sobota 28. prosince 2019

RECENZE: Jak zvířátka chodí spát | Anne-Kristin zur Brügge

autor: Anne-Kristin zur Brügge
ilustrátor: Marina Rachner
překlad: nezjištěno
originální název: Wie kleine Tiere schlafen gehen (2013)
nakladatelství: Kazda
rok vydání: 2019
počet stran: 16
anotace


Moje zhodnocení:


Krásné ilustrované leporelo pro nejmenší čtenáře, z něhož se dozvíte, jak chodí spát lvíče,  myška, opička, sovička a další zvířátka. 


S novou spoluprací s nakladatelstvím Kazda jsem si mimo jiné vybrala i tohle nádherně ilustrované leporelo pro čtenáře od 18 měsíců, které v sobě ukrývá krátké verše spojené s usínáním různých zvířátek.


Na šestnácti stranách se pokocháte krásnými ilustracemi a ještě roztomilejšími veršíky, které se budou líbit nejmenším čtenářům. Můj tříletý syn Kristiánek si leporelo ihned zamiloval - nejvíce se mu líbí veršík o malé myšičce a opičce. Jak je uspává jejich maminka nebo tatínek? To se dozvíte přečtením této knížky, která je určená na předříkání na dobrou noc.

"Tichounce hvízdá velká myš,
tu maličkou hned uvidíš.
Maminka uspává myšičku:
'Nastav ouško, ať slyšíš mou písničku'."



Některá zvířátka usínají s písničkou, jiná probíráním kožíšku, další povídáním nebo třeba stočením do klubíčka. Větší děti už s radostí pojmenují každé zvířátko a spojí si rituál s jejich usínáním. Poslední dvojstrana je věnována usínání malých dětí. 

"O zvířátkách už leccos víme.
A jak to u nás provádíme?"



Tohle leporelo doporučuji všem maminkám a tatínkům, jejichž děti jsou před usínáním neklidné a nechtějí jít včas spát. Třeba je tahle krásná knížka zaujme a rády si na dobrou noc nechají předčítat.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelstív Kazda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

středa 18. prosince 2019

RECENZE: Vykrvácet | Michael Robotham

autor: Michael Robotham
překlad: Martina Buchlová
originální název: Bleed for Me (2010)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 504
anotace


Moje zhodnocení:


Čtvrtý případ Joa O'Loughlina, který se tentokrát pokusí odhalit tajemství, která skrývá mysl Sienny Hegartyové, kamarádky Joeovy dcery Charlie. Sienna se jednoho dne objeví u dveří jeho domu v šoku a celá od krve s tím, že není schopna říct, co se stalo. Po té je u ní doma objeveno tělo jejího otce, Rona Hegartyho, bývalého policisty a zjistí se, že krev, kterou měla Sienna na sobě, patří jejímu otci. Sienna se tak stává hlavní podezřelou z vraždy svého otce, ale ta tvrdí, že si nic nepamatuje. Joe začne pomalu odkrývat spletité klubko lží a zvráceností, které sahají hluboko do minulosti…


Poprvé jsem se setkala s Joem O'Loughlinem v knize Řekni lituji (MOBA, 2015), kterou jsem četla v roce 2015, tedy v době, kdy u nás tato kniha vyšla. Až letos jsem se rozhodla přečíst si celou sérii od začátku, tedy postupně od prvního dílu, kterým je V podezření (MOBA, 2015), následují Amnézie (MOBA, 2016), Střepy (MOBA, 2017) a Vykrvácet (MOBA, 2019). V roce 2020 se čtenáři mohou těšit na pátý díl s názvem Vraky, který by měl vyjít na jaře.

Profesor Joseph O'Loughlin, kterému všichni říkají Joe, pracoval jako klinický psycholog, nyní však přednáší psychologii na univerzitě. Bojuje s Parkinsonem, chorobou, která se u něj projevila před pár lety a která mu často komplikuje běžný život. Zhruba před dvěma lety ohrozil rodinu tím, že se podílel na jednom policejním vyšetřování, což vyústilo v rozluku s jeho ženou Julianne, se kterou již nesdílí společnou domácnost. I tentokrát se zapojí, ač ne vlastní vinou, do vyšetřování, když se jednoho dne u jeho dveří objeví Sienna, kamarádka a spolužačka jeho dcery Charlie, celá od krve, v šoku a neschopná říct, co se stalo. Případ vraždy Siennina otce dostává na starost inspektorka Ronnie Crayová, která je přesvědčena o Siennině vině. Joe dostane za úkol vypracovat psychologický profil dívky a věří, že je Sienna nevinná. 

Joe se při nesnázích obrací na svého přítele Vincenta Ruize, vysloužilého policisty, s nímž se čtenáři mohli seznámit v díle nazvaném Amnézie, ve kterém si s Joem prohodili hlavní role. Jejich vzájemné špičkování a hlášky mě pobavily i tentokrát. V nynějším díle se pouští do společného pátrání na vlastní pěst.


Postavu Joea O'Loughlina si musí oblíbit snad každý čtenář. Joe je sice v prvé řadě psycholog, i když nyní jen přednášející, ale především otec dvou dcer, které velmi miluje a udělal by pro ně cokoliv. To se týká i jeho stále ještě manželky Julianne, kterou miluje, ale její rozhodnutí odejít respektuje. Joe je sympaťák, statečně bojuje se svou nemocí, nikdy neodmítá žádost o pomoc, navíc neschovává žádné kostlivce ve skříni, autor jej vykreslil jako normálního tátu od rodiny, který se sice potýká se zdravotními problémy, ale nevzdává se.

Co se týče zápletky, ta se opět zpočátku tváří velmi jednoduše až banálně, ale opak je pravdou. Joe spolu se čtenářem začíná pomalu odkrývat tajemství rodiny Hegartyovy, na povrch vyplouvají Sienniny psychické problémy, které po hrůzném zážitku vyvrcholí v apatii. Jelikož je Joe schopný psycholog, často dokáže odhadnout lidi pouze z jejich projevu a chování a málokdy se plete. Zápletka se s další stránkou a kapitolou nabaluje do obřích rozměrů a čtenář zjistí, že to, co se vydávalo za pouhou vraždu policisty, se promění v něco hodně temného a prohnilého.

Autor píše velmi čtivým stylem, takže čtenáře svým vyprávěním strhne tak, že nebude moct od příběhu jen tak odejít. I když kniha čítá 500 stran, ani na chvíli nepocítíte nudu a nenarazíte na žádná hluchá místa. Děj je plynulý, napínavý, plný nečekaných odhalení a i když jsem si vraha tipla správně ještě před koncem, v žádném případě mi tato skutečnost nezkazila dojem ze čtení. 

Celou sérii doporučuji všem milovníkům detektivek, kteří upřednostňují dobře vykreslené postavy se skvěle vypracovanou psychologií a kteří prahnou po výborně propracovaných příbězích naoko komplikovaných s pořádnou dávkou napětí.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete zde, a to včetně elektronické podoby.
Continue Reading...

sobota 14. prosince 2019

RECENZE: Jak Grinch ukradl Vánoce! | Dr. Seuss

autor: Dr. Seuss (p)
překlad: Alena Snelling
originální název: How the Grinch Stole Christmas! (1957)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Drobek
rok vydání: 2018
počet stran: 64
anotace


Moje zhodnocení:


Kdovíci z Kdovíkova se těší na Vánoce a Grinch, zelená příšera, která z duše nesnáší Vánoce, dostane příšerný nápad, a sice že letos Vánoce Kdovíkům ukradne. Jakým způsobem se dají ukrást Vánoce? A je to vůbec možné? To se dozvíte, když si přečtete tuto krátkou veršovanou knížku.


