úterý 28. srpna 2018

RECENZE: Horké mléko | Deborah Levy

autor: Deborah Levy
překlad: Hana Březáková
originální název: Hot Milk
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2018
počet stran: 224
anotace


Moje zhodnocení:


Sofia se společně se svou matkou vydá do vyprahlého Španělska, kde chtějí navštívit věhlasného lékaře, který, jak obě ženy doufají, odhalí příčinu matčiny nevysvětlitelné choroby, která ji ochromuje po celý život. Sofia je z věčných matčiných  nářků zničená, ale zároveň je jí matčina choroba únikem před vlastním neuspokojivým životem, neboť ve svých pětadvaceti letech se ještě nepostavila na vlastní nohy. Doktor Gómez má však zvláštní metody hraničící s fušerstvím a obě ženy pomalu ztrácí naději na matčino vyléčení. Matčin stav se pro doktora stává stále větší záhadou. Krize mezi matkou a dcerou se stupňuje, přičemž Sofie hledá únik v nezvyklém milostném dobrodružství. Najdou obě ženy k sobě nakonec cestu?


Horké mléko je již druhým u nás vydaným románem autorky Deborah Levy, ale prvním, který vydalo nakladatelství Slovart. 

Autorka Deborah Levy se narodila v Jižní Africe, ale od roku 1968 žije v Británii. Píše romány, povídky, divadelní hry, ale i poezii. Levy je autorkou velmi ceněných románů, její román Doplavat domů získal v roce 2012 Man Bookerovu cenu, Horké mléko bylo v roce 2016 na tuto cenu nominováno.




Hlavní hrdinkou a vypravěčkou románu je mladá antropoložka Sofie Papastergiadisová, která se narodila matce Angličance a otci Řekovi, po němž také získala své příjmení, které si nechala i přesto, že se se svým otcem nestýká a neviděla ho již jedenáct let. S matkou, jíž oslovuje křestním jménem Rose, odjely do vyprahlého a slunného Španělska, kde si domluvily schůzku s věhlasným lékařem Gómezem, který je poslední nadějí pro obě ženy. Rose již léta trpí matoucím ochrnutím, u něhož se vždy po diagnostikování určité choroby objeví nový příznak, který onu chorobu vyloučí. Sofie se stará o Rose od svých pěti let a není tak divu, že už má dost jejích nářků a věčného stěžování. Kvůli matčině chorobě musela Sofie navíc přerušit doktorandské studium antropologie. 

V knize vystupuje hned několik výrazných postav, které jsou nejen zapamatovatelné, ale každá z nich disponuje určitou zvláštností. Ani jedna z postav není obyčejná, nevystupují totiž v obyčejném románu. Obálka napoví, že kniha byla nominována na prestižní Man Bookerovu cenu, s čímž jsem ke knize i přistupovala - s patřičným respektem. U takových knih se vždy bojím, abych je správně pochopila a porozuměla jim. 

Příběh mě bavil hned od první stránky. Sofie působila velmi ušlápnutě, není se svým životem spokojená, ale ve skutečnosti se jej ani nesnaží napravit. Dosud se nepostavila na vlastní nohy a zdráhá se převzít za svůj život odpovědnost. Brzy se seznamuje s Ingrid, s níž naváže pomíjivou a svůdnou milostnou aférku. Autorce se povedlo velmi přesvědčivě napsat niternou výpověď mladé ženy, kterou sužuje několik existencionálních problémů, ale především se bojí světa okolo sebe a je uzavřená do sebe. Přesto se jí podaří ve Španělsku nalézt určité radosti a potěšení.

Atmosféra horkého a slunného Španělska je velmi výstižně popsána a čtenář má pocit, jako by se na vyprahlém jihu ocitl s hlavními postavami. Koupání v moři znemožňují medúzy, které se postarají o popálení některých postav.




Kniha přinese nejedno téma k zamyšlení, nad kterým se pozastavíte, ale přesto jej třeba ani úplně nepochopíte. Vztahy mezi zúčastněnými jsou velmi zvláštní, a možná právě proto se budete chtít dozvědět, kterým směrem se uberou a jak takový příběh může vůbec skončit. Konec byl zajímavý, trochu šokující, ale přesto uspokojivý a řekla bych, že i správný (vzhledem k hlavní postavě a ke všem okolnostem). Přesto přese všechno mě jedna drobnost rozzlobila, něco, na co jsem čekala celou knihu a pak si to autorka nechala pro sebe.

Autorčin styl psaní neosloví každého čtenáře, některé pasáže můžou působit zdlouhavě a nudně. Tento pocit jsem měla opravdu jen minimálně, neboť se jedná o celkem útlou knihu, kterou jsem měla přečtenou ve velmi krátké době. Já osobně jsem moc ráda, že jsem dostala možnost si přečíst tuto knihu. V knihkupectví bych po ní nikdy nesáhla, takže děkuji nakladatelství Slovart, že mi poskytlo tuto příležitost.

