neděle 28. října 2018

RECENZE: Anděl smrti | Richard Sklář

Share it Please
autor: Richard Sklář
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2015
počet stran: 400
anotace


Moje zhodnocení:


Opět se setkáváme s hlavní hrdinkou Robertou, přezdívanou Bo, která žije v Ostravě a pracuje zde jako realitní makléřka. Bo se po patnáctidenní dovolené na zotavenou vydává do Radvanic za prvním klientem, architektem Mojmírem Zastrčilíkem, který chce prodat svůj rozlehlý dům se zahradou. Tento podnikatel po roce 1989 pracoval ve Fondu národního majetku a jako městský investor zneužil své postavení k nezákonnému obohacení. V případu figuroval i europoslanec Bedřich Cihlář a bývalý státní úředník Antonín Střílka. Tyto tři zkorumpované muže zavraždí krutým způsobem mstitel, který vzal takto spravedlnost do svých rukou. Bo se svým společníkem Říďou se sériovému vrahovi připletou pod nohy a začnou pátrat na vlastní pěst. Opět mohou použít své zkušenosti z tajných misí v zahraničí, kde působili jako příslušníci elitní jednotky.



Kniha Anděl smrti volně navazuje na Vilu na Sadové. Obě knihy napsal ostravský autor Richard Sklář, ale teprve Anděl smrti byl vydán u nakladatelství Grada pod značkou Cosmopolis.

Richard Sklář se narodil 9.7.1968 v Bohumíně, dětství prožil v Orlové. Je absolventem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Působí jako spisovatel na volné noze. Jeho tvorba vychází z podrobné znalosti města Ostravy a jejího bezprostředního okolí. V Ostravě žije již přes dvacet let a za tu dobu poznal spoustu zajímavých lidí a partyzánských stezek, což se následně odráží v jeho literární tvorbě. Díky svým kontaktům a zkušenostem zná i zapadlá a zapomenutá zákoutí Ostravy a využívá je ve svých příbězích. 

I v této knize se opět setkáváme s hlavní hrdinkou Robertou, přáteli přezdívanou jednoduše Bo, která pracuje jako realitní makléřka. S jejím společníkem, zvaným Říďa, je pojí dlouholeté přátelství a zároveň stejná minulost, kdy oba pracovali pro ministerstvo vnitra jako příslušníci elitní jednotky. Tentokrát však  mají co do činění se sériovým vrahem, který je samozvaným mstitelem a vzal spravedlnost do svých rukou. Bo s Říďou se právě k jedné takové vraždě připletou a Bo se stane hlavní podezřelou.  Oba tak budou muset použít své bohaté zkušenosti z tajných misí a vypátrat sériového vraha dřív, než udeří znovu.




Pokud jste (stejně jako já) již četli předchozí autorovu knihu Vila na Sadové (minirecenzi si můžete přečíst zde), nepřekvapí vás autorův rozvláčný styl, který mě upřímně moc nesedl. Opět se setkáváme s detailními popisy jídla, pití, hygieny a ostatních běžných denních úkonů, které jsou zpočátku sympatické a působí lidštěji, ale časem vás začnou unavovat. Kniha je objemná nejen počtem stran, ale i svou velikostí a myslím, že by příběhu jen prospělo jej mírně seškrtat. 

Popis ostravských reálií jsem si užívala, neboť jsem rozená Ostravačka a většinu míst a ulic, kde se děj odehrává, znám. Je vidět, že autor tato místa moc dobře zná a popisy jsou autentické. Zároveň se mu povedlo vyzdvihnout ostravskou povahu, nejen co se týče slovníku a ostravských výrazů, ale i ostravského humoru. Obě ústřední postavy se skvěle doplňují a přiznám se, že jsem se při jejich slovních "přestřelkách" náramně bavila.

Děj je dostatečně napínavý už od prvních stránek, ale nebýt podrobných popisů, měl by větší grády. Navíc se zde setkáte s dost drastickými a krvavými scénami, které by pro některého čtenáře mohly být až příliš. Osobně mám dost načteno a považuji se za otrlou, ale některé scény nedělaly dobře ani mně. 

Pokud bych měla srovnat Vilu na Sadové a Anděla smrti, Vila na Sadové mi přišla o něco atraktivnější díky dějové lince odehrávající se v protektorátní Ostravě. Bohužel popisy u obou knih byly doslova ubíjející, na čtení jsem se tolik netěšila, jak jsem normálně zvyklá a dost mě to po pravdě mrzelo, protože jsem si byla jistá, že děj odehrávající se v Ostravě, si musím rozhodně užít. 

Závěr byl sice mírně překombinovaný, ale nic, co by se nedalo skousnout. Přesto jsem ráda, že už mám knihu za sebou. 

Knihu doporučím těm čtenářům, kterým nevadí podrobné popisy běžných denních a dá se říct jakýchkoliv úkonů, neštítí se krve a drastičtějších scén a chtějí poznat pravou ostravskou náturu. 


✰✰✰  


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si Anděla smrti můžete přímo koupit.

6 komentářů:

  1. Tak teď jsi mě dostala. Anděl smrti navazuje na Vilu na Sadové? A sakra :D I já měla podobné pocity (s Morgenlandem) a ne vždy jsem se na knihu těšila právě díky rozvláčnosti. Přesto jsem ráda, že jsem ji přečetla. Tato kniha ale vypadá zajímavě a určitě se po ní časem podívám. Pěkná recenze a parádní fotka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, navazuje, sice volně, ale i tak. Já si to právě chtěla přečíst popořadě a jsem z těch dvou knih už úplně unavená :D Ty rozvleklé popisy mě málem ubily :D
      Na Morgenland se těším hlavně z toho důvodu, že tam budou jiné postavy, jinak bych už to asi nezvládla :D

      Vymazat
  2. Po pravdě můžu říct, že mě minula už první kniha. A myslím, že toho ani nelituji :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že jsi o žádné zásadní literární dílo nepřišla :-))

      Vymazat
  3. Myslím, že tady by mě docela odradila obálka... Je to ztelesnění mé dětské noční můry :D

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za komentáře.