středa 13. prosince 2017

Listopadová rekapitulace



Hezký pozdní večer milí čtenáři.


Další měsíc za námi. Uf. Letí to, letí. Vánoce už klepou na dveře a já přicházím konečně s rekapitulací za měsíc listopad.


Přírůstky:


Nákupy:


Číhání - Erik Rickstad
Zabijáci - Jussi Adler-Olsen
Složka 64 - Jussi Adler-Olsen
Stále nezvěstná - Chevy Stevens
Někdo tě vidí - Clare Mackintosh
Led v žilách - Yrsa Sigurdardóttir
Pod sněhem - Petra Soukupová
Modrá světla Jokohamy - Nicolás Obregón



Recenzní výtisky:


Dcera krále močálů - Karen Dionne
Temné hlubiny - Robert Bryndza
Krvavé právo - Phillip Margolin
Infernum - Mark Maria Kraft
Krycí jméno E219 - Terry Shaft
Zimní lidé - Jennifer McMahon
Grafitové děvče - Miroslava Varáčková
Panenka - Věra Kadlecová
Vina - Věra Kadlecová



Výhra:


Jeden z nás lže - Karen McManus
Smrt prokletých - Katarína Holetzová


Přírůstky pohromadě :-)



V listopadu se mi povedlo přečíst celkem 7 knih, z toho 5 recenzních výtisků, jednu knihu z veřejné knihovny a dokonce i jednu knížku z knihovny vlastní. Opět jsem sama se sebou spokojená.


Přečtené knihy:



Temná hmota│Blake Crouch

Jistojistě sci-fi thriller roku 2017! Temná hmota je skvěle napsaný sci-fi thriller, který vás uhrane už od prvních stránek. Tato kniha má totiž jedno velké plus - je doslova nabitá akcemi. Nesetkáte se zde s žádnými hluchými místy, neboť v knize se neustále něco děje, příběh vám nedovolí ani vydechnout, natož knížku odložit. Napětí střídá akci a přiznám se, že si Temnou hmotu umím živě představit ve zfilmované verzi. Pokud vás lákají alternativní reality, s touto knihou jich můžete pár navštívit. Akční a napínavé scény jsou na denním pořádku a kniha vám nedovolí ani na okamžik vydechnout. Vřele doporučuji. 90 %

recenze zde


Ta přede mnou│J. P. Delaney

Kniha se díky krátkým a zdánlivě stručným kapitolám čte velice dobře. Autor skvěle manipuluje se čtenářem, podstrkuje mu různé kousky skládačky a nechá zcela na něm, aby si vyvodil závěr sám. Konec je opravdu hodně překvapivý a i když některé věci začne tušit čtenář před koncem sám, finální odhalení bude pro mnohé šokem. Já to však přijala nějak chladně. Nejspíš proto, že samotný děj graduje již o pár stran dříve a ono závěrečné "odhalení" vyšumí tak nějak do ztracena. Celkový dojem z knihy mi kazil i nereálný námět. Po nadšených komentářích jsem čekala více, přesto se jedná o nadprůměrný psychothriller. Myslím si, že zaujme především ty čtenáře, kteří nemají s tímto žánrem až takové zkušenosti či jsou v tomto žánru nováčky. 85 %

recenze zde


Řezník│Jennifer Hillier

Tento thriller je odlišný v tom, že čtenáři jsou karty odkryty již po pár stránkách. Fakt, že se dozví totožnost Řezníka z Beacon Hill po pár stránkách, nemění nic na tom, že se jedná o kvalitní a napínavou četbu v rámci žánru. Vrah je vykreslen jako odporná postava, mnohdy se vám z jeho skutků bude dělat zle, ale to ke knize patří. Takže pokud vám vadí brutální vraždy, knihu si radši odpusťte. Vedlejší postavy jsou vykresleny velmi dobře, v knize "nepotkáte" žádnou plochou postavu. Knížku jsem přečetla za rekordně krátkou dobu, autorka píše velmi čtivě. Těšit se můžete i na překvapivé zvraty, které zamávají s dějem a i když si autorka neodpustila romantickou linku, nepůsobí rušivě i přesto, že čtenář hned uhodne, jaký ji čeká konec. Střídání vypravěčů děj oživuje a máte možnost si udělat obrázek z vícero pohledů. Autorce se povedlo stvořit opravdu zvráceného psychopata, který jedná bez skrupulí a určitě byste si nepřáli se s ním jakkoli střetnout, nedejbože jako jeho oběť. Své oběti dlouze mučí a schovává si bizarní suvenýry. Závěr sice spěje k jedinému možnému konci, ale já byla spokojená. Doporučuji. 100 %


