překlad: Petra Diestlerová
originální název: The Naturalist (2017)
nakladatelství: Kalibr
edice: Edice světový bestseller
rok vydání: 2018
počet stran: 360
anotace
Moje zhodnocení:
Profesor bioinformatiky Theo Cray je brzy ráno zadržen policií a předveden k výslechu. Cray netuší o co jde, ale velmi ochotně odpovídá na podivné dotazy, které mu policie klade. O tom, že je hlavní podezřelý z brutální vraždy jeho bývalé studentky, se dozví až poté, co je jeho účast na otřesné události vyloučena. Vše nasvědčuje tomu, že mladou dívku Juniper v montanských lesích rozsápal medvěd. Profesor Cray se však na svět dívá svým vědeckým okem a všimne si něčeho, co ostatní přehlédli. Theo Cray brzy pochopí, že tohle zvěrstvo nespáchal medvěd, ale člověk a rozhodně to neudělal poprvé. V pátrání mu pomůže počítačový program MAAT, jenž mu napoví, kterým směrem se vydat. Policie však Theovi nevěří a ten se bude muset spolehnout jen sám na sebe a na vědu, která je jeho srdci nejblíž. Podaří se mu dopadnout bestiálního vraha?
✽
Když v roce 2018 vyšla u nakladatelství Kalibr Šelma, strhl se kolem ní velký čtenářský i mediální boom. Není se čemu divit, neboť Šelma v zahraničí lámala žebříčky prodejů a ocitla se v nejednom hledáčku senzacechtivých čtenářů. Vysloužila si jejich pozornost právem?
Autorem knihy je Andrew Mayne, který u nás tímto thrillerem debutoval, ale v zahraničí jej znají jako autora sci-fi, předně však jako hvězdu televizního pořadu Otázky a odpovědi: Nevěřte Andrewu Mayneovi. Původním povoláním je iluzionista a spolupracoval s mistry řemesla jako jsou David Blaine nebo David Copperfield. Za román Name of The Devil byl nominován na ocenění Thriller Award 2016. Andrewův další román Angel Killer (2014) se nyní adaptuje na televizní seriál. Nakladatelství Kalibr vydalo nedávno pokračování série s profesorem Theo Crayem v hlavní roli s názvem Hračkář.
Kniha si vás získá už na první pohled, a to senzačně vyvedenou obálkou, která potěší oko snad každého čtenáře.
Hlavní postavou tohoto thrilleru je geniální vědec a profesor bioinformatiky Theo Cray, který se vymyká dosud stávajícím vyšetřovatelům závislých na alkoholu, drogách či stižených různou psychickou poruchou. Theo Cray pracuje jako profesor na Texaské univerzitě a do Montany přijel kvůli terénnímu výzkumu, kterému se věnuje před začátkem semestru. Představuje typ vědce, se kterým se můžeme setkat i zde na vysokých školách v České republice. Cray sám sebe představuje takto: "Jsem vědec. Pozoruju. Analyzuju. Vytvářím si hypotézy. Ověřuju je. Možná jsem inteligentní, ale nikdy nežiju úplně přítomným okamžikem." Když jej policie po šokujícím zadržení s omluvou propustí a podle jasných důkazů vyvrátí, že by nemohl být pachatelem v případu brutální vraždy mladé vědkyně Juniper Parsonsové, pohne se v něm svědomí a o případ se začne zajímat. Juniper Parsonsová byla totiž jeho bývalá studentka, která se vydala v jeho šlépějích, ale bohužel při svém výzkumu narazila na medvěda a skončila pod jeho drápy. Theo Craye však sžírají pochybnosti a díky svým vědeckým metodám zjistí, že medvěd, který měl Juniper napadnout, je už nějaký čas mrtvý a jediný, kdo by to mohl na něj nastražit, je člověk. Policie však případ uzavře s tím, že šlo o útok medvěda. Theovi nezbude, než se do pátrání pustit na vlastní pěst.
Už prolog vás patřičně naladí na tu správnou vlnu děsu a hrůzy, která se ukrývá v okolních lesích. Začátek vás vtáhne akčním a svižným tempem, které vzápětí sice zpomalí, ale dokáže si udržet vaši pozornost. Profesor Theo Cray vám předvede, že sice zkoumání forenzních důkazů není jeho silnou stránkou, za to však vyniká jinými přednostmi, mezi něž patří především pozorovací, analytické a dedukční schopnosti. Vlastní hypotézy si patřičně ověřuje a nic nenechává náhodě. Jeho stoprocentní úspěšnost při ověřování hypotéz může působit pro některé čtenáře neuvěřitelně, ale cesta, která vedla k samotnému ověřování, zněla vždy logicky a jednoduše.
I když děj často přerušují různé vědecké vsuvky, kromě DNA, kterému se autor věnuje více pro pochopení dalších souvislostí, nenarušují tyto výklady nijak zásadně strukturu příběhu. Spousta čtenářů vědou nepolíbených je naopak uvítá, ale věřím, že některé jedince, kteří do vědy nejsou příliš zapálení, tolik nenadchne.
Velkým plusem jsou krátké kapitoly, které vás nutí číst dál a dál a nedovolí vám knihu ani na okamžik odložit. Další plus vidím v samotné hlavní postavě, která se chová společensky dosti neohrabaně, přesněji řečeno právě tak, jak si spousta lidí geniálního vědce představuje. O to více budete jeho metodám fandit a doufat, že šíleného sériového vraha dopadne dřív než on jeho. O dalších postavách či snad jejich charakteristikách nemůže být ani řeč. V ději se sice mihne velké množství postav, ale autor vám nedovolí blíže poznat žádnou z nich. Postavy se objevují a vzápětí mizí bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení.