Asi neexistuje nikdo, kdo by neznal Grinche, a to jak v knižní či v té filmové podobě. Já se přiznám, že jsem do nedávné doby neznala ani jedno. Když mi tedy nakladatelství Dobrovský nabídlo k recenzi knížku Jak Grinch ukradl Vánoce!, neváhala jsem ani na okamžik a těšila se, že si spolu se synem přečteme jeden nadčasový vánoční příběh.


Nejprve mě překvapil formát knihy, který připomíná spíše sešitové vydání velikosti A4. Jelikož se jedná o vánoční příběh, který je určen k opakovanému čtení, obávám se, že kniha časem nebude v úplně nejlepším stavu, což je dle mého názoru škoda.


Příběh je velmi krátký, napsaný ve verších, nechybí mu vtip ani ponaučení, zároveň je plný jednoduchých, avšak krásných ilustrací, jež potěší oko dětského i dospělého čtenáře. Písmo je dost velké, takže kniha je vhodná i pro začínajícího čtenáře.


Bohužel se však přiznám, že mě příběh nějak zvlášť nenadchnul. Syna kniha potěšila velmi, denně ji bere do rukou a chce, abych mu četla. Při hlasitém čtení mi však některá slova a rýmy nejdou „přes pusu“, špatně se vyslovují, verše se kolikrát ani nerýmují. Toto bych však přičetla k tíži českému překladu, který se podle mě příliš nepovedl. 

Grinch mi k srdci bohužel nepřirostl a ani celkový příběh mě nijak nezaujal. O to více se chci podívat na zfilmovaného Grinche, třeba mu v této podobě přijdu více na chuť.


I když já z Grince příliš nadšená nebyla, přesto věřím, že si jej oblíbili (a oblíbí) mnozí čtenáři, kteří se k jeho příběhu budou každoročně vracet a ve vánočním čase si jej vychutnají plnými doušky. 


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Jak Grinch ukradl Vánoce! vydal pod značkou Drobek. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

středa 11. prosince 2019

RECENZE: Ledový strach | Mads Peder Nordbo

autor: Mads Peder Nordbo
překlad: Michaela Weberová
originální název: Kold Angst (2018)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Vendeta
rok vydání: 2019
počet stran: 440
anotace


Moje zhodnocení:


Matthew se opět setkává s Tupaarnaq, která se do Nuuku vrátila, aby mu pomohla s hledáním jeho sestry Arnaq, jež zmizela po víkendovém pobytu s dánskými přáteli v odlehlé oblasti Færingehavnu. Když Matthew s Tupaarnaq zmíněnou oblast navštíví, najdou v jednom zchátralém domě mnoho krve, což vysvětluje hodně. Žije Arnaq?
Matthew brzy zjišťuje, že byl zatažen do podivné hry, v jejíž roli hraje nejen jeho nevlastní sestra Arnaq, ale i otec, kterého neviděl 24 let. Ten byl totiž jako mladý voják součástí tajného a smrtícího experimentu, který vedl k tragédii, a Tom, Matthewův otec, byl obviněn z dvojnásobné vraždy. Byl donucen uprchnout a žít dlouhá léta v utajení. Zmizení Arnaq opráší tento starý případ, dávná tajemství se začínají vymykat kontrole a vyplouvat na povrch.


Po přečtení prvního dílu Bez kůže dánského autora Madse Pedera Nordbo, který se mi moc líbil (recenze zde), jsem si nemohla ujít ani pokračování s názvem Ledový strach, odehrávající se opět v Grónsku, zemi pokryté ledem a sněhem, kde se dějí otřesné zločiny.


Stejně jako v prvním díle, i tentokrát čtenáře provází příběhem novinář Matthew, který se po tragické autonehodě, při níž zemřela jeho manželka a nenarozená dcera, do Grónska odstěhoval. Když zmizí jeho nevlastní sestra Arnaq, spolu s navenek drsnou a nepřístupnou kamarádkou Tupaarnaq, jejíž život poznamenalo hned několik tragických událostí, za něž si odpykala trest odnětí svobody, se pouští společně s příslušníky grónské policie do pátrání po zmizelé sestře. Arnačin případ otevírá případ Mathewova otce Toma, který se kdysi účastnil vojenského tajného experimentu, který skončil smrtí. Poté se Tom musel ukrývat a žít v utajení. Nyní, po 24 letech, se otec Matthewovi ozve, což neunikne ani americké vládě, která na Matthewa začne tlačit, aby se s Tomem setkal a pomohl vysvětlit události z roku 1990. 

Autor se často odkazuje na předchozí díl, díky čemuž je čtenář neustále v obraze, a pokud předchozí díl nečetl, neuniknou mu žádné souvislosti. Přesto doporučuji plynule navázat z knihy Bez kůže na Ledový strach. Čtení si tak mnohem více užijete a budete se lehce orientovat nejen v příběhu, ale také ve jménech, která mi, přiznám se, v prvním díle dělala trochu problémy.

Děj se odehrává ve dvou časových rovinách, a to v roce 1990, kdy probíhal utajený experiment na vojenské základně v Thule, a v současnosti, která je zasazena do roku 2014. Obě dějové linky jsou poutavě napsané, aby se na konci propojily, přičemž na povrch vyplují dávná tajemství, která neměla být nikdy odhalena.


Autor je mistr ve vyprávění, ale především v popisu reálií ledem pokrytého Grónska, místních zvyklostí, kultury, ale i politiky, která v příběhu hraje nemalou roli. Atmosféra mrazivého Grónska je skvěle vykreslena, až máte pocit, že jste se v příběhu ocitli spolu s postavami. Jak drsná je grónská krajina, stejně drsné jsou i příběhy, které se zde odehrávají. Slabším povahám toto dílo doporučuji se vší obezřetností! Odlehlá místa, samota a dlouhotrvající tma totiž ovlivní i toho nejotrlejšího jedince. Zkažené mysli vstupují do popředí a čtenář nestačí žasnout. Věřím, že si autor vše nevymyslel a  zneužívání je velkým tamním problémem. Aspoň já jsem měla ten dojem. Nechť si jej však každý čtenář utvoří sám.

I když ani Ledový strach (stejně jako Bez kůže) nehodnotím plným počtem, přesto mohu obě knihy s klidným srdcem doporučit fanouškům mrazivých detektivek, ze kterých vám bude tuhnout krev v žilách.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Ledový strach vydal pod značkou Vendeta. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

úterý 10. prosince 2019

RECENZE: 21 lekcí pro 21. století | Yuval Noah Harari

autor: Yuval Noah Harari
překlad: Zdena Gubalová
originální název: 21 Lessons for the 21st Century (2018)
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2019
počet stran: 392
anotace


Moje zhodnocení:


Autor se ve své první knize Sapiens zabýval minulostí lidstva, v druhé knize nazvané Homo Deus autor nahlížel do jeho budoucnosti. V knize nazvané 21 lekcí pro 21. století se Yuval Noah Harari zaměřuje na současné dění - na to co nás čeká a nemine v nejbližší době. Upozorní na hlavní problémy tohoto světa a bude nápomocný k tomu, jak si s nimi poradit.


