čtvrtek 19. října 2017

Minirecenze: Švábi / Červenka / Možná jednou


Hezké odpoledne milí čtenáři.



Dnes vám chci po dlouhé době představit opět tři minirecenze, které si tu schovávám už delší dobu. Konečně jsem se však dostala k úpravám, které tento článek nutně potřeboval a mohu jej tak pustit do světa.
Opět jsem však zapomněla jednu knížku vyfotit, a sice Možná jednou. Hledala jsem, hledala, ale fotku knížky z knihovny nějak nenašla...



Švábi│Jo Nesbø


Stručný obsah:
V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen zavražděný norský velvyslanec. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní snímky. Jelikož se jedná o choulostivou situaci a je nutné zabránit politickému skandálu, k případu povolají Harryho Holea, který má sehrát roli užitečného idiota a ve vší tichosti pachatele dopadnout. S vyšetřováním mu pomáhá thajská kolegyně, s níž začne odkrývat nebezpečné pozadí celého případu.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Švábi jsou mou třetí přečtenou knihou od norského autora Jo Nesba. Před několika lety jsem četla Nemesis, kniha mě tehdy hodně nadchla, ale asi nebylo to správné období na pokračování v autorových dalších knihách. Asi minulý rok jsem se rozhodla, že si sérii s Harrym Holem přečtu hezky popořádku od prvního dílu a začala jsem tedy Netopýrem. Ten mě bohužel hodně zklamal, vyšetřování v Austrálii mě nijak nenadchlo, vadila mi spousta zbytečných řečí o australských kmenech a zvycích a kniha mě nudila. Takže než jsem se rozhodla pro další díl, uběhla pěkná řádka měsíců. Myslím, že impulsem pro čtení této série byl film Sněhulák, který brzy vstoupí do kin. Prý je to Nesbova nejlepší kniha, tak jsem opravdu zvědavá a autor se prý s další a další knihou zlepšuje.

Stručné zhodnocení:
Musím říct, že Švábi mě nezklamali. Sice jsem se trochu bála thajského prostředí, přece jenom severské detektivky by se měly odehrávat na severu. Vyšetřování v Bangkocku mě bavilo, Harry Hole sršil vtipem a ač je to známý alkoholik, v tomto díle po celou dobu vyšetřování v Thajsku abstinoval. Případ byl pěkně zamotaný, ale Harry jej začal pomalu rozmotávat a na povrch vyplulo hodně zajímavých tajemství nejen z života mrtvého norského velvyslance. Nechyběly akční a nervydrásající scény, kdy šlo Harrymu o kejhák a samozřejmě nechyběly ani pořádné zvraty. Pachatele se mi odhalit nepodařilo, i když jisté podezření jsem měla. Jelikož nejsem namlsaná novějšími díly, z knihy jsem nadšená a přečetla jsem ji jedním dechem. Harry Hole je sympaťák, kterého si oblíbí nejeden čtenář, a to i přes jeho zálibu v alkoholu. V knihovně jsem si hned zarezervovala následující díl Červenka, na který se už moc těším.

Anotace:

V jednom bangkockém nevěstinci je nalezen norský velvyslanec v Thajsku. V zádech má nůž a v aktovce pedofilní pornosnímky. V Oslu vypuká na ministerstvu zahraničí panika, neboť velvyslanec měl úzké vazby na norského premiéra. Je bezpodmínečně nutné zabránit politickému skandálu. Opilý Harry Hole se zásobou vitamínu B nasedá do letadla, aby sehrál roli užitečného idiota. Jeho úkolem je případ vyřešit, ale přitom se do celé záležitosti co nejméně míchat. Harry se však do takové role vmanipulovat nenechá, a tak se hned po příletu do Bangkoku pouští spolu se svou thajskou kolegyní do vyšetřování. Brzy se ukazuje, že nejde jen o jednu náhodnou vraždu - za zdmi se cosi hemží a šramotí. Cosi, co nesnese denní světlo.

autor: Jo Nesbø
překlad: Kateřina Krištůfková
originální název: Kakerlakkene
nakladatelství: Kniha Zlín
rok vydání: 2013
počet stran: 394


100 %


✽ ✽ ✽ ✽ ✽


Červenka│Jo Nesbø

Stručný obsah:
V Norsku je na návštěvě prezident Spojených států amerických a Harrymu Holeovi se povede omylem postřelit agenta Secret Service. Aby se nehoda ututlala, je Harry povýšen a přeložen k tajné službě, která při mapování neonacistického prostředí narazí na informaci, že do Norska byla propašována puška Märklin. Harry se pouští do pátrání na vlastní pěst, protože je jasné, že tuto pušku chystá někdo použít. Pátrání jej zavede mezi norské válečné veterány, neboť počátky příběhu sahají až na sklonek druhé světové války. Mezitím potkává Harry svou životní lásku a zároveň řeší vraždu své kolegyně.

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Tak tady je to celkem jednoduché. Jelikož jsem se pustila do přečtení celé série o Harrym Holeovi, po Švábech přišlo logicky na řadu další pokračování, tentokrát s názvem Červenka.

