úterý 26. února 2019

MINIRECENZE: Vánoce Hercula Poirota | Sběratel motýlů | Tichá modlitba

Hezký večer milí čtenáři.


Po delší době vás vítám u sérií tří minirecenzí, které jsem si pro vás připravila. První dvě knihy jsem měla vypůjčené z knihovny, třetí je moje vlastní, ale jelikož jsem ji četla již v prosinci, nebyla jsem schopná sepsat plnohodnotnou recenzi. 



Vánoce Hercula Poirota | Agatha Christie


Stručná anotace:
Panovačný a bezcitný Simeon Lee pozve své potomky, aby strávili vánoční čas pod jeho střechou a v jeho společnosti. Za jakým úmyslem si všechny pozval zrovna na svátky, které by měly být symbolem pohody a pospolitosti? Rodina se sjíždí do sídla s velkými obavami a ty se nakonec naplní. Pan Lee, milionář s diamanty ukrytými v trezoru, je záhy nalezen mrtev. Podezřelým se stává každý a tak na pomoc musí přispěchat Hercule Poirot, aby odkryl pozadí vraždy, která zde byla spáchána.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Před Vánoci jsem zatoužila si přečíst nějakou knížku s vánočním motivem. Spousta knížek byla již vypůjčených a tak jsem se rozhodla pro detektivní žánr, ale zasazený do období Vánoc. Agatha Christie mě zatím ještě nezklamala, tak jsem byla plná očekávání a nakonec si knihu náramně užila.

Stručné zhodnocení:
Krátce po dočtení Vraždy v Orient-expresu (recenze zde) jsem se vrhla právě na tuto knihu a po dočtení musím říct, že ji o velký chlup předčila. Začátek je zasvěcen postavám, s nimiž nás autorka postupně seznámí a nastíní tak různé motivy k události, která následuje a nevybírá si, že nastal čas Vánoc. Agatha Christie opět vymyslela skvělou zápletku zasazenou do brilantní atmosféry podezřívání a nevraživosti. Příběh vás upoutá hned od prvních stránek a jen tak nepustí. Podezřívat budete každého a nebudete si jistí ničím až do samého konce. Třešničkou je záhada zamčeného pokoje, v němž byl nalezen mrtvý pán domu v obrovské kaluži krve. Napětí bude stoupat a na konci vás autorka opět překvapí. Já měnila své tipy na vraha každou chvíli a nakonec jsem byla vedle jak ta jedle. To na autorce oceňuji, že mě dokáže vždy překvapit. Pokud si chcete přečíst skvěle promyšlenou detektivku a nevadí vám, že se odehrává v čase Vánoc, rozhodně sáhněte právě po této.

✰✰✰✰✰


Sběratel motýlů | Dot Hutchison


Stručná anotace:
Představte si nádhernou, avšak izolovanou zahradu, v níž kvetou rostliny a žijí nádherní motýli. O celou zahradu pečuje muž, který si nechá říkat Zahradník. Má to však jeden háček. Všichni motýli jsou mladé ženy, které byly Zahradníkem uneseny, aby se staly Motýlem v jeho krásné a opečovávané zahradě.
Maya, jedna z přeživších dívek, postupně odkrývá podrobnosti o tomto děsivém místě i o svém vězniteli. Jak se jí podařilo utéct? Přežily i ostatní dívky? To vše se snaží rozklíčovat dva agenti FBI Victor Hanoverian a Brandon Eddison, kteří mohou s jistotou říct, že se jedná o nejotřesnější případ jejich kariéry.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Tato kniha mě lákala už od dob jejího vydání. Četla jsem na ni mnoho rozporuplných recenzí a chtěla si sama udělat o knize představu. Je opravdu tak zvrácená, jak se o ní povídá? Dostala jsem se k ní až chvíli poté, co u nás autorce vyšel druhý díl. 

