pátek 20. července 2018

Moje nová knihovna (1)



Hezký pozdní večer milí čtenáři.

Konečně jsem se dostala k sepsání článku o své nové knihovně, kterou pro mě (na moje přání) zhotovil manžel. 

Za dobu, co provozuji blog se mi totiž nakupilo velké množství knížek a jedna malá knihovna v ložnici už takové množství nemohla pojmout. Knihy jsem měla už ve dvou řadách a místo nebylo. Začala jsem si je skládat na komodu v obýváku a díky tomu přišel nápad nechat si udělat police až do stropu. Manžel souhlasil a slíbil, že se toho ujme. 

Nejprve jsme si to trochu naplánovali a poměřili a vyrazili do Hornbachu nechat si nařezat desky v požadované míře a počtu. K tomu jsme nakoupili hromadu konzolí, šroubků a hmoždinek. 

Začínala jsem být hodně natěšená, ale musela jsem počkat až bude mít manžel více času. Jednoho dne se do toho pustil a za týden bylo hotovo. Vrtání do panelu bylo celkem nepříjemné, a to nejen pro nás, ale nejspíš i pro sousedy, děr bylo totiž dost, ale jinak to nešlo. Když bylo to nejhorší za námi, začala jsem si v duchu plánovat, jak si knihy poskládám. Už delší dobu jsem je měla seřazené podle nakladatelství a rozhodla jsem se to tak nechat. Pak nadešel den D a já si knihy vyskládala a pak se už jen kochala.

Finální podoba vypadá zatím takto. Samozřejmě později knihy přibudou, mezery se zaplní, plánuji si pořídit nějaké ozdoby a blbůstky. V tom ještě nejsem úplně rozhodnutá, jak to pojmu, ale myslím, že se to časem vytříbí.

Na fotce je vidět, jak neumím fotit :D Aneb když knihovna vypadá, že plave :D

Z nadpisu článku jsme si jistě všimli jedničky v závorce. Rozhodla jsem se totiž, že představení své knihovny pojmu trochu jako seriál a vždy po nějaké době vám odhalím blíže další knihy, které se v ní ukrývají.

Dnes se podíváme na knihy ze spodní řady. Tam jsem si vyskládala všechny vysoké knihy, které jsem doma našla, aby byly hezky pohromadě. 




Z nakladatelství Tatran mám akorát Hostitele, kterého jsem teda ještě nečetla. Pak tři kousky z nakladatelství Leda - V mlze, Žena z kajuty č. 10 (přečteno) a Všude kolem černý les (nepřečteno).




V nakladatelství Ikar mám většinou knihy, které jsem ještě nečetla, až na pár výjimek - Čas odejít a Dívka ve vlaku mám přečteno, zbytek na své přečtení stále ještě čeká. 




Pokračování z předchozího obrázku. Přečteno mám akorát Manželovo tajemství, které se mi líbilo natolik, že jsem se rozhodla pořídit si další dvě knihy od Liane Moriarty. Časem bych chtěla všechny.




Nejvíc knih mám rozhodně z Knižního klubu. Hranice věčnosti jsem si koupila před dvěma lety, když jsem z blogem teprve začínala. Od autora mám přečtenou knihu Pád titánů, což je první díl z trilogie Století. Ten jsem měla kdysi půjčeny od kolegyně z práce a líbil se mi natolik, že jsem si pak pořídila třetí díl s tím, že Zimu světa si pořídím dodatečně. No a dodnes ji nemám 😀. Zmizelou od Gillian Flynn nemusím myslím ani představovat. Viděla jsem nejdříve film, pak si pořídila i knihu, kterou jsem opět ještě nečetla. To však nemohu říct o Skočném přílivu a Třetím hlasu. Prvně zmiňovaná kniha byla skvělá, druhá už mě tolik nenadchla a nejspíš ani proto jsem ještě nečetla Černý úsvit. Nedávno jsem však zjistila, že autorské dvojici vyjde koncem srpna čtvrtý díl s názvem Stále vládne mráz. Další dvě knihy mám také nepřečtené - Madam X jsem si koupila před časem v Levných knihách a Farmu z bazaru.




Následuje série s Kim Stoneovou, kterou napsala Angela Marsons, z níž mám přečtený zatím jen Němý křik a Ďábelské hry. Tichou modlitbu mám v plánech na léto a pak bych ráda pokračovala Otevřeným hrobem a Pokrevními pouty. Nepřečtenou mám bohužel i Oběť bez tváře, ale brzy to budu muset napravit, protože autorovi koncem srpna vychází druhý díl s názvem Devátý hrob, jak jsem nedávno zjistila na stránkách Knižního klubu.




Z poslední části mám přečtené pouze čtyři knihy - Manželé odvedle, Nefilim, Temnou hmotu a Marťana. Nejdéle na přečtení čekají Skleněná těla a Před pádem. Druhá zmiňovaná se objevila před časem ve výprodeji, což potěší, když jsem ji na loňské vánoce kupovala v plné ceně. Ale co už. S tím se občas musí počítat. Nedávno jsem ve výprodeji KK objevila i Spálenou oblohu a Poslední. Svědek se také prodává za pár kaček. K němu bych si ráda pořídila celou sérii, jedná se totiž o třetí díl. A já jsem hnidopich a čtu ráda série hezky popořádku. I když občas udělám výjimku, o čemž se brzy dozvíte z jedné recenze, kterou chystám.

Nakonec bych vám ráda ukázala celou knihovnu i s komodou, ať máte celkovou představu. Původně jsem chtěla přidávat i fotky, jak šel s instalací knihovny čas, ale rozhodla jsem se ukázat až konečný výsledek.

To je pro dnešek vše. Příště se můžete těšit na knihy z nakladatelství Motto, Mystery Press a Kniha Zlín. Vpravo mám pak vyhrazeno místo pro recenzní výtisky. Ale o tom až příště.

Snad se vám článek líbil 😊. Já osobně mám články o knihovnách hodně ráda. Ráda se kochám nad hezkými knihovnami, sleduji, jaké kdo má knížky a vkus. Určitě to každý znáte.



Děkuji za pozornost.

Continue Reading...