Stručné zhodnocení:
Oproti předchozímu dílu, který mě hodně bavil, mě tento tak trochu zklamal. Příběh mi přišel zbytečně zdlouhavý a natahovaný, často se děj nikam neposouval, přesto jsem však ráda, že jsem vytrvala, protože závěrečné rozuzlení bylo parádní. Jen ta cesta k němu až tak parádní nebyla. Plusem knihy jsou části odehrávající se za druhé světové války, přímo uprostřed bojů v Leningradu. V té době vzkvétá láska u dvou mladých lidí a jak to tak bývá, okolnosti jejich lásce nebudou přát. Harry to má tentokrát těžké, protože musí proniknout až do hluboké minulosti, v níž byla zaseta semínka nenávisti, která vybublala na povrch až nyní. Opět se v knize řeší i osobní radosti a strasti hlavního hrdiny, který tentokrát potkává svou životní lásku Ráchel, ale na druhou stranu řeší i životní ztrátu v podobě kolegyně Ellen, která byla za podivných okolností zavražděna. Čtenáři jsou však okolnosti vraždy včetně vraha známy, Harry Hole na ně bude muset teprve přijít, v tomto díle to bohužel nestihne. A proto nebudu otálet a v knihovně si zarezervuji další díl, jehož název zní Nemesis.

Anotace:

Píše se rok 1944. V zákopech u Leningradu na východní frontě bojuje jednotka norských vojáků v německých uniformách za věc, v niž věří: za svobodné Norsko. Vojáci pocházejí ze všech společenských vrstev, nesdílejí politické názory ani důvody své účasti v bojích. Nejodvážnější z nich, Daniel Gudeson, je zastřelen a jeho tělo je uloženo do masového hrobu. Po jisté době se však v jednom vídeňském lazaretu objeví zraněný voják, který o sobě tvrdí, že je Daniel Gudeson... A máme tu rok 1999. Do ulic Osla se vydává stařec, kterému právě jeho lékař sdělil rozsudek smrti. Stařec přemýšlí o válce. Ví, že ho před smrtí čeká ještě jedna mise. Vzápětí je nalezen jeden bývalý norský voják z východní fronty s podříznutým hrdlem. V téže době Harry Hole omylem postřelí během návštěvy prezidenta Billa Clintonta v Norsku jednoho agenta americké tajné služby. Harry je ke svému údivu povýšen na vrchního komisaře a přeložen k norské tajné službě. Ukáže se však, že byl takto odklizen do kanceláře, kde na něj čekají naprosto nudné a bezvýznamné případy, například prošetření činnosti gangu provozujícího ilegální obchod se zbraněmi, jenž je navázán na neonacistické prostředí. Harrymu a jeho parťačce Ellen Gjeltenové se ovšem podaří zjistit, že stopy pašeráků zbraní vedou až do řad osloské policie. Bezvýznamný případ už není bezvýznamný a roztáčí se kolotoč událostí.

autor: Jo Nesbø
překlad: Kateřina Krištůfková
originální název: Rødstrupe
nakladatelství: Kniha Zlín
rok vydání: 2014
počet stran: 578


80 %


✽ ✽ ✽ ✽ ✽



Možná jednou│Colleen Hoover



Stručný obsah:
Na své dvaadvacáté narozeniny nachytá Sydney svého kluka se svojí nejlepší kamarádkou a svět se jí v tu ránu zhroutí. Pomocnou ruku ji nabídne Ridge, kluk od naproti, kterého často slýchává hrát na kytaru ze svého balkónu. Dočasně se k němu a jeho přátelům nastěhuje a oba se začnou podílet na vzniku písní - Ridge skládá hudbu a Sydney texty. Tráví spolu více a více času a vzniká mezi nimi láska.  Život však není jednoduchý a nepíše se tak snadno, jak se píší texty k hudbě...

Proč tato kniha a okolnosti vedoucí k jejímu přečtení:
Od Colleen Hooverové jsem četla pouze Ztracenou naději a Bez naděje, kdy první zmíněná kniha se mi líbila o dost více, než její volné pokračování. Když vyšla tato novinka, kterou recenzenti nadšeně vychvalovali, dostala jsem chuť si ji hned přečíst. Měla jsem štěstí a brzy jsem na ni narazila v knihovně a odnesla si ji domů.

Stručné zhodnocení:
Krásná a silná kniha plná krásných myšlenek a nádherných hudebních textů. I když je tato kniha primárně určena pro mládež a můžeme ji tedy zařadit do kategorie YA, do níž už dávno nespadám, užila jsem si ji na maximum.
Zajímavé na knize je především to, že autorka spolupracovala s hudebníkem, který ke knize složil hudbu a vznikl tak velice povedený soundtrack. Jakmile si načtete QR kód, který je umístěn v knize, můžete si k samotnému čtení knihy pustit i hudbu, která krásně doplní atmosféru při čtení.
Jelikož se jedná o romantickou knihu, je každému čtenáři hned na začátku jasné, kterým směrem se kniha bude ubírat a k jakému spěje konci. Hrdinové tady budou muset překonat hned několik překážek a cesta přes ně nebude vůbec jednoduchá. Kladně hodnotím také střídání vypravěčů (Sydney, Ridge), čímž nám kniha ukazuje zápletku z více rozměrů.
Anotaci jsem si četla jen jednou hned jak kniha vyšla, takže mě překvapila i hluchota hlavního hrdiny. Líbilo se mi, že Ridge svou hluchotu bere jako samozřejmou věc a neutápí se v depresích. Zajímavé bylo dozvědět se, jak vlastně neslyšící člověk skládá hudbu, tedy vnímáním vibrací.
Sydney byla holka od rány (a to doslova), i když na můj vkus i dost ubrečená a celkově se v knize prolijí potoky slz. Mě tedy neukápla ani jedna, ač situace k tomu kolikrát směřovaly. Čím to bylo, netuším :-) Na druhou stranu jsem si v knize užila i dost srandy a bavily mě vtípky, které si spolubydlící na sebe vymýšleli.
Knize dávám plný počet hvězdiček a doporučuji všem romantickým duším.

