čtvrtek 13. prosince 2018

RECENZE: Bez kůže | Mads Peder Nordbo

Share it Please
autor: Mads Peder Nordbo
překlad: Michaela Weberová
originální název: Pigen uden hud
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Vendeta
rok vydání: 2018
počet stran: 408
anotace


Moje zhodnocení:


Matthew Cave, osmadvacetiletý novinář, přijíždí do Nuuku, hlavního města Grónska, psát do místních novin poté, co přišel při autonehodě o manželku a nenarozenou dceru. Brzy ho vyšlou, aby napsal reportáž o zajímavém objevu - pod ledovým příkrovem je objevena mumie skandinávského Vikinga. Zdá se, že půjde o velkou senzaci světového měřítka, ale pouze do chvíle, kdy mumie zmizí a hlídač je brutálním způsobem zabit. Matthew rozjíždí pátrání na vlastní pěst, které ho zavede až do roku 1973, kdy došlo k brutálním vraždám čtyř mužů. Všichni byli podezřelí ze sexuálního zneužívání svých dcer a dvě z těchto dívek nebyly nikdy nalezeny. Vyšetřování tak dosud neskončilo.


Kniha Bez kůže je název prvního dílu série Grønland, kterou vydal Dobrovský s.r.o. pod nově vzniklou edicí Vendeta

Autorem knihy je Mads Peder Nordbo, který pochází z Dánska, ale již několik let žije v grónském hlavním městě Nuuk. Vystudoval literaturu, komunikaci a filozofii na Univerzitě jižního Dánska a Stockholmské univerzitě. Pracuje v oblasti komunikací na radnici v Nuuku, kde mimo jiné píše pro starostu obce Kommuneqarfik Semersooq, která se táhne napříč grónským ledovcem. Jeho prvotina Bez kůže byla přeložena do 18 jazyků.

Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by měla tak mrazivou obálku, jako právě Bez kůže. Již samotný název nechá na plné obrátky pracovat naši fantazii, a co teprve při pohlédnutí do očí postavy, která je na obálce vyobrazena s poraněnou kůží na obličeji a ponechána napospas sněhu a ledu. Očekávání byla velká a já se s chutí pustila do knihy, která se přesně hodila do počasí panujícího za okny našeho bytu. Ráda bych ještě vyzdvihla krásné předsádky, které vyobrazují pohled na grónské hlavní město, a to se sněhovou pokrývkou i bez. Zda kniha naplnila má očekávání, se dozvíte níže v recenzi.

Děj začíná prologem, v němž hlavní hrdina prožívá noční můru, která se mu vrací noc co noc. Vidí umírat svou ženu a nenarozenou dcerku, které zemřely při autonehodě. Matthew sice přežil, ale měl poškozenou krční páteř, s níž má dodnes problémy. Za jediné východisko považuje utéct do Nuuku,  hlavního města Grónska, aby psal pro místní noviny. Šéfredaktor ho krátce po nálezu mumifikované mrtvoly objevené v ledu pošle na místo, aby vše zdokumentoval spolu s fotografem Malikem a sepsal o této senzaci reportáž. Krátce na to mumie zmizí a hlídač je zabit zvlášť brutálním způsobem. Matthew rozjíždí pátrání na vlastní pěst, které ho zavede až do roku 1973, kdy byli stejně ohavným způsobem zabiti čtyři muži podezřelí ze sexuálního zneužívání svých dcer, z nichž dvě nebyly nikdy nalezeny. Co spojuje zločiny, které od sebe dělí několik desítek let? Matthew si uvědomuje, že půjde o nadlidský úkol. Troufne si spoléhat jen na Tuparnaaq, mladou grónskou ženu, která si odseděla 12 let za vraždu svého otce. Podaří se jim společně odhalit vraha a zpřetrhat nitky, které sahají až do nejvyšších míst politiky?


Po rozpačitém začátku, kdy jsem se nemohla pořádně začíst a myšlenky mi neustále utíkaly jinam, nastal velice brzy obrat a já knihu nemohla dát z ruky. Tak moc mě příběh pohltil a doslova si mě omotal kolem prstu! Drsná krajina s drsným podnebím - to není místo pro žádné bábovky. Myslím, že i Matthew si zpočátku nemohl zvyknout na tamní drsnou krajinu, kde přežije jen ten nejsilnější a nejodolnější jedinec. Štiplavý mráz se nám vtíral pod kůži při každém otočení listu, zatímco noční teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Brutální vraždy, které připomínaly zabití a stažení tuleňů z kůže, násobily již vzniklou ponurou atmosféru. Pokud se vám tedy příčí brutální vraždy a jejich popis, raději se knize vyhněte. Taktéž, pokud vám vadí lov tuleňů. Jednoho takového se čtenář sám zúčastní. Z mého pohledu se jednalo o zajímavou podívanou, o kterou čtenář nemohl být ochuzen, a jistě i podmínku k přežití na tak nehostinném místě, které po větší část roku pokrývá sníh.