Stručné zhodnocení:
Celý příběh je vyprávěn retrospektivně, kdy Maya, jedna z přeživších dívek, vypráví dvěma agentům FBI o tom, co prožila v zahradě, ale i o své vlastní minulosti. Už od prvních stránek jsem se do Mayna vyprávění ponořila naplno a nemohla se odtrhnout. Začátek se autorce velmi povedl. Nádech tajemna, co se v zahradě všechno dělo a kdo je vlastně Zahradník - na tyhle otázky chcete co nejdříve znát odpovědi. A tak čtete a čtete. Postupně začnete přemýšlet nad jistými nelogičnostmi a hlavně nereálnosti celého příběhu, což byl konkrétně u mě kámen úrazu. 23 dívek uvězněných na jednom místě se bez sebemenšího odporu vydává na pospas jednomu muži a nikdy se například proti němu ani nevzbouří. Po přečtení první poloviny přichází trochu zklamání - celý příběh je vyprávěn sice přímočaře, avšak bez jediné špetky napětí. To, co zpočátku působilo tajemně, je nyní holým faktem a karty jsou velice brzy odkryty. Čekala jsem na šokující závěr, který by celou knihu pozvedl, ale ani ten nepřišel. Na konci jsem byla víc než zmatená a nevěděla, která bije. Námět se autorce povedl, i když si každý čtenář o ní musí myslet, že má opravdu zvrácenou fantazii (která mně osobně až tak zvrácená nepřišla - četla jsem už hodně thrillerů a tento mi nepřišel ničím až tak šokující, ale možná jsem divná jen já :D), ale zpracování se dle mého vůbec nepovedlo. Knize nelze upřít atmosféru, která je dle mého hodně povedená. Celkově knihu hodnotím jako průměr a do dalšího dílu se mi vůbec nechce.

✰✰✰


Tichá modlitba | Angela Marsons


Stručná anotace:
Jednoho dne zmizí dvě nejlepší kamarádky - Charlie a Amy. Brzy se potvrdí to nejhorší. Obě děvčata byla unesena, ale další textová zpráva vyrazí všem dech. Nutí rodiče postavit se proti sobě a bojovat o život vlastního potomka. Ve stejnou chvíli se do případu vkládá Kim Stoneová a její tým. Čas je teď jejich nepřítel a musí zachránit obě děvčata dřív, než krutí únosci naplní svou hrozbu. Kim si vůbec nepřipouští, že by byla zachráněna jen jedna z dívek. Musí rozplést tajemství ukrytá v minulosti rodin a má co dělat, aby něčí dítě nezaplatilo za chybu dospělých.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Angela Marson píše knihy s Kim Stoneovou jak na běžícím pásu a ročně u nás v překladu vycházejí dvě knihy. Celkem jich u nás vyšlo již šest a začala jsem být nervozní, že mám přečtené teprve dvě. V prosinci jsem se tedy pustila do Tiché modlitby. Jak se mi líbil třetí díl s oblíbenou vyšetřovatelkou Kim Stoneovou, se dozvíte o řádky níže.

Stručné zhodnocení:
Téma únosu dětí není sice v detektivkách nic inovativního, ale vždy k tomuto tématu přistupuji s respektem. Bála jsem se, co si autorka na své čtenáře vymyslela a modlila se, aby nedošlo k tomu nejhoršímu. 
Kniha má vcelku vysoké hodnocení na knižních databázích, takže jsem měla od knihy velká očekávání, což zpětně vidím jako chybu. Zpočátku jsem se nemohla pořádně začíst, často jsem knihu odkládala a nepociťovala chuť ji vůbec otevírat. Trvalo mi více jak sto stran, než jsem se pořádně do příběhu ponořila a začala Kim a jejímu týmu fandit. Doufala jsem (a zároveň se i těšila), že autorka zase trochu poodhalí Kiminu minulost, ale tentokrát jsme se bohužel nic nového nedozvěděli.
Co se týče hlavní zápletky, ta byla vcelku povedená, na druhou stranu dost děsivá, kdyby se měla dít ve skutečnosti. Vhledy do postav únosců mi přišly nedotažené, ale hlavně zbytečné. Čtenář se sice něco málo o nich dozvěděl, ale k odhalení pachatele nás nedovedly. Konec byl sice překvapivý, ale na druhou stranu jsem pociťovala mírně zklamání, čekala jsem asi více.
Druhá dějová linka vyšetřující smrt Dewaina Wrighta, člena místní gangu, mě spíše rušila a upřímně jsem si nedokázala vybavit, jestli pokračovala z předchozího dílu, anebo ne. Nejvíce mě však vytáčela reportérka Tracey, která neustále toužila vytroubit do světa zprávu o únosu dívek, ač si to jejich rodina ani Kim výslovně nepřály.
Autorka si i třetím dílem drží kvalitu poměrně vysoko, ale podle mého pohledu se jedná o slabší díl. Předchozí dva (Němý křik, Ďábelské hry) byly o stupeň výše. 