Anotace:

Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…

autor: Colleen Hoover
překlad: Jana Jašová
originální název: Maybe Someday
nakladatelství: Euromedia
edice: Yoli
rok vydání: 2017
počet stran: 392


90 %


To je pro dnešek vše. Budu doufat, že jsem vás třeba některou minirecenzí inspirovala nebo naopak od přečtení knížky odradila, protože i to se může stát.
Vsadím se, že jsem jediná, která ještě nepřečetla všechny díly o Harym Holeovi...ale třeba se pletu.
Mějte se hezky a budu se těšit na vaše případné komentáře :-)


Continue Reading...

úterý 17. října 2017

Poslední dívka│Riley Sager

autor: Riley Sager
překlad: Jana Novotná
originální název: Final Girls
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 408
oficiální anotace


Členem tohoto klubu nechce být opravdu nikdo!


Moje zhodnocení:


Quincy Carpenterová se před deseti lety vydala s pěti přáteli na dovolenou do Pine Cottage a vrátila se sama. Jako jediná přežila hororový masakr. Stala se členkou klubu Final Girls, klubu, jehož název vymysleli novináři, a do takové skupiny nechce nikdo patřit. Jako Poslední dívka je označována i Lisa, která přišla o devět sester z vysokoškolského klubu po útoku teroristy nebo Sam, která přežila útok maskovaného muže během noční směny v Nightlight Inn. Média netouží po ničem jiném, než udělat rozhovor se všemi třemi dívkami najednou, jenž ony se snaží na prožité trauma zapomenout. V současné době je na tom Quincy díky xanaxu celkem dobře, stojí při ní její přítel Jeff, který pracuje jako veřejný obhájce, vlastní populární blog o pečení, krásný byt a mimo to všechno i policistu, který jí před léty zachránil život, když celá zakrvácená prchala lesem před násilníkem. Její mozek tragickou událost potlačil a minulost je pohřbena, ovšem jen do doby, kdy je Lisa nalezená mrtvá...

Nakladatelství Omega sice teprve vydání této thrillerové novinky připravuje (datum je stanoveno na 23.10.2017), ale já jsem dostala možnost seznámit se s touto knihou prostřednictvím recenzního výtisku již nyní. Jaký dojem na mne kniha udělala, se dozvíte v řádcích níže.

V této knize se opět setkáváme s podobným námětem, s nímž se poslední dobou roztrhl pytel, a sice s hrdinkou, která trpí ztrátou paměti, konkrétně v této knize hlavní hrdinka traumatizující vzpomínky sama potlačila, aby se s ošklivou minulostí lépe vypořádala. Poslední dobou mám na podobné knihy štěstí (nedávno třeba recenzovaná kniha Se záští) a zatím musím říct, že se mi tohle téma neokoukalo a hodně mě baví.




Tuto knihu bych sice za úplnou bombu, z níž bych si sedla na zadek, neoznačila, ale i tak se mi hodně líbila a rozhodně ji řadím mezi ty povedenější. Začátek byl trochu rozvláčnější, protože nás autorka nejprve musí seznámit s hlavní hrdinkou, s její minulostí i přítomností a kniha je víceméně popisná. Jelikož již samotná anotace toho prozradí více méně dost, máte delší dobu pocit, že se děj nikam neposouvá, protože chvíli trvá, než se přes ony "zvraty" uvedené v anotaci děj překlene. Stojí však za to vytrvat, neboť pak vás čeká neuvěřitelná jízda.

Musím pochválit autorku za to, jak skvěle dokáže manipulovat se čtenářem a vždy ho dostane přesně tam, kde ho chce mít. Drobné detaily vám často uniknou, protože se soustředíte jen na hlavní stopu. Asi v polovině jsem si myslela, že jsem vše odhalila a říkala si, že na mě autorka nemá. Dost jsem se spletla, protože konec, který vám přichystá, jen tak nečekáte. Závěr je opravdu překvapivý, i když trochu překombinovaný, celý příběh plyne totiž velice rozvláčně a konec je doslova nahuštěn mnoha zvraty, až jsem se zamýšlela nad možností pravdivosti celého příběhu, protože jsem měla pocit, že ne úplně vše zapadlo na své místo.




Kniha je vyprávěna prostřednictvím Quincy, přičemž kapitoly z jejího pohledu se střídají s kapitolami zasazenými o deset let dříve, přesně do onoho dne, kdy se tragická událost v Pine Cottage odehrála. Tyto kapitoly jsou psány v er formě, tedy pohledem třetí osoby a čtenář tak může nahlédnout do časových úseků předcházejících útoku šíleného vraha. Tyto kapitoly jsou skvělým pohonem, neboť obracíte stránku za stránkou a příběhem jste doslova pohlceni.

