překlad: Eva Kondrysová
originální název: Murder on the Orient Express (1934)
nakladatelství: Knižní klub
rok vydání: 2017
počet stran: 256
anotace
Moje zhodnocení:
Hercule Poirot přijíždí do Istanbulu, aby si zde odpočinul a prohlédl místní pamětihodnosti poté, co vyřešil v Sýrii jeden případ. Krátce na to je však telegramem odvolán neodkladně do Anglie a pro cestu se rozhodne využít Orient-expres. Po nástupu ho upoutá jeden pasažér - Američan Samuel Edward Ratchett, který Poirotovi nabídne mimořádně vysokou odměnu za to, že jej detektiv ochrání před vražedným spiknutím. Poirot odmítne a následujícího rána je Ratchett nalezen ve svém kupé ubodán k smrti. Aby toho nebylo málo, Orient-expres uvízne v závějích a jediným možným závěrem je, že se vrah pohybuje mezi pasažéry. Každý z cestujících má své tajemství a také se dostává do hledáčku Hercula Poirota.
✽
Knihu Vražda v Orient-expresu od královny detektivek Agathy Christie jsem dostala loni na Vánoce a trochu mě mrzelo, že jsem se ke knize dříve nedostala. Od Agathy Christie jsem četla jen tři knihy, ale jelikož detektivky miluji, ihned jsem si autorku oblíbila. Vůbec jsem tedy nepochybovala o tom, že by se mi kniha nelíbila.
Předtím jsem žádné přečtené dílo Agathy Christie nerecenzovala, takže je to pro mne čest, ale zároveň mám z toho trochu obavy. Přesto jsem ji napsala s chutí a doufám, že si ji také s chutí přečtete.
Jak je výše v krátké anotaci zmíněno, slavný belgický detektiv Hercule Poirot se čirou náhodou ocitá v Orient-expresu, luxusním vlaku s lůžkovými vozy, který spojuje Paříž s Instanbulem, v němž je brzy spáchána vražda. Mrtvým mužem je bohatý Američan Ratchett, který působil nepříjemně nejen na ostatní pasažéry, ale také na samotného Hercula Poirota, který odmítl Američanovu žádost o pomoc. Jelikož je nemožné zavolat policii, protože vlak uvízl ve sněhových závějích, požádá monsieur Bouc, ředitel společnosti Compagnie Internationale des Wagons-Lits, o pomoc při vyšetřování samotného Hercula Poirota, s nímž se zná již hezkou řádku let.
Kniha je rozdělena na tři části: Fakta, Výpovědi a Hercule Poirot si sedne a přemýšlí. V té první, jak již název napovídá, se seznámíme s fakty, která jsou daná. Do očí vás totiž praští pozoruhodná skladba cestujících, kde každý vyniká jiným druhem výstřednosti: ruská hraběnka Dragomirovová, její německá služebná, maďarský diplomatický pár, italský podnikatel nebo onen velmi nepříjemně působící Američan Ratchett se svým komorníkem.
V části nazvané Výpovědi si Hercule Poirot zve jednotlivé cestující, které vyslýchá. Vcelku brzy je jasná posloupnost událostí, ale přesto některé věci zde nehrají. Ve třetí a zároveň poslední části Hercule Poirot přemýšlí nad možnými souvislostmi a snaží se označit vraha. Na povrch vypluje nejedno tajemství a závěr překvapí i ostříleného čtenáře detektivek.
Co se týče charakteristiky jednotlivých postav, o té zde nemůže být ani řeč, neboť jejich popisy jsou velice povrchní a bližší informace se dozvídáme pouze z jejich svědeckých výpovědí. Postavy jsou však natolik zvláštní a odlišné, že je s přehledem od sebe rozeznáte a nebudou se vám plést.
Kniha se od začátku četla téměř sama. Autorka dlouho neotálela a krátce po prvotním seznámení s cestujícími dojde záhy ke zločinu. Krvavé scény zde nehledejte. Je znát, že autorka se v nich nijak nevyžívá a celý popis mrtvého dokáže shrnout na pár řádcích. Nejvíce prostoru se jako obvykle dostalo Poirotovým myšlenkám a dedukcím a brutální zločin tak ustupuje do pozadí. Děj nabídne čtenáři v krátkém čase mnoho informací, ale nemusíte se bát, že byste se ztratili. Dynamičnost a nepředvídatelnost děje si udrží vaši plnou pozornost až do konce. Já si vrahem nebyla vůbec jistá a podezřívala snad všechny cestující. Zápletka je neotřelá a myslím, že na konci budete překvapeni stejně jako já. Vodítek k uhádnutí vraha není moc, ale zpětně si na jednu podezřelou okolnost v začátku příběhu vzpomínám.
