RECENZE: V rouše beránčím | Simo Hiltunen

autor: Simo Hiltunen
překlad: Linda Dejdarová
originální název: Lampaan vaatteissa (2015)
nakladatelství: Bookmedia
rok vydání: 2019
počet stran: 456
anotace

Moje zhodnocení:

Lauri Kivi pracuje jako novinář kriminální rubriky na rozsáhlém článku o rodinných vraždách, a to krátce poté, kdy přímo na Štědrý den zavraždí otec své děti před očima jejich matky. Brzy vyjde najevo, že se nejedná o náhodné vraždy…

Sám Lauri má na dětství špatné vzpomínky, neboť v jejich rodině vládl násilnický otec, který nešel pro ránu daleko. Psaní článku tak Lauriho zavede hluboko do minulosti, do vlastních vzpomínek na ošklivé dětství, ale také do života jeho dospívající dcery.

✽

Když mi Bookmedia nabídlo severský thriller V rouše beránčím finského autora Sima Hiltunena s drobným upozorněním na to, že se jedná výhradně o čtení pro silné žaludky, zpozorněla jsem a nabídku přijala. Na knižních databázích sice kniha nemá příliš vysoké hodnocení, ale nenechala jsem se jím ovlivnit a chtěla si udělat vlastní názor. Jak tedy mé čtení dopadlo, si můžete přečíst v recenzi níže.

Celá kniha, potažmo děj působí dost depresivně a syrově už od prvních stránek. Tak má dobrý severský román působit. Ráda bych však upozornila, že se nejedná o čistokrevný thriller, ač se tak na první dojem může zdát, ale spíše o jakési rodinné a psychologické drama s prvky thrilleru. 

Autor nastiňuje dvě dějové linky, z nichž jedna vypráví současný příběh Lauriho Kiviho, a druhá zabíhá do minulosti a seznamuje čtenáře s Kiviho zdrcujícím dětstvím a co jej formovalo do dnešní podoby. Násilí se v rodině předává z generace na generaci a je tedy jasné, že ani Laurimu se nevyhne. V té první linii tedy sledujeme Lauriho a jeho práci novináře v kriminální rubrice. Když prosákne, že na Štědrý den zavraždil otec své dvě děti před očima jejich matky, Lauri se snaží být u případu první a napsat exkluzivní článek. Policie je však skoupá na slovo a jen nerada pouští informace ven. Lauri se tak pustí po stopách tzv. rodinných vražd, zpovídá rodinné příslušníky a snaží se nahlédnout do mysli vrahů.

Potud měla kniha velký potenciál. Asi tak do poloviny mě příběh hodně bavil, a když nastoupilo pátrání po rodinných vraždách, čekala jsem skvělou jízdu. Bohužel ta byla neustále přerušována vzpomínkami na Lauriho minulost, která výrazně zpomalovala už tak ne příliš rychlé tempo příběhu. Odkrývání bolesti, kterou musel Lauri od dětství snášet, jsem brala velmi vážně, často jsem se do jeho pocitů vžívala a nechápala, jak někdo může být takových činů schopen. Přesto hlavní linie příběhu byla ne vždy úplně šťastně utnuta a skok do minulosti mě připravil o jakékoliv napětí, jehož budování se autorovi ne vždy dařilo.

Druhá polovina, počínaje událostí, kdy byl Lauri zatčen, byla stránku od stránky slabší a nevěrohodnější, a to přesně kvůli důkazům k Lauriho zatčení, které bylo postaveno na nesmyslném základě a už jsem horko těžko věřila autorovi a jeho příběhu. Odkrývání pachatele působilo místy směšně a neuvěřitelně, stejně tak motiv činu. Autor Finsko vyobrazil jako plné psychopatů, násilníků, tyranů, prznitelů dětí atd. Jestli bylo autorovým záměrem šokovat, tak se mu to vydařilo. Kniha rozhodně není určená pro slabší povahy, k čemuž mám po přečtení již pochopení. 

Podle mého názoru si autor ublížil rozvláčností textu, nešťastným střídáním současnosti s minulostí a pomalým tempem, které v závěru sice gradovalo, ale nejspíš se mihlo účinkem. Celkový autorův nápad nebyl vůbec špatný, ale doporučovala bych text proškrtat a zbytečné, nicneříkající a pro děj nedůležité popisy vynechat. Zpracování knihy mě tedy moc nenadchlo.

Knihu bych doporučila čtenářům, kteří se nebojí delšího a popisnějšího textu a raději sáhnou po severském psychologickém dramatu s prvky thrilleru a počítají se syrovějším podáním celého příběhu. V tom případě věřím, že by se vám kniha V rouše beránčím mohla líbit.

✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Ivě Kulihové z KNIHCENTRUM.cz, kde si také můžete knihu V rouše beránčím koupit.