pondělí 21. května 2018

Soutěž o knihu Práskač



Hezké odpoledne milí čtenáři.


Dnes přicházím s dlouho slibovanou soutěží a konečně nadešel čas, na který mnozí z vás netrpělivě čekali. Nedávno jsem totiž avizovala, že chystám soutěž o knihu, ale neprozradila jsem nic konkrétního. 

Ode dneška si tedy můžete zasoutěžit o knihu Práskač, kterou napsal Jan-Erik Fjell, jíž vydalo nakladatelství Omega. Kniha je nová, nečtená a určená pro jednoho z vás. Nakladatelství Omega mi totiž omylem zaslalo dva výtisky stejné knihy a po následné konzultaci, jak tuto situaci vyřešit, mi Michal Šoták knihu věnoval. Já jsem se však rozhodla, že ji věnuji do soutěže.




Anotace:

„Práskač je vítězem norské ceny knihkupců za rok 2010. Velmi rychle se stal bestselerem a bývá srovnáván s knihami Joa Nesbøho. Dvojí děj se odehrává v New Yorku šedesátých let, kdy se Vincent Giordano dostává do nechvalně známé mafiánské rodiny Locatelliů. Projde křest ohněm a vykonává pro ně špinavou práci, jako jejich věrný pes. Paralelní příběh se odehrává v současnosti ve Fredrikstadu, kde byl zabit nejbohatší místní muž. O tom, že jde o vraždu kvůli financím, nemá nikdo pochyb. Z Kriposu (KRIminalPOlitiSentralen, Kriminální – policejní – centrála) přijde mladý superintendant Anton Brekke vést vyšetřování. Svěží, drzý, hrubý, se slabostí pro ženy a tajnou vášní k pokeru. Kolegou mu je mladý policejní student Magnus Torp a společně se pouštějí do rozmotávání složitého klubka událostí až do mazaného finále.



Pravidla soutěže:

  • doručovací adresa v ČR
  • soutěž trvá od 21.5. do 9.6.2018
  • pro účast v soutěži je nutno vyplnit soutěžní formulář, který naleznete na konci tohoto článku, povinná pole jsou vyznačena hvězdičkou, přičemž tolerovat budu jednu chybu
  • jelikož je soutěž odměnou pro mé pravidelné čtenáře, je nutno odebírat buď blog anebo facebookovou stránku Zaostřeno na knihy
  • výherce je jeden a rozhodne o něm slosování na random.org
  • výherce bude po skončení soutěže kontaktován na e-mail a pokud do 48 hodin neodpoví, bude se losovat znovu


👉SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ👈



Hodně štěstí !!!

Continue Reading...

sobota 19. května 2018

Knižní přírůstky (10)



Hezkou sobotu milí čtenáři.


Týden utekl jako voda a já opět přicházím s menší hromádkou nových přírůstků. Zase jsem nakupovala pár knížek přes bazárek, ale mám tu i dva recenzní výtisky od Omegy. Příští týden čekám ještě nějaké recenzní výtisky, ale aby toho nebylo moc, vydávám článek již teď.

Stále ještě vám dlužím už dlouho slibovanou soutěž. Pilně na ni pracuji, snad se už brzy dozvíte, o jakou knihu se bude vlastně soutěžit. Jen si na vás vymýšlím nějaké otázky, abyste to neměli tak jednoduché. Ale o nic složitého nepůjde. Spíš o takové pobavení s pěknou odměnou navíc.

Teď zpět k přírůstkům. Kdo mě delší dobu sleduje, ví, že si pomalu ale jistě kompletuji sérii s Willem Trentem. Na Databázi knih jsem narazila na další chybějící díl, a sice Hřbitov nadějí od Karin Slaughter. Hřbitov nadějí mám přečtený. Knížku jsem si před pár lety půjčila v knihovně a ta odstartovala čtení této série.




Poslední dobou nakupuji hodně knížek od českých autorů a není tomu jinak ani teď. Na Sestru smrt od Daniela Petra jsem si brousila zuby již delší dobu a jsem ráda, že jsem náhodou narazila na Databázi knih na nabídku, která se neodmítá. Kniha je jako nová a já mám z ní ohromnou radost. Nakladatelství Host je jedno z mých nejoblíbenějších nakladatelství, tak jsem ráda, že mám od nich další zajímavý úlovek.