✰✰✰✰
Continue Reading...

sobota 23. února 2019

RECENZE: Hříšnice | Petra Hammesfahr

autor: Petra Hammesfahr
překlad: Jana Kellnerová
originální název: Die Sünderin (1999)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Knihy Omega
rok vydání: 2019
počet stran: 464
anotace


Moje zhodnocení:


Cora Benderová přijíždí i s manželem a malým synkem k jezeru užít si krásné slunečné odpoledne. Později, před zraky rodiny i mnoha svědků, se vrhne na neznámého muže, kterého ubodá. Co přimělo tuto mladou ženu uskutečnit tak hrůzný čin? Krátce po incidentu se Cora k činu přizná a je zatčena. Případu se ujímá policejní komisař Rudolf Grovian, který případ neuzavře do doby, než mu Cora zodpoví všechny otázky. Znala toho muže? Cořina minulost a její soukromé peklo začíná pomalu vyplouvat na povrch. 


Hříšnice, u nás poprvé vydaná v roce 2003, se letos dočkala druhého vydání, přičemž nedávno se také stala předlohou pro úspěšný seriál, který natočila společnost Netflix s Jessicou Biel a Billem Pullmanem v hlavní roli.

Autorkou tohoto temného psychologického thrilleru je mistryně ve svém oboru - Petra Hammesfahr, jedna z nejznámějších německých autorek krimi románů. První román napsala již v sedmnácti letech a když se její Tichý pan Genardy stal bestsellerem, následovala jedna úspěšná kniha za druhou.

Po zjištění, že byl tento psychothriller napsán již v roce 1999, jsem ke knize přistupovala poněkud skepticky, neboť na knižních databázích byla hodnocena průměrně. Na druhou stranu mě zaujalo, že se kniha stala předlohou k natočení úspěšného seriálu The Sinner.

Obálka působí temně a zlověstně a zaujala mě na první pohled. V jednoduchosti je krása a červené odstíny skvěle podtrhují příběh.

Děj je rozdělen na pouhých patnáct kapitol, ač rozsah knihy čítá přes 450 stran. Kapitoly jsou tak delší, což mi sice osobně nevyhovuje, ale na dynamiku příběhu tento fakt neměl žádný vliv.


Čtyřiadvacetiletá Cora Benderová, maminka rok a půl starého synka, manželka Gereona Bendera, s nímž oslavila dva a půl roku soužití, se jednoho dne rozhodne zemřít. Minulost ji tíží a komplikuje přítomnost, a proto se rozhodne k tomuto radikálnímu kroku. Vyrazí s rodinou k jezeru, kde se celou dobu odhodlává k ukončení svého života a najednou, z ničeho nic, ubodá muže ležícího na dece opodál. Spouštěčem byla hudba linoucí se z magnetofonu nebo v tom bylo mnohem víc? Co přiměje dosud bezúhonnou matku malého dítěte k tak hrůznému činu, k němuž se bez mrknutí oka přizná a požaduje nejvyšší možný trest?

Čtenáři je předložen velmi komplikovaný a zamotaný příběh, jehož počátky sahají až do Cořina dětství, které se od ostatních dětí velmi odlišovalo. Cora vyrostla v domě, v němž panoval náboženský fanatismus v nejhorší možné podobě. Nezdravé rodinné prostředí, kterému napomohlo narození Cořiny sestry Magdaleny, která trpěla vrozenou srdeční vadou a jíž nedávali lékaři moc šancí na život, ovlivnilo nejen Cořino dětství, ale i dospívání. Minulost, kterou se Cora snaží ze své mysli navždy vytěsnit, pomalu vyplouvá na povrch a Cora proti tomu začíná bojovat. Bojuje nejen sama se sebou, ale také s policejním komisařem Rudolfem Grovianem, který dostane její případ na starost a rozhodne se přijít hrůznému činu, jenž se stal u jezera, na kloub.

Rudolf Grovian si naložil na svá bedra těžký, skoro nemožný úkol, neboť Cora obelhává nejen jeho, ale i sama sebe. Čtenář je nucen se prokousat velkým množstvím polopravd a lží, které jsou dávkovány po celý děj. Orientaci ztěžují neustálé a nijak neoznačené skoky do minulosti a zase zpět do přítomnosti, bez sebemenšího upozornění se také střídá ich forma s er formou a děj působí mnohdy dost zmatečně. Nejedná se o žádnou oddechovou literaturu, ale spíše naopak četbu vyžadující stoprocentní koncentraci. Vlivem nesoustředění by vám mohl uniknout drobný detail a nemuseli byste pak pochopit ostatní souvislosti.