Knihu doporučuji především fanouškům autorky Deborah Levy a těm čtenářům, kteří se nebojí cenami ověnčené knihy a dávají přednost příběhům, které jdou do hloubky.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Klimešové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

středa 22. srpna 2018

RECENZE: Došel nám čas | Barbora Walterová Benešová

autor: Barbora Walterová Benešová
nakladatelství: Brána
rok vydání: 2018
počet stran: 320
anotace


Moje zhodnocení:


Mariana Laurentová má po maturitě, užívá si prázdnin a dozvídá se, že ji přijali na prestižní americkou univerzitu. Vidina skvělé budoucnosti se rozplyne jako pára nad hrncem, když jednoho dne dojde k výpadku elektrického proudu. Když není dodávka obnovena ani další den, všichni myslí na nejhorší. Přicházejí různé zvěsti, že výpadek má na svědomí teroristický útok či havárie elektrárny. V důsledku výpadku proudu se matka dětí nevrátí domů a Mariana musí řešit vážný problém - ochránit své dva mladší sourozence. Když začínají pomalu docházet zásoby a sourozenci mají strach před gangy, které rabují a zabíjejí, rozhodnou se, že vyrazí za dědečkem na farmu. Ta však leží asi 800 mil daleko a dostat se tam nebude v těchto podmínkách vůbec jednoduché. Podaří se jim zvládnout tak náročnou cestu? 


Došel nám čas je název nejnovější knihy Barbory Walterové Benešové, jíž vydalo nakladatelství Brána.

Před časem jsem byla samotnou autorkou oslovena s žádostí, zda bych si její knihu přečetla a zrecenzovala ji. Neváhala jsem a nabídku přijala. Jak si u mě vedl tento postapokalyptický román, se dozvíte níže v recenzi.




Došel nám čas je již čtvrtou autorčinou knihou, ale první, která se věnuje žánru sci-fi. Barbora Walterová Benešová se již od malička toužila stát spisovatelkou či novinářkou. Její první kniha Dívka, která nesměla mít sny vyšla u nakladatelství Brána v roce 2015. Čtyři roky předtím však autorka vydala samonákladem svou první knihu Bez volby a následně její druhý díl Apokalypsa. Pochází z Jeviněvsi, malé vesničky u Mělníka, kde po různém stěhování po Čechách zakotvila natrvalo. Žije zde s manželem, rodiči a čtyřmi dětmi. ⟪zdroj

Nejprve bych chtěla pochválit nejen název knihy, který se k danému tématu hodí a dle mého názoru nemohl být zvolen lepší, ale rovněž úžasně graficky zpracovanou obálku, jež rozhodně zaujme na první pohled. Kniha barevně ladí i s předsádkou a i když je menšího formátu, ničemu to nevadí.

Hlavní postavou a zároveň vypravěčem příběhu je Mariana, obyčejná devatenáctiletá dívka, která si užívá prázdnin spolu se svými sourozenci - šestnáctiletým Adamem a desetiletými trojčaty Tadeasem, Tobiasem a Antonií, které nikdo neřekne jinak než Tony - a zároveň prožívá první lásku. Sourozenci žijí společně s matkou v Chicagu, otec tragicky zahynul. Jednoho dne matka odveze dvě z trojčat k dědečkovi na farmu a Mariana s Adamem a Tony zůstávají doma. Tony má totiž nohu v sádře, s níž má následující den navštívit lékaře a nechat si ji zkontrolovat. V noci, po matčině odjezdu, se Mariana budí žízní a zjišťuje, že nejde proud. Nejen, že nejdou rozsvítit světla, ale navíc nemá ani signál na mobilu, což nevěstí nic dobrého. Ani ráno není proud obnoven a lidé se srocují před domy. Začíná rabování, lidé si jsou totiž vědomi, že brzy dojde nejen voda, ale i potraviny. Na ulici už není bezpečno a po vraždě sousedů se musí Mariana rychle rozhodnout, kam se se sourozenci uchýlit. Matka se nevrací a jediným východiskem zdá se být odjezd na dědečkovu farmu do Nebrasky, která je vzdálená asi 800 mil. Je možné vůbec zvládnout tak náročnou cestu bez auta a jen s malými zásobami? Když navíc všude číhají gangy, které se neštítí vás nejen okrást, ale i zavraždit?

Tento postapokalyptický román nastiňuje možnou budoucnost, která čeká každého z nás, pokud dojde k blackoutu. Trvalý výpadek elektrického proudu je již odedávna strašákem každého racionálně uvažujícího člověka. Kniha ukazuje, jak se lidem postupně mění priority, někteří se mění v monstra a jsou hnáni jen pudy. V tomto případě hrozí vždy rozvrat společnosti a svět, jaký jsme znali, přestává existovat. Stačí pár dnů a lidé začnou rabovat a zabíjet se mezi sebou.




