čtvrtek 25. října 2018

RECENZE: Hádanka jménem Oliver | Liz Nugent

Share it Please
autor: Liz Nugent
překlad: Vladimíra Fonfárová
originální název: Unravelling Oliver
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 304
anotace


Moje zhodnocení:


Oliver Ryan představuje úspěšného muže, který žije na předměstí se svou manželkou Alicí, která ilustruje dětské knihy, za což získala několik cen, ale jen do doby, než Oliver jednoho večera napadne Alici, jež následkem útoku upadne do kómatu. Nikdo jeho brutálnímu výpadu vůči manželce nemůže uvěřit. Alice byla svému muži vždy plně oddána a okolí jim jejich vztah závidělo. Oliver má dost co vysvětlovat...Jen on však ví, co vše musel udělat, aby získal svůj vysněný život a majetek. Postupně odhaluje svou minulost, která i jeho samotného šokuje.


Hádanka jménem Oliver je sice debutem irské autorky Liz Nugent, čeští čtenáři se však s její tvorbou mohli seznámit již dříve, neboť nakladatelství Omega začátkem roku vydalo autorčinu v pořadí druhou knihu V úkrytu, kterou jsem četla a recenzi na ni si můžete přečíst zde.

Liz Nugent se narodila v Dublinu, kde bydlí dodnes a kde se také odehrávají její romány. Hádanka jménem Oliver, která je předmětem této recenze, se v době svého vydání dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku.

Po nadšených ohlasech, které jsem před samotným přečtením knihy zaznamenala, jsem měla celkem vysoká očekávání. Myslím, že i díky tomu jsem po dočtení pocítila lehké zklamání. Více se dočtete níže.




Hlavním hrdinou, jak už název vypovídá, je Oliver Ryan, muž, jehož nějakým způsobem ovlivnila a formovala minulost, která z něj udělala muže, jakým je dnes. Příběh začíná v současnosti, zrovna chvíli po té, co Oliver surovým způsobem napadl svou manželku Alici, tichou a nenápadnou myšku, která byla manželovi plně oddána. Co vyvolalo tak brutální útok? Tuto otázku si položí každý čtenář a přesně o jejím zodpovězení je celý příběh, v němž se pátrá po příčině napadení Alice, jež je ukryta hluboko v minulosti.

Kniha je psána hned z několika pohledů, včetně Olivera. Postavy a jejich vyprávění se nepravidelně střídají a po malých kouscích čtenář zjišťuje, co stálo za Oliverovým výpadem. Taktéž on sám velmi zvolna odhaluje svou vlastní minulost, která ho nakonec velmi šokuje. Čtenář má však v některých okamžicích jasno mnohem dříve, než samotná postava Olivera.

Autorka velice dobře z psychologického hlediska propracovala postavy a jejich charaktery. O její schopnosti jsem se přesvědčila už v knize V úkrytu, která na tom byla velmi podobně. Zvrácené charaktery jsou autorčinou doménou. Příčiny však hledejme již v dětství. Autorka velmi dobře ukázala, že osobnost se formuje již v raném věku, působí na ni více faktorů, které spolu úzce souvisejí. Oliverův čin, který je nyní propírán a po jehož příčině se pátrá, není však jediným hrůzným činem, jenž provedl. Čtenář se snaží s pomocí vyprávění vedlejších postav přijít na to, kdo Oliver vlastně je. Zrůda či oběť?

Přiznám se, že já jsem se bohužel při čtení většinu času nudila. Chápu, že v knize jde v prvé řadě o psychologický rozbor, který se nejspíš nemohl jinak podat, neboť by kniha ztratila svůj smysl, ale když si vzpomenu na skvělý psychologický thriller V úkrytu, nemůžu se ubránit jistému srovnání. Knihou Hádanka jménem Oliver autorka debutovala, takže je v podstatě velmi pozitivní, že se ve své tvorbě zlepšuje, a to je jedině dobře. Na knize jde bohužel vidět, že se jedná právě o prvotinu, neboť s její druhou knihou V úkrytu se tato nedá vůbec srovnávat. Celkové vyprávění bylo takové mdlé, šedé, nezajímavé a velmi pomalu se rozplétaly nitky minulosti, které s brutálním činem v současnosti souvisely.

Líbilo se mi, jak autorka vylíčila předsudky panující v Irsku před pár desítkami let. Irsko bylo v té době hodně konzervativní a právě i tehdejší doba hodně ovlivnila, jakým směrem se  ubíraly rozhodné skutečnosti. Nebylo to tedy jen o člověku samotném či jeho minulosti, ale nezvratitelný sled událostí ovlivnil také čas, jakož i místo.

V knize nečekejte žádné výrazné zvraty, ale spíše poklidnější vyprávění, které někdy bývá o to děsivější. Já osobně však od knihy čekala více, po dočtení jsem cítila jakési zklamání, které by možná nenastalo, kdybych knihy četla chronologicky, jak je autorka napsala.

Knihu doporučím čtenářům, kteří si libují v psychologických rozborech a zvrácených myslích, působivé atmosféře soudobého i minulého Irska a nevadí jim pomalejší tempo vyprávění bez výrazných zvratů.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji eshopu Knihy Dobrovský, kde si také můžete knihu rovnou koupit.

4 komentáře:

  1. Na knihu jsem už koukala, ale podle anotace mi přišla, že by asi nebyla úplně tím, co by mě bavilo a ty si mi to svou recenzí více méně potvrdilo. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mi až tak úplně nesedla, ale překvapivě na ni čtu jen samá pozitiva. Ale chápu, na druhou stranu je fajn si nenapsat další knihu na wishlist :D

      Vymazat
  2. Myslím, že už samotná anotace by mě příliš nepřesvědčila k tomu to zkusit. :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za komentáře.