Mně osobně se kniha četla velmi dobře, děj i přes delší kapitoly utíkal velmi rychle a celý zvrácený a propletený příběh si mě omotal kolem prstu a já chtěla znát víc a víc. Autorka mě velmi mile překvapila a můžu říct, že po delší době jsem si přečetla skvělý psychothriller, který jde až na dřeň. Autorka se nebojí otevřít tabuizovaná témata incestu či náboženského fanatismu a ukazuje, jak mohou ovlivnit dětství a dospívání. Na druhou stranu musím podotknout, že některé situace byly zahnány až do extrému a tudíž nepůsobily moc věrohodně.

Jako celek však příběh držel pohromadě. Ve třetí třetině sice ztratil trochu náboj a neustálé pomalé rozplétání lží a intrik působilo už dost únavně, ale věřím, že šlo o autorčin záměr, aby vás poté v poslední kapitole rozmetala na kusy. Ta totiž nabere takové obrátky, až vám v samém závěru vyrazí dech.

Pokud si chcete přečíst temný a zvrácený psychothriller jdoucí hluboko do jedné lidské duše, která je dohnána až na pokraj šílenství, neměla by vám uniknout Hříšnice, jež vás nakonec dovede k brilantnímu, ale zároveň velmi hořkému konci, který vás posadí do křesla a zbortí všechny vaše naděje.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž Hříšnici vydal pod značkou Edice Knihy Omega. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pondělí 18. února 2019

RECENZE: Už zase létám | Sita Brahmachari

autor: Sita Brahmachari
překlad: Barbara Hajná
originální název: Kite Spirit 
nakladatelství: Slovart
značka: #BOOKLAB
rok vydání: 2018
počet stran: 296
anotace


Moje zhodnocení:


Pár dní před šestnáctými narozeninami postihne Kite zdrcující zpráva. Její nejlepší kamarádka Dawn, nadaná hudebnice a vzorná studentka, spáchala sebevraždu. Kite neměla ponětí, že Dawn něco trápí a že si sáhne na život. Kite si vše vyčítá, měla kamarádku zachránit, a to se jí nepovedlo. Neumí se se ztrátou a pocity žalu vyrovnat, a proto odjíždí se svým otcem do Jezerní oblasti, kde objeví nejen své dávné kořeny, ale také sama sebe. Když se navíc seznámí s místním klukem Garthem, její život nabere hned jiný směr.


Nakladatelství Slovart pod labelem #BOOKLAB vydalo koncem roku již třetí knihu britské autorky s indickými kořeny Sity Brahmachari Už zase létám.

Tato kniha má nejen nádhernou obálku, která je velice příjemná i na dotek, ale oplývá podmanivým příběhem s notnou dávkou smutku, jenž v sobě ukrývá spoustu krásných myšlenek, které zasáhnou vaše srdce.

Autorka se snažila přiblížit, jaké pocity prožívá dospívající dívka, jejíž nejlepší kamarádka spáchá sebevraždu. Po odeznění prvotního šoku a vůbec schopnosti přijmout tuto skutečnost se Kite Solomonové, šestnáctileté studentce, začínají v mysli rojit otázky, proč ji Dawn nepožádala o pomoc, nesvěřila se jí se svým trápením, které by společně určitě vyřešily, a postupně začne trpět výčitkami svědomí, že tomu mohla nějakým způsobem zabránit. Ve vzpomínkách na Dawn se snaží nalézt klíč či alespoň drobný náznak, proč se Dawn rozhodla pro nejkrajnější řešení své situace. Autorce se povedlo podat toto bolestné téma citlivě, ale zároveň upřímně bez jakéhokoliv mlžení či snahy ušetřit čtenáře od pravdy.


Co se týče mě samotné, tato kniha mi až tak úplně nesedla. V prvé řadě nejsem cílový čtenář, což by ve své podstatě tolik nevadilo, neboť se young adult příběhům v žádném případě nevyhýbám, ale spíše si je pečlivě vybírám. Zadruhé - téma bylo podle mě podáno velmi nudně. Chápu, že v příběhu jde v prvé řadě o pocity a ne o akci, ale emoce, které byly celou knihou protkány, mě nijak nezasáhly.