Autorce se podařilo toto postupné přehodnocování vlastních priorit, jakož i celkový rozvrat společnosti popsat velmi věrohodně. Cítíte bezmoc, která je všudypřítomná. Voda a potraviny docházejí, léky nejsou a lidé v nemocnicích, závislí na přístrojích, umírají jako první. Dochází pohonné hmoty a jelikož čerpadla na benzínkách pohání elektrický proud, není žádná možnost, jak se k pohonným hmotám dostat. Auta přestávají jezdit a lidé se musí spolehnout na vlastní přepravu. Ve velkých městech není bezpečno a lidé se uchylují na vesnice a farmy, kde je ještě jakási naděje na přežití.

Příběh vás zaujme už od první stránky a jelikož se děj neustále rychlým tempem posouvá dál, nemá si čtenář možnost ani vydechnout. Hluchá místa budete hledat stěží a bude pro vás velkým problémem knihu byť jen na okamžik odložit. Co se týče mého subjektivního názoru, první polovina se mi líbila mnohem více než druhá. Cesta na farmu mi přišla mnohem zajímavější, než život na ní. Měla jsem pocit, že kniha trochu ztratila na svém tempu, které bylo v první polovině až dechberoucí.

Mnohé z vás určitě napadne, proč se děj neodehrává v České republice. Já však zcela chápu autorčiny důvody zasadit děj do Ameriky, která je rozlehlejší a pro zápletku více vhodná. Česká republika je jen malou zemí, navíc cesta z velkého města na farmu by netrvala tolik dnů, takže toto autorce vůbec nevytýkám.

Celkově však knihu hodnotím kladně i přesto, že autorka v podstatě nepřichází s ničím novým. Knih s tématem blackoutu a jiných postkatastrofických vizí je velmi mnoho, i tak si tento román svou pozornost rozhodně zaslouží. Autorce se povedl napsat příběh, který vás dostane a emočně zasáhne. Určitě si i vy budete představovat, jaký by to byl život, ve kterém bychom se vrátili do časů, kdy lidé ještě neznali elektřinu. Ti měli výhodu, neboť život s elektrickým proudem nepoznali a uměli bez něj žít. My to dnes již neumíme, a to může být naší záhubou.

Knihu doporučuji čtenářům, kteří bez mobilu a různých vymožeností dnešní doby nedají ani ránu. Až po přečtení knihy si uvědomíte, jakou cenu má rodina, zázemí, ale i samotný život.


✰✰✰✰  


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji autorce Barboře Walterové Benešové. Knihu vydalo nakladatelství Brána.


Trailer ke knize:






Continue Reading...

čtvrtek 16. srpna 2018

RECENZE: Normálně jiní | Tammy Robinson

autor: Tammy Robinson
překlad: Ivana Svobodová
originální název: Differently Normal
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Devatenáctiletá Maddy se společně se svou matkou stará o mladší autistickou sestru B, která potřebuje celodenní péči. Když Maddy zrovna není se svou rodinou, pracuje v blízkém fotolabu a jejím snem je stát se fotografkou. Nemá skoro žádný volný čas a o kluky nestojí. Devatenáctiletý Albert pracuje ve stáji s koňmi. Má tu výhodu, že ho práce baví, ale zároveň je i prostředkem, jak našetřit peníze a konečně se odstěhovat z domu. Jeho otec pro něj nikdy neměl slovo uznání či pochvaly a myslí si, že jeho syn je břídil a flákač. Když se jednoho dne Maddy a Albert potkají, už nic nebude stejné. Albert začne odtažité Maddy nadbíhat a nenechá se jejím nezájmem odradit. Postupně se sbližují a zjišťují, že na své problémy nejsou sami...


Na konci června vydalo nakadatelství Grada pod značkou Cosmopolis vtipně laděnou romantickou knihu Normálně jiní, kterou napsala novozélandská autorka Tammy Robinson.

Tammy Robinson žije na Novém Zélandě se svým manželem, třemi dětmi a dvěma zvířecími mazlíčky. Romány vydala vlastním nákladem a na kontě jich má již sedm. Nyní pracuje na dalším.

Autorka vypráví příběh ze dvou pohledů, z pohledu Maddy a Alberta, přičemž každý střídavě vypráví jednu kapitolu. Ich forma je dle mého názoru vhodně zvolená, i když jsem se při čtení párkrát ztratila v orientaci a ihned si neuvědomila, kdo z hlavních hrdinů právě kapitolu vypráví.




Maddy je devatenáctileté děvče, které žije výhradně pro svou rodinu - pro matku a svou mladší sestru B, která trpí autismem. Jelikož se jedná o těžší formu, potřebuje celodenní péči, kterou ji zajišťuje právě Maddy napůl s matkou. Obě však musí chodit do práce, aby zaplatily účty, které jsou nemalé, tudíž na vlastní život jim už moc času nezbývá. Maddy si nikdy nestěžovala, bere svůj život takový, jaký je a je na něj už zvyklá, protože ani jiný nepoznala. Pracuje ve fotolabu, ale jejím snem je stát se fotografkou a myslí si, že jí práce může pomoct připravit se na svůj sen. Albert má také devatenáct let, pracuje ve stájích u koní a žije v silně disharmonické a dysfunkční rodině. Otec ho celý život považuje za břídila a flákače a nic mu není dobré. Albert má pocit, že se mu ničím nezavděčí. Proto již delší dobu uvažuje, že se odstěhuje, ale nejprve si musí na svůj sen našetřit peníze, které vydělává právě prací u koní. Když potká Maddy, začne jí nadbíhat a nevzdává se i přesto, že o něj Maddy zpočátku nestojí. Nakonec se sblíží a zjistí, jakou sílu má láska a že na své problémy už nejsou sami a mohou tomu druhému dodat odvahu věci změnit. Čeká je však těžká zkouška. Jak si s ní poradí?