Pak mi přišly dva dlouho očekávané recenzní výtisky, na které jsem se těšila jak malé dítě. Jsem ráda, že mohu držet v ruce horkou novinku od Holly Seddon, autorky knihy Snaž se nedýchat, která mě hodně nadchla. Nezavírej oči je její další počin, který opět vydalo nakladatelství Omega. Už se nemůžu dočkat, až se do knížky pustím. Snad bude stejně dobrá jako ta předchozí.




Dalším recenzním výtiskem je kniha The Crown: Podrobná historie od Roberta Laceyho, která předkládá příběh Alžběty II., nejdéle vládnoucí britské panovnice. Královský životopisec Robert Lacey v této knize detailně líčí každodenní život uvnitř Buckinghamského paláce a v sídle premiéra v Downing Street č. 10, díky čemuž můžeme zhodnotit osobnost Alžběty II. ze zcela nového úhlu pohledu. Kniha je naprosto úžasně zpracovaná, s mnoha skvělými fotografiemi, ať už ze seriálového prostředí nebo fotografií z archivu královské rodiny.




Na konec tu mám jeden nákup u Knihy Dobrovský. Zjistila jsem totiž, že v jedné pobočce, kterou mám od domova nejblíž, mají poslední kus knihy Chrise Cartera Hovor se smrtí. Tak jsem si jej tam zarezervovala a k tomu přihodila ještě jednu knihu a využila slevový kupon, který jsem si nasbírané bodíky nastřádala.




Druhá koupená kniha u Dobrovského je Vila na Sadové od Richarda Skláře, po které jsem již delší dobu prahla. Příběh se totiž odehrává v mé rodné Ostravě a anotace knihu prezentuje jako "Skvěle namíchaný koktejl napětí, literární fikce, historických událostí a skutečných postav protektorátní Ostravy.", což jsem si nemohla nechat ujít.





Chystáte se na některé z výše zmíněných knih?
Máte už některé přečtené?
Budu se těšit na vaše komentáře.


Continue Reading...

pátek 18. května 2018

Někdo cizí v domě | Shari Lapena

autor: Shari Lapena
překlad: Jana Kunová
originální název: A Stranger in the House
nakladatelství: Knižní klub
rok vydání: 2018
počet stran: 272
anotace


Moje zhodnocení:


Karen a Tom Kruppovi jsou mladí a šťastní manželé, kteří bydlí na jednom zámožném předměstí na severu státu New York a na první pohled jim nic nechybí. Tom se jednoho večera vrací z práce a nachází odemčený dům, ve kterém jako by se zastavil život. V domě se svítí, v kuchyni je téměř připravená večeře, ale Karen není doma. Dům opustila zjevně rychle a nečekaně - nevzala si s sebou kabelku ani mobil. Tom ještě toho večera ohlásí na polici, že pohřešuje svou manželku. Ale záhy se dozvídá strašnou událost. Jeho manželka měla vážnou autonehodu a utrpěla silný otřes mozku. Navíc si na události z toho dne vůbec nevzpomíná. Po pár dnech v nemocnici je propuštěna domů, ale už není nic jak bývalo. Oba se snaží na nepěknou událost zapomenout a vrátit svůj život do starých kolejí. Jenže se zdá, že se doma cosi změnilo. Něco není v pořádku. Někdo tam byl. Někdo cizí.


Někdo cizí v domě je druhým thrillerem, který napsala kanadská spisovatelka Shari Lapena, jež si získala mnoho čtenářů svou prvotinou s názvem Manželé odvedle, kterou vydal Knižní klub loňského roku.




Na autorčin nejnovější počin jsem byla upřímně zvědavá. Manželé odvedle jsem četla krátce po vydání a recenzi na tuto knihu si můžete přečíst zde. Připomenu, že mě Manželé odvedle dost zklamali, ale po vydání autorčiny novinky jsem na ni četla mnoho kladných ohlasů, a proto jsem se rozhodla jít i do této novinky. Zda kniha splnila má očekávání nebo dokonce předčila Manželé odvedle, se dočtete na řádcích níže.