Co se týče postav, ty byly vykresleny velmi dobře, ale bohužel mi žádná nepřirostla k srdci. Hlavní hrdinka mi moc sympatická nebyla, její hlavní starostí byla denní dávka xanaxu a pokud se vyskytl sebemenší problém, hledala útěchu v něm. Rovněž mi vadilo její popírání skutečnosti, hrála si na strašnou hrdinku, jak se s minulostí vyrovnala, přitom bylo na první pohled jasné, že to tak úplně není pravda, což jí samozřejmě nezazlívám, jen to, že si to nechtěla přiznat, ani komukoliv jinému.

I když na podobné téma bylo napsáno již mnoho knih, tato svým zpracováním jistě nadchne nejednoho čtenáře. Autorce se totiž povedlo přijít s originální zápletkou, která je díky svému zajímavému zpracování dotažena téměř k dokonalosti. Bohužel téměř, protože některé čtenáře může odradit rozvláčný začátek nebo naopak překombinovaný konec.

Na závěr bych ještě ráda uvedla, že i přesto, že jsem měla k dispozici pouze brožovaný recenzní výtisk, chci pochválit obálku, která sice působí jednoduše, velmi se mi však líbí zvolený font písma a celkové barevné sladění obálky.

Poslední dívku bych doporučila především těm čtenářům, kteří nejsou až tak úplně zhýčkáni nejnovějšími bestsellery, protože i když je kniha opětovně přirovnávána ke Zmizelé, byť přímo Stephenem Kingem, nezaslouží si okamžité odsouzení, protože věřím, že tato často opakovaná formulka nejednoho čtenáře odradí. Autorka napsala originální příběh, který si své čtenáře jistě najde.


88 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Tato kniha vychází 23.10.2017 a pokud vás zaujala, blíže se o ní dozvíte zde a po jejím vydání ji můžete zakoupit zde.
Continue Reading...

pondělí 16. října 2017

Knižní přírůstky (28)



Hezké odpoledne milí čtenáři.


Po delší době vás opět vítám u přírůstkového článku, neboť, jak už to tak u mě bývá, sešly se mi nějaké recenzní výtisky a samozřejmě i nákupy z bazaru.

Jistě jste si všimli, že jsem si poslední dobou velmi oblíbila nakupování z různých knižních bazarů, ať už z bazárku na Facebooku či bazaru na Databázi knih. Musím se vám přiznat, že jsem tomu celkem podlehla. Najednou jsem zjistila, že můžu vlastnit za méně peněz mnohem více knih, než kdybych si kupovala úplně nové. Po pravdě netuším, proč jsem i dříve nekupovala na bazarech, asi jsem do tohoto stádia musela nějak dospět.

Už mi chybí jen více času, abych zvládala všechny ty krásné a lákavé knihy přečíst.

Tak a teď už se na to pojďme společně podívat.

Bábu Motyku se mi povedlo zakoupit na bazaru za úžasných 50 Kč, přitom stav knihy je bezvadný. Nedávno totiž autorovi Marko Hautalovi vyšla novinka s názvem Šeptající dívka, která má být hororem a jelikož se blíží Halloween, dostala jsem chuť na tento literární žánr.




Už dlouho si chci doplnit celou sérii o Cormoranu Strikeovi, protože doma v knihovně mám zatím jen Ve službách zla a když se naskytla levná  koupě Volání kukačky, neváhala jsem. Teď už jen sehnat Hedvábníka a těšit se na nové pokračování. Všechny tři knihy mám přečtené a pokud jste je ještě nečetli, vřele doporučuji. Ještě jsem zapomněla zmínit, že tuto sérii napsala J. K. Rowling pod pseudonymem Robert Galbraith.




Poté mi přišly krátce po sobě dva recenzní výtisky z nakladatelství Omega. První z nich je Nejhorší noční můra od Brendy Novak, kterou jsem už dlouho vyhlížela, takže když mi vyšel konkurz, jásala jsem. Dalším recenzním výtiskem je Poslední dívka, kterou mám už přečtenou a pomalu dokončuji recenzi. Už teď můžu však prozradit, že se mi knížka líbila.





Další knížky mám také z bazaru, ale hned ta první mi udělala obrovskou radost. Doktory od Ericha Segala si chci už přečíst strašně dlouho, sehnala jsem je za 30! Kč. Kniha slibuje pohled do medicínského prostředí USA, od piteven po vědecká pracoviště a já očekávám příběh ve stylu seriálu Pohotovost nebo Chirurgové.




Jelikož mám na seznamu přání k Vánocům Paříž - Katakomby od Jeremyho Batese, neodolala jsem a zakoupila si jeho prvotinu Aokigahara - Les sebevrahů. Knížka mi bohužel přišla s ťuklým růžkem, protože byla zabalena jen v obyčejném papíře bez bublinek a všichni víme, jak pošta s balíčky zachází. Tak to mě trošku zamrzelo :-( Zkusím to asi začernit fixem.




A jako poslední knížku, kterou jsem nakoupila z druhé ruky, mám Hausfrau od J. A. Essbaum, na níž jsem nedávno četla pochvalné komentáře a zaujalo mě, že písmo je v knize vytištěno v červené barvě, s čímž jsem se ještě nesetkala. Jen doufám, že to nebude působit rušivě.




