pondělí 24. února 2020

RECENZE: Úplně jiný příběh | Håkan Nesser

autor: Håkan Nesser
překlad: Jaroslav Bojanovský
originální název: En helt annan historia (2017)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 592
anotace


Moje zhodnocení:


Inspektor Gunnar Barbarotti má strávit pár dnů se svou láskou Marianne a velmi se na nadcházející dovolenou těší. K jeho smůle si však těsně před odjezdem přečte dopis, ve kterém ho pachatel upozorňuje na vraždu, která se má teprve stát. Tento dopis rozladí jeho dovolenkový pobyt, ale co naplat, vrahové si dovolenou nevybírají. Podaří se policejnímu týmu zabránit pachatelovi v jeho činu? Inspektor Barbarotti brzy obdrží další dopis. Je mu záhadou, proč jej pachatel odesílá právě jemu. Případ se začíná komplikovat a následuje série brutálních vražd, při kterých je vrah vždy o krok napřed. Povede se ho vypátrat?


Autora Håkana Nessera, píšícího severské detektivky, jsem si dost oblíbila a po jeho knize Muž bez psa, prostřednictvím níž jsem se poprvé setkala s inspektorem Gunnarem Barbarottim, kterého jsem si jeho neustálým vyjednáváním s Bohem oblíbila, tudíž nemohla nechat ujít ani pokračování s názvem Úplně jiný příběh, které mi poskytlo nakladatelství MOBA k recenzi. Jak druhý díl v mých očích dopadl, si můžete přečíst v recenzi níže.


Čtenář se prostřednictvím „Zápisků z Mousterlinu“ postupně seznamuje s partou Švédů (dva manželské páry a dva muži), kteří se náhodně setkali a tráví dovolenou ve Francii na pobřeží. Vypravěč popisuje jejich pobyt a zážitky v první osobě, takže jeho totožnost zůstává čtenáři skryta. Brzy však čtenář pochopí, že se jedná o psychicky narušeného člověka, který se v myšlenkách netají, že všechny členy skupiny nenávidí a nejraději by je viděl mrtvé.

Autor tak velice promyšleně prokládá současné vyšetřování s těmito deníkovými zápisky a udržuje si čtenářovu pozornost. Jedná se totiž o klasickou severskou detektivku, která se sice vyznačuje pomalejším začátkem, ale vynahradí vám to čtivým příběhem s vtipnými průpovídkami hlavního hrdiny, skvěle napsanými postavami a promyšlenou zápletkou, jejíž konečné rozuzlení vás překvapí.

Jedinou výtku mám k občasným dialogům, kdy inspektor Barbarotti neustále na jakoukoliv otázku udiveně odpovídal toutéž otázkou.
Např.:
„Na co se mám podívat?“
„Na fotku“
„Na fotku?“
V prvním díle mi Barbarotti připadal svým vystupováním a vyšetřováním o něco bystřejší, v tomto díle se neustále jen něčemu divil (neustálá „Cože?“ a „Co?“ a nakonec se v případu ani příliš neangažoval. Tentokrát stál v popředí jeho osobní život před tím profesním. Trochu mě tedy vývoj postavy inspektora Barbarottiho zklamal.


Obsahově se tedy zdá tato detektivka náročná, co do počtu stran, ale první dojem klame. Stránky vám budou utíkat pod rukama, neboť příběh je napsán s lehkostí a natolik poutavě, že jej jen těžko budete dávat z ruky. Až tedy na jednu drobnou výtku se jedná o kvalitně napsaný příběh s propracovanou zápletkou, jehož konec bude úplně jiný, jak napovídá již samotný název knihy.

Sérii doporučuji začít číst od prvního dílu, neboť osobní životy hlavní postavy a těch vedlejších se vyvíjejí a byla by škoda přijít o některé detaily. Pokud tedy máte rádi poklidnější severské detektivky, tato bude tou správnou volbou.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to i v elektronické podobě.
Continue Reading...

sobota 21. července 2018

RECENZE: Vlaštovka, kočka, růže, smrt | Håkan Nesser

autor: Håkan Nesser
překlad: Helena Matochová
originální název: Svalan, katten, rosen, döden
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2018
počet stran: 440
anotace


Moje zhodnocení:


Bývalý komisař Van Veeteren dal přednost poklidnému stáří a po letech, která strávil u policie, se rozhodl, že si otevře antikvariát a bude se věnovat už jenom knihám. Člověk míní, osud mění a tak se stane, že Van Veeteren je opět povolán, aby pomohl dopadnout škrtiče, jehož oběti spojuje jedno vodítko, kterým jsou knihy. Náhoda? Možná... Van Veeteren tuší, že tentokrát bude mít čest s nezvyklým vrahem, kterého bude těžké dopadnout...