DNA│Yrsa Sigurðardóttir

I přesto, že tempo vypravování je spíše pomalejší, neboť autorka často odbíhá do minulosti postav, aby jejich motivy jednání a chování co nejvíce čtenáři přiblížila, vůbec ničemu to nevadilo a já si děj maximálně užívala. Zápletka je velmi promyšlená a i když jsem kolikrát přemýšlela, jak s vrahovým motivem souvisí prolog, vydedukovala jsem si jeden tip na vraha, ale nemohla jsem se více mýlit. Bravo. Při konečném rozplétání jsem zírala s otevřenou pusou, protože toto jsem opravdu nečekala za nic na světě. Upřímně mi z toho ani nebylo moc dobře. Knihu jsem přečetla jedním dechem i přes vyšší počet stran a velmi si ji užila. Už se nemůžu dočkat dalších dvou pokračování! 95 %

recenze zde


OpRAWme se│Stanislav Skřička

Jedná se vskutku o zajímavou publikaci, která se enzymatické stravě věnuje dopodrobna, je podána velice laickým způsobem, takže i zdánlivě nepochopitelné biochemické procesy, které ve vašem těle probíhají, pochopíte až s nevídanou lehkostí. Bohužel ani jeden autorův zmiňovaný fakt (a že jich je) není podložen žádnými vědeckými studiemi či alespoň odkazy na literární prameny, z nichž autor čerpal. Pokud autor uvádí, že "půl roku na enzymatické stravě (...) vyléčí neplodnost" a neuvede žádnou konkrétní studii, působí to velmi nevěrohodně až úsměvně. Knihu jsem si musela dávkovat postupně, často mě totiž některá autorova tvrzení přímo rozčílila a nemohla jsem pokračovat v četbě. I bez toho je v knize opravdu hodně informací, které musíte vstřebávat po malých dávkách. Jedním dechem se číst nedá, i když nám ilustrace velice zpříjemňují čtení. Tato kniha mi bohužel vůbec nesedla. 45 %

recenze zde


Žena v Orient Expresu│Lindsay Jane Ashford

Začátek byl pro mne trochu obtížný na začtení se, ale ne tím, že by se kniha špatně četla nebo autorčiným stylem psaní, spíše tím, že jsem Orient Expres měla výhradně spojený s Herculem Poirotem a stále čekala, že se stane jakási vražda a hned na to se Poirot objeví a pustí se do svého typického vyšetřování. Tohle v knize opravdu nehledejte. Když jsem si konečně přiznala fakt, že se jedná o "pouhý" román pro ženy, hned se mi příběh snáze četl a dokonce jsem si jej užila na maximum. Pokud máte rádi Agathu Christie a její detektivní romány, tato kniha vám může přiblížit pouze část jejího života. Fakt, že se jedná částečně o fikci a v knize též vystupují i fiktivní postavy, může některého čtenáře odradit. Pokud očekáváte román s detektivní zápletkou, tato kniha nebude pro vás správnou volbou. V tom případě sáhněte po detektivních románech, které napsala samotná Agatha Christie. 90 %

recenze zde


Strom lží│Frances Hardinge

Pokud si chcete přečíst originální příběh opředený tajemnem a mystikou s nádechem thrilleru, kterému nechybí pořádná dávka napětí, určitě sáhněte po této knize, která vás i přes rozvláčný začátek může oslovit, dokonce i nadchnout. Rozuzlení celého příběhu je zajímavé, netuctové a originální a cesta k němu není jiná. Na prvotinu se jedná o velmi povedenou knihu s neotřelým námětem a dějem. 88 %

recenze zde




Listopad ve zkratce:


Počet přečtených knih: 7
Počet přečtených stran: 2 539
Překvapení měsíce: Temná hmota
Zklamání měsíce: OpRAWme se
Nejčtenější žánr: thriller
Nejčtenější nakladatelství: -



Jak si vedl listopad u vás?

Continue Reading...

pondělí 11. prosince 2017

Dcera krále močálů│Karen Dionne

autor: Karen Dionne
překlad: Hana Březáková
originální název: The Marsh King´s Daughter
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2017
počet stran: 248
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Helena Pelletierová žije svůj vysněný život. Kromě milujícího manžela má dvě malé dcerky a práci, která ji naplňuje. Idylka skončí jednoho dne, kdy v rádiu uslyší o uprchlém zločinci, který na útěku zabil dva lidi. Dny plné štěstí se rázem mění v noční můru, protože uprchlý zločinec je její otec. Helena totiž téměř dvacet let skrývá obrovské tajemství. Otec unesl její dospívající matku a uvěznil ji v chatrči v bažinách na Horním poloostrově v Michiganu. Přesně v těchto místech se Helena narodila a vyrostla. Milovala svůj domov i svého otce, dokud nezjistila, jak je krutý. Teď je její otec zpět na svobodě a jediný, kdo ho může najít, je Helena, jeho dcera. Otec se však skrývá v močálech, které velmi dobře zná. Jenže zapomněl, že ve stejných místech vychoval i Helenu a ta jediná ho může dopadnout. Smrtící hra na kočku a myš může začít...


Dcera krále močálů je již čtvrtou knihou americké spisovatelky Karen Dionne, která v tomto thrilleru zúročila vlastní zkušenosti ze 70. let 20. století, kdy s rodinou několik měsíců tábořila na poloostrově poblíž Michiganu. Karen Dionne je spoluzakladatelkou internetové komunity autorů Backspace a zároveň členkou spisovatelského sdružení International Thriller Writers. V současné době žije v Detroitu. Karen Dionne tedy není žádným nováčkem na autorské scéně, přesto je Dcera krále močálů mým prvním setkáním s ní. A musím podotknout, že psát opravdu umí.




Kniha mě zaujala především tím, že se prezentovala jako podmanivý a skvělý thriller, který se čte jedním dechem. Nebudu lhát, když řeknu, že mě zaujal i samotný název a působivá obálka. Když se mi pak samotná kniha dostala do rukou, trochu jsem se obávala, jestli se bude jednat o čtení vhodné zrovna pro mě. Název ve mě evokoval spíše literaturu typu fantasy, kterou vůbec nevyhledávám, maximálně jen okrajově. Jsem ráda, že po přečtení mohu říct, že mé obavy byly liché, protože příběh, který se na stránkách odehrává, je reálný až moc a o to více i děsivý. A to já ráda. 

