úterý 30. července 2019

RECENZE: Krvavý anděl | Franck Thilliez

autor: Franck Thilliez
překlad: Dana Melanová
originální název: Train d'enfer pour Ange rouge (2003)
nakladatelství: XYZ
rok vydání: 2019
počet stran: 336
anotace


Moje zhodnocení:


Franck Sharko zažívá nejhorší období svého života. Před půl rokem mu zmizela manželka Suzanne, kterou dodnes nepřestal hledat. Když je jednoho dne nedaleko Paříže nalezeno ošklivě znetvořené tělo, k případu povolají Francka Sharka, který se do případu zakousne jako pes. Brzy je nalezeno další tělo a zdá se, že oběti budou přibývat. Jednou z nich by mohla být i Sharkova manželka Suzanne... 


Když nakladatelství XYZ oznámilo, že vyjde prvotina francouzského autora Francka Thillieze Krvavý anděl, nastražila jsem všechny smysly. Doma v knihovně se mi totiž již delší dobu vyjímaly tři autorovy knihy ze série Franck Sharko, které vyšly dříve. Nejspíše právě z toho důvodu, že kniha Syndrom E je třetí knihou ze série (Smrtící DNA čtvrtou a Atomka pátou), jsem otálela s jejím přečtením. Krvavým andělem celá série s Franckem Sharko započala a mě tak nic nebránilo v tom, se do něj ihned pustit. Jestli tedy kniha splnila má očekávání, se dozvíte v recenzi níže.

Hlavním hrdinou tohoto temného příběhu je Franck Sharko, kterému podle jeho příjmení přezdívají žralok, což sedí i z důvodu jeho "zaujetí" pro každý policejní případ. Nyní si však Franck prochází osobním peklem, neboť mu před šesti měsíci beze stopy zmizela milovaná manželka Suzanne, po které nepřestal pátrat. Nový případ, jehož oběť byla zohavena a velmi dlouho mučena, jak potvrdí pitva, jej zavede do nejtemnějších hlubin lidského chápání. Brzy se ukáže, že vrah je nejen důmyslný, ale velmi vytrvalý s maximální sebekázní. Franckovi při pátrání pomáhá Élisabeth Williamsová, psycholožka zabývající se profilováním vrahů, k níž si postupem času vytvoří zvláštní pouto, které jim pomůže při pátrání po nebezpečném a krutém vrahovi, který nemá s nikým slitování.


Po prvních přečtených stránkách mě trochu překvapil autorův styl psaní, s nímž se na můj vkus vyjadřoval velice květnatě až poeticky a bála jsem se, že budu mít problém se začíst. Po pár stránkách jsem si velmi rychle zvykla a zhluboka se ponořila do příběhu, z něhož sálala temnota a hrůza. Vraždy jsou totiž velmi brutální, a to nejen samotný akt smrti, ale také okolnosti, které jí předcházely. Oběti byly totiž velmi dlouho mučeny a udržovány na životě jen provizorně. Autor se nebál vylíčit vše do sebemenšího detailu, což mi osobně nevadí, ale obávám se, že slabší povahy by to neskously.

Zápletku autor velmi propracoval a při zpětném ohlédnutí musím uznat, že jsem měla být při čtení více pozorná. Všímaví a vnímaví čtenáři vraha odhalí dříve, mně se to tentokrát nepodařilo. Autor čtenáře provede blátem tajných spolků zabývajícími se sadomasochismem a mučením toho nejhoršího druhu. Nebylo mi nejlépe při představě, že se tyto věci na světě doopravdy dějí, na druhou stranu obdivuji autora, že se takového tématu nezalekl a předložil jej čtenáři bez příkras či nějakého zamlčování.


Autor píše velmi čtivě, napětím kolikrát ani nedýcháte a bojíte se, co se na další stránce dozvíte. Spolu s Franckem skládáte střípek případu ke střípku, až se vám na konci zhmotní vaše nejčernější obavy a Franckovy noční můry. Toto děsivé a drsné čtení vás však vtáhne takovým způsobem, že budete bažit po dalších stránkách. Na to, že se jedná o autorovu prvotinu, nemám absolutně co vytknout. Věřím, že další romány budou ještě lepší a vyšperkovanější a už se nemůžu dočkat, až si je přečtu.

