravěčka celého příběhu, utáhnout veškerý děj jen na svých bedrech a předčasně tak jednotvárným vyprávěním neunudit čtenáře. Autorce se povedlo nemožné a díky tomu má můj obdiv. Hned od prvních stránek příběh šlape přesně tak, jak má.

recenze zde


Titanic | Václav Králíček ✰✰✰✰✰


Tato publikace je velice obsáhlá a podrobná, musím však vyzdvihnout její chronologické řazení, díky němuž se v dané problematice budete velice dobře orientovat a nehrozí, že byste se v textu ztráceli. Dalším významným plusem je autorova schopnost podat text velmi čtivou formou, která si vás brzy podmaní a těžko se vám bude od knihy odcházet. První stránky s několika tragickými osudy cestujících vás navnadí na další kapitoly, které vás úzce seznámí s danou problematikou, a to tak, abyste si mohli vytvořit vlastní obrázek nad tehdejšími souvislostmi. Kniha je velmi působivá a udělá na vás velký dojem. Při čtení budete mít pocit, že jste se ocitli na palubě Titanicu vedle ostatních cestujících i vy, prožijete s nimi poslední minuty a budete zpovzdálí sledovat jeho zkázu.

recenze zde


V mysli vraha | Mike Omer ✰✰✰✰


Tato kniha nejspíš titul thriller roku nezíská, ale přesto si příběh získal mé sympatie, a to nejen pro jeho originalitu, co se týče zvrácenosti pachatele, ale zároveň mě nadchly obě hlavní postavy, s nimiž se moc ráda setkám i v dalším pokračování. Hlavní postavy jsou skvěle napsané, ať už se jedná o jejich charakteristiku, která byla propracována lehce nad průměrem (i když podle mého skrývá ještě nějaké rezervy, které si autor nechá snad do dalších dílů) či co se týče popisných vlastností. Za zmínku stojí rozhodně i vedlejší postavy, konkrétně Tatumův dědeček Marvin, jehož postava se vymyká zaběhnutým standardům, které si pod pojmem „dědeček“ vybavíte. Předností jsou vtipné dialogy, kterým se upřímně zasmějete a nad nimiž se výtečně pobavíte. Současný případ dá zabrat nejen oběma hlavním hrdinům, ale i čtenáři, neboť vodítka k odhalení pachatele jsou zpočátku minimální. První polovina je tak spíše seznamovací, nejen s postavami, ale i se samotným příběhem, druhá pak přináší více akce, zvratů a odhalení. Konec byl na můj vkus možná příliš rychlý, očekávala bych podrobnější rozepsání, klidně o víc jak dvacet stran.

recenze zde


Ukrytá | Gytha Lodge ✰✰✰✰


Kniha, na kterou jsem se velmi těšila. Anotace mě nalákala na skvělé propojení minulosti s přítomností, navíc zněla v duchu mé oblíbené Agathy Christie, aneb v úzkém okruhu lidí se ukrývá vrah. Začátek se mi líbil, ale jak stránky dále ubíhaly, měla jsem pocit, že se děj velmi pomalu posouvá vpřed. Vyšetřování plynulo v pomalém poklidném tempu bez větších dějových zvratů. Nebyla to špatná kniha, jen jsem čekala trochu víc. Jedná se o ten typ knih, které přečtete a po přečtení vypustíte z hlavy, že si časem na podrobnosti už ani nevzpomenete. Možná můj komentář vyznívá spíše negativně, ale nebyl to účel. Jen s odstupem času (byť jsem ji hodnotila čtyřmi hvězdičkami) ji nyní vnímám takto. 


Ďáblovo dílo | Lotte Petri ✰✰✰


Začátek knihy se autorce velmi vydařil. Hřbitov, vykopané hroby, kosti, do toho déšť a zima – nejen tyto kulisy vytváří samy o sobě tu správnou tajemnou atmosféru. K tomu je zapotřebí i značná dávka spisovatelského umu, kterou autorka prokázala. Když se na scéně objeví dívka vykazující známky posedlosti ďáblem a ani psycholožka si s ní neví rady, obrátí se na zkušeného exorcistu, který se pokusí o vymítání. Tyto scény se autorce rovněž vydařily, navodily temnou atmosféru, v méně otrlém čtenáři tak dokáží vyvolat náznak jakési hrůzy či obav, bohužel u mě toto vůbec nefungovalo, s čímž se běžně u podobných knih nesetkávám. Z toho tedy vyvozuji, že autorka popsat živě hororové či tajuplné scény sice umí, ale chybí jim to podstatné – navodit ve čtenáři pořádnou dávku strachu nebo obav z toho, co odkryjí následující strany. Myslím si, že se autorka připravila o to nejdůležitější, co dělá thriller thrillerem, protože samotný námět na poli tohoto žánru považuji za originální. Co se týče posledních padesáti stran, příběh bohužel neměl hlavu ani patu. Autorka splácala totální guláš a snaha čtenáře ohromit či šokovat se tak minula účinkem. Při zpětném ohlédnutí musel být pachatel jakýsi superhrdina ocitající se na několika místech zároveň, takže děj v závěru působil místy nelogicky a velmi nereálně. Konec knihy se autorce vůbec nepovedl, jako by ho ani nenapsala ona a celý, dobře našlápnutý děj tak v podstatě „zabil“. Námět přitom nebyl vůbec špatný, děj mě dokázal udržet v napětí a v očekávání, jak se v závěru vše vyvrbí a vyřeší. Přišlo však jen zklamání.

recenze zde


Amnézie | Michael Robotham ✰✰✰✰


Druhý díl ze série s Josephem O'Loughlinem, který byl v prvním díle nejen hlavní postavou, ale i vypravěčem příběhu. V tomto díle se v čele příběhu ocitá Vincent Ruiz, detektiv, s nímž se čtenáři mohli setkat v předchozím díle. Přiznám se, že jsem zpočátku byla zklamaná, že tentokrát nevypráví příběh Joe, ale po padesáti stranách jsem na to úplně zapomněla. Joe tentokrát ve vedlejší roli pomáhá Vincentovi vzpomenout si, za jakých okolností se ocitl v studené Temži s prostřelenou nohou. Brzy zjišťuje, že se jedná o jeho dávný případ, kdy se za podezřelých okolností ztratila sedmiletá dívka, která dosud nebyla nalezena. Autor opět píše neskutečně čtivě, stránky ubíhají jedna za druhou a vy nechcete od knihy odejít. Jeho postavy jsou z psychologického hlediska velmi dobře popsány, stejně tak má zápletku promyšlenou do sebemenšího detailu. 