Knihu jsem přečetla v rekordně krátkém čase. Autorka umí čtenáře vtáhnout už od prvních stránek. Velké plus je ich forma, kterou je příběh čtenáři podán. Helena jakožto hlavní postava je vykreslena velice dobře, celý příběh je vlastně o ní a ona sama jej čtenáři zprostředkovává. Další zajímavostí jsou úryvky ze stejnojmenné pohádky Hanse Christiana Andersena, které sice neuvozují každou kapitolu, ale spíše se vztahují k určitému období Helenina života.




Anotace sice láká na smrtící hru kočky s myší, tento boj však není v knize prvořadý. Helena se častěji vrací do minulosti, aby nám odhalila svou třináctou komnatu, o níž netuší ani její vlastní manžel. Kniha právě ukazuje zajímavý kontrast mezi životními obdobími Heleny, kterážto jako malá holka svého otce velmi milovala a zbožňovala, a pravda, kterou se o něm nakonec dozví, bude šokující. Naopak v dospělosti ke svému otci cítí nenávist, i když ji vzpomínky bolí, protože jako dítě s ním byla šťastná. Ale to, jak se zachoval k její matce, již jako třináctiletou dívku unesl a naprosto jí změnil život, mu odpustit jednoduše nejde. 

Scény ze života v bažinách jsou syrové, realistické a mnohdy se mi při popisu některých scén dělalo špatně od žaludku, což mě samotnou překvapilo, protože jsem se vždy považovala za celkem otrlou. Ale výjev, kdy dcera s otcem uloví březí laň, jíž následně rozpárají břicho, koloucha vyjmou, podříznou a vyvrhnou, to by zamávalo s kdekým. Přesto tyto scény mají v příběhu své opodstatnění. Život v bažinách, navíc bez elektřiny daleko od civilizace, nebyl lehký, ale Helena ho milovala, protože tvořil její domov a nic jiného neznala. Po uprchnutí ze zajetí poznala, že život mimo močály je úplně odlišný, ale celkem rychle se na něj adaptovala i přes počáteční rozčarování.




Výtku mám však k neuvěřitelnosti některých scén, některým čtenářům by mohla navíc vadit i jejich drastičnost a syrovost. Rovněž nemůžu pochopit, proč Helena s matkou čekaly tak dlouho, než konečně uprchly. Možností totiž měly mnohem víc, například tehdy, když se otec na celé týdny odebral pryč a neřekl, kdy se vrátí. Další výtku mám k postavě Heleny, neboť její opakované líčení minulosti může být až únavné, stejně tak neustálé omílání toho, jak svého otce jako dítě milovala a zbožňovala, a to i přes jeho krutost, kterou projevil hned několikrát. Pokud však tyto drobnosti knize odpustíte, můžete si ji užít mnohem více.

Na závěr bych ráda knihu doporučila čtenářům, kteří chtějí zkusit něco trochu jiného, příběh, který se tak trochu vymyká dnešním thrillerům, jenž se objevují na pultech knihkupectví. Originálnost námětu je velkou výhrou a dle mého názoru kniha rozhodně za přečtení stojí. 


85 %


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 10. prosince 2017

Temné hlubiny│Robert Bryndza

autor: Robert Bryndza
překlad: Kateřina Elisová
originální název: Dark Water
nakladatelství: Grada
rok vydání: 2017
počet stran: 416
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová dostává tip na klíčový důkaz drogového dealera, který by se měl ukrývat na dně Hayeského lomu. Po důkladném prohledání vytipují potápěči několik míst, kde by se onen klíčový důkaz mohl skrývat, jenž nakonec úspěšně objevují. Na dně lomu se však skrývá i něco jiného, mnohem hrůznějšího. Kostra malého dítěte je velice brzy identifikována jako sedmiletá Jessica Collinsová, jejíž zmizení plnilo před šestadvaceti lety přední stránky novin. Rodinné vztahy Collinsových jsou touto událostí poznamenány a nebude lehké dát dohromady střípky z minulosti s těmi současnými. Erika se bude nořit stále hlouběji nejen do rodinných vztahů, ale také do života vyšetřovatelky Amandy Bakerové, která si nepřestala vyčítat, že zmizení malé dívenky nikdy nevyřešila. Případ bude pro Eriku složitější i z toho důvodu, že si někdo nepřeje, aby byl případ vyřešen a udělá pro to vše.


Erika Fosterová je zpět a v plné síle! Po Nočním lovu, který se mi zdál o něco slabší než Dívka v ledu, přichází Robert Bryndza s novým případem, jenž dle mého názoru předčil oba předchozí díly.