Kniha i přes svou nenápadnou, avšak o to více působivější obálkou, v sobě skrývá silný romantický příběh dvou mladých lidí, kteří se však budou muset vyrovnat s těžkou zkouškou.

Příběh si zamilujete už od první stránky. Autorka totiž píše velmi čtivě, kniha vás vtáhne, ani nebudete vědět jak. Vtipné scény střídají scény s hlubšími myšlenkami a vy máte pocit, že příběh Maddy a Alberta prožíváte s nimi. Cítíte, že jejich láska je opravdová, autorka se totiž umí skvěle vcítit do svých postav. Zároveň píše s citem a lehkostí a vyvaruje se laciným klišé, ale i erotickým scénám. Kniha je určena spíše pro mladší čtenáře, tzv. young adult, ale podle mého názoru zaujme i čtenáře starší. Já jsem toho důkazem.

Téma autismu je zde probíráno velmi povrchně, takže pokud čekáte od tohoto tématu něco víc, určitě sáhněte po jiné knize. O autismu se nic nového nedozvíte, osud B vás ani moc nezasáhne, protože v knize má jen okrajovou hodnotu. Autorka jej použila jen jako prostředek pro zápletku a nutný závazek pro Maddy. Možná, stejně jako já, budete celou dobu přemýšlet, jak vyřešit patovou situaci, která Maddy a Alberta svazuje. Nakonec se ukáže, že nejjednodušší možnost je vždy ta správná, i když nakonec v tomto příběhu se mine účinkem. Přiznám se, že autorka mě tím celkem rozčílila, protože celou dobu máte pocit, že situace je neřešitelná a když se najde řešení, už není potřeba. Více se o výtkách na závěr rozepisuji níže.




Autorka velmi dobře vykreslila rozdíly dvou odlišných rodin - první je harmonická a po všech stránkách funkční i přes handicap jednoho člena a její neúplnost. Druhá rodina je sice úplná, ale za to disharmonická, dysfunkční, v níž si její dva členové potrpí na urážky, ponižování a psychické nátlaky. Maddy i Albert tak mají šanci poznat odlišný rodinný život a pohled na něj.

Trochu mě zklamal konec, který byl sice dojemný, ale já měla pocit, jako by jej autorka ani nenapsala. Styl se změnil, závěr mi vůbec neseděl a cítila jsem z něj, že se autorka chtěla za každou cenu pokusit o šokující závěr, který se jí tímto povedl. To, že jsem si pobrečela, je samozřejmé (z dřívějších ohlasů jsem to i čekala), protože jen čtenáře bez citu by závěrečné vyústění nedohnalo k slzám. Ještě i dnes, den po dočtení knihy, je mi toho závěru hodně líto. Myslím, že tohle se stát nemělo, i když čtenáři, kteří mají přečtené obě na obálce zmiňované knihy (Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala), něco takového museli tušit od začátku. Já i přesto doufala v jiný konec.

I přes mírné zklamání se jedná o pěkný romantický příběh, který vám v paměti zůstane déle a možná se k němu budete rádi vracet. 

Pokud hledáte oddechové čtení na léto, kniha Normálně jiní je tou správnou volbou. A jedno varování na závěr: ke čtení si připravte dostatečný počet kapesníčků, protože je budete potřebovat!


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si můžete také knihu Normálně jiní koupit.
Continue Reading...

MINIRECENZE: Palác lží | Říjnový seznam | Mizející rok

Hezké odpoledne milí čtenáři.

Po delší době jsem přečetla tři knížky z knihovny a na vypůjčené knížky píšu jen minirecenze.

Tentokrát jsem si pro vás nachystala minirecenzi na závěrečný díl o Elle a Reedovi Palác lží, dále knihu psanou od konce k začátku od Jefferyho Deavera s názvem Říjnový seznam a thriller, který až tak thrillerem není od autorky Kate Moretti s názvem Mizející rok.

Štastnou ruku jsem neměla s knihami Říjnový seznam a Mizející rok, ale o to víc mě těší, že knížky byly pouze vypůjčené z knihovny.

Budu ráda za každý komentář, váš názor, pokud jste některou z knih četli a zda se vám případně líbila či nelíbila.