No a v pátek mi přišly dva očekávané recenzní výtisky opět z nakladatelství Omega, a sice Strom lží od Frances Hardinge a Historie včel od Maji Lunde. Obě knihy mají úžasné obálky a já se na ně moc těším.





Co říkáte na mou další nálož knih? Četli jste některou? Budu se těšit na vaše komentáře.

Continue Reading...

čtvrtek 12. října 2017

Přes krvavé řeky│Karel Richter

autor: Karel Richter
nakladatelství: Jota
rok vydání: 2017
počet stran: 374
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Podtitul knihy nazvaný Čs. východní odboj bez cenzury a legend hovoří za vše. Tato kniha přináší objevná a dosud neznámá fakta o počátcích formování československého východního odboje za druhé světové války tak, jak je ještě neznáte, neboť dříve byla často zkreslována komunistickou cenzurou a různými legendami. Autor tedy oprášil nejutajovanější archivní dokumenty a s větším časovým nadhledem se mu podařilo vrátit této kapitole dějin Čechů a Slováků historickou pravdivost. Některé informace, s nimiž autor přichází, jsou čtenářům málo známé (dozvíte se např. o bližších okolnostech obvinění Ludvíka Svobody ze špionáže a jeho postavení před válečný soud anebo o snahách SSSR uzavřít mír s Německem).




Této knihy a jejího zpracování jsem se trošku bála, přece jenom mé čtenářské zaměření se ubírá trochu jiným směrem, ale když se naskytla možnost přečíst si tuto knihu, váhala jsem jen chvíli. Druhá světová válka byla pro celý svět krutou zkušeností a i když od jejího konce uplynulo víc jak 70 let, stále je nutno si ji připomínat a nesmíme zapomenout ani na všechny její oběti, ať už to byli vojáci nebo civilisté. Ještě dnes se můžeme setkat s těmi, kteří vinou druhé světové války přišli o své nejbližší. Pro mladou generaci je tato válka už jen vzdálenou minulostí, která však žije natrvalo v každém z nás, ať už si to uvědomujeme nebo ne.




Autor nám v úvodním slově sděluje, jaké důvody jej vedly k napsání této publikace a zároveň bere část viny o zatajování a zkreslování pravdy o východním odboji podle politických potřeb ÚV KSČ na sebe, neboť tehdy pracoval jako vědecký pracovník Vojenského historického ústavu a musel se tehdejším směrnicím podřizovat, byť nerad, neboť se samozřejmě bál podstoupit riziko existenční likvidace. Myslím si, že mu to čtenáři s klidným srdcem odpustí, neboť tehdejší doba bohužel nepřála tomu, aby byly veřejnosti sdělovány pravdivé informace.

Přes počáteční zorientování se vám naskytne velmi čtivá publikace, která je oprostěna od suchých faktů, přesto nabitá faktografickými informacemi, často doplněná přímými svědectvími účastníků bojů (od prostých vojáků přes velitele) oživená vyprávěními obyvatelů ukrajinských vesniček, která jsou mnohdy očitými svědectvími, která si v sobě ponesou do konce života. Jejich životy mnohdy visely na vlásku, ale tito obyvatelé ukrajinských vesniček často různě pomohli československým vojákům (od poskytnutí přístřeší či jen jídla, po poskytnutí úkrytu přímo ve svých obydlích před německými vojáky). Často vás nejrůznější příběhy prostých lidí dojmou, neboť i v těchto krušných časech, jakými bezesporu druhá světová válka byla, vzkvétala láska, ale i nenávist. Nechybí ani vzpomínky významným osobností, úryvky dopisů a tehdejšího tisku či projevy nejrůznějších politiků.




Jelikož se jedná o literaturu faktu, kterou navíc napsal erudovaný člověk, nemám pochyby o pravdivosti a autentičnosti této publikace. Informace v knize obsažené byly pro mě novinkou ve všech směrech, neboť jsem se o československý východní odboj nikdy blíže nezajímala, což dnes považuji za chybu. V závěru nesmí chybět část s černobílými fotografiemi, které dotváří celkový obraz knihy. Pro bližší představu kniha disponuje i schématy bojů u Sokolova, včetně cesty, postupu a přesunu 1. čs. samostatné brigády. Na úplném závěru najdete všechny prameny a literaturu, ze kterých autor čerpal.

Pokud se zajímáte o druhou světovou válku a zároveň byste se rádi dozvěděli víc o českých a slovenských dějinách, které napsal sám život, neváhejte a tuto publikaci si nenechte ujít. 


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Jota. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

sobota 7. října 2017

Vzestup raketových dívek│Nathalia Holt

autor: Nathalia Holt
překlad: Bc. Petr Štika
originální název: Rise of the Rocket Girls
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 354
oficiální anotace


Ženy, které nás hnaly kupředu.
Od raketových střel k Měsíci a Marsu.


Moje zhodnocení:


Tato kniha mě zaujala od prvních okamžiků, kdy jsem ji zaznamenala, protože koho by nelákalo téma vesmíru a počátky jeho dobývání? Navíc, když na tom měly jistou zásluhu ženy?