Pokud autora ještě neznáte a nevadí vám drsnější vraždy a trpící oběti, doporučuji se na něj zaměřit. Fanoušci krimi románů Francka Thillieze mi jistě dají za pravdu a má slova potvrdí.


✰✰✰✰✰


Znáte autora Francka Thillieze a jeho knihy? 
Která u nás vydaná kniha se vám zatím nejvíce líbila?
Continue Reading...

čtvrtek 25. července 2019

RECENZE: Pekárna v Brooklynu | Julie Caplin

autor: Julie Caplin
překlad: Karolina Medková
originální název: The Little Brooklyn Bakery (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 368
anotace


Moje zhodnocení:


Sophie má milujícího přítele Jamese a očekává, že ji brzy požádá o ruku. Z toho důvodu odmítne nabídku na půlroční stáž do New Yorku, kde by mohla nabrat zkušenosti jako novinářka v jednom časopise. Nakonec vše dopadne jinak a Sophie do New Yorku odletí. Nebere to však jako životní příležitost, ale spíše útěk. Vrhne se naplno do práce a nemyslí na nic jiného. Ani na lásku.
Ubytuje se nad maličkou pekárnou, kterou vlastní sympatická Bella, jež peče ty nejúžasnější dorty na světě. Skamarádí se a Sophie začne Belle s pečením sladkostí a svatebních dortů vypomáhat. Bella má bratrance Todda, který je šarmantní, obletovaný a neodolatelný, ale odmítá jakýkoliv vážný vztah. Ten naštěstí nehledá ani Sophie, takže jejich přátelství zdánlivě nestojí nic v cestě...


Pekárna v Brooklynu je druhým dílem ze série Romantické útěky autorky Julie Caplin, jež si své čtenářky získala Kavárnou v Kodani (mou recenzi si můžete přečíst zde), kterou vydává nakladatelství Cosmopolis.

Hlavní hrdinkou je Sophie, žijící bezstarostným životem novinářky v Londýně, která poté, co se dozví, že její milovaný přítel James je ženatý a má dítě, odjíždí na půlroční stáž do New Yorku bez jediného rozloučení. Po příletu se brzy seznámí se svou bytnou Bellou, která vlastní v Brooklynu pekárnu a peče skvělé sladkosti a svatební dorty. Padnou si do noty a brzy se spřátelí. Poznává i Bellina bratrance Todda, vyhlášeného sukničkáře, který je ženami doslova obletován. Je však dobrým společníkem a průvodcem po městě, o čemž se zakrátko přesvědčí i Sophie. Vzájemná přitažlivost na sebe nenechá dlouho čekat, ale běda, aby se Sophie do Todda zamilovala.


Autorka opustila Evropu a tentokrát svůj příběh plný romantiky a dortíků zasadila do srdce New Yorku, do Brooklynu. Očima postav se podíváte do jednoho z nejlidnatějších míst na světě a objevíte krásy a kulturu místních lidí. Tyhle popisy se mi na celé knize líbily asi nejvíc. Najednou jsem měla pocit, že jsem se ocitla na stejném místě jako Sophie a nevěřícně koukala kolem sebe. Návštěvy restaurací a ochutnávání jídel jsem si užila do posledního drobečku a zároveň jsem cítila sladkou vůní dortíků. Upozorňuji vás, že tato kniha je opravdu hodně hodně sladká. A to nejen jídlem.

Kdyby autorka nezmínila, že se postava Sophie objevila v Kavárně v Kodani, vůbec by mi to nedošlo. Rozestup od přečtení Kavárny v Kodani už je přece jenom trochu větší a nevzpomněla bych si na všechny detaily. Utkvělo mi však v hlavě hygge, které v této knize bohužel nenajdete. Výhodou této série je však to, že knihy na sebe přímo nenavazují a můžete je číst samostatně, aniž by vám chyběly důležité detaily z předchozího dílu.