Dcery čarodějného vrchu | Mary Sharratt ✰✰✰✰✰


Autorka napsala velice poutavý historický román, jehož předností je vylíčení osudů tří generací jedné obyčejné a chudé rodiny a popisu jejich každodenního života a útrap spojených s chudobou a snahou přežít, který se odehrává na přelomu 16. a 17. století v Anglii. Král Jakub I. ihned poté, co nastoupí na trůn, začíná pronásledovat čarodějnice a sám sebe v tomto ohledu nazývá „odborníkem, neboť napíše rozsáhlé pojednání o čarodějnictví. Tento fakt se nejspíš stane osudným pro obyvatele Pendleského lesa, neboť v roce 1612 stanou místní čarodějnice před soudem, kde si vyslechnou konečný rozsudek. Závěrečný doslov autorky, ve kterém se mimo jiné dozvíte o tom, že čerpala ze skutečných historických událostí a skutečným postavám opět vdechla život, kdy zároveň vysvětluje drobné nesrovnalosti a změny některých jmen s informací, co ji k tomu vedlo, vaše pocity mnohonásobně umocní. Nečekejte však knihu ve stylu Kladiva na čarodějnice od Václava Kaplického, která byla mimochodem skvělá a jedna (dle mého názoru) z nejlepších četeb vůbec, nýbrž spíše historický román, v němž převládají popisy každodenního života obyčejných lidí té nejnižší sociální vrstvy s ukázkou tehdejší magie a zaříkávání, přičemž závěrečný proces s čarodějnicemi je pouhou třešinkou na dortu.

recenze zde


Tajemství sídla Craven Manor | Darcy Coates ✰✰✰


První polovina je napsána bezchybně. Autorka píše čtivým a podmanivým stylem, který si vás ihned získá. Krátké úderné kapitoly vás pohánějí se čtením vpřed a nedovolí knihu odložit. Tuto část podala autorka tajemně, čtenář si některé věci jen domýšlí a velkou roli zde hraje čtenářova představivost, která, jak jistě uznáte, hraje v tomto žánru významnou roli. Daniel naštěstí není hloupý (zpočátku) a brzy mu dojde, co se kolem sídla Craven Manor děje tajuplného. Druhá polovina knihy je oproti první polovině akčnější, což mohou někteří čtenáři uvítat, já byla spíše zklamaná. Boj se zlem zde popsaný mě spíše nudil a odrazoval od čtení, na druhou stranu jsem se chtěla dozvědět, jak vše dopadne, takže jsem vytrvala. Konec byl bohužel velkým zklamáním, neboť vyšel spíše jako hororová pohádka, která ve svém závěru působila až směšně. Takhle si hororové konce v žádném případě nepředstavuji. Jelikož autorka použila velice podobný námět, odkryla tím jakési vzorce chování postav i strašidelného starobylého domu, takže i když jsem se u Ducha domu Ashburnů doslova třásla strachy, co přinesou následující strany, zde toto vůbec nefungovalo. Jedna scéna se těmto pocitům blížila, ale nebylo to nic, co by zvrátilo celkový dojem na knihu.


A jaké byl váš říjen?

Continue Reading...

úterý 19. listopadu 2019

RECENZE: Dost dobrá matka | Bev Thomas

autor: Bev Thomas
překlad: Věra Klásková
originální název: A Good Enough Mother (2019)
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2019
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Psychoterapeutka Ruth Hartlandová pomáhá svým klientům překonat různé těžkosti v jejich životě, ale sama si se svým osobním životem neumí poradit. Je matkou dospělých dvojčat, z nichž Tom, který nikdy nikam nezapadal, nedávno zmizel. S druhým dvojčetem, Carolyn, si také příliš nerozumí, a proto se raději upne na práci, konkrétně tedy na jednoho pacienta, který jí připomíná Toma. Bohužel její pracovní nasazení a schopnost objektivně odlišit profesi od osobního zaujetí není stoprocentní, což povede k nevyhnutelnému závěru.


Psychothrillery čtu velmi ráda, takže když mi nakladatelství Leda nabídlo novinku Dost dobrá matka autorky Bev Thomas, neodmítla jsem. Na tuto knihu jsem se velmi těšila. Zda tedy splnila mé očekávání, se dozvíte níže v recenzi.


Vypravěčkou v první osobě je Ruth, matka dospělých dvojčat Toma a Carolyn, která veškerý svůj čas věnuje práci psychoterapeutky. Snaží se vyrovnat s náhlým zmizením syna Toma, nepřestává s jeho usilovným hledáním, a nejspíše i proto se upíná na psychicky labilního pacienta Dana Griffina, který je jejímu synovi velmi podobný. Mezi Ruth a Danem se velmi zvolna tvoří pouto silnější, než je v rovině psychoterapeut – pacient standardní. Ruth nevěnuje pozornost měnícímu se vztahu z profesionálního v čistě osobní, jehož hranice nebývá vždy zřetelná, ale je na psychoterapeutovi, aby ji včas a jasně oddělil, pokud se k tomu schyluje. 

Autorce se povedlo skvěle vyjádřit pozvolný přechod oné tenké hranice mezi profesionalitou a osobní rovinou, kterou není vždy jednoduché objektivně rozlišit. Kniha působí o to více reálně, když zjistíte, že autorka po mnoho let pracovala jako klinický psycholog a nyní pracuje jako poradce v oblasti duševního zdraví, takže je o této práci podrobně seznámena, což se jí povedlo přenést do její knihy. 

