RECENZE: Všechny krásné lži | Peter Swanson

By: Marcela Pudichová on 14:40

Share it Please

Tweet

autor: Peter Swanson
překlad: Zdena Tenklová
originální název: All the Beautiful Lies (2018)
nakladatelství: Bookmedia
rok vydání: 2019
počet stran: 288
anotace

Moje zhodnocení:

Harry Ackerson přijíždí do Kennewicku v Maine po předchozím telefonátu s Alice, tátovou druhou ženou, že jeho otec Bill zemřel. Harry se utápí v smutku při probírání otcových milovaných detektivek a přemýšlí, zda jeho otec zemřel opravdu jen náhodou. Harry nachází další a další střípky, které ho přesvědčují o tom, že svého otce skoro neznal a že jeho život nebyl tak jasný, jak se na první pohled mohlo zdát. Mohla mít prsty v Billyho smrti Harryho nevlastní matka Alice, jejíž vztahy z minulosti se pomalu prodírají na povrch?

✽

Když nakladatelství Bookmedia vydalo druhý thriller autora Petera Swansona přeložený do češtiny (prvním byl thriller Na zabití, který vydalo nakladatelství Paseka) s názvem Všechny krásné lži a zároveň jsem byla oslovena, zda si jej nechci přečíst a zrecenzovat, nadšeně jsem souhlasila. Na zabití byl totiž skvělý humorem okořeněný thriller vymykající se běžným thrillerům. Jak se mi Všechny krásné lži líbily, se dočtete v recenzi níže.

Děj začíná příjezdem Harryho Ackersona, jednoho z vypravěčů, který rozvíří následující události, jež povedou k nevyhnutelnému konci. Ale čtenář se neocitne pouze v přítomnosti, o které pojednávají kapitoly nazvané "Teď", ale nahlédne také do minulosti, jak to "Tehdy" začalo. Čtenář tak sleduje děj ve dvou časových rovinách, očima dvou, respektive tří vypravěčů.

Začátek je velice rozvláčný, soustřeďující se na popisy, ale také na vzpomínky Harryho, který přemýšlí nad otcem, jenž zemřel a jak se později ukáže, za velmi podezřelých okolností. Autor nás pomalu seznamuje s postavami a s celým příběhem, čímž si připravuje půdu pro nadcházející události a zvraty, které čtenář pomalu odkrývá. Dle mého názoru slabší kapitoly z přítomnosti střídaly ty lepší, peprnější z minulosti, které si mě pomalinku omotávaly a já jsem se jim poddávala. Takže zatímco minulost Alice jsem hltala, Harryho přítomnost mě velice dlouho nechávala chladnou.

Úderem druhé poloviny začíná podezřele rychle přibývat mrtvol a vyšetřování nabírá na obrátkách. Harry se do pátrání pouští na vlastní pěst, což se mu nejednou vymstí. Proč musel zemřít jeho otec, který nejspíš vedl paralelní život? Autor celkem jednoznačně čtenářům upřednostňuje jednu postavu, která mohla mít nejen motiv pro vraždu, ale činy z její minulosti čtenáře spolehlivě nahlodávají. Opravdu je vše tak přímočaré, jak se nám snaží autor napovědět?

Vykreslení postav nebylo vůbec špatné, ale jejich patologické a zvrácené vztahy, kterými si procházela snad každá důležitá postava, mi přišly už trochu přehnané. Žádná z postav mi zpočátku nepřirostla k srdci a jejich osudy mi byly lhostejné. Když už jsem Harrymu začala fandit, skončila první část knihy a začala druhá, jejímž vypravěčem byla zcela nová postava. Předchozí napětí, které autor pracně budoval, se jako mávnutím kouzelného proutku rozplynulo a já si připadala opět jako na začátku knihy. Myslím, že právě v tu chvíli nastal zlom, kdy mě kniha přestala zajímat a dočítala jsem ji jen z povinnosti a abych si potvrdila, kdo za vším stojí.

Po knize Na zabití, která nasadila laťku velmi velmi vysoko, jsem čekala, že autor opět přijde s podobně laděným thrillerem, který se vymyká žánrovým standardům, ale hlavně s jeho typicky absurdním humorem, který byl kořením celého příběhu. V knize Všechny krásné lži sice stopy po autorově rukopisu v jistých okamžicích poznáte, ale zmizí rychleji, než jej stačíte zachytit. Ovšem vynikajících bylo několik posledních stran, kde autora spolehlivě identifikujete, protože přesně těmihle zvraty vyniká. Je tak opravdu velká škoda, že autor napsal dle mého názoru tuctový, ničím nevynikající, neoriginální thriller, kterých najdeme na knižních pultech nepřeberné množství. Ostříleného čtenáře tohoto žánru tak ničím novým nepřekvapí a bohužel ani nenadchne.

Poslední výtku mám k překladu, v němž zůstává ženské jméno Alice nesklonné ("Policista požádal Alice, ať chvilku počká...", "Táta s Alice měli přijet..."). Ostatní mužská jména (Harry, Bill) jsou skloňována podle pravidel českého jazyka. Jméno Alice se skloňuje podle vzoru "růže", což jsem si ověřila zde.

Přesto knihu nezatracuji, nebyla totiž vůbec špatná, jen jsem bohužel po předchozí knize očekávala thriller v podobném duchu a stylu, který mi k autorovi sedl a kterým si právě získal mnoho čtenářů.

Knihu doporučím čtenářům, kterým nevadí pomalejší rozjezd, jímž se pročtou až k nepředvídatelnému, ale za to překvapivému finále. Pokud s autorem nemáte ještě zkušenosti, doporučila bych začít právě touto knihou, neboť od ní nebudete mít přehnaná očekávání.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Ivě Kulihové z KNIHCENTRUM.cz, kde si také můžete knihu Všechny krásné lži koupit.