RECENZE: V temnu | Lina Bengtsdotter

autor: Lina Bengtsdotter
překlad: Lucie Podhorná
originální název: Francesca (2018)
nakladatelství: Grada
značka: Cosmopolis
rok vydání: 2019
počet stran: 384
anotace

Moje zhodnocení:

Jelikož mě švédská autorka Lina Bengtsdotter přesvědčila už svojí prvotinou Na okraji (recenze zde), neváhala jsem a pustila se do dalšího pokračování s vyšetřovatelkou Charlie Lagerovou s názvem V temnu.

Už v minulém díle měli čtenáři možnost sledovat Charliino dětství a vyrůstání vedle problémové matky Betty. Tehdy ji totiž případ zavedl do rodného městečka, jehož obyvatelé se z něj nemohou vymanit a jejich osudy jsou vesměs tragické. Po přečtení jednoho novinového článku se Charlie dozví, že kdysi v jejím rodném městečku zmizela šestnáctiletá dívka Francesca, která neměla moc pěknou pověst. Kvůli úmrtí nejlepšího kamaráda se pokusila o sebevraždu, trpěla depresemi a byla prostě jiná. Charlie její zmizení nenechá spát a rozhodne se, že se spolu s kamarádem novinářem Johanem pokusí její záhadné zmizení vyšetřit. Současně odkryje i části minulosti své a svojí matky.

Autorka se opět vrátila do Gullspångu, městečka, v němž má kořeny Charlie Lagerová, hlavní hrdinka tohoto příběhu. Ale ani tentokrát není sama. Čtenář sleduje děj střídavě i očima Francescy, dívky, která záhadně zmizela před víc jak 25 lety, a mapuje její poslední měsíce života. Dívka se narodila do prominentní a bohaté rodiny, ale nikdy do ní úplně nezapadla. Její excesy ji zavedly zpět do rodinného sídla, kam se po zotavení z demonstrativního pokusu o sebevraždu vrátila s rodiči, kteří mají dohlédnout na její plné uzdravení. Francesca se však upne k alkoholu poté, co je přesvědčena, že její nejlepší kamarád Paul byl zavražděn. Nikdo jí to nechce věřit. Co nakonec vede k jejímu zmizení? A kam vlastně zmizela?

Autorka umí skvěle pracovat s postavami. Vykreslení ať už Charlie Lagerové či Francescy bylo téměř bezchybné a obě tyto postavy mě bavilo sledovat od samého počátku až do konce tohoto příběhu. Zvláštními vsuvkami byly kapitoly nazvané "Mezery v čase", v nichž Francesca s Paulem filozofují a přemýšlejí nejen nad smyslem života. Rovněž atmosféra městečka i jeho obyvatel byla napsaná skvěle. Nejen Charlie, ale snad i každý místní obyvatel má nějakým způsobem pošramocenou minulost. Opět se čtenář dozvídá drobné střípky z Charliina dětství a odhaluje kus její minulosti. Charliina matka Betty znovu zamíchá kartami a na povrch začnou vyplouvat další šokující odhalení. Souvisí snad se zmizelou Francescou?

Jedinou výtku mám k začátku, který byl dle mého názoru pomalejší, a než se konečně začalo dít něco pořádného, uběhlo celkem dost stránek. Přesto mě příběh opět chytl a já si jej užila plnými doušky. Až do úplného konce budete tápat, jak to s Francescou vlastně dopadlo, i když jisté indicie vám mohly napovědět. Závěr vás však překvapí, protože nakonec bylo vše úplně jinak. Přesto v souvislosti s uklidňujícím koníčkem Francescy, který prováděla na zahradě, mě trklo, jaký osud ji nejspíš potkal. 

I když je příběh spíše detektivním románem, nic mu to neubralo na čtivosti, napětí a zvratech, kterých si v něm užijete docela dost. Konec byl třešničkou na dortu, i když jsem se upřímně těšila na epilog z pohledu Francescy, který mi v knize chyběl.

Celkově však knihu musím hodnotit jako nadprůměrnou, protože autorka už ve své prvotině ukázala, že psát umí. V temnu doporučuji všem čtenářům, kteří vyhledávají promyšlené příběhy a vyhýbají se litrům prolité krve a zbytečnému násilí, ale přesto jim nevadí jistá melancholie, která příběh obestírá.

✰✰✰✰

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji Báře Srncové z nakladatelství Cosmopolis, kde si také knihu V temnu, pokud vás zaujala, můžete koupit.