sobota 26. srpna 2017

RECENZE: Pomněnčino dítě | Amanda Prowse

Share it Please
autor: Amanda Prowse
překlad: Jana Šimonová
originální název: Clover´s Child
nakladatelství: Omega
rok vydání: 2017
počet stran: 288



Anotace:


Když osmnáctiletá Dot, žijící v 60. Letech v Londýně, potká Sola, cítí, že je tu láska. Solomon Arbuthnott je člověk, který může přinést světlo a teplo do jejího fádního života – a co víc, Sol je mladý, pohledný voják s vynikajícími vyhlídkami. Někdo, o kom vždycky snila. Někdo, kdo jí může slíbit modré z nebe, smích, slunce. A na chvíli je život opravdu krásný. Držíce se za ruku procházejí Serpentine, tancují v zakouřených barech SOHO a začínají plánovat idylickou budoucnost, že spolu zestárnou na ostrově Svatá Lucie, Solově rodišti. Ale je rok 1961. Dívky z East Endu by neměly chodit s indickými chlapci, natož aby s nimi někam odjížděli. Svůj život mají od rodičů naplánovaný. I když to často znamená prožít život v osamění a bez lásky. I když to srdce rve na kusy...


Moje zhodnocení:


Dot, osmnáctiletá dívka žijící v Londýně, přestože pochází z chudých poměrů, na nic si nestěžuje. Má milující rodiče, mladší sestřičku Dee a hlavně svou kamarádku Barb, se kterou za jakéhokoliv počasí a v každou roční dobu navštěvují doky a pozorují velké lodě a sní o životě. Jednoho dne se Dot seznámí s pohledným mladíkem, který ji učaruje svým doprovodným projevem na klavír k písni Etty Jamesové, jež se line z gramofonu. Mladá dvojice se do sebe zamiluje a začnou si plánovat idylickou budoucnost na ostrově Svatá Lucie, Solově rodišti. Ale jsou 60. léta a dívky z East Endu by neměly chodit s černochy, natož aby s nimi někam odjížděly. Rodiče jim jejich životy naplánovali jinak, i když to často znamená prožít život v osamění a bez lásky, i když to rve srdce na kusy...




Pomněnčino dítě je prvním románem od autorky Amandy Prowse, který se mi dostal do rukou (a už ho z rukou nikdy nedám) a jsem za to moc ráda. Amanda Prowse žije s manželem Simeonem, majorem britské armády a dvěma syny ve West Country v Anglii. Svůj první román Poppy day (Omega, 2016) vydala vlastním nákladem v říjnu 2011 a kniha se hned zařadila na první místo v žebříčku eBooků. Její druhý román s názvem What Have I Done? (česky Z lásky k vám, Host, 2013) vydaný v roce 2013 získal nadšené ohlasy čtenářů a stal se bestsellerem. Dosud vydala zatím pět románů. Jejím cílem je psát takové příběhy, které lidem nedovolí zhasnout lampu u postele, a představit takové postavy, na které budete ještě dlouho po dočtení myslet. Myslím si, že u knihy Pomněnčino dítě se jí to dle mého názoru povedlo splnit do puntíku.

Krásný román o lásce, především však o té mateřské, o osamění, bolesti a ztrátách. O tom, že život většinou není takový, jaký si jej naplánujeme. Vztah bělošky a černocha je v té době tabu, věc společensky nepřijatelná, což si mladičká zaláskovaná Dot nepřipouští, ba dokonce nechápe a za tyto rasové předsudky se dokonce stydí. O jejich vztahu se brzy dozví Dotiny rodiče, kteří důrazně apelují na ukončení jejich vztahu. Při konfrontaci otce s dcerou jsem lapala po dechu, jaká rasová nenávist se v něm může skrývat. Zastání nenajde ani u matky, u níž jakožto u ženy čeká aspoň trochu pochopení. Nejedná se však jen o předsudky ze strany bělochů. Vztah s běloškou neakceptují ani Solovi rodiče, především matka. Arbuthnottovi jsou vlivní a bohatí lidé a jednoho dne dojde jeho matce trpělivost a postaví Sola před ultimátum. Tomu nezbude nic jiného než se bez rozloučení vrátit zpět na ostrov Svatá Lucie. Dot pomyšlení, že ji Sol opustil i přes sliby věčné lásky, zlomí srdce. Chvíli poté zjistí, že je těhotná...




Líbilo se mi, jak se postava Dot vyvíjela. Z mladičké naivní dívky plné života a snů se pomalu stává zlomená a opuštěná žena, která už nedoufá v lepší život. Autorce se povedlo postavu Dot vykreslit takovým způsobem, že vše budete prožívat spolu s ní. Její mladičkou lásku, štěstí a radost a na druhou stanu nepochopení, ponížení a totální zhroucení. U tohoto románu budete prolévat slzy a doufat ve šťastný konec i když brzy pochopíte, že nic takového není možné. Přesto je tu vždycky maličká naděje, pro níž stojí za to bojovat, i když vše nedopadne přesně podle plánů, které jste si předsevzali. Žít svůj vlastní sen se nepovede každému, ale nikdy byste se neměli vzdát, protože "bez snů a ideálů nelze být člověkem" (Ernst Fischer).