Zápletka byla velmi dobře promyšlená i zpracovaná. Začátek byl na můj vkus trochu delší a zmatečný, než jsem pochopila, o co jde (anotace si před vlastním čtením ze zásady nečtu), chvíli mi trvalo se začíst. Poté už jsem příběh hltala a otáčela jednu stránku za druhou. Další drobnou výtku bych měla k délce knihy, jež mohla být o poznání kratší, čímž by i děj působil dynamičtěji, neboť je prostý jakýchkoliv výraznějších zvratů. I přesto se však jedná o kvalitní čtení založené na autorčiných znalostech a zkušenostech z oboru její praxe, což je jasně znát. 


Konec knihy spěje k nevyhnutelnému konci, která ve svém závěru vyzní pochmurně, ponuře a po dočtení vás přepadnou depresivní myšlenky. Přesně tak si však představuji výborně napsaný psychologický thriller, který zaútočí na vaše emoce a vyždímá vás až do poslední slzy.

Vřele doporučuji milovníkům psychologických dramat a thrillerů a také těm čtenářům, kteří chtějí blíže prozkoumat křehkost vztahu psychoterapeut – pacient, když má psychoterapeut narušené rodinné prostředí a zázemí.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Dagmar Červenkové z nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 17. listopadu 2019

Knižní přírůstky: říjen 2019 - část druhá



Hezký večer milí čtenáři.

Jak jsem v nedávném článku slíbila, přicházím s druhou polovinou přírůstků, které obohatily mou knihovnu.


Tajemství sídla Craven Manor - Darcy Coates

Nejprve začnu s recenzními výtisky od Knihy Dobrovský. Přišly mi hned čtyři kousky, ale to jen proto, že zářijové recenzní výtisky se někde zatoulaly a došly mi až s těmi říjnovými. Mám tedy co dělat. Naštěstí Tajemství sídla Craven Manor už mám přečtené i zrecenzované (zde).


Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být
pravda.
Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí.
Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.


Jsme poslední - Hanna Jameson

Druhý ze zářijových recenzáčků. Anotace rozhodla o výběru. Knížku už mám přečtenou a recenzi si můžete přečíst zde.


MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA: Nad Washingtonem vybuchla atomová bomba.
Jon Keller si toto oznámení přečte u snídaně na telefonu. Následují další oznámení a zprávy, že svět pustoší jaderná válka. Jeho manželka a dvě malé dcery jsou doma v Americe, zatímco on je služebně na konferenci ve Švýcarsku. V hotelu s temnou minulostí, obklopeném hlubokými lesy daleko od nejbližšího města. Spolu s dvacítkou dalších hostů se Jon snaží udržovat aspoň nějaké zdání civilizace. Pak se ale jednoho dne v hotelu najde mrtvá holčička. Někdo v hotelu je vrah. Zásoby se tenčí, napětí narůstá a dostavuje se paranoia. Vyšetřování smrti holčičky se pro Jona stane posedlostí i způsobem, jak neztratit vlastní lidskost. Jak daleko je ochoten ve jménu spravedlnosti zajít? V jakou spravedlnost vůbec může v postapokalyptickém světě doufat? A co když vrah nechce být nalezen?


Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové - Stuart Turton

První z říjnových recenzáčků. Tenhle mě zaujal na první pohled a nemohl v mém říjnovém výběru chybět.


Kriminální román britského novináře Stuarta Turtona se dá popsat, jako když Agatha Christie potká Davida Mitchella a Claire North.
Muž se probudí v lese a pamatuje si pouze jediné jméno: Anna. Byl svědkem vraždy v lese a nyní přichází k luxusnímu, leč rozpadajícímu se okázalému sídlu Blackheath, kde se brzy od tajemného hosta převlečeného za lékaře léčícího mor dozví, že jediný způsob, jak může uniknout dni, který se opakuje znovu a znovu, je vyřešit důmyslnou vraždu. Má to jeden háček: každý den se probudí v těle jiného podezřelého - což mu ale na druhou stranu umožňuje komunikovat se svými bývalými i budoucími já. Ale ne každé jeho já mu chce pomoct...
Ale náš hrdina brzy zjistí, že není sám, kdo chce chytit vraha a uniknout z Blackheath. Ale kdo je to Anna a proč má nutkání ji najít? A co ho přivedlo na Blackheath? A kdo u všech čertů zabil Evelyn Hardcastlovou?


Ledový strach - Mads Peder Nordbo

Pokračování úspěšné knihy Bez kůže, která se mi moc líbila, jsem si také nemohla nechat ujít, takže byla jasnou volbou ve výběru říjnových recenzáčků.


Tupaarnaq se vrací do Nuuku, aby svému jedinému příteli Matthewu Caveovi pomohla s hledáním jeho nevlastní sestry Arnaq. Ta zmizela během víkendového výletu se svými dánskými spolužáky do vzdáleného opuštěného města Færingehavn. Krvavé skvrny na jednom ze zchátralých domů mluví za vše; když však Arnaqčina matka obdrží telefonát od své vyděšené a vyčerpané dcery, všichni si uvědomí, že na obzoru je hrozivý zločin.
Matthew zjišťuje, že byl zatažen do hry, ve které svou roli hraje nejen Arnaq, ale i otec, kterého 24 let neviděl. Do hry života a smrti, moci a nadvlády.
Matthewův otec Tom byl jakožto mladý voják na severogrónské základně v Thule součástí tajného, smrtícího pokusu. Byl obviněn z dvojnásobné vraždy a donucen uprchnout. Od té doby žije v utajení. Ve spojení se zmizením Arnaq se starý thulský případ opráší. Nesčetná dávná tajemství se vymykají kontrole a kostlivci vylézají ze skříní.
Matthewa sužuje otázka, zda je otec, po kterém celý život pátral, chladnokrevným vrahem. Zároveň se ocitá pod rostoucím nátlakem grónské policie z jedné strany a americké armády, která také touží po dopadení Toma, ze strany druhé.
Zatímco se Matthew rve o Arnaqčin život, musí zároveň přimět Tupaarnaq k rozumu dřív, než si sama začne vyřizovat účty z minulosti způsobem, který by mohl skončit vraždou. Matthew se nakonec začíná sám sebe ptát, zda je Tupaarnaq doopravdy tím člověkem, kterého zná.
Ledový strach je samostatné pokračování bestseleru Dívka bez kůže.