Shari Lapena má svůj nezaměnitelný styl - píše v přítomném čase, což může být pro některé čtenáře dosti nezvyklé. Její styl je však jednoduchý, nepoužívá sáhodlouhá souvětí, ve kterých byste se mohli snadno ztratit. Toliko ke kladům knihy.




Někdo cizí v domě velmi nápadně připomíná knihu Manželé odvedle. Možná nabudete dojmu, že autorka vzala nesympatické postavy z předchozí knihy a zasadila je do tohoto příběhu. Já to aspoň tak cítila. Postavy jsou ploché, žádná vám nepřiroste k srdci, navíc se po celou dobu chovají dost nelogicky a hloupě. Při čtení vám vyvstává jeden otazník za druhým a vše působí dost neuvěřitelně. 

Nemohu knize upřít čtivost. Stránky ubíhají velice rychle, plusem je i menší rozsah co do počtu stran, a tak celou knihu slupnete za pár hodin. Mně to tedy trvalo trochu déle, ale kvůli jiným povinnostem. I přes svižné tempo jsem se však při čtení občas přistihla, že mi myšlenky utíkají jinam a moc se na příběh nesoustředím. 

Kniha naprosto postrádá jakékoliv napětí, které byste v thrilleru očekávali, neboť napětí je právě ten důvod, proč například já thrillery vůbec čtu. Do sté stránky se v podstatě nic neděje, pak přichází malý zvrat, který mě teda donutil číst dále, ale poté mě už nic nepřekvapilo. Až tedy na závěr. Už z autorčiny předchozí knihy čtenáři mohli očekávat, že velký zvrat - ba dokonce obrat o 360 stupňů - přijde na samotném konci. V tom autorka nezklamala. Ale při čtení závěru jsem nabyla pocitu, že autorka si závěrem neuměla moc poradit a napsala první věc, která ji napadla. Nebýt závěru, dala bych o hvězdičku víc.




Za mě tato kniha ne. Ale věřím, že se najde spousta čtenářů, kterým tento jednoduchý styl a zápletka sedne a autorku si oblíbí. Mně osobně dvě knihy od Shari Lapena stačily a další nejspíš ani číst nebudu.

Knihu doporučuji spíše nenáročným čtenářům, kterým nebude vadit jednoduchý styl vyprávění a minimum napětí. Pokud se vám Manželé odvedle líbili, myslím, že vás nezklame ani tato kniha. Je psána v podobném duchu a hodně vám autorčinu prvotinu bude připomínat.


✰✰


Líbila se vám autorčina novinka?
Předčila knihu Manželé odvedle, pokud jste četli obě?
Budu zvědavá na vaše komentáře.

Continue Reading...

pondělí 14. května 2018

Kreativní zápisník | René Nekuda

autor: René Nekuda
nakladatelství: U Veverky
rok vydání: 2017
počet stran: 232
anotace


Moje zhodnocení:


Nedávno se mi dostal do rukou tento Kreativní zápisník, což je vlastně brožovaná knížka malého formátu, jež je určena pro všechny kreativce, kteří se chtějí nějakým způsobem rozvíjet, a to velmi zábavnou formou bez jakéhokoliv omezení. 

Autor René Nekuda již několik let vede kurzy tvůrčího psaní a od roku 2011 vede kreativní kurzy. Více o autorovi se dozvíte zde.




Píšete rádi? Tvoříte rádi? Malujete rádi? Tak přesně pro vás je tento roztomilý zápisník uvnitř s krásnými ilustracemi určen. Pokud máte kreativní duši, rádi objevujete a zkoušíte nové věci, tento zápisník by vám neměl chybět. O hodně byste totiž přišli. Nevěříte? Pojďte se se mnou přesvědčit na vlastní oči.

Nejprve mrkneme na obálku. Ta je velice vydařená a rozhodně ji nemůžete přehlédnout. Je poseta různými malůvkami konkrétních i nekonrétních věcí s vtipnými žárovkami.