Na Temné hlubiny jsem se velmi těšila, protože jsem si Eriku Fosterovou i celý její tým hodně oblíbila. Zpočátku jsem se musela trochu zorientovat, přece jenom od předchozího dílu uplynul nějaký čas, takže jsem vzpomínala, jak vlastně dopadl Noční lov. Erika byla rozčarována z toho, že ji nepovýšili, a proto se rozhodla začít spolupracovat s Projektovým týmem, který se zaměřuje na boj s organizovaným zločinem. Po šokujícím nálezu kostry malého dítěte se zamyslí nad vlastní minulostí a rozhodne se, že tento případ musí vyřešit právě ona. Požádá proto svého bývalého šéfa Paula Marshe, aby ji umožnil stát se hlavním vyšetřovatelem případu Jessiky Collinsové. To se jí povede i přesto, že novou zástupkyní komisaře Metropolitní policie je Camilla Braceová-Cosworthyová. Erika si do týmu si vybere své bývalé kolegy a zároveň přátele Mossovou a Petersona a ze vší vervou se pustí do vyšetřování, jehož vyřešení bude tvrdým oříškem. Rozplétání rodinných vztahů mrtvé dívenky bude zdlouhavé a náročné, navíc se někdo bude velmi snažit o to, aby tajemná minulost zůstala navždy skrytá hluboko pod povrchem.

Postavu Eriky Fosterové jsem si velmi oblíbila už v předchozích dílech především proto, že na mě působí sympaticky a vždy jsem obdivovala její houževnatost a touhu, která ji popohání v případech vpřed i přes její minulost, kdy tragicky při neúspěšném policejním zásahu přišla o manžela a další čtyři kolegy. V nejnovějším díle se dozvíme další střípky z její minulosti, které se pro ni staly hlavním impulsem k vyřešení případu sedmileté dívenky. Erika si zažila nepěkné věci a jsem moc ráda, že se z ní kvůli nim nestala zatrpklá ženská. Bohužel díra v srdci jen tak zacelit nejde, ale v tomto díle překoná jednu osobní překážku a ... víc nechci prozradit. Sama jsem totiž zvědavá, jaké bude mít tato aférka v dalších dílech pokračování, protože samotný konec o tom dost napoví. V tomto díle se seznámíme i s Eričinou sestrou Lenkou, která ji přijela do Londýna navštívit z rodného Slovenska i se třemi malými dětmi. Eričin jednopokojový byt však nápor dalších čtyř osob neunese a povede to k nejednomu konfliktu.




Celá kniha se čte prakticky skoro sama, a to nejen díky širšímu řádkování, ale především čtivému stylu autora. Děj je vystavěn na zajímavé zápletce a i přesto, že jsem od začátku měla tušení, kdo za tím stojí (i když jsem samozřejmě nevěděla další okolnosti), příběh jsem si náramně užila až do poslední stránky. Ke konci stoupá napětí a při samotném vylíčení okolností, které stály za tím, že malé děvčátko zemřelo, se mi zamlžily oči. Když jde o mrtvé děti, případy jsou vždy o to smutnější.

Jak v předchozích dílech, tak i zde se opět vyskytují v hojné míře homosexuální vztahy, které určitě nemají za cíl čtenáře pobouřit, ale spíše naznačit, že i tito lidé s odlišným sexuálním zaměření jsou mezi námi a normálně se v naší společnosti pohybují. Svůj díl na tom nese i fakt, že sám autor Robert Bryndza žije s mužem, nyní manželem Jánem na manželově rodném Slovensku, čímž jasně dává najevo svou orientaci. A tenhle přístup se mi líbí. Navíc je Robert Bryndza sympaťák už od pohledu, vřele a rád komunikuje s fanoušky, často zavítá na autogramiády a celkově je se svými čtenáři v kontaktu. Myslím si, že právě komunikace se čtenáři, blogery a fanoušky má především vliv na celkovou úspěšnost autora, která je takřka po celém světě. Fandím mu!




Temné hlubiny mě konečně a bez výhrad utvrdily v tom, že Robert Bryndza je skvělý spisovatel, který to se čtenáři prostě umí. Už teď budu s nadšením vyhlížet další díly, které, doufám, na sebe nenechají dlouho čekat. Na Goodreads.com jsem zjistila, že v zahraničí vyšla další dvě pokračování s názvem Last Breath a Cool Blood. Navíc, jak jsem nedávno v jednom článku avizovala, autor podepsal smlouvu na celkem sedm dílů s detektivem šéfinspektorem Erikou Fosterovou, takže budu pevně doufat, že všechny budou postupně přeloženy do češtiny, aby nebyl ani český čtenář ochuzen o tyto vynikající detektivky. 

Obálka je jako vždy úchvatná a i když nakladatelství Grada převzalo její podobu z originálu, nemění to nic na tom, že je pastvou pro čtenářovy oči. Všechny tři díly jsou doslova výstavní kusy. Nádhera.




Pokud ještě neznáte výborné detektivky Roberta Bryndzy, je na čase to změnit. V tom případě doporučuji začít od prvního dílu, který nese název Dívka v ledu (recenzi si můžete přečíst zde) a poté pokračovat  s Nočním lovem (recenze zde) a konečně i s Temnými hlubinami. Jelikož se blíží Vánoce, doporučuji tyto knihy i jako dárek pro milovníky detektivek, protože si troufám říct, že nikdo zklamaný nebude.


