čtvrtek 14. listopadu 2019

RECENZE: Jsme poslední | Hanna Jameson

autor: Hanna Jameson
překlad: Michaela Legátová
originální název: The Last (2019)
nakladatelství: Dobrovský s.r.o.
edice: Fobos
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace


Moje zhodnocení:


Zprávu o tom, že ve Washingtonu vybuchla atomová bomba, si Jon Keller přečte na telefonu u snídaně. Další výbuchy na různá hlavní města po celém světě na sebe nenechají dlouho čekat a ve švýcarském hotelu Sixtieme, kde je Jon kvůli konající konferenci ubytovaný, vypuká panika. Všichni hromadně odjíždějí, Jon spolu s dalšími v hotelu zůstává. Když je jasné, že svět ovládla jaderná válka, snaží se spolu s dalšími dvaceti hosty hotelu udržet zdání jakési civilizace. Shromažďují zásoby jídla, pitné vody, šetří si baterie v mobilech. Když v nádrži na vodu objeví tělo mrtvé holčičky, ujme se Jon vyšetřování její smrti, která se brzy ukáže jako úmyslná. Je vrah ukrytý mezi jedním z hostů? Pro Jona se stane vyšetřování posedlostí, která jej dožene až na hranici jeho možností. Jak daleko je pro pravdu ochoten zajít?


Knihu Jsme poslední od britské autorky Hanny Jameson jsem měla vyhlédnutou už od jejího vydání. Zaujala mě anotací – na odlehlém hotelu obklopeného lesy se stane vražda a jeden z uzavřeného okruhu hostů je vrah, s tím, že se příběh odehrává na pozadí jaderné katastrofy. Jak u mě kniha nakonec obstála, si můžete přečíst v recenzi níže.


Hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem v první osobě je Jon Keller, historik, který přijel do Švýcarska na pracovní konferenci. Mimořádné zprávy o jaderném útoku na Washington a poté další hlavní města jej zastihnou tisíce kilometrů od rodiny, od níž nemá žádné zprávy. Den za dnem tak žije v neutuchající nejistotě, zda jeho manželka s dcerami přežily nebo ne. I když mnoho lidí ubytovaných na hotelu hotel urychleně opustí, Jon zůstává a s ním i další dvě desítky lidí. Elektřina je nedostatkové zboží, mobily se pomalu vybíjejí a připojení k Wi-Fi není možné. Netuší, co se děje okolo nich, natož ve světě, ví jen, že některá hlavní města jsou zničena a okolí ohrožuje radioaktivita. Jejich šancí je shromáždit dostatečné množství zásob a snažit se žít nanejvýš civilizovaně. Svět, jak jej znali, skončil, a každý se s nastalou situací vypořádává po svém. Nejednou dojde i k vyhroceným situacím…

Vyprávění z pohledu jediné postavy může působit pro mnohé čtenáře monotónně, ale já jsem jej uvítala. Čtenář po malých krůčcích nahlíží nejen do Jonova života odehrávajícího se před katastrofou, ale i do jeho mysli a pocitů, a sleduje, jak se vyrovnává s nově vzniklou životní situací. Čtenář rovněž prostřednictvím Jona sleduje další postavy, které utvářejí děj a které zůstaly spolu s ním v hotelu. Po objevení mrtvé holčičky dochází k mnoha vyhroceným situacím, neboť Jon má pocit, že ne všichni sdílí jeho smysl pro spravedlnost a snahu dopadnou vraha i s vidinou toho, že jej poté nezatkne policie, protože není možnost se s okolním světem spojit. 

I když jsem si knihu původně vybrala kvůli zápletce ve stylu Agathy Christie s tím, že v okruhu určitého počtu osob se skrývá vrah, nakonec mi ani nevadilo, že detektivní linka byla spíše jen okrajová. Hlavním tématem, který knihu provází, je bezesporu téma jaderné katastrofy a její dopad na životní prostředí a společenost. Postavy mají ze začátku jen kusé zprávy o tom, co se děje v celém světě, jsou od něj prakticky odříznuti a netuší, zda náhodou nejsou poslední mezi přeživšími. Autorka toto téma pojala opět trochu odlišně, než je čtenář zvyklý, atmosféra je ponurá, ale co oceňuji, že zápletka vystavěla na možné reálné hrozbě. Poukazuje také na to, že dnešní člověk je závislý nejen na možnosti rychle si zjistit informace všeho druhu prostřednictvím internetového připojení, ale také na sociálních sítích, ať už se jedná o Facebook, Twitter aj.


Čtení mě neustále pohánělo vpřed, neboť jsem chtěla zjistit vraha malé holčičky, ale především to, v jakém stádiu katastrofy autorka příběh ukončí. Z obojího jsem byla spíše na rozpacích a pocítila zklamání. Ze závěru plyne, že anotace je tak trochu zavádějící a čtenář se může cítit malinko podveden. 

Pokud vás zajímají různé katastrofy světového měřítka, jejich dopad na okolní svět i lidi a jaké důsledky z toho mohou plynout, dejte šanci této knize, která vám přinese příběh zase malinko z jiného úhlu. 


✰✰✰✰


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji e-shopu Knihy Dobrovský, jenž knihu Jsme poslední vydal pod značkou Fobos. Pokud vás kniha zaujala, zakoupit si ji můžete přímo zde.

2 komentáře:

Děkuji moc za komentáře.

Kam dál?