Kdybych měla srovnat obě knihy, tak Pekárna v Brooklynu byla o něco více předvídatelnější. Navíc zde nevystupuje tolik postav a nějak mi zde chybělo poselství z Kavárny v Kodani, které knihu pozvedlo a byla více než jen pouhým románem pro ženy. Přesto se Pekárna v Brooklynu už od prvních stránek četla velmi lehce, stránky ubíhaly rychlostí blesku a najednou jste se ocitli na konci. Kniha je romantickou oddechovkou pro ženy a přesně toto i dostanete. Nic víc od knihy nečekejte. Já doufala v trochu jiný konec, který mi k celkovému konceptu a typu postavy Todda nějak nesedl. Za něj bohužel srážím navíc jednu hvězdičku v konečném hodnocení.

Pekárna v Brooklynu je určena všem romantickým duším, které by se rády vydaly na cestu za velkou louži a objevily zákoutí a místa, která nejsou tolik typická pro New York. Přesto vás autorka neochudí ani o známá místa a navštívíte nejen Manhattan, ale i Central Park.

Nakonec musím vyzdvihnout úžasnou obálku, která koresponduje nejen s typem příběhu a místem, kde se odehrává, ale úžasně doplňuje už tak skvělou předchozí obálku Kavárny v Kodani.


✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také Pekárnu v Brooklynu můžete koupit.
Continue Reading...

úterý 23. července 2019

RECENZE: Zlatá klec | Camilla Läckberg

autor: Camilla Läckberg
překlad: Martin Severýn
originální název: En bur av guld (2019)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 432
anotace


Moje zhodnocení:


Faye a Jack jsou dokonalý pár snů. Jsou obklopeni luxusem a bohatstvím. Společně vybudovali firmu, která jim otevřela dveře mezi stockholmskou smetánku. Narození dcery Julienne završilo jejich štěstí.
Jack začne trávit více času v práci a s Faye se vzdalují. Později Faye přistihne Jacka doma v posteli s jeho krásnou a mladší kolegyní. Poté, co ji Jack zradí a připraví o veškerý majetek, se Fayein život rozpadne na kusy. Najednou nemá nic. Nemá kde bydlet, nemá práci a ani peníze. Navíc se nemá kde postarat o svou dceru. Faye se však rozhodne postavit na vlastní nohy a přinutit Jacka, aby zaplatil za všechno její příkoří. Zosnuje pomstu...


Zlatá klec je novinkou úspěšné švédské autorky detektivek Camilly Läckberg, kterou letos vydalo nakladatelství Metafora. Psychothrillery miluji, takže jsem si nenechala ujít příležitost přečíst si tuto knihu. Jak se mi líbila a zda splnila má očekávání, se dozvíte v recenzi níže.

Hlavní hrdinkou a zároveň vypravěčkou ve třetí osobě je Faye, manželka Jacka Adelheima, úspěšného obchodníka a spolumajitele investiční společnosti Compare, která jim zajistila život v luxusu a bohatství. Faye se na budování firmy významně podílela, přesto se zcela poddala manželskému životu a svému muži. Snaží se mu splnit každé jeho přání, nadbíhá mu a tak nějak zapomněla, že kdysi také byla úspěšná a ambiciózní žena.


To, jak se Faye prezentuje, bylo prvním kamenem úrazu, díky němuž mi děj až tak úplně nesedl a nemohla jsem se v žádném případě s hlavní hrdinkou ztotožnit, a to ani v maličkostech. Ženy tohoto druhu nechápu a nikdy nepochopím. Faye se Jackovi ve všem podřizovala, což byla sice její póza, ale to ji neomlouvá. Za situace, kdy nachytá manžela doma v posteli s jinou ženou, přičemž se zároveň v tu chvíli dozví, že jejich manželství končí, si klekne a začne s prominutím žebrat o odpuštění?! Ona?! Pak provede ještě několik dalších ponižujících scén a když zjistí, že je jí to k ničemu, rozhodne se pro pomstu. A jako zázrakem se promění.