K touze přečíst si knihu autora globálních bestsellerů Yuvala Noaha Harariho mě přivedla především zvědavost. Jak se mi jeho třetí u nás vydaná kniha s názvem 21 lekcí pro 21. století líbila a co na ni říkám, si můžete přečíst v recenzi níže.


Předně chci uvést, jak sám autor v úvodu této knihy zmiňuje, že tato kniha vznikla především z novinových článků a často obsahuje odpovědi na otázky čtenářů a novinářů, které autor již časopisecky publikoval. Přiznám se, že to mě trochu zarazilo, ale jelikož s autorem nemám žádné zkušenosti, nemusela jsem se obávat čtení totožných textů.

Shlédnutím obsahu čtenář dostane přehled, kterým tématům se autor bude věnovat. Kniha je rozdělena na pět velkých částí: Problém vědecko-technické revoluce, Problém politiky, Zoufalství a naděje, Pravda a Houževnatost. Je pravda, že tyto názvy částí vám asi mnoho neprozradí, ale jednotlivé kapitoly už ano.

Autor knihu pojal dost obecně - řeší mnoho témat na celkem malém prostoru. Je tedy jasné, že se každému tématu nevěnuje příliš do hloubky, ale mnohdy jen povrchně. Na druhou stranu má autor můj obdiv, neboť se mu povedlo vměstnat do knihy veškeré problémy dnešního světa - od hrozby umělé inteligence, nukleární války či ekologické hrozby, přes imigraci, rasismus, nacionalismus, po terorismus, hrozící válku, sekularismus, dozvíte se, jakou moc mohou mít falešné zprávy, ale zamyslíte se například i nad smyslem života. Na konci knihy narazíte mimo Poděkování na Poznámky a vysvětlivky ke každým kapitolám a Rejstřík s hesly.

Jelikož nemám zkušenosti s předchozími autorovými knihami ani s podobnou literaturou zabývající se problémy dnešního světa, mohu konstatovat, že mě tato kniha nenásilně zasvětila do dané problematiky. Věřím však, že náročnější čtenáři by mohli mít výhrady, neboť sám autor přiznává, že kniha je sestavená z jeho dříve publikovaných článků.


K zamyšlení mě přinutila 19. kapitola týkající se vzdělání se stejnojmenným názvem. "My si neumíme představit, čím se budou lidé živit za třicet let, jak budou fungovat armády a byrokracie, nevíme nic ani o budoucích vztazích mezi pohlavími. Mnozí budou žít déle a lidské tělo zřejmě prodělá revoluci. Co s námi asi provede mozek spolupracující s algoritmy? Jisté je jen jedno, většina znalostí dnešním dětem v roce 2050 k ničemu nebude."

Některé části a kapitoly mě zaujaly méně, některé více. Autorovy myšlenky jsem hltala hlavně v posledních dvou částech knihy, tedy v Části IV. nazvané Pravda a v Části V., tedy poslední, nazvané Houževnatost. Líbí se mi, že se autor nebojí (ba ani nestydí) říct svůj názor na mnohdy ožehavá témata, která vedou vždy k vyčerpávající a často nekonečné diskuzi.

Knihu doporučuji všem čtenářům, kteří by si rádi rozšířily obzory o celkovém dění světa, jeho chodu, pozadí jeho fungování a o největších hrozbách pro lidstvo i planetu.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Dagmar Červenkové z nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pondělí 2. prosince 2019

RECENZE: Kanibal z Nine Elms | Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Nine Elms (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 464
anotace


Moje zhodnocení:


Před patnácti lety přežila Kate Marshallová útok vraha nazývaného jako Kanibal z Nine Elms. Poté Kate u policie skončila a začala se věnovat přednáškám o sériových vrazích na vysoké škole. Když se objeví tělo mladé ženy, jejíž způsob smrti až nápadně připomíná modus operandi Kanibala z Nine Elms, který je však zavřený v nejpřísnější věznici, patolog Alex kontaktuje Kate za účelem konzultace. Mezitím se Kate ozvou rodiče Malcolm a Sheila Murrayovi, kteří již 20 let pohřešují svou dceru Caitlyn, kdy mají podezření, že jejím vrahem by mohl být Kanibal z Nine Elms. Kate se spolu s asistentem z vysoké školy Tristanem pouští do soukromého pátrání po pohřešované dívce. Zároveň však je nutné dopadnout napodobitele Kanibala z Nine Elms, který si říká Fanoušek…


Na novou sérii a především na hlavní hrdinku Kate Marshallovou od oblíbeného autora Roberta Bryndzy, který je znám svou sérií s Erikou Fosterovou, jsem se nesmírně těšila. Jak moje velké očekávání nakonec dopadlo a jak se mi kniha Kanibal z Nine Elms líbila, se dočtete v recenzi níže.


Každý čtenář, který má přečtenou sérii s Erikou Fosterovou a oblíbil si ji, musel být napjatý, jakými vlastnostmi a charakterem obdařil novou hrdinku Kate Marshallovou. Nikdo se asi neubrání malému srovnání těchto postav, ale podle mého názoru je to jako srovnávat vodu a oheň. Autor stvořil zcela odlišnou hrdinku, nekomplikovanou, nekonfliktní, přesto houževnatou a věřící ve spravedlnost. Možná vás překvapí, že Kate je abstinující alkoholička, ale vzhledem k její minulosti, kdy přežila útok Kanibala z Nine Elms, se není čemu divit. Má svoji patronku, blízkou kamarádku, která jí pomohla dostat se z nejhoršího. Nyní žije poklidným životem a přednáší na vysoké škole, ale pouze do doby, než se objeví tělo mladé ženy, která byla zavražděna totožným způsobem, jímž zabíjel své oběti Kanibal z Nine Elms. Je nepopiratelné, že se jedná o napodobitele, jehož smyslem práce je dokončit dílo Kanibala z Nine Elms. Podaří se Kate Marshallové uniknout vrahovi i tentokrát?

Autorovi se povedlo napsat jeden z nejlepších úvodů v tomto žánru s natolik překvapivým zvratem, který ve vás bude po jeho přečtení ještě dlouho rezonovat. Dobře rozehraný začátek je uměním, kterým nedisponují ani zdaleka všichni autoři. Po dramatickém úvodu začíná příběh plynout v poklidnějším tempu a soustředí se především na pátrání po pohřešované dívce, jehož režie se ujala Kate Marshallová spolu s asistentem Tristanem tvořící soukromou vyšetřující dvojici. V druhé polovině příběhu se už bohužel tolika překvapivých zvratů čtenáři nedočkají, spíše naopak. Děj je často předvídatelný a konec spěje k poněkud očekávanému konci. 

Musím podotknout, že Kate a Tristan spolu ve dvojici fungují velmi dobře, skvěle se doplňují, a i když by Kate mohla být Tristanovou matkou, což zazní i z úst několika svědků figurujících v případu pohřešované Caitlyn, nic to nemění na tom, že jejich společné pátrání je systematické, přičemž spolu tvoří sympatickou dvojici, kterou si oblíbí mnoho čtenářů. Funguje mezi nimi správná chemie, která povede k nejednomu vtipnému momentu.