V knize se prolíná přítomnost s minulostí, která sahá do roku 1973. Obě dějové linky byly velmi dobře propracované a vyústily v překvapivý konec. Gradace napětí však ke konci knihy jako by stagnovala, představovala bych si napínavější závěr. Rozuzlení mě samotnou překvapilo, i když jisté pochybnosti jsem měla již krátce předtím. Momentů překvapení však zažijete hned několik.

Další věc, co bych knize vytkla, jsou jména postav, na které český čtenář není zvyklý. Jména jako Tuparnaaq či Paneeraq zní mým uším ryze mužsky, ač jimi byly pojmenovány ženské postavy. Celkově se mi jména dost pletla, je sice fakt, že postavy jsou různým způsobem propojeny, ale mátlo mě, když autor oslovoval tutéž postavu jménem a později příjmením. Než mi došlo, že se jedná o tutéž postavu, pomalu jsem začala panikařit, že mi něco z děje uniklo. Stejný problém jsem měla s postavou, která se například objevila pouze na začátku a poté až později. V tu chvíli jsem vůbec netušila, kam ji zařadit. Z toho důvodu nebylo čtení plynulé a často jsem byla nucena se od příběhu odtrhávat.


Naopak velmi se mi líbila hlavní postava, kterou jsme si sice nemohli dost dobře představit, neboť její popis byl velice fádní, ale potěšilo mě, že zločiny vyšetřoval novinář a autor tak ukázal tuto profesi ve zcela jiném světle. Z toho plyne hlavně fakt, že novinařina nemusí být jen nudné papírování.

I přes problém se jmény, který byl možná jen na mé straně, se jednalo o velmi návykové čtení a už teď vím, že si další pokračování ze série Grønland s názvem Ledový strach, který by měl vyjít ke konci března, nenechám ujít.

Knihu vřele doporučuji fanouškům severských thrillerů, kterým nevadí přílišná brutalita zločinů a s ním spojené vyšetřování. Kniha není určená pro slabé povahy, což plyne i ze samotného místa, kde se děj odehrává. Tamní drsná a nehostinná krajina si žádá nejvyšší stupeň otrlosti a v jistých případech i kapku bezohlednosti, jinak zde nemáte ani tu nejmenší šanci přežít.


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Bez kůže vydal v edici Vendeta. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

9 komentářů:

  1. Dle recenze je cítit, že tě kniha oslovila. No, jak asi sama tušíš, mě jsi tentokrát nepřesvědčila. :-) Ale to bude z toho důvodu, že na mě kniha zní až moc "drsně". A ty sama víš, že se teprve k těm thrillerům pomalu prokousávám, takže nemusím mít úplně všechno...
    Ale recenze je napsaná parádně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím, že tyhle drsňárny nečteš :-D. Mně to ale sedlo, akorát ta jména, to jsem v tom měla dost guláš:-D Já u některých těch nechutných scén i jedla, tohle mi nevadí, ale násilí na dětech dost jo.

      Vymazat
  2. Zaujala mě už obálkou, vypadá to moc zajímavě :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ne, ne a ještě jednou NE! Já nechci rozšiřovat ten svůj zpropadenej seznam :D O knize jsem doposud neslyšela, ale vypadá vážně dobře, takže díky za tip. Já s takovýmito cizími jmény problém nemám, ale nechám se překvapit. A třeba budu také nadávat :D Jo a vážně jsem nadšená, že se zase jedná o sérii.. Jako by jich nebylo dost a autoři si tak jistili svou přízeň čtenářů.. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý půjde "jen" o trilogii, nedávno jsem zjistila. Což mi na jednu stranu přijde škoda :-D. Uvidíme, jestli druhý díl dosáhne stejných kvalit jako první. Možná ho i předčí. Rozhodně si ho ujít nenechám:-).

      Vymazat
  4. Knihu jsem přečetla jedním dechem. Ale nevím jak se jmenuje druhý díl. Můžete mi to prosím napsat? Dekuji

    OdpovědětVymazat
  5. Opravdu pěkně napsaná recenze. Chválím. Pomohla jste se mi rozhodnout, zda obě knihy vložit do nákupního košíku, či ne. Takže pokud jste se strefila, jak se říká, do mého šálku čaje, určitě si do Vás nechám doporučit další moderní autory a jejich knihy.

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za komentáře.