pátek 26. srpna 2016

RECENZE: Bábovky | Radka Třeštíková

Share it Please

autor: Radka Třeštíková
nakladatelství: Motto
rok vydání: 2016
počet stran: 328


Po prvotině Dobře mi tak a románu To prší moře vydává Radka Třeštíková svůj třetí román s názvem Bábovky.


Dvanáct žen, dvanáct osudů a dvanáct bábovek

Každá z hrdinek řeší svůj vlastní příběh. Rebeka je milenkou ženatého muže. Ten si k ní pravidelně odskakuje od manželky. Karolína touží po dítěti. Vztah s manželem je založen už jen na počítání plodných dnů. Miluška se dozvídá, že je nevyléčitelně nemocná a zbývají jí pouhé dva roky života. Johana si po několika neúspěšných podnikatelských záměrech zřizuje cestovní agenturu. Co mají společného tyto zdánlivě spolu nesouvisející příběhy? Postupně se proplétají a dochází k celé řadě zajímavých rozuzlení. Dvanáct různých žen, dvanáct kapitol. A bábovky se symbolicky objeví v každé z nich.

Příběhy jsou vyprávěny ve dvou časových rovinách. Pravidelně se střídá současnost s minulostí. Retrospektiva však může zpočátku působit dost chaoticky. Všechny osudy jsou opravdu zamotané, stejně jako samotné hlavní hrdinky. 

Každá čtenářka se určitě v nějakém příběhu pozná, jsou to rozmanité osudy žen všech společenských vrstev i věkových kategorií. Jedinou vadu na kráse vidím v nerozlišení myšlenkových pochodů postav. Patnáctiletá puberťačka se přece nemůže vyjadřovat stejně jako sedmdesátiletá důchodkyně. Totéž ekonomicky zajištěná žena versus extrémně spořivá prodavačka v nemocniční kantýně. Kapitoly tak celkem splývají a čtenář se musí více soustředit, kterou kapitolu která z postav zrovna vypráví. Naopak musím vyzdvihnout, že každá postava byla něčím charakteristická a tím se odlišující od ostatních postav. Prolínání příběhů a postav mi přišlo velmi nápadité. Ke konci nám to však může připadat jako přehnané a nevěrohodné. Ale zase na druhou stranu, ve skutečném životě nikdy nevíte, kdo se zná s kým, takže...možné je všechno :-)

Dalším plusem jsou dlouhá souvětí. I když zabírají bezmála polovinu stránky, přesto mají hlavu i patu. Autorka opravdu psát umí. Vnitřní monology hrdinek jsou tím více autentičtější a naléhavější. Tím je bezpochyby autorčin rukopis originální a pro ni typický. 


Ukázka:

"Stojí uprostřed místnosti poněkud zmatená, okamžitě poznám, že tohle je její první dítě, přesto se jí na to zeptám a ona řekne, že ano, a s typickým dojetím se u toho pousměje, to už ženy, co rodí podruhé, nikdy neudělají, ty svoje dojetí přirozeně schovají za větší statečnost a sebejistotu, na pokoji se okamžitě zorientují a působí v něm tak trochu jako v hotelu, ona ne, ona nervózně stojí pár kroků za dveřmi, nejistě se rozhlíží a stoprocentně přemýšlí nad tím, k čemu jsou všechny ty divné nástroje, co má právě před očima."


Na Bábovky jsem se hodně těšila a má očekávání splnila do puntíku. Přečtené jsou za dva večery. Možná se prvoplánově nejedná o oddechové čtení, přesto si u něj odpočinete. V knize se však vyskytuje velké množství postav, a proto nedoporučuji knihu často odkládat. Nicméně Bábovky se čtou jedním dechem a tak vám to ani nedovolí. Mnozí budou čekat uzavřený konec, ten nám však autorka nedopřála.

Na závěr doporučuji Bábovky všem čtenářům i čtenářkám prahnoucím po emotivních příbězích, které vás chytnou za srdce. Pochvalu si zaslouží i krásná obálka, která se bude vyjímat v nejedné knihovně.



90 %

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za komentáře.