S hlavní hrdinkou jsem se vůbec neztotožnila a neuměla jsem se do ní vcítit. Přece jenom, tohle pubertální období mám už dlouhá léta za sebou a naštěstí jsem nikdy nemusela řešit podobnou situaci, v níž se ocitla hlavní hrdinka. Po dlouhých sto stranách konečně Kite odjíždí se svým otcem do Jezerní oblasti, aby si zde léčila bolavou duši. Tato část knihy byla trochu zajímavější, autorka se více věnovala popisům a snažila se čtenáři přiblížit místo, které má pro ni samotnou důležitý význam a má na něj krásné vzpomínky. V této části knihy se odehrálo několik málo uvěřitelných scén spadajících spíše do fantaskního světa. Autorka dle mého již překročila pomyslnou hranici oddělující realitu a nadpřirozeno, což mi víceméně vadilo.

Kite zde pozná, jaký význam má rodina a přátelství, že život není vždy pouhá procházka růžovým sadem a často znenadání přijdou těžké zkoušky, které nám osud připraví a my se k nim musíme postavit čelem a vyřešit je. Jen na nás zůstává, jak se s nimi popereme, zda si necháme pomoci od nejbližších nebo pro nás bude lehčí svěřit se úplně cizímu člověku. Na konci této cesty našla Kite sama sebe a domů se vrátila jako úplně jiná dívka. Její proměna byla patrná a postupná, což bych ráda vyzdvihla.

Mrzí mě, že jsem se nedokázala do knihy více ponořit a vychutnat si ji tak, jak to autorka původně zamýšlela. Knihu jsem nakonec dočetla ze setrvačnosti a s jistou rozpačitostí. Příběh mi absolutně nesedl. Být mi o patnáct let méně, dívala bych se na to zcela jinak. Závěrem bych však chtěla uvést, že kniha si své čtenáře rozhodně najde a věřím, že zasáhne nejedno čtenářské srdce.

Kniha Už zase létám je určena především dospívajícím dívkám, kterým může pomoci vyrovnat se s podobným trápením, jež prožívá hlavní hrdinka a zjistit, jak takovou situaci řešit. Na konci knihy jsou otištěny české odkazy na linku důvěry, kde vám s vaším problémem rádi pomůžou.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

sobota 16. února 2019

RECENZE: King | T. M. Frazier

autor: T. M. Frazier
překlad: Kamila Bělohorská
originální název: King (2015)
nakladatelství: Ocelot
rok vydání: 2018
počet stran: 264
anotace


Moje zhodnocení:


Brantley King byl právě propuštěn z vězení a jeho kamarád Preppy mu na přivítanou uspořádal motorkářský večírek, na kterém nechybí drogy, alkohol ani spousta chtivých žen. King není žádný klaďas, ale drsný chlap, v němž dřímá zuřivost a vášeň a jemuž neodolá žádná žena. 
Doe je Kingův protiklad. Žena "beze jména", která nezná svou minulost a neví, kdo vlastně je a odkud pochází. Osudové setkání s Kingem na probíhajícím večírku změní život nejen jí, ale i Kingovi.


Ještě před Vánoci mě oslovily Megaknihy.cz, zda bych nechtěla zrecenzovat knihu King, kterou vydalo mladé, nedávno vzniklé nakladatelství Ocelot. Vinou mého přehlédnutí (neboť jsem knihu původně považovala za thriller) se ke mně dostal erotický román, tedy žánr, který až tak úplně nevyhledávám. Jak toto setkání nakonec dopadlo, se dočtete níže v recenzi.

Po prologu, který mě upřímně dost vyděsil a ne-li skoro odradil od dalšího čtení, jsem se ponořila do zvláštně atraktivního příběhu, ale hlavně do nebezpečného prostředí drsných motorkářů, drog a vulgární mluvy, která mě zpočátku víc než šokovala.

Příběhem nás provází dva vypravěči: Brantley King, který se neustále ocitá jednou nohou v kriminále a o němž kolují zvěsti, že zabil svou vlastní matku. Založil si tetovací studio a tím si v podstatě vydělává na živobytí. Potřebuje však mnohem víc peněz, aby získal do péče osobu, kterou miluje ze všech nejvíc. Na druhé straně tu máme mladičkou dívku Doe, dívku "beze jména", která si nevzpomíná na svou minulost a na ulicích se potlouká již několik týdnů. Její jedinou kamarádkou je Nikki, prostitutka, která je závislá na kokainu a zajímá ji pouze to, jak sehnat další dávku. Nikki má plán: zajdou na motorkářský večírek, jenž je shodou okolností pořádán na přivítanou Brantleyho Kinga, který byl propuštěn z vězení. Obě dívky chtějí nabídnout svá těla a na oplátku by se rády dočkaly ochrany před tvrdým životem na ulici. Jak proběhne první setkání Doe a Kinga, jak bude probíhat jejich bouřlivý vztah a mnohem více, se dozvíte po přečtení této knihy. Nerada bych vám prozradila víc, než by bylo nutné, na druhou stranu jsou některé pikantnosti z knihy zde téměř nepublikovatelné.