Nejvíce se mi líbila dějová linka věnující se odloženému případu, tedy pátrání po pohřešované dívce a pevně doufám, že další díly série budou napsané v podobném duchu. Shromažďování důkazů, výslechy svědků, odkrývání minulosti – přesně tohle mě na detektivkách nejvíce baví. Akční či krvavé scény dominující spíše thrillerům se v této knize objevují také a podle mého názoru jsou zde perfektně namíchané. Slabší povahy bych ráda upozornila, že některé scény jsou dost brutální, a i když jich není mnoho, stojí opravdu za to.

Tato série má opravdu dobře našlápnuto, a i přesto, že se kniha Kanibal z Nine Elms do mého pomyslného žebříčku TOP detektivka/thriller nezapíše, s nadšením budu očekávat další díly s Kate Marshallovou.

Za zmínku stojí i nádherná obálka, která hravě strčí do kapsy všechny obálky ze série s Erikou Fosterovou. Pokud jste zaznamenali slovenskou obálku, která je na můj vkus příliš jednoduchá a obyčejná, jsem velmi ráda, že se nakladatelství Cosmopolis přiklonilo k této verzi.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu Kanibal z Nine Elms můžete koupit.
Continue Reading...

sobota 30. listopadu 2019

RECENZE: Žena v modrém plášti | Deon Meyer

autor: Deon Meyer
překlad: Silvie Mitlenerová
originální název: De vrouw in de blauwe mantel (2017)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2019
počet stran: 152
anotace


Moje zhodnocení:


Benny Griessel se chystá požádat svou přítelkyni Alex Bernardovou o ruku, ale to znamená, že bude muset sehnat prstýnek, na který si bude muset půjčit v místní bance. Mezitím jej však zavolají k případu mrtvé ženy, jejíž nahé tělo vymáchané v bělidle vrah vystavil na zdi u silnice nad Kapským městem, aby ho všichni viděli. Vyšetřovatelé brzy zjistí, že se jednalo o ženu, specialistku na holandské malíře, pocházející z Londýna, která zde přijela pátrat po jednom ztraceném obraze.


Když se mi naskytla příležitost zrecenzovat útlou knížku Žena v modrém plášti od autora Deona Meyera, neváhala jsem a těšila se na první setkání s tímto autorem. 


Zpočátku jsem netušila, zda byl můj výběr šťastný, přece jenom rozečítat sérii, která už má nějaký ten díl za sebou, není dle mého úplně nejšťastnější, ale riskla jsem to. Zda jsem udělala dobře, si můžete přečíst v recenzi níže.

Nejprve musím říct, že mě překvapil počet stran. Když jsem zjistila, že se jedná o jakýsi „mezidíl“ série označený jako 5,5 díl série s Bennym Griesselem, má zvědavost zesílila. Dá se na pouhých 150 stranách rozehrát kvalitní příběh s promyšlenou zápletkou? K mému překvapení se autor s tímto vypořádal skvěle.

Zajímavostí je především to, že se děj odehrává v Jižní Africe, konkrétně v Kapském městě, které je díky svým přírodním scenériím označováno jako jedno z nejkrásnějších měst světa, jež se rovněž stalo oblíbeným turistickým cílem. Popisy míst a atmosféra vás přenese na druhou stranu zeměkoule a budete si užívat čtení s pořádnou dávkou exotiky. Vedle všech těch amerických a anglických detektivek se jedná o svěží vítr mezi žánry. 


Příběhu dominují především bravurně napsané postavy a perfektně zvládnuté dialogy, díky nimž děj rychle odsýpá. V tak útlé knížce nenajdete žádná hluchá místa a její jedinou chybou je to, že je příliš krátká. Autor píše velmi čtivým stylem, díky kterému budete neradi nechávat knihu nedočtenou. Po dočtení budete chtít rozhodně víc a pouhých 150 stran vám nebude stačit. Milovníkům této série pomohla Žena v modrém plášti zkrátit čekání na další díl s oblíbeným detektivem Bennym Griesselem, na který snad čtenáři nebudou dlouho čekat. 

Tuto krátkou, ale výbornou knihu by si neměli nechat ujít žádní fanoušci Deona Meyera. Věřím, že zaujme i čtenáře neznalé této série a po přečtení Ženy v modrém plášti budete chtít rozhodně víc.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 24. listopadu 2019

RECENZE: Lustr pro papeže | Jan Tománek

autor: Jan Tománek
nakladatelství: XYZ
rok vydání: 2019
počet stran: 184
anotace


Moje zhodnocení:


Syrová výpověď šestnáctiletého trampa, který se s dvěma přáteli chystal na výšlap a provinil se jen tím, že byl ve špatný čas na špatném místě. Kvůli tomu si prošel peklem různých věznic, aby se ocitl v nejhorším normalizačním lágru té doby. 


Když mě autor knihy Jan Tománek oslovil s nabídkou přečíst si jeho nový román Lustr pro papeže, neodmítla jsem. Zaujal mě nejen název, ale i rozsah knížky, která, ač čítá téměř 190 stran, je překvapivě menšího formátu.

Hlavním hrdinou a vypravěčem v první osobě je mladý šestnáctiletý tramp Bohumil "Míla" Pavlovský, kterému kamarádi neřeknou jinak než Chlup. Spolu se dvěma kamarády Vojtou a Jindrou se rozhodnou vyrazit na výšlap do hor. Cestou vlakem se seznámí s mladou průvodčí Jitkou, která je pozve do místní hospody. Alkohol teče proudem, zpívají se anglické písničky, a když cestou z hospody zaláskovaný Míla v podroušeném stavu vykřikuje proamerická hesla, netuší, že mu otočí život o 360 stupňů.


Následuje syrové vyprávění Míly, který je po nečekaném zatčení nejprve vyslechnut a obviněn na místní policejní stanici, poté přesunut do vazby pro mladistvé v Borech a následně do nápravného zařízení pro mladistvé do Libkovic, odkud se pokusí o útěk, čímž si vyslouží zpřísnění trestu a odvedení do Vykmanova, kde přijíždí jako čerstvě osmnáctiletý. Ve vykmanovském pekle plném neustálé buzerace, ponižování a těžké práce vydrží dlouhých sedm let. Nakonec je přemístěn do Minkovic (v této kapitole konečně čtenář zjistí, proč se kniha jmenuje Lustr pro papeže), nejhoršího lágru té doby, jehož existence byla v roce 1990 ihned ututlána, ve kterém trpí další dva roky, až je konečně po dlouhých deseti letech v roce 1980 propuštěn na svobodu. 

Autor na začátku sděluje, že některé události jsou pouhou jeho fabulací, takže si čtenář může akorát domýšlet, co není skutečné (kromě místa, která jsou pozměněna, jak autor na začátku poznamenává). Každopádně chci vyjádřit myšlenku, která mě při čtení několikrát napadla, a sice že hlavní postava si z větší či menší části mohla za svůj osud sama. Aspoň tak to podle mého názoru z podaného příběhu vyplynulo. Míla byl vcelku rváč a provokatér, nic si nenechal líbit, což mu nevytýkám, ale například útěk z Libkovic byl podle mého úplně zbytečný. Samozřejmě netvrdím, že „držet hubu a krok“ je vždy tím správným řešením, což rozhodně není, jak ukazuje i samotný nástup Míly do Minkovic, kde mu sice plivnutí do dozorcova obličeje způsobí pořádnou nakládačku, ale na druhou stranu mu tato událost, o níž se brzy dozví celý lágr, pomůže dostat se mezi "Západočechy", vězně, kteří se navzájem chrání. Možná, že právě ono vyprovokované plivnutí pomohlo Mílovi přežít drsný život v minkovickém pekle, a to i za cenu podlomeného zdraví.