Palác lží | Erin Watt


❗Pokud jste ještě nečetli předchozí díly, mohou být zde prozrazeny některé klíčové momenty z předchozích dílů.❗

Stručná anotace:
Sotva přes práh Roylaovic domu překročí Stephen, Ellin údajně mrtvý otec, je Reed Royal obviněn z vraždy otcovy snoubenky. Přichází jeden šok za druhým a Ella i Reed je musí nejprve zpracovat a pak se s nimi začít vyrovnávat. Stephen si na Ellu dělá nároky, chce dohnat všechny roky, které zameškal a rozhodne se, že si ji nastěhuje domů, aby se sblížili. Bohužel není nakloněn lásce mezi Ellou a Reedem a snaží se jejich setkání zabránit. Reed navíc řeší závažné obvinění z vraždy, neboť jsou proti němu vzneseny nezvratné důkazy, které hovoří v jeho neprospěch. Reed je nevinen, ale důkazy hovoří jasně. Pokud Reed není vrah, kdo mohl chtít zavraždit Brooke?

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Po Prokletém princi, který skončil hodně otevřeně, mi nezbylo, než se pustit i do závěrečného dílu.

Stručné zhodnocení:
Myslím si, že se jedná o celkem důstojné  ukončení série o Elle a Reedovi (další díly se zaměří na Reedova bratra Eastona). První díl však překonán nebyl, ale zase mě to díky detektivní zápletce bavilo více než Prokletý princ. I když bylo předem celkem jasné, jak se zápletka vyvrbí a jaký bude konec, ničemu to nevadilo, protože se opět jednalo o čtivou a  návykovou záležitost, kterou jsem zhltla během dvou dnů. Na pokračování s Eastonem jsem vcelku zvědavá, něco bylo nakousnuto už v tomto díle a myslím, že hodně čtenářek je natěšených. Easton a ostatní jsou sympatičtí, snadno si je jako postavy oblíbíte a budete hltat jejich lásky a trápení a různé bolístky jedním dechem.

✰✰✰✰


Říjnový seznam | Jeffery Deaver


Stručná anotace:
Gabriela McKenzieová zoufale čeká na zprávy o své unesené šestileté dcerce. Konečně se otevřou dveře. Do místnosti ale nevstoupí policie ani vyjednavač. Je to únosce a v ruce drží zbraň. Přesně takhle začíná autorův román, který je psán od konce k začátku. Ještě před dvěma dny vedla Gabriela normální život, teď musí sehnat výkupné pro únosce, ale také musí odevzdat záhadný dokument nazvaný jako Říjnový seznam. Nikdy o listině neslyšela, jen ví, že kdysi patřila jejímu šéfovi, který před uprchl před policií neznámo kam.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Byla jsem zvědavá, jak se autor popere s atypicky psaným románem.

Stručné zhodnocení:
Tak tohle byla bohužel katastrofa. Kniha mě nezaujala ani od první stránky, ani od sté, pořádně jsem se začetla někde na 250. straně, což je dost zoufalé. Nemohla jsem si zvyknout na psaní od konce, pořád jsem přemýšlela, jestli si mám pamatovat, co se stalo v předchozí kapitole nebo se soustředit na tu následující. Celé mi to přišlo zmatené a nemohla jsem se pořádně začíst. Knížku jsem dočetla jen silou vůle, ale předtím jsem ji chtěla minimálně pětkrát odložit na neurčito. Zvědavost však byla silnější, čekala jsem na překvapivý konec, resp. začátek příběhu. V tomhle autor nezklamal. Své čtenáře umí překvapit a šokovat. Závěr to dle mého názoru bohužel nezachránil. Škoda, ale tato kniha mi vůbec nesedla. Kdyby toto byla moje první přečtená kniha od autora, věřím, že po žádné další už nikdy nesáhnu. Tuto knihu hodnotím jako brak a ztrátu času.

✰✰


Mizející rok | Kate Moretti


Stručná anotace:
Zoe byla jako malé miminko adoptována, biologická matka si ji nějakého důvodu nenechala a Zoe měla štěstí a dostala se do dobrých rukou. Vychovávala ji Evelyn a i když neměly moc peněz, vždy si nějak poradily a co hlavně, měly se rády. Když Zoe dospěla, Evelyn zemřela na rakovinu a Zoe se zhroutil svět. Začala brát drogy, prodávat je a dokonce se zapletla do obchodu s bílým masem. Pak ale dostane od života druhou šanci. Odstěhuje se na druhý konec Států do New Yorku, najde si práci v aranžérském salónu a snaží se zapomenout na vše, co se stalo v Kalifornii. Poté se seznámí s bohatým a okouzlujícím Henrym, oba dva se zamilují a do pár měsíců se vezmou. Pak se ale začnou dít divné věci. Nejprve se někdo pokusí Zoe srazit autem, pak se jim kdosi vloupe do bytu a Zoe má pocit, že ji dohání její vlastní minulost.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Při návštěvě knihovny jsem byla zlákána touto novinkou a vypůjčila si ji. Po dvou měsících jsem se konečně dostala k jejímu přečtení.