Nejprve si na knize všimnete obálky, která pořádně rozvine vaši fantazii i přesto, že na ní jde vidět jen část potetovaného mužského těla. Originální obálka má také něco do sebe, ale mně se více líbí ta naše. Potud tedy chválím, co se týče grafického zpracování. Bohužel po prvním prolistování jsem utrpěla menší šok, neboť vnitřní úprava působí na první pohled dost neučesaně a odfláknutě. Okraje, které mnohdy zasahují až do číslování stránek, nevypadají vůbec hezky. Stejně tak odstavce, které nemají žádný systém. Dialog, odehrávající se na jednom řádku, byl asi vrchol. Kdo co říká samozřejmě z kontextu vyplyne, ale dojem to na vás neudělá. Celá úprava na mě působí, jako by si korektor mačkal klávesu Enter podle nálady. Tato odfláknutá grafická úprava textu zbytečně shazuje celou knihu a tím působí víceméně lacině.

Co se týče samotného příběhu, ten se mi i přes počáteční vulgární mluvu líbil. Autorka se v druhé polovině knihy zmírnila, co se týče vulgarismů a už nepůsobily jako pěst na oko. Na druhou stranu chápu, že chtěla vytvořit dojem autentického prostředí drsných motorkářů, kteří nejdou pro ránu daleko.

Při popisu některých erotických scén jsem se mírně červenala, ale určitě se nejednalo o nic, co by čtenářky neskously. Fantazie autorky nezná mezí a jestliže jste odchovány Padesáti odstíny a podobnými tituly, v této knize vás určitě nic nepřekvapí. Spíše naopak. Troufala bych si tvrdit, že King bude o několik příček výše a hravě strčí Padesát odstínů do kapsy.

Obě postavy, jak King, tak i Doe, jsou sympatické, vtipné, mají šmrnc a jejich osudy vás zaujmou od první stránky. Obě postavy si střeží (v případě Doe jaksi neúmyslně) svou minulost, celý příběh je podán tajemně a snadno vás pohltí. Nejedna čtenářka se do Kinga bláznivě zamiluje a myslím, že mu poté odpustí i postupnou změnu v chování. Ve skutečnosti by se tento příběh odehrál jen stěží, ale v knihách a hlavně v těchto příbězích jde právě o odpoutání se od reality, v nichž můžete snít o tajuplném, drsném a sexy muži bez výčitek svědomí.

Závěr knihy byl překvapivý a nutí ihned sáhnout po druhém dílu, který ale stále čeká na přeložení a vydání. Snad se ho brzy dočkáme.

I přesto, že se nejedná o žádný literární skvost, v rámci žánru řadím Kinga do jednoho z těch povedenějších erotických románů, jež jsou určeny především ženám a dívkám. Škoda grafické úpravy textu, která o stupeň zhoršila mé hodnocení a jen díky tomu kniha nedostala plný počet.

Před doporučením vás chci na závěr upozornit, že kniha je plná vulgarismů, takže pokud vám taková mluva v knihách vadí, Kinga ani neotevírejte.

Tento jiskrný a vášní nabitý erotický román doporučuji milovníkům tohoto žánru, neboť si v něm přijdete na své.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji internetovému knihkupectví Megaknihy.cz, kde si také knihu King můžete přímo koupit.
Continue Reading...

středa 13. února 2019

RECENZE: Až tady nebudu | Linda Green

autor: Linda Green
překlad: Zdík Dušek
originální název: After I've Gone (2017)
nakladatelství: Bookmedia
rok vydání: 2018
počet stran: 360
anotace


Moje zhodnocení:


Jednoho dne se Jess Mountová podívá na svůj facebookový profil a zjistí, že se na něm čas přehoupl o osmnáct měsíců vpřed a její rodina a přátelé sdílí na jejím profilu srdceryvné kondolenční příspěvky. Zpočátku to považuje za nejapný virtuální žert, ale když jednoho dne objeví fotografii svého syna, kterého ještě ani nepočala, dostane její život najednou jiný směr. Aby toho nebylo málo, tak zjistí, že její smrt nebyla náhoda, a proto se rozhodně pro záchranu svého chlapečka.