Popisy krutostí, které páchali dozorci na vězních, jsou velmi naturalistické, syrové a odstrašující. Některé události zakomponované do příběhu mi však přišly vykonstruované, aby čtenáře ještě více šokovaly. I přesto, že se to takto klidně mohlo doopravdy stát, na mě úsměvně působilo i klišé, kdy se mezi „zlými“ dozorci objevil vždy jeden „hodný“, který se snažil Mílovi (a ostatním) pomoct či jen ulehčit další nekonečný den plný utrpení. 

Nic to však nemění na tom, že hrůzy, které se za doby normalizace děly, jsou jasně prokázané, nevinní lidé trpěli a umírali a číst o tom není jednoduché. Je však správné si hrůznou minulost připomínat, abychom nezapomněli a do budoucna se i z těchto otřesných událostí poučili. 

Jak se z původního půlročního trestu stane odnětí deseti let života, o který vás tehdejší režim okradne? Pokud vás zajímá, jak jednoduché to je, přečtěte si tuto útlou, ale o to silnější knihu, která vám poodhalí kousek historie, o níž jste pravděpodobně do dnešní doby ještě neslyšeli.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janu Tománkovi. Bližší info o knize Lustr pro papeže zde.
Continue Reading...

čtvrtek 21. listopadu 2019

Říjnové PŘEČTENO



Hezký večer milí čtenáři.

Dnes bych vás ráda seznámila s knihami (a krátkými názory na ně), které jsem přečetla v říjnu.

Přečteno v říjnu:


Počet knih: 9
Celkový počet stran: 2 984
Překvapení měsíce: Dcery čarodějného vrchu
Zklamání měsíce: Ďáblovo dílo
Nejčtenější nakladatelství: Jota/Cosmopolis


Nora hledá vraha | Flynn Berry ✰✰✰


Příběh to nebyl špatný, jen mě bohužel neoslovil styl psaní. Jak je v anotaci uvedeno, že děj se odehrává v ospalém městečku, přesně tak mi připadal podaný i celý příběh. Plynul na můj vkus a na to, že se mělo jednat o detektivku či thriller, příliš pomalu a poklidně bez větších příběhových zvratů. Vyšetřování bylo mdlé a policie se při vyšetřování Racheliny vraždy nijak nepřetrhla, což bylo nejspíš záměrem a mělo právě Noru postrčit k vlastnímu pátrání. Na něj šla tedy systematicky, vcelku i logicky, ale nakonec se sama ocitla v hledáčku policie. Druhou polovinu zvládla autorka podat lépe, konečně bylo z příběhu cítit nějaké napětí a touha poznat vraha Rachel. Přesto se v závěru žádné šokující odhalení nekonalo, odkrytí vraha postrádalo náznak jakýchkoliv emocí, které by prostoupily skrze čtenáře. Ve svém závěru bylo vrahovo odhalení nemastné a neslané a konec podivně useknutý. Na to, co všechno tomu předcházelo, bylo v závěru vše nějak podezřele rychle vyřešeno.

recenze zde


Matčina hra | Sandie Jones ✰✰✰✰✰


Námět této knihy není nijak zvlášť originální, boje mezi tchyní a snachou se objevily v nejednom knižním či filmovém zpracování (ihned se mi vybaví například film Příšerná tchyně), přesto se autorce povedlo napsat působivý psychothriller s postupně budovanou mrazivou atmosférou, která nabere nečekaný směr a závěr vám doslova vyrazí dech! Zpočátku jsem se obávala, zda je Emily schopna, jakožto jediná vypravěčka celého příběhu, utáhnout veškerý děj jen na svých bedrech a předčasně tak jednotvárným vyprávěním neunudit čtenáře. Autorce se povedlo nemožné a díky tomu má můj obdiv. Hned od prvních stránek příběh šlape přesně tak, jak má.

recenze zde


Titanic | Václav Králíček ✰✰✰✰✰


Tato publikace je velice obsáhlá a podrobná, musím však vyzdvihnout její chronologické řazení, díky němuž se v dané problematice budete velice dobře orientovat a nehrozí, že byste se v textu ztráceli. Dalším významným plusem je autorova schopnost podat text velmi čtivou formou, která si vás brzy podmaní a těžko se vám bude od knihy odcházet. První stránky s několika tragickými osudy cestujících vás navnadí na další kapitoly, které vás úzce seznámí s danou problematikou, a to tak, abyste si mohli vytvořit vlastní obrázek nad tehdejšími souvislostmi. Kniha je velmi působivá a udělá na vás velký dojem. Při čtení budete mít pocit, že jste se ocitli na palubě Titanicu vedle ostatních cestujících i vy, prožijete s nimi poslední minuty a budete zpovzdálí sledovat jeho zkázu.

recenze zde


V mysli vraha | Mike Omer ✰✰✰✰


Tato kniha nejspíš titul thriller roku nezíská, ale přesto si příběh získal mé sympatie, a to nejen pro jeho originalitu, co se týče zvrácenosti pachatele, ale zároveň mě nadchly obě hlavní postavy, s nimiž se moc ráda setkám i v dalším pokračování. Hlavní postavy jsou skvěle napsané, ať už se jedná o jejich charakteristiku, která byla propracována lehce nad průměrem (i když podle mého skrývá ještě nějaké rezervy, které si autor nechá snad do dalších dílů) či co se týče popisných vlastností. Za zmínku stojí rozhodně i vedlejší postavy, konkrétně Tatumův dědeček Marvin, jehož postava se vymyká zaběhnutým standardům, které si pod pojmem „dědeček“ vybavíte. Předností jsou vtipné dialogy, kterým se upřímně zasmějete a nad nimiž se výtečně pobavíte. Současný případ dá zabrat nejen oběma hlavním hrdinům, ale i čtenáři, neboť vodítka k odhalení pachatele jsou zpočátku minimální. První polovina je tak spíše seznamovací, nejen s postavami, ale i se samotným příběhem, druhá pak přináší více akce, zvratů a odhalení. Konec byl na můj vkus možná příliš rychlý, očekávala bych podrobnější rozepsání, klidně o víc jak dvacet stran.

recenze zde


Ukrytá | Gytha Lodge ✰✰✰✰


Kniha, na kterou jsem se velmi těšila. Anotace mě nalákala na skvělé propojení minulosti s přítomností, navíc zněla v duchu mé oblíbené Agathy Christie, aneb v úzkém okruhu lidí se ukrývá vrah. Začátek se mi líbil, ale jak stránky dále ubíhaly, měla jsem pocit, že se děj velmi pomalu posouvá vpřed. Vyšetřování plynulo v pomalém poklidném tempu bez větších dějových zvratů. Nebyla to špatná kniha, jen jsem čekala trochu víc. Jedná se o ten typ knih, které přečtete a po přečtení vypustíte z hlavy, že si časem na podrobnosti už ani nevzpomenete. Možná můj komentář vyznívá spíše negativně, ale nebyl to účel. Jen s odstupem času (byť jsem ji hodnotila čtyřmi hvězdičkami) ji nyní vnímám takto. 