100 %


Za poskytnutí recenzního výtisku a skvělého čtenářského zážitku děkuji nakladatelství Grada, které tuto knihu vydalo pod značkou Cosmopolis. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

středa 6. prosince 2017

Historie včel│Maja Lunde

autor: Maja Lunde
překlad: Martin Nagy
originální název: Bienes historie
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 402
oficiální anotace


Moje zhodnocení:


Rok 1852. William je zklamaný biolog a obchodník s osivem žijící v Anglii, který se právě chystá postavit zcela nový typ úlu, jenž by jemu i jeho dětem zajistil čest a slávu. Vidí se ve svém prvorozeném a jediném synovi Edmundovi a doufá, že se z něj jednoho dne stane biolog jako jeho otec.
Rok 2007. George je nadšený včelař žijící v USA, který bojuje o přežití své farmy, ale stále doufá, že jeho syn bude pro jeho farmu spásou a že ji jednoho dne převezme jako rodinné dědictví.
Rok 2098. Tao žije v Číně v době, kdy již včely vyhynuly. Denně pracuje na ručním opylování, které je fyzicky náročné, ale doufá, že výdělkem zajistí svému synovi vzdělání a lepší život, než jakého se dostalo jí.




Historie včel je román o vyhynutí včel, ve kterém se prolíná minulost, současnost a budoucnost. Střídají se zde tři vypravěči a všichni mají jakési pouto ke včelám či jejich chovu. William nikdy nic nedokázal, ale velkou naději vkládá do svého syna Edmunda a doufá, že jej jednoho dne bude následovat. Prozatím se snaží postavit nový typ úlu, ale bohužel se nevyhne několika zklamáním a nebude se chtít smířit s tím, že je pokaždé ten druhý, co se týče objevu a žádostí o patent. Naopak George se zdá být spokojený, má hodně prosperující farmu, jediné, s čím se nemůže smířit, je fakt, že jeho syn se dal na studia a vypadá to, že o farmu a její převzetí nebude mít v budoucnu zájem. Nakonec kvůli fenoménu CCD (Colony Collapse Disorder - česky syndrom zhroucení včelstev) přichází o veškeré včelstvo a tím pádem o živobytí. Tao žije v budoucnosti, ve které práci včel převzali lidé. Tato děsivá budoucnost ukazuje veškerý dopad na lidstvo, jaký by mělo vyhynutí včel, i se všemi jeho důsledky. Jelikož se květy musejí opylovat ručně, jedná se o velmi namáhavou práci, neboť musíte několik hodin denně balancovat na tenkých větvích ovocných stromů a přitom žádnou nepoškodit. Ruční opylování čeká každého obyvatele Číny jakmile dosáhne věku osmi let. Tao vkládá do svého pětiletého syna Wei-Wena všechny naděje, po práci ho učí psát a počítat a doufá, že ho potká lepší budoucnost... 

Každá z hlavních postav vkládá jakési naděje do svého jediného syna. Všechny bohužel čeká jen zklamání a o své falešné naděje přichází. Smíření nebude lehké, mnohdy dostanou od života tvrdou ránu, která je srazí na kolena. Čtenář už od počátku sleduje rozklad všech tří postav, jejich rodin a celého světa, který je bohužel nevyhnutelný. Tento román ukazuje nejen křehkost života a celého ekosystému, ale i nadějí a plánů, které mohou kdykoliv na čemkoliv ztroskotat.




Při čtení tohoto románu často zažijete pocity beznaděje a pokaždé, kdy zahlédnete světlo na konci tunelu, vždy přichází pád a konec všem nadějím. I když se jedná o dost depresivní čtení, kniha se čte velmi lehce až skoro sama. Krátké kapitoly a střídání vypravěčů děj ozvláštňuje a u knihy se nebudete ani na okamžik nudit. Nejvíc mě zasáhl příběh Tao, jehož rozuzlení mě šokovalo i dojalo zároveň. I když jsem tušila, co se na rodinném výletě jejímu synovi přihodilo, v ty nejhorší následky jsem opravdu nedoufala. Všechny příběhy jsou hodně silné a přinesou vám zamyšlení nejen nad vlastním životem, ale i celým světem.

V tomto románu se mimo jiné dozvíte i spoustu zajímavostí ze života včel, jejich chovu, hlavně však o důležitosti tohoto společenského hmyzu pro veškerý život na této planetě. Tito malí, ale pilní tvorové pracují jako dokonale sehraný tým s vysokou organizovaností, kde jedinec neznamená prakticky nic.




Na závěr mám jedinou výtku, kvůli které nemohu dát stoprocentní hodnocení. Bohužel jsem v knize narazila na celkem dost chyb, které celkový dojem malinko sráží.

Pokud se chcete dozvědět více o včelách, jejich chovu a historii a zároveň vám není lhostejný osud naší planety, nenechte si tento debutový román světového významu ujít.


90 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. O knize se dozvíte zde a zakoupit si ji můžete přímo zde
Continue Reading...

pátek 1. prosince 2017

Knižní novinky: prosinec 2017

... aneb co mě zaujalo




Hezký pozdní večer milí čtenáři.


Dnes je 1. prosince, a to znamená jediné, za 🎄23🎄 dní tu máme Štědrý den. Mnozí z vás aktivně shánějí dárky pro své blízké (u mě to není jinak) a kolikrát vám dá jejich vymyslení zabrat. Dnešním mým skromným výběrem knih se můžete inspirovat nejen k nákupu dárku pro své blízké, ale třeba i pro sebe 😊. Pokud mě blíže znáte, víte, že si libuji převážně v detektivkách a thrillerech, takže zde najdete výběr pouze z těchto žánrů.

V prosinci mě moc knih nezaujalo, jen tyto čtyři. Samozřejmostí je nová Angela Marsons, kterou mám na svém wishlistu. V knihovně mi zatím chybí i předchozí díl, který mi (jak už mě informoval) přinese Ježíšek 😇.