Nejsem živá - Anne Frasier

Tuhle knížku jsem vyhrála na Instagramu s Knižním klubem, takže si dokážete představit, jak velká byla moje radost. Jelikož se jedná o druhý díl série, pořídila jsem si i první díl, což zjistíte níže.



Od doby, kdy se detektiv Jude Fontaineové podařilo zjistit, kdo stál za jejím únosem, uplynulo několik měsíců. Jude se s traumatickou minulostí vyrovnává jediným způsobem, který zná: vrací se na místo, kde zažívala každodenní peklo. V útrobách zchátralého domu paradoxně nachází útočiště před neklidem, který vyvolala série krutých vražd. Jude a její partner, detektiv Uriah Ashby, zpočátku tápou, protože nic nedává smysl – způsob provedení, místa činu, ani totožnost obětí. Jako by chyběl společný jmenovatel…


Spoluviníci - Jana Vagner

Další výhra z Instagramu, tentokrát se mi poštěstilo u Hanky alias @recenzeknihy. Zajímavá obálka plus zajímavý námět, což znamená, že si ji musím přečíst co nejdřív. Zároveň cítím, že kniha bude má krevní skupina.


Psychologický román Spoluviníci vypráví o devíti dlouholetých přátelích, kteří odjedou na zimní dovolenou do hotelu na vrcholku zasněžené hory. Znají se celou věčnost, jsou úspěšní, na první pohled šťastní a těší se, jak si pobyt pořádně užijí. Ale po proflámované noci zjistí, že jsou vinou ledovky odříznuti od okolního světa, lanovka nejede, elektřina nefunguje a venku řádí sněhová vánice, a hora je tudíž zcela nedostupná. To by mohlo být skvělé dobrodružství, kdyby ovšem venku kousek od hotelu neležela jedna ze zúčastněných osob probodnutá lyžařskou hůlkou. Ostatním tedy nezbývá nic jiného než zapálit svíčky, nalít si whisky a podívat se jeden druhému do očí. Kniha je thrillerem, v němž se každý bojí především sám sebe. Detektivka, v níž není až tak důležité, kdo je pachatel. Psychologické drama, v němž všechny staré křivdy vyplouvají na povrch. Čtenář se dozvídá o propletenosti vztahů mezi jednotlivými účastníky příběhu, v němž všichni měli motiv i příležitost k vraždě. Kdo je vrahem a jaká temná tajemství ukývají všichni aktéři tohoto mrazivého dramatu?


Nejsem mrtvá - Anne Frasier

První kniha ze série, kterou jsem si díky výhře výše nemohla nechat ujít. Koupeno na bazárku Databáze knih.


Detektivka oddělení vražd Jude strávila tři roky zavřená v temné podzemní cele. Za tu dobu se naučila dokonale číst ve svém sadistickém vězniteli, takže se jí nakonec podařilo uprchnout. Jenomže návrat do normálního světa je mnohem těžší, než si Jude představovala – její přítel si během těch tří let našel novou ženu, kolegové z policejního sboru jí nevěří a všechny ostatní bezmála děsí. Přesto nastoupí zpět do služby a vzápětí začne řešit případ utonulé mladé dívky.
Všichni ostatní včetně jejího nového parťáka si myslí, že se jedná o sebevraždu, kdežto Jude je přesvědčená, že se jednalo o násilnou smrt. Nikdo se totiž nevyzná v duších zvrácených psychopatů tak jako ona…


Psychohry - Leona Deakin

První z recenzáčků od nakladatelství Jota. Zaujala mě jak obálka, tak i anotace. S chutí si ji přečtu, snad nebudu zklamaná.


Co když jsou nezvěstní lidé ti, kterých byste se měli bát?
Čtyři cizí lidé jsou nezvěstní. Na místě jejich posledního výskytu pokaždé zůstane přání k narozeninám, kde stojí:
DÁREK PRO TEBE JE TAHLE HRA.
MÁŠ ODVAHU HRÁT?
Policie se nijak neznepokojuje – vždyť je to jen hra. Rodiny zmizelých však šílí strachem a psycholožka a soukromá detektivka dr. Augusta Bloomová se nechá svým kolegou Marcusem Jamesonem, bývalým špionem z MI6, přesvědčit, aby se pustili do pátrání na vlastní pěst. Jak Bloomová proniká stále hlouběji do životů pohřešovaných, přichází na to, že všechny něco spojuje.
A to něco je vskutku velmi nebezpečné.
Případ nabývá kolosálních rozměrů s dalšími nahlášenými pohřešovanými a stále novými přáníčky, která po sobě zanechali. Doktorka Bloomová nemá času nazbyt – musí záhadu urychleně rozplést a najít manipulátora, který tahá za nitky. Nehraje však nepříteli vším, co podniká, nevědomky do karet?


Pekelná princezna - Harold Schechter

Druhý z recenzáčků od nakladatelství Jota, který mě zaujal na první pohled. Příběh sériové vražedkyně zpracován do literatury faktu si moc ráda přečtu a věřím, že se mi bude i líbit.


V panteonu sériových vrahů zaujímá Belle Gunnessová jedinečné místo. Byla to všemu se vymykající psychopatka, žena, která vraždila ve velkém, zčásti z chamtivosti, ale hlavně z čirého potěšení. Mezi lety 1902 a 1908 nalákala na svou „vražednou farmu v Indianě“ řadu nic netušících obětí. Někteří byli nájemní dělníci. Jiní nic netušící staří mládenci. Všichni zmizeli beze stopy. Poté, co byla jejich těla vykopána, se zjistilo, že byli nejen otráveni, jako oběti jiných vražedkyň, ale byli také doslova poraženi jako na jatkách.
Pekelná princezna je strhující popis jednoho z nejsenzačnějších řádění masového vraha v análech amerického zločinu: šokující série vražd spáchaných ženou, která vešla ve známost jako Lady Modrovousová. Napínavá a poutavě napsaná kniha Harolda Schechtera je jediným autoritativním popisem tohoto notoricky známého případu a první, která o tématu, jež v sobě nese veškeré prvky klasického záhadného příběhu a děsivé hororové zvraty, přinesla dosud neznámé informace.