Stručné zhodnocení:
Po hodnoceních na knižních databázích jsem od knihy mnoho neočekávala, ale našlo se pár výjimek, které knihu hodnotily kladně, tak jsem trochu doufala, že se také zařadím k této skupině. Bohužel se tak nestalo. Příběh připomíná knihy Za zavřenými dveřmi nebo Manželé odvedle, ale řadí se k těm méně povedeným. Děj se dost vleče, často jsem se při čtení nudila, ale říkala jsem si, že to přece nevzdám. Příběh mě pořádně chytl až kdesi na dvousté straně, což považuji za dost slabé. Hlavní hrdinka má nasazené růžové brýle a nevidí pravdu nebo možná nechce vidět. Čtenáři jsou některé skutečnosti jasné dříve, než hlavní hrdince, což o ní dost vypovídá. Kniha se prezentuje jako thriller, ale těch prvků je tam poskrovnu. Mizející rok je tak trochu splácanina všeho možného - hledání biologické matky, dvojí identita, do toho manžel s tajemstvími, jehož předchozí manželka, kterou nikdo nikdy neviděl, zemřela...Ale abych jen nehanila - děj je místy překvapivý s pár zajímavými zvraty a nečekaným koncem. Jako celek však kniha nefunguje jak má, nemá spád a chybí jí napětí, což u thrillerů očekávám. Konec to celé bohužel nezachránil.  

✰✰
Continue Reading...

neděle 12. srpna 2018

RECENZE: Kamenný dům | A. K. Benedict

autor: A. K. Benedict
překlad: Eva Maršíková
originální název: The Stone House
nakladatelství: Slovart
edice: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 264
anotace


Moje zhodnocení:


Poblíž školy Coal Hill stojí starý kamenný dům, který je opředený tajemstvím a děsivými historkami. Když kolem něj jednou Tanya projde, vzhlédne vzhůru a v okně uvidí vyděšenou křičící dívku. Dům ji stále něčím přitahuje a tak se Tanya rozhodne přijít tamním záhadám na kloub. V domě se dějí divné věci a noční můry začínají být skutečné.  


Kamenný dům je závěrečným dílem trilogie, jež byla inspirována seriálem Class ze světa seriálu Doctor Who. Námět napsal Patrick Ness, který se stal u čtenářů velmi oblíbeným zejména jako autor young adult románů. Kamennému domu předchází knihy Neuvěříte, co se stalo potom (recenze zde) a Jízda (recenze zde).




Po dvou mužských autorech se třetího závěrečného dílu ujala žena, autorka A. K. Benedict, o níž jsem zjistila pouze to, že je britské národnosti. Trochu jsem se obávala, zda si autorka udrží laťku stejně vysoko jako právě Guy Adams a James Goss, kteří napsali předchozí díly, ale nakonec jsem byla velice příjemně a mile překvapena. A. K. Benedict strčila oba autory hravě do kapsy a s příběhem si poradila mnohem lépe a zručněji.

Kniha mě opravdu bavila. Ač mi žánrově, ale hlavně věkem hlavních hrdinů, nebyla moc blízká, děj mě od prvních stránek zaujal a udržel si mou pozornost po celou dobu. Hlavním tahákem totiž není postava, ale právě kamenný dům, po němž dostala kniha i svůj název. Dům je opředen tajemstvími a děsivými historkami, jež kolují mezi místními. V tom domě totiž straší. Když se jednoho dne vydá Tanya na procházku kolem kamenného domu, do něhož za žádných okolností nesmíte vstoupit, vzhlédne do okna v prvním patře a za ním zahlédne křičící obličej jedné dívky. Od té doby si ji dům jakýmsi způsobem omotá a Tanya není schopna myslet na nic jiného, než na dům a dívku, která jej obývá. Rozhodne se přijít všem záhadám, kterými je dům opředen, na kloub. O pomoc při pátrání požádá i své spolužáky - Rama, Aprile, Matteusze, Charlieho a jejich učitelku slečnu Quillovou. Ti nejsou vůbec nadšeni, ale nakonec se k průzkumu domu nechají přemluvit. To, co v domě zažijí, by však nepřáli ani svému nejhoršímu nepříteli. Noční můry se jim zhmotní přímo před očima...

Zaujal mě originální námět s nočními můrami. Přišel mi propracovaný a uvěřitelný, udržel mou pozornost a já byla napnutá, co se odehraje na dalších stránkách. V knize nechybí ani hororové prvky, které místy vytváří tu správnou strašidelnou atmosféru.




Některé rozhovory mezi spolužáky mi přišly trochu dětinské, ale to se vzhledem k věku hlavních hrdinů dá pochopit. Na něco už jsem asi příliš stará a celkem jsem si to při čtení uvědomovala. Většinu času se však postavy chovaly dospěleji a jejich věk bych jim v žádném případě nehádala. Další výtku mám ani ne tak k rozuzlení, ale spíše k samotnému závěru, který mi přišel skoro až sentimentální a moc pohádkový. To je však jen můj čistě subjektivní názor.

Závěrečný díl série je bezkonkurenčně nejlepší, čtenáři dostanou přesně to, co slibuje anotace a možná ještě i něco navíc. Jedná se o skvělou knižní jednohubku, kterou, pokud vás zaujmou již první stránky, přečtete na jedno zhltnutí. 