Tímto samozřejmě nezpochybňuji autorčin vypravěčský um, který má řemeslně zvládnutý do sebemenšího detailu. Navíc se chytře prolíná přítomnost s minulostí, přičemž párkrát dojde dokonce i na budoucnost. Zpočátku vás tedy kniha zaujme, budete chtít vědět, kterým směrem se kniha bude ubírat a jak dojde ke zvratu nebo řekněme spíše přeměně hlavní hrdinky. Co se týče pomsty, konec vám bude jasný téměř od začátku, ale spíše budete sledovat cestu, jak k němu autorka, respektive hlavní hrdinka dojde. 

Šedá, dá se říct až nudná obálka, přesně evokuje i příběh uvnitř. Nedozvíte se nic nového, nic převratného, jen budete sledovat pomstu jedné zhrzené ženy. I přesto, že se jedná o stokrát ohrané téma, tajně jsem doufala, že autorka přijde s něčím novým, s alespoň jedním originálním prvkem, ale bohužel se tak nestalo. Nebavilo mě ani téma točící se okolo ekonomie a burzy, které mi nikdy nebylo blízké.


Spojení dvou prvků, jakými jsou neoriginální zápletka a předvídatelný konec, u mě v tomto žánru nikdy neobstojí. Anotace hovoří o mnoha zápletkách, které vás zvednou ze židle, ale já jsem je neobjevila. Knihu jsem dočítala už jen ze setrvačnosti, abych si ověřila své domněnky, které se ukázaly být správné. 

Věřím však, že hodně čtenářek děj osloví, najdou si v něm to své a minimálně ohodnotí autorčinu zručnost při vyprávění a stavbě děje. Rovněž zaujme čtenářky (ano, kniha je výhradně určená pro ženské publikum), které nejsou psychthrillery tolik políbené a nemají v tomto žánru příliš načteno. V tom případě si myslím, že budou nadšené.


✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Zlatě Biedermannové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

neděle 21. července 2019

RECENZE: Mlčeti zlatá rybka | Annabel Pitcher

autor: Annabel Pitcher
překlad: Barbara Hajná
originální název: Silence is Goldfish (2015)
nakladatelství: Slovart
značka: #BOOKLAB
rok vydání: 2019
počet stran: 352
anotace


Moje zhodnocení:


Když v patnácti náhodou zjistíte, že váš táta není ten, kdo vás vychoval, ale úplně neznámý cizinec, svět se vám zboří jako domeček z karet. Tess, které se tohle děje, je zprvu šokovaná a chtěla by toho tolik říct - nejlepší kamarádce, rodičům, babičce, spolužákům - ale nějak ji dojdou slova, a upřímně, není se čemu divit. Jejím jediným společníkem je pan Rybka, který Tess pomáhá v pátrání po pravdě a kterému se nestydí cokoliv říct.


Mlčeti zlatá rybka je třetí knihou autorky Annabel Pitcher, kterou vydalo nakladatelství Slovart pod značkou #BOOKLAB. V roce 2015 vyšla kniha s názvem Kečupová mračna (kterou jsem neměla možnost zatím přečíst) a v roce 2017 vyšla druhá autorčina kniha Moje sestra žije na krbové římse (recenze zde).

Hlavní hrdinkou tohoto dívčího románu je patnáctiletá Tess, která se jednoho dne čirou náhodou dozví, že její táta Jack není jejím biologickým otcem. Dost to s ní zamává, a to i z toho důvodu, že se o sobě dozví ne zrovna lichotivé věci. Tess neví, jak se s nově vzniklou situací vypořádat a nepomůže tomu ani rozepře s Jackem, po níž přestane mluvit úplně. Spolužáci ji kvůli jejímu vzhledu šikanují a Tess dokonce vlastní vinou ztratí i svou nejlepší kamarádku. Na problémy, s kterými se bude muset vypořádat, však nebude sama, protože na cestě za pravdou ji bude doprovázet pan Rybka, který svými vtipnými glosami odlehčí téměř každou nepříjemně vzniklou situaci.