Vlaštovka, kočka, růže, smrt je již devátým případem inspektora Van Veeterena a policistů z fiktivního městečka Maardamu. Tato série získala již mnohá ocenění a těší se u čtenářů velké oblibě. 

Tuto úspěšnou sérii napsal Håkan Nesser, švédský autor píšící nezaměnitelnou severskou krimi prózu. Po univerzitním studiu s orientací především na skandinávské jazyky, angličtinu, literaturu, historii a filozofii pracoval dlouho jako učitel. Prózu publikuje od roku 1988, přičemž jeho detektivní příběhy získaly třikrát cenu za nejlepší švédskou detektivku a byly vydány ve více než 25 zemích. Léta prožil v Londýně a New Yorku, ale momentálně žije se svou ženou a dětmi střídavě ve Stockholmu a Gotlandu a je úspěšným spisovatelem na volné noze.





Tato kniha byla mým prvním setkáním jak s autorem, tak i s postavou Van Veeterena a celou sérií. Jelikož se jedná již o 9. díl série, trochu jsem se bála nastoupit do rozjetého vlaku, neboť dávám přednost čtení sérií od prvního dílu. Autora si však mnozí chválili, a proto jsem se rozhodla trochu zariskovat, když se mi naskytla možnost přečíst si zrovna tento díl. Nakonec se mi risk vyplatil.

Jelikož jsem nic netušila ani o postavách ani o místě, kde se děj odehrává, zpočátku jsem byla malinko zmatená. Děj jsem si dle indicií zasadila do Nizozemí, i když mne trochu mátlo, že autorem je Švéd. Až po přečtení jsem se dozvěděla, že autor děj zasadil do fiktivního města Maardamu, což leccos vysvětlilo. Počáteční obavy však rychle vzaly za své a já se do příběhu velmi rychle ponořila.

Autor ve svém vyprávění rozvíjí charaktery více postav včetně vraha, jejich životy vám popíše vcelku detailně, a proto se dá jeho styl psaní popsat jako rozvláčnější. Pokud tedy dáváte přednost přímočarosti a nevyžíváte se v drobných detailech, raději sáhněte po jiném autorovi. I přes autorův rozvláčný styl vyprávění se jedná o velmi čtivé dílo, které vás vtáhne, ani nebudete vědět jak. Příběh vcelku rychle plyne, nechybí napětí ani nečekané zvraty. V tom mě autor velmi mile překvapil. I když si kolikrát budete jistí, kterým směrem se příběh rozvine, autor vás celkem často svými drobnými zvraty vyvede z míry.




Vlaštovka, kočka, růže, smrt se nese v poklidném duchu, autor se drží zavedených pravidel, jež jsou typická pro detektivní příběhy, nečekejte tedy žádnou akční jízdu, spíše poklidnou plavbu na moři s menšími či většími vlnami. 

Vůbec jsem nečekala, že mě zrovna tento autor a jeho příběh pohltí takovým způsobem, že nebudu vnímat své okolí a na každé otevření knihy se budu těšit. Myslím, že se poohlédnu i po předchozích Veeterenových případech i přesto, že mi tento díl prozradil některá fakta z předchozích dílů.

Knihu doporučuji jednak fanouškům Håkana Nessera a jednak čtenářům, kteří by si prostě jen rádi přečetli dobrou detektivku. Znát předchozí souvislosti není nutné, ale přesto bych doporučila se poohlédnout po prvních dílech a postupně se pak dočíst až k tomuto devátému. 


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA, kde si také knihu Vlaštovka, kočka, růže, smrt můžete koupit, a to jak v klasické, tak i v elektronické podobě. 



Continue Reading...