překlad: Martina Šímová
originální název: Erebus: The Story of a Ship (2018)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Pangea
rok vydání: 2019
počet stran: 392
anotace
Moje zhodnocení:
Jednou z největších záhad polárních expedic je jistojistě zmizení HMS Erebus a její sesterské lodi HMS Terror, obě původně určené k bombardování, ale nakonec využité k velkolepým polárním objevům, které zmizely za podivných okolností před téměř 170 lety.
Když byla v roce 2014 objevena loď Jejího Veličenstva Erebus, rozhodl se autor napsat její příběh od prvního vyplutí v roce 1826 přes epickou výpravu do Antarktidy a konečnou zkázu v Arktidě.
✽
Miluji záhady všeho druhu, takže když se mi naskytla příležitost recenzovat knihu Erebus: Příběh ztracené lodi od jejího vyplutí až po zmrtvýchvstání populárního autora Michaela Palina, neváhala jsem ani minutu. Jak se mi kniha líbila a zda naplnila mé očekávání, se dozvíte v recenzi níže.
V této informacemi napěchované, ale zároveň poutavé knize nám autor popisuje velkolepý příběh jedné lodi, která byla původně určená pro válečné účely. Jelikož však skončily napoleonské války a hledalo se její uplatnění, byla nakonec HMS (Her Majesty's - tedy loď Jejího Veličenstva) Erebus (stejně tak její sesterská loď HMS Terror) využita pro objevy a upevnění statusu Královského námořnictva a jeho budoucnosti.
Vyprávění začíná v roce 1826, kdy byla HMS Erebus dne 7. června po dlouhých dvou letech stavby poprvé spuštěna na vodu za nadšeného jásotu. Zpočátku hlídkovala ve Středomoří, poté vyplouvá s tím, aby dosáhla severního magnetického pólu. V letech 1839-1843 za velké podpory vlády (ideové i finanční) pod vedením kapitána Jamese Clarka Rosse vyplula HMS Erebus na svou dlouhou plavbu za účelem magnetometrických, astronomických i oceánografických měření, zejména však k dosažení jižního magnetického pólu, což se Rossovi nakonec nepodařilo. O dva roky později se na HMS Erebu plavil sir John Franklin (odtud pojmenování Franklinova expedice), jehož úkolem bylo za účasti sesterské lodi HMS Terror, v jejímž čele stál kapitán Francis Crozier, objevení arktické Severozápadní cesty spojující Atlantský a Tichý oceán. Při této výpravě byla HMS Erebus ztracena a objevena až po téměř 170 letech.
Autor shromáždil historická fakta, čerpal z deníkových záznamů, které často citoval, tehdejších novinových článků, často se opíral o osobní korespondenci účastníků expedice, prostřednictvím které ke čtenáři autorovi hrdinové promlouvali. Vznikl tak ucelený příběh, který nevypráví suchá historická fakta, ale autor jej sepsal do velmi čtivé, místy až beletristické podoby, jež vás rozhodně nebude nudit. Dozvíte se mnoho informací o námořnících, o tom, jak plavby probíhaly, že se mnohdy nejednalo o pokojné plavby, ale o drsný boj o přežití v těžkých podmínkách, kdy hlavními úkoly byly řád a disciplína, protože bez nich by nebylo možné dlouhá léta na lodi odříznuté od okolního světa přežít a vůbec fungovat. Štiplavý mráz, bičující větry, sněhové bouře, obrovské vlny, ledové kry - s tím se námořníci museli denně vyrovnávat a tyto kruté podmínky zdolávat. Často záleželo na kapitánovi a jeho rozhodnutí, které mělo navést loď na správnou cestu. Neumím si představit, jak to muselo být zatraceně těžké, žít léta jen na lodi, bez možnosti sbalit se a odejít, naneštěstí však při objevování a mapování území musela loď kotvit a námořníci mohli vstoupit na pevnou zem. Často má vyprávění až cestopisný nádech, zajímavé však je, že autor sám navštívil mnohá místa popisující v příběhu a srovnává je, jak vypadala tehdy a dnes.
Podle mého názoru měly tyto plavby smysl - jak jinak objevit neobjevené, popsat nepopsané a zmapovat nezmapované. HMS Erebus na svých plavbách objevila a pojmenovala novou pevninu a ostrovy, výpravy byly zaměřené na meteorologii, geologii a zoologii. Často se dočtete, kolik živočichů námořníci postříleli, a to nejen za vědeckými účely.
Vyprávění dokreslují barevné fotografické přílohy, na nichž si prohlédnete portréty významných osobností vystupujících v této knize, malby účastníků polárních expedic a různých plánků, ale i fotografií vraku. Dočkáte se i jedné nepěkné fotografie exhumovaného těla Johna Torringtona, jehož tělo se v arktických podmínkách dokonale zakonzervovalo. Samozřejmostí jsou rovněž mapky jednotlivých polárních expedic, které vám pomohou v zorientování se.
Na konci se autor věnuje okolnostem objevení vraku, kterému přispěla náhoda, a novým možnostem bádání, jenž nalezený vrak může nabídnout.
Vytkla bych snad jedině, a to velké množství jmen a postav, které jsem si nebyla schopna zapamatovat a často se mi pletly. V druhé polovině knihy jsem navíc pociťovala splývání jednotlivých plaveb a mnohdy jsem se přistihla, že mi myšlenky utíkají jinam a že nevím, o čem zrovna čtu. Těšila jsem se na samotný skon Franklinovy expedice, co je potkalo a proč zmizeli z povrchu zemského, takže stránky před tím jsem dočítala už jen ze setrvačnosti.
To však nic nemění na tom, že se jedná o velmi přínosný historický pohled do polárních expedic, tehdejšího námořnictva, zvyků námořníků, jejich každodenních dnů, ale i útrap. HMS Erebus za svůj život obeplula celý svět, navštívila dalekou Antarktidu, až ji dostihla zkáza v Arktidě.
To však nic nemění na tom, že se jedná o velmi přínosný historický pohled do polárních expedic, tehdejšího námořnictva, zvyků námořníků, jejich každodenních dnů, ale i útrap. HMS Erebus za svůj život obeplula celý svět, navštívila dalekou Antarktidu, až ji dostihla zkáza v Arktidě.
Knihu doporučuji zejména milovníkům historie polárních expedic, neboť tato je zpracovaná do čtivé podoby, dále čtenářům, kteří by se rádi dozvěděli o tehdejším životu námořníků a v neposlední řadě i milovníkům velkých objevů!
✰✰✰✰
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Erebus: Příběh jedné lodi vydal pod značkou Pangea. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.
To vypadá hodně dobře. :) Záhady a tajemství, to je moje. :))
OdpovědětVymazatMOhla by se ti líbit :-)
Vymazat