Ďáblovo dílo | Lotte Petri ✰✰✰


Začátek knihy se autorce velmi vydařil. Hřbitov, vykopané hroby, kosti, do toho déšť a zima – nejen tyto kulisy vytváří samy o sobě tu správnou tajemnou atmosféru. K tomu je zapotřebí i značná dávka spisovatelského umu, kterou autorka prokázala. Když se na scéně objeví dívka vykazující známky posedlosti ďáblem a ani psycholožka si s ní neví rady, obrátí se na zkušeného exorcistu, který se pokusí o vymítání. Tyto scény se autorce rovněž vydařily, navodily temnou atmosféru, v méně otrlém čtenáři tak dokáží vyvolat náznak jakési hrůzy či obav, bohužel u mě toto vůbec nefungovalo, s čímž se běžně u podobných knih nesetkávám. Z toho tedy vyvozuji, že autorka popsat živě hororové či tajuplné scény sice umí, ale chybí jim to podstatné – navodit ve čtenáři pořádnou dávku strachu nebo obav z toho, co odkryjí následující strany. Myslím si, že se autorka připravila o to nejdůležitější, co dělá thriller thrillerem, protože samotný námět na poli tohoto žánru považuji za originální. Co se týče posledních padesáti stran, příběh bohužel neměl hlavu ani patu. Autorka splácala totální guláš a snaha čtenáře ohromit či šokovat se tak minula účinkem. Při zpětném ohlédnutí musel být pachatel jakýsi superhrdina ocitající se na několika místech zároveň, takže děj v závěru působil místy nelogicky a velmi nereálně. Konec knihy se autorce vůbec nepovedl, jako by ho ani nenapsala ona a celý, dobře našlápnutý děj tak v podstatě „zabil“. Námět přitom nebyl vůbec špatný, děj mě dokázal udržet v napětí a v očekávání, jak se v závěru vše vyvrbí a vyřeší. Přišlo však jen zklamání.

recenze zde


Amnézie | Michael Robotham ✰✰✰✰


Druhý díl ze série s Josephem O'Loughlinem, který byl v prvním díle nejen hlavní postavou, ale i vypravěčem příběhu. V tomto díle se v čele příběhu ocitá Vincent Ruiz, detektiv, s nímž se čtenáři mohli setkat v předchozím díle. Přiznám se, že jsem zpočátku byla zklamaná, že tentokrát nevypráví příběh Joe, ale po padesáti stranách jsem na to úplně zapomněla. Joe tentokrát ve vedlejší roli pomáhá Vincentovi vzpomenout si, za jakých okolností se ocitl v studené Temži s prostřelenou nohou. Brzy zjišťuje, že se jedná o jeho dávný případ, kdy se za podezřelých okolností ztratila sedmiletá dívka, která dosud nebyla nalezena. Autor opět píše neskutečně čtivě, stránky ubíhají jedna za druhou a vy nechcete od knihy odejít. Jeho postavy jsou z psychologického hlediska velmi dobře popsány, stejně tak má zápletku promyšlenou do sebemenšího detailu. 


Dcery čarodějného vrchu | Mary Sharratt ✰✰✰✰✰


Autorka napsala velice poutavý historický román, jehož předností je vylíčení osudů tří generací jedné obyčejné a chudé rodiny a popisu jejich každodenního života a útrap spojených s chudobou a snahou přežít, který se odehrává na přelomu 16. a 17. století v Anglii. Král Jakub I. ihned poté, co nastoupí na trůn, začíná pronásledovat čarodějnice a sám sebe v tomto ohledu nazývá „odborníkem, neboť napíše rozsáhlé pojednání o čarodějnictví. Tento fakt se nejspíš stane osudným pro obyvatele Pendleského lesa, neboť v roce 1612 stanou místní čarodějnice před soudem, kde si vyslechnou konečný rozsudek. Závěrečný doslov autorky, ve kterém se mimo jiné dozvíte o tom, že čerpala ze skutečných historických událostí a skutečným postavám opět vdechla život, kdy zároveň vysvětluje drobné nesrovnalosti a změny některých jmen s informací, co ji k tomu vedlo, vaše pocity mnohonásobně umocní. Nečekejte však knihu ve stylu Kladiva na čarodějnice od Václava Kaplického, která byla mimochodem skvělá a jedna (dle mého názoru) z nejlepších četeb vůbec, nýbrž spíše historický román, v němž převládají popisy každodenního života obyčejných lidí té nejnižší sociální vrstvy s ukázkou tehdejší magie a zaříkávání, přičemž závěrečný proces s čarodějnicemi je pouhou třešinkou na dortu.

recenze zde


Tajemství sídla Craven Manor | Darcy Coates ✰✰✰


První polovina je napsána bezchybně. Autorka píše čtivým a podmanivým stylem, který si vás ihned získá. Krátké úderné kapitoly vás pohánějí se čtením vpřed a nedovolí knihu odložit. Tuto část podala autorka tajemně, čtenář si některé věci jen domýšlí a velkou roli zde hraje čtenářova představivost, která, jak jistě uznáte, hraje v tomto žánru významnou roli. Daniel naštěstí není hloupý (zpočátku) a brzy mu dojde, co se kolem sídla Craven Manor děje tajuplného. Druhá polovina knihy je oproti první polovině akčnější, což mohou někteří čtenáři uvítat, já byla spíše zklamaná. Boj se zlem zde popsaný mě spíše nudil a odrazoval od čtení, na druhou stranu jsem se chtěla dozvědět, jak vše dopadne, takže jsem vytrvala. Konec byl bohužel velkým zklamáním, neboť vyšel spíše jako hororová pohádka, která ve svém závěru působila až směšně. Takhle si hororové konce v žádném případě nepředstavuji. Jelikož autorka použila velice podobný námět, odkryla tím jakési vzorce chování postav i strašidelného starobylého domu, takže i když jsem se u Ducha domu Ashburnů doslova třásla strachy, co přinesou následující strany, zde toto vůbec nefungovalo. Jedna scéna se těmto pocitům blížila, ale nebylo to nic, co by zvrátilo celkový dojem na knihu.


A jaké byl váš říjen?

Continue Reading...

úterý 19. listopadu 2019

RECENZE: Dost dobrá matka | Bev Thomas

autor: Bev Thomas
překlad: Věra Klásková
originální název: A Good Enough Mother (2019)
nakladatelství: Leda
rok vydání: 2019
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Psychoterapeutka Ruth Hartlandová pomáhá svým klientům překonat různé těžkosti v jejich životě, ale sama si se svým osobním životem neumí poradit. Je matkou dospělých dvojčat, z nichž Tom, který nikdy nikam nezapadal, nedávno zmizel. S druhým dvojčetem, Carolyn, si také příliš nerozumí, a proto se raději upne na práci, konkrétně tedy na jednoho pacienta, který jí připomíná Toma. Bohužel její pracovní nasazení a schopnost objektivně odlišit profesi od osobního zaujetí není stoprocentní, což povede k nevyhnutelnému závěru.


Psychothrillery čtu velmi ráda, takže když mi nakladatelství Leda nabídlo novinku Dost dobrá matka autorky Bev Thomas, neodmítla jsem. Na tuto knihu jsem se velmi těšila. Zda tedy splnila mé očekávání, se dozvíte níže v recenzi.