Tento Kreativní zápisník je určen především pro ty, kteří se věnují tvůrčímu psaní. Bude jim inspirací, pomůže jim v osobním rozvoji, též je i naučí novým věcem. Kreativní zápisník bude vaším průvodcem, pomocníkem, učitelem, rádcem, parťákem, objevíte neobjevitelné, dozvíte se o sobě spoustu nových zajímavých věcí a zároveň budete postupně rozvíjet svoji kreativitu. 

Je vidět, že si dal autor s tvořením Kreativního zápisníku velmi záležet. Zápisník je velmi kvalitně zpracován, vazba je šitá, takže nehrozí rozlepení stránek, když si zápisník pořádně rozevřete. 

Nemusíte se vůbec bát, že si nebudete umět se zápisníkem poradit či si nebudete vědět rady s úkoly či cvičeními. Hned po autorově předmluvě totiž narazíte na kapitolu "Jak knihu používat", kde se dozvíte vše potřebné, i když autor hned v úvodu tvrdí, že zápisník nemá přesný návod k použití. Protože kreativitě se meze nekladou. Dostanete jen pár doporučení, s nimiž bude vaše sžívání se zápisníkem o něco jednodušší a rychlejší. Netrapte se tím, že zadání nepochopíte hned napoprvé nebo že snad něco zkazíte. Zde nic takového neplatí. Je jen na vás, jakým způsobem svou kreativitu dáte najevo. Zápisník je totiž jen váš a nemusíte ho vůbec nikomu ukazovat. Je jen na vás, co si v něm uchováte. 


Kreativní zápisník se dělí na čtyři oddíly:

  • archiv, jehož úkoly slouží k uchování a pozdější kontrole
  • cvičení je nejčastějším typem zadání a slouží k přirozenému a hravému rozvíjení kreativity
  • slovní zásoba slouží k rozšiřování slovní zásoby
  • povídkář (ten bude váš nejoblíbenější) - náhodný generátor postav, témat, úvodních vět a prostředí, většinou spojený s příběhovými úkoly.
Nechybí ani rozšiřující informace, díky kterým lépe pochopíte zadání, doplňující otázky k danému cvičení a podrobnější vysvětlení, případně řešení úkolu, které se nedoporučuje číst před splněním zadání.


Já jsem se při tvoření velmi bavila. Objevila jsem v sobě kreativní duši, o níž jsem neměla ani potuchy a která nejspíš celý život ve mně dřímala. Ze začátku jsem se Kreativního zápisníku bála jako čert kříže, psaní mi totiž nikdy nešlo a když si vzpomenu na své slohové práce ze školy, byla to jedna velká katastrofa, při jejichž psaní jsem vyloženě trpěla. Vím, že se to nedá moc srovnávat, ale měla jsem v sobě nějaký blok a nemohla se uvolnit. Tento zápisník mi však pomohl na všechny trable z minulosti zapomenout. Objevování sebe sama jsem si velmi užila a i když jsem ještě zdaleka nesplnila všechny úkoly ani cvičení, protože by byla škoda si je všechny vyčerpat najednou, rozhodně je mám v plánu.




Pokud sami rádi tvoříte či jen někoho takového znáte, pořiďte sobě či blízkým tento Kreativní zápisník, s nímž nemůžete nikdy šlápnout vedle. 

Důležité informace na závěr:
Zde se dozvíte o Kreativním zápisníku mnohem více, nechybí ani ukázky či recenze jiných kreativců.
Jak se dá pracovat s Kreativním zápisníkem se dozvíte zde.


✰✰✰✰✰


Autorovi Renému Nekudovi mnohokrát děkuji, že mi dal možnost vyzkoušet si tento úžasný Kreativní zápisník, který mi byl vděčným společníkem.



Zaujal vás Kreativní zápisník?
Co si o něm myslíte?
Už jste se s něčím podobným setkali?
Budu se těšit na všechny vaše komentáře.

Continue Reading...

sobota 12. května 2018

Knižní přírůstky (9) a jedno velmi příjemné setkání



Hezké odpoledne milí čtenáři.