NázevDokonalá
Autor: Gilly Macmillan
Nakladatelství: Knižní klub
Žánrthriller, pro ženy
Vychází1.12.2017
Bestsellerová autorka Gilly Macmillanová přichází po Spálené obloze s novým znepokojujícím psychothrillerem.
Pro všechny, kteří ji znají, je Zoe Maiseyová – dětský génius a hudební senzace – jednoduše dokonalá. Jenomže před několika lety zavinila Zoe tragédii. Svůj trest si odpykala a teď je zase volná. Matka a otčím ji a jejího nevlastního bratra všemožně podporují v jejich nadání ke hře na klavír.
Ten den je čeká životní vystoupení. O půlnoci však Zoeyinu matku naleznou mrtvou…




Název: Otevřený hrob
AutorAngela Marsons
NakladatelstvíKnižní klub
Žánrthriller
Vychází1.12.2017
Mrtví neprozrazují tajemství… když jim nenasloucháš.
Zavražděná žena s obličejem rozbitým k nepoznání, prázdný pohled směřující k nebi, z úst se jí sype hlína. A stovky much se slétají ke krvavé hostině.
Výzkumné zařízení ve Westerley studuje rozklad lidských těl, jejími rezidenty jsou ti, co i po smrti chtějí posloužitvědě. A právě tady nalezne Kim Stoneová se svým týmem mrtvolu – ale čerstvou, o níž místní badatelé nemají tušení, kde se tam vzala. Po objevení druhé dívky, ponechané napospas smrti, s ústy naplněnými hlínou, je jasné, že Kim a její tým mají co do činění se sériovým vrahem. Ale kolik těl ještě leží někde pohozeno? A kdo bude další?
Pak zmizí místní reportérka Tracy Frostová a věci naberou rychlý spád. Kim ale bude muset být rychlejší… než si vrahova pokroucená mysl vyžádá další život.



NázevZtracená vládkyně
Autor: Steve Robinson
Nakladatelství: Mystery Press
Žánr: román, thriller, historie
Vychází6.12.2017
POUZE MUŽ SCHOPNÝ ROZEHNAT KOUŘ MŮŽE NAJÍT ZTRACENOU VLÁDKYNI…
Jedné mlhavé noci roku 1914 se při plavbě mezi Kanadou a Anglií potopila zaoceánská loď Empress of Ireland. Při této katastrofě zemřel skoro stejný počet lidí jako na Titaniku nebo Lusitanii, přesto byla její tragédie zapomenuta.
Jednou z obětí byla i Alice Stilwellová… Nebo nebyla? Americkému genealogovi Jeffersonu Taytovi se dostane do rukou medailon, který naznačuje, že mladá žena neštěstí přežila, měla rodinu a prožila dlouhý život. Kým ale byla před tím, než došlo k jedné z největších tragédií námořních dějin?
Tayte se musí vydat do Anglie, aby zde vypátral Alicin původ a vyřešil záhadu jejího zmizení, které by mohlo souviset s aktivitami britských a německých tajných služeb v letech před první světovou válkou…



NázevZmizelé z Cooley Ridge
AutorMegan Miranda
NakladatelstvíIkar
Žánrthriller, pro ženy
Vychází11.12.2017
Je to deset let, co Nicollete Farellová odešla z rodného Colley Ridge, malého městečka v Severní Karolíně, kde se každý zná s každým. A taky deset let od chvíle, kdy beze stopy zmizela její nejlepší kamarádka Corinne. Tělo se nikdy nenašlo, a byť byli všichni podezřelí a nikdo neříkal úplnou pravdu, žádný viník nebyl vypátrán. Nyní se vrací domů vyřešit rodinné záležitosti. Brzy po jejím příjezdu však záhadně zmizí i Anneleise, Nicolletina sousedka, která tehdy jí a několika jejím kamarádům poskytla alibi na tu noc, kdy se ztratila Corinne… Nic začne zjišťovat, co se s Corinne stalo, aby v netradičně vyprávěném příběhu postupně odkryla pravdu nejen o svých přátelích a rodině, ale i tom, co se tu noc tehdy skutečně stalo.



A jaké novinky jste si v prosinci vyhlédli vy?

Continue Reading...

Strom lží│Frances Hardinge

autor: Frances Hardinge
překlad: Marek Čtrnáct
originální název: The Lie Tree
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 352
oficiální anotace


"Nevinná lež neexistuje"


Moje zhodnocení:


Faith je dívka jako každá jiná. Tedy na první pohled. Vždy shlížela ke svému otci, reverendu Sunderlymu, který byl jeden z nejslavnějších přírodovědců své doby. I Faith měla ke vědě blízko, ale jako dívka nesměla dávat najevo svou chytrost. Nikdy si však nestěžovala, tedy do doby, kdy hrozící skandál nedonutil rodinu opustit rodný Kent a uchýlit se na maličký ostrůvek Vane. Faith zde nikoho nezná, navíc místní obyvatelé nejsou její rodině vůbec nakloněni. Když po pár dnech reverend za podivných okolností zemře, Faith s hrůzou zjišťuje, že nikdo nemá v úmyslu vyšetřit, co se vlastně stalo. Místní označí reverenda za sebevraha a nedovolí mu spočinout v hrobě na svaté půdě. Než koroner vyšetří, co smrt způsobilo a o všem rozhodne soud, musí Faith zjistit pravdu. Naštěstí je v reverendových dokumentech stopa o tajuplné rostlině, která má moc odměňovat lež pravdou. Faith nikdo nebere vážně a tak se pustí do vyšetřování sama. Jedinou možností je právě Strom lží - musí lhát, aby odhalila pravdu. Bohužel se dozví spoustu věcí, které by bylo lepší nevědět...