Stříbrná cesta - Stina Jackson

Myslím, že tato kniha žádnému thrillerovému oku nemohla uniknout. Krásná obálka plus skvělé ohlasy k tomu, co víc si přát. Snad nebudu zklamaná. Tato kniha navíc uzavírá druhou část říjnových přírůstků.


Když na autobusové zastávce ve vesničce na severu Švédska zmizí beze stopy dospívající Lina, přijde její otec Lelle Gustafsson nejen o milovanou dceru. Rozpadne se mu manželství a jeho bývalá žena si najde nového partnera. Projde si alkoholovým obdobím a společníky se mu stanou desítky cigaret a Linin přízrak, který jej neustále žene na cestu, aby ztracené dítě hledal. Vždyť okolní lesy jsou plné pustých stavení a samotářských podivínů. Jedním z nich je i Torbjörn, na pornografii závislý starý mládenec, jenž si právě domů přivedl milenku a její sedmnáctiletou dceru… Stříbrná cesta je nejen napínavým příběhem napsaným v nejlepší tradici skandinávského noiru. Je to také thriller o hranicích dobra a zla, normality a vyšinutí, thriller, který je stejně úzkostný a melancholický jako cáry mlhy na opuštěné silnici.



Říjnové přírůstky jsou konečně za námi 😁.
Četli jste některou z knih nebo se na ni chystáte?


Continue Reading...

sobota 16. listopadu 2019

RECENZE: Nepamatuji si své jméno | J. S. Monroe

autor: J. S. Monroe
překlad: Jitka Jiterská
originální název: Forget My Name (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Jak byste se zachovali, kdyby se jednoho dne u vašich dveří objevila žena, která by tvrdila, že si nepamatuje nic ze svého předchozího života včetně jména, ale dokonale by popsala dispozice vašeho domu? Když se výše popsané stane manželské dvojici Tonymu a Lauře, nejspíš z toho nevěstí nic dobrého. Přesto neznámou ženu u sebe ubytují v pokoji pro hosty. Laura má z neznámé ženy, které Tony začne říkat Jemma, divný pocit. Její obavy potvrdí i psycholožka Susie Pattersonová, když Lauru před neznámou ženou varuje. Kdo je ona neznámá žena a proč se objevila zrovna u jejich dveří? 


Když mi byla nabídnuta nová spolupráce s nakladatelstvím Metafora, neodmítla jsem a hned si vybrala knihu Nepamatuji si své jméno od britského autora Jona Stocka píšícího pod pseudonymem J. S. Monroe. Tuto knihu jsem navíc četla v rámci společného čtení s Mončou z Mermaidina čtecího koutku, které děkuji za skvělé konspirace. Zda jsem tedy měla šťastnou ruku ve výběru, se dozvíte v recenzi níže.


Zpočátku jsem se hůře orientovala v postavách, respektive v jejich vyprávění, neboť hlavní hrdinka, neznámá mladá a krásná žena, které brzy budou říkat Jemma, vypráví svůj příběh prostřednictvím první osoby, kdežto ostatní postavy skrze čtenáře promlouvají ve třetí osobě. Před žádnou kapitolou není označeno, která postava zrovna vypráví, což samozřejmě vyplyne z kontextu, ale přesto může některým čtenářům toto zpočátku činit problém. 

Po podivném setkání Jemmy s Laurou a Tonym začnete velmi brzy tušit, že někdo z trojice zaručeně lže. Ale kdo a proč? Každý něco skrývá a chce něčeho dosáhnout. Čtenář velmi pomalu odkrývá motivy postav, v první polovině bude však jen tápat. Autor si totiž nachystal mnoho zvratů, které vámi otřesou a od základů změní (dokonce několikrát) váš pohled na věc. 

Postav je však v knize mnohem víc – mimo neznámé ženy, která neví, kdo je, Laury, milovnice jógy a Tonyho, který sbírá obrazy mořských koníčků, zde vystupuje i Lauřina doktorka a přítelkyně Susie Pattersonová, která upozorní na možnost spojení neznámé ženy s dávno hledanou vražedkyní, dále Luke, bývalý novinář, který se po nečekaném zjištění, že má nemanželskou dceru, pouští do jejího usilovného hledání, policejní dvojice Silas a Stroverová, kteří se snaží rozklíčovat tento podivný případ a nalézt pravdu. Tyto zdánlivě nesouvisející postavy a jejich příběhy se v závěru propojí a vytvoří řetězec událostí vedoucí k nevyhnutelnému konci a pro mnohé k překvapivému odhalení.

Zajímavým aspektem se mi jevil námět s mořskými koníčky spojený se ztrátou pamětí, který mě velmi zaujal. Jedná se bohužel o jeden z mála aspektů, který knihu učinil zajímavější. Autor čtenáře postupně seznamuje s touto problematikou, kterou si podle mého velmi dobře nastudoval, já sama jsem si některé informace dohledávala a ověřovala na internetu a nestačila jsem žasnout. Na konci, když pochopíte souvislost s mořským koníčkem, který je rovněž vyobrazen na obálce knihy, a pamětí, budete šokováni zálibou, jíž se věnovala jedna z postav. Odteď se budu na mořské koníčky dívat už úplně jinak.