Třetina května je za námi, a to značí, že je na čase vám představit zase pár mých nových knižních přírůstků, které mi udělaly velkou radost a já se o ní s vámi velmi ráda podělím.

Společná fotografie našich "maličkostí".
(Mermaidka vlevo, já vpravo)
Jelikož Svět knihy 2018 je v plném proudu, možná někoho z vás napadne, jestli jsem si nějaký ten knižní přírůstek nepřivezla odtamtud. V tomto vás (i sebe) bohužel zklamu. Ani letos mi okolnosti nedovolily vyrazit na svátek všech knihomolů, který si mnoho z vás jistě nenechalo ujít. Doufám, že se mi v příštím roce konečně podaří na něj zavítat a některé blogery/blogerky poznat osobně. 

To poslední se mi povedlo i bez návštěvy Světa knihy. Z Prahy do Ostravy totiž přijela velevážená návštěva - Mermaidka z Mermaidina čtecího koutku. Užily jsme si slunečný víkend, blíže se poznaly a nechyběla ani předávka knižních dárků. Bylo to spontánní a nečekané setkání, ale takové bývají nejlepší! 

A teď už zpět ke zmiňovaným přírůstkům. Za těch několik dnů jsem nashromáždila pěkný ranec knih. 

Květnové přírůstky otevřela kniha Palindrom od E. Z. Rinskyho, která mě lákala již delší dobu, a to nejen tajemným názvem, ale především obálkou, na níž je audiokazeta, která je symbolem mého dětství a dospívání. Po přečtení anotace jsem měla jasno a jen jsem čekala, až se ke mně kniha ve vhodný okamžik dostane.




Další knihou, po které jsem delší dobu pokukovala (tedy spíše hned po celé sérii), byla Přítelkyně smrti od Bernharda Aichnera. Série mi svým námětem připomněla seriál Dexter, který miluju, a proto nesměla tato kniha chybět v mojí knihovně. Doufám, že se brzy dočkám i dalších dvou pokračování.




Se Zdenkou z Medvědí oázy jsem se po delší době domluvila na výměně. Za Černooké Zuzany jsem získala Nebezpečnou iluzi od Winter Renshaw, jež mě před časem zaujala svým názvem, který ve mně evokoval psychothriller. V tom jsem se mýlila, neboť se jedná o román pro ženy. Ale vůbec mi to nevadí. Navíc Zdence se knížka hodně líbila, takže jsem moc dlouho nad její nabídkou neváhala. Až zas po všech těch thrillerech dostanu chuť na romantiku, budu vědět, po jaké knize sáhnout.




A teď tu mám menší objednávku z Knižního klubu. Potěšilo mě, že knihy Chrise Cartera se opět začaly prodávat v pevné vazbě, takže jsem se rychle "zbavila" těch brožovaných a koupila si první dva díly - Dvojitý kříž a Popravčí. U Zloby a Hovoru se smrtí měli poslední kusy skladem a než jsem se rozhoupala, Hovor se smrtí byl vyprodaný, takže se mi podařilo ukořistit pouze Zlobu. A teď jsem si všimla, že nabízí i knihu Jeden za druhým, kterou jsem při objednávání nejspíš přehlédla, takže se brzy poohlédnu po jiném knihkupectví a koupím si obě knihy zároveň.






Pak jsem z výprodeje přihodila do košíku sedmý díl s Willem Trentem, který nese název Démoni. Pomaličku se mi celá série rýsuje, z čehož mám velkou radost.




No a pak se stalo "neštěstí". Jelikož byl Hovor se smrtí vyprodán přímo před mýma očima, což mě dost naštvalo, hodila jsem do košíku ještě novinku - Nočního ptáka od Briana Freemana, kterého mi Mermaidka koupila jako dárek na uvítanou, o čemž jsem samozřejmě neměla tušení, protože mělo jít o překvapení. Takže jsem to celé pokazila a měla z toho trochu depku (myslím, že jsem nebyla sama). Nebudu zde zmiňovat, že při předávání jsem knihu nechtíc upustila, takže to celkový dojem jen završilo - aneb zničím, na co sáhnu 😏. Takže mám teď doma dva Noční ptáky, ale jeden poputuje k taťkovi, který čte thrillery jako já a tato kniha se mu bude myslím líbit.