Koncem 40. let 20. století skupina nadšenců sestávající z Franka Maliny, Jacka Parsonse a Eda Formana, kterou lidé přezdívají kvůli velkému množství nepodařených experimentů jako Sebevražedné komando, zkouší další ze svých pokusů, jenž opět končí nezdarem. Doufají, že objeví vhodné palivo pro raketový pohon. V roce 1939 získává Sebevražedné komando grant od Národní akademie věd a tou dobou si volí i reprezentativnější jméno: výzkumný projekt GALCIT. Bylo to poprvé, co americká vláda investovala do výzkumu raketového pohonu. Cíl byl jasný: vyvinout letoun s raketovým pohonem. Tento projekt stál u vzniku pozdější Laboratoře proudového pohonu (JPL). Je to také poprvé, kdy jsou najímání matematici, aby řešili složité výpočty.




Původní záměr laboratoře změnila druhá světová válka, především 7. prosinec 1941, kdy Japonci zaútočili na Pearl Harbor. Najednou se Amerika ocitla ve válce a armáda potřebovala zvednout do vzduchu sedmitunový bombardér, což se JPL (Jet Propulsion Laboratory - Laboratoř proudového pohonu) nakonec povedlo a původně amatérská skupina slavila úspěchy.

Armáda zadávala nové požadavky, tentokrát chtěla střelu dlouhého doletu na raketový pohon, která by dokázala unést půltunovou hlavici na vzdálenost 160 km s rychlostí, aby unikla nepřátelským letounům. V říjnu roku 1945 doletěl raný prototyp do výše přibližně 60 km, bylo to poprvé, kdy se raketa dotkla "okraje vesmíru".




Členové JPL slavili další úspěchy s testováním raket, přesto původním záměrem JPL bylo pokořování vesmíru. JPL začala pracovat na raketě, která by byla schopná vynést do vesmíru družici. Projekt Orbiter, jak byl nazýván, však Ministerstvo obrany zatrhlo, protože kvůli sílícímu tlaku ze Strany sovětského svazu armáda požadovala, aby se JPL soustředila na balistické střely. JPL tentokrát pod projektem nazvaným Jupiter-C v tichosti stále pracovala na původním projektu. Velkým zklamáním pro členy JPL byl den 4. října 1957, kdy se Sovětskému svazu povedlo jako prvnímu vynést umělou družici Sputnik 1. Tento den odstartoval kosmickou éru lidstva.




Kniha popisuje počátky laboratoře od 40. let 20. století až po současnost, přičemž je rozdělena právě na časové úseky - 40. léta, 50. léta, 60. léta a 70. léta až současnost. Každá éra slavila určité úspěchy, ale potýkala se i s častými neúspěchy. Jak projekty rostly, byla potřeba zaměstnávat stále více výpočtářek, které ke své práci potřebovaly výhradně tužku, papír, logaritmické pravítko a později i kalkulačku Friden, která uměla sčítat, odčítat, násobit a dělit. Na jejich přesných výpočtech mnohdy závisely doslova lidské životy, stačila malá chyba a mohlo dojít ke katastrofě. Kniha se zaměřuje i na soukromé životy těchto žen, které často obětovaly práci v JPL celý svůj život. Většina z nich měla děti, i když skloubit domácnost s dětmi a prací bylo mnohdy nad jejich síly. I přesto se práce v JPL neuměly vzdát. V jejich životech sice převažovala čísla, uměly si však najít čas i na zábavu, jednou z nich byla volba Miss Řízená střela, která byla později přejmenovaná na Královnu vesmíru.




Pokud se bojíte nezáživného textu plného matematiky a vám nesrozumitelných formulací, vězte, že to tak není. Kniha je výsledkem rešerší a rozhovorů s bývalými zaměstnankyněmi JPL a je psána čtivou formou. Občas je potřeba maximální soustředění, informací je mnoho, ale já se celkem brzy do tohoto vzrušujícího příběhu ponořila a knihu přečetla prakticky na dva zátahy. Druhá půlka je navíc i dost napínavá, protože probíhal vesmírný závod mezi USA a SSSR a obě země se předháněly, kdo bude v čem první. Než byly různé vesmírné projekty spuštěny a čekalo se na to, zda budou mít úspěch či nikoliv, málem jsem si nervozitou okousala všechny nehty. Tato kniha je výjimečná i z toho důvodu, že nabízí zcela nový pohled na úlohu žen ve vědě a vrhá nové světlo jak na naši minulost, tak na to, kam budou směřovat naše další kroky. Po přečtení této knihy vám jména jako Barbara Paulsonová, Helen Lingová nebo Sue Finleyová už nebudou neznámá.




Musím vyzdvihnout i nádherné zpracování knihy, a to nejen zvenčí, kdy kniha oplývá opravdu krásnou obálkou, ale i uvnitř, neboť vám jako první do oka padnou originální předsádky, které jsou celé popsané matematickými vzorečky a výpočty. Navíc kniha obsahuje černobílé i barevné fotografie na křídovém papíře, které krásně doplňují celou publikaci.

Knihu doporučuji především těm čtenářům, kteří si rádi přečtou o ženách hrdinkách, jež mají velkou zásluhu na tom, že se Američanům povedlo dobýt vesmír a ukrást Sovětskému svazu nejedno prvenství.