Pokud jste tedy fanoušky nejen seriálu Class, ale i stejnojmenné knižní série a předchozí dva díly se vám líbily, poslední díl by vám určitě neměl chybět v knihovně. Kamenný dům si užijí především mladší čtenáři, pro něž je tato kniha primárně určená, ale mohla by zaujmout i starší čtenáře. Já jsem toho příkladem.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Klimešové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

sobota 11. srpna 2018

RECENZE: Cigaretka na dva tahy | Dominik Dán

autor: Dominik Dán
překlad: Jan Hanzlík
originální název: Cigaretka na dva ťahy
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2018
počet stran: 304
anotace 


Moje zhodnocení:


Oddělení vražd v Našem Městě nemělo delší dobu tak zvaně do čeho píchnout. Měsíc se flákali, až si na tu kancelářskou židli zvykli. Když jim na stole přistane nový případ, nejsou z toho nadšení, ale co se dá dělat. Práce nepočká. Na jaře roku 1995 je nahlášen pohřešovaný řidič dodávky pracující pro jednu tabákovou firmu, který měl mít u sebe velký obnos peněz. Brzy je nalezena ohořelá dodávka i s mrtvým řidičem. Aby toho nebylo málo, tak Krauz spolu s Chosém dostanou na starost případ zabaveného heroinu, který někdo ukradl přímo z policejní akademie. Stopy je zavedou až na nejvyšší místa a jak je známo, s těmito lidmi si není radno zahrávat...


Cigaretka na dva tahy je již 25. knihou ze série Naše Město a zároveň nejnovější knihou Dominika Dána, která byla přeložena do češtiny. Opět se setkáváme s oblíbenými postavami v čele s Alexanderem Mayorem, který šéfuje oddělení vražd působícím v Našem Městě, a vyšetřovateli Richardem Krauzem, jeho parťákem Chosém, Burgerem, Váňou, Hanzelem, Canisem a dalšími.




Dominik Dán je pseudonym autora nejúspěšnějších slovenských detektivních románů. Autor si svou identitu pečlivě střeží a zná ji jen jeho nejbližší rodina, vydavatel či kolegové. Dánův styl je dost specifický, nezaměnitelný, každá kniha je psána z jiného úhlu pohledu a případy se odehrávají v různých časových obdobích, tím jsou právě jeho knihy tolik oblíbené u čtenářů.

Děj nejnovějšího románu se začíná odehrávat na jaře roku 1995, přesně rok od vraždy Tibora Hakla, jedné z klíčových postav podsvětí. Richardu Krauzovi opět pomohly kontakty s podsvětím, na jeho kamarády z dětství je totiž spolehnutí. Mrtvola naštěstí nebyla objevena, tudíž se ani oficiálně nevyšetřovalo. Když oddělení vražd dostane za úkol vyšetřit případ pohřešovaného řidiče i s dodávkou, netuší, kam je až jejich pátrání zavede. Záhy je nalezena dodávka i s řidičem, který byl zastřelen a upálen. Vypadá to na jasný motiv, řidič měl totiž u sebe dva miliony korun v hotovosti, které v dodávce nalezeny nebyly. Nic však nebude takové, jaké se na první pohled zdá. Krauz s Chosém jsou navíc z případu odvoláni a mají jiný přísně tajný úkol. Někdo ukradl přímo z policejní akademie 40 kg čistého heroinu, jenž byl nedávno zabaven i s kamionem v protidrogové akci. Heroin se objevil v ulicích a začíná zabíjet...

Autor opět nezklamal a nasadil laťku velmi vysoko. Přiznám se, že jsem se těšila na setkání se starými známými postavami s jejich typickým humorem. Scéna s mouchou, kterou máme možnost přečíst ihned zkraje románu, to jen dokazuje. Éra mobilních telefonů začíná, což slibuje hned další komické scénky. Pobavilo mě Krauzovo odmítání mobilního telefonu a jeho argumenty, že jej nikdy nebude potřebovat, protože přece není nic jednoduššího, než si zajít do telefonní budky. Kdyby tušil, jak se plete.




V knize se prolíná hned několik dějových linií, z nichž některé ustoupí do pozadí, aby se nám na konci připomněly ve velkém finále, které je opravdu překvapivé. Začátek může působit trochu nemastně neslaně, ale kdo zná autora, ví, že je to jen předehra. Zápletka je skvěle promyšlená, vystavěná na dialozích, což já osobně preferuji.

Cigaretka na dva tahy je velmi čtivé dílko, které si užijí nejen fanoušci Dominika Dána, ale myslím si, že osloví i ostatní milovníky detektivek, kteří s autorem ještě nemají žádné zkušenosti.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Klimešové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.


Continue Reading...

