RECENZE: Panny a netvor | Roman Cílek

By: Marcela Pudichová on 20:41

Share it Please

Tweet

autor: Roman Cílek
nakladatelství: MOBA (Moravská bastei)
rok vydání: 2018
počet stran: 280
oficiální anotace

Moje zhodnocení:

Postarší dáma žádá policii, aby hledala jejího dospělého syna, kterého již několik dní postrádá, ale sama si v duchu není jistá, zda si opravdu přeje, aby ho policie našla. Obává se totiž, že její syn je patologický násilník, poznamenaný nenávistí vůči mladým ženám. Toto je krátká anotace jedné z povídek, která potvrzuje, že autor je mistrem v dramatickém líčení vypjatých lidských osudů.

✽

Kniha Panny a netvor obsahuje třináct povídek s kriminální zápletkou, z nichž jedna dala celé knize jméno. Autorem není nikdo jiný než Roman Cílek, který má na svém kontě již mnoho různých detektivních příběhů či povídek. Autor však nepíše jen detektivky, ale věnuje se i literatuře faktu.

Povídky v knize obsažené jsou různorodé, stejně tak i zločiny a jejich pachatelé. Některý detektivní příběh je kratší, jiný naopak delší, ale všechny si zachovávají svou kvalitu. Je totiž umění rozepsat na pár stranách originální zápletku tak, aby čtenáře nejen zaujala, ale byla i dostatečně čtivá a nutila čtenáře přečíst si ji až do konce. 

Povídky se nijak neprolínají, každá z nich je samostatnou detektivní povídkou, ale v několika povídkách vystupují tytéž postavy. Styl vypravování je jednoduchý, je vidět, že autor se svému řemeslu věnuje už mnoho let, souvětí nejsou kostrbatá, mají hlavu a patu a čtou se velmi dobře. Co se týče zápletek, ty jsou velmi rozmanité, ale jak už to tak bývá, některé povídky mě bavily více a jiné méně. Krátké detektivní povídky sice nikdy nemohou dosáhnout kvalit detektivního příběhu o 300 stranách, přesto jsem si jejich čtení užila od začátku do konce. Nejpovedenější mi přišly povídky Trojúhelník o čtyřech stranách, Sklidíš jen to, co jsi zasel, Jako když se valí šutry a Blízký dotek třaskaviny.

Co mi malinko na autorových povídkách vadilo, bylo rychlé odkrytí pointy a tím pádem i bleskové utnutí celého příběhu. Nejspíš to byl autorův záměr, ale já se vždycky malinko vzpamatovávala, že už je zčistajasna konec. Někdy mi to bylo až líto. Rozhodně si totiž myslím, že některé povídky měly potenciál stát se samostatným detektivním příběhem.

Závěrem bych chtěla uvést, že se jedná o oddechové čtení, jež doporučuji všem, kteří nemají čas na klasickou detektivku. Ne každý má rád povídky, ale tyto považuji za příjemné, oddechové, nenáročné a vhodné na zkrácení delších chvil. Jejich bezespornou výhodou je, že po ukončení jedné povídky nejste nuceni bezprostředně začít číst následující, ale knihu můžete kdykoliv odložit. Jsou pro svůj rozsah proto vhodné i pro příležitostné čtenáře. 

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA, kde si také můžete knihu Panny a netvor zakoupit.