Kniha, ač je primárně určena pro mladší čtenáře, se už od prvních stránek četla velmi lehce a téměř sama. Na 350 stranách se odvíjí příběh mladé dívky Tess, která jednoho dne ztratí všechny jistoty, které tvořily její život. Upne se na myšlenku, že jejím skutečným tátou by mohl být její učitel matematiky, který dle ní splňuje všechny předpoklady, zejména co se týče vzhledu. Při honbě za pravdou se dostane do několika nepříjemných situací, z nichž jí pomůže vybruslit pan Rybka, imaginární přítel, který s ní rozmlouvá a jako jediný jí plně rozumí. Nebýt pana Rybky, celý příběh by neměl tu správnou jiskru a něco by mu chybělo. Tahle imaginární postava vás bude hodně bavit.


Autorka se snažila poukázat na nelehký život dospívající a tak trochu oplácanější dívky. Tess je každý školní den vystavována šikaně spolužáků, zejména oblíbené dívky Anny, jež se Tess snaží shodit za každé situace. Tess se tak musí vypořádat nejen s faktem, že Jack není její biologický otec, ale také s každodenní šikanou a ztrátou nejlepší kamarádky. Ne vždy jsem s chováním Tess souhlasila a prakticky jsem se s její postavou neztotožnila, ale dokázala jsem se aspoň na okamžik vcítit do její obtížné situace, z níž se zdá, není úniku, a netroufala jsem si odhadnout, jaký konec autorka zvolí.

Zápletka sice nebyla nijak originální (za to postava pana Rybky ano!), ale autorka se s ní vypořádala velmi obstojně. Musím pochválit závěrečné vyústění, které v podstatě uzavřelo celou rodinnou i školní situaci, neboť bylo jediné správné a pohladilo mě na duši.

Stejně jako předchozí autorčiny knihy se i tato může pochlubit nádherně graficky zpracovanou ořízkou, na níž si můžete všimnout (a jistě na první pohled všimnete) malých rybek.

Mlčeti zlatá rybka je dle mého názoru dosud nevyvedenější knihou autorky a já jsem už nyní zvědavá, s čím přijde příště.

Knihu doporučuji spíše mladším čtenářům, kterým předá poselství v ní obsažené, ale zaujme i dospělé čtenáře, kterým nevadí vážnější témata vyprávěná z pohledu dospívající dívky.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

úterý 16. července 2019

RECENZE: Katarze | Yrsa Sigurðardóttir

autor: Yrsa Sigurðardóttir
překlad: Hana Sichingerová
originální název: Aflausn (2016)
nakladatelství: Grada
značka: Metafora
rok vydání: 2019
počet stran: 400
anotace


Moje zhodnocení:


O první oběti se všichni včetně policie dozví přes Snapchat. Videozáznam s vyděšenou obětí, která prosí o odpuštění, není první a ani ten nejhorší. Další videa na sebe nenechají dlouho čekat. Když se konečně najde její tělo, leží vedle něj papír s číslem 2. Kdo je první oběť a kde tedy je?
Detektiv Huldar se připojí k vyšetřování a požádá o pomoc psycholožku Frejyu, která si vezme na starost výpovědi kamarádů zavražděné dospívající dívky. Brzy se ukáže, že zavražděná dívka nebyla takový andílek, za jakého ho považovali dospělí.
Jenže pak zmizí další teenager a přes Snapchat se objeví další nahrávky. Vrah tedy ještě neskončil a policie ho musí dopadnout dříve, než opět udeří. Ale kdo může nenávidět teenagery tak, že by je ze světa sprovodil tak krutým způsobem? K nalezení pravdy nebude jednoduchá cesta.

✽ 

Nakladatelství Grada pod značkou Metafora vydalo dlouho očekávané pokračování s dvojicí Freyjou a Huldarem s názvem Katarze oblíbené autorky detektivek Yrsy Sigurðardóttir. Předchozí díly nesou název DNA (recenze zde) a Černá díra (recenze zde). Jak dopadlo mé další setkání s islandskou královnou detektivek?