Autorovi musím i přes výše uvedené vytknout celkové zpracování námětu, které mě bohužel příliš nezaujalo ani neoslovilo. Problém spatřuji ve velkém množství postav, z nichž ani jedna nepůsobila sympaticky a nejspíš si k nim nevytvoříte ani žádný citový vztah. Tento fakt však nemusí být nutně přičítán k tíži autora, neboť čtenář počítá v tomto žánru i s postavami, jež nevystupují vždy pozitivně. Přesto se obávám, že kvůli tomu působil děj příliš roztříštěně a jaksi neuceleně. Rovněž chování postav v mnoha situacích nevyznívá realisticky a často vám zůstane nad některými situacemi rozum stát. Ani policejní vyšetřování vás nenaladí na tu správnou "thrillerovou" notu, neboť bylo celkově nemastné a neslané, i když na druhou stranu považuji tuto vyšetřující dvojici nejsympatičtějšími postavami z celé knihy.

Ve druhé polovině knihy se tolik překvapivých zvratů již nedočkáme, neboť čtenář si je schopen mnohé indicie odvodit a vyvodit z nich správný závěr. Konec tak může už trochu nudit a zdát se zdlouhavějším. Přesto si nemyslím, že by kniha Nepamatuji si své jméno byla špatná, jen bych ji spíše doporučila méně ostříleným čtenářům v tomto žánru, kteří nemají ještě tolik "načteno". Náročnější čtenáře by totiž mohla zklamat.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Šárce Šilhartové z nakladatelství Metafora, kde si můžete také knihu Nepamatuji si své jméno přímo koupit.
Continue Reading...

čtvrtek 14. listopadu 2019

RECENZE: Jsme poslední | Hanna Jameson

autor: Hanna Jameson
překlad: Michaela Legátová
originální název: The Last (2019)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Fobos
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Zprávu o tom, že ve Washingtonu vybuchla atomová bomba, si Jon Keller přečte na telefonu u snídaně. Další výbuchy na různá hlavní města po celém světě na sebe nenechají dlouho čekat a ve švýcarském hotelu Sixtieme, kde je Jon kvůli konající konferenci ubytovaný, vypuká panika. Všichni hromadně odjíždějí, Jon spolu s dalšími v hotelu zůstává. Když je jasné, že svět ovládla jaderná válka, snaží se spolu s dalšími dvaceti hosty hotelu udržet zdání jakési civilizace. Shromažďují zásoby jídla, pitné vody, šetří si baterie v mobilech. Když v nádrži na vodu objeví tělo mrtvé holčičky, ujme se Jon vyšetřování její smrti, která se brzy ukáže jako úmyslná. Je vrah ukrytý mezi jedním z hostů? Pro Jona se stane vyšetřování posedlostí, která jej dožene až na hranici jeho možností. Jak daleko je pro pravdu ochoten zajít?


Knihu Jsme poslední od britské autorky Hanny Jameson jsem měla vyhlédnutou už od jejího vydání. Zaujala mě anotací – na odlehlém hotelu obklopeného lesy se stane vražda a jeden z uzavřeného okruhu hostů je vrah, s tím, že se příběh odehrává na pozadí jaderné katastrofy. Jak u mě kniha nakonec obstála, si můžete přečíst v recenzi níže.


Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem v první osobě je Jon Keller, historik, který přijel do Švýcarska na pracovní konferenci. Mimořádné zprávy o jaderném útoku na Washington a poté další hlavní města jej zastihnou tisíce kilometrů od rodiny, od níž nemá žádné zprávy. Den za dnem tak žije v neutuchající nejistotě, zda jeho manželka s dcerami přežily nebo ne. I když mnoho lidí ubytovaných na hotelu hotel urychleně opustí, Jon zůstává a s ním i další dvě desítky lidí. Elektřina je nedostatkové zboží, mobily se pomalu vybíjejí a připojení k Wi-Fi není možné. Netuší, co se děje okolo nich, natož ve světě, ví jen, že některá hlavní města jsou zničena a okolí ohrožuje radioaktivita. Jejich šancí je shromáždit dostatečné množství zásob a snažit se žít nanejvýš civilizovaně. Svět, jak jej znali, skončil, a každý se s nastalou situací vypořádává po svém. Nejednou dojde i k vyhroceným situacím…

Vyprávění z pohledu jediné postavy může působit pro mnohé čtenáře monotónně, ale já jsem jej uvítala. Čtenář po malých krůčcích nahlíží nejen do Jonova života odehrávajícího se před katastrofou, ale i do jeho mysli a pocitů, a sleduje, jak se vyrovnává s nově vzniklou životní situací. Čtenář rovněž prostřednictvím Jona sleduje další postavy, které utvářejí děj a které zůstaly spolu s ním v hotelu. Po objevení mrtvé holčičky dochází k mnoha vyhroceným situacím, neboť Jon má pocit, že ne všichni sdílí jeho smysl pro spravedlnost a snahu dopadnou vraha i s vidinou toho, že jej poté nezatkne policie, protože není možnost se s okolním světem spojit. 

I když jsem si knihu původně vybrala kvůli zápletce ve stylu Agathy Christie s tím, že v okruhu určitého počtu osob se skrývá vrah, nakonec mi ani nevadilo, že detektivní linka byla spíše jen okrajová. Hlavním tématem, který knihu provází, je bezesporu téma jaderné katastrofy a její dopad na životní prostředí a společenost. Postavy mají ze začátku jen kusé zprávy o tom, co se děje v celém světě, jsou od něj prakticky odříznuti a netuší, zda náhodou nejsou poslední mezi přeživšími. Autorka toto téma pojala opět trochu odlišně, než je čtenář zvyklý, atmosféra je ponurá, ale co oceňuji, že zápletka vystavěla na možné reálné hrozbě. Poukazuje také na to, že dnešní člověk je závislý nejen na možnosti rychle si zjistit informace všeho druhu prostřednictvím internetového připojení, ale také na sociálních sítích, ať už se jedná o Facebook, Twitter aj.


Čtení mě neustále pohánělo vpřed, neboť jsem chtěla zjistit vraha malé holčičky, ale především to, v jakém stádiu katastrofy autorka příběh ukončí. Z obojího jsem byla spíše na rozpacích a pocítila zklamání. Ze závěru plyne, že anotace je tak trochu zavádějící a čtenář se může cítit malinko podveden. 