čtvrtek 2. srpna 2018

RECENZE: Modlitba za mlčení | Linda Castillo

autor: Linda Castillo
překlad: Lenka Faltejsková
originální název: Pray for Silence
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2015
počet stran: 312
anotace


Moje zhodnocení:


V městečku Painters Mill v Ohiu tvoří zhruba třetinu obyvatel amišové, kteří jsou typičtí tím, že vyznávají prostý a mírumilovný životní styl bez vymožeností civilizace. Když se na farmě amišské rodiny Plankových najde sedm mrtvých těl, vyvolá to u místních velký šok. Někdo zavraždil celou rodinu včetně dětí. Případu se ujímá náčelnice místní policie Kate Burkholderová...


Modlitba za mlčení je druhým dílem ze série s náčelnicí policie Kate Burkholderovou odehrávající se v městečku Painters Mill v Ohiu. Této knize předchází Slib mlčení, který jsem nedávno četla a také recenzovala.




Linda Castillo pochází z amerického Ohia. Zdejší prostředí se stalo základem pro děj jejích thrillerů. Již od útlého dětství se chtěla stát spisovatelkou a ve třinácti letech napsala svou první knihu. Je autorkou bezmála třiceti titulů a držitelkou mnoha literárních cen. Knihy s Kate Burkholderovou jsou čtenáři hodnoceny velmi kladně a zajímavostí je především to, že se v těchto knihách zaměřila na jednu z nejkonzervativnějších křesťanských skupin - amiše, kteří praktikují jednoduchý způsob života v souladu s přírodou, půdou a členy své komunity.

Kate Burkholderová má za sebou úspěšné vyřešení případu Jatečního vraha a sotva uplyne pár měsíců, musí řešit případ nový a o mnoho děsivější. Na nedaleké farmě je nalezeno sedm zavražděných těl jedné amišské rodiny, která se do městečka nedávno přistěhovala. Kate si bere případ velmi osobně, neboť i ona kdysi zažila cosi ošklivého, s čímž se doposud nevyrovnala. Stanoví si jasný cíl, dopadnout vraha stůj co stůj. 

Autorka se i v této knize drží stejného scénáře jako v předchozím díle, a sice, že nejprve jsou nalezeny oběti, provedena pitva a poté policisté začnou shromažďovat důkazy, prověřovat podezřelé osoby a hledat motiv. A ono to funguje. Vraždy jsou opět velmi brutální, s detailními popisy, ale tento případ je o to horší, že mezi oběťmi jsou i děti. Kdo mohl chtít vyvraždit celou rodinu? Jaký měl k tomu důvod? Tak takovou otázku si klade nejen Kate Burkholderová, ale i samotný čtenář. 




I v této knize se dozvíte pár dalších zajímavých střípků týkající se amišské komunity, jejich způsobu života a zvyků. Hlavní hrdinka, náčelnice Kate Burkholderová je celkem sympatická mladá žena, i když pár drobností, co mi na ní vadí, se najde. Zaprvé může být ráda, že má víc štěstí než rozumu, když se po hlavě vrhá do tolika nebezpečných situací - a  sama. Druhá věc se týká jejího pití - alkohol nikdy nic nevyřešil, spíše vždycky situaci ještě zhoršil a její alkoholové dýchánky spolu s milencem/parťákem mi občas lezly krkem. Chápu, že oba mají celkem bolestnou minulost, což v tomto žánru není navíc nic originálního, ale už by se mohli posunout kousek dál. 

Stejně jako v předchozím Slibu mlčení, i v této knize pomáhá Kate s případem John Tomasetti, který pracuje v Úřadu pro kriminální vyšetřování v Columbusu. Tomasetti má různé styky a dokáže popohnat různá stádia vyšetřování. Dalšími postavami jsou především policisté - Chuck "Skid" Skidmore,  Glock, T.J., policista ve výslužbě Gurčák, Mona a další.

Děj je střídavě vyprávěn v ich formě (Kate Burkholderová) a v er formě (Tomasetti a ostatní postavy). Přijde mi to celkem nezvyklé, ale autorka to právě tou střídavou formou dobře vyřešila. Když je totiž příběh vyprávěn jen z jednoho pohledu, nemá autor tolik dějových možností. 




I v tomto díle není o napětí nouze, ale když porovnám Modlitbu za mlčení se Slibem mlčení, první díl Slib mlčení se mi líbil malinko více. Nejspíš to bude tím, že nebyl ještě tolik okoukaný, protože autorka se drží stejného scénáře, navíc v Modlitbě za mlčení není ani tak překvapivé odhalení pachatele, jako v prvním díle. V tomto díle je jasně vymezen okruh možných pachatelů, a proto není vůbec složité tipnout si toho správného.

Autorka píše velmi čtivě, každou stránku hltáte a pokud vám nevadí trochu brutálnější scény a popisy, knihu si maximálně užijete. Já jsem už teď zvědavá, co přinesou Střípky ticha, která mám nachystané v pořadí.

Pokud máte rádi napětí, láká vás prostředí amišské komunity a preferujete poctivou detektivní práci, je tato kniha pro vás jako dělaná. 


✰✰✰✰


Už jste se setkali s knihami od Lindy Castillo? Jak se vám tato série líbí?

Continue Reading...