Minulý týden mi přišel dlouho očekávaný balíček - kniha Šťastně až do smrti od dvojice autorů píšících pod pseudonymem Anna Ekberg, kterou jsem vyhrála u Anity z blogu Pouze knihy, nic míň. Anitě tímto moc děkuji a přiznám se, že jsem na knížku už málem zapomněla, protože od vyhlášení výsledků soutěže uběhla delší doba. O to víc mě ale tato knížka potěšila.




A nakonec tu mám jeden recenzní výtisk - první tohoto měsíce. Oslovilo mě nové nakladatelství Extraphon, zda bych neměla zájem sepsat recenzi na knihu českého autora Vladimíra Černila s názvem Jutta. Jedná se o příběh odehrávající se za druhé světové války, který je založen na skutečných událostech. Válečným příběhům jsem se sice delší dobu vědomě vyhýbala, ale anotace mě zaujala natolik, že jsem se rozhodla do knihy jít. Navíc moc ráda podpořím českého autora.





To je pro dnešek vše.
Opět mě zajímá, které knihy jste četli a jak se vám líbili.
Budu se těšit na vaše komentáře.

Continue Reading...

V úkrytu | Liz Nugent

autor: Liz Nugent
překlad: Michaela Dvořáková
originální název: Lying in Wait
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2018
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Lydia Fiztsimonsová žije v dokonalém domě se svým milujícím manželem a synem. Touží však po jedné věci, které kdyby dosáhla, život by se stal pro ni perfektním. Lydia je přesvědčená, že manžel jí sežene to, po čem nejvíc prahne. Její chorobná touha ji požene až k vraždě a ani mrtvé tělo ji před ničím nezastaví. Ať to stojí, co to stojí.


Kniha V úkrytu, kterou napsala Liz Nugent, je skvělý psychologický thriller, který vás dostane stejně jako mě. Anotace mnohé neprozrazuje, což považuji za velké plus, a pokud se tedy chcete dozvědět více, rozhodně sáhněte po tomto vynikajícím thrilleru.

Liz Nugent se narodila v Dublinu, kde bydlí dodnes a kde se také odehrává její psychologický thriller V úkrytu. O prvotinu se však nejedná. Autorka debutovala v roce 2014 románem Hádanka jménem Oliver, která se dočkala mnoha pozitivních ohlasů a získala též cenu za nejlepší irský kriminální román roku. Nakladatelství Omega jej připravuje a měl by vyjít ještě letos.




Děj čtenáře zavede do irského Dublinu, konkrétně na sklonek roku 1980, ve kterém se hrůzný příběh jedné rodiny začíná teprve odvíjet. Na začátku všeho byla obyčejná touha po dítěti, můžete si říct. Ale tak obyčejná bohužel nebyla. Předcházelo jí velmi mnoho neúspěšných pokusů o vlastní dítě, které přerostlo až v chorobnou posedlost, kvůli níž zemřela mladá žena rukou Lydiina manžela. Ale ten ji vlastně nechtěl zabít...

Autorka z pohledu tří osob rozehrává nebezpečnou hru, při které je už od počátku jasné, že nemůže dopadnout dobře. Hlavními vypravěči v první osobě jsou Lydia, její syn Laurence a Karen, sestra zemřelé ženy. Děj je rozdělen na tři části - rok 1980, rok 1985 a rok 2016, přičemž celý příběh se převážně odehrává v minulosti, což může na první pohled působit nezvykle. Rok 2016 je jen jakýmsi epilogem, tečkou za celým propleteným příběhem.

Kniha má velkou výhodu v tom, že je již od prvních stránek velmi čtivá, čtenáře vtáhne, vyždímá a na konci doslova vyplivne. Přesně takhle jsem se cítila já po přečtení posledních stránek. Ale o tom až později. Vraťme se raději k začátku. Hned na první stránce první kapitoly se čtenář dozví o smrti ženy, která měla být prostředkem k dosažení Lydiina šíleného plánu. Ten se čtenář bude dozvídat postupně, tajemství budou odhalována plynule a čtenář se mimo jiné dozví, co plánu předcházelo. Za ironii celého příběhu považuji to, že jsem téměř až do posledních stránek neodhalila, která postava je vlastně ta špatná. Autorka nepozorného čtenáře mistrně obalamutí, ale díky tomu mu připraví překvapení navíc.