Už potřetí se setkáváme s oblíbenou dvojicí Freyjou a Huldarem, kterou spojí dohromady práce na nejnovějším případu. V kině po zavírací době napadne neznámý útočník brutálním způsobem dospívající Stellu, která má toho večera v kině službu. Na mobil natočí její prosbu za odpuštění a tu rozešle všem jejím kamarádům na Snapchatu. Poté ji polomrtvou odtáhne neznámo kam. Když policie Stellu konečně najde, není jí už pomoci. Rozbíhá se pátrání, které se zaměří právě na Stelliny spolužáky, z nichž se většina k její osobě nevyjádří zrovna lichotivě. Motiv se zdá být velice brzy jasný, ale policie jej zpočátku nebere vůbec v úvahu. Freyja se však zaměří na možný motiv šikany, zatímco policii zaměstná papír s číslem 2, který nalezla u první oběti. Byla Stella již druhou obětí? A kde je tedy oběť číslo 1?


Autorka tentokrát vsadila na aktuální téma šikany, která vlivem vzniku sociálních sítí nabrala zcela jiný směr. Kyberšikana je v dnešní době oblíbeným prostředkem, jak zničit prostřednictvím sociálních sítí jeho uživatele, a to záměrně a velmi agresivním způsobem. Obětí se může stát kdokoliv, kdo jen trochu vybočuje a nepodaří se mu v krátké době zapadnout do kolektivu. O jednom případu šikany, který se stal před mnoha lety, kdy ještě neexistovaly sociální sítě, a jejích následcích, se dočtete v dopisech vyznačených kurzívou, na které narazíte mezi klasickými kapitolami týkajícími se vyšetřování. 

Autorce se opět povedlo vytvořit mrazivou atmosféru, kterou umocnilo islandské mrazivé počasí, jež v příběhu panovalo. Její zápletky jsou vždy promyšlené do každičkého detailu a natolik věrohodné a reálné, až vám kolikrát spadne brada úžasem. Popisy vražd teenagerů jsou velmi brutální a servírovány čtenářům bez jakýchkoliv příkras. Konečné rozuzlení bylo překvapivé a vedlo k jedinému možnému závěru. Pomsta je totiž nejsilnější motivace.

Kniha je napínavá od první do poslední stránky a nenechá vás ani na okamžik vydechnout. Vaše teorie o pachateli se budou neustále rozvíjet a měnit a vy budete chtít zjistit, kdo za těmi odpornými zločiny stojí. Gradace napětí je opět zvládnuta na výbornou a promyšlenost zločinů vám vytře zrak.

Tuto knihu, ale také celou sérii doporučuji fanouškům krimi a detektivek, které si zde přijdou na své. Pokud vám nevadí surové zločiny a jejich popis, nezahálejte a pořiďte si Katarzi do své knihovny. Výhodou této série je, že se dá číst i samostatně bez znalosti předchozích dílů. Přesto doporučuji přečíst sérii od prvního dílu, protože vám budou jasnější vztahy mezi hlavními a vedlejšími postavami. A navíc je tato série jednoduše dokonalá.


✰✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Zlatě Biedermannové z nakladatelství Metafora. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

úterý 9. července 2019

RECENZE: Divá Bára a jiné dívky na útěku | Božena Němcová

autor: Božena Němcová
nakladatelství: Slovart
rok vydání: 2019
počet stran: 248

Povídkový výbor, který ze zralých próz Boženy Němcové sestavila, uspořádala a doslovem opatřila literární historička Jaroslava Janáčková. Ideu dívky-ženy na útěku kongeniálně propojila s útěky spisovatelčinými. Nejintenzivněji se motiv útěku, vzdoru a potřeby svobodné volby životní cesty promítl do hádankami obestřené lyrické prózy Čtyry doby. Ještě donedávna ji mnozí chápali jako pouhou autorčinu autobiografickou zpověď, připomínající svým určením soukromý dopis. Teprve na prahu 21. století však byla Čtyrem dobám plně přiznána jejich nesporná myšlenková a umělecká exkluzivita. B. Němcová se v této nebývale odvážné a otevřené próze (snad prý vůbec poprvé) rozhodla vyslovit revoltu moderní ženy proti slepým společenským konvencím, vůči nimž se sama po celý život vytrvale a statečně vyhraňovala. Originálním způsobem do ní vtiskla svou vlastní potřebu svobody, nezávislosti a seberealizace. Motiv svérázného osvobodivého „útěku" spojuje i její další ženské povídkové postavy našeho výboru - Báru (Divá Bára), Madlu (Dobrý člověk), Katušku (Chyže pod horami) a Verunku (Cesta z pouti).