95 %


Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha zaujala, více se o ní dozvíte zde a zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

čtvrtek 5. října 2017

Láska podle Shakespeara 3│Georgina Guthrie

autor: Georgina Guthrie
překlad: Kristýna Vítková
originální název: The Truest of Word
nakladatelství: Grada
edice: Cosmopolis
rok vydání: 2017
počet stran: 485
oficiální anotace



Moje zhodnocení:


S autorkou Georginou Guthrie jsem se poprvé setkala u prvního dílu Láska podle Shakespeara s podtitulem Daniel & Aubrey. Mé druhé setkání se odehrálo před pár měsíci s dílem druhým, jehož podtitul se nazývá Marná touhy snaha (recenze zde a zde). A konečně jsem měla možnost si přečíst i díl závěrečný Sen noci univerzitní, o němž si recenzi můžete přečíst níže.




Než se však dostaneme k samotné recenzi, shrňme si nejprve události z předchozích dílů.

Aubrey Priceová je studentkou torontské univerzity a vše naznačuje tomu, že svůj závěrečný semestr bakalářského studia v poklidu dokončí. To by se ale nesměl na katedře objevit nový asistent Daniel, do něhož se Aubrey na první pohled zamiluje. Ani jemu není tato chytrá a vtipná studentka lhostejná. Vztah mezi studentkou a učitelem je však na univerzitě tabu. Není to však jediná překážka. Daniel  je synem děkana Granta, u něhož si Aubrey přivydělává na svá studia a navíc je tu jedno temné tajemství z minulosti, které by mohlo stát nejen Danielovu pověst, ale byl by to i konec s jeho dosavadní kariérou. Milencům nezbývá než čekat, až Aubrey oficiálně dokončí studium na Torontské univerzitě, pak v jejich lásce už nebudou bránit žádné překážky. Cesta to však jednoduchá nebude. Do konce semestru zbývá celých 46 dní, Aubrey s Danielem si poctivě škrtají dny v kalendáři a čekání se zdá být nekonečné.


"Čas příští lásce málo přeje,
kdo raduje se, hned se směje..."
(VEČER TŘÍKRÁLOVÝ, JEDNÁNÍ DRUHÉ, SCÉNA TŘETÍ)


Konečně se dostáváme k třetímu a tedy i závěrečnému dílu. Co naše oblíbené hrdiny čeká tentokrát? Aubrey má po závěrečných zkouškách, které úspěšně absolvovala a zamilované dvojici nebrání nic v tom, aby se naplno oddali své vášnivé lásce, kterou museli držet na uzdě a navíc v absolutní tajnosti. Ještě jsou tu však poslední tři týdny do Aubreyiných promocí, které musejí společně zvládnout, než budou moct odtajnit svůj vztah před širokou veřejností.

Na první pohled se může zdát, že se třetí díl ponese v podobném duchu jako druhý, ale opak je pravdou. Erotické scény budou o něco peprnější a bude jich o mnoho více, také se dočkáme jakési zápletky, bez níž by kniha byla jen nudnou romantikou. Jak si jistě pamatujete z předchozího dílu,  který opět plynule navazuje na další, David Grant se ucházel o místo rektora, který nyní získal. Na jeho místo nastoupí nová děkanka Elaine Armstrongová, která nemá úplně nejlepší pověst. S Aubrey si samozřejmě nesednou, navíc se pro Aubrey po pracovní stránce změní dost věcí. To nejhorší na Aubrey však ještě čeká. Nová děkanka totiž nabude dojmu, že má Aubrey s bývalým děkanem milostný románek...Bohužel nebudou chybět ani překážky v podobě opětovných stínů z Danielovy minulosti...




Opět se však setkáme i s našimi vedlejšími hrdiny, kteří nesmí chybět ani v závěrečném díle. Penny a Brad se pilně připravují na svůj velký den, kdy si konečně řeknou ano, navíc se autorka zaměří i na Danielova bratra Jeremyho, kterému se ozve žena, jež zapříčinila smrtelnou nehodu jeho rodičů.

Co se týče velikosti knihy, i poslední díl je pěkný tlouštík, který má bez mála 500 stran, ale díky širšímu řádkování vám to ani nepřijde a kniha se čte hezky plynule a vcelku i rychle. Sto stran přečtete jako nic a najednou se už pomalu chýlíte ke konci. Obálka je opět moc hezky povedená, na omak příjemná s mírně vystouplým písmem a samozřejmě opět s vyobrazením kampusu, tentokrát zahaleným pod rouškou tmy. Z obálky na vás dýchne příjemná atmosféra až dostanete chuť začít studovat anglickou literaturu se zaměřením na Shakespeara. Opět je totiž kniha protkaná úryvky ze Shakespearových děl a sonetů, které dodávají knize onen pomyslný punc a tu správnou jiskru.


"Nepřítomnosti, zlou bys mukou byla, 
tvé samotě by nezbyla ta těcha,
myšlének lásky sladkých tíseň milá..."
(SONET 39)


Moc se mi líbil, stejně jako v předchozích dílech, autorčin styl, který je milý a vtipný a chytí vás za srdce. Oba naši hlavní hrdinové jsou sympatičtí lidé, s nimiž byste s radostí zašli na kávu, protože máte pocit, jako byste je znali celý život. Opět však mám výtku k jejich slovníku, který je opět plný vulgarismů, jenž se podle mého názoru do této romantické knihy absolutně nehodí. Přišlo mi, že do úst hrdinům jsou tyto vulgarismy až moc násilně vloženy a občas jsem se zamyslela, co tím autorka vlastně chtěla říct. Bez toho by se jednalo téměř o dokonalou knihu.