Vypravěčkou v první osobě je Ruth, matka dospělých dvojčat Toma a Carolyn, která veškerý svůj čas věnuje práci psychoterapeutky. Snaží se vyrovnat s náhlým zmizením syna Toma, nepřestává s jeho usilovným hledáním, a nejspíše i proto se upíná na psychicky labilního pacienta Dana Griffina, který je jejímu synovi velmi podobný. Mezi Ruth a Danem se velmi zvolna tvoří pouto silnější, než je v rovině psychoterapeut – pacient standardní. Ruth nevěnuje pozornost měnícímu se vztahu z profesionálního v čistě osobní, jehož hranice nebývá vždy zřetelná, ale je na psychoterapeutovi, aby ji včas a jasně oddělil, pokud se k tomu schyluje. 

Autorce se povedlo skvěle vyjádřit pozvolný přechod oné tenké hranice mezi profesionalitou a osobní rovinou, kterou není vždy jednoduché objektivně rozlišit. Kniha působí o to více reálně, když zjistíte, že autorka po mnoho let pracovala jako klinický psycholog a nyní pracuje jako poradce v oblasti duševního zdraví, takže je o této práci podrobně seznámena, což se jí povedlo přenést do její knihy. 

Zápletka byla velmi dobře promyšlená i zpracovaná. Začátek byl na můj vkus trochu delší a zmatečný, než jsem pochopila, o co jde (anotace si před vlastním čtením ze zásady nečtu), chvíli mi trvalo se začíst. Poté už jsem příběh hltala a otáčela jednu stránku za druhou. Další drobnou výtku bych měla k délce knihy, jež mohla být o poznání kratší, čímž by i děj působil dynamičtěji, neboť je prostý jakýchkoliv výraznějších zvratů. I přesto se však jedná o kvalitní čtení založené na autorčiných znalostech a zkušenostech z oboru její praxe, což je jasně znát. 


Konec knihy spěje k nevyhnutelnému konci, která ve svém závěru vyzní pochmurně, ponuře a po dočtení vás přepadnou depresivní myšlenky. Přesně tak si však představuji výborně napsaný psychologický thriller, který zaútočí na vaše emoce a vyždímá vás až do poslední slzy.

Vřele doporučuji milovníkům psychologických dramat a thrillerů a také těm čtenářům, kteří chtějí blíže prozkoumat křehkost vztahu psychoterapeut – pacient, když má psychoterapeut narušené rodinné prostředí a zázemí.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Dagmar Červenkové z nakladatelství Leda. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 17. listopadu 2019

Knižní přírůstky: říjen 2019 - část druhá



Hezký večer milí čtenáři.

Jak jsem v nedávném článku slíbila, přicházím s druhou polovinou přírůstků, které obohatily mou knihovnu.


Tajemství sídla Craven Manor - Darcy Coates

Nejprve začnu s recenzními výtisky od Knihy Dobrovský. Přišly mi hned čtyři kousky, ale to jen proto, že zářijové recenzní výtisky se někde zatoulaly a došly mi až s těmi říjnovými. Mám tedy co dělat. Naštěstí Tajemství sídla Craven Manor už mám přečtené i zrecenzované (zde).


Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být
pravda.
Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí.
Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.


Jsme poslední - Hanna Jameson

Druhý ze zářijových recenzáčků. Anotace rozhodla o výběru. Knížku už mám přečtenou a recenzi si můžete přečíst zde.


MIMOŘÁDNÁ ZPRÁVA: Nad Washingtonem vybuchla atomová bomba.
Jon Keller si toto oznámení přečte u snídaně na telefonu. Následují další oznámení a zprávy, že svět pustoší jaderná válka. Jeho manželka a dvě malé dcery jsou doma v Americe, zatímco on je služebně na konferenci ve Švýcarsku. V hotelu s temnou minulostí, obklopeném hlubokými lesy daleko od nejbližšího města. Spolu s dvacítkou dalších hostů se Jon snaží udržovat aspoň nějaké zdání civilizace. Pak se ale jednoho dne v hotelu najde mrtvá holčička. Někdo v hotelu je vrah. Zásoby se tenčí, napětí narůstá a dostavuje se paranoia. Vyšetřování smrti holčičky se pro Jona stane posedlostí i způsobem, jak neztratit vlastní lidskost. Jak daleko je ochoten ve jménu spravedlnosti zajít? V jakou spravedlnost vůbec může v postapokalyptickém světě doufat? A co když vrah nechce být nalezen?


Sedm smrtí Evelyn Hardcastlové - Stuart Turton

První z říjnových recenzáčků. Tenhle mě zaujal na první pohled a nemohl v mém říjnovém výběru chybět.


Kriminální román britského novináře Stuarta Turtona se dá popsat, jako když Agatha Christie potká Davida Mitchella a Claire North.
Muž se probudí v lese a pamatuje si pouze jediné jméno: Anna. Byl svědkem vraždy v lese a nyní přichází k luxusnímu, leč rozpadajícímu se okázalému sídlu Blackheath, kde se brzy od tajemného hosta převlečeného za lékaře léčícího mor dozví, že jediný způsob, jak může uniknout dni, který se opakuje znovu a znovu, je vyřešit důmyslnou vraždu. Má to jeden háček: každý den se probudí v těle jiného podezřelého - což mu ale na druhou stranu umožňuje komunikovat se svými bývalými i budoucími já. Ale ne každé jeho já mu chce pomoct...
Ale náš hrdina brzy zjistí, že není sám, kdo chce chytit vraha a uniknout z Blackheath. Ale kdo je to Anna a proč má nutkání ji najít? A co ho přivedlo na Blackheath? A kdo u všech čertů zabil Evelyn Hardcastlovou?


Ledový strach - Mads Peder Nordbo

Pokračování úspěšné knihy Bez kůže, která se mi moc líbila, jsem si také nemohla nechat ujít, takže byla jasnou volbou ve výběru říjnových recenzáčků.


Tupaarnaq se vrací do Nuuku, aby svému jedinému příteli Matthewu Caveovi pomohla s hledáním jeho nevlastní sestry Arnaq. Ta zmizela během víkendového výletu se svými dánskými spolužáky do vzdáleného opuštěného města Færingehavn. Krvavé skvrny na jednom ze zchátralých domů mluví za vše; když však Arnaqčina matka obdrží telefonát od své vyděšené a vyčerpané dcery, všichni si uvědomí, že na obzoru je hrozivý zločin.
Matthew zjišťuje, že byl zatažen do hry, ve které svou roli hraje nejen Arnaq, ale i otec, kterého 24 let neviděl. Do hry života a smrti, moci a nadvlády.
Matthewův otec Tom byl jakožto mladý voják na severogrónské základně v Thule součástí tajného, smrtícího pokusu. Byl obviněn z dvojnásobné vraždy a donucen uprchnout. Od té doby žije v utajení. Ve spojení se zmizením Arnaq se starý thulský případ opráší. Nesčetná dávná tajemství se vymykají kontrole a kostlivci vylézají ze skříní.
Matthewa sužuje otázka, zda je otec, po kterém celý život pátral, chladnokrevným vrahem. Zároveň se ocitá pod rostoucím nátlakem grónské policie z jedné strany a americké armády, která také touží po dopadení Toma, ze strany druhé.
Zatímco se Matthew rve o Arnaqčin život, musí zároveň přimět Tupaarnaq k rozumu dřív, než si sama začne vyřizovat účty z minulosti způsobem, který by mohl skončit vraždou. Matthew se nakonec začíná sám sebe ptát, zda je Tupaarnaq doopravdy tím člověkem, kterého zná.
Ledový strach je samostatné pokračování bestseleru Dívka bez kůže.