Moje zhodnocení:


Nakladatelství Slovart se letos rozhodlo oprášit klasická světová literární díla počínaje povídkovým výborem Divá Bára a jiné dívky na útěku od Boženy Němcové, o němž bude za okamžik řeč, a knihou Ženy milující autora Davida H. Lawrence k příležitosti 100. výročí ženského volebního práva v českých zemích.

Seznam povídek:
  • Divá Bára (1955)
  • Čtyry doby (1856)
  • Dobrý člověk (1858)
  • Chyže pod horami (1858)
  • Cesta z pouti (1890)

Božena Němcová je jistě jednou z nejvýznamnějších českých autorek 19. století a s jejími díly (především Babičkou) se setkají všichni žáci a studenti na školách v rámci povinné literatury. Přiznám se, že Babičku jsem nikdy nedočetla, ale zfilmovanou verzi znám. Tuším, že jsem kdysi četla i Divou Báru, Karlu a V zámku a podzámčí, ale dodnes si z nich téměř nic nepamatuji. Přišlo mi tedy s novým vydáním vhod, že si osvěžím autorčiny povídky a třeba jim přijdu po delší pauze na chuť. Bohužel se tak nestalo.

Všechny povídky jsou si v něčem podobné. Ve všech vystupují ženy, které spojuje touha po svobodě, vzdor a potřeba svobodné volby. Do básně v próze Čtyry doby vtiskla Božena Němcová kus sama sebe a poprvé se v ní rozhodla vzbouřit jakožto moderní svobodná žena proti slepým společenským konvencím.


Po celou dobu četby na vás dýchá atmosféra 19. století a povídky vám přiblíží tehdejší život na vsi se vším, co k tomu patří. Dobový jazyk je zachován a do povídek bylo zasahováno opravdu jen minimálně, jak se dočtete na konci v ediční poznámce. Nechybí ani doslov literární historičky Jaroslavy Janáčkové, která pro vás výbor těchto povídek sestavila, v němž shrnuje v krátkosti život Boženy Němcové.

Bohužel Božena Němcová mi ani po letech k srdci nepřirostla a myslím, že už se to ani nestane. Povídky mě spíše uspávaly, často jsem se přistihla, že text nevnímám a netuším, o čem čtu. Neusnadnil mi to ani dobový jazyk, který byl pro mě krkolomný a špatně čitelný. 

Co však musím vyzdvihnout, je úžasná obálka vyobrazující Divou Báru v  moderním pojetí, kterou ilustrovalo designové studio Tomski&Polanski, za jehož značkou se skrývá dvojice ilustrátorů Lukáš Tomek a Ilona Polanská.

Pokud tedy tíhnete k dílům Boženy Němcové a stala se pro vás srdcovou záležitostí, rozhodně se poohlédněte po tomto novém vydání, které se třeba u vás bude dědit z generace na generaci. 


✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Janě Kaizrové z nakladatelství Slovart. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si  ji můžete přímo zde.
Continue Reading...

pátek 5. července 2019

RECENZE: Tichý zabiják | Volker Kutscher

autor: Volker Kutscher
překlad: Tomáš Butala
originální název: Der stumme Tod (2009)
nakladatelství: MOBA
rok vydání: 2018
počet stran: 590
anotace


Moje zhodnocení:


Berlín 1930. Smrt zbožňované herečky Betty Winterové přivádí Gereona Ratha do filmových ateliérů. Mladý kolínský komisař působící na berlínském oddělení vražd je brzy svědkem temných stránek filmového prostředí a přelomové fáze, kdy němý film nahrazuje film zvukový. Producentům, majitelům kin či hvězdám němého filmu tak ujíždí vlak a potýkají se s existenčními problémy. Rath se během vyšetřování ocitne mezi bojovými liniemi soupeřících filmových producentů, dostane se do berlínské čínské čtvrti, do podsvětí a na samou hranici zákona. 