Jak už jsem výše trochu nakousla, čtení vám ubíhá pod rukama a čím více se blížíte konci, tím větší  máte strach, že se s hrdiny setkáváte naposledy, což je bohužel pravda. Nic však nebrání tomu se ke knihám opět vracet a užívat si s hrdiny jejich zakázanou lásku, která musela překonat mnoho překážek.




Kniha je pro fanoušky předešlých dílů doslova nutností a i když dopředu tušíte, jak to celé s Danielem a Aubrey dopadne, nemění to vůbec nic na tom, že si čtení užijete stejně dobře, jako u předchozích dílů.


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Grada, která tento titul vydala pod značkou Cosmopolis. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji koupit přímo zde.



Continue Reading...

úterý 3. října 2017

Knižní přírůstky (27)



Hezké dopoledne všem čtenářům :-)



Po týdnu přicházím opět s novými přírůstky, které obohatily mou knihovnu, které se opět nesly ve stejném duchu - nákup přes bazar a jedna výměna. Největší radost mám z výměny, protože knížka mi doplnila sérii Öland od mého oblíbeného Johana Theorina. Nakonec mi přišel velice nečekaný balíček od nakladatelství Slovart, který mi rovněž udělal velkou radost. Tak se na to pojďme společně podívat.

Jako první tu mám nákup přes bazárek FB od paní Indrákové, která nabízí knihy (i novinky) s velkou slevou, byť jsou kolikrát s menší či větší vadou na kráse. Manželova žena od Jane Corry je psychothriller, s nimiž se poslední dobou roztrhl pytel a já prostě tomuto nákupu neodolala. Sice je knížka bez přebalu, ale za to jsem ji sehnala opravdu levně. Nedávno jsem navíc u Daramegan četla pochvalnou recenzi, která mě na knihu hodně nalákala.




Další knížku mám opět přes bazar, ale tuto jsem tentokrát ulovila na Databázi knih. Po Dokonalém cizinci od Reneé Knight pokukuji už od jeho vydání a povedl se mi sehnat za pár kaček, tak jsem přešťastná. Knížka je celkem tenká, tak doufám, že ji ještě letos stihnu přečíst.




Moje sestra žije na krbové římse od Annabel Pitcher je velkým překvapením od nakladatelství Slovart. Jedná se o novou knížku z žánru young adult, které toto nakladatelství vydává pod edicí Booklab. Pokud vám Annabel Pitcher nic neříká, možná se vám vybaví Kečupová mračna, která jsou rovněž od ní. Já jsem je nečetla, tak vůbec nevím, co od její novinky očekávat, ale moc se těším.




V balíčku se nacházel i A Cup of Style: Motivační diář 2018, který je uvnitř moc krásný a Lucii a Nicole z blogu A Cup of Style se povedl.




Teď bych vám chtěla představit jednu úžasnou výměnu, jak jsem avizovala výše. Jedná se o Mlhy Ölandu, které napsal můj nejoblíbenější spisovatel Johan Theorin. Teď už se můžu pochlubit všemi knihami, které u nás autorovi vyšly. Juchů :-)




A jako poslední knížku tu mám jeden nákup z bazárku FB. Kniha mě zaujala nejen svým názvem, ale i depresivní obálkou. Na knížku Co jsi to za matku? od Pauly Daly se dost těším, hodnocení nemá špatné, ale hlavně je to kniha bez jakékoliv reklamy na čtenáře.





✽ ✽ ✽ ✽ ✽ 



Takže to byly poslední přírůstky za měsíc září a jelikož mi včera přišly ještě dvě knížky, které sice spadají už do říjnových přírůstků, s dovolením je ještě vložím do tohoto článku.

Monča alias Mermaidka z Mermaidina čtecího koutku pořádala svou historicky první blogovou soutěž a i když se mi nepovedlo vyhrát hlavní cenu, měla jsem to štěstí a vyhrála knižní bonus. Ráchelinu knihu od autorky Sissel Værøyvik mám na seznamu k přečtení od doby, co Mermaidka publikovala na tuto knihu moc pěknou recenzi, takže jsem byla vysloveně šťastná, že se mi knížku povedlo vyhrát. Ve výherním balíčku byly přiloženy ještě krásné záložky a jiné drobnosti včetně milého vzkazu. Mermaidce ještě jednou moc děkuji :-)




A jako poslední tu mám Ženu z kajuty č. 10, kterou napsala Ruth Ware. Autorčinu prvotinu Všude kolem černý les jsem ještě nečetla, což mě dost mrzí, protože to vypadá na ideální čtivo pro mě. Na knížku se hodně těším, jen co dočtu resty, vrhám se na ni. Po zklamání, které mi přinesly Dívky z trajektu především z toho důvodu, že příběh se na trajektu vůbec neodehrával, doufám, že tentokrát se aspoň část na lodi odehrávat bude. 



A to je už pro dnešek opravdu vše.
Četli jste některou z výše zmíněných knih?
Pokud ano, ráda si přečtu vaše komentáře.

Continue Reading...

Pravidelná spolupráce

Pravidelná spolupráce

Jednorázová spolupráce

Jednorázová spolupráce

Kde mě najdete

CBDB.cz - Přehled knižních novinek, všechny nové knihy