Zápletka je velice jednoduchá, ale zde dokonale funguje. Mám ráda přesně tento typ knihy, kdy je vypravěčů více a příběh se odvíjí hned z několika různých úhlů. I když je čtenáři celkem brzy jasné, že životy všech tří hlavních protagonistů se protnou, cesta k tomuto vyústění bude nepředvídatelná a překvapivá. Knize nechybí napětí, které je mimo závěru hnacím pohonem k rychlému přečtení. Příběh vede k nevyhnutelnému konci, jenž vám rozhodně vyrazí dech! Já dlouho po dočtení zírala s otevřenou pusou a nevěřila jsem, že je člověk něčeho takového schopný. Závěr se autorce velmi povedl a zaručuji vám, že vám bude v hlavě rezonovat ještě dlouho po otočení poslední stránky.  

Pokud jste již dlouho nečetli psychothriller s opravdu překvapivým a šokujícím koncem, kniha V úkrytu je pro vás ta pravá. Nejen závěr však stojí za pozornost, bude vás bavit zvrácenost, které je kniha plná, zajímavě napsané charaktery postav, jež jsou přesvědčivé a uvěřitelné. Příběh vámi otřese a nejeden z vás si pomyslí, zda se tento příběh skutečně někdy někde neodehrál.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega. O knize se více dozvíte zde a zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pondělí 7. května 2018

Černooké Zuzany | Julia Heaberline

autor: Julia Heaberlin
překlad: Bohuslava Nováková
originální název: Black-Eyed Susans
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Když bylo Tesse šestnáct let, nalezli ji v poli polomrtvou mezi pohozenými kostmi a s mlhavými vzpomínkami, jak se tam dostala. Od té doby je v hledáčku tisku jako přeživší "Černooká Zuzana", což je přezdívka obětem této masové vraždy kvůli žluté vrstvě lučního kvítí, která vykvetla na jejich společném hrobě. Tessino svědectví poslalo muže do cely smrti.
Nyní, o téměř dvacet let později, je Tessa umělkyní a svobodnou matkou. Jednoho zimního dne najde pod okny trs čerstvě zasazených černookých Zuzan - květin, které kvetou jen v létě. Tessu to vyděsí, uvědomí si, že možná poslala do cely smrti nepravého muže a že skutečný vrah je stále na svobodě. Obrátí se proto na právníky, kteří se snaží muže čekajícího na popravu zprostit obvinění. Květiny však nejsou dostatečným důkazem a forenzní zkoumání neidentifikovaných kostí postupuje velmi pomalu. Poprava muže se nezadržitelně blíží a Tessa se snaží vzpomenout, co se tehdy vlastně stalo.

✽ 

Černooké Zuzany vyšly u nakladatelství Omega již minulý rok, ale teprve nová autorčina kniha Papíroví duchové mě donutila si tuto knihu konečně přečíst. Už před časem mě knížka zaujala hlavně svou květinovou obálkou a nemohla jsem ji dostat z hlavy. Jak se mi nakonec líbila, se dočtete níže.




Autorka Černookých Zuzan, Julia Heaberlin, vyrostla v Texasu, kde se její příběh také odehrává. S manželem bydlí poblíž Dallasu/Fort Worthu a má syna, který momentálně navštěvuje Texaskou univerzitu v Austinu. Autorka je oceněnou novinářkou, pracovala jako redaktorka pro Fort Worth Star-Telegram, The Dallas Morning News a The Detroit News. Černooké Zuzany jsou jejím třetím psychologickým thrillerem.

Nejprve bych se pozastavila nad názvem knihy, který v anglickém originále zní Black-Eyed Susans a do češtiny byl přeložen doslovně, přestože se jedná o třapatku srstnatou (rod Rudbeckia) a ne o květinu, které se v českých kruzích běžně říká černooká Zuzana (rod Thunbergia). Tolik pro zajímavost na začátek.