Strom lží je úžasná kniha, v níž se snoubí mystika, tajemno, fantazie a věda. Kniha je v tomto ohledu naprosto originální a s podobným námětem jsem se dosud nesetkala.

Co se týče začátku, zde jsem bohužel měla menší problém zorientovat se v příběhu. Netušila jsem, v jakém období se zmiňovaný příběh odehrává, často jsem si podle různých indicií tipovala. Následně zmíněný letopočet (1860) mě celkem překvapil, hádala jsem spíše konec devatenáctého nebo spíše začátek dvacátého století.




Pokud se vrátím zpět k začátku knihy, musím přiznat, že mě spíše nudil. Autorka si libovala v popisných scénách, které byly často rozvleklejší, než bych si přála. Dalším problémem bylo to, že jsem se delší dobu nemohla zorientovat v postavách, ani v jejich jménech (kromě hlavní hrdinky). Často mi myšlenky utíkaly jinam a tak bylo těžké se do příběhu zcela ponořit. Na vině byla i má netrpělivost, protože jsem s nadšením očekávala, kdy konečně na scénu vstoupí onen slavný Strom lží, který hraje velmi důležitou roli. První třetina knihy uběhla a konečně jsem se dočkala a Strom lží přichází na scénu.

Strom lží je totiž unikátní rostlina, která ke svému růstu potřebuje naprostou tmu a právě světlo ji může nenávratně poškodit či dokonce zahubit. Potravou tohoto tajemného stromu jsou lži, které mu musíte dodávat, aby vám pak za odměnu poskytl ovoce s hořkou dužinou, po jehož pozření poznáte pravdu, po níž jste původně toužili. Musíte však počítat i s tím, že se často dozvíte věci, které by měly zůstat utajeny. Ač si to mnohdy neuvědomíte, Strom lží vás ovlivňuje víc, než byste si kdy připustili.

"Po zádech jí pochodoval průvod imaginárních mravenců. Ten tvar listů, které se větvily a zužovaly do dvou úzkých špiček, se nedal splést. Viděla jejich podobu pečlivě nakreslenou  otcově deníku. Tohle byl Strom lživosti, jeho největší tajemství, jeho poklad a jeho zkáza. Strom lží. Teď patřil jí, a před Faith se táhla cesta, kterou její otec nikdy nedokončil."

Když se zpětně ohlédnu, každé slovo v knize dávalo smysl, ale to jsem pochopila až později, takže pokud vás začátek spíše nudí, vytrvejte, příběh vás pak odmění zajímavými detaily, které jsou zprvu čtenáři ukryté. Jak je na zadním přebalu knihy uvedeno, že: "V knize není jediné slovo navíc a každá kapitola odhaluje nová překvapení", tak s tím musím jen souhlasit. V knize není žádné slovo navíc, každé má svůj smysl a svou důležitost.




Velmi mě bavila postava Faith, která byla pod vlivem Stromu lží a spolu s ní zažíváte její proměnu, která je patrna po celý děj. Z hodné zakřiknuté Faith mající oči jen pro svého otce a vědu se stává zvědavostí posedlá dívka, která je schopna kvůli pravdě související s očištěním otce lhát a roznášet lži, které mohou velmi ublížit, a jít doslova přes mrtvoly. Faith nevěří nikomu, dokonce ani vlastní rodině, spojence nakonec získá přímo na ostrově Vane, ale tomuto spojenectví bude předcházet nedůvěra pramenící z čiré nenávisti.

Spojení s vědou jsem si maximálně užívala, biologie je můj obor a bylo vtipné sledovat, jak se na vědu pohlíželo v době minulé. Nejvíce mě bavil doktor Jacklers a jeho měření lebek, hlavně však tehdy všeobecně uznávaný názor, že když mají ženy menší lebky než muži, jsou i méně chytré a na vědění absolutně nevhodné. Některé situace mě od srdce rozesmály, nevím, zda to byl autorčin účel, ale já si knihu i v tomto ohledu báječně užila.

"(...) Na tomto ostrově není muž, žena ani dítě, kterého bych už celá léta neznal. Jistě, máme tu svůj díl "zločinných živlů"... ale žádné vrahy. Věřte mi. Poznal bych je podle sklonu čela."

Rozuzlení celého příběhu je zajímavé, netuctové a originální a cesta k němu není jiná. Na prvotinu velmi povedená kniha s neotřelým námětem a dějem. Po této knize budu vyhlížet další autorčin počin a budu doufat, že bude stejně povedený jako právě Strom lží.




Pokud si chcete přečíst originální příběh opředený tajemnem a mystikou s nádechem thrilleru, kterému nechybí pořádná dávka napětí, určitě sáhněte po Stromu lží, který vás i přes rozvláčný začátek může oslovit ba dokonce i nadchnout. 


88 %


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo v e-shopu Knihy Dobrovský.
Continue Reading...

úterý 28. listopadu 2017

Knižní přírůstky (31)



Hezké poledne milí čtenáři.