Pokud vás zajímají různé katastrofy světového měřítka, jejich dopad na okolní svět i lidi a jaké důsledky z toho mohou plynout, dejte šanci této knize, která vám přinese příběh zase malinko z jiného úhlu. 


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Jsme poslední vydal pod značkou Fobos. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pátek 8. listopadu 2019

Knižní přírůstky: říjen 2019 - část první



Hezký páteční večer milí čtenáři.

Dnes bych vám ráda ukázala říjnové přírůstky, tedy knihy, které mi přibyly do knihovny v minulém měsíci. Článek jsem musela rozdělit na dva, neboť přírůstků bylo po delší době více, než jeden článek unese.


Kirke - Madeline Miller

Jako první v tomto měsíci mi ve "schránce" přistála tato kniha s úžasnou a třpytivou obálkou lákající na fantastický příběh odehrávající se v antickém Řecku, které je mi blízké, ale fantasy už tolik ne. Jsem zvědavá, jak si s tím autorka poradí a zda si mě svým příběhem získá.


V paláci boha slunce Helia, nejmocnějšího z Titánů, se narodí dcera. Malou Kirku všichni považují za nedochůdče - nevládne na první pohled zřejmou mocí jako její otec ani zlomyslnou krásou jako její matka. Teprve když se pokusí zahnat samotu mezi smrtelníky, zjistí, že přece jen dostala do vínku jisté nadání - čarodějnou moc, jež jí dovoluje měnit sokyně v příšery a postavit se samotným bohům. Román Kirke se svými plnokrevnými postavami, podmanivým jazykem a stránkami plnými napětí nabízí mistrovsky zpracovaný příběh o rivalitě mezi příbuznými, palácových intrikách, lásce a ztrátě a přináší svědectví o nezdolné ženské síle ve světě ovládaném muži.


Žena v modrém plášti - Deon Meyer

Tuto útlou knížečku jsem získala v rámci konkurzu pořádaného nakladatelstvím Moba a také kapkou štěstí, které při mě stálo. Jedná se o knižní jednohubku a jsem na ni zvědavá, už z toho důvodu, že doma čekají na přečtení dvě autorovy knihy z téže série.


Benny Griessel plánuje požádat Alexu Bernardovou o ruku. To znamená, že potřebuje koupit zásnubní prstýnek. A to znamená, že si na něj potřebuje půjčit. Benny má plnou hlavu soukromých problémů, když vtom ho zavolají k případu s nejvyšší prioritou. Našlo se tělo nějaké ženy, nahé a vymáchané v bělidle, vyvěšené na zdi u malebné silnice nad Kapským Městem. Identita oběti je záhadou a stejně tak důvod k vraždě. Benny a jeho kolega Vaughn Cupido se postupně začínají propracovávat ke kořenům příběhu, které sahají až do Anglie či Holandska… A také až kamsi do 17. století.


Pro tvoje dobro - Ellen Marie Wiseman

Teď přichází na řadu pět knížek, které jsem si koupila z Knižního klubu. Tuto knihu jsem objevila ve výprodeji a jelikož mám doma od autorky předcházející Tmavé stěny Willardu, rozhodla jsem se pořídit si k ní i tuto knihu.


Další strhující dílo z pera autorky Tmavých stěn Willardu. Za jednoho letního večera roku 1931 zahlédne Lilly Blackwoodová za oknem svého podkrovního pokoje světla cirkusu. Ví, že nesmí ven, nikdy ostatně nevykročila ani ze svého pokoje. Matka jí tvrdí, že lidé by se jí báli. Přesto Lilly poruší všechna pravidla – a domů se už nikdy nevrátí. O dvacet let později devatenáctiletá Julia Blackowoodová přijíždí převzít správu nad sídlem, které zdědila. V utajeném pokojíku v podkroví najde důkazy, že zde kdosi žil. Snad ta podivná dívka na fotografiích z cirkusové show? Příběh dvou žen, tak odlišných, a přesto spojených neznámým poutem, přinese řadu šokujících odhalení, napětí i dojetí.


Umění řezničiny - Lindsey Fitzharris

Tahle kniha rozhodně nemohla chybět v mé knihovně, protože tohle téma mě zajímá a jsem zvědavá, co nového se dozvím.


Nemocnice 19. století představovala spíš bránu smrti než místo léčení. Úmrtnost byla masivní. Chirurgové pracovali bez anestezie za řevu pacientů a jejich nejcennější vlastností nebyla pečlivost, ale rychlost. Operační sál bylo divadlo s jevištěm a operace krvavou exhibicí pro lačné oči diváků. Scéna se mění teprve v letech 1860–1875. Chirurg, kvaker Joseph Lister vystupuje s nehorázným tvrzením, že původcem infekcí jsou bakterie, a svádí odvážný, nerovný, ale nakonec vítězný boj o prosazení antisepse a sterilizace. Dramatický příběh, který se odehrával v přízračných kulisách viktoriánské Anglie, líčí oceňovaná kniha sugestivním, téměř beletristickým stylem.


Smrtící bílá - Robert Galbraith

Netrpělivé a dlouhé čekání na nového Cormorana Strikea je konečně u konce. Kniha není žádný hubeňour, 700 stran - to je pořádná výzva. Snad si čas na ni brzy vynahradím.


Čtvrtý případ Cormorana Strika a Robin Ellacottové „Viděl jsem, jak zabili dítě.“ S těmito slovy jednoho dne navštíví utrápený mladý muž soukromého detektiva Cormorana Strika a prosí ho o vyšetření zločinu, jehož byl údajně svědkem v dětství. Třebaže je mladík zjevně nevyrovnaný, jeho příběh zní věrohodně. Než ho ale detektiv stihne vyslechnout, muž v panice uteče. Strike a jeho společnice Robin se pustí do složitého vyšetřování, které je zavede do zákulisí britského parlamentu i do světa temných rodinných tajemství.


Teorie vraždy - Andrew Mayne

Další kniha do série, kterou jsem si oblíbila a která nemohla v mé knihovně chybět. Těším se na další Theův případ. Třešinkou jsou úžasné obálky.