Další drobnou výtku mám k postavě vraha, kterého nelze odhalit dříve, než v závěrečné třetině. Na překážku může být také fakt, že čtenář byl mnohdy o krok napřed než samotný geniální vědec, jemuž se souvislosti propojily o celou minutu později.
Poslední třetina však nabrala velmi rychlé tempo, které vám nedovolí se odtrhnout. Závěr působil trochu uspěchaně oproti předchozímu stylu vyprávění, ale nebylo to nic fatálního. Bohužel se autor nevyhnul typickému americkému sklonu k superhrdinství hlavní postavy, které vám může malinko pokazit dojem. O vrahovi a jeho pohnutkách si myslím totéž. Na mě to bylo až moc "americké". Určitě víte, co tím mám na mysli, pokud už jste navíc knihu četli.
Určitě se v mých očích nejedná o thriller roku, ale pozornost si jistě zaslouží. Já osobně propojení vědy s detektivní zápletkou miluji a tato kniha mě o tom opět přesvědčila. Nejen, že jsem si zopakovala své stávající znalosti, ale dozvěděla jsem se i něco nového a přínosného. Věřím, že autor musel mít s touto knihou dost práce a obdivuji, že dokázal vymyslet detektivní příběh, v němž nemá hlavní slovo vyšetřovatel, ale věda.
Šelmu doporučím podobným nadšencům jako jsem já - milovníkům thrillerů, vědy, vědeckého zkoumání, ověřování a vyvracení hypotéz, medvědů a veškerých živých organismů.
Už prolog vás patřičně naladí na tu správnou vlnu děsu a hrůzy, která se ukrývá v okolních lesích. Začátek vás vtáhne akčním a svižným tempem, které vzápětí sice zpomalí, ale dokáže si udržet vaši pozornost. Profesor Theo Cray vám předvede, že sice zkoumání forenzních důkazů není jeho silnou stránkou, za to však vyniká jinými přednostmi, mezi něž patří především pozorovací, analytické a dedukční schopnosti. Vlastní hypotézy si patřičně ověřuje a nic nenechává náhodě. Jeho stoprocentní úspěšnost při ověřování hypotéz může působit pro některé čtenáře neuvěřitelně, ale cesta, která vedla k samotnému ověřování, zněla vždy logicky a jednoduše.
I když děj často přerušují různé vědecké vsuvky, kromě DNA, kterému se autor věnuje více pro pochopení dalších souvislostí, nenarušují tyto výklady nijak zásadně strukturu příběhu. Spousta čtenářů vědou nepolíbených je naopak uvítá, ale věřím, že některé jedince, kteří do vědy nejsou příliš zapálení, tolik nenadchne.
Velkým plusem jsou krátké kapitoly, které vás nutí číst dál a dál a nedovolí vám knihu ani na okamžik odložit. Další plus vidím v samotné hlavní postavě, která se chová společensky dosti neohrabaně, přesněji řečeno právě tak, jak si spousta lidí geniálního vědce představuje. O to více budete jeho metodám fandit a doufat, že šíleného sériového vraha dopadne dřív než on jeho. O dalších postavách či snad jejich charakteristikách nemůže být ani řeč. V ději se sice mihne velké množství postav, ale autor vám nedovolí blíže poznat žádnou z nich. Postavy se objevují a vzápětí mizí bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení.
Další drobnou výtku mám k postavě vraha, kterého nelze odhalit dříve, než v závěrečné třetině. Na překážku může být také fakt, že čtenář byl mnohdy o krok napřed než samotný geniální vědec, jemuž se souvislosti propojily o celou minutu později.
Poslední třetina však nabrala velmi rychlé tempo, které vám nedovolí se odtrhnout. Závěr působil trochu uspěchaně oproti předchozímu stylu vyprávění, ale nebylo to nic fatálního. Bohužel se autor nevyhnul typickému americkému sklonu k superhrdinství hlavní postavy, které vám může malinko pokazit dojem. O vrahovi a jeho pohnutkách si myslím totéž. Na mě to bylo až moc "americké". Určitě víte, co tím mám na mysli, pokud už jste navíc knihu četli.
Určitě se v mých očích nejedná o thriller roku, ale pozornost si jistě zaslouží. Já osobně propojení vědy s detektivní zápletkou miluji a tato kniha mě o tom opět přesvědčila. Nejen, že jsem si zopakovala své stávající znalosti, ale dozvěděla jsem se i něco nového a přínosného. Věřím, že autor musel mít s touto knihou dost práce a obdivuji, že dokázal vymyslet detektivní příběh, v němž nemá hlavní slovo vyšetřovatel, ale věda.
Šelmu doporučím podobným nadšencům jako jsem já - milovníkům thrillerů, vědy, vědeckého zkoumání, ověřování a vyvracení hypotéz, medvědů a veškerých živých organismů.
✰✰✰✰
Četli jste Šelmu?
Nebo vás podobné tituly s masivní reklamou nechávají chladnými?
Chystáte se i na Hračkáře?
Nebo vás podobné tituly s masivní reklamou nechávají chladnými?
Chystáte se i na Hračkáře?
Šelmu jsem nečetla... Já pořád nevím jak moc mě láká nebo ne. Dávali jsme ji s přítelem k narozením tetě a říkala, že nebyla špatná, ale taky né úplně zázrak, takže hodnotila podobně jako ty. Vzhledem k záplavě thrillerů tudíž nevím, jestli se na ni nakonec vrhnu.
OdpovědětVymazatJá si ji koupila hned, co vyšla. Trochu jsem to riskla a nakonec zklamaná nejsem. Není to úplně žádná bomba, ale byla jsem spokojená a dostala jsem to, co jsem očekávala :-)
Vymazat