Vítám vás opět u dalšího přírůstkového článku, v němž vám ukážu pár nových knížek, které obohatily mou knihovnu.

Jelikož do Vánoc zbývá už jen 26 dní, začala jsem pomalu nakupovat knižní dárky. A nebyla bych to já, abych si neobjednala alespoň jednu knihu i pro sebe. Je jí Číhání Erika Rickstada, které je zároveň druhým dílem série s názvem Vermontský cyklus. Pokud vám to nic neříká, možná si vzpomínáte na předcházející díl Tiché dívky, který jsem recenzovala před časem a kniha mě naprosto dostala.  




Pak jsem si objednala zbývající knihy od Jussiho Adlera-Olsena, které mi chyběly do kompletní série. Jak jsem dříve avizovala, nakladatelství Host v souvislosti s přípravou vydání novinky Selfies, která již je nějakou dobu na pultech knihkupectví, pořádá akci na předcházející díly (akce trvá do konce listopadu), které můžete zakoupit za poloviční cenu. Před pár dny mi tedy přišli Zabijáci a Složka 64. Teď už si jen pod stromeček přát novinku Selfies a série už bude opravdu kompletní.





Už je mi to občas trapné, ale opět jsem vyhrála nějaké soutěže. Jeden z nás lže od Karen McManus jsem vyhrála přímo od nakladatelství Yoli, které pořádalo soutěž na Facebooku. Knížku jsem měla na svém wishlistu, protože mě baví spojení thrilleru a young adult literatury. Takže si dokážete představit ten jásot při mém zjištění, že výherkyní jsem právě já.




Před časem také probíhala soutěž na blogu Knižní velryby o dvě knížky, já si přála vyhrát Smrt prokletých od slovenské spisovatelky Kataríny Holetzové. Opět jsem byla velice šťastná, když jsem zjistila, že jsem ji vyhrála. Knihu jsem zaznamenala již dříve a anotace zní zajímavě. 




No a nakonec tu mám opět nějaké levné úlovky z bazaru na Databázi knih. Nejprve jsem si koupila knížku od Chevy Stevens Stále nezvěstná, neboť ji mám už delší dobu na seznamu. Doma mám od ní ještě Pořád se dívá, kterou jsem dosud sice nečetla, ale četl ji můj taťka, který si ji pochvaloval. Ještě mám v plánu pořídit si i její třetí knihu s názvem Nikdy nevíš.




Dalším levným úlovkem a současně i knižní novinkou nakladatelství Víkend je Někdo tě vidí od Clare Mackintosh. Tady mě šíleně zaujala anotace, na knížku jsem vážně zvědavá a ráda bych si ji co nejdříve přečetla.




Před pár dny jsem četla u Ivetky na blogu Údolí rozmanitosti o jejích nových přírůstcích. Mimo jiné si nakoupila knížky od Yrsy Sigurðardóttir, a to mi vnuklo impuls, ať se mrknu na bazar Databáze knih, jestli tam někdo levně neprodává její knížky, které mi chybí. No a jaké bylo mé překvapení, když tam nabízeli Led v žilách za 120(!) Kč. Neváhala jsem ani sekundu a o knížku se přihlásila 😁. Teď už mi chybí jen Mrazivé světlo a Plavba smrti.




A jelikož nejsem normální, tak jsem si ještě koupila Pod sněhem od Petry Soukupové. Autorce teď nedávno vyšly nějaké nové knížky a jelikož jsem ještě neměla tu čest, padla mi do oka tato kniha, kterou už mám také delší dobu na seznamu. Až napadne sníh, pustím se do čtení 😊.




Další knížku jsem prostě nemohla nechat být. Modrá světla Jokohamy jsou novinkou nakladatelství Zlín. Knížku napsal španělský autor Nicolás Obregón a děj se odehrává v Japonsku. Jsem zvědavá, jak to chodí na tokijském oddělení vražd s japonským detektivem v hlavní roli. 




Jako poslední tu mám jeden recenzní výtisk od nakladatelství Slovart, který mi byl poslán (jako vždycky) neohlášeně. To se jen tak mrknu do mailu a najednou tam vidím informaci o tom, že přepravní společnost převzala od nakladatelství Slovart balíček adresován mně. Vždycky jen hádám, co balíček asi bude obsahovat. Jelikož se nedávno křtila nová kniha Miroslavy Varáčkové, tak trochu jsem tušila, která bije, a měla jsem pravdu. Grafitové děvče má úchvatnou obálku a po zběžném prolistování jsem v knížce objevila i komiksové vsuvky. Vypadá to na super jednohubku. Mimo knížky byly v balíčku i tématicky zaměřené věci - batoh, odznáček a samolepka.





Prozatím je to všechno, a to se teprve Vánoce blíží 🎄😀. Ještě se musím pochlubit, že jsem se stala členem Knižního klubu, objednala jsem si hned osm knížek (některé výprodeje mě opravdu šokovaly - hlavně ty od nakladatelství Domino), ale mám to jako dárek od manžela k vánocům, takže si knížky osahám a očichám až pod stromečkem 😟. Myslím, že to nevydržím 😁.


To je pro dnešek vše. Jaké jsou vaše nejnovější přírůstky?



Continue Reading...

Pravidelná spolupráce

Pravidelná spolupráce

Jednorázová spolupráce

Jednorázová spolupráce

Kde mě najdete

CBDB.cz - Přehled knižních novinek, všechny nové knihy