Když mě oslovilo Knihcentrum.cz a nabídlo mi k recenzi knihu Až tady nebudu od Lindy Green z nakladatelství Bookmedia, ani na chvíli jsem neváhala a nabídku přijala. Anotace, která slibuje děsivé nahlédnutí do vlastní budoucnosti, v níž zjistíte datum své smrti i události, které po ní následovaly, mě doslova nadchla.

Jak byste se vypořádaly se zjištěním, kdybyste znali datum své smrti? Něco takového potká mladou dívku Jess, která žije bezstarostným životem do doby, než jednoho lednového dne mrkne na svůj facebookový profil, na kterém najde kondolence k její vlastní smrti. Příspěvky z budoucnosti však vidí jen sama Jess. Jak byste se zachovali na jejím místě vy? Snažili byste se svou budoucnost zvrátit nebo byste jí šli naproti? Ovlivnilo by vás zjištění, že se v budoucnu dočkáte lásky a krásného syna, ale za cenu nejvyšší, a sice, že byste ho krátce po narození opustili? Co kdyby vaše smrt nebyla náhoda, ale úmysl? Jess stojí před těžkou volbou a je jen na ní, aby změnila svůj osud nebo se o to aspoň pokusila.

Pokud autorce odpustíte nereálný námět vidět do budoucnosti a přijmete to jako fakt, čeká vás neuvěřitelně silný příběh plný překvapivých momentů a zvratů, ale předně nahlédnutí do mezilidských vztahů poznamenaných ztrátou či bolestnou minulostí.


Zpočátku vyvstává zásadní otázka. Proč Jess musela zemřít? Čtenář se po malých krůčcích dozvídá zásadní informace z facebookových příspěvků a komentářů, které jsou graficky vytvořené podle skutečného facebooku - vidíme kulatou profilovou fotku s datem a časem přidání příspěvku. Vše působí autenticky, ale zároveň děsivě, protože Jess prožívá bolest s nic netušícími nejbližšími. Není se čemu divit, že se Jess trápí čím dál tím víc, ale zároveň se nemůže donutit k tomu, aby ony příspěvky přestala číst. Při čtení jsem přemýšlela, zda by se Jess ve skutečnosti chovala stejně, tedy tak, jak jí budoucnost napovídala? Učinila by stejné kroky? Nebo by utnula vše v zárodku? Často jsem měla pocit, že se svému osudu poddává, na druhou stranu mě příběh nutil číst dál a netrpělivě jsem očekávala, jak vše nakonec dopadne.

Postav v knize není mnoho, ale na druhou stranu jim byl dán dostatečný prostor k vykreslení jejich charakterů. Líbilo se mi, že se postavy postupně měnily, ale v případě Jess se jednalo o dost rychlou změnu, z níž byli (nejen) její nejbližší v šoku. Překvapí vás, co vše se dá za pouhých osmnáct měsíců stihnout.

Kniha mě vtáhla od samého začátku a nepustila až do konce, který byl pro mě překvapivý i přesto, že jsem podobný očekávala. Možná mi na konci chybělo jakési vysvětlení, kdo nebo proč posílal Jess zprávy z budoucnosti, i když jeden osobní tip, který vám nebudu prozrazovat, bych měla.

Tento psychologický román s kapkou mysteriózna si rozhodně zaslouží vaši pozornost, a to nejen pro bolestná témata jako jsou ztráta bližního, domácí násilí či hojně oblíbené komunikace přes sociální sítě, která kniha rozebírá, ale také pro vykreslení úžasného a hlavně silného pouta, které spojuje matku a její dítě. Hlavní hrdince budete fandit i přes její mnohdy nešťastná rozhodnutí, která jí spíše uškodí, a možná si nervozitou, jak vše dopadne, budete rvát vlasy.

Předchozí autorčinu knihu Před pikolou za pikolou jsem ještě nečetla, ale rozhodně se po ní podívám a autorku si zařazuji mezi své oblíbené. S nadšením budu očekávat její další knihu.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku a skvělého čtenářského zážitku děkuji Ivě Kulihové z KNIHCENTRUM.cz, kde si také můžete knihu Až tady nebudu koupit.
Continue Reading...

sobota 2. února 2019

RECENZE: Dopis | Kathryn Hughes

autor: Kathryn Hughes
překlad: Monika Kittová
originální název: The Letter
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2018
počet stran: 320
anotace


Moje zhodnocení:


Jak může jeden neotevřený dopis změnit osud dvou žen?
Tina žije s manželem Rickem již několik let, ale není šťastná. Její muž je alkoholik, který nejde pro ránu daleko. Jelikož přišel o práci, všechny peníze obstarává Tina, která v práci tráví co nejvíc času. Rickovi se vyhýbá, ale zároveň se ho bojí opustit. O víkendech Tina prodává v jednom dobročinném obchodě. Jednoho dne prohledává kapsy starého obleku a najde v něm zalepený, ale neodeslaný dopis. Otevře jej a po jeho přečtení se rozhodne vypátrat ženu, které byl původně adresován.
O cca 35 let dříve, na počátku hrozby vypuknutí druhé světové války, se odehrává příběh dvou mladých lidí, které spojí velká láska. Billy Stirling, mladý, ženami obletovaný muž, se prohřešil jediným, a to tím, že je chudý. Zamiluje se totiž do dívky Chrissie, která je dcerou váženého doktora a ten není jejich lásce nakloněn. Po jednom nedorozumění jsou Billy a Chrissie odloučeni, ale Billy napíše dopis, ve kterém vysvětluje, co jej vedlo k jeho chování vůči Chrissie. Osud však zasáhne jinak a dopis není nikdy odeslán.



Nakladatelství Cosmopolis vydalo před koncem roku knihu s jednoduchým, ale výstižným názvem - Dopis. Jeden neodeslaný dopis hraje v tomto příběhu obrovskou roli a změní hned několik lidských osudů.

Autorkou Dopisu je Kathryn Hughes, britská historička, autorka životopisů a novinářka. Žije nedaleko Manchesteru, kde se také odehrává její román Dopis. V současnosti se věnuje na plný úvazek dráze spisovatelky a pracuje na svých dalších románech.

Autorčin román se odehrává ve dvou, respektive třech časových rovinách. Prolog je situován do současnosti, ale dva styčné příběhy se odehrávají v nedaleké minulosti. Děj Tinina příběhu je zasazen do Manchesteru roku 1973, kdy jsou na denním pořádku výpadky elektrického proudu. Dopis, který zahýbe hned několika osudy, je napsán již v roce 1939, na počátku vypuknutí druhé světové války.


Autorka napsala velmi čtivý román, v němž se však skrývá více bolesti a smutku, nežli lásky. Rozhodně od Dopisu nečekejte lehké romantické či dokonce odpočinkové čtení. Toho se nedočkáte. Přesto se jedná o moc krásný a hlavně promyšlený příběh, nad kterým se nejednou zamyslíte a uroníte nejednu slzu. Hlavní role se ujala sobeckost, která převládá nad láskou, jež je sice mocná, ale bohužel ne všemocná. Ne vždy se lásce povede překonat všechny překážky. Další úlohy se zhostila naivita a zaslepenost, jimž otevřela oči až bolestná ztráta toho nejcennějšího.

Přílišná naivita skýtá problém jedné z hlavních postav a ta může působit dost otravně. S touto postavou jsem se bohužel neztotožnila, a jak tak přemýšlím, k srdci mi bohužel nepřirostla žádná z postav. V románu vystupuje hned několik postav, jejichž pohledy se střídají a jsou vždy jasně oddělené a označené kapitolami. Za velmi vhodné považuji zvolení er-formy, neboť se do děje tohoto románu hodí lépe z důvodu většího množství vypravěčů.

Přiznám se, že některé situace se mi nečetly vůbec dobře. Po dlouhé době jsem se opět ujistila v tom, proč příběhy tohoto typu vyhledávám jen zřídkakdy. Ztráta dítěte, ať už jí předcházelo cokoliv, bývá vždy velmi bolestná a velmi nerada se do pocitů těchto žen vciťuji.

Celkové propojení dvou časových rovin díky dopisu není v románech nic ojedinělého či snad výjimečného, ale autorka to pojala velmi originálně a poutavě. Na konci se obě časové linie propojí a dokonale do sebe zapadnou. Trochu mi vadilo, že autorka hrála na čtenářovy city moc okatě a moc tlačila na pilu. Závěr na mě nijak emočně nezapůsobil a neukápla mi jediná slza i přesto, že byl dojemný. Přesto jsem si čtení náramně užila a byla ráda, že jsem zase jednou sáhla po odlišném žánru.

Jelikož se výhradně jedná o četbu pro ženy, Dopis doporučuji spíše čtenářkám, které mají rády romantické příběhy, jenž nejsou přeslazené a ve kterých nevítězí láska za každou cenu.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Grada, kde si také Dopis můžete koupit, a to i v elektronické podobě.
Continue Reading...