Černooké Zuzany jsou psychologickým thrillerem, který se odehrává ve dvou pravidelně se střídajících časových rovinách - v minulé a současné. První z nich nás zavede do událostí roku 1995, tedy krátce potom, co byla Tessa nalezena polomrtvá v hrobě a právě ona se snaží s pomocí psychologa rekonstruovat den, kdy byla unesena a vybavit si pachatelovu tvář. V současnosti je Tesse o téměř dvacet let více a když jednoho únorového dne najde pod okny trs žlutých květin, které rostou pouze v létě, osloví právníky, kteří mají za úkol zprostit muže odsouzeného k popravě obvinění. Střídání časových rovin je však velmi nešťastné a nefunguje na čtenáře tak, jak by mělo. Než se totiž čtenář stačí zorientovat v současnosti, protože většinu času tápe v myšlenkách hlavní hrdinky, skočí autorka do minulosti, v níž opět budete tápat a horko těžko si dávat vše do souvislosti. Chápu autorčin záměr vybudovat jakési napětí ve střídání časových os, ale v této knize to bohužel nefunguje. a čtenáře toto střídání spíše rozladí. Námět je dle mého názoru povedený, avšak zpracování už je horší. Vůbec se nedivím mnoha čtenářům, kteří knihu odložili a už se k ní nevrátili.

Hlavní hrdinka mi nebyla vůbec sympatická, v šestnácti působila spíše jako nějaký spratek, kolem kterého se kvůli zmíněným událostem točí celý svět, o dvacet let později jako nevyrovnaná osobnost s hlavou plnou myšlenek, které mi byly protivné.




Co se týče závěru, vůbec jsem nepochopila, jaká byla vlastně pointa příběhu. Proč se to celé odehrálo? Jaký to mělo smysl? Tomu jsem vůbec neporozuměla. Přitom třetí část knihy se autorce povedla, má spád a čtení mě konečně vtáhlo. Než se však jakéhosi napětí dočkáme, uběhne nekonečných a vlekoucích se 300 stran. Přijde mi žalostně málo, že příběh prakticky stojí na posledních padesáti stranách.

Poslední výtku mám k autorčině (ne)schopnosti nakousnout jakékoliv vážné a zajímavé téma - například trest smrti, forenzní analýzu, sériové vrahy, ale také třeba ústřední květiny. Nic z toho není dotažené a autorka se jim věnuje jen povrchně. 

Abych však jen nehanila, kniha má i své kladné stránky. Autorce se občas povedly napsat zajímavé, tajemné až mrazivé scény, které jsem si živě představovala a u nichž jsem měla husí kůži. Šlo zejména o Tessino hledání a kopání "pokladů". Rovněž se mi líbila jedna vedlejší postava, která sice dějem moc nezamíchala, ale bavila jsem se nad jejím honem po ztracených zahradních lopatkách, přičemž mě následné vyústění těchto krádeží překvapilo v pozitivním slova smyslu.

Závěrem chci uvést, že Černooké Zuzany nejsou oddechovým čtením, a to hlavně z toho důvodu, že se v první třetině budete těžko orientovat, což může mnohé odradit od pokračování v četbě, přesto si troufám tvrdit, že se najdou čtenáři, které střídání minulosti a přítomnosti bavit bude, protože námět je zdařilý a jistý potenciál kniha má. To, že nebyl využit, je věc druhá.

Pokud máte rádi žlutou záplavu květin nejen na obálce, protivné pubertální šestnáctky a seriál Bones (Sběratelé kostí), směle se pusťte do této knihy. Mohla by se vám líbit.


✰✰✰


Četli jste Černooké Zuzany?
Líbila se vám tato kniha nebo se spíše řadíte k druhému táboru?


Continue Reading...

Pravidelná spolupráce

Pravidelná spolupráce

Jednorázová spolupráce

Jednorázová spolupráce

Kde mě najdete

CBDB.cz - Přehled knižních novinek, všechny nové knihy