Tichý zabiják německého autora Volkera Kutschera je druhým dílem ze série Gereon Rath, kterou vydává nakladatelství MOBA. Podle této série je natočen úspěšný seriál Babylon Berlín. Jak se mi kniha čítající téměř 600 stran líbila, se dozvíte níže v recenzi.

Hlavním hrdinou je mladý policista Gereon Rath pocházející z Kolína, z něhož uprchl před necelým rokem kvůli problémům z minulosti a nyní pracuje na berlínském oddělení vražd. Rád si dělá věci po svém, má svou hlavu a nerad se podřizuje autoritám, což pro výkon této práce není zrovna ideální. Často zatají různé důkazy či svědectví, z nichž se bude také časem zpovídat.

Otřesná smrt oblíbené herečky Betty Winterové, která se zpočátku jeví jako ošklivá nehoda, se brzy ukáže ve zcela jiném světle. Když zmizí další herečka, požádá Gereona jeho známý, producent Oppenberg o pomoc s jejím nalezením. Policie, ač je o jejím pohřešování zpravena, dosud nepodnikla žádné kroky. Gereon je zcela zaneprázdněn, ale aby toho nebylo málo, požádá jej jeho otec o pomoc ve věci vydírání kolínského primátora.

Na bezmála šesti stech stranách se rozjíždí příběh, jehož ústřední postavou je Gereon Rath, který musí vyřešit hned několik případů. Gereon se však zaplete hned do několika problémů, a to pracovní i soukromé povahy, v jehož důsledku je z případu Winterová odvolán. Rozkazy nadřízených ignoruje a brzy se zamotá do obou případů, které budou mít zdánlivou spojitost.


Autor velice věrně vykreslil dobu 30. let 20. století odehrávající se v Berlíně, hlavním městě Svobodného státu Prusko, který spadal pod Výmarskou republiku. Demonstrace a politické rozbroje mezi nacisty a komunisty jsou na spadnutí a vražda mladého nacisty Wessela jen přilila olej do ohně. Mezi komunisty a nacisty to totiž již delší dobu vře a právě v den pohřbu se očekávají velké nepokoje. Autor zde také zakomponoval nástup zvukového filmu, který utlačil do pozadí němý film, jehož éra, zdá se, je již u konce. Opět se utvoří dva tábory, z nichž jedni věří v budoucnost zvukového filmu a jeho rychlý nástup, druzí vidí kouzlo ve filmu němém a nechtějí se ho vzdát. Jsou zde znát konkurenční boje mezi filmovými společnostmi, což může být také jedním z motivů vraždy herečky Betty Winterové.

Kniha Tichý zabiják je čistokrevnou detektivkou, která plyne v poklidném tempu, ale vtáhne vás už od prvních stránek. Chod tehdejší tamní policie se mnoho neliší od té dnešní, současné, avšak jisté rozdíly zde najdete. Důraz je kladen na výslechy svědků, kniha tak obsahuje mnoho dialogů, které já osobně v detektivkách upřednostňuji. Nenechte se odradit počtem stran, stránky vám ubíhají rychle pod rukama a akčnější závěr, v němž půjde hlavnímu hrdinovi o život, rozbouří vlny dosud poklidného čtení.

Knihu doporučuji milovníkům detektivek, kterým nevadí rozsáhlejší děj a poklidnější tempo vyprávění. Pokud se obáváte, že bez znalostí předchozího dílu Mokrá ryba vám uniknou některé souvislosti, obáváte se zcela zbytečně. Autor nezapomněl připomenout důležité informace z prvního dílu, které by čtenáři neměly uniknout. Tichého zabijáka si vychutnáte stejně dobře jako jiný samostatný detektivní román.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA. Pokud vás kniha zaujala, můžete si ji zakoupit zde včetně elektronického vydání.
Continue Reading...