RECENZE: Tma | Jozef Karika

autor: Jozef Karika
překlad: Jiří Popiolek
originální název: Tma (2018)
nakladatelství: Argo
rok vydání: 2018
počet stran: 208
anotace

Moje zhodnocení:

Televizní scénárista přijíždí o vánočních svátcích na chatu v pohoří Malá Fatra, aby zde strávil nejen klidnou zimní atmosféru, ale zároveň, aby zde načerpal energii a odpočinul si nejen od hektické práce, ale i nefungujícího manželství. Chata se mu však stane brzy vězením, odkud i přes nezamčené dveře není úniku. Jak dopadne jeho zoufalý boj o život?

✽

Po úžasné Trhlině (recenze zde) a neméně skvělém Strachu (recenze zde) jsem se konečně pustila i do třetí autorovy knihy podobného žánru, tedy do Tmy. Jak dopadla moje ne příliš velká očekávání?

Po počátečním seznámení s hlavním hrdinou a jeho životem, v němž momentálně není spokojený, se společně s ním přemístíme do osamělé horské chaty v pohoří Malá Fatra, kde doufá v utříbení myšlenek a odpočinutí si od práce a manželství. Věří, že zde načerpá nové síly, ale především se vyhne domácímu dusnu, které už nějaký čas svírá jeho manželství. Napětí z něho po pár hodinách spadne a dokonce se vrhne i na psaní nového scénáře. Po použití očních kapek se však jeho život změní v peklo a postupně na obě oči oslepne. Sám, odříznutý od civilizace a vysoko v horách jen s pár nejnutnějšími zásobami, bude muset bojovat o svůj doslova holý život.

Samotná anotace zněla zajímavě a zaútočila na mou zvědavost – co se mohlo stát osamělému muži, že svede boj o svůj život? Po mrazivé Trhlině a ještě mrazivějšímu Strachu jsem se těšila na další mrazivý, v horách se odehrávající příběh, který mě udrží v napětí a přivodí mi husí kůži po celém těle. Bohužel se však nic takového nekonalo. Aplikace očních kapek a posléze oslepnutí na mě působilo hodně nereálně, a když děj není postaven na racionálním základě, těžko uvěřím i autorovi a jeho vyprávění. Určitě bych se raději přiklonila k takové verzi, aby autor hrdinovu slepotu nijak blíže nepopisoval, zejména to, jakým způsobem oslepl. 

Od aplikování očních kapek se začíná odehrávat boj hlavního hrdiny o přežití, neboť v chatě má jen pár nejnutnějších zásob, zavolat ze smartphonu poslepu je nereálné a vydat se sám slepý ven z chaty pro pomoc, také. Sledujeme tedy zejména myšlenkové pochody hlavního hrdiny, který se zpočátku snaží ze své situace nezešílet, ale okolnosti mu to moc nedovolují. Když okolo chaty začne někdo obcházet a k tomu poslouchá neustálý smích, nejde se pak divit jeho výkyvům nálad. 

Na to, že se děj odehrává v pouhých pěti dnech okolo Štědrého dne a příběh není ani stránkově moc obsáhlý, se mi neskutečně táhl. Tendence k přeskakování stránek jsem měla neustále. Závěr a celkové rozuzlení to trochu vylepšilo, byla jsem zvědavá, jak to s hlavním hrdinou dopadne, což mi v podstatě nedovolilo knihu odložit. Rozuzlení mohou mnozí čtenáři odhadnout již v průběhu čtení, protože autor se uchyloval ke zbytečně častému naznačování. 

Škoda, že vylíčení atmosféry, od které jsem očekávala mnoho, mě nijak nezasáhlo. Přitom potenciál tam autor měl velký. Na druhou stranu musím autora vyzdvihnout především v tom, že dokázal napsat plnohodnotý příběh, v němž vystupuje pouze jediná postava. To opravdu smekám. Jen z toho důvodu nemůžu hodnotit knihu níže, než jak jsem ji hodnotila. 

Knihu nezatracuji, ale bohužel z tria Trhlina, Strach, Tma je bohužel Tma opravdu nejslabší. Hodnotím tedy jako průměr.

✰✰✰

Co říkáte na Tmu?