Autorce se povedlo dokonale a autenticky vylíčit atmosféru a poměry tehdejší doby, kdy světem vládly předsudky a "barevní" byli považováni za podřadnou rasu. Kniha ukazuje, jak lidé mohou být krutí a zlí, jak vás může zavrhnout i vlastní rodina. Pro mě nepochopitelné a nepředstavitelné. Nejhorší na tom je, že to vždy odnesou děti, bytosti, které za nic nemůžou.




I přes téma, které nám autorka ve své knize předestřela, píše velmi čtivě. Knihu budete jen těžko odkládat, protože potřeba dozvědět se, jak celý příběh Dot a Sola dopadne, bude silnější než cokoliv jiného. 

Pokud si chcete přečíst knihu o tom, jaký život opravdu je, že se s vámi mazlit nebude, ale vždy existuje jiskřička naděje, je Pomněnčino dítě dělané přímo pro vás. Nečekejte žádný sladký románek s happyendem, ale román o opravdovém životě, který, a není tomu tak dávno, by mohl prožít každý z nás.


100 %


Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku a výjimečného čtenářského zážitku. O knize se dozvíte více zde a zakoupit ji můžete přímo zde.

16 komentářů:

  1. Krásná recenze, celkem jsi mě na knihu nalákala :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Parádní recenze, hezky se mi četla. :)
    Kdybych knihu neměla už za sebou, tak bys mě na ní určitě nalákala. Takže jsem ráda, že jsem jí už četla a nemusím jí shánět. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé moc děkuji za pěkný komentář :-) Tu tvou si jdu hned přečíst, čtu si je totiž radši až po přečtení knihy samotné, abych nebyla ničím ovlivněna a pamatuji si, že jsem u tebe viděla upoutávku, že budu potřebovat kapesníky nebo něco v tom smyslu, no nevěřila jsem :D a spletla se :D

      Vymazat
  3. Tak tahle recenze mě dostala! Kniha mě uchvátila na tolik, že bych se nejraději zvedla a šla si ji hned koupit! :-D To už se mi dlouho nestalo!
    Díky Ti! Jdu si ji aspoň přidat na Databázi, že si jichci koupit ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach, tak to jsem poctěna :-) Taková slova vždy zahřejí :-)) Někdy to mám taky tak, nejradši bych ji přečetla hned teď...Tak ať si k tobě najde knížka cestu :-)

      Vymazat
  4. Pěkná recenze. Kniha se nezdá jako můj šálek kávy, ale nemít tak dlouhý to-read list, možná bych ji i přes to zkusila.

    Jenom mi u recenze přijde zbytečné dávat anotaci a pak dát ještě vlastní upoutávku. V podstatě se jakoby opakujeme. Ale je to jen můj pocit, možná... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pěkný komentář :-)

      Z vlastní zkušenosti vím, že někdo anotace vůbec nečte (ani já je u recenzí nikdy nečtu), takže píšu vlastní upoutávku, ale na druhou stranu tam tu oficiální anotaci chci mít, protože někdo si jí třeba přečíst chce...

      Vymazat
  5. Na knihu slyším jenom chválu a co recenze to větší a větší nadšení. Hmm asi se do ní taky vrhnu, i když nevím, jestli jít do koupě nebo si ji jen půjčit :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to těžko radit, záleží na tobě :-) Ráda bych řekla, že určitě koupit, ale vím, že ty čteš spíše krimi...tak si netroufám radit :) Každopádně ať tak či onak, ať se knížka líbí :-) Mně se líbila moc!

      Vymazat
    2. Já už jsem jí poslala po známých, o kterých vím, že čtou převážně romány (takže toho na přečtení ode mě moc nemají :D), proto se divili, co jsem jim to donesla za knížku. Prý jestli jsem to už četla nebo ne, že by to do mě neřekli. No, radši jsem si ty mokrý oči nechala pro sebe, ale pobrečeli si taky. :D
      Mně by se do koupě asi taky moc nechtělo, přeci jen bych si nebyla jistá, vždy dá má peněženka přednost detektivce, i když jsou recenze jen pozitivní. :)

      Vymazat
    3. Souhlasím, také bych nad koupí takové knihy dost váhala a i přes kladné recenze nevím nevím, zda bych si ji koupila, ale spíše ne, což by byla škoda, takže jsem Omeze vděčná, že jsem měla možnost si knihu přečíst a pobrečet si :D

      Vymazat
  6. Páni, tak to je úžasná recenze! :) O knihu jsem se vůbec nezajímala, ale svým nadšením jsi mě přesvědčila, že to bude něco úžasného. Jdu do ní, musím! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zkus ji :-) Asi to taky není úplně tvůj vyhledávaný žánr, ale kniha za přečtení stojí. Není to žádná prvoplánová romantika a proleješ potoky slz :-)

      Vymazat
    2. To mi vůbec nevadí. Ráda zabloudím do jiného žánru a tím pádem zkusím něco jiného a jiné autory. Takto jsem našla spoustu úžasných knih :) A na tuhle jsem vážně zvědavá.

      Vymazat
    3. Já právě taky a pak jsem ráda, když dostanu výjimečný čtenářský zážitek :-) A u tebe se taky moc ráda inspiruji :-)

      Vymazat

Děkuji moc za komentáře.