Nejsem živá - Anne Frasier

Tuhle knížku jsem vyhrála na Instagramu s Knižním klubem, takže si dokážete představit, jak velká byla moje radost. Jelikož se jedná o druhý díl série, pořídila jsem si i první díl, což zjistíte níže.



Od doby, kdy se detektiv Jude Fontaineové podařilo zjistit, kdo stál za jejím únosem, uplynulo několik měsíců. Jude se s traumatickou minulostí vyrovnává jediným způsobem, který zná: vrací se na místo, kde zažívala každodenní peklo. V útrobách zchátralého domu paradoxně nachází útočiště před neklidem, který vyvolala série krutých vražd. Jude a její partner, detektiv Uriah Ashby, zpočátku tápou, protože nic nedává smysl – způsob provedení, místa činu, ani totožnost obětí. Jako by chyběl společný jmenovatel…


Spoluviníci - Jana Vagner

Další výhra z Instagramu, tentokrát se mi poštěstilo u Hanky alias @recenzeknihy. Zajímavá obálka plus zajímavý námět, což znamená, že si ji musím přečíst co nejdřív. Zároveň cítím, že kniha bude má krevní skupina.


Psychologický román Spoluviníci vypráví o devíti dlouholetých přátelích, kteří odjedou na zimní dovolenou do hotelu na vrcholku zasněžené hory. Znají se celou věčnost, jsou úspěšní, na první pohled šťastní a těší se, jak si pobyt pořádně užijí. Ale po proflámované noci zjistí, že jsou vinou ledovky odříznuti od okolního světa, lanovka nejede, elektřina nefunguje a venku řádí sněhová vánice, a hora je tudíž zcela nedostupná. To by mohlo být skvělé dobrodružství, kdyby ovšem venku kousek od hotelu neležela jedna ze zúčastněných osob probodnutá lyžařskou hůlkou. Ostatním tedy nezbývá nic jiného než zapálit svíčky, nalít si whisky a podívat se jeden druhému do očí. Kniha je thrillerem, v němž se každý bojí především sám sebe. Detektivka, v níž není až tak důležité, kdo je pachatel. Psychologické drama, v němž všechny staré křivdy vyplouvají na povrch. Čtenář se dozvídá o propletenosti vztahů mezi jednotlivými účastníky příběhu, v němž všichni měli motiv i příležitost k vraždě. Kdo je vrahem a jaká temná tajemství ukývají všichni aktéři tohoto mrazivého dramatu?


Nejsem mrtvá - Anne Frasier

První kniha ze série, kterou jsem si díky výhře výše nemohla nechat ujít. Koupeno na bazárku Databáze knih.


Detektivka oddělení vražd Jude strávila tři roky zavřená v temné podzemní cele. Za tu dobu se naučila dokonale číst ve svém sadistickém vězniteli, takže se jí nakonec podařilo uprchnout. Jenomže návrat do normálního světa je mnohem těžší, než si Jude představovala – její přítel si během těch tří let našel novou ženu, kolegové z policejního sboru jí nevěří a všechny ostatní bezmála děsí. Přesto nastoupí zpět do služby a vzápětí začne řešit případ utonulé mladé dívky.
Všichni ostatní včetně jejího nového parťáka si myslí, že se jedná o sebevraždu, kdežto Jude je přesvědčená, že se jednalo o násilnou smrt. Nikdo se totiž nevyzná v duších zvrácených psychopatů tak jako ona…


Psychohry - Leona Deakin

První z recenzáčků od nakladatelství Jota. Zaujala mě jak obálka, tak i anotace. S chutí si ji přečtu, snad nebudu zklamaná.


Co když jsou nezvěstní lidé ti, kterých byste se měli bát?
Čtyři cizí lidé jsou nezvěstní. Na místě jejich posledního výskytu pokaždé zůstane přání k narozeninám, kde stojí:
DÁREK PRO TEBE JE TAHLE HRA.
MÁŠ ODVAHU HRÁT?
Policie se nijak neznepokojuje – vždyť je to jen hra. Rodiny zmizelých však šílí strachem a psycholožka a soukromá detektivka dr. Augusta Bloomová se nechá svým kolegou Marcusem Jamesonem, bývalým špionem z MI6, přesvědčit, aby se pustili do pátrání na vlastní pěst. Jak Bloomová proniká stále hlouběji do životů pohřešovaných, přichází na to, že všechny něco spojuje.
A to něco je vskutku velmi nebezpečné.
Případ nabývá kolosálních rozměrů s dalšími nahlášenými pohřešovanými a stále novými přáníčky, která po sobě zanechali. Doktorka Bloomová nemá času nazbyt – musí záhadu urychleně rozplést a najít manipulátora, který tahá za nitky. Nehraje však nepříteli vším, co podniká, nevědomky do karet?


Pekelná princezna - Harold Schechter

Druhý z recenzáčků od nakladatelství Jota, který mě zaujal na první pohled. Příběh sériové vražedkyně zpracován do literatury faktu si moc ráda přečtu a věřím, že se mi bude i líbit.


V panteonu sériových vrahů zaujímá Belle Gunnessová jedinečné místo. Byla to všemu se vymykající psychopatka, žena, která vraždila ve velkém, zčásti z chamtivosti, ale hlavně z čirého potěšení. Mezi lety 1902 a 1908 nalákala na svou „vražednou farmu v Indianě“ řadu nic netušících obětí. Někteří byli nájemní dělníci. Jiní nic netušící staří mládenci. Všichni zmizeli beze stopy. Poté, co byla jejich těla vykopána, se zjistilo, že byli nejen otráveni, jako oběti jiných vražedkyň, ale byli také doslova poraženi jako na jatkách.
Pekelná princezna je strhující popis jednoho z nejsenzačnějších řádění masového vraha v análech amerického zločinu: šokující série vražd spáchaných ženou, která vešla ve známost jako Lady Modrovousová. Napínavá a poutavě napsaná kniha Harolda Schechtera je jediným autoritativním popisem tohoto notoricky známého případu a první, která o tématu, jež v sobě nese veškeré prvky klasického záhadného příběhu a děsivé hororové zvraty, přinesla dosud neznámé informace.


Stříbrná cesta - Stina Jackson

Myslím, že tato kniha žádnému thrillerovému oku nemohla uniknout. Krásná obálka plus skvělé ohlasy k tomu, co víc si přát. Snad nebudu zklamaná. Tato kniha navíc uzavírá druhou část říjnových přírůstků.


Když na autobusové zastávce ve vesničce na severu Švédska zmizí beze stopy dospívající Lina, přijde její otec Lelle Gustafsson nejen o milovanou dceru. Rozpadne se mu manželství a jeho bývalá žena si najde nového partnera. Projde si alkoholovým obdobím a společníky se mu stanou desítky cigaret a Linin přízrak, který jej neustále žene na cestu, aby ztracené dítě hledal. Vždyť okolní lesy jsou plné pustých stavení a samotářských podivínů. Jedním z nich je i Torbjörn, na pornografii závislý starý mládenec, jenž si právě domů přivedl milenku a její sedmnáctiletou dceru… Stříbrná cesta je nejen napínavým příběhem napsaným v nejlepší tradici skandinávského noiru. Je to také thriller o hranicích dobra a zla, normality a vyšinutí, thriller, který je stejně úzkostný a melancholický jako cáry mlhy na opuštěné silnici.



Říjnové přírůstky jsou konečně za námi 😁.
Četli jste některou z knih nebo se na ni chystáte?


Continue Reading...