Nejvíce se mi na knize líbila historická atmosféra a atraktivní prostředí luxusního vlaku. Určitě se jedná o jeden z hlavních důvodů (ale samozřejmě ne jediným), proč se kniha stala tak moc oblíbenou a dočkala se několika filmových adaptací.
Autorka nepotřebuje 500 stran, aby napsala skvělou detektivku. Nepotřebuje k tomu ani příliš krvavé scény či sprostá slova. Její detektivky mají úroveň, skvělé dialogy, ale hlavně dostatečnou dávku napětí, která si udrží vaši pozornost až do konce. Zápletky jsou výtečně promyšlené a v závěru do sebe vše logicky zapadne.
Pokud tedy máte rádi detektivní příběhy a ještě jste Vraždu v Orient-expresu nečetli, neuděláte touto knihou chybu a troufám si tvrdit, že po jejím přečtení budete nadšeni stejně jako já a další knihy Agathy Christie si nenecháte ujít.
V části nazvané Výpovědi si Hercule Poirot zve jednotlivé cestující, které vyslýchá. Vcelku brzy je jasná posloupnost událostí, ale přesto některé věci zde nehrají. Ve třetí a zároveň poslední části Hercule Poirot přemýšlí nad možnými souvislostmi a snaží se označit vraha. Na povrch vypluje nejedno tajemství a závěr překvapí i ostříleného čtenáře detektivek.
Co se týče charakteristiky jednotlivých postav, o té zde nemůže být ani řeč, neboť jejich popisy jsou velice povrchní a bližší informace se dozvídáme pouze z jejich svědeckých výpovědí. Postavy jsou však natolik zvláštní a odlišné, že je s přehledem od sebe rozeznáte a nebudou se vám plést.
Kniha se od začátku četla téměř sama. Autorka dlouho neotálela a krátce po prvotním seznámení s cestujícími dojde záhy ke zločinu. Krvavé scény zde nehledejte. Je znát, že autorka se v nich nijak nevyžívá a celý popis mrtvého dokáže shrnout na pár řádcích. Nejvíce prostoru se jako obvykle dostalo Poirotovým myšlenkám a dedukcím a brutální zločin tak ustupuje do pozadí. Děj nabídne čtenáři v krátkém čase mnoho informací, ale nemusíte se bát, že byste se ztratili. Dynamičnost a nepředvídatelnost děje si udrží vaši plnou pozornost až do konce. Já si vrahem nebyla vůbec jistá a podezřívala snad všechny cestující. Zápletka je neotřelá a myslím, že na konci budete překvapeni stejně jako já. Vodítek k uhádnutí vraha není moc, ale zpětně si na jednu podezřelou okolnost v začátku příběhu vzpomínám.
Nejvíce se mi na knize líbila historická atmosféra a atraktivní prostředí luxusního vlaku. Určitě se jedná o jeden z hlavních důvodů (ale samozřejmě ne jediným), proč se kniha stala tak moc oblíbenou a dočkala se několika filmových adaptací.
Autorka nepotřebuje 500 stran, aby napsala skvělou detektivku. Nepotřebuje k tomu ani příliš krvavé scény či sprostá slova. Její detektivky mají úroveň, skvělé dialogy, ale hlavně dostatečnou dávku napětí, která si udrží vaši pozornost až do konce. Zápletky jsou výtečně promyšlené a v závěru do sebe vše logicky zapadne.
Pokud tedy máte rádi detektivní příběhy a ještě jste Vraždu v Orient-expresu nečetli, neuděláte touto knihou chybu a troufám si tvrdit, že po jejím přečtení budete nadšeni stejně jako já a další knihy Agathy Christie si nenecháte ujít.
✰✰✰✰✰
Oblíbili jste si Agathu Christie?
Četli jste Vraždu v Orient-expresu či viděli nejnovější filmovou adaptaci?
Moc ráda si přečtu vaše názory v komentářích.
pěkně napsaná recenze, která láká si knihu ihned přečíst
OdpovědětVymazatMoc děkuji za přečtení i milý komentář :-) Knížka je skvělá, rozhodně doporučuji :-)
VymazatPoirot je moje srdcovka, a kdo nezná tuhle knihu jako by nebyl! Skvělá recenze :-)
OdpovědětVymazatSouhlasím! A moc děkuji :-)
VymazatTuhle Agathu s filmovou obálkou jsem darovala babičce k narozeninám (leden 2018), jelikož je milovnicí této spisovatelky. Přiznám se, že já jsem od ní dosud nic nečetla. Ale viděla jsem nedávno alespoň film :-)
OdpovědětVymazatAgatha se mi moc líbí a její zápletky mě baví :-) Ten nový film jsem ještě neviděla, ale určitě ho mám v plánu. Trochu počkám, až zapomenu všechny detaily z knihy (i když pachatele se mi zapomenout asi nepodaří) :-D.
Vymazat