Bioinformatik a lovec sériových vrahů Theo Cray dostane od FBI neoficiální nabídku vyšetřit podivnou dvojnásobnou vraždu. Došlo k ní na místě, kde zabiják, kterého Theo odhalil dříve, pohřbíval své oběti. Policie jako podezřelého zadržela forenzního technika, ten ale nikdy dříve neměl sklony k násilí, navíc je v šoku a na nic si nevzpomíná. A na skenu jeho mozku se objeví něco zvláštního. A abnormálního. Doktor Cray záhy zjistí, že se na místech činu pohybuje záhadný muž – muž, který je stejně geniální jako on sám…


Ďáblovo dílo - Lotte Petri

Ďábel, hřbitov, kosti - tento thriller s hororovým nádechem jsem si prostě nemohla nechat ujít. Bohužel ne každý kup doprovází i šťastný výběr, jako v tomto případě. Pokud vás zajímá, jak knihu hodnotím, klikněte zde.


Soudní antropoložka Josefine Jespersenová je pověřena vedením projektu, kdy je kvůli stavbě nové stanice kodaňského metra třeba přesunout kosterní pozůstatky ze hřbitova na nové místo. Projekt vyvolává spoustu nevole, jelikož se mnozí domnívají, že tím bude znesvěcen klid zemřelých. Když je brutálně zavražděna Josefinina kolegyně Rita a později nalezena mrtvá dívka, znepokojující okolnosti obou událostí nasvědčují tomu, že ve městě začal řádit psychopatický sériový vrah. Policie se rozhodne případy konzultovat i s exorcistou, který je přesvědčen, že ve hře je samotný ďábel, že hřbitovní vykopávky otevřely bránu samotnému zlu… Ďáblovo dílo od oceňované dánské autorky Lotte Petriové je kvalitní severská detektivka plná napětí, oblíbené skandinávské ponurosti a skvěle vykreslených postav.


21 lekcí pro 21. století - Yuval Noah Harari

Když mi nakladatelství Leda nabídlo tuto knihu k recenzi, řekla jsem si vlastně, proč ne. Na populárního autora, který se svými předchozími knihami sklidil kladné ohlasy, jsem hodně zvědavá.


Po mimořádně úspěšných knihách Sapiens a Homo deus, ve kterých přinesl zprávu o minulosti a budoucnosti lidstva, se Yuval Noah Harari obrací k přítomnosti a nabízí nám pomocnou ruku, abychom se vyznali v dnešním často popleteném světě.


Dost dobrá matka - Bev Thomas

Thriller z nakladatelství Leda, který jsem měla vyhlédnutý ještě před vydáním, takže když mi ho nakladatelství nabídlo k recenzi, neváhala jsem. Teď o víkendu ji mám v plánu rozečíst.


Ruth Hartlandová je zkušená psychoterapeutka, ale její profesní praxe ji neuchrání před osobním utrpením. Je totiž matkou dospělých dvojčat a jedno z nich – složitý a křehký Tom, který „nikdy nikam nezapadal“ – před časem náhle zmizel.
RUTH SE NEVZDÁVÁ NADĚJE, ŽE SYNA NAJDE, ČEKÁ VŠAK NA JEHO NÁVRAT TAK ÚPĚNLIVĚ, ŽE ŽIJE POUZE NAPŮL.
V tragickém rozpoložení začíná pracovat s labilním a traumatizovaným pacientem. Je tady ale háček: Dan Griffin se nesmírně podobá jejímu pohřešovanému Tomovi. Ruth nasazuje všechny síly, aby novému pacientovi pomohla, jenže osobní těžkosti a výčitky svědomí zeslabily její profesionální úsudek.
I PROTO SE SITUACE VYMKNE KONTROLE – A NÁSLEDUJÍCÍ DĚSIVÉ UDÁLOSTI PŘEKONAJÍ I TY NEJTRAGIČTĚJŠÍ PŘEDSTAVY…
Dost dobrá matka nás zavede do utajeného světa mezi psychoterapeutem a jeho pacientem, v jehož centru tiká časovaná bomba. Držíme v rukou dramatický příběh o nekončícím závazku matky a o tom, že…



V temnu - Lina Bengtsdotter

Po vydařené prvotině a zároveň úvodním díle nové švédské série Na okraji s Charlie Lagerovou v hlavní roli, jsem si nemohla nechat ujít ani pokračování, které na sebe nenechalo dlouho čekat.


Francesca Mildová je mladá, inteligentní, i když poněkud zvláštní dívka z bohaté rodiny. Na internátní škole se spřátelí s Paulem, v němž konečně najde spřízněnou duši. Ovšem když Paul zemře, zhroutí se jí svět a ona hledá útěchu v alkoholu a sebepoškozování. Je si jistá, že Paul sebevraždu nespáchal, nikdo jí ale nevěří. Francesca je odhodlaná přijít smrti svého mého nejlepšího přítele na kloub. Za každou cenu…
O dvacet let později je Charlie Lagerová právě uprostřed náročného vyšetřování, když ji její strachy a úzkosti přemůžou a ona je nucena vzít si dovolenou. Odjede proto do Gullspångu, místa, kde se narodila a vyrůstala a kam už se nechtěla nikdy vrátit. Pak se doslechne o tom, že před lety se v okolí Gullspångu záhadně ztratila dívka. Francesca. Prostě zmizela a pátrání po ní vyplynulo do ztracena…
Charlie by chtěla případ znovu otevřít, aby zjistila, co se s dívkou vlastně stalo. Postupně však zjišťuje, že s Francescou toho měla společného mnohem víc, než se na první pohled zdá. Když ji navíc její kamarádka z dětství Susanne požádá o pomoc, poté, co ji opustil manžel, Charlie se rozhodne v Gullspångu nějaký čas zůstat. Doléhají na ni strachy z dětství i záhada Francescina zmizení. Brzy zjistí, že ne všichni jsou z jejího pátrání po minulosti nadšení.


Druhou část přírůstků čekejte v brzké době!
Četli jste některou z knih nebo se